Úspechy a úpadky ríše a klíma

[Juraj Tichý]

Čiže jednoducho povedané:
ak má ríša problémy ale klíma je stabilná pravdepodobne vytrvá
ak je ríša nestabilná a ešte sa do toho zapojí zmena prírodných podmienok, nevytrvá.

Oprav si tu hrubku, pls.

[pjaro77]

V poriadku, je to kombinácia jedného s druhým. Najviac problémov so suchom mali civilizácie v subtropoch pri mori (kde sa žilo najpríjemnejšie) z dôvodu, že je tam teplejšie a prší menej navyše sezonne. Preto sú tam púšte, polopúšte, savany, stepi, chaparral, cerrado , stredomorské lesy atď. Pri príchode dlhodobého sucha sa hranice semiaridných biomov posúvajú.

Kto povedal, že priaznivá klíma automaticky zabezpečí vytvorenie ríše ? Až rimania sa naučili ako na to na rozdiel od grékov, ktorí neprerástli väčšinu ich doby mentalitou mestské štáty. Až na Alexandra, lenže ten žil krátko a po ňom sa jeho generáli posekali medzi sebou.

[pjaro77]

V 3 storočí prišlo ochladenie a nestabilné obdobie. Neskôr v 6tom storoči sa ochladilo ešte viac. Dopomohli k tomu erupcie 3 silných sopiek. V tomto chladnom období sa rozšíril Justiniánsky mor.

https://historylab.dennikn.sk/starovek/ ... i-rimanov/
V 3. storočí n. l. sa klíma stala menej stabilnou. Opäť nevieme presne opísať, prečo sa to stalo. Rímsku ríšu postihla v 3. storočí n. l. veľká kríza, za ktorou mohli okrem ekonomických problémov a epidémií stáť aj suchá. Vo viacerých oblastiach, hlavne vo východnom Stredomorí, boli zaznamenané dokonca aj viacročné suchá. V 3. storočí n. l. sa podľa Kyla Harpera a Michaela McCormicka objavila aj zvýšená činnosť sopiek, ktorá mohla v niektorých rokoch ochladiť klímu v celej Rímskej ríši. V 5. storočí však nastali ešte väčšie problémy – v oblastiach severne od Álp sa ochladilo a Blízky východ spolu so severnou Afrikou začali vysychať. Práve na začiatku 5. storočia vrcholilo suchšie obdobie klímy.
Podobné problémy postihli aj Čínu pod vládou dynastie Chan už v 3. storočí. Ročná teplota mohla poklesnúť až o 1–1,5 ºC. Takáto zmena klímy nemusela nutne spôsobiť rozdelenie Rímskej ríše a zánik jej západnej časti, ale určite sa pridala k faktorom, ktoré vtedajšiu krízu prehĺbili. Zmena klímy mala pravdepodobne vplyv aj na sťahovanie národov, keď sa germánske kmene, väčšinou usadené na hraniciach ríše, začali tlačiť do jej provincií. Sťahovanie v Európe spustilo ťaženie Hunov, ktorí v roku 375 n. l. dorazili do Pričiernomoria a zničili ríšu Gótov. Za migráciou nomádskeho obyvateľstva mohli byť klimatické zmeny v Ázii, ktoré mali dopad na veľké nomádske ríše (pozri kapitolu L. Kovárovej: Huni začali migrovať vďaka zmene klímy). Boli to práve migrujúce kmene, ktoré zatĺkli posledný klinec do rakvy Západorímskej ríše.

https://www.myaukrajina.cz/node/1380
Jenže v roce 536 došlo ke katastrofě. Mimořádně silný výbuch sopky (neví se přesně, kde) vychrlil do atmosféry obrovské množství popela a kysličníku siřičitého. Očitá svědectví líčí, že bylo tak šero, jako při úplném zatmění slunce, a tento stav trval 18 měsíců. Výsledkem byla menší „nukleární zima“, kdy letní teplota v Evropě klesla o 2,5 °C, v době žní padal sníh, hynulo obilí, ovocné stromy i vinice. Rostlinstvo poškozovaly také kyselé deště způsobené emisemi kysličníku siřičitého. Další sopečný výbuch s podobným ochlazením následoval na přelomu roku 539/540 a pak ještě jeden v roce 547. Následky se táhly dlouho, „Pozdně antická malá doba ledová“ trvala až do roku 660.
Jako by neúrody a hladomoru nebylo dosti, přidala se v roce 541 další rána: pandemie „Justiniánova moru“, vyvolaná novou, mimořádně virulentní mutantou bakterie Yersinia pestis. Mutace zřejmě vznikla v Africkém rohu, což je vedle Mongolska druhá endemická oblast, kde tato bakterie cirkuluje přirozeně mezi místními hlodavci. První popsané případy se objevily v egyptském přístavu Pelusium, odkud se v následujícím roce rozšířily přes Sýrii a Anatolii do Konstantinopole, dále do Řecka, do Itálie a do severní Afriky. V dalším roce mor zasáhl Galii, Arménii a Britské ostrovy. Další vlna v roce 558 se rozšířila do Mezopotámie a do Persie. Smrtnost se odhaduje kolem 25 – 30 %. V Konstantinopoli, kde byla vysoká hustota obyvatelstva, to bylo až 50 %. Svůj podíl na tom mělo i Justiniánovo nařízení, že dosud zdraví obyvatelé se musejí podílet na odklízení mrtvol z ulic.
Ke klimatické apokalypse a morové pandemii se přidala ještě Justiniánova vojenská dobrodružství: válka s Góty trvala 19 let (535 – 554), další válka s Peršany 21 let (541 – 562). Itálie byla během válek prakticky