KYPERSKÉ HRADY I – JIH

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

KYPERSKÉ HRADY I – JIH

Příspěvek od t.hajek »

KYPERSKÉ HRADY I – JIH

Obrázek

Dějiny kyperského království byly jen nutným úvodem k tomu „nejdůležitějšímu“, představení středověkých hradů Kypru. Z praktických důvodů bude jejich popis rozdělen na dva díly. Jih – spravovaný Kyperskou republikou a sever okupovaný Tureckem neboli ovládaný Tureckem vytvořenou a uznanou Severokyperskou tureckou republikou.

První středověká opevnění na Kypru byla vybudována Byzantinci jako reakce na arabské nájezdy v 7. až 10. století. Jejich archeologicky doložené počátky jsou však většinou datovány až o století později. Byzanc se zajímala především o ochranu důležitých přístavů, a proto vznikla opevnění v Kyrenii, Limassolu a Pafu. Zřejmě na ochranu proti případným arabským útokům, vznikla východně od Limassolu další opevnění Jermasoja, Amathus, Pyrgos, Khirokitia a patrně i Larnaka. V 11. století byly vybudovány tři mohutné výšinné pevnosti St. Hilarion, Kantara a Buffavento v pásmu severokyperského pohoří Pentadaktylos (turecky Bes Parmak, česky obojí znamená Pět prstů).

Lusignanové ve velké míře využili starší opevnění, ale přinesli si sebou samozřejmě znalost franské architektury ze Svaté země a později využívali nádheru francouzské gotiky. To vše používali při přestavbách a novostavbách opevnění Kyperského království. Kde to situace dovolovala, byly do zdí druhotně používány antické architektonické články, především sloupy a římsy. Na počátku 13. století byla v Pafosu zahájena stavba hradu Saranda Kolónes, který svou pravidelnou dispozicí s nárožními flankovacími věžemi navazoval na poslední křižácké stavby v Palestině. Podobný byl i nový hrad ve Famagustě z konce 13. století. Na kastelové schéma navázala také přestavba opevnění Kyrenie. Zde stavitelům stačilo využít pravidelné dispozice byzantského opevnění. Naproti tomu jižní byzantskou linii opevnění východně od Limassolu Frankové dále nevyužívali.

Obrázek
Kypr s dělící Zelenou linií a označenými hrady

Proti moderním a módním pravidelným dispozicím, které stavěli kyperští králové, se na ostrově vyskytly také dva, do jisté míry archaické a anachronické hrady donjonového typu. Oba vznikly na počátku 13. století na jihu ostrova. Byzantská pevnost v Limassolu byla přestavěna zřejmě templáři na obytnou věž. V nedalekém Kolossi vybudovali johanité zcela nový donjon. Kromě blízkosti obou hradů jsou podobní i jejich stavitelé, rytířské řády. Proti mohutným a nedobytným posádkovým pevnostem v Levantě působí zdejší hrady vyloženě provinčně. Jejich podoba je zřejmě ovlivněna především malou pravděpodobností přímého vojenského ohrožení, ale také snadnou a hlavně rychlou výstavbou opěrného bodu pro zabezpečení okolního majetku.

Mohutné hrady v horách Pentadaktylu byly přestaveny a upraveny pro potřeby dlouhodobé obrany, ale získaly také výstavné paláce pro pohodlí královské rodiny. Nejoblíbenějším z nich byl díky své relativní přístupnosti a nádherným výhledům St. Hilarion. Sloužil jako místo odpočinku a úkryt královské rodiny v dobách morové epidemie. Nejvýše položený kyperský hrad Buffavento (954 metrů nad mořem) byl pak využíván jako státní vězení.

Oproti stavu na pevnině byla na Kypru odlišná společenská situace. Král byl vlastníkem většiny půdy a svým vazalům uděloval jen pozemkovým rozsahem nevelké majetky. Šlechtici tak nedokázali vytvořit velká dominia a tím pádem ani nevyplynula nutnost stavět vlastní hrady o finančních možnostech nemluvě. Samozřejmě své sehrála absenci vnějšího ohrožení a je také možné, že stavba hradů byla podmíněna souhlasem panovníka, ale o tom nemáme doklady. Navíc šlechta v Palestině si navykla žít převážně ve městech a stejný způsob života praktikovala i zde. Veškerá opevnění na Kypru tedy patřila králi – vyjma enkláv rytířských řádů johanitů a templářů. Z těchto důvodů je na Kypru hradů vlastně velmi velmi málo. Ostrov má 9 251 km čtverečních, což je jen o něco méně než třeba Jihočeský kraj. Na Kypru je královský palác v hlavním městě Nikósii, tři opevněné přístavy s citadelou Famagusta, Kyrenia, Pafos, pět klasických hradů Bufavento, Gastria, Kantara, Sigouri, St, Hilarion, tři letohrádky či venkovské paláce Kouklia, La Cava, Potamia a dva řádové hrady Kolossi a Limassol. Úhrnem čtrnáct 14 hradů… a pokud to srovnáme třeba právě s jižními Čechami, vyjde nám obrovský nepoměr.

