Ažlún a Gindí

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Ažlún a Gindí

Příspěvek od t.hajek »

Ažlún a Gindí

Saladinovy hrady

V tomto článku se podíváme na pevnosti, které vznikly v době panování sultána Saladina. Obě vznikly v důležitých hraničních oblastech, první v bohaté krajině údolí Jordánu, druhá ve vyprahlé poušti Sinaje.


Obrázek

Ažlún (Ajloun, Qál´At Ar Rabad, قلعة عجلون )

32°19′30″N 35°43′38″E

Kolem roku 1180 Saladin udělil území severního údolí Jordánu jako iqta'a (léno) svému synovci a vojenskému veliteli Usámovi Izz ad-Dínovi (brožurka na hradě jej mylně ztotožňuje s Usámou ibn Mundígh, členem rodiny emíra ze Šejzaru). Vlastní hrad byl postaven Usámou na přímý Saladinův popud v letech 1184-1185. Pevnost dominovala údolí severního Jordánu a kontrolovala tři další údolí Vádí Kufranjah, Vádí Rajeb a Vádí al-Yabes. Současně chránila obchodní komunikaci mezi jižním Zajordánskem a Sýrií a v neposlední řadě měla bránit rudné doly v blízkém okolí. Hrad měl zastavit pronikání Franků za Jordán a byl protipólem asi 30 km vzdáleného křižáckého Belvoiru. Po Hattínu a Saladinově ofenzivě v letech 1187 a 1188 ztratil svou důležitost. V rámci dělení ajjúbovského majetku hrad několikrát změnil majitele a roku 1229 připadl emirátu Kerak. V roce 1260 byl hrad dobyt a pobořen Mongoly. Sultán Bajbars hrad obnovil, ale pevnost již ztratila svůj vojenský význam a sloužila zejména jako sklad proviantu. Byl součástí sítě signálních stanovišť, které umožňovaly předávání zpráv mezi Káhirou a Bagdádem během 12 hodin prostřednictvím signálních ohňů a holubí pošty. Po obsazení Sýrie a Palestiny Osmany, zde byla umístěna posádka v počtu 50 mužů a Ažlún zvolna chátral. V první čtvrtině 17. století používal hrad princ Fakhr ad-Dín al-Ma´ni II. jako zásobovací stanoviště během svého boje s Ahmedem ibn Tarbajem. V letech 1837 a 1927 byl hrad poničen zemětřesením. V poslední čtvrtině 20. století byly jeho zdi zakonzervovány, a byl zpřístupněn turistům.

Obrázek
Také u Jordánu někdy sněží

Hrad stojící na vysokém vrchu měl pravidelnou mírně lichoběžnou dispozici s užší stranou směřující k přístupové severovýchodní straně. V jeho nárožích stály čtverhranné věže. Tím ovšem pravidelnost víceméně končí. Nejenže nejsou věže orientovány shodně jako celek, ale téměř každá svírá s přilehlými hradbami jiný úhel a například východní věž do přilehlého jižního paláce zasahuje téměř svým rohem. Nádvoří bylo zastavěno i na dalších stranách – co přesně se zde nacházelo, se za současného stavu nedá příliš identifikovat.

Obrázek
Plánek hradu

Vstup vedl z již zmíněné severovýchodní strany. Hrad obíhal 16 m široký a 12 až 15 metrů hluboký příkop, který obklopoval nejen jádro, ale na jihu a severovýchodě i cosi na způsob lehce opevněného dolního hradu. Před věže jádra byl postaven příhrádek, do něhož se vstupovalo pod východní věží z jihu. V příhrádku musela cesta překonat výškový rozdíl mezi dolním hradem a jádrem. Příchozí tak po schodech či rampě směřoval k severní věži, kde se cesta otočila o 180 ° a pokračoval opět po schodech nebo rampě ke vstupu do jádra uprostřed severovýchodní hradby. Po celou dobu byl pohyb v příhrádku kontrolován nejen z obou věží, ale také z hradby, která je spojovala.

