Starosumerské město Mari

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Thór, Hektor

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12902
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Starosumerské město Mari

Příspěvek od Rase »

24.jpg

Starosumerské město Mari

Jedná se rovněž nejzápadnější sumerské město, které se objevuje na Sumerském královském seznamu. Starověké město Mari mělo strategicky významnou polohu na řece Eufratu, neboť od něho vedly obchodní cesty na západ do Sýrie a Foinikie i na severovýchod dál podél Eufratu do Malé Asie. Sumerové zde překládali do svých lodí stavební materiál - dřevo a kámen ze severní Sýrie. Významným zdrojem bohatství Mari byla úrodná půda neustále rozšiřována výstavbou zavlažovacích zařízení. Hlavním pramenem státních příjmů zůstával obchod, díky němu vládci získávali měď z Kypru, udržovali styky s Krétou. Nálezy dvou velkých nádob nasvědčují o obchodních stycích s údolím Indu - odtud zřejmě pocházejí výrobky ze slonoviny. Obchodní cesty vedly nejen na jih do dolní Mezopotámie, ale i dál do hor Elamu. Městem proudily náklady jako olivy, hrnčířské zboží, porcelán, obilí, dřevo a kámen. Občané Mari byli známi svým oblečením a účesy, uctívali obrovské množství sumerských bohů a bohyň. Bůh bouří Dagan měl sobě zasvěcený chrám, stejně tak bohyně úrody Ištar a Šamaš, bůh Slunce. Šamaš byl pokládán za vševědomcího a vševidoucího, mnoho pečetí ho znázorňuje stojícího mezi velkými veřejemi. Přes Mari pronikli sumerští bohové i mezi nesumerská města jako Ebla a Ugarit a ovlivnili jejich národní náboženství. Praotec Židů Abrahám údajně přes Mari cestoval na své pouti z Uru do Země zaslíbené.

Město bylo osídleno nejpozději od 5. tisíciletí př.n.l., ale svůj největší význam získalo během 3. a 2. tisíciletí. Nejznámějším panovníkem staršího období byl Lamgimari, vládnoucí někdy po roce 2600 př.n.l. Zničení města je obvykle připisováno Sargonu I. Akkadskému, ale je možné, že to již byl lagašský lugal Entemena kolem roku 2460 př.n.l., který jako první vládce výboji spojil řadu sumerských měst do jednotného státu. Jiní přičítají zpustošení Mari obchodním konkurentům ze syrského města Ebla. Město se stalo součástí urského státu a kolem roku 1900 př.n.l. bylo město dobyto Amority, kteří ovládli celou oblast. Amoritští panovníci dovedli Mari k největšímu rozkvětu. Nejvýznamnějšími vládci byli Jachdunlim (1825-1810 př.n.l.) a jeho syn Zimrilim (1782-1759 př.n.l.). Tito panovníci se aktivně zapojili do politiky mezopotamských států a současně udržovali přátelské styky se syrskými městy, především s Aleppem. Roku 1810 dobyl Mari asyrský král Šamši-Adad I., Jachdunlima dal zavraždit a jeho syn Zimrilim uprchl do Aleppa, hlavního města státu Jamchad. Správcem v Mari se v asyrské době stal jeho syn Jasmach-Adad, který byl otcem kárán za netečnost ke svému úřadu. Šamši-Adad ho oženil s dcerou vládce města Katny, uzavíral spojenectví s dalšími syrskými městy proti Jamchadu, odkud mu hrozilo nebezpečí napadení říše. Po smrti Šamši-Adada I. se rychle zhroutila moc asyrské říše a pod tlakem z města Ešnunna i panství jeho syna v Mari. Do rodného města se vrátil jako nový panovník Zimrilim, jemuž k moci dopomohl jeho tchán, vládce v Jamchadu - Jarimlim. I doba Zimrilimovy vlády byla těžká a často musel sáhnout k boji proti polokočovným pasteveckým kmenům. Mari bylo na vrcholu slávy, dokonce vládce Ugaritu na středomořském pobřeží touží uvidět proslavený Zimrilinův palác. Zimrilim udržoval přátelské styky i s babylónským králem Chammurapim. Tomu však stál Zimrilim v cestě za nadvládou v Mezopotámii, a tak asi roku 1759 př.n.l. vytáhl proti Mari, které dobyl a dosadil sem vlastní posádku. O dva roky později nová porážka znamenala definitivní zkázu města. Obyvatelé byli rozprášeni po celé Babylónii a nad slávou Mari se slehla země.

