Středověká pěchota

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Geo
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 27/10/2007, 08:22

Středověká pěchota

Příspěvek od Geo »

Pojednání o středověké pěchotě je věcí obtížnou a to hned z několika důvodů. Už slovo středověk celou věc problematizuje.
Jde o relativně dlouhé období ve kterém se podmínky v jednotlivých etapách značně lišily. A to nejen technologicky, ale
ještě více společensky. Zvláště ve XII. a XIII. století, kdy byl jedinou uznávanou silou těžkooděný jezdec, byla úroveň
pěchoty natolik podřadná, že se o ní zmiňuje jen nemnoho pramenů a ještě pouze okrajově.


X. - XI. století
------------------

Společnost:
Jediným pánem země byl kníže, kterému patřila veškerá půda. Všechen ostatní lid mu byl podřízen, ale byl svobodný.
Společnost byla diferencována jen majetkově. Před zákonem(knížetem) jsou si(alespoň teoriticky) všichni rovni. Nízká úroveň
zamědělství nedovoluje příliš velké profesionální oddíly(družiny). V případě ohrožení je svolávána hotovost všech bojeschopných,
svobodných mužů.

Výstroj + výzbroj hotovosti:
Obě tyto položky byly závislé na majetkových možnostech bojovníka. Zdá se, že část majetnějších fungovala jako jízda.
Výzbrojí bylo hlavně kopí, oštěp, kyj, sekera a nůž.

O zbroji pěchoty není nic známo(byla opět závislá na majetku) a z těch několika málo iluminací se zdá, že prakticky neexistovala.
Využívaly se snad štíty, které byly dostupné. Nedostatky v této oblasti ovšem značně snižovaly bojeschopnost pěší hotovosti
a činily jí vysoce zranitelnou.

Výcvik:
Výcviku hotovosti patrně neexistoval. Snad jen obyvatelé v sousedství hranic, určení k jejich ochraně, nějaký výcvik
měli, ale i tak je pravděpodobné, že to nebyl výcvik plánovaný, ale výcvik bojem(lovem).

Použití:
Pěchota této doby byla celkem bojeschopná, byť omezená nedostatečnou výstrojí.
Bylo důležité, zda velitel vojska dokázal použít pěší smysluplně. Vystavit je úderu těžké jízdy nebylo právě nejmoudřejší.
Hotovost byla svolávána především v případě nebezpečí zvenčí. O to lépe byla ochotna bojovat. Její funkce při obraně hradišť,
která vyžadovala velkou posádku, byla nezastupitelná. Naopak při útoku na opevnění mohla postupovat až ve druhém sledu a to
právě pro svou zranitelnost. Také naděje na kořist, či společenský vzestup přispívala k její motivaci. Nějaké speciální
oddíly nejsou známy, snad jenom oddíly lučíštníků, jejichž použití je doloženo z let 1004, 1040 a 1041, kdy byly tyto oddíly
vyčleněny pro ochranu hranic. Jejich použití se dále nabízí při krytí útoku na opevnění.
Z některých informací je zřejmé, že ne všichni svobodní toužili po účasti na válečných taženích svého knížete.
Tak byl(r.1039) po území knížectví nošen lýčený provaz jako výzva k hotovosti a zároveň symbol trestu. (Kosmas - popis tažení
Břetislava I. do Polska)

Během XI. století je pěchota vytlačena z většiny evropských bojišť těžkým jezdectvem a její úloha se stává podružnou.
I tak je ovšem pravda, že právě v českých zemích v této době ještě stále zůstává celkem početnou. Zdá se, že jedním z důvodů
proč tomu tak bylo, je geografie českého uzemí, která na mnoha místech těžké jízdě nepřála a naopak zvýhodňovala pěchotu.
Některé odhady síly českého vojska v případě svolání hotovosti pro konec XI.století naznačují, že česká knížata disponovala,
byť krátkodobě, značnou vojenskou silou.(Palacký) Samotný počet předních družiníků se odhaduje na cca. 5000 těžkých jezdců.
Počet ostatních spolu s družinami údělných knížat, posádkami hradů atd. a spolu s jízdními z hotovosti se odhaduje
na dalších 6000 - 8000 jezdců. Hotovostní pěchota měla mít cca. 20000 - 25000 mužů. Údaje o tom jsou sice z rozličných
období, ale i tak se zdají průkazné. Např. k roku 1055 je jen na Moravě uváděno na 300 předních družiníků. V roce 1130
při svolání předáků na Vyšehrad jich mělo dorazit 3000 a to se zdaleka nedostavili všichni. K roku 1184 bylo prý u Mohuče
2000 rytířů z Čech a Moravy. Uživit takové množství vojska po delší dobu bylo pochopitelně velmi obtížné.