Obrázek
Příkop

Obrázek
Pobořená věž jádra

V roce 1214 –1215 byl hrad rozšířen majordomem sultána Mu´azzam Isy, Aibakem ibn Abdallahem.
Dolní hrad byl opevněn masivní hradbou. Na severovýchodě byly postaveny další dvě čtverhranné věže, opět svírající nepravidelný úhel s přilehlými zdmi i se sebou navzájem. Most přes příkop vedl ze severovýchodu k nové východní věži, která současně kryla i novou bránu. „Místní vládce Izz ad-Dín Aibak obnovil hrad“ jak uvádí nápis u brány, to je překlad z informačního letáku o hradě. Pochyby tu vzbuzuje jméno vládce Izz ad-Dín Aibaka, které je prakticky vytvořeno ze jména původního stavitele Izz ad-Dín Usámy a „přestavitele“ Aibak ibn Abdalláha a může tak jít jen o nepřesnost, ztracenou v překladu. Další stavební fáze připadá patrně na sultána Bajbarse, který v šedesátých letech 13. století nechal na jihovýchodě postavit mohutnou čtverhrannou věž vystupující do příkopu, podobnou křižáckým donjonům. Obdobnou stavbu realizoval na Kraku nebo při rozšíření Šajzaru. Je tedy velmi pravděpodobné, že i zde je věž jeho dílem. Dalších úprav se dočkalo nádvoří jádra a opevnění dolního hradu, kde byla k východní věži přistavěna Brána holubů. Zde zřejmě měli svůj holubník zmiňovaní poštovní holubi.

Stejně jako v Bosře nebo Damašku to vypadá, jakoby stavitelé neuměli své dílo rozvrhnout dopředu a po dostavbě jedné části k ní navazující stavby „lepili“ jak se to zrovna podle aktuální situace staveniště hodilo. Je to takový jakoby kastel, rovné strany hradeb, v nárožích čtverhranné věže. Ale nic skutečně pravidelného. Řekněme krásná aplikace kastelu na místo kam se z terénních důvodů zrovna moc nehodila.

Obrázek

Qal´ at al Gindi (Al-Guindi, el-Jundi, Sadr, Sudr, قلعة الجندي)

29°51′4.54″ N 33°7′48.43″ E

Pevnost zvanou Sadr na důležité křižovatce tří karavanních tras v jihozápadní Sinaji 50 km od moře
nechal postavit Saladin. To je obecně přijímaný fakt. Kdy byla tato pevnost střežící starou antickou stezku spojující Aqabu a Suez postavena je nejisté. Jedna verze hovoří o začátku stavby v roce 1170, kdy Saladin jako Núr ad Dínův místrodržící Egypta chtěl ochranu před vpády jeruzalémského vojska, stejně jako před případnou trestnou výpravou sultána Núr ad Dína, kterého jako svého pána uznával velmi formálně. Odmítl jej podpořit v jeho útocích proti křižákům v letech 1171 a 1173, načež se Núr ad Dín chystal ztrestat egyptského vládce. Než k tomu došlo, Núr ad Dín v květnu 1174 uprostřed příprav na egyptskou výpravu zemřel.

