Stránka 1 z 1

KYPERSKÉ HRADY II - SEVER

PříspěvekNapsal: 6/11/2014, 09:26
od t.hajek
KYPERSKÉ HRADY II – SEVER

Obrázek

Hrady na severu jsou pro návštěvníky „jihu“ obtížněji přístupné díky hraničním přechodům, své nepřístupnosti a téměř nutnosti půjčení vozu, což zase komplikuje levostranný provoz. Jinak ovšem opravdu stojí za to. Jsou to skutečně velké a nádherné hrady a místní úřady se o ně celkem dobře starají. Na jihu, v Kyperské republice, je středověkých památek jen málo. Ale i tak jakoby místní řečtí Kypřané stále nemohli katolickým Lusignanům prominout jejich středověký útisk. Téměř v žádném muzeu se o době jejich panování nedovíme nic bližšího. Samá antika, antika.. Maximálně se ještě tak chlubí ošklivými tureckými pevnostmi. Na severu je situace odlišná, i když možná třeba jen místní pochopili, že památky přitahují turisty (a peníze).

Bohužel přes veškerou snahu se mi nepodařilo navštívit dva velké hrady na severu, Buffavento a Kantaru. Jejich popis tak bude jen zcela základní.



Obrázek

FAMAGUSTA
(řecky AMMÓCHOSTOS, turecky GAZI MAGUSA, Othellův hrad)

35.654°N 33.5633°E

Zdejší královský hrad vznikl v průběhu druhé poloviny 13. století a jako jeden z mála zřejmě nenavazoval na starší byzantskou stavbu. V roce 1373 připlula flotila janovských válečných lodí, Famagusta byla obsazena a začala dvouletá válka mezi Lusignany a Janovem. Janované byli z Famagusty nakonec vyhnáni až za pomoci Benátek Jakubem II. v roce 1464. Po zisku ostrova Benátskou republikou se Famagusta stala hlavním městem. V roce 1506 se místním guvernérem stal jakýsi Othello, který se stal předobrazem slavné Shakespearovi tragedie (bez jakéhokoli historického podkladu). Jako poslední bašta benátského odporu Famagusta kapitulovala až 1. srpna 1571.

Obrázek
Půdorys hradu

Obrázek
Pokud o rekonstrukci

Obrázek
Plán města

Obrázek
Obléhání Turky v roce 1571 dle Stefana Gibelliniho

Zdejší hrad byl postaven na ochranu přístavu, byl to čtverhranný kastel s věžemi v nárožích. Jižní strana měla pravidelnou dispozici před jejíž linii obě nárožní věže vystupovaly. Brána byla umístěna v jihovýchodní věži. Na jihu a západě byly k hradbám přistavěny zejména provozní budovy. Na východě byla jen hradba. Severní stranu zaujal královský palác, k němuž byla na severozápadním nároží přistavěna obdélná věž, celým objemem vystupující z dispozice na sever. Poslední také přímo navazovala na palác a vyplnila vnitřní severovýchodní nároží aniž by umožnila flankování.

Obrázek
Přízemí paláce

Famagusta se velmi podobá přestavbě hradu v Kyrenii, se kterým má zřejmě shodnou dobu vzniku. Po převzetí hradu Benátčany bylo rozhodnuto o jeho modernizaci podle posledních pevnostních zásad. V roce 1492 byl přepychový kastel přestavěn Nicolem Foscarinim na opravdovou pevnost. Byly strženy všechny části převyšující polovinu prvního patra. Kdysi reprezentativní a soukromé místnosti královské rodiny se proměnili v ochoz na který mohla být umístěna děla. Ubourání šlo tak daleko, že i vertikální stavební prvky byly jako rozříznuty. A tak můžeme vidět spodní polovinu krbu bez sopouchu, ostění u portálu bez možnosti jej uzavřít dveřmi, schody vedoucí někam..