Dokladem poklesu využití pěchoty jsou zprávy o velkých strátách těchto oddílů. Např. bitva u Homburku kde byla zmasakrována
saská pěchota(1075). Pěšák nemohl očekávat, že jej bude někdo šetřit. Naděje na zisk výkupného byla nulová.


XII.-XIII.století
-----------------

Společnost:
V tomto období docházelo k zásadní diferenciaci společnosti. Značnou roli v tom sehrály vnitřní boje mezi členy
vládnoucího rodu. K zajištění vlastní pozice potřebovali velké družiny, které byly ochotny za ně bojovat. To ovšem
vyžadovalo, aby alespoň ti nejpřednější z družiníků, měli patřičnou motivaci. Byli tedy dosazováni na místa správců krajů(cůd),
významných hradů atd. Tím ovšem rostl jejich vliv na dění v zemi. Věc došla tak daleko, že šlechta dosáhla uzákonění
dědičné držby půdy. (Nymburská statuta Konráda Oty - 1189) I mezi šlechtou samotnou se začaly rozvírat nůžky.
Počet svobodníků se začal rychle zmenšovat, tak jak se postupně dostávali do poddanství. Tato záležitost je někdy líčena
dost temně, a asi taková někdy i byla, ale byly případy, kdy se svobodník sám dal do poddanství. Mělo to celkem prostou
příčinu. Pánem svobodníka byl sice pouze vladař, ale ten byl daleko, zatímco stále silnější rody feudálů za humny.
A co víc. Jejich hlas zněl v uších panovníka daleko pronikavěji. A tak se mnozí raději vzdali své svobody za cenu ochrany.
Někdy feudála, jindy kláštera.
Také v zemědělství došlo k zásadním změnám. Zlepšené způsoby obdělávání půdy(vícepolí) umožňily aby méně lidí uživilo
více lidí. Také nová forma držby půdy(emfyteuze) se ukázaly být výhodnou. Zemědělci nejenže vypěstovali více než potřebovali
, ale i více než byl schopen odčerpat pro svou potřebu feudál. Přebytky se tedy dostávaly na trh, což podpořilo obchod a
hlavně umožnilo rozšíření a specializaci řemesel. To logicky vedlo k přerodu důležitých tržních míst v města. viz.dále Města.


Výstroj + výzbroj hotovosti:
V této oblasti se proti předcházejícímu období patrně nic nezměnilo. To se tedy týká pěchoty verbované z poddanského lidu.

Výcvik:
Také výcvik zustal nadále nulový. Snad jen oddíly střelců z luků a kuší prodělávaly výcvik prostřednictvím střeleckých
soutěží, které jsou doloženy ze XIV. století. (Německý Brod)

Použití:
Použití takové pěchoty bylo natolik pochybné, že byla verbována jen v případě opravdové nouze.Např. r. 1345 Jan Lucemburský
ve snaze uvolnit co nejvíce sil pro boje v Polsku svolává hotovost( a to i poddanskou) k zabezpečení hranic s Bavorskem.
"Zbabělý jako obecný lid"(Žitavský). To o něčem vypovídá.

