Hradiště BOJNÁ

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Hradiště BOJNÁ

Příspěvek od kacermiroslav »

Hradiště BOJNÁ
Nitranské knížectví
Velká Morava


Obrázek

V případě velkomoravských hradišť na Slovensku jsme již probrali ty nejznámější, o kterých se toho již hodně napsalo a namluvilo, což jsou Nitra, Bratislava a Děvin. Nicméně to ještě zdaleka není ucelený přehled těch nejvýznamnějších lokalit. Mezi další patří hradiště Bojná, které bylo tvořeno hned čtveřice center Bojná I., Bojná II., Bojná III. a Bojná IV. Bojná I. – Valy, jak se vlastně toto ranně středověké opevnění nazývá, vzniklo pravděpodobně v průběhu osmého, nebo nejpozději počátkem devátého věku. Lokalita leží v pohoří Povážského Inovce na skalním výběžku hlavního masivu v nadmořské výšce 390-430 m.n.m. Jedná se tak o výšinné slovanské hradiště. Ve střední době hradištní bylo pohoří propleteno četnými komunikacemi, které představovali nejvhodnější spojení mezi Ponitřím a Povážím. Důležitost místních komunikací podtrhuje velký počet dalších slovanských sídel v dané lokalitě na obou stranách hřebenů Povážského Inovce. Na Nitranské straně tak známe hradiště jako Bojná, Marhát, Úhrad či Nitranskou Blatnici. Na druhé povážské straně ležela významná hradiště Ducové, Pobedim a Hrádok. Díky velké koncentraci na malém prostoru bylo možné jakékoliv z těchto hradišť dosáhnout během krátkého časového intervalu. Význam lokality pak mimo jiné spočívá i v tom, že se zde nacházela bohatá ložiska železné rudy, čehož jsou různé lomy a těžební jámy důkazem. Díky velkému počtu samostatných hradišť Bojná I. až IV. se dá tato lokalita označit za velkou sídlištní aglomeraci. Z hlediska dalšího vývoje se dá Bojná přirovnat k Mikulčicím, protože i zde došlo k relativně rychlému poklesu centrální moci a vše nakonec skončilo opuštěním lokality. Většina velkomoravských sídel se jinak transformovala na středověká města, která se dále rozvíjela a jejichž existence trvá doposud. Nicméně právě Bojná byla tou jednou z mála významných velkomoravských lokalit, která nedokázala překročit svůj stín a nakonec zanikla. Ovšem na druhou stranu díky tomu se nám Bojná dochovala ve stavu, v jakém jej raně středověký člověk opustil a je tak pro Slováky něčím, jako pro Českou republiku Mikulčice, či pro Italy jejich světové proslulé Pompeje. Bojná tak zůstala zakonzervovaná v čase a je na naší generaci, aby ji dokázala vykopat, celou zmapovat, zdokumentovat a ukázat světu.

BOJNÁ I.
Opevněné výšinné hradiště s rozlohou 11-12 hektarů mělo oválný tvar s délkou kolem 600 metrů a šířkou v rozmezí 200-300 metrů, s předhradím byla celková jeho plocha téměř 14 hektarů. Okolo celého areálu je dochované stále viditelné opevnění v podobě zemního valu tyčícího se stále do výšky 3-5 metrů, z vnější strany činila výška 8 až 10 metrů. Jeho základna je široká kolem 18,5 metrů. Hlavní opevnění bylo zbudované roštovou konstrukcí s čelní plentou z nasucho kladených kamenů. Před valem byl vykopán příkop, jehož materiál byl využit na výplň samotného roštového opevnění. Ze západní strany byla fortifikace hradiště zesílena o další samostatný val s příkopem, což byl prvek, který se u řady hradišť v Ponitří opakuje. Diskutabilní otázka je, jestli takto zesílené opevnění bylo namířeno proti západním sousedům v podobě Mojmírova knížectví, či jiného slovanského kmene z Pováží. Osobně se domnívám, že takto to nelze interpretovat, protože zesílení fortifikace bylo individuální a prostě řešilo nejlepší a tím pádem nejohroženější přístup k hradišti. Hlavní linie valů byla přerušená na dvou místech v prodloužené ose hradiska – viz. vstupní brány. Obě jsou klešťového tvaru, což znamená, že jejich vstup byl směrem do areálu hradiště zalomen. To umožňovalo vést efektivnější obranu. V ose obou brán se táhla hlavní vstupní komunikace, která byla okolní zástavbou respektována. Umístění brán v prodloužené ose hradiště se interpretuje také jako mýtné brány. Každý kupec tak musel bránami projít, pokud chtěl pokračovat dál, protože horský přechod jinou trasu neumožňoval. Svým půdorysem a umístěním bran se Bojná podobá nejstarší fázi Pražského hradu. Výzkum z roku 2008 odkryl ve střední části vnitřního areálu několik nadzemních a zahloubených objektů, které jsou interpretované jako obytné. Další objekty měly hliněné pece a zřejmě byly využívány jako výrobní, či řemeslné. Rovněž se během tohoto průzkumu podařilo odkrýt velkou stavbu s kamennou podezdívkou neznámého určení. Možná se mohlo jednat o profánní budovu místního velmože/knížete. Ohledně fortifikace bylo sondáží odkryté předhradí, které bylo chráněné širokým příkopem vyhloubeným do skalnatého podloží. Na něj navazoval opevněný val s vnitřní roštovou konstrukcí s čelní kamennou zídkou rovnanou z nasucho kladených kamenů. Sonda byla provedená ve východní části hradiště, kde byl původní val vysoký ještě stále 5,3 metrů. Jádro valu bylo prokládané dřevěnými rošty, které byly z obou stran drženy řadami sloupů s proutěným výpletem (něco na způsob tzv. polského plotu). Hlavní opevnění bylo na vrcholku valu tvořeno srubovou konstrukcí s řadou komor vyplněných zeminou a kamením. Obě stavební fáze byly později zničené požárem. Těžko říct, jestli z důvodu nepřátelského útoku, či nějaké nehody. Během tohoto výzkumu bylo v lokalitě hradiště objeveno na 800 předmětů, mnohdy unikátních, jako srdce tehdejšího raně středověkého zvonu, pozlacené bronzové kování, početné jezdecké ostruhy a fragmenty kroužkové zbroje.