Po příchodu Benátčanů se radikálně změnila obranná politika. Roku 1525 byly mohutné hrady jako nehájitelné opuštěny. Ze stejných důvodů byly pobořeny pevnosti v Pafu a Limassolu. Obrana ostrova byla přenesena na tři důležité body, přístavy Kyrenii, Famagustu a dosavadní hlavní město Nicosii. Od dvacátých let 16. století byly podle posledních novinek fortifikačního stavitelství upravovány citadely v Kyrenii a Famagustě. Famagusta jako nové hlavní město získala také nový okruh hradeb. Varování před blížící se tureckou flotilou zajišťoval systém strážních věží.


Obrázek

KOLOSSI

34.665273°N 32.933957°E

V centru plantáží cukrové třtiny nedaleko antického města Kourion bylo patrně krátce po roce 1192 vybudováno nějaké opevnění, které patřilo Garinovi de Coloc. V roce 1210 král Hugo I. udělil Kolossi johanitům a ti zde záhy vybudovali hrad k ochraně okolního řádového majetku, 40 vesnic a zejména ovocných plantáží a vinohradů. Po pádu Akkonu se johanité přesunuli na Kypr a od roku 1302 bylo Kolossi hlavním sídlem řádu. Dlužno dodat že po Kraku, Margatu a komendě v Akkonu to byl do značné míry úpadek. Ve sporu mezi královskými bratry Amaurym a Jindřichem II. v letech 1306-1310 se johanité přikláněli na stranu Jindřicha. Z toho důvodu jim byl Kolossi zabaven a předán templářům. Naopak po roce 1310, kdy se vlády opět ujal Jindřich II. podpořil Filipa IV. v jeho procesu proti templářům. Rytíře nechal zatknout a převézt do Kyrenie, jejich majetek pak z větší míry předal johanitům. Roku 1310 se sídlo řádu přesunulo na Rodos, ale Kolossi zůstalo důležitým místem. V roce 1374 zde patřilo johanitům 60 vesnic, které měly společně s cukrovarnictvím a vinařstvím roční výnos 10 000 bezantů.

Obrázek
Cukrovar

Obrázek
Plán hradu

Hrad Kolossi byl sice vybudován v nevýrazné poloze, ale svým umístěním dokonale ovládal celý poloostrov Akrotiri. Pevnost je klasickým hradem donjonového typu. Takové hrady se stavěly v Evropě 11. a 12. století a stejné stavby vznikaly i v křižáckých státech Svaté země. Na počátku 13. století se však tento typ již moc nepoužívá. Johanité zde zřejmě sáhli k jednoduché a osvědčené dispozici, která byla rychle hotova a nestála příliš mnoho peněz. Třípatrový donjon měl čtvercovou základnu o délce strany 16 metrů. Dosahoval výšky 21 metrů.

Obrázek
Erby na vnější zdi

V roce 1454 byla poškozená věž opravena a přestavěna komturem Ludvíkem de Magnac. Změny doznalo zejména druhé patro a byla doplněna kamenická výzdoba. Donjon byl přístupný padacím můstkem v úrovni prvního patra. Suterénu sloužil jako zásobárna a byl rozdělen na tři obdélné prostory. V prvním patře byly dvě valeně klenuté místnosti, kde se zachovaly části nástěnných fresek. Vedle vchodu bylo v síle zdi točité schodiště, které vedlo až na obranné třetí patro. Druhé patro obsahuje dvě valeně klenuté místnosti s krby přistavěnými „zády k sobě“ k dělící stěně z Magnacovi přestavby.