Pozůstatky města Mari se dnes nachází v jiho-východní Sýrii, dnešní pahorek Tell Hariri, 11 km severozápadně od Abú Kamalu, asi 3 km od západního břehu řeky Eufrat, asi 120 km jihovýchodně od Dair az-Zauru v Sýrii. Město bylo objeveno v roce 1933, kdy sem domorodci přišli pohřbít své mrtvé. Když začali kopat jámu, narazili mezi kamením na starou sochu. O nálezu se brzy dozvěděli francouzi, pod jejichž správou tehdy Sýrie byla. Do Tell Harírí byl vyslán konzervátor Louvru R. Dussaud, který doporučil začít s odkrývkou. Správa Louvru sestavila expedici, jejímž vedením pověřila André Parrota a 14. prosince 1933 se zde začalo kopat. Objevy na sebe nenechaly dlouho čekat a již příští měsíc byl objeven Ištařin chrám. Ruiny města byly odkryty 23. ledna roku 1934 a vykopávky probíhaly až do září 1939, kdy je přerušila světová válka. Od padesátých let práce pokračovaly. Vykopávky objevily celkem osm kulturních vrstev, nejvyšší byla z parthské doby, druhá asyrská a novobabylonská, třetí starobabylónská. Pod ní byla vrstva největšího rozvoje města kolem roku 1900 př.n.l. (období králů z Mari), pátá vrstva patřila období ensiů z Mari, tj. asi z 22.-21. století př.n.l. Nejstarší, osmá vrstva náležela období současnému s džemdetnasrským. Nejvýznamnějším objevem v Mari je přes 25 000 hliněných tabulek v akkadském jazyce psané v klínových znacích. Mnohé z nich byly velmi dlouhé a nepoškozené, takže jejich rozluštění podalo výborný obraz života starověkého sumerského města. Pahorek byl bohatý i na větší či malé sochy, které zobrazovaly bohy, panovníky, válečníky i kněze, ze zvířat hlavně lvy. Nejstarší sochy byly typicky sumerské, na mladších je patrný semitský vliv. Velmi bohatá byla keramika, na nejvzácnějším kousku bylo padesát dekorativních prvků s náměty geometrickými, které byly kombinovány motivy ze světa zvířat - ryb, ptáků, býků, koz, psů, šakalů, někde najdeme i zobrazení lidí. Vykopány byly čtyři velké chrámy, zikkurat a obrovský královský palác o rozloze dva a půl hektaru. Odkrývka paláce trvala čtyři roky a některého domácího zařízení (kuchyně s krby, spíže, koupelny z keramiky) by se dosud dalo použít.

Zdroj:
Pečírka Jan - Dějiny pravěku a starověku (1979)
Zamarovský Vojtěch - Na počátku byl Sumer (1983)
Burian a Oliva - Civilizace starověkého Středomoří (1984)
Hruška Blahoslav - Pod babylónskou věží (1987)

https://medium.com/org-hacking/phyles-a ... 6dc89f8f5d
https://www.ancient.eu/mari/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mari

Výstřižrtrtzzek.JPG
Ebla and Mari's territories c. 2380 BCE

Výsttrzzřižek.JPG
political situation in Syro-Mesopotamia c. 1764 BCE
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „Ostatní národy“