Obrázek
Schody a ostění

Obrázek
Nádvoří

Před lusignanské hradby byly postaveny nové mohutné zdi. Široký prostor mezi hradbami byl vyplněn navezenou zeminou. V nárožích nové pevnosti byly v letech 1500 až 1560 postaveny okrouhlé dělostřelecké bašty. Nejmohutnější z nich bránila přístav a Mořskou bránu. Byly zmodernizovány a zesíleny hradby kolem celého města, které dostaly široký ochoz pro postavení dělostřelectva, polookrouhlé bašty a jeden ušnicový bastion. Kromě Mořské brány existoval ještě jeden vstup – Zemská brána. Na hradby vedla široké rampy pro snadné umístění a přesouvání děl.

Obrázek
Zemská brána

Obrázek
Opevnění přístavu


Obrázek

KYRENIA
(řecky KERÝNIA , turecky GIRNE, italsky CERINE)

35.2025°N 33.1909°E

Původní opevnění bylo postaveno Byzantinci snad již před počátkem 11. století jako opěrný bod proti arabským nájezdům. Roku 1191 se hrad vzdal Richardu Lví srdce, který zde zajal manželku a dceru Izáka Komnéna. V roce 1232 hrad začal obléhat Jan d´Ibelin. Posádka složená z 50 rytířů a 1 000 vojáků kapitulovala až v létě 1233. V roce 1373 byla Kyrenia těžce poškozena Janovany. Máme popsáno i několik příhod z dobývání, kdy byl například ponechán padací most spuštěný jakoby nedbalostí, ale janovští vojáci, kteří se na něj nahrnuli, zahynuli po pádu do příkopu, když byly v příhodné chvíli odstraněny jeho podpěry. Naopak janované používali k ostřelování hradu dvě galéry spojené dřevěnými deskami jako stabilní základna pro větší prak. V roce 1460 se zde dva roky ukrývala královna Charlotta a její manžel Ludvík Savojský před Jakubem II. Levobočkem. Poté, co ostrov získaly Benátky, byl starý hrad po roce 1520 upraven na moderní pevnost. Inženýr Savorgnano v roce 1565 provedl inspekci, ze které vyplynulo, že je hrad nevhodně umístěn a jeho opevnění je zastaralé. Veškeré opevňování však nakonec stejně nebylo k ničemu a děla umístěná ve střílnách na nepřítele vůbec nevystřelila. 9. září 1570 se pevnost bez boje vzdala tureckému veliteli, pašovi Lálovi Mustafovi. V roce 1765 se pevnosti zmocnil turecký povstalec Halil Aga. Dlouho vzdoroval osmanským vojákům, ale nakonec byl zatčen pomocí lsti. Britové z pevnosti udělali vězení a část sloužila jako policejní škola. Od roku 1960 je přístupný veřejnosti, byť v letech 1963- 1974 byl využíván kyperskou armádou.

Obrázek
Půdorys

Původní čtverhranná byzantská pevnost vycházela z kastelového schématu. Dodnes se zachovaly severozápadní a jihozápadní okrouhlá věž. Můžeme se jen domnívat, že obdobné věže byly i na východě. Jižní nejohroženější strana byla zpevněna mezilehlou obdélnou věží se zaobleným čelem. Vzhledem k jejímu umístění mimo osu dispozice můžeme předpokládat, že v jižní hradbě byla ještě jedna taková stavba. Dále na jih byla vysunuta další silná zeď zpevněná patrně nejméně čtyřmi pětibokými baštami. V letech 1208-1211 byl hrad Lusignany přestavěn. Další přestavba proběhla zcela jistě ke konci 13. století a svou dispozicí má shodné rysy s hradem ve Famagustě.

Obrázek
Lusignanský palác – velká „vrata“ byla vytvořena pro umístění vyzvednutého antického lodního vraku

Obrázek
Pohled na severní stranu nádvoří

Obrázek
Pohled na severní hradby nad mořem

Prakticky celou východní stranu nad mořem zaujal výstavný patrový palác. Ze severovýchodního nároží vybíhá protáhlá půlkruhová věž, bránící vjezd do přístavu. Také severní a západní strana byla zastavěna obytnými a provozními budovami. Severní hradba směřující k přístavu obsahovala dvě kryté střelecké galerie s dlouhými střílnami pro lučištníky. Severozápadní okrouhlá věž byla obestavěna a stala se z ní čtverhranná věž, více odpovídající současným vojenským i estetickým požadavkům. Uprostřed západní strany byl nově vybudován vstup vedoucí obdélnou branskou budovou vysunutou vně hradeb, ve které se cesta lomila. Východní okrouhlá věž byla zastavěna do nových budov. V té době byla patrně zrušena původní jižní hradba a nádvoří se posunulo až k pětibokým baštám, které získaly nový ochoz. Před nimi na jihu byl vybudován parkán.