Obrázek
Mapa karavanních tras Sinají

Obrázek
Karavanní stezku nahradila asfaltová silnice

Další verze opírající se o nápisy nalezené při archeologickém průzkumu, stanovuje počátek stavby na rok 1185 a jako termín dokončení uvádí rok 1187. Je zde výslovně uvedeno, že zakladatelem byl „knížet věřící“ Saladin a stavitelem je jeho syn Ibrahim Ibn Abi Bahr. Je zde uveden i výčet prací, kdy nejprve byla postavena mešita, cisterna a nakonec byl vybudován vstup a dvě věže. Logicky by bylo možné tyto verze spojit a uvažovat o zahájení stavby roku 1170 a přestavbě v letech 1185 -1187. A konečně poslední teorie uváděná v několika průvodcích tvrdí, že hrad nebyl nikdy dostavěn. I to by se dalo do dějin hradu zařadit, protože po červencové bitvě u Hattínu roku 1187 ztratila pevnost svou funkci a sloužila hlavně jako saraj, tedy „zájezdní hostinec“ pro severoafrické poutníky směřující do Mekky. Nemusela tedy být dostavěna ve své původně zamýšlené podobě. Později byla využívána jako vězení a roku 1250 byla opuštěna. Po svém opuštění byl jen příležitostně využíván a samozřejmě se na jeho stavu podepsala řada zemětřesení. Pro svět jej znovuobjevil roku 1909 francouzský cestovatel a vědec Jules Couyat Barthoux. Od roku 2001 zde probíhal archeologický výzkum, který nezanechal na místě jediný informační zdroj. 28. června 2003 byla pevnost Qal at al Gindí a hrad na Faraonově ostrově zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Mj. na cca 10 km vzdálené hoře je dnes patrně radarová stanice bíle zářící do okolí nejméně třemi kopulemi.

Obrázek
Plánek hradu

Ve své mohutnosti i odlehlosti se tato pevnost odvolává na známé křižácké hrady Zajordánska Montreal a Kerak, které rovněž obklopené pouští a skalami kontrolovaly karavanní trasy ze Sýrie do Egypta. Vlastní hrad vznikl na vysoké dominantní skalnaté hoře (285 metrů na terénem 645 metrů nad hladinou moře), jejíž vrchol předurčil kosodélný půdorys pevnosti. Přístupová cesta stoupající po severní nejmírnější straně se lomila před severozápadním nárožím a směřovala na severovýchod ke vstupu do hradu. Celou severní a část východní strany chránil šest metrů široký do skály vytesaný příkop. Základy vlastních hradeb vznikly odtěžením podloží z příkopu, takže jak pohledově tak i reálně opevnění vyrůstalo přímo ze skály. Otesaná skála neběžela v rovné linii, ale tvořila základ i pro bašty, věže a ústupky opevnění. Vstup vedl přes příkop do brány, tvořené dvojicí polookrouhlých věží a svým půdorysem připomínala písmeno B. Navazovala svou dispozicí na staré římské stavby, které doposud stály v Alexandrii, a které byly inspirací například pro Bab as Zuwela, káhirskou bránu vybudovanou v desátém století.

Obrázek Obrázek
Příkop, severní hradby se zasypaným příkopem

Obrázek Obrázek
Portálek do jižní věže a výhled na jih

Obrázek Obrázek Obrázek
Severovýchodní věž a přilehlé úseky hradeb

Rohy půdorysu s nejdelšími osami 100x 150 metrů zaujímaly velké věže na severovýchodě a jihu polookrouhlé, na severozápadě a jihozápadě čtverhranné, přičemž nejmohutnější byla severozápadní věž vystupující nad oblouk přístupové cesty. Mimoto průběh dva metry silných hradeb zpevňovalo dalších 11 čtverhranných věží a bašt. Tyto věže nebyly totožné a dá se vysledovat několik druhů zřejmě odpovídajících jednotlivým fázím výstavby od obdélných věží s delší osou kolmou na hradbu, přes menší čtvercové věže, po obdélné bašty. Po obvodu obíhala hradby zevnitř souvislá zástavba mnoha menších staveb, ubikací posádky, skladišť i střeleckých místností, což dokazují zachovalé, byť zasypané střílny.