Obrázek Obrázek

Hradiště bylo za svou existenci dvakrát zničeno s tím, že po prvním případu dokázalo povstat z popele jako bájný pták fénix. První zánik je spojován s obdobím existence Pribinova nitranského knížectví, tedy do první třetiny devátého století. V této první fázi Bojná zřejmě zaznamenala největší období svého rozkvětu. Podruhé bylo hradiště zpustošeno asi počátkem 10. století. Tato druhá etapa zániku je nejčastěji spojovaná s přítomností staromaďarských kmenů ve středoevropském prostoru. Přesnější datování bylo provedeno uhlíkovou metodou na jednom z dřevěných trámů, který byl odkryt na okraji části komorového valu. Podle této metody byl zánik hradiště ztotožněn s rokem 894, což je datum, kdy zemřel Svatopluk Veliký a kdy se na trůn po něm dostává Mojmír II. a Svatopluk II. Tedy lépe řečeno, někdy kolem tohoto roku došlo k výrazné opravě opevnění, aby se po desítkách let zvýšila obrany schopnost hradiště, protože starší dřevěné opevnění již zřejmě dosluhovalo. Kdy tedy došlo k druhému zničení hradiště přesně nevíme, ale nejčastěji se dává do souvislosti s bitvou u Bratislavy v roce 907. Dá se totiž předpokládat, že vítězní útočníci pokračovali ve svém tažení proti Velké Moravy. Tuto domněnku potvrzují i nálezy staromaďarských šipek, vedle kterých se ale nacházel i jiný typ. To pak vede k názoru, že staří Maďaři v té době zřejmě spolupracovali i s místními veliteli (vojsky), což může být důkaz úpadku centrální velkomoravské moci. Co se vlastní existence hradiště Bojná I. týče, tak se archeologové shodli na tom, že doba trvání nepřesáhla 120 let.

Vzhledem k tomu, že Bojná zůstala zakonzervovaná v čase, tak se zde podařilo odkrýt celou řadu velice zajímavých a vzácných nálezů. Z lokality tak známe pět depotů, soubor plaket, zvon a celou řadu menších nálezů. V případě plaket se jednalo především o pozlacené výrobky z mědi s různými motivy. Asi nejzajímavějším nálezem byl zvon, který byl odkryt v severovýchodní části hradiště, a který byl nalezen celý a neporušený, tedy až na srdce zvonu. To ale leželo nedaleko. Výška zvonu je 160mm a vnější průměr činí 192mm. Slitina zvonoviny obsahovala velký podíl mědi doplněný o cín, olovo, železo a stříbro. Síla stěny se pohybovala kolem 2-6 milimetrů. Hmotnost zvonu bez jeho srdce činí 2,18 kg. Srdce vážilo 200 g a má délku 170mm. V areálu se našli dále další fragmenty zvonů s tím, že podle analýzy pocházejí ze tří různých zvonů. Je zajímavé, že obdobné zvony byli nalezeny až ve vzdálené Itálii (Canino, Vatikán) a Německu (Verden, Oldenburg) s tím, že konkrétně zvon z Oldenburgu má s tím z Bojné shodné srdce. Italské zvony jsou datované k přelomu 8. a 9. století a německé pak z počátku devátého věku. Možná si někdo může položit otázku, proč se masivní železné zvony nedochovali v celém stavu a proč tak s největší pravděpodobností byli násilně rozbity. Uvažuje se, že ke zničení došlo během náboženských konfliktů mezi příznivci starých kultů a novým křesťanským náboženstvím. Jejich zničení tak mohlo být symbolické. Možnost nějakého pohanského povstání, které ostatně známe například z Čech v souvislosti s Bořivojem I., tak mohla být jednou z příčin zničení hradiště v době Pribinovi vlády. Pribina jak známo, nechal v roce 828 na svém panství v Nitře vysvětit nově postavený zděný kostel a dost často se tento akt dává do souvislosti s jeho manželkou, která mohla pocházet z Bavorska a byla zřejmě křesťankou. Nicméně sám Pribina zřejmě i nadále zůstal pohanem a byl pokřtěn až v době svého exilu ve Franské říši. Pravděpodobnější důvod zničení hradiště tak může být až samotný konflikt mezi Pribinou a Mojmírem, který vyvrcholil vojenskou akcí namířenou proti Nitře a vyhnáním Pribiny v roce 833. V této souvislosti ostatně historici ohledně zničení Bojné hovoří nejčastěji.

