Anamur

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Anamur

Příspěvek od t.hajek »

Anamur

Mamure kalesi - turecky, Anamour - francouzsky, Anamorium - latinsky, Anamorion – řecky, Անամուր (Anamur) – arménsky

Obrázek

36° 4' 53.33" N, 32° 53' 40.63" E

Dnešní monografii vezmu spíše reportážně a ne až tak popisně. Letos jsem se týden rekreoval v Turecku poblíž města Alanya a v rámci pobytu jsem si udělal výlet za jedním ze svých snů - Anamurem, hradem, který mě kdysi na obrázku neskutečně ohromil. Jel jsem půjčeným autem v mírných obavách, jak to tady funguje, ale provoz, řidičské umění a manýry se naštěstí prakticky neliší od Řecka nebo Itálie. Tajně jsem doufal (internet mi na tuto otázku nebyl schopen dát uspokojivou odpověď), že poměrně dobrá čtyřproudá komunikace povede až k Anamuru, ale na vlastní oči (a ruce) jsem se přesvědčil o opaku.

Pobřeží prostě není schůdné po celé délce. Před městem Güneyköy (v blízkosti byla antická a středověká Antiochia ad Cragum neboli Antiochia Parva či Antiochetta) do moře velmi příkře spadají vysoké kopce, které dosahují několikaset metrů. Zde tedy museli poutníci postupující podél pobřeží do hor (stejně jako nyní já :)). Čtyřproudovka skončila a klidně si dovedu představit, že touto cestou jen bez asfaltu kdysi putovali pěšáci a poutníci druhé křížové výpravy. Cesta je neskutečně klikatá, na kilometr snad 20 zatáček, do kopce, z kopce. Na cca 50 km přes hory silnice dvakrát vystoupila tak vysoko, že se kolem objevily mraky a dvakrát sestoupila až na úroveň moře, aby překonala údolí s ústím říček.

Obrázek
Ochoz a věž po rekonstrukci – no vypadá to dobře

Z východní strany se pak skrz hory a přes údolí staví nová silnice, takže cca za 2-3 roky bude průjezd mnohem rychlejší a těch 150 km by se dalo zvládnout rychleji než za 2 a půl hodiny, které to trvalo mě. A také třeba už bude dokončena restaurace a zabezpečení Anamuru, u které je nyní cedule PO DOBU REKONSTRUKCE HRAD UZAVŘEN. Už nevím přesně, jestli mě v těch skoro 40 stupních polilo horko nebo mě zamrazilo. Byl jsem prostě v šoku. Splněný sen, byl jsem tam.. ale ne tak úplně. V bráně seděl vrátný, který neuměl slovo cizím jazykem a asi mi vysvětloval, že dovnitř nesmím, že by na mě mohlo něco spadnout. Aspoň mě pustil za bránu a udělal jsem si nějaké fotky. Naštěstí umístění hradu umožnuje obejít jej kolem dokola, což jsem se smíšenými pocity absolvoval.

Obrázek

Historie

Město Anemurion bylo založeno Féničany na stejnojmenném mysu. Posléze se dostalo pod nadvládu Peršanů a od roku 333 bylo součástí říše Alexandra Makedonského, později Seleukovců a Římské říše. Mj. tato část pobřeží připadla Kleopatře jako svatební dar od Marka Antonia. V raném byzantském období se město příliš nerozvíjelo a trpělo pirátskými nájezdy, které se staly na přelomu 3. a 4. století iniciací pro stavbu přímořské pevnosti necelých 10 km východně od města. V sedmém století se na pobřeží zaměřily arabské nájezdy a způsobily nakonec i zánik města a pevnosti u moře, které byly opuštěny.

Obrázek

Od konce 10. století se zde začali usídlovat první arménští osadníci. Jejich příliv vzrostl po roce 1015 a zejména po roce 1034, kdy byla Arménie obsazena Seldžuky. Arméni se zapojili do místní byzantské správy a v chaosu po bitvě u Manzikertu se prakticky osamostatnili. Existovala zde řada malých panství a knížectví, které byly postupně sjednocovány. Anamur se dostal pod arménské panství po roce 1187 a základy přímořské pevnosti byly využity ke stavbě nového, arménského hradu. Roku 1191 zde přistál francouzský král Filip II. vracející se od Akkonu. K roku 1198 se jako držitel Anamuru uvádí arménský šlechtic Halkam, v jehož rodě zůstal i dále.