Obrázek Obrázek
Měšita, podzemní klenuté prostory

Obrázek Obrázek Obrázek
Několik pohledů na nádvoří

Zásobování vodou řešily celkem tři cisterny a vodovod z 5 kilometrů vzdáleného pramene Ain Sudr. V centru nádvoří byly do skály vytesané dvě cisterny, jedna z nich se Saladinovým „základním kamenem“ o rozměrech 10 x 6 metrů a výšce 5,5 metrů s dosud zachovalými schody a klenebním pasem, který držel první patro. V jejich blízkosti se nalézají dvě měšity. V jihovýchodním nároží patrně byly obývací místnosti velitele posádky. V centrálním prostoru jsou haldy kamení, které vypadají jako připraveného ke stavbě, může se ovšem jednat i o části budov, které se kompletně zřítili.

POUŽITÁ LITERATURA

Hroch, M.; Hrochová, V.: Křižáci v Levantě. Praha 1975.
http://wikipedia.org
http://www.megalithic.co.uk/article.php?sid=29833
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Ažlún a Gindí

Příspěvek od Pátrač »

No pane Hájku, bravo.

Krásná práce a krásné počtení. Jen jsem si všiml té krásné věty o postupném narůstání stavby oproti možnému prvotnímu záměru. To je asi situace jakou známe i z mnoha našich hradů. Třeba takový Helfštýn začal jako malý hrad s obvodovou hradbou jako hlavním fortifikačním prvkem a co z něj postupně narostlo.

Oboje to jsou krásné fortifikační kousky. Fakt jsem nadšený. :up:
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Ažlún a Gindí

Příspěvek od t.hajek »

Postupný nárůst je během času normální ať už jde o Helfštýn, Sovinec nebo Ažlún.

Tady je problém, že samotné jádro Ažlúnu mohlo být naprosto pravidelné nebo alespoň pravidelnější. Vrchol není tak skalnatý, aby neumožnil lepší rozložení stavby. Samozřejmě pokud to staviteli a uživateli vyhovuje může to vypadat jak chce. Jen je tady do očí bijící základní typ čtverhranného kastelu s víceméně pravidelnými stranami a velmi různorodá orientace nárožních věží vůči kurtinám. Když už bylo kastelové schéma zvoleno - proč nebylo dodrženo ? Jakoby nejprve postavili nárožní věže, ale spíš živelně než dle přesného plánu a pak je prostě spojili hradbami.

Vzhledem ke zmiňované Bosře a Damašku to na mě celé působí dojmem nižší stavitelské úrovně pod vládou Zengíovců a Ajjúbovců. Nejedná se ani tak o kvalitu jednotlivých staveb - ta je velmi dobrá - jako spíše o jednotný architektionický záměr a pořádné plánování.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Ažlún a Gindí

Příspěvek od Pátrač »

Pane Hájku, zdá se že to vzali po svojem, jako u nás hrad Úsov. To je dokonalá ukázka, jak dobrý typ hradní konstrukce dokonale zbabrat. No nemám pravdu - je to stejně domrvené, jako to, co jste nám sem vložil. :D
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Ažlún a Gindí

Příspěvek od t.hajek »

Ano to je dobrý příměr a dá se vztáhnout na všechny naše "francouzské" kastely kromě Konopiště.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Ažlún a Gindí

Příspěvek od kacermiroslav »

Kromě Konopiště a Týřova a ještě by se jistě nějaké další našli. Jinak chválím, zajímavá práce o zajímavé zemi.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Franz Trubka
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1815
Registrován: 14/10/2010, 04:16

Re: Ažlún a Gindí

Příspěvek od Franz Trubka »

Mirne natvrdly dotaz k tomuto velmi zajimavemu clanku.
Jak fungovalo zasobovani vodou a vsemi potrebami pro zivot posadky?
Jsou o tom nejake zaznamy?
A jelikoz jsem mirne ujety a prvni vec na novem miste,kde se octnu je, ze koukam po zachode. Jak se tyhle veci resily na tech hradech? Snad ti mahomedani nesra.. tam, kde se jim chtelo.A pokud trochu znam islam, odhalovani tela nepatri k oblibene zabave.
ObrázekObrázek

Pink Floyd-On The Turning Away
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Ažlún a Gindí

Příspěvek od Pátrač »

Ahoj Franzi- v posledních řádcích to pan Hájek píše - ten druhý hrad měl tři do skály vysekané cisterny pro uložení zásob a vedl k němu 5 kilometrů dlouhý vodovod od vodního zdroje. Takže v běžné službě vodovod doplňoval cisterny a zároveŇ zajistil provozní spotřebu vody. A to včetně hygieny a náboženského rituálního omývání.