Obrázek
Interiér 2. Patra

Obrázek
Fresky a okno

Obrázek
Detail krbu

Obrázek
Detail podsebití

Plochá střecha byla opatřena pravidelně rozmístěným cimbuřím. Stínky obsahovaly uprostřed střílny a proluky byly chráněny sklopnými dřevěnými štíty. Ty byly zavěšeny na kamenných hácích vytesaných z kamene stínek. Podobný systém je k vidění třeba na české Kosti. Nad vstupem bylo umístěno malé podsebití. Jeho smrtící funkci dokonale maskuje nádherná kamenická práce. K obytné věži byl hradbou přihrazen malý dvorek. V širším ohrazení později vznikly hospodářské objekty, mlýn a dílny pro výrobu cukru. Voda potřebná k jejich provozu byla k hradu přiváděna dlouhým akvaduktem.


Obrázek

KOUKLIA
(CHATEAU DE COVOCLE)

34.706023°N 32.573122°E

Lusignanský hrad byl postaven zřejmě v průběhu 13. století, ale poslání stavby nebylo ryze vojenské. Byl to spíše letohrádek, venkovské královské sídlo, které se stalo centrem zdejších plantáží s cukrovou třtinou. Po získání ostrova Turky v roce 1571 se hrad zvolna přeměnil v sídlo velkostatku.

Obrázek
Nádvoří

Obrázek
Náčrt půdorysu

Obrázek
Pokus o rekonstrukci

Chateau de Covocle byl vybudován na nevysokém návrší v blízkosti zbytků antického chrámu bohyně Afrodity, která mj., dle pověsti jen několik stovek metrů odtud vystoupila z moře. Jeho dispozice je poměrně pravidelná a kopíruje vrchol návrší. Čelo hradu bylo od planiny se zbytky antického chrámu odděleno příkopem. Cesta do hradu vedla nevysokou čtverhrannou branskou věží, která byla výrazně vysunutá do příkopu. K čelní hradbě byla přistavěna šikmo, kvůli lepší obraně vstupu. Zevnitř k hradbě přiléhaly hospodářské budovy, které snad sloužily k skladování cukru. Na ně navazoval jednopatrový palác. Protilehlé nároží dispozice snad zaujímala zatažená čtverhranná věž, ze které zbyl jen nepatrný zbytek.


Obrázek

LIMASSOL
(řecky LEMESOS)

34.6722°N 33.0415°E

Starší byzantské opevnění přístavu padlo v roce 1191 do rukou Richarda Lví srdce. Limassol brzy získali templáři, ale původní bohatý přístav od třicátých let klesal na významu na úkor rozvíjející se Famagusty, když královna Alice přenechala výhradní právo obchodu janovským kupcům. V roce 1291 se Limassol stal hlavním sídlem templářů, od kterých se v druhém desetiletí 14. století dostal do držení johanitů. V roce 1373 bylo celé město vypáleno Janovany. Další ranou byl vpád egyptských Mamlúkú v roce 1426 a nové plenění Turky v letech 1525 a 1539. Těžce poničený hrad byl přestavěn až na konci 16. století novými tureckými pány a sloužil jako vězení.

Obrázek
Interiér suterénu donjonu

Obrázek
Náčrt půdorysu

Obrázek
Pokus o rekonstrukci

Zřejmě templáři využily staré byzantské pevnosti ke stavbě nového hradu. Jeho podoba byla stejně jako v nedalekém Kolossi poměrně archaická. Podle pozůstatků v části přízemí dnešní stavby se zřejmě jednalo o mohutný čtverhranný donjon s přilehlou hradbou. V přízemí obsahoval velký sál zaklenutý na střední osmiboký sloup. Podle průvodce se v této kapli konala svatba Richarda a Berengarie. Podle mě v té době tato budova ještě nestála. V rohu sálu je zachovalý vstup na točité schodiště v síle zdi. Radikální turecká přestavba na konci 16. století kompletně setřela vnější podobu hradu. Z donjonu zbyl zmiňovaný sál v přízemí, k němuž byla přistavěna obdélná stavba s místnostmi pro ubytování posádky později sloužící jako vězení. Vnější obezdívka budovy téměř sjednotila. Na ploché střeše byla postavení pro děla a další patro pro lepší rozhled tvořily dvě menší obdélné nástavby. Krabičky na krabičce…


Obrázek

NIKÓSIE
(řecky LEFKOSIA, turecky LEFKOSA)

35.173304°N 33.357276°E

Hlavní město ostrova je nyní rozdělené na dvě části Zelenou linií. Z původního středověkého opevnění nezbylo nic. Původní přepychový královský palác Castigliotissa na jihozápadě města byl v době budování benátských hradeb téměř rozebrán, stejně jako lusignanské opevnění města. Ze sídla dvora zbyly vlastně jen přízemí dvou trojprostorových paláců s křížovou klenbou z nichž jeden se otevírá do dnešní ulice širokými arkádami.

