Hradiště BRATISLAVA

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Hradiště BRATISLAVA

Příspěvek od kacermiroslav »

BRATISLAVA Z DOBY VELKOMORAVSKÉ

Obrázek
Velkomoravská bratislavská bazilika (model umístěn na bratislavském hradu)

„Ludvík, král německý a bavorský (pozn.: Ludvík Dítě, poslední Karlovec), provede odvody v celém bavorsku a odebre se do Ennsburgu (pozn.: Enns), nové osady Bavorů. Dne 17. června roku křesťanské spásy devítistého sedmého se (tam) dostaví biskupové, představení mnichů a bavorští velmoži. Za souhlasu všech tam bylo rozhodnuto, že je třeba vyhnat Maďary z bavorského království. Jsou tedy shromážděny síly ze všech bavorských provincií, z území Nariskl, Boethů, Chamavů, Vindeliků, Noriků (pozn.: Bavorů), Vennonů, Athesinů, Štýrů, Venedů, Korutanců a Karnů; Maďarům je vyhlášena válka a bavorští vélmoži zamíří proti nepřátelům po obojím dunajském břehu s vojskem k boji hotovým a připraveným. Ludvík s pasovským biskupem Burchardem (Burckard) a velitelem Arabonem (pozn.: markrabě Aribo) zastavil v Ennsburgu. Jsouce znalí války, rozdělí pak všechny vojenské sbory do tří proudů. Luitpold, vévoda rakouského pomezí, táhne po severním břehu, v jižní části pak Theotmar (Theodomar), arcibiskup salzburský, Zachariáš sábenský (ZachariasSabonensis), Uto freisingský (Oto Fruxinensis) spolu s představiteli mnichů Gumpoldem, Hartvikem (Hartvic) a Helmprechtem postoupí až k Bratislavě (Brezalauspurch) a tam postaví tábor. Tamtéž přivezou loďmi po Dunaji vojenské sbory Sighard knížete Senonů a příbuzný králův, Rathold, Hattoch, Meginuvard a Eysengrinus, bavorští velmoži.“
(Zdroje: AventiniAnnalesBoirum, roku 907)