Obrázek
Severní hradby s příkopem

Roku 1223 zahájil seldžucký rúmský sultán Alā ad-Dīn Kajkubād bin Kajkāvūs kampaň proti arménskému království. Získal Alanyii, Antiochettu a Selinus (Gazipasa). Západní výspou arménského království se pak stal právě Anamur, který ale také neodolal a byl dobyt roku 1225 (též jsou uváděny roky 1221 či 1230, které ale nekorespondují s ostatními událostmi). Po smrti Kajkubáda roku 1237 se jeho říše prakticky rozpadla. Anamur záhy opět ovládli Arméni a pevnost nabyla na významu. K roku 1284 existuje poznámka, že hrad krátce drželi kyperští králové, ale není jasné, zda se jednalo o citadelu opuštěného města nebo arménský hrad. Někdy mezi lety 1300 a 1308 dobyl Anamur Karamanidský bej Bedr ad-Dín Mahmud. Nechal jej přestavět a přejmenoval jej na Mamure kalesi (Vzkvétající hrad). Roku 1363 jej dobyli Kypřané Petra I. s osmi galérami, posádka hradu byla zajata. V roce 1373 pak Petr II. kvůli finančním nesnázím prodal Anamur zpět Karamanidům. Roku 1469 byl obsazen Osmany a od té doby sloužil jako posádkové místo. V 18. století byl přeměněn na karavanseraj. Roku 1878 sem byla v souvislosti s britskou okupací Kypru opět umístěna turecká posádka a setrvala zde až do roku 1918. Shrnuto, Anamur v dějinách nijak výraznou stopu nezanechal, ale historie není všechno..

Obrázek
Náčrt půdorysu

Stavební vývoj

Počátky současného opevnění se kladou do přelomu 3. a 4. století, kdy zde Římané vybudovali opěrný bod proti útokům pirátů. Jednalo se spíše o předsunuté opevnění města, které mělo zabránit klidnému vylodění nájezdníků. Pro stavbu hradu byla využita, jak už to bývá, výhodná poloha na skalce téměř omývané mořem. Z této doby jsou základy severních hradeb s využitím velkých mramorových bloků. Současné jižní opevnění vzniklo snad v 6. století.

Vlastní hrad byl postaven Armény na přelomu osmdesátých a devadesátých let jako opěrný bod nově získaného území. Skalka převyšující okolí se stala jádrem, ke kterému bylo přihrazeno velké nádvoří. Celek vytvořil nepravidelnou sedmibokou dispozici. Na západě zlepšovaly obranu skály a svah, na jihu a jihovýchodě bylo přirozenou překážkou moře. Mj. pláž přímo pod hradem a dále na západ je jedním z hnízdišť mořské želvy karety obecné Caretta Caretta.

Na severu tak musely vzniknout umělé překážky. Linii opevnění tvořil široký vodní příkop, skutečně stále z větší části zaplněný vodou. Zdálo se mi, že se mezi žabincem nebo co to tam bylo, něco hýbá a nakonec vyplula želva. Fotil jsem jak zběsilý, ale želvy si nějak zvykly a když jsem viděl asi dvacátou, moje nadšení zvolna opadlo. Vzhledem k blízkosti hnízdišť karety jsem předpokládal, že to jsou právě ony, jen nějak zabloudily – cca 150 metrů. Z omylu mě vyvedla manželka – byly to želvy nádherné Trachemys Scripta Elegans, což jsou prý v zajetí strašný potvory..

Obrázek
Želvy nádherné

Hlavní obranný prvek aly byly vysoké hradby. Hrad je unikátní tím, že veškeré zdi a věže až na jednu jedinou mají zachovalé stříškové cimbuří a nesou na svém vrcholu široký ochoz. Snad právě proto vypadá hrad velmi zachovale a majestátně. Všechny věže mírně převyšují hradbu - cca o metr až dva a mají z vnitřní strany parapetní zídku.

Obrázek
Anamur ze severu

Severní linie hradeb je opravdu impozantní. Za již zmíněným příkopem zlepšovalo obranu devět polookrouhlých věží, typických pro arménské pevnostní stavitelství. Jak věže tak hradby dodatečně získaly tal, tedy šikmé zdivo u své paty proti podkopání a kvůli zlepšení stability při zemětřesení. Při bližším pohledu se zdá, že jsou přistavěny na spáru, velmi kvalitně, ale přeci jen. Věže obsahovaly v přízemí a patře klenuté prostory se střílnou. Až na výjimky tyto střílny nesměřovaly do boků ale jen kolmo na linii hradeb. Další střílny byly umístěny u paty hradby a přístupné byly z klenutých komor. Ke každé věži vedlo z nádvoří kamenné, obvykle dost příkré, schodiště přistavěné k hradbě. Ta byla občas využita jako přístup do nemnoha komor se střílnami, které byly umístěny v patře.