Obrázek

Co se předpokládané sakrální stavby na Bojné týče, tak často je dávaná do souvislosti s rotundou v Ducové a Nitranskej Blatnici, které mají svou analogii v kostelu č. VI na Valech u Mikulčic. Všechny tyto stavby lze pak ztotožnit s adriatickou oblastí, odkud byl do střední Evropy tento stavební sloh zřejmě exportován. Může to také hovořit i o vlastní stavební dílně, která rotundy postavila. V této souvislosti se také uvažuje o průniku misijních činností na území Nitranska a Moravy, což by měla snad dokládat synoda, která se v roce 796 měla konat někde ve vnitrozemí na území Avarů poražených Franky, někde na břehu Dunaje. Cílem této synody bylo stanovit následný postup pro christianizaci nově obsazených území a průnik víry i do okolního slovanského světa, tedy jak to Ponitří, tak i Pomoraví. Tím se otevřela cesta pro bavorské i aquilejské misionáře, jejichž činnost byla završená právě v Nitře vysvěcením kostela arcibiskupem Adalramem a na Moravě stavbou některých objektů, které archeologický výzkum klade již na počátek devátého věku a přijetí křesťanství Moravany v roce 831.

Kromě výše uvedených zvonů se v Bojné našla celá řada dalších významných artefaktů z doby velkomoravské, jako například bronzové pozlacené nákončí (identické se našlo v Modré u Velehradu a není vyloučeno, že pocházejí od stejného mistra kováře) a celá řada stavebních prvků jako hřebíky, háky. Dále se zde našlo 201 sekerovitých hřiven v jediném depotu a v blízkosti samotného hradiště byl učiněn srovnatelný nález. Rovněž se zde nalezl velký počet nožů, seker, dlát, vrtáků, části kovářské výbavy a další předměty, které dokazují rozvinutou řemeslnou práci. Velké množství strusky, speciální nástroje a kovářského odpadu dokládají nejen těžbu železa, ale také její metalurgické zpracování. Doklady polnohospodářství jsou doložené dvěma typy kos, motyky, radlice a dalších předmětů zemědělské výroby. Vojenské nálezy jsou například zastoupeny šipkami s trnem a zpětnými háčky, násadou bojové sekery a dalšími drobnými předměty. Rovněž jízdní jednotky jsou zastoupeny nálezy v podobě kovových součástí výstroje a ostruh. Zajímavým nálezem jsou pak fragmenty kroužkové zbroje, což by dokládalo vysokou úroveň kovářské práce, nebo importu. Mnohé další nálezy jsou pozlacené, či tauzované stříbrem. Pravděpodobným důkazem obchodu jsou dvě bronzové závaží. Jak je vidět, nálezy jsou četné a to především díky systematickému archeologickému průzkumu, který je zde od roku 2007 [1] intenzivně veden za účelem zmapování nejen vlastního hradiště a jeho okolí, ale především v zabránění dalšího vykrádání této kulturní památky nedocenitelné ceny. Vedoucí výzkumu Karol Pieta z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd v Nitře předpokládá, že když se našel zvon z kostela a další církevní předměty, že se zde najde i kostel, třeba že se mohlo jednat jen o dřevěnou stavbu. Zároveň očekává odpovědi na otázky ohledně zástavby, výrobních dílem, hřbitovy a třeba stavby palácového typu místního vládce. Nicméně lokalita Bojné a dalších okolních hradišť je skutečně velká a to vyžaduje nejen čas, ale především finanční prostředky na vedení výzkumu. Jen pro zajímavost přikládám článek z rozhovoru s K.Pietou z roku 2011, ohledně dalších prací.