Pokud se v případě hradiště Děvína bavíme o tom, že se jednalo o významné velkomoravské hradiště, které navíc jako jedno z mála míst máme v dobových pramenech zmiňované, tak prakticky to samé platí i o samotné Bratislavě. I toto slovanské hradiště mělo svůj velký význam a to nejen jako pohraniční hradiště Mojmírovců, ale i jako občasné knížecí sídlo, čemuž nasvědčují archeologické nálezy. Svůj smutný význam pak Bratislava sehrála v roce 907, kdy se pod jejími hradbami svedla bitva mezi Bavory a starými Maďary. V bitvě u Bratislavy 4. července 907 (Pressalauspruch, či Brezalauspurch atd.) tak vykrvácela celá bavorská světská i církevní elita (tři biskupové, 19 baronů atd.), stejně jako se o rok či dva dříve zřejmě stalo Velké Moravě. Kromě vlastní porážky a velkých ztrát na lidských životech, muselo Bavorsko postrádat právě především ztrátu vládnoucí třídy. Ta pak Východofranské říši chyběla v dalších letech, kdy Evropu sužovali nájezdy těchto kočovných kmenů. Vyřazením Velké Moravy a těžkým poškozením Bavorska, se Maďarům otevřel prostor k nájezdům především do oblastí Východofranské říše a Itálie. Tyto nájezdy se pak uskutečňovaly téměř s každoroční pravidelností a byly jimi postiženy široké oblasti. Evropa tak trpěla až do roku 955 (článek ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=257&t=3874), kdy se konečně v bitvě na Lešském poli podařilo Maďary zastavit a donutit ke změně jejich způsobu života. Prohraná bratislavská bitva bývá historiky také často spojována s koncem Velké Moravy. Předpokládá se, že v případě vítězství by Velká Morava mohla existovat dále, i když jako vazal Východofranské říše, která mohla na trůn ustanovit v probavorsky orientovaného Mojmírova bratra Svatopluka II. Někdy se i uvažuje o přítomnosti Moravanů v této bitvě. Tyto názory jsou však nepodložené. V každém případě Bratislava a její okolí, tedy Panonie, jižní část Slovenska atd., se stali územím ovládaným maďarskými kmeny a tak Velká Morava již nemohla být obnovena v původní síle a hranicích. Rok 907 je tedy tradičně spojován s definitivním koncem Velké Moravy.
Slovanská Bratislava z 9. století patří mezi 3 sídelní a zároveň vojenská moravská sídla ležící na území dnešního Slovenska (Nitra, Děvín a Bratislava), jejichž jména se nám dochovala v dobových písemných pramenech. Rovněž mince krále Štěpána z roku 1000 má ve svém kruhovém nápisu napsáno Preslavva civ. (nebo Breslavva civ.). Původ názvu se většinou odvozuje od jména velmože Preslava, či Breslava, který v té době zřejmě vládl hradišti Bratislava [1]. Ta pak byla umístěna na strategickém místě přechodu přes Dunaj. Slované ke stavbě hradiště o výměře 5,5 hektarů využili opevnění ze starší doby, které bylo umístěné na jižní, východní a severní straně hradního kopce. Jednalo se o hradiště, které se dá přiřadit do blatnicko-mikulčického horizontu, tj. do doby před vznikem Velké Moravy. Nicméně nález zlomku tepané kruhové plakety (Štefaničová), která představuje jezdce na koni, pod jehož kopyty leží lidská postava, datuje vznik hradiště do průběhu 8. století. Výjev na plaketě se dá interpretovat jako zobrazení triumfu nad poraženým. Pokud se nejedná o import, tak tento nález dokazuje přítomnost nějaké kovotepecké dílny na bratislavském hradišti. Samotný nález byl učiněn severně od dnešního hradního paláce v prostoru mezi hradním příkopem a amfiteátrem. Kromě tohoto uměleckého zlomku se na hradním kopci našlo i několik úlomků keramických nádob rovněž datovaných do 8. století. To vše naznačuje, že lokalita Bratislavy byla Slovany osídlená v průběhu 8. století, nebo i dříve.

Na nádvoří hradního paláce, stejně tak v severní terase stávajícího areálu se archeologům podařilo odkrýt jedinečné architektonické památky z období prvního století před Kristem. Součástí nálezů byli i zlaté mince s nápisem „Biatec“. Co se staveb týče, tak se zahraniční odborníci shodli, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších keltských staveb (oppidum) ve střední Evropě. „Tieto objekty boli stavané rímskou stavebnou technikou a sú unikátnym nálezom nielen z hľadiska svojho veku, ale aj kvality. Zachovali sa v nich pôvodné interiérové omietky a liate dlažby s kamienkovou výzdobou, ktoré na Slovensku nemajú obdobu," jak řekl Štassel. Podle Štassela je stávající hradní nádvoří plné římských staveb v keltském prostředí, které mají více stavebních etap. To vše svědčí o tom, že tato lokalita byla jako opevněné sídlo vyhledávaná již dávno před příchodem Slovanů. Otázkou je, kolik se toho z keltského oppida zachovalo do první slovanské stavební fáze, jestli Slované nějak respektovali pozůstatky staveb, valů atd. Určité pozůstatky zde ale zřejmě zůstali, protože byli později v průběhu 9. století využity například při stavbě kostela (viz. text níže).