Města:
Vývoj měst byl dán jak faktorem zvýšené produkce zemědělství, tak plánovitým usazováním převážně německých a holandských
kolonizátorů. Zpočátku však šlo o rize domácí záležitost. Tak jak se rozvíjel obchod stávala se významná tržní místa
městy (I.pol.XIII.st.) Ve většině případů šlo o původní sídla údělných knížet. Např. Brno, Olomouc, Znojmo(1226), Žatec atd.
Na přelomu poloviny století Jihlava(stříbro). Spolu s těmito byla zakládána města poddanská, která ovšem neměla výsad měst
královských, a když tak v silně okleštěné formě. Panští zakladatelé se sice pokoušeli udělit jim stejné výsady, ale v tomto
směru si králové nedali vzít svá práva, a promptně je rušili. Chránili tím pochopitelně vlastní zisky, které by ztráta
monopolu královských měst musela nutně omezit.(Jihlava, České Budějovice). Zdá se, že nejčastější sporné výsady, byly sklad
a dlažebné. Přemysl II. takto několikrát zasáhl ve prospěch Jihlavy zejména proti Lichtenburskému Německému Brodu.
Teprve v II.pol.XIII.stol. došlo k významnému, a v českých dějinách největšímu, zakládání královských měst, a to zásluhou
Přemysla II. Fr.Palacký to připisuje mj.r.1248, kdy se většina šlechty vzbouřila proti Václavovi, a Přemysla si vyvolila za
mladšího krále. Patrně si uvědomil, že v takovém případě je král prakticky zcela bezmocný. Václavovi zustaly v celé zemi
pouze tři hrady a jen díky šťastné souhře okolností situaci nakonec mistrně ustál. Snad tedy proto, aby měl větší oporu proti
stále mocnější šlechtě, začal v tak velkém měřítku zakládat města jako jakousi protiváhu. A zisk také nebyl zanedbatelný.
Vždyť každé potvrzení práv a privilegií znamenalo tučný obnos do jeho pokladnice.
Jedním z privilegií královských měst bylo právo hradby. To mělo další výhodu. Král tím získal další pevnosti i s posádkou,
kterou nemusel vydržovat vlastním nákladem. A protože vládnoucí vrstvou v těchto městech byl kupecký patriciát, bylo jeho
eminentním zájmem zachovat bezpečnost na cestách a to také v rámci jejich městského obvodu vykonávali a to nejen z povinosti.
Což panovníka opět nic nestálo. Posádku tvořilo veškeré obyvatelstvo města, které také bylo povino se dostavit v případě svolání
zemské, nebo krajské hotovosti. To je ovšem pouze teoretický výklad. Pro krále bylo důležitější fungování
města, jeho tržiště a dílen, než houf skoro vojáků. V zakládacích listinách města byla pravidelně upravována vojenská
povinost. Šlo zejména o obranu města, výživu královských oddílů a případně přesně vyjmenované síly, které měli být vyslány
na královo zavolání. Mohlo jít o pěchotu, ale většinou to byly specializované oddíly řemeslníků pro obsluhu a údržbu obléhacích
zbraní, stavby a opravy mostů atd.
Ovšem síla měst za panování Přemyslova nedosáhla rozměrů, které by byly nějak významné. Nejenže nedokázala vypomoci králi
při vzpouře šlechty, ale sama měla co dělat aby se udržela.

Ačko-li již na konci XI. st. ovládá Evropu těžká jízda, došlo k poslední bitvě za významné účasti pěchoty na našem území
r.1179. Bylo to střetnutí knížat Bedřicha a Konráda Oty s knížetem Soběslavem. Soběslavovo vojsko se pro nedostatek
družiníků(těžké jízdy) skládalo převážně s pěchoty. Vzhledem k odolnosti, kterou v bitvě prokázalo, se zdá, že se rekrutovalo
právě ze svobodníků a ne z poddanského lidu. K bitvě došlo 27.1. na místě dnešního Nového Města pražského. Dodnes se tam říká
Na Bojišti. Došlo k velice tvrdému boji, který nakonec rozhodl útok odílu Moravanů do boku Soběslavova vojska.

Pozdější výrazný zjev Karla IV. zastínil předchůdce a tedy i Přemysla II.
Do značné míry to má na svědomí císařský titul a obrozenecké nadšení 19.stol. Ale já se domnívám, že tito dva panovníci
jsou si plně rovni.




XIV. a počátek XV.století
--------------------------
Společnost:
Ve XIV.st. pokračovalo osamostatňování šlechty na úkor královské moci. Vymření rodu Přemyslovců a následná vláda Rudolfa
Habsburského(příliš krátká-necelý rok) a Jindřicha Korutanského(příliš slabá) tomu jenom napomohla. Nástup Jana Lucemburského
již na věci nemohl nic změnit. Až teprve jeho syn Karel dokázal situaci do jisté míry vylavírovat, a to především svou pozicí
v říši, která ho do jisté míry činila vůči domácímu panstvu rezistentním.
Jestliže však v předcházejících obdobích docházelo k diferenciaci v první řadě mezi šlechtou a poddanými, pak nyní začalo
docházet k velice výraznému dělení šlechty na super mocnou(Rožmberkové si založili vlastní knížecí dvůr a začali se
titulovat Vladař), a stále chudší a bezmocnější skupinu zemanů, vladyků a chudých rytířů, jejichž jedinou obživou mohla
být jen služba pro některého velmože, či panovníka, nebo žoldnéřský meč. Na konci tohoto století, pak prohlubující se
hospodářká stagnace začala navozovat neblahé věci budoucí.

Výstroj + výzbroj pěchoty:
Vyšší dostupnost zbraní umožnila vylepšit zbroj pěšáka. Většinou se skládala z prošívanice a kožených, nebo plátovaných rukavic.
V druhé polovině století to byla přilba s kroužkovým závěsem(kassis) a náprsní pancíř. Nohy nebyly chráněny z důvodu zachování
pohyblivosti a až v dalším století byly zavedeny chrániče kolen.

Výzbroj byla poměrně pestrá. Dlouhá kopí, halapartny, sudlice a proti plátové zbroji tzv.šídlo(ahlspies). Dále různé bijáky a
závaží na řetězu. Městská pěchota byla většinou vybavena meči. Luky byly postupně vytlačeny kuší. Vznikly také oddíly se
štíty(tzv. bojové pláště, pavézy) právě k ochraně střelců. Na konci století se začaly používat palné zbraně(převážně obléhací).