"Archeologický výskum v Bojnej v okrese Topoľčany bude pokračovať aj v ďalších rokoch. Slovenská akadémia vied vyčlenila vo svojom rozpočte financie na terénny výskum na tento rok. Na roky 2012, 2013 a 2014 sa archeológom podarilo získať peniaze v rámci projektu, ktorý schválila Agentúra na podporu výskumu a vývoja. Dotácia je zároveň určená aj na výskumy ďalších významných nálezísk zo včasného stredoveku ako sú Bíňa, Pobedim či Majcichov. Výskum na Bojnej sa spravidla začína v júni a trvá do neskorej jesene. „V tomto roku plánujeme ukončiť výskum veľkého opevnenia hradiska, ktorý je veľmi dôležitý pre presné časové zaradenie náleziska a pre poznanie stavebných techník z deviateho a začiatku desiateho storočia,“ povedal pre agentúru SITA vedúci výskumu Karol Pieta z Archeologického ústavu SAV v Nitre. Svoju pozornosť archeológovia zamerajú aj na slovanské mohyly, ktorých sa tu doteraz podarilo nájsť päť. Zatiaľ preskúmali len najväčšiu z nich s priemerom 15 metrov. „Žiaľ, ide zrejme len o symbolický hrob a navyše bol aj vykradnutý. Je však veľmi zaujímavý z hľadiska pohrebných rituálov,“ uviedol Pieta. V mohyle sa našli zvyšky pohrebnej hranice, pohrebnej hostiny, zvieracie kosti a zbrane. Pravdepodobne tu symbolicky pochovali bojovníka, ktorý padol mimo Bojnej. Najzaujímavejším vlaňajším nálezom bolo koncové kovanie pošvy meča, bohato zdobené striebrom. Znázornené sú na ňom vzlietajúce sokoly. „Je to nález, ku ktorému sa zatiaľ nepodarilo nájsť žiadnu paralelu a bezpečne demonštruje prítomnosť najvyššej spoločenskej vrstvy tej doby,“ poukázal Pieta. V minulej výskumnej sezóne sa archeológom zároveň podarilo spresniť systém urbanizmu osady, ktorá sa nachádzala vo vnútri hradiska. V jej strede sa našli dva rozmerné objekty, z ktorých sa zachovali podmurovky základov. Svojou veľkosťou i nálezmi v ich blízkosti sa dajú jednoznačne spájať s prítomnosťou spoločenskej elity, skonštatoval Pieta. Osadu tvorili dvorce, ktoré pozostávali zo zemníc a nadzemných hospodárskych stavieb. Zemnice sú typické slovanské obydlia s kamennou pieckou, vytesané do podložnej skaly. Najlepšie zachované objekty chcú vedci v budúcnosti prezentovať verejnosti."
(zdroj: www.obnova.sk)
Po sedmi letech intenzivních výzkumů se archeologové zaměřili na způsob a dobu výstavby vlastního opevnění. Tak například v základech severní části hradby byla zjištěna starší stavební struktura, která se odlišovala od stavební techniky používané v pozdější době a která je spojovaná s požárem z první třetiny devátého věku. Vědci tak prokázali, že opevnění nevzniklo v jedné stavební fázi, ale postupně, dle potřeb a rozvoje hradiště. Což znamená, že Bojná I byla opevněná již v čase knížete Pribiny a později byla za Svatopluka opravená a zesílená. Počátky osídlení tak dle archeologických nálezů sahají již do počátku osmého století. To ale ukáže čas a další výzkumy. Nicméně v této fázi můžeme konstatovat, že osídlení je v této lokalitě prokázáno nejpozději k době krátce po roce 700 až 750. V této době se ale nejednalo ještě o opevnění, ale o první sídlištní objekty, které objevily rudné bohatství místní lokality. Naopak poslední přestavba (hradeb), která zvyšovala obranyschopnost, se dá poměrně přesně datovat do samotného závěru Svatoplukovy vlády, tedy do let 892/893. Podle dendrochronologické analýzy byly k přestavbě dvou kilometrů dlouhých hradeb použity kmenů stromů pokácených právě v těchto letech a to nejen ty, ale i další materiál, který byl používán podle potřeby. Opravovaná hradba tak vykazuje hned několik stavebních technik. Během těchto výzkumů byl učiněn objev i nových fortifikačních prvků, jejichž hlubší poznání vyžaduje čas. Nicméně letecké snímkování a terénní prospekce prokázali příkopy a valy na bocích opevnění, které tak bránili útočníkům v snadném přístupu k hlavním valům hradišti. Konec hradiště pak podle archeologů spadá do let 900 až 920. Tím máme položené čtyři časové milníky historie Bojné I. Prvním z nich je osídlení kladené do let 700-750. Duhým je vybudování opevnění v době Pribinovy vlády, tedy někdy v letech 800-830. Třetím milníkem je rekonstrukce valů na konci Svatoplukovy vlády v letech 892-894 a posledním je zánikový horizont v rozpětí let 900-920, který je nejčastěji spojován s maďarským vpádem.

Obrázek
Výskum valu

Vzhledem k mimořádnému významu a skvělému stavu, v jakém se hradiště dochovalo, se chystá jeho prezentace a to nejen v podobě samotných nálezů, které například v roce 2008 zavítali do Brna, ale také i stavbou archeoskanzenu (více na konci celého článku). Jeho součásti by podle posledních zpráv měla být i jedna ze vstupních bran o délce 18 m a šířkou průchodu 5 metrů včetně věžové nástavby.