Obrázek

FORTIFIKACE – Hradiště z doby velkomoravské bylo opevněno mohutným valem s převládající dřevěnou konstrukcí, což bylo doloženo výzkumem provedeném na východní terase hradního areálu. Dvě sondy prokázaly, že opevnění podle všeho nebylo na všech místech stejné konstrukce, ale poněkud se od sebe lišilo. Další sonda prokázala existenci dřevěné komorové konstrukce z hrubě opracovaných dubových trámů bez železných hřebíků. Komorová konstrukce byla směrem do vnitřního prostoru hradiště otevřená a tvořili ji dvě boční stěny a čelní, který se zachovala do výšky 2,5 metrů. Dřevěné trámy zetlely časem, nikoliv poškozením ohněm, které bylo identifikováno pouze na vrchní části. Podle polohy čelní stěny se dá konstatovat, že pozdější opevnění gotických kamenných stěn kopírovalo opevnění velkomoravské. Jediným rozdílem je zatažení novějších hradeb do vnitřního prostoru asi o 5 metrů. V severní části byla situace poněkud odlišná. Zde byla odkrytá poměrně velká vrstva spálené hlíny, která dosvědčuje velký požár, který se šířil dále do prostoru vlastního hradiště. Studie pozůstatku opevnění pak dovoluje naznačit, že se jednalo opět o roštovou konstrukci, jejíž vnitřní prostor byl vyplněn zeminou. Spodní část pak byla dřevěnou konstrukcí rozdělná na řadu menších komor. V severní části byla sondou zjištěna přítomnost kamenné čtvercové věže, z které se dochovala západní vnitřní část. Půdorys věže měl rozměr 10x10 metrů, přičemž 2 m představovala síla stěny ve spodních patrech. Nicméně tato věž byla postavená až v průběhu 13. století, kdy patřila mezi jednu z celé řady věží, kterými bylo hradiště přestavěné na typický středověký opevněný hrad. Pro nás je ale zajímavé, že zjištěná věž respektovala starší dřevohlinitý val, což dosvědčuje, že touto starší fortifikační formou byla Bratislava opevněná ještě v průběhu třináctého věku, než byl hrad goticky přestavěn. Vlastní velkomoravské opevnění pak vzniklo v průběhu 9. století a nejpozději ve století následujícím byla jeho horní část modernizovaná, když byla přestavěná na roštovou konstrukci. Val pak postrádal tradiční čelní kamennou plentu z nasucho kladených kamenů. Zřejmě i z toho důvodu bylo dřevohlinité opevnění poškozeno, protože dřevěné prvky nebyly dostatečně chráněné před ohněm, jak tomu bylo u většiny hradišť právě díky kamenné stěně. Přitom zrovna bratislavská lokalita nedostatkem kamenného materiálu netrpěla. Jinak tomu bylo například na Mikulčicích, kam se musel kámen na čelní valové obložení spíše dovážet. O to více je to pro nás zarážející, že tak u hradiště Bratislava nebylo.

Na jižní straně měl hradní kopec prudký spád, což hradišti zajišťovalo přirozenou ochranu. Opevnění zde probíhalo ve směru jih-sever a směřovalo na korunu věže dnešního paláce. Vrchní část opevnění měla opět roštovou konstrukci s tím, že vnější stranu zesilovala zeď z lomového kamene o síle přibližně jednoho metru. Trámová konstrukce valu byla v některých místech do této čelní kamenné stěny zasazena. Jednou sondou pak bylo zjištěno, že pod tímto slovanským valem se zřejmě nachází nějaké opevnění ze starší doby. To by ale musel prokázat podrobnější průzkum. Jelikož je hradní areál velice hustě zastavěn a v průběhu staletí zde došlo k celé řadě přestaveb, tak byl archeologický průzkum veden pouze v omezené míře. Nicméně i tak se podařilo vcelku spolehlivě prokázat průběh slovanského opevnění, které zde existovalo někdy od počátku devátého věku až do konce 14. století, kdy jej nahradilo modernější gotické zděné opevnění.

Přímo pod hradem na východním svahu hradního kopce, během výzkumu nedaleko kostela sv. Mikuláše se podařilo odkrýt další část opevnění z velkomoravského období. Malá intenzita průzkumu zatím nedokázala odpověď na průběh opevnění. Nicméně zřejmě se jednalo o fortifikaci některé z osad v podhradí.