Města:
Královská města k cca.r.1310 byla tato. Praha, Kutná Hora, Ústí nad Labem, Beroun, Budějovice, Čáslav, Domažlice, Hradec
Králové, Chrudim, Jaroměř, Kadaň, Kouřim, Kolín, Louny, Litoměřice, Litomyšl, Mělník, Most, Vysoké Mýto, Nymburk, Plzeň,
Polička, Rakovník, Slané, Stříbro, Vodňany a Žatec.(Palacký)
Města se vyvíjela stejně jako ostatní společnost. R. 1309 se pokusily rodiny Pušů a Ruthartovců zajetím Jindřicha z Lipé,
Jana z Wartenberka a Jana z Klingenberka v klášteře Sedleckém vymoci si spříznění rodů a tím i zrovnoprávnění s panstvem.
Důsledkem(zcela opačným) bylo podstatné odsunutí této možnosti.
Ke změnám, které ve městech probíhala docházelo postupně a někdy i krvavě.
Problémem byl vznik řemeslnických cechů. Patriciat, který města ovládal byl většinou kupecký a společným postupem dosahoval
pro něj výhodných cen, jak prodejních tak výkupních. Založením cechů došlo k opačnému efektu. Nyní to byly cechy kdo si začal
určovat ceny. Patriciát se tomu pochopitelně bránil a zapojil do věci i panovníky, kteří na věc hleděli také nedůvěřivě,
neboť se obávali o své zisky. Nakonec ovšem zjistili, že jim nic nehrozí a nechali věci většinou volný průběh. V této době
(vznik cechů)se ve městech staví obrana na tzv.cechovním systému. Města byla malá, a jednotlivé cechy řemesel se většinou nacházely
pospolu v jedné části města. Častý je třeba nazev v "rámech(tkalci)"atd. Tato část byla danému cechu přidělana k obraně.
Také bylo-li nutno vyslat oddíl pro službu panovníkovi, dělily se cechy o tuto povinost. V průběhu XIV.st., tak jak města
bohatla, mohla si stále čatěji dovolit najímat do svých služeb profesionální vojáky, a to jak k obraně města, tak pro
případ tažení. Některá to měla zajištěno smluvně s panovníkem, který ve dané smlouvě mohl určit jakým obnosem se může město
vyplatit z povinosti vyslat ozbrojence. Pochopitelně, že na tom neprodělal.
Města však nadále nebyla ještě tak silná, jak se pak stalo ve století XV. Byla poměrně málo zalidněná. Ještě těsně přehusitské
Brno ač sídlo markraběte nemělo ani 8000 obyvatel. Praha měla asi 45000, ale to byla všechna města pražská tedy: Staré a Nové
Město, Malá Strana, Vyšehrad a Hradčany.(Fiala) Počet obyvatel o 50 až 100 let dříve byl určitě podstatně nižší, ač se dá jen odhadovat.
Je tedy otázkou kolik sil mohla města opravdu vyslat do pole.

Použití:
Vylepšením výstroje a výzbroje dosáhla pěchota tohoto období značných změn, a najmutím profesionálů také bojových
kvalit, a to zejména v obraně. Tady lze hledat počátky Husitského válečnictví, byť tam ještě stále nebyla ta základní myšlenka
,nebo alespoň rozhodně nedominovala. Pěchota se ještě stále nemohla postavit těžkému jezdci. Přesto se však stává stále významnější
součástí tehdejšího válečného dění. Tak jak se vylepšuje její vybavení a úroveň. Chudnoucí nižší šlechta, která se musí nechat
najímat od měst, je profesionálně na výší a schopna předat své znalosti dál. Městská pěchota se dokonce specializuje. Šlo
zejména o oddíly střelců, štítníků(pavézy), specializované oddíly řemeslníků a horníků(pokud šlo o hornícké město). Zejména
koncem XIV.st. se spolu s výskytem palných zbraní množí oddíly střelců. Koncem století se ve městech objevují puškaři. V berních
rejsřících města Chrudimi je veden puškař jako placený služebník města osvobozený od dávek. To se však netýká jen měst. Také panstvo
rozšiřuje své družiny o pěší střelce. Při útěku Václava IV. z Vídně(druhé zajetí) 11.listopadu.1403 očekával jej na druhém břehu
Dunaje Jan z Lichtensteina s 50 střelci.(Palacký) Zdá se, že 50 střelců bylo dostatečnou zárukou královi bezpečnosti, tedy alespoň
cestou do Mikulova na sídlo Lichtensteinovo. Také oddíly pavézníků jsou zmiňovány jako posila Karlu IV.vypravená Prahou r.1354.
O roli řemeslnických oddílů již bylo mluveno. Hornické oddíly se účastnily tažení na nichž se předpokládalo obléhání nějaké
fortifikace a s tím související hloubení podkopů.