V době boje se přecházelo na nouzový režim a využívala se zásoba v cisternách. Na našem území byl v hradech stejný model. Některé hrady měly svoje vlastní studny, některé byly propojeny štolami s vodními toky. Ale většina jich měla pouze vybudované cisterny. Vysekané ve skále, vykopané do země a vyžděné a podobně.

Otázka výkonu potřeb byla na hradech řešena tím, že do hradeb, stěn a jinde dle uvážení majitele byly zabudovány prevety, čili po našem výsernice. Vše co tělo vyloučilo padalo do hradních příkopů.

Mrkni se.:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Prev%C3%A9t

http://zena-in.cz/clanek/tajemstvi-trin ... gorie/doma

http://www.vodomil.cz/magazin/historie- ... il-1.xhtml

Snad Ti to takto stačí a myslím si, že pan Hájek má ledacos k dodání.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Franz Trubka
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1815
Registrován: 14/10/2010, 04:16

Re: Ažlún a Gindí

Příspěvek od Franz Trubka »

Dik Patraci za informace a odkazy.Ja to s tou vodou a zasobami myslel vic vseobecne, nejsou to prvni takove stavby,
ktere na Palbe mame.
ObrázekObrázek

Pink Floyd-On The Turning Away
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Ažlún a Gindí

Příspěvek od Alfik »

Dodám, že i v našich (jakž takž deštivých) krajích byly součástí hradu nebo fortifikace se stálou posádkou často hned dvě cisterny - na dešťovou vodu, a na vodu pramenitou. A to i když měli studnu či několik studen.
Ne snad že by mysleli až tak ekologicky, nebo že by pít jen to nej- :) ale ono se už tehdy vědělo, že na některé práce a účely se dešťová, tedy kyselá voda, nehodí. A kyselost deště je známa nejméně již od vynálezu vápna :) není to nic nového, co by vzniklo až v moderní době, jak se nám ekomaoisté snaží namluvit.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Ažlún a Gindí

Příspěvek od t.hajek »

Franz Trubka

Šel by ten všeobecný dotaz konkretizovat :wink: ?

Čeho se vlastně týká ? - Zásob obecně? Vody? Zámoří?

Obecně se to liší "kus od kusu" v závislosti na teréních a klimatických podmínkách, významu, funkci..

pár perliček mám, ještě nevím jestli to přihodím sem nebo do samostatného článku
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Franz Trubka
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1815
Registrován: 14/10/2010, 04:16

Re: Ažlún a Gindí

Příspěvek od Franz Trubka »

Celkoveho zasobovani vodou , potravinami a vsemi zivotnimi potrebami pro posadku techto hradu v severni africe.
Uchovavani potravin v extremnich teplotach, ubytovaci podminky, vareni,proste zivot na hrade v te dobe.
Jak dlouho mohli asi byt tyto objekty sobestacne v pripade oblehani?

Hajzliky mi uz byly objasneny... :D
ObrázekObrázek

Pink Floyd-On The Turning Away
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Ažlún a Gindí

Příspěvek od skelet »

Připomínám, že téma ohledně hygieny zde máme rovněž :D
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=373&t=5873
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Ažlún a Gindí

Příspěvek od t.hajek »

Voda.. asi nejlépe zdokumentovatelná, protože pro její přívod do hradu nebo její uložení musely být provedeny velké stavební práce.