BOJNÁ II.
V bezprostřední blízkosti hlavního hradiště Bojná I. (Valy) se nacházeli přinejmenším další dvě hradiště (někdy se uvažuje i o hradišti Bojná IV.), která tak doplňovala význam zdejší lokality. Pro lepší rozlišení je toto hradiště dále známé jako Bojná II. Jednalo se opět o výšinné hradiště umístěné v nadmořské výšce 335 metrů v severní části katastru dnešní obce Bojná (okres Topolčany), které kontrolovalo úžinu říčky Bojnianky, podél které vedla již výše zmiňovaná stará cesta vedoucí přes Pováží, Ponitří a Povážský Inovec. Sondáže potvrdili osídlení lokality, které sahá od doby římské, přes období stěhování národů až po raný středověk včetně slovanského osídlení z počátku devátého věku (například od 2 do 5.století bylo opevnění využíváno Germány). V terénu je dobře patrný poměrně složitý fortifikační systém, který tak doplňoval přirozenou ochranu tohoto místa, to znamená strmé srázy na západní i jižní straně, a hluboká strž na severovýchodní straně. Valový násyp probíhající po obvodě plošiny dosahoval největší výšky v nejpřístupnější severní části, kde byl zesílen o další linii valů a příkopů. Zde se nacházel i vstup do dvou dispozičního hradiště, o šířce kolem tří metrů. Vnější val pokračoval od brány směrem na západ, kde končil nad strmým svahem. Tato část valu je v terénu patrná do výšky 3–3,5 metrů. Dále směrem od vchodu na východ se linie obvodového opevnění mírně svažovala a zatáčela směrem na jihovýchod. Z tohoto obvodového opevnění kolmo severním směrem vybíhá další val s příkopem, na západní straně dlouhý kolem 85 m. Tak vzniklo opevněné předhradí. V místě spoje obou valů je patrná vyvýšenina, o které se uvažuje jako o pozůstatky věže. Kromě keramických nálezů, a bronzových spon výzkum přinesl i několik mincí, například dva denáry Marca Aurelia z druhé poloviny druhého století, tedy z doby germánského osídlení. Archeologové z toho usuzují, že hradiště Bojná II v době tzv. markomanských válek plnila roli refugia stejně, jako celá řada jiných převážně výšinných hradišť v severní části Karpatské kotliny a dále na území západního a středního Slovenska. V germánské době tak hradiště plnilo roli refugia pro tehdy doznívající púchovskou kulturu (Pieta 1994) a předpokládá se, že hradiště stejně jako řada dalších poskytovalo ochranu v hustě osídlené povážské krajině. Kromě nálezů z germánské doby se zde podařilo najít i důkazy pro osídlení v době stěhování národů a to jak v samotném hradišti, tak i v jeho blízkosti. Kromě výše uvedených mincí se zde podařilo nalézt patnáct bronzových mincí z doby vlády císaře Valentiniána I. (druhá polovina 4. století). Takovýchto nálezů z doby stěhování národů se podařilo v severní část středního Podunají najít mnohem více, přestože se jednalo o mince mnohem staršího data výroby. Zřejmě se tyto mince používali i dále jako náhrada za chybějící peněžní oběživo. Do období druhé poloviny 5. století pak spadá celá řada dalších nálezů, především pak zlomky římských vojenských opasků, zdobného kování a spon. Některé nálezy dokládají přítomnost vyšší společenské elity. Co se slovanského osídlení týče, tak sice nálezy nejsou početné, ale jsou prokázané a ukazují tak alespoň na občasné využívání tohoto hradiště. Vznik vlastního opevnění s výraznou dvojitou hradbou na severní straně se zatím nepodařilo na základě stávajících výsledků blíže datovat a tak není zcela jisté, jestli vzniklo již v době germánské, či později. Dosavadní výsledky ale spíše ukazují na vznik již v době germánské s tím, že v době raného středověku bylo opevnění znovu obnoveno, č přebudováno. Poté v rámci celé aglomerace plnilo především vojensko-strážní funkci a zřejmě i funkci shromaždiště pro okolní obyvatelé v době ohrožení, kteří si zde chránili svůj majetek a především své životy.

Obrázek
Schéma hradiště Bojná II


BOJNÁ III.
Rovněž toto hradiště plnilo především vojensko-strážní roli a také roli shromaždiště v případě válečného ohrožení. Fortifikační část zatím nebyla zkoumána a tak její provedení i rozsah bude upřesněn až po budoucích výzkumech. Povrchové sběry a několik sondáží zatím poskytly důkazy o slovanském osídlení z průběhu 8. a 9. století. Karol Pieta poznatky k třetímu hradišti shrnul následovně. "Medzi Hradskou dolinou s hradiskom Bojná I a údolím Bojnianky leží nízky horský chrbát, ktorý tvorí súčasť rozsiahlejšieho masívu - Zihľavníka. Na mieste jeho obojstranného zúženia bolo vybudované v teréne pomerne málo zreteľné zemné opevnenie, vytvárajúce zložitý systém priekop a valov. Na severe, na juhu a na východe sú násypy s priekopami viditeľné len miestami a ich celý priebeh nebol dosiaľ bezpečne zistený a zameraný Na západnej strane (podobne ako v prípade Bojnej I) bol areál opevnený dvojitou líniou priekop a valov, s dvomi priechodmi cez obe fortifikačné pásma. Dnešná lesná cesta prechádza stredom priečne cez návršie vedených valov priechodom, ktorý bol zrejme urobený v novej dobe. Horský chrbát sa dodnes využíva ako pohodlná lesná cesta bez veľkých výškových rozdielov. Je preto pravdepodobné, že aj v minulosti sa táto komunikácia využívala (možnože hlavne v zimných mesiacoch, keď boli doliny ťažko priechodné). Opevnenie III, podobne ako v prípade Bojnej I a II, vzniklo kvôli kontrole viacerých línií tej istej diaľkovej cesty. Fortifikácia nebola dosiaľ skúmaná a pre datovanie máme k dispozícií len nie veľmi početné nálezy z vnútornej plochy hradiska. Ide poväčšine o včasnostredovekú keramiku a železné predmety bez možnosti presnejšieho časového zaradenia. Približne v strede areálu bola pri sondáži preskúmaná jama s výraznou keramikou približne z 8.- 9. storočia. V súbore železných predmetov prevládajú malé nože, klince, stavebné kovania a zlomky kľúčov. Chýbajú stopy výroby. Zbrane zastupuje malá sekerka, hroty šípov so spätnými krídelkami a malý fragment drôtenej košele s veľkými nitovanými očkami. Na nálezisku sa podarilo získať len relatívne malý počet nálezov. Ich zloženie zdôrazňuje skôr vojenský než sídliskový ráz lokality. Stavebné dielo bolo asi zhotovené narýchlo a využívalo sa len krátkodobo. Hradiská I a III mali priechodný charakter. Postavené boli zhruba na rovnakom teréne - na horskom chrbte, v polohe, ktorá v predchádzajúcich obdobiach nebola vyhľadávaná pre obranné účely. Zdá sa, že v prípadoch oboch týchto hradísk bola spoločným motívom ich vybudovania kontrola cesty, ktorá cez hradiská prechádzala. Je to zvláštny fenomén, ktorý si iste zaslúži väčšiu pozornosť pri podrobnejšom vyhodnotení celého sídliskového areálu. V porovnaní s veľkým hradiskom I, so skutočne mimoriadnym opevnením, plnili podľa súčasného stavu výskumu obe malé včasnostredoveké fortifikácie Bojná II a III len vedľajšie, ale nepochybne dôležité úlohy obrany širšieho priestoru tejto časti východného predhoria Považského Inovca a strategicky podporovali bezpečnosť zázemia centrálneho hradiska. Pravdepodobne neboli dlhodobo osídlené. Smer potenciálne¬ho útoku z považskej strany cez pohorie je jasný podľa zdvojených opevnení na Valoch i na Žihľavníku. V tomto smere sa ako vysvetlenie ponúka potreba zaistenia Nitrianska proti historicky doloženému útoku z moravskej strany (konflikt Mojmíra s Pribinom).
Obrázek