Obrázek
Zbytek královského paláce

Obrázek
Další pohled na lusignanské zdivo zakomponované do současné zástavby, v pozadí kontrolní stanoviště Kyperské republiky u Zelené linie

Benátské opevnění vybudované v letech 1567 – 1570 Francescem Barbarem je dodnes prakticky kompletní. Sestávalo z 11 rozměrných ušnicových (ušatých) bastionů, prakticky totožných jako v krétském Heraclionu. Tři brány byly umístěny tak, že je kryly uši bastionů před přímým ostřelováním.

Obrázek
Satelitní snímek s patrnými bastiony i dělící linií (zde opravdu zelenou) vedoucí městem



Obrázek

PAFOS

34.753690°N 32.406986°E

Zemětřesením zničený kastel Kolónes byl ve třicátých letech 13. století nahrazen novou pevností postavenou v přístavu přímo na břehu moře. Také ta navazovala na starší byzantskou stavbu. V dnešním “muzeu“ na hradě je ovšem napsáno, že v roce 1391 ji na místě starší věže zmiňované roku 1211, postavil král Jakub I. Tento král zde pravděpodobně jen prováděl úpravy na již stojící starší stavbě. Stejně tak mohlo jít o popravy po válčených událostech. V letech 1372-1374 byl totiž Pafos pod janovskou nadvládou. Na konci 15. století byl hrad pobořen Benátčany jako zbytečný a nehájitelný. V letech 1580 – 1592 byl znovu postaven pašou Ahmedem, který „obnovil západní věž“.

Obrázek
Ve světle zapadajícího slunce

Díky benátskému poboření a „krabičkové“ přestavbě na tureckou pevnost se dodnes nezachoval prakticky žádný viditelný pozůstatek lusignanské stavby vyjma cca 3 metry vysokého střepu zdi vystupujícího z mola nedaleko vjezdu do přístavu. To ovšem nebrání všem Kypřanům a turistickým průvodcům označovat pevnost ze 16. století za „nádherný hrad“. V muzeu se lze také dočíst o bližší podobě hradu, který snad sestával ze dvou mohutných věží spojených dlouhou hradbou (??). To by mohlo odpovídat situaci, kdy je zbytek východní věže u vjezdu do přístavu a místo západní věže „obnovené“ pašou Ahmedem stojí obdélná a strohá turecká pevnost s dělovými střílnami v přízemí a postavením pro děla na ploché střeše. A stejně jako v Limassolu bylo postaveno další patro tvořené menší obdélnou nástavbou pro lepší rozhled.


Obrázek

SARANDA KOLÓNES

34.757590°N 32.409700°E ‎

Královský hrad byl postaven po roce 1197 na ochranu přístavu a místní cukrovarnické výroby. Navazoval patrně na starší lehčí opevnění. Ne zcela kompletní hrad padl za oběť silnému zemětřesení roku 1222. Lusignanové jeho trosky neobnovovali, ale postavili nový a jednodušší hrad přímo u vjezdu do přístavu. Současné řecké jméno hradu, Saranda Kolónes, znamená v češtině Čtyřicet sloupů a je odvozeno z počtu žulových antických sloupů, použitých při stavbě pevnosti. Původní hrad zřejmě přejal jméno města – Paphos/Pafos.

Obrázek
Půdorys

Obrázek
Pokus o rekonstrukci

Obrázek
Sloupy použité při stavbě hradu

Saranda Kolónes je skutečně nádherný pravidelný kastel a osobně jej považuji za praotce italských kastelů. Zdá se, že celek vychází z Belvoiru nad Jordánem a na jeho stavbě se podíleli johanitští i byzantští stavitelé. Čtvercová dispozice je orientována dle světových stran, což mimojiné velmi usnadňuje popis. Vstup do jádra vedl podkovovitým barbakánem vystupujícím uprostřed západní strany. Portál byl na jižní straně a cesta se v barbakánu lomila o 90°.