Obrázek
Byzantský kostelík u paty lusignanské věže

Obrázek
Vstup do jádra

Po převzetí hradu Benátčany byly stejně jako ve Famagustě postaveny nové silné hradby a prázdné místo vyplněno zeminou. Jižní část hradu získala mohutný štít ze silné hradby se střílnami. Aktivní obranu zajišťovala okrouhlá jihovýchodní bašta postavená stejně jako další okrouhlá bašta protilehlém nároží v roce 1560. Mezi novou severozápadní baštou a starými věžemi se však ještě našlo dost místa na zachování starého byzantského kostelíku z 5. století. Lusignanská severovýchodní věž dostala nové střílny. Poslední exponované jihozápadní nároží zaujal moderní bastion, postavený snad po roce 1565.

Obrázek
Vlnolam a severovýchodní bašta 

Obrázek

SAINT HILARION
(řecky AIGOS HILARION, francouzsky DIEUDAMOUR)

35.3123°N 33.2808°E

Hrad byl postaven v 11. století Byzantinci jako jeden z opěrných bodů, sloužících k ochraně před Araby. V roce 1229 lusignanská pevnost padla bez boje do rukou císaři Fridrichovi II. V roce 1230 byla císařská posádka vyhladověna Janem d´Ibelin. Roku 1232 byl hrad opět obléhán císařskými, tentokrát byl ubráněn. Další bojové akce se zde odehrály až roku 1373, kdy sloužil jako předsunuté postavení Kyrenie a byl obléhán Janovany. K janovskému obležení se vztahuje pěkná pověst, podle které byl zdejší obránce a regent království kníže antiochijský Jan (člen lusignanské rodiny s prázdným titulem) přemluven svou švagrovou Eleonorou Aragonskou o úkladech a zradě svých bulharských žoldnéřů. Rozhodl se jich zbavit a z věže, dodnes zvané věž knížete Jana, jednoho po druhém z okna věže naházel do hluboké propasti (údaje se liší – někdy jsou to jen dva muži tělesné stráže, podruhé celých 300 vojáků..). Kdyby se to odehrálo přesně tak, milí Bulhaři by dopadli na budovy středního hradu, v nejlepším případě na cestu a hradby hradu dolního. Dál „doletět“ nemohli. Jen málokdo by si ve zdejším teplém podnebí sám zamořoval hrad pachem z rozkládajících se těl. Jiná otázka by byla, kam až se útočící Janované dostali, pokud se třeba nebránil jen horní hrad, atd., atd. Stejně tak je možné, že Bulhaři opravdu vyletěli z horního hradu, jen z jiného místa. Srázů je všude kolem dost. V 16. století byl z úsporných důvodů opuštěn novými pány z Benátek.

Obrázek
Půdorys

1, 2 první brána a barbakán
3 hlavní brána
4 cisterna
5 nárožní byzantská věž
6 stáje
7 lázně
8 brána do středního hradu
9 byzantský kostel
10 Sál středního hradu
11 Belveder
12 kuchyně
13 zásobárna
14 terasa
15 královský palác
16 ubikace posádky
17 velká cisterna
18 vstup do horního hradu
19 byzantská věž
20 kuchyně
21 královský pal
22 provozní budova
23 provozní budova
24 provozní budova
25 cisterna
26 Janova věž