BOJNÁ IV.
Bohužel k tomuto zatím poslednímu objevenému hradišti v Bojné se mi nepodařilo nic bližšího nalézt. Jeho průzkum je zatím v plenkách a tak si musíme počkat na nějaké výsledky archeologického průzkumu, který i odpoví na otázku, jestli i toto opevnění vzniklo nejpozději v době velkomoravské, nebo jestli má vztah k jinému období.


Zhodnocení
Přestože je lokalita Bojné známá již od počátku dvacátého století (1906), kdy ji objevil a popsal jako slovanské hradiště maďarský kněz Ĺudovít Némethy, tak pozornosti archeologů dlouhá desetiletí unikala. Ani následný výzkum z konce čtyřicátých a z počátku let šedesátých nic nenalezl a tak dlouhá desetiletí se archeologové domnívali, že pověsti o slovanském osídlení jsou skutečně jen pověsti. Jenomže nálezy, které se čas od času objevili v soukromých sbírkách, a které vypluli na povrch, nepřímo dosvědčovali existenci bohatého naleziště, které bylo ale po desetiletí vykrádané náhodnými hledači pokladů. To byl i příklad zlaté plakety, která se náhodně dostala ze soukromých sbírek do rukou K.Piety a který majitele přesvědčil, aby ukázal, kde byla plaketa otcem majitele před desítkami let nalezená. Ten pak s přesností nějakých dvaceti metrů dokázal místo nálezu i po desítkách let lokalizovat a světe div se, v zemi se skutečně po krátké době podařilo nalézt druhou část této plakety, čímž byl dokázán její původ. A tak byl následně v roce 2007 zahájen systematický archeologický průzkum, který každou sezónu poskytuje stovky až tisíce nálezů nedocenitelné hodnoty, které utvářejí jasnější obraz o podobě tohoto významného velkomoravského mocenského centra. Na to abychom hodnotili tuto významnou lokalitu ale zatím bohužel ještě příliš brzo, protože každý rok výzkumu rozšiřuje naše znalosti bez nadsázky geometrickou řadou. A přitom archeologové prozkoumali zatím jen nepatrnou část plochy. Je tedy možné, že výzkumy se jako v případě Valů u Mikulčic protáhnou na desítky let. O to se ale můžeme dočkat větších překvapení, jelikož Bojná, stejně jako Mikulčice, zůstala zakonzervovaná v čase.

Kromě opevněných hradišť a přilehlého prostoru máme důkazy slovanského osídlen doložené z cele řady nedalekých lokalit, což opět podtrhuje význam Bojné. Ve Vysočanech se našlo 6 mohyl se žárovým pohřbem a předměty z 8. století. Ve vsi Brezolupy byly prozkoumány rovněž čtyři mohyly z období osmého století a počátku století devátého. Žabokreky nad Nitrou skrývaly kostrové pohřebiště objevené zde v průběhu stavby cesty, které opět časově zařaditelné do průběhu osmého a první poloviny devátého století. Při následném bagrování hlíny byla objevená staroslovanská osada ze stejného období, která kromě jiných předmět vydala i nález šesti sekerovitých hřiven. Bošany ukrývaly dalších 15 sekerovitých hřiven, které byly následně uložené v maďarském muzeu v Keszthely (Kostely). Veľké Hoste vydali svědectví slovanského osídlení v podobě dvou větších a několika menších mohyl ze 7. až 9. století spolu s řadou železných předmětů, šperků a kousků keramiky. V Závade bylo během pozemních prací odkryto pohřebiště z devátého věku s tím, že během prací bylo sice šest hrobů poškozeno, ale dalších 26 jich bylo prozkoumáno. V jednom z hrobů se pak podařilo kromě jiných předmětů nalézt i meč a kování obdobného provedení, jako v případě Blatnice u Turce (nález z 19. století). Přestože byl meč značně zkorodovaný, tak jeho nález na jinak poměrně skoupé nálezy na Slovensku, patří mezi ty nejvýznamnější. Nitranska Blatnica pak skrývala a možná ještě skrývá celou řadu překvapení z velkomoravské doby. Kromě hrobových nálezů kolem místního kostelíku sv. Juraja (Jiří), které sice většinou spadají do období z 11. – 14. století, se zde podařilo odkrýt i hroby z 9. a 10. století. Největší překvapení pak možná skrývá samotná církevní stavba, která podle některých indicií může pocházet z velkomoravského období.