Obrázek
Bratislavské hradiště v 9. století (zdroje: www.bratislava-hrad.sk)
1 – zděný palác; 2 – kostel, pozdější bazilika; 3 – dřevěný dům s kamennou podezdívkou; 4 – zjištěné části dřevohlinitého valového opevnění; 5 – pravděpodobný vstup do hradiště; 6 – současný obvod hradního areálu.


VNITŘNÍ ZÁSTAVBA - Díky rozsáhlým přestavbám se z vnitřní zástavby hradiště dochovali pouze torza. Mezi nejzachovalejší pak patří zbytky menšího dřevěného domku, který se nacházel na jihovýchodě hradního kopce a sakrálního objektu ležícího na východní straně pod kopcem. Obytný objekt měl kamennou podezdívku a dřevěné stěny vymazané žlutou písčitou hlínou. V severozápadním rohu bylo zjištěné ohniště s kamenným ohrazením. Dá se předpokládat, že se jednalo o srubovou přízemní stavbu s kamennou podlahou a podezdívkou. V jihozápadním rohu hradního kopce byla identifikovaná větší stavba, která je interpretovaná jako knížecí dvouprostorový palác. V pozdější době bylo jeho torzo překryto románskou věží a následně gotickým palácem. Z paláce o odhadovaných rozměrech 12x5,5 metrů se zachovala část severní obvodové zdi se vstupem, dále pak nároží, příčky a zbytky vnější i vnitřní dlažby z lomového kamene. Palác byl vystavěn bez použití pojící malty a reprezentoval tak „lacinější“ světskou stavbu než plnohodnotná zděná stavba. Podle způsobu stavby a odhadovaných rozměrů se dá předpokládat, že se jednalo pouze o přízemní stavbu pocházející z devátého století. K paláci se pak pod východním svahem hradního kopce přimykalo menší srubové sídliště zahloubené sídlištní objekty), což dokládá průzkum v prostoru západních městských hradeb a parkánu, který vedl B.Polla. Východně od srubového objektu ve vzdálenosti cca 20 metrů se nacházela nejvýznamnější stavba bratislavského hradiště. Jednalo se monumentální trojlodní baziliku postavenou o šířce 12,8 – 13 metrů, jejíž interiér byl zdoben nástěnnými malbami. Bohužel se z celého Božího paláce zachovala pouze část západního a jižního zdiva stěn a tři dvojice pilířů lodí. Délka chrámu se nedá přesně stanovit z důvodu pozdějšího poškození při těžbě kamene. Nicméně dá se na základě typu a šíře zdiva atd. odhadnout na téměř 20 metrů. Ke stavbě byl použit materiál z nějaké zřejmě nedaleké starší římské stavby používané XIV. legií (opracované kvádry, cihly). Materiál na pilíře i obvodové zdivo bylo na sebe kladeno bez použití malty a poté jen omítnuté. Obvodové zdi široké zhruba 75 cm členilo anty. Stavbu zřejmě prováděli dvě skupiny řemeslníků. První z nich byla nezkušená a nedokázala postavit zdi v pravoúhlém systému [2]. A tak až druhá skupina dokázala baziliku dostavět a zároveň provedla omítnutí stěn maltou a následně ještě jemnější omítkou, která posloužila jako základ pro freskovou výzdobu. Bazilika zanikla někdy v průběhu 10. století a počátkem dalšího století bylo její zbylé torzo včetně obvodových zdí a čtyř pilířů využito k výstavbě dalšího trojlodního kostela (Sv. Salvátor), u kterého se nacházelo i sídlo kapituly [3]. Velkomoravská bazilika na bratislavském hradišti tak neměla příliš dlouhého trvání, protože vznikla někdy v druhé polovině 9. století a o 100-150 let později zanikla. Zřejmě to souviselo i se stavebním provedením z nasucho kladených kamenů. Hroby pocházející z doby existence chrámu se bohužel nedochovali, protože až na výjimky byly zničeny a překryty mladšími pohřby z 11. až první poloviny 13. století. Něco málo se ale přeci jenom našlo. Nejstarší hroby jsou reprezentovány dutými pozlacenými gombíky s geometrickým ornamentem a stříbrnými hroznovými a bubínkovými náušnicemi. Co se datace baziliky týče, tak T.Štefaničová první fázi (první nedokonalé provedení) datuje do doby kolem poloviny devátého věku, či snad již i před její polovinu. Se zánikem této sakrální stavby je rovněž spojovaná výstavba části opevnění, které na její jižní stranu navazovalo a mělo zřejmě za úkol chránit jen výšinnou část hradiště. Nicméně tato modernizace části opevnění pravděpodobně nebyla dokončená, což může souviset s úpadkem velkomoravských mocenských aktivit.