Na vysoké skále původně stál byzantský klášter z 10. století založený mnichem Hilarionem, poutníkem ze Svaté země. V 11. století jej Byzantinci zakomponovali do rozlehlého opevnění střežící průsmyk mezi Kyrenií a vnitrozemím. Pozdější přestavby již jen doplňovaly obytný a hospodářský provoz hradu. Hrad se skládal ze třech částí. Po průchodu barbakánem, vstoupila cesta do dolního hradu, ve kterém se nacházely stáje a cisterny. Ohrazení tvořili dlouhé hradby s polookrouhlými baštami navazující na okolní skály. Bránou pod skalním masivem s Janovou věží se vešlo do středního hradu. Tam stál původní klášter. Po roce 1232 byl hrad přestavěn. Lusignanské stavby se dají dobře identifikovat, stavěny z větších kamenů a mají obvykle armovaná nároží. Nacházely se zde ubytovny posádky, nezbytné cisterny, kuchyně a také „Belveder“, kamenný klenutý altán s překrásným výhledem.

Obrázek
Janova věž a brána středního hradu

Obrázek
Střední hrad

Obrázek
Horní hrad

Obrázek
Okno královny Eleanory

Další nádherný výhled se naskýtal z královského paláce. Za jasného počasí se odtud dá dohlédnout až na zasněžené vrcholky tureckého Tauru. Ze středního hradu vedlo příkré schodiště do horního hradu umístěného v rozsedlině mezi dvěma skalními útesy zvanými Didymos (česky Dvojčata). I na horním nádvoří byla do skály vytesána rozměrná cisterna, i zde byla kuchyně. Zadní část rozsedliny uzavíral další královský palác, postavený stejně jako většina zdejších budov ve 13. století. St. Hilarion je nejimpozantnějším hradem na Kypru. Je to opravdový „pohádkový hrad pro krále elfů“, jak napsala jedna spisovatelka.

Obrázek

KANTARA
(řecky KANTARAS, francouzsky LE CANDAIRE, CANDARE)

35.4064°N 33.9233°E

Název hradu pochází z arabštiny a znamená "Vysoký dům". Je možné, že zde bylo ještě před Byzantinci starší arabské opevnění. V roce 1191 se zde krátce skrýval císař Izák. V roce 1228 se Kantara dostala do vlastnictví jednoho z císařových bailiů Gauvaina de Chenichy. Po porážce císařských u Nikósie 14. července 1229, hrad oblehl Anseau de Brie. Kantara kapitulovala po dlouhém ostřelování v létě 1230. Škody byly opraveny, ale již roku 1232 byl hrad opět obsazen císařskými stoupenci, konkrétně bailiem Aimerym Barlaisem. Po brzkém smíru se hrad vrátil do královského majetku. Při janovském útoku roku 1373 hrad uhájil Jan, strýc krále Petra II. Po znovudobytí Famagusty roku 1464 byla na hrad dosazena benátská posádka. V roce 1519 nechali benátčané provést kontrolu pevností Kypru. Odborník Bartolomeo Kontarini ve své zprávě popsal neutěšený stav a poukázal na nedostatečnost posádky. Navrh její posílení místním obyvatelstvem, které by bylo zproštěno od daní. Roku 1525 bylo rozhodnuto o nerentabilitě oprav a byla vytvořena nová koncepce obrany ostrova spoléhající na silně a moderně opevněná města a přístavy. Definitivní zánik znamenala řízená demolice za použití trhavin v roce 1560.

Obrázek
Půdorys

Obrázek
Vstup

Dochované byzantské zdi jsou obdobné jako na St. Hilarionu. Roku 1391 byly Jakubem I. provedena modernizace opevněné jako součást hranice proti janovské Famagustě. Z této doby pochází většina staveb. Brány i hradby zajišťují byzantské podkovovité věže. Nejvyšším místem a posledním bodem odporu je hranolová věž obehnaná příkopem a přístupná po padacím mostě.


Obrázek

BUFFAVENTO
(řecky VOUFAVENTO, francouzsky BUFEVENT)

35.287456°N 33.410185°E

Byzantská pevnost z 10. století byla krátce a spíše symbolicky obléhána angličany roku 1191. Posádka se záhy vzdala. Svým bratrem Amaurym zde byl držen na počátku 14. století král Jindřich II. Tato funkce byly využívána i nadále. Petr I. sem v roce 1368 nechal zavřít a nakonec hladem umořit dvorního maršálka Jana Visconti V roce 1385 sem byly za spiknutí proti králi Jakubovi uvrženi Perot a Wilmot de Montlif. Zchátralý a špatně dostupný hrad s významným podílem původních byzantských konstrukcí byl definitivně opuštěn roku 1525.