Tisková zpráva ohledně archeoskanzenu v Bojné:

Výsledky archeologických výskumov na veľmožskom hradisku v Bojnej si v budúcnosti budú môcť vlastnoručne ohmatať aj návštevníci obce alebo samotnej lokality. Archeológovia tu chcú spoločne s obecným úradom vybudovať repliky slovanských obydlí a archeoskanzen, v ktorom metódami experimentálnej archeológie vybudujú časť veľkomoravskej osady.
"Chceme pripraviť niektoré už preskúmané plochy s veľmi príťažlivými pôvodnými stavbami na sprístupnenie pre verejnosť. Chceme tiež zrekonštruovať jeden zo slovanských domov. Malo by ísť o taký bežný štandardný slovanský dom, zemnicu. Boli to malé domčeky, v pôdoryse veľké zhruba tri krát tri metre, ktoré pozostávali z veľkého kamenného kozuba a ležoviska. Ľudia prežívali väčšinu času vonku, kde sa vykonávali aj bežné domáce práce, a v chalupách sa len varilo a spalo," vysvetlil vedúci archeologického výskumu na hradisku v Bojnej Karol Pieta. Ako konštatoval, vedci mali šťastie v tom, že základy viacerých domov zostali aj po viac ako tisíc rokoch dobre zachované spolu so zariadením, ktoré v nich kedysi bolo. "To znamená, že pri peci sme našli stáť nádoby, v kúte bola opretá sekera, v druhom kúte bol konský postroj a podobne. Takže máme celý rad takýchto zaujímavých detailov. Našli sme obruče z dreveného súdka, takže vieme, že tam stál, aj keď už nezistíme, či v ňom bolo pivo, voda alebo medovina," povedal Pieta. V prvej fáze chcú archeológovia vybudovať rekonštrukciu typickej slovanskej chatrče. Tá bude stáť priamo v areáli hradiska. "Ten domček bude otvorený a bude prístupný. Bude spravený tak, že keď tam niekto prípadne aj prespí, tak sa svet nezrúti. Nebudeme tam preto inštalovať nejaké vzácnejšie predmety," vysvetlil. Vybudovanie archeoskanzenu je už podľa jeho slov podstatne zložitejší zámer. Stáť by mal v blízkosti Ranča pod Babicou a obec už podľa slov jej starostu Jozefa Vanča hľadá vhodný pozemok. Na postavenie skanzenu je už potrebné stavebné povolenie a dostatok finančných prostriedkov. Tie chcú Archeologický ústav SAV v Nitre a obec Bojná získať z eurofondov. "Archeopark si už vyžaduje infraštruktúru, infocentrum a určitú koordináciu. Aspoň hrubé rysy tohto projektu by sme chceli mať hotové do jesene.
V takýchto parkoch alebo skanzenoch sa obvykle prezentuje povedzme celá osada, kde by boli nielen obytné domy, ale aj dielne, hospodárske staviská, kostol, hroby. Jednoducho všetko tak, aby ľudia mali všestrannú predstavu, ako sa na Bojnej žilo. Kde by na zvoničke visel známy bojniansky zvon a kde by sa aj priamo prezentovali tie nálezy, ktoré sa na Bojnej našli. Či už poľnohospodárske nástroje, remeselnícke nástroje, pluhy, kosy a všetky tie predmety, ktoré Slovania potrebovali v bežnom živote," povedal Pieta.

(zdroj: www.aktuality.sk; 06.08.2011; Regióny, 15.15, s. ; TASR)

Obrázek


Poznámky:

[1] Jen za první tři roky bylo v náročném terénu odkryto 3.000 m2 a v roce 2010 se počítá s průzkumem dalšího jednoho tisíce metrů.

Zdroje:


• Chropovský B. – Slované, Historický, politický a kulturní vývoj a význam – Praha 1989
• Kolektiv – Velká Morava – Tisíciletá tradice státu a kultury – Praha 1963
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. – Praha 2009
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. – Praha 2009
• Pieta K. – Bojná – archeologický výskum v rokoch 2009-2010
• Poulík J., Chropovský B., kolektiv – Velká Morava a počátky české státnosti – Praha – Bratislava 1985

http://www.staramorava.euweb.cz/prehlad ... c206782740
http://www.moraviamagna.cz
http://www.slovane.cz
http://www.palba.cz
www.hradiska.sk
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
palo satko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2531
Registrován: 16/9/2013, 17:59
Bydliště: Pezinok, Slovensko

Re: Hradiště BOJNÁ

Příspěvek od palo satko »

pekny článok. niečo bližšie o prenikani krestanstva aj v suvislosti s Bojnou http://www.ff.umb.sk/rakoziak/christian ... unaji.html
Obrázek
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Hradiště BOJNÁ

Příspěvek od Stuka »