Tak. A dá se říct, že plac je připraven pro dění budoucí. Za horizontem již vykukuje jedna z největších katastrof, která tento národ
potkala. Mocenská, hospodářská a zejména kulturní. Husitsví.

K věci měst královských. Uvádím zde převážně města v Čechách. Důvod je prostý. Město a jeho privileie určoval zeměpán. Na Moravě
to byl markrabě. Šlo tedy v případě Moravy o města markrabská, niko-li královská(privilegia a význam ovšem mohla být stejná).
Přemysl II. ač král, vystupoval v listinách pro Moravu převážně jako markrabě.

Prameny
Vojenské dějiny Československa, Palacký - Dějiny, Fiala - Přemyslovké
Čechy, Kosmas - Kronika, Petr Žitavský - Kronika Zbraslavská.

P.S.
Jestli je to celé pitomost, tak za to může Johann. Byl to jeho
nápad. :) :) :)
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Středověká pěchota

Příspěvek od Johan »

Jednak gratuluji k pecce. Alespoň mě každej "holubinec na rameno" na Palbě udělá radost, byť kvůli nim nepíšu.

:lol: Jednak to rozhodně není pitomost :lol: Vždyť to byl můj nápad :lol: :!: :lol:

A konečně počty obyv.měst docela hezky ukazují, že mohly být přínosem. Kdyby Brno (+/- 8 000 obyv.) vyslalo (kolik?) +/- 500 vojáků (středověk je nepříjemný tím, jak často musí člověk jen odhadovat), tak je to, v tehdejších poměrech, obstojná síla.

A ještě něco-slyšel jsem, svého času, zajímavé srovnání. To přirovnávalo Přemysla Otakara II. k Janu Lucemburskému (další podceňovaná hvězda našich dějin) a ke Karlu IV. pak Václava II.. Zdá se mi to jako celkem trefné.

P.S.:
Říkal jsem, že si, na poli středověké článkotvorby, nevedete vůbec špatně. Doufám, že se záhy zase setkáme, třeba nad "něakou tou přestřelkou" s Turkem :D :-P :roll:
Uživatelský avatar
TonyHazard
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 2674
Registrován: 17/9/2007, 23:30

Středověk

Příspěvek od TonyHazard »

Udatní rytíři kulatého stolu Geo a Johan, klobouk dolů, vynikající počteníčko, moje doména je obrněná technika, ale všechny články jsem přečetl ,, jedním dechem,, Dík za to. T.
ObrázekObrázekObrázekObrázek
Nebojuj s nikým, kdo neví nic o vztahu rytíře a meče!
Na fóru Palba.cz jsem skončil, dotazy a SZ prosím neposílat.
stc
svobodník
svobodník
Příspěvky: 26
Registrován: 19/6/2007, 21:24

Příspěvek od stc »

Opět musím pochválit, téma zpracované velmi dobře. Jen bych ještě rád článek viděl doplněný o další nepravidelné složku armády, a to zejména námezdní vojáky (nevím jak mám přeložit mercenary, z angličtiny) a "dobrovolníky". Jako příklad bych uvedl například Tatary, Moldavany a Čechy v bitvě u Grunwaldu v roce 1410. Nebo třeba Vikingové na obou stranách v nespočtu bitev po celé Evropě a ve středomoří.

Autor by též mohl zmínit dvě největší bitvy z tohoto období které se odehrály v blízkosti území Českého státu, a to bitvu na Moravském Poli, které se údajně účastnilo na 20.000! "železných jezdců" a již výše zmíněnou bitvu u Grunwaldu z roku 1410 ve které koalice Polska a Litvy na hlavu porazila vojsko řádu Německých rytířů.

Také bych úplně nebagatelizoval pěchotu, zvláště v pozdní části popisovaného období dokázala správně motivovaná pěchota několikrát "na hlavu" porazit výkvět železné jízdy.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

mercenary = žoldák, bojující za peníze (žold)
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Tak. A dá se říct, že plac je připraven pro dění budoucí. Za horizontem již vykukuje jedna z největších katastrof, která tento národ
potkala. Mocenská, hospodářská a zejména kulturní. Husitsví.
Proč by husitství měla byt největší katastrofa našeho národa? Na to mně odpovězte, ale prosím jako soukromou zprávu, tato otázka sem totiž nějak moc nepatří.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
stc
svobodník
svobodník
Příspěvky: 26
Registrován: 19/6/2007, 21:24

Příspěvek od stc »

