Tajemný pád Tróje
Napsal: 3/1/2018, 21:00
Tajemný pád Tróje
Každý zná příběh o pádu města Tróje, kdy se Řekům podařilo zmocnit města pomocí dřevěného koně. Italský odborník na historické lodě, archeolog Francesco Tiboni, přišel s teorií, že kůň nebyl dutou sochou ale obchodní lodí. Konkrétně po studiu vraků antických lodí potopených ve Středozemním moři, antických textů a symboliky, došel k závěru, že se jednalo o obchodní lodí fénického typu s figurou ve tvaru koňské hlavy na přídi. Slovo "hippos" totiž v řečtině označuje jak koně, tak i tento typ plavidla. Stejné označení Homér použil ve známé Odysseii. Koncept s dutou sochou koně již ve druhém století n.l. zpochybnil řecký zeměpisec Pausanias, ve svém díle Popis Řecka. Teorii potvrzuje fakt, že Řekové si zvykli po ústupu vojska věnovat protivníku jako výraz uznání, stejně jako drahé kovy, právě přepravní lodě se stylizovanou hlavou oře. Féničtí a Levantští kupci v nich vozili také cenné dary určené vladařům a představitelům řeckých států. Navíc ve velkém člunu by se vojáci bezpochyby lépe schovali než v břichu dřevěného koně. V epose Aeneida z pera slavného římského básníka Vergilia někteří Trójané navrhují řecký dar raději potopit. Pokud by nešlo o loď, nedávala by tato zmínka smysl.
Ještě dodám, že Heinrich Schliemann (1822-1890) sice objevil Tróju, ale nebyl si vědom toho, že zde bylo velké množství vrstev legendárního města. Při jeho archeologickém průzkumu se zjistilo, že místo bylo osídleno v průběhu několika tisíciletí. Nejstarší vrstva spadá již do pozdního neolitu – druhá polovina 4. tisíciletí př. n. l. Nejmladší do doby římského císařství. Homérská Trója byla kladena do sedmé vrstvy, Schliemann ji však omylem (na základě tzv. Priamova pokladu) kladl do vrstvy druhé, z konce 3. tisíciletí př.n.l. Při kopání tak "Homérovu" vrstvu poškodil.
Trója I: 2. polovina 4. tisíciletí, období pozdního neolitu
Trója II: 2. – 3. čtvrtina 3. tisíciletí, do této fáze pravděpodobně spadá Schliemannův poklad přisuzovaný homérskému králi Priamovi
Trója III – V: Až 18. století př. n. l., město v tomto období nenabylo tak velkého významu jako ve fázích předtím
Trója VI: 17. – 15. století př. n. l., nalézáme známky mykénské kultury, toto osídlení bylo pravděpodobně zničeno zemětřesením někdy před počátkem 13. století
Trója VIIa: 1300 – pravděpodobně 1190 př. n. l., podle všeho Homérova Trója; badatelé ale předpokládají, že Trója VIIa byla zničena útokem tzv. Mořských národů
Trója VIIb1: 12. století př. n. l.
Trója VIIb2: 11. století př. n. l.
Trója VIIb3: do 950 př. n. l.
Trója VIII: okolo 700 př. n. l.
Trója IX: Ilium, 500 př. n. l., Helenistické období, město bylo založeno Římany za vlády Augusta a představovalo důležité město obchodu až do založení Konstantinopole
Ono hodně důležité je i určit vztah mezi tehdejšími Řeky a Mořskými národy. Přeci jen jako Homérova Trója je označována Trója VIIa: 1300 – pravděpodobně 1190 př. n. l., badatelé ale předpokládají, že byla zničena útokem tzv. Mořských národů. Někteří lidé předpokládají, že se tři různé řecké kmeny zapojily do invaze Mořských národů. Konkrétně má jít o kmeny: Danoi, Teucrians a Achaeans (je to z angličtiny) - poslední jsou očividně Achájci, další netuším. Na Velké Karnacké rytině a Merenptahově stéle, kterou zanechal egyptský faraon Merenptah (vládl od r. 1213 do 1203 př.n.l.) jsou tyto Řecké kmeny nazývány jako "Denyen, Tjeker a Ekwesh" - nevím ale jestli jsem tomu dobře rozuměl a nemínil tím Mořské národy. Důležité je ale tohle:
Neznámý Chétitský král (obecně považován Hattusili III) sepsal dopis (Tawagalawa letter) králi z Ahhiyawa. Toto království se nacházelo v západní Anatolii jižně od Tróje. V dopise pocházejícím přibližně z roku 1250 př.n.l. se hovoří o incidentu ve Wilusa. Zmiňuje se že Chétité tehdy bojovali spolu s královstvím Ahhiyawa proti městu Wilusa (Wiluša), které bylo součástí království Arzawa (Assuwa). Arzawa byla tehdy konfederací 22 států. Jmenovitě: Kišpuwa, Unaliya, Dura, Ḥalluwa, Ḥuwallušiya, Karakiša, Dunda, Adadura, Parišta, Waršiya, Kuruppiya, Pasuhalta, Wiluša a další hůře identifikovatelné. Je tedy možné, že Wilusa bylo chétitské označení města Tróje a Ahhiyawa pak pro Mykénské osídlení v této oblasti. Zde nejde o spekulaci, jelikož archeologové objevili v západní Anatolii pozůstatky "řeckého" osídlení (městské státy) již z doby bronzové. Navíc v oblasti kde je zmiňují i Chétité. Logicky se tedy můžeme domnívat, že anatolští řekové soupeřili o moc s Trójou (královstvím Arzawa). Přišli jim na pomoc krajané z druhé strany Egejského moře. Trójanům ve Wiluše přišli na pomoc další státy a nakonec se zapojila se i tehdejší supervelmoc - Chétité. Proč se zapojili i Chétité je otázkou, ale možná byly řecké městké státy jejich vazaly (nebo jen spojenci) a sami si chtěli ukousnout kus království Arzawa. Ve válce se tak nejednalo jen o jedno město, ale oba tábory byly hodně početné a najdeme zde velké množství městských států na obou stranách. Že to není pouhá spekulace potvrzuje fakt, že archeologické důkazy získané ze západního Turecka poukazují na skutečnost, že Řekové z doby bronzové (tedy Mykéňané) budovali městské státy v oblasti, kterou zmiňují Chétité.
Zdroj:
http://euro-synergies.hautetfort.com/ar ... oples.html
https://www.reddit.com/r/papertowns/com ... n_of_troy/
http://www.salimbeti.com/micenei/history.htm
https://www.novinky.cz/veda-skoly/45912 ... ne-or.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tr%C3%B3ja