Obrázek
Nádvorní strana severních hradeb

Obrázek
Severozápadní nároží

Obrázek
Anamur ze západu

Relativně rovná západní strana má několik zajímavostí. Předně nároží zaujímá protáhlá polokrouhlá věž, která ovšem nemůže postřelovat západní stranu a jako jediná nemá zachovalé cimbuří. Odtud vybíhá nízká hradba, která bránila vstupu do příkopu. V západní stěně je z vnějšku úzká, cca půlmetrová okrouhlá věžice, či spíše pilíř. Její účel je nejasný, snad jedině, že by kryla výpadovou branku, která za ní byla umístěna. A další podivností je nesmyslně o cca 20 cm uskočená hradba, patrně vzniklá v nějaké ze stavebních fází. Ale proč stavitelé prostě plynule nenapojili novou zeď, je pro mě záhada.

Obrázek
Západní strana

Na severozápadě byla mezi polookrouhlé věže zařazena čtverhranná branská věž, v níž se cesta opět lomila o 90°. I toto řešení Arméni používali (Yilan kale), případně to byla starší místní tradice využívaná mj. i křižáky (Belvoir). Most původně vedl přes příkop mezi branskou a menší polookrouhlou věž, které byly velmi blízko sebe. Cesta se pak stočila nalevo do portálu v boční stěně. Branská věž má v patře místnost se střílnami na všechny strany a jako jedna z mála umožňuje kompletní flankování nejen z ochozu. Vedle stojící polookrouhlá věž má stranu proti vstupu rovnou, až pak se zaobluje. Tato věž má střílnu v prvním patře směřující na protilehlou bránu.

Obrázek
Severozápadní brána

Na bráně je přípis oslavují k roku 1450 karamanidského beje Ibrahima II. V této době byla brána buď přestavěna nebo obnovena. Nějaký turecký vládce, ať už Kajkubád nebo Bedr ad-Dín Mahmud totiž patrně nechal velké nádvoří předělit hradbou a dispozice získala svůj současný trojdílný vzhled. Nová brána byla přeložena na východ a dávalo by smysl původní bránu zazdít.

Obrázek
Anamur z východu – majáková věž a brána

Nový a také současný vstup do hradu vede na severovýchodě čtverhrannou branskou věží. Věž má v přízemí také lomený vchod. Cesta do ní vstupuje podél hradeb a pak se uvnitř lomí o 90°. Hradby vedoucí z branské věže mají dvojité cimbuří, obrácené jak vně tak dovnitř pevnosti. Při případném překonání brány tak odsud mohla posádka z relativního bezpečí střílet po nepříteli, který by pronikl na nádvoří. Stejně tak hradba byla v hradbě ukryta dvě patra střeleckých galerií se střílnami směřujícími jak vně tak do nového jižního nádvoří.

Obrázek
Dvojité cimbuří

Obrázek
Střelecké galerie

Východní nároží zaujímá rozměrná věž, v základech okrouhlá, ale cca v jedné třetině své výšky přechází v dvanáctibokou. Její přízemí obsahuje čtyři pravidelně rozmístěné střílny, ovšem v prvním patře sklenutém na mohutný centrální sloup skrývající šnekové schodiště má každá vnější stěna věže svou střílnu. Na vršku věže jsou pozůstatky majáku. Zdá se, že celý tento komplex brány, galerií a mohutné majákové věže má na svědomí sultán Kajkubád, vyhlášený stavitel. Koneckonců opevnění se do jisté míry podobá třeba Alanyi, kde opevnění prokazatelně vzniklo za jeho vlády.