Díky za tento velmi dobrý článek. Bojná má jistě ještě co nabídnout. Jde o velmi významné naleziště.
Bronzový zvon - zde nalezený - je nejstarším křesťanským zvonem na Slovensku. Na světě by jich mělo být dosud jenom 5 a jeden z nich je z Bojnej.
Obrázek
Pozlacené plakety z 9.století (zde č. 1 , celkově jich bylo nalezeno zatím 6) byly nalezeny amatérským hledačem a naštěstí odevzdány. Pocházejí asi z přenosného dřevěného oltáře.
Obrázek
Přímo v obci Bojná je od roku 2012 muzeum pro zde nalezené artefakty. Naštěstí Bojná dostala zelenou a probíhá zde mnoho prací na přilákání zájemců. Třeba výstavba už třetího slovanského domku (na místě původních domků), chlebové pece, rekonstrukce opevnění, brány (širokou 5 metrů a dlouhou 18 metrů + věžová nadstavba) atd. Také by měl být zřízen archeoskanzen.
Loni se prováděl výzkum opevnění hradiště (s rozlohou skoro 14 ha). Opevnění nevzniklo naráz, ale už zde nějaké stálo v časech Pribinu. Doplněné a zesílené bylo za vlády Svatopluka.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hradiště BOJNÁ

Příspěvek od Pátrač »

Zajímavé počtení, ještě zajímavější prostorová situace a ta opevnění, hlavně na jedničce, to je krásná ukázka ranně středověké opevnovací architektury.

Co by mě osobně zajímalo nejvíce je to, co se skrývá za tím, že se zde objevily nové opevňovací formy. To by bylo opravdu zajímavé vědět.

I první mapa ukazuje, že zde během krátké doby vzniklo něco, co by možná sneslo označení hradská soustava, vzhledem k aktivitě která zde byla vynaložena, velmi významná.

Na Slovensku je ledacos k nalezení a nejlepší doba zde teprve přijde, Pokud bude dost vůle, která místním archeologům nechybí a dost pěněz, tak se zde časem objeví ledacos a budou se přepisovat dějiny, jako tomu bylo třeba v Olomouci.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Hradiště BOJNÁ

Příspěvek od kacermiroslav »

Tak jak jsem psal v článku. Zatím se na Bojné kope od roku 2007, což je příliš krátká doba na zodpovězení většiny otázek. Na druhou stranu mě ale trošku překvapuje, že se tuším zatím nepodařilo najít žádné zděné stavby. I když asi díky nálezům zvonů není pochyb o nějaké sakrální stavbě, která ale byla asi zřejmě jen dřevěná. Ty jednotlivé fortifikační typy si vysvětluji různými stavebními fázemi, či rekonstrukcemi.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hradiště BOJNÁ

Příspěvek od Pátrač »

Celkové úrovni fortifikací odpovídá předpoklad dobré organizační a tedy i stavební činnosti zde sídlící komunity. Jestli tam zděné stavby byly tak se časem najdou. Možná by bylo potřeba celé hradiště projít s přístroji pro nedestruktivní archeologii a ty by je zcela jistě nalezly.

Je otázka jestli je odborníci na Slovensku mají. V celé bývalé společné republice byly tuším 4 a všechny v Čechách a na Moravě, kde se jimi potvrzovaly výsledky letecké archeologie. Na Slovensko se půjčovaly pro výzkum římské doby a Velkomoravských hradišť kolem Trnavy
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Hradiště BOJNÁ

Příspěvek od kacermiroslav »

Osobně si spíše myslím, že tam ty zděné stavby asi nebudou. Přeci jenom spíše bych je hledal na nějaké dominantní vyvýšenině, či podél hlavní komunikační trasy skrz hradiště Bojná I., kde se také hledalo. Sondy ale zatím neodhalili nic, přestože úroveň prozkoumané plochy je kolem 3-4% (což je běžné třeba i na podhradích v Mikulčicích). Myslím, si, že nějaké "opere romano" bylo v plánu až ke sklonku Svatoplukovi vlády, který ale asi stačil jen zmodernizovat fortifikaci. Další politická a hospodářská situace VM pak asi změnila priority.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
palo satko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2531
Registrován: 16/9/2013, 17:59
Bydliště: Pezinok, Slovensko

Re: Hradiště BOJNÁ

Příspěvek od palo satko »

murovane stavby su fetiš. každy hlada murovane stavby ako prejav civilizacie, štatnosti a technologickej zručnosti. v skutočnosti ludia vtedy stavali pre seba a nie pre zborniky historie a archeologie. drevena stavby bola lacna, rychla, väčšia, zdravšia a prirodzena. stavba murovanych kostolov a sidiel bola prejavom prepychu a nie potreby.
Obrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Hradiště BOJNÁ

Příspěvek od kacermiroslav »

Palo, přesně jak píšeš v poslední větě "byl to projev přepychu", což jsi uhodil hřebíček na hlavičku. No a většina vládců právě ráda svůj přepych dávala na odiv. Proto předpokládám, že nejvýznamnější velkomoravská hradiště měla zděné stavby, což ostatně archeologické nálezy dosvědčují.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hradiště BOJNÁ

Příspěvek od Pátrač »

Zděné stavby nejsou fetiš, jsou jen dokladem, že daná společnost zvládla další technologie, tedy šla technicky nahoru. Já hradiště studuji roky desítky jsem jich navštívil a nepřestávám obdivovat co vše dokázaly různé kultury ze dřeba, hlíny a kamení.

Nalézt kdekoliv na hradišti pozůstaky zděných staveb značí, že uměli to co jejich předchůdci ale i něco navíc. Bylo by to úžasné, kdyby se našla sakrální stavba na Bojné, prostě by to bylo další potvrzení jejího významu a vzestupu.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „Středověké fortifikace“