Jistě... "žoldák" :D Já si nemohl vzpomenout... :)
A jak říkat těm co bojují s vidinou zisku z případné kořisti, nebo z výkupného za bohaté zajatce?
N_Eser
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 127
Registrován: 2/12/2005, 23:13
Bydliště: Praha

Příspěvek od N_Eser »

stc
Myslím, že v to tehdy doufal každý voják, ať už pěšák či ryíř.
stc
svobodník
svobodník
Příspěvky: 26
Registrován: 19/6/2007, 21:24

Příspěvek od stc »

Jistě, to je pravda, že se na tom všichni snažili nějak vydělat. Ale jak už jsem uvedl, jde mě o ty co nebyli součástí vojska účastníků, ani šlechta, ani branná hotovost ani najmutí žoldáci.
Geo
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 27/10/2007, 08:22

Příspěvek od Geo »

AD: Johan
Já bych byl s podobnými odhady opatrný. U měst má tato záležitost dva rozměry. Jedním je obrana města, a druhým vyslání hotovosti.
Obrana města byla zajišťována všemi bojeschopnými muži. Problém byl trochu v tom, že obyvatelé měst byli v první řadě kupci
a řemeslníci, a o boji toho zase tak moc nevěděli(ve srovnání s muži meče). Proto ovšem byla města opevněna(zpočátku jenom královská).
Obrané stavby umožňovaly do jisté míry odstranit rozdíl mezi amatérem a profesionálem. Jestli-že tedy měla městská domobrana
alespoň profesionální velení, a to měla, mohla být vcelku úspěšná. Také počet obránců mohl být poměrně vysoký. K obraně hradeb
mohl být použit každý, kdo uměl alespoň hodit kamenem. V tomto případě mi číslo 500 připadá poměrně malé.
Vyslání hotovosti je ovšem zcela jiná káva. Jestli-že příjmeme klasický vojenský výpočet, že při maximálním nasazaní počet vojáků
odpovídá jedné desetině obyvatelstva, tedy za předpokladu, že doma zustanou 50letí a 15letí, pak vyslání 500 vojáků do
hotovosti vážně oslabilo obranyschopnost města. Najmutí si žoldnéřů mohlo věc částečně vyřešit, ale to nikdy nebyla nijak laciná
záležitost. Otázkou tedy zůstávalo jak hospodářsky silné bylo dané město. Logicky vzato, bylo pro panovníka výhodnější dostat malou,
ale profesionální skupinu vojáků, než houf ustrašených řemeslníků. To se samozřejmě netýká specializovaných oddílů, ale o tom je v článku.
V případě svolání hotovosti platilo snad po celý středověk pravidlo, že první 4 týdny se každý povolanec živil na vlastní útraty, a až po
uplynutí této doby mohl požadovat po tom kdo ho povolal, aby mu přispěl na obživu. Proto se také často začalo rabovat už doma. Města
samozřejmě krále podporovala, vždyť byl zárukou jejich výsad, ale to platilo jen do okamžiku než začalo jít o měšce. Pro krále ostatně bylo
daleko výhodnější mít dobře opevněné město(pevnost), obranyschopné, se sklady naplněnými materiálem, proviantem a naditou pokladnicí
ze které si mohl v případě potřeby půjčit(někdy dost drsným stylem). Města podobných situací využívala k rozšíření svých privilegií, nebo
alespoň potvrzení, či prodloužení stávajících. Navíc si myslím, že příklad Brna není zrovna šťastný, protože ostatní města byla podstatně
menší a počet těch které v této době přesáhly 1000 obyvatel byl nepatrný.

Srovnávání panovníků je oblíbenou disciplínou některých historiků. Nejsem si jist jak moc to je vubec možné. Takže jen můj osobní náhled.
Úspěchy Přemysla II. by nebyly možné bez předcházející nenápadné, ale obratné politiky jeho otce. Jan Lucemburský byl postava rozporuplná
, ale byl to on kdo z Karla udělal římského krále a zajistil mu mocensky silné Čechy(připojením Slezských knížectvi), jako pevný základ
rodového léna. Při bližším pohledu ostaně není jasno kdo škodil zemi více. Zda Jan, nebo panstvo.
V hrubém srovnání těchto panovníků(včetně Václava II), by se dalo poušalizovat. Všichni se totiž potýkali s téměř stejnými problémy.
Stále silnější šlechta, zmenšující se panovnická doména a tedy úbytek přijmů a nutnost hledání nových zdrojů, konflikty s říší nebo v říši,
snaha rozšířit území na úkor sousedů, snaha založit arcibiskupství a tím dosáhnout samostatnosti domácí církve. Na navržení zákoníku
pracoval nejen Karel(maiestas), ale i Václa II. a před ním i Přemysl II. Žádný z nich ho neprosadil. Václav ostatně neprosadil ani založení
university. Další podobnost je v expanzi. Ale to bylo jen projevem sílící pozice království vůči okolním "státům". A to jak ve vojenském, tak
zejména ekonomickém směru.
Nesmíme zapomínat, že v té době bylo České králoství patrně nejcelistvějším územím říše.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Geo
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 27/10/2007, 08:22