Obrázek Obrázek
Mořské hradby

Na tuto majákovou věž navazují jižní mořské hradby, zhruba o třetinu nižší než severní a východní zdi. U těchto hradeb se nepředpokládalo velké ohrožení. Kdysi je omývaly přímo mořské vlny nebo zde byla jen malá pláž, dnes jsou zde navezeny velké balvany proti podemýlání hradu. Hradby byly zpevněny čtyřmi věžemi, které se v pravidelných rozestupech střídaly. Nejblíže majákové věže byla drobnější čtverhranná věž, která ani neumožňovala flankování, pak následovaly polookrouhlá, pak opět čtverhranná a opět polookrouhlá věž. Poslední tři jmenované měly z vnějšku patro oddělené oblou kordonovou římsou. V přízemí měly klenutou střeleckou místnost s jedinou střílnou směřující na moře.

Obrázek
Jižní nádvoří při rekonstrukci

Obrázek
Jižní nádvoří

Mořské hradby končily na jihu u vysoké, ale poměrně subtilní, okrouhlé věže s čtverhranným schodišťovým přístavkem. Z ní vybíhala příčná hradba s dvojitým cimbuřím, která bránila proniknutí útočníků podél pláže. Tato příčná hradba byla ukončena na jihu osmibokou věží na skalce. Dnes je věž kromě základů pobořená, ale dá se odtud dostat do hradu. V hradbě je vysoká klenutá chodba, ze které vedou střílny na obě strany do prostoru pláže. Po skalce jsem se dostal do chodby a do patra okrouhlé věže. Odtud je po schodech přístup na nádvoří pod jádro nebo je chodbou v západní hradbě dostupná menší čtvrtkruhová věž a dále vlastní jádro. Uvažoval jsem, že se tam vydám, ale chodba nebyla celá skrytá ve zdi. Vnější část odpadla a ani podloží nepůsobilo pevně. Bylo vidět, jak se vylomilo několik rozměrných kamenů pod podlahou. Nenašel jsem na další postup dost odvahy. Kupodivu vrchol hradeb s dvojitým cimbuřím se zachoval.

Obrázek
Příčná hradba

Doufal jsem, že podrobnou prohlídkou si potvrdím některé původní domněnky či nejasnosti, ale bohužel se to nepodařilo. Hradba vydělující obdélné jižní nádvoří začínala severně od první brány a končila u čtverhranné věže jádra. Její malá část u okružní hradby je pobořená. Tato zeď byla zesílena jen mělce vystupujícími věžemi, dvěmi polookrouhlými a jednou trojhrannou, byť některé náznaky ukazují na to, že v pobořené části stála ještě jedna. Brána pak byla řešena odlišně od ostatních, portálem v hradbě mezi dvěma čtverhrannými věžemi. Toto provedení naznačuje, že hradba byla postavena až v další fázi, stejně jako způsob napojení na zdi jádra.

Obrázek
Obrázek
2. brána zvnějšku a zevnitř

Druhé nádvoří jsem bohužel vůbec neviděl. Dle popisu a fotografií se zde nachází mešita postavená po roce 1308, zbytky lázní hamám a dlouhé loubí – patrně vzniklé při přestavbě kolem roku 1450 nebo při úpravě na karavanseraj. Loubí vytváří kolmici na severozápadní vstup a tedy jakousi ulici u zdejší komunikace směřující k jádru. Původní brána byla tedy později opět zprovozněna.

Obrázek
Horní hrad s loubím v popředí

V jihozápadní části bylo nepravidelné jádro, které zaujalo skalnatý pahorek, svažující se směrem na západ a sever. Ten byl ze strany nádvoří obestavěn hradbami, které obvodové zdi převyšovaly. Z vnější strany byly hradby postaveny na skále nebo na hraně svahu. Směrem do nádvoří byly zpevněny třemi polookrouhlými věžemi a dvěma čtverhrannými s další branskou čtverhrannou věží.
Co ale dělají čtverhranné věže v jádře? Navíc poměrně logicky by zde měly být pravidelně rozmístěné věže polookrouhlé, stejně jako v severní hradbě. Snad to jsou pozdější přestavby, snad navazovaly na starší základy, kterých se Arméni drželi, snad to byl původní záměr stavitele.

Obrázek
Horní hrad

Obrázek
Horní hrad – východní část u jižního nádvoří s nelícujícím napojením dělící hradby

Východní část jádra je zdá se ne zcela plánovitě rozvržena. Opět se zde objevují úskoky zdiva jak u hradeb, tak u východní polookrouhlé věže, která opět plynule nenavazuje na hradbu směřující na východ, ale jakoby byla přistavěna ke kolmé zdi. Tomu ale nenasvědčuje způsob provedení vlastního zdiva.