Za prvé si musíme uvědomit, že ty hrady v Levantě, i když vypadají, že jsou uprostřed ničeho jako Gindí nebo Šaubak (Montreal), byly vodou zásobeny velmi dobře. Přímý vodní zdroj byl na hradě jen málokdy - já si nevybavuji žádný křižácký hrad, který měl vlastní studnu. Ale velmi, velmi častý byl vodovod svádějící vodu do hradu pro běžný provoz v době míru Gindí, Krak des Chevaliers, Al Wuyra, Gibelcar atd. Vodovod vedl do blízkého okolí nebo sváděl vodu ze vzdálenějších poloh, často od horských pramenů.

Např. Šaubak měl vytesané shodiště s 375 schody vedoucí k patě kopce, kde bylo spojené zásobovací štolou s protékajícím potokem.

Uložení vody bylo řešeno cisternami, tedy stavbami pro to speciálně určenými. Obvykle byly čtverhranné, výjimečně okrouhlou měla Safita.

Největší hrady - Krak, Margat, Kerak měly obrovské cisterny. Krak měl několik krytých cisteren o rozměrech 25x15x(5-10) metrů, navíc venkovní cisternu na užitkovou vodu.
Menší hrady měly samozřejmě menší cisterny nebo jich bylo několik.

Kvůli vodě se ale žádný hrad nevzdal. Horší to bylo s potravinami.

Uložení potravin - klasicky v keramickýh nádobách - olej, víno, ale také zrní ve sklepeních nebo místnostech k tomu určených. Např. na Kraku byl na jedné z věží větrný mlýn sloužící k mletí obilí. Maso bylo v "živých konzervách".

Obléhaní se měli udržet do doby, než obléhatele zažene příchozí křižácké vojsko. V praxi to do Hattínu fungovalo víceméně dobře a víceméně akceschopné vojsko nechalo padnout jen málokterý hrad (Montferand, Al Wuyra). Doba obléhání byla relativně krátká, obvykle maximálně měsíc a na to zásoby bohatě stačily. Po Hattínu ovšem neměl kdo přijít na pomoc. Tady se projevila reálná vybavenost hradu zásobami. Obléhatelé nebyli právě aktivní, stačilo jim si počkat až hlad Franky donutí kapitulovat. A vždy se dočkali.. Kerak se vzdal po osmi měsících, Beaufort po šestnácti a Šaubak po dvaceti !! měsících.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Franz Trubka
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1815
Registrován: 14/10/2010, 04:16

Re: Ažlún a Gindí

Příspěvek od Franz Trubka »

dekuji za zajimave informace
ObrázekObrázek

Pink Floyd-On The Turning Away
Uživatelský avatar
mikhail
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1700
Registrován: 19/4/2006, 20:09

Re: Ažlún a Gindí

Příspěvek od mikhail »

Nedá mi ešte k tomu vodovodu a zásobovaní vodou...
Mňa vždy fascinovala otázka prepravy vody do hradov položených na kopcoch. Teda pokiaľ nemali vlastný zdroj vody.
Pred nejakou dobou som videl dokument, v ktorom opisovali systém prepravy vody z Dunaja do hradu Buda.
Celý systém bol súborom mlynských kolies, ktoré poháňali sústavu navzájom previazaných žľabov, ktorými sa dostávala voda do hradu.

Žiaľ neviem nájsť momentálne žiadny nákres.
Dezoláti všech zemí, vyližte si prdel!
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Ažlún a Gindí

Příspěvek od Stuka »

K tomu zásobování vodou - nevím jestli je to ten nejlepší příklad, zda kolo sloužilo na přívod vody nebo jenom na regulaci, ale na obrázku je rekonstruované maurské kolo (ze 13.stol.) při řece Guadalquivir Andalusie u ruiny paláce kalifa.
Obrázek
ObrázekObrázek
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Ažlún a Gindí

Příspěvek od Mirek58 »

Takové vodní kolo na svrchní vodu sloužilo ještě asi do 1980 k dopravě vody do asi 6. patra ve staré nemocnici v Damašku.
Někdy od 13. století!.
ObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Středověké fortifikace“