Příspěvek od Geo »

STC:
Bitva na Moravském poli je sice zajímavé téma, ale více spakulativní než faktické. Uvidim.
Grunwald je již století XV. a o tom jsem zatím psát nechtěl.
Bagatelizovat pěchotu nehodlám, ale musím upozornit, že těch několik bitev ve kterých pěchota XII. a XIII. st. zvítězila jde daleko
více na úkor neukázněnosti rytířů(Kresčak), nedostatečnosti průzkumu terénu před bitvou(Gent), nebo katastrofálně nepříznivým terénem(Švýcarsko).
Pěchota této doby ještě neměla zbraně ani taktiku proti těžké jízdě. Teprve rozvoj palných zbraní začal měnit poměr sil, ale stále ještě ne
taktiku.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Geo
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 27/10/2007, 08:22

Příspěvek od Geo »

pro STC:
Omlouvám se za překlep. pěchota XIII. a XIV. st.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Ten výčet královských měst by chtěl doplnit, např. tam chybí Jemnice:
1227 na pokyn Přemysla Otakara I. začíná být budováno opevnění města
1327 4. února potvrdil a rozšířil král Jan Lucemburský městská privilegia

Tato věta by se měla vypustit (hodně spekulativní názor):
"Za horizontem již vykukuje jedna z největších katastrof, která tento národ
potkala. Mocenská, hospodářská a zejména kulturní. Husitství. "
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Rosomak píše: Tato věta by se měla vypustit (hodně spekulativní názor):
"Za horizontem již vykukuje jedna z největších katastrof, která tento národ
potkala. Mocenská, hospodářská a zejména kulturní. Husitství. "
První písemná zmínka o dnešních Prachaticích pochází z roku 1312, v roce 1323 byla městu králem Janem Lucemburským udělena městská práva. Vzrůstající blahobyt, ke kterému přispěl především obchod se solí, doprovázel i kulturní rozkvět města. Prachatice byly v té době jediným opevněným městem na cestě od zemské hranice až k Písku. Období rozkvětu trvalo bez přerušení až do roku 1420, kdy město dobyli a vypálili husité. Když po jarním útoku Prachatičtí nepřijali smírnou Žižkovu nabídku a pokusili se bránit, táborité město na podzim obsadili a odplata za odpor byla krutá. Podle kronikáře Vavřince z Březové bylo tehdy osmdesát pět prachatických měšťanů uzavřeno do sakristie kostela, kde byli zaživa upáleni a město zůstalo v rukou kališníků. V roce 1436 uznaly Prachatice císaře Zikmunda za českého krále a díky tomu byly roku 1436 znovu povýšeny na královské město.

Jen ať tam ta věta klidně zůstane :D
Obrázek
Geo
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 27/10/2007, 08:22

Příspěvek od Geo »

K věci měst královských. Uvádím zde převážně města v Čechách. Důvod je prostý. Město a jeho privileie určoval zeměpán. Na Moravě
to byl markrabě. Šlo tedy v případě Moravy o města markrabská, niko-li královská(privilegia a význam ovšem mohla být stejná).
Přemysl II. ač král, vystupoval v listinách pro Moravu převážně jako markrabě
Jemnice je na Moravě. Nebo se pletu?

Nevidím žádný důvod k nějakému vypouštění. Názor je jenom názor. Lze s ním souhlasit, či nesouhlasit. Slovo spekulativní odmítám. Fakta jsou v této věci jasná. Ale o tom snad za nějaký čas.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Samozřejmě. Krásné město, díky vývoji dopravních cest zde nenastal rozvoj, ale spíše útlum.

Husitství nebyla pohroma. Byla to sebeobrana obyčejných lidí když jim brali jejich víru. Církvi a potažmo šlechtě se nelíbilo, že někdo brojí proti prodeji odpustků. Co dvojpapežství a později i trojpapežství? Který papež byl hlavou církve? Který papež směl dávat milost? Jan XXIII, který si prodejem odpustků financoval válku proti Neapolskému králi?

Pohromou pro český stát byl Karel IV. který podporoval a zakládal kostely a kláštery, takže na konci jeho života byl každý pátý obyvatel v Praze mnich nebo kněz. To jsou fakta.
janmilda
svobodník
svobodník
Příspěvky: 28
Registrován: 14/11/2007, 18:03

Pěchota

Příspěvek od janmilda »

Jsem rád, že jsem na Palbě! Dovídám se že za horizontem číhají lumpové největší-Husité! Dříve jsem se dozvěděl, že Žižka byl lupič, vrah, lump, vše od ,,nových" neúplatných ,,historiků"! A teď ještě že byl KarelIV pohroma!!! Experten přes letadla ,,zapomína", že se tak chovali všichni ve středověku, všichni! Některými větami celý zajímavý příspěvek hodíte úplně jinam! Škoda!
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Středověká pěchota

Příspěvek od Johan »

Husitství bylo neskonalým průs ... švihem. Rosomáku-tentokrát hodně tendenční přístup. Obyčejní lidé hájící svou víru ... už to samo o sobě je ve středověku věcí do diskuse, ale halvně se Husitství poměrně rychle "čestné obhajobě víry" vzdaluje a začíná se zaměřovati na velmi čistokrevné nájezdnictví.

Navíc dělí společnost ne po vrstvách (šlechta, duchovní, měšťané ... tkadlcové), ale třeba i napříč rodinami. Představa, že šlo o "hnutí lidové" je naprosto nepřesná (díváme-li se na věc ve smyslu-prostý lid). Hnutí samo nás ve své době zcela odřízlo od tehdejšího evropského vývoje ve všech jeho směrech a navíc utopilo zemi v krvi války, která byla, ze své podstaty, mnohem více věcí vnitřní, než vnější agresí. Tohle je krátký prostor na probrání všech podrobností. Ale-zjednodušeně řečeno-nebýti téhle krvavé lázně, za kterou si navíc z 90% opravdu můžeme sami, tak bychom se nejspíše zařadili mezi velmoce.

Co se týče Karla IV. je nutné vidět, že pro něj církev plnila 2 hlavní funkce:
1) Mocenskopolitický nástroj, který výrazně napomáhal utváření jednoty Koruny a stabilisaci této jednoty.
2)To-co bychom dnes nazvali zahraničním investorem.
Ač nejsem Římský katolík, musím uznat, že čeští králové (všeobecně) používali církev dosti účelně a k oboustrannému prospěchu. Ideologický aspekt, který ve středověku hrál významnou roli, tentokrát zcela vědomě nechávám stranou, ale např.právě Karel IV. i ten dokázal "přetaviti" v nejednu hřivnu stříbra.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Jemnice je na Moravě. Nebo se pletu?
Přesně tak, je na západ od Znojma. Nejmenovaná firma tam vyrábí parodie na dobrý čaj....
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Johane, nebudu Tě přesvědčovat, ač jako monarchista by jsi měl husitství považovat za přínos.
Četl jsem na serveru husitství.cz velmi dobrou otázku - "Kdo začal?" - Která myslím říká vše.
Církev a víra byla mocenským nástrojem, stejně jako dnes média. Kdo je ovládá, vládne. Neznám člověka opitého mocí, který by se jí dobrovolně vzdal. Šlechta a duchovenstvo díky odpustkům bohatli, a najednou někdo proti tomu brojí...

Karel IV. byl schopný panovník, ale některé důsledky své vlády nedomyslel, proto jeho vláda byla pohromou. Určitě víš, že kdyby prosadil Majestas Carolina, tak by pravděpodobně k Husitství nedošlo, protože by šlechta nezískávala takovou velkou moc.
Paradoxně rok 1620 nepovažuji za pohromu, protože znamenala konec šlechtických výsad a nastolení stabilní monarchistické vlády. Žel, pod panovníkem, který nebyl český.

Kdyby Zikmund přijal volební požadavky po smrti krále Václava, tak se žádné husitství nekonalo. Proč by ho také sněm v Čáslavi neuznal králem, že (ale šlechta na Moravě, ve Slezsku a Lužici ho uznala)?
Proč v roce 1429 nepřijal požadavky Husitů, kteří by jej uznali za krále, až v roce 1436 kompaktáta (kompromis mezi stanovisky katolické církve a Husitů, v podstatě stejné jako v roce 1429, kromě odejmutí majetku církvi - ale jako panovník by tím velmi zbohatl) přijatá v Jihlavě mu otevřela cestu k trůnu.
Kdyby v roce 1419 jednal a nevyjel proti české husitské šlechtě, tak dnes o tom nediskutujeme. Ano, kdyby Zikmund nevedl pletichy proti Václavovi IV., tak by také situace byla také jiná.

Je vidět, že staleté úsilí katolické církve vymazat reformátorské myšlenky odlišující se od oficiální linie Vatikánu nese své ovoce.
Naposledy upravil(a) Rosomak dne 22/11/2007, 09:00, celkem upraveno 2 x.
Odpovědět

Zpět na „Výzbroj, technika, taktika, armády“