Hradiště položené na vysoké výšině na d Dunajem bylo rovněž potřeba zásobovat vodou, což zřejmě kromě jiného zajišťovala studna odkrytá na nádvoří bývalé středověké univerzity (Academie Istropolitany). Další velkomoravské nálezy pocházejí z Kapitulské a Ventúrské ulice, kde se našli sídlištní jámy. V dolní části pak byl odkrytý hromadný hrob sedmi dospělých mužů, vedle kterých leželo 13 sekerovitých hřiven (forma platidla a polotovaru pro výrobu železných nástrojů). Vrstva vyplněná popelem pak naznačuje, že zde byli muži spáleni na hranici. Nález byl na základě několika střepů datován do první poloviny 10. století. Tudíž jej lze opět teoreticky spojovat s bitvou u Bratislavy z roku 907, přestože v tomto případě se jedná o nálezy z jedné z podhradních osad, které se pod hradištěm začali rozvíjet již v průběhu devátého věku. Nejhustší koncentrace osídlení v průběhu 9. století se zřejmě soustředila v prostoru mezi později vybudovanými městskými hradbami ve Ventúrské ulici. Osada měla své vlastní pohřebiště v dnešní Panské ulici, pod gotickým palácem dnešní Městské galerie. Z tohoto pohřebiště byla zatím odkryta pouze menší část. Železná sekery (bradatice) nalezená v jednom z mužských hrobů dosvědčuje přítomnost bojovné skupiny. Podle vybavení milodary u tohoto hrobu i dalších, se dá usuzovat, že zdaleka ne všechny pohanské kulty se ještě v průběhu 9. století nepodařilo vymýtit. Tento názor podporuje i hrob ze stejného období, kde byl mrtvý pochován ve skrčené poloze tak typické pro pohanské období.

Osadu pod východním svahem hradního kopce tak můžeme spojovat se základem pozdějšího středověkého města. Kromě tohoto podhradí se k hradišti přimykala i další osada pod jižním svahem [4]. V areálu Vodní věže byla dalším výzkumem odkryta podzemnice, kterou zbytky keramiky rovněž datují do velkomoravské doby devátého století. Dá se předpokládat, že i tento objekt byl součástí menší osady. Další sídlištní objekty jsou pak doloženy v celém prostoru mezi Bratislavským a Děvínským hradištěm. Jednalo se o poměrně hustou sídlištní aglomeraci složenou z celé řady hospodářských, řemeslných a obytných objektů. Kromě ojedinělých nálezů keramiky zde bylo v roce 1954 v lokalitě Karlovej Vsi (na území Botanické zahrady při potoku Vydrica) odkryto pohřebiště (L´.Kraskovská) pocházející asi z poloviny devátého století. Z patnácti kostrových hrobů bylo u dvou z nich zjištěné dřevěné obložení s poměrně bohatým inventářem složeným z keramiky a různých ozdob. Zřejmě se jednalo o hroby významnějších obyvatel této lokality. Byly zjištěny náušnice s motivem hroznového klasu, nebo s granulovaným motivem. Keramika byla poměrně strohá vyráběná na pomalu rotujícím hrnčířském kruhu.