Obrázek
Barbakán – prakticky jen základy, ale dobře čitelné

Obrázek
Nádvoří

Centrální nádvoří bylo oklopeno čtyřmi palácovými křídly, které se v přízemí otevírali obloukovými arkádami. V nárožích byly věže s lehce obdélným půdorysem, vystupující vně dispozice a umožňující flankování. Jádro obíhal parkán s osmi věžemi různých půdorysů. Na severozápadě, jihozápadě a jihovýchodě stály v nároží okrouhlé bašty, na severovýchodě byla sedmiboká. Střed severní a západní hradby zpevňovaly trojhranné bašty, na jihu byla bašta čtverhranná. Na východě stála vedle kulisové brány čtverhranná věž obdélného půdorysu, kde byla strážnice. Sem vedl přes vyzděný a ve skále vylámaný příkop most, v posledním úseku padací. Toto vnější opevnění i příkop nebyly v době zániku hradu plně dokončeny.

Obrázek
Schodiště v síle zdi vedoucí do suterénu nárožní věže parkánu, vnější líc odpadl při zemětřesení

Uvnitř se zachovalo až neskutečné množství drobností. Jsou zde vidět klenutí, zbytky schodišť do vyšších pater, druhotně použité antické kamenné články (sloupy slouží jako pilíře, prahy, podpěry nebo jen ke zpevnění zdí), kapsy pro závory a také třeba kamenné žlaby pro koně i s očky na jejich uvázání. Za vidění stojí i díky zemětřesení odpadnutý vnější líc parkánové hradby, který nádherně odhalil schodiště v síle zdi. Kompletně zřícená stavba již nebyla obnovována a kameny byly záhy použity k jiným stavbám. Patrně jich velká část skončila ve zdivu nového hradu v přístavu.

Obrázek
Žlaby ve stájích


Lusignanové pak vybudovali letohrádky či paláce nedaleko Nicosie, zřejmě podobné Kouklii. S palácovými budovami, zahradami a jen nejnutnějším ohrazením. Byly jím palác La Cava, velmi oblíbené sídlo, kde se narodila většina kyperských králů a palác v Potamii, postavený Jakubem I. a těžce poničený za egyptského vpádu roku 1426. Byl obnoven a stal se oblíbeným sídlem Kateřiny Cornaro. Nyní by měl být vysokým nákladem 1 000 000 € rekonstruován.

Za týden v závěrečném díle navštívíme velké hrady na severu. Myslím, že je na co se těšit.


POUŽITÁ LITERATURA

Durdík, T.: K problematice možného ovlivnění středoevropské hradní architektury křížovými výpravami do Svaté země. In Archaelogia historica 36/1. Brno 2011.
Hroch, M.; Hrochová, V.: Křižáci v Levantě. Praha 1975.
Mayer, Hans Eberhard: Dějiny křížových výprav. Praha 2013.
Nelles Guides (průvodce): Kypr. Praha 1994.
Nicolle, D.: Crusader Castles in Cyprus, Greece and Aegean 1191-1571. New York 2007.

http://www.allcrusades.com
http://www.burgenwelt.de
http://wikipedia.org
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: KYPERSKÉ HRADY I – JIH

Příspěvek od Pátrač »

NO to pojdnání jako víno. Na mě osobně uděla největší dojem hrad Saranda Kolónes. To musela být nádherná stavba a krásný kousek fortifiakce. Moc se těším na další díly.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: KYPERSKÉ HRADY I – JIH

Příspěvek od t.hajek »

Na jihu se mi také nejvíc líbilo právě "Čtyřicet sloupů" i díky mé slabosti pro pravidelné a kastelové dispozice. Zřícenina je nedaleko přístavu na okraji archeologického areálu Palea Pafos. Tam původně stálo antické město a dnes je to památková zóna s vykopávkami. Zejména se tam chlubí základami několika skutečně luxusních vil o šedesáti až sto místnostech, s reprezentativními prostorami s nádhernou mozaikovou podlahou.

Areál je rozlehlý s mnoha stromi, tabulemi a přístřešky pod kterými jsou nejvzácnější nálezy. A protože je Saranda kolónes v rovině, není prakticky vůbec vidět a kdybych jej nehledal, možná bych ho ani nenašel.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: KYPERSKÉ HRADY I – JIH

Příspěvek od Pátrač »

No jo, to je jak u nás - píle obyvatel dokáže zplanýrovat, pokud je dostupná, jakoukliv zříceninu až do základů, u nás bys našel noho příkladů.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „Středověké fortifikace“