Obrázek
Portál vstupu do jádra

Obrázek
Nádvoří jádra

Obrázek Obrázek
Východ a západ

Branská věž opět obsahuje lomenou cestu a boční vstup, který zdobil obkládaný portál, nyní hodně poničený. Bohužel k bližšímu popisu jádra by byla nutná osobní prohlídka, která se mi nepodařila. Jedná se o nejponičenější část hradu. I zde byly věže opatřeny klenutými místnostmi a na hradby vedly kamenné schody. Nádvoří bylo víceméně zarovnáno. Na jihu a jihozápadě byl palác a obytné budovy, z nichž se toho ale mnoho nezachovalo. Tyto stavby opět o výšku cimbuří převyšovali běžné hradby jádra. V hradbách směrem do nádvoří i k moři je množství klenutých otvorů, ať už původně střílen, či oken a je možné, že právě tyto otvory, zde mnohem častější než v jiných částech hradu, byly příčinou destrukce místního zdiva.

Obrázek
Obrázek
Jižní hradba jádra

Jihozápadní nároží zaujala západní část paláce ukončená velkou smyčkou hradby sloužící k flankování západní strany. Jsou zde vidět části klenutých místností. Vně jádra byla na západě k posílení obrany jednoznačně dodatečně přistavěna pětiboká věž, dnes velmi poškozená.

Obrázek
Poškozené jádro ze západu

Zaznamenány byly osmanské opravy z 15., 16. a 18. století, kdy byla pevnost uzpůsobena jako nocležna pro karavany. Nějak jednoduše tedy jednotlivé stavební fáze oddělit nejde. Zdivo je velmi kvalitní a i spáry jsou velmi obtížně rozeznatelné, pokud člověk nestojí přímo u zdi.Z hlediska stavebního vývoje je pro mě Anamur trochu záhada, ale stejně je to jeden z nejkrásnějších hradů, které jsem viděl.

POUŽITÁ LITERATURA
Hroch, M.; Hrochová, V.: Křižáci v Levantě. Praha 1975.
Mayer, H.E.: Dějiny křížových výprav. Praha 2013.
Nicolle, D.: Křižácké hrady ve Svaté zemi 1097-1192. Praha 2007.
Nicolle, D.: Křižácké hrady ve Svaté zemi 1092-1302. Praha 2009.
http://www.burgenwelt.de
http://wikipedia.org
http://www.castles.nl
http://www.travellingbackflip.com
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Anamur

Příspěvek od Pátrač »

No tedy pane kolego, to je ale krásný kus fortifikace... mohu jen tiše závidět, jaký máte akční rádius. Jako reportáž hodně dobré a že by jste ošidil faktografii nemám pocit. Jelikož mám nyní hotovo, další přednášky mám až na podzim, asi dokončím dlouhé roky rozdělanou práci na téma bašty, věžice, věže, bateriové věže a podobné vychytávky v hradní architektuře u nás doma. Třeba to bude alespoň trochu zajímavé jako vaše práce.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Anamur

Příspěvek od t.hajek »

to se těším, zejména na bateriové věže
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Anamur

Příspěvek od kacermiroslav »

kolego. Máš představu, proč došlo k tomu vnitřnímu rozdělení hradu tou zdí stavěnou kolem 1450? Mělo se jednat jen o formální rozdělení vnitřního prostoru hradu kvůli mešitě a další vnitřní zástavbě, nebo hrozba útoku ze strany moře byla skutečně tak velká, že tato zeď nakonec vznikla? Je možné, že to bylo i z důvodu rozvoje palných zbraní?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Anamur

Příspěvek od t.hajek »

Domnívám se, že dělící hradba vznikla dříve, po dobytí Kajkubádem roku 1225 nebo na počátku 14. století. A ten důvod - patrně se jednalo o zlepšení obranyschopnosti, kdy se prodlužovala kontrola přístupové cesty. Po překonání brány na SV by se útočník dostal do nádvoří, kde by byl postřelován jak z nové boční hradby nebo z jádra. Stejně tak by byla kryta brána v dělící zdi - bočním postřelováním z jádra.

Přeci jen brána bývá nejslabším článkem opevnění a severní linie hradeb s příkopem a věžemi se stavitelům mohla zdát dostatečně silná. Ty nižší hradby na pláži naopak spíše ukazují na malou obavu z útoku z moře.

Ani mešita ani palné zbraně s předělením podle mě neměly nic společného.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Středověké fortifikace“