Obrázek Obrázek
Trojlodní bratislavská bazilika včetně interiérové výzdoby (model umístěn na Bratislavském hradu)

ZHODNOCENÍ
Hodnotit Bratislavu jako velkomoravské hradiště je přibližně stejné, jako když jsem hodnotil nedaleký Děvín. I v tomto případě se evidentně jednalo o velice významné hradiště slovanského světa a později i Velké Moravy. Pevnost primárně chránila důležitý přechod přes Dunaj a měla tak za úkol zabránit nepříteli proniknout do nitra země. Vzhledem ke své důležitosti byla pevnost zřejmě občas poctěna návštěvou velkomoravského panovníka, nebo i sídlem někoho z knížecí rodiny, jemuž byla důležitá pevnost svěřená. Tomu pak nasvědčuje stavba zděného paláce na vrcholu akropole a bazilika. Je to velice pravděpodobné i z toho důvodu, že v sousedním hradišti Děvín je Rostislavova přítomnost doložená k roku 864. Odpovídá to tak faktu, že vládce vládl své zemi především ze hřbetu koně. Většinu roku byl tak pořád na cestách a vojenských výpravách. Na druhou stranu je zarážející, že tak důležitá pohraniční pevnost nebyla v době velkomoravské všude obehnaná dřevohlinitým valem s čelní kamennou plentou, jak bylo obvyklé. Pouze dřevěné části tak mohly relativně snadno podlehnout ohni, což se skutečně na části valu stalo. Není zcela vyloučeno, že se tak stalo právě v roce 907, kdy se pod hradištěm svedla výše uvedená bitva mezi Bavory a Maďary. Důležitost bratislavského hradiště pak ještě podtrhuje přítomnost jedné z největších sakrálních staveb nalezených na území dnešního Slovenska. Svědčí to o tom, že hradiště bylo nejen důležitým světským, ale rovněž i duchovním centrem. Svůj význam toto místo neztratilo ani po prohrané bitvě z roku 907, kdy se jej Maďaři buď zmocnili vojenskou silou (možno spojovat s části valové destrukce v důsledku ohně?), nebo naopak útoku odolalo. Tedy pokud jej Maďaři vůbec dobývali. Další osudy hradiště pak patří do počátku vznikajícího uherského státu a význam znovu roste v průběhu 11. století, kdy se hrad stává sídlem členů uherské královské rodiny.


Poznámky
[1] Bratislava tak zřejmě byla v průběhu 9. století sídlem velmože (knížete) jménem Břetislav, Bratislav, Vratislav, či tak nějak podobně a od jeho jména bylo zřejmě odvozeno jméno vlastního hradiště. Nicméně je to pouze hypotéza, která se zatím nedá věrohodně doložit.
[2] Základy jsou atypické tím, že jihozápadní nároží nesvírá běžný pravý úhel, ale tupý úhel 95-100 stupňů. Nejčastěji je to vysvětlované nezkušeností stavitelů. Někdy se ale také uvažuje, že odchylka vznikla poté, kdy v další stavební fázi stavitelé změnili orientaci stavby na základě polohy východu slunce. Třetí hypotéza hovoří o celkové odchylce při vyměřování základů v terénu, které na hotovou stavbu nemělo takový viditelný vliv a nijak negativně se to neprojevilo ani do její statiky.
[3] Podle středověkého kronikáře Aventia píšícího v 16. století, dal první fázi bratislavského kostela postavit Pribina. Způsob stavby skutečně odpovídá tomu, jaký si Pribina nechal později postavit v Blatnohradě (dnešní Zalavár v Maďarsku). Kostel sv. Salvátora zde stál do roku 1221.
[4] Dnešní dunajský břeh pod bratislavským hradem je uměle vytvořen. Původní břeh byl až o 5 metrů nižší. V této části bylo nalezeno velké množství keramiky pocházející z období Velké Moravy. Pro větší průzkum by současný břeh musel být odtěžen, což je zatím nereálné.


Zdroje:
•Bláhová M., Frolík J., Profanová N. - Velké dějiny zemí Koruny české – Praha a Litomyšl 1999
• Dekan J. – Velká Morava – Praha 1985
• Havlík Lubomír E. – Kronika o Velké Moravě – Brno 1992
• Havlík Lubomír E. – Svatopluk Veliký král Moravanů a Slovanů – Brno 1994
• Chropovský B. – Slované, Historický, politický a kulturní vývoj a význam – Praha 1989
• Kolektiv – Velká Morava – Tisíciletá tradice státu a kultury – Praha 1963
• Lutovský M. – Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Praha 2001
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. – Praha 2009
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. – Praha 2009
• Poulík J., Chropovský B., kolektiv – Velká Morava a počátky české státnosti – Praha – Bratislava 1985
•Steinhubel J. – Nitranskevkniežatstvo. Počiatky stredovekého Slovenska – Bratislava 2004

http://www.apsida.sk/c/3242/bratislava- ... ine-stavby
http://www.staramorava.euweb.cz/prehlad ... c206782740
http://www.moraviamagna.cz
http://www.bratislava-hrad.sk
www.ukm.ff.ukf.sk
http://www.slovane.cz
http://www.hrnko.sk
http://www.palba.cz
www.sclabonia.sk
www.irsa.blgz.cz
www.hradiska.sk
www.nitra.sk
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
IgorT
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1467
Registrován: 25/6/2014, 12:48
Bydliště: BA

Re: Hradiště BRATISLAVA

Příspěvek od IgorT »

Mirek, klasika, výborný článok, možno bude záujem o súčasný stav pamiatky.

Rakúsky profesor Werner Jobst už v roku 2009 označil keltské hradisko pod dnešným Bratislavským hradom aj vďaka týmto nálezom za „stratené Carnuntum, hlavné mesto provincie Norikum, spomínané Tibériovou misiou písomne v šiestom roku nášho letopočtu”. Známe rakúske Carnuntum vzniklo až potom.

https://dennikn.sk/36260/na-bratislavsk ... cke-video/

Obrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Hradiště BRATISLAVA

Příspěvek od kacermiroslav »

Díky Igore. Já si hlavně myslím, že takovýto průzkum ve spěchu je dost nešťastný a po dostavbě garáží zakonzervuje betonem starší vrstvy. Tím pádem se toho asi mnoho z doby před 11.-12.stoletím nedozvíme, což je nepochybně škoda. Na druhou stranu i tento spěšný, ale především rozsahem velký výzkum, přinese obrovské množství materiál, které nám třeba odpoví na celou řadu doposud panujících otázek ohledně osídlení a vývoje. Jen doufám, že zpracování dat nebude trvat X desetiletí:-(
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
IgorT
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1467
Registrován: 25/6/2014, 12:48
Bydliště: BA

Re: Hradiště BRATISLAVA

Příspěvek od IgorT »

Odkaz na historické fotografie hradu:
http://kultura.sme.sk/c/7670790/pozrite ... l?ref=njct

Návnada: :lol:
Obrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hradiště BRATISLAVA

Příspěvek od Pátrač »

Každý výzkum má svoji cenu. Věřme, že sloveští archeologové si důležitost své práce na této lokalitě uvědomují a zvládnout. Byl jsem na výstavě o Velké Moravě v Brně, dnes skončila a výsledky archeologů na Slovensku na mě dělají hluboký dojem.

Jsou to skvělí profíci.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
IgorT
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1467
Registrován: 25/6/2014, 12:48
Bydliště: BA

Re: Hradiště BRATISLAVA

Příspěvek od IgorT »

Pátrač, problém je v tom, že o výskume nerozhodujú archeológovia, ale politici! Tomu objektu by určite žiadne garáže nechýbali! :(
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Středověké fortifikace“