Obrázek
Půdorys

Obrázek
Pohled do údolí



Na severu existovaly ještě další dva hrady. V roce 1391 Jakub I. nechal mezi Nicosií a janovany ovládalou Famagustou postavit hrad Sigouri (turecky Sigur, francouzsky Casal de Sivorie), z něhož dodnes zbyl jen příkop, který navíc slouží jako zavodňovací kanál. Dalším hradem, který ale nenabyl většího významu byla Gastria (turecky Kalecik) na jižní straně poloostrova Karpatos.

A někdy příště už konečně dlouho ohlašovaná a dlouho odkládaná 4. křížová výprava "Konstantinopolská" a pak Franské Řecko..

POUŽITÁ LITERATURA

Durdík, T.: K problematice možného ovlivnění středoevropské hradní architektury křížovými výpravami do Svaté země. In Archaelogia historica 36/1. Brno 2011.
Hroch, M.; Hrochová, V.: Křižáci v Levantě. Praha 1975.
Mayer, Hans Eberhard: Dějiny křížových výprav. Praha 2013.
Nelles Guides (průvodce): Kypr. Praha 1994.
Nicolle, D.:Crusader Castles in Cyprus, Greece and Aegean 1191-1571. New York 2007.

http://www.allcrusades.com
http://www.burgenwelt.de
http://wikipedia.org

Re: KYPERSKÉ HRADY II - SEVER

PříspěvekNapsal: 7/11/2014, 22:03
od t.hajek
Přidám jednu zajímavost na kterou jsem si vzpomněl – rovná plocha za Janovou věží, připomínající pole, je ve skutečnosti střelnice Severokyperské armády. V její těsné blízkosti vede přístupová silnice k parkovišti před hradem.

Obrázek
střelnice

Nevím čím kdo přemýšlel, ale výběr místa je vážně geniální. Dopadová plocha je v těsné blízkosti cesty a vozidla, která se vynoří zpoza horizontu podle mě rozhodně nejsou ve 100% bezpečí. Proto u silnice stojí hlídka a když se blíží mikrobus nebo taxi, jeden voják zastavuje vozidlo a druhý signalizuje na střelnici, aby přestali střílet.

Re: KYPERSKÉ HRADY II - SEVER

PříspěvekNapsal: 20/11/2014, 15:40
od O. Filip
Děkuji za zajímavé články, doufám, že se tam někdy dostanu osobně. Mám dva dotazy. Za prvé jakým způsobem si lze prohlédnout opevnění hlavního města, když skrz něj vede hranice. Turisty tam ve městě pouštějí přes přechod? Za druhé kde by bylo možné zjistit více informací o tureckých opevněních, o nichž se zmiňujete.

Re: KYPERSKÉ HRADY II - SEVER

PříspěvekNapsal: 20/11/2014, 16:27
od t.hajek
Nikósie - já tam byl před deseti lety a myslím, že se situace trochu uvolnila. Opevnění je volně přístupné, není -li využíváno jako nějaké sklady, sportoviště nebo dokonce vojenské stanoviště. Přímo ve městě "v hradbách" přechod nebyl a vlastně jediná pozemní spojnice jih-sever byla západně od hradeb u Lydra palace. Byla to poněkud skličující cesta cca 300 metrů zemí nikoho, po stranách ostnatý drát, vypálené rodinné domy a samotný hotel Lydra měl také notně postřílenou fasádu.

Takže během dne v pohodě dopoledne jih odpoledne sever.

Turecká opevnění- na Kypru jsou tři - Larnaca, Limasol, Pafos. Všechny v jižní, tedy řecké části. Informace o čemkoli neřeckém se hledají velmi těžko, navíc jsou často v alfabetě a samozřejmě řecky..

Osobně si myslím, že ty turecké stavby nejsou nic moc a mě se příšerně nelíbili.
Snad něco víc je tady http://www.romeartlover.it/Fuoriroma.html#Abroad pod Kyprem

Nebo na místě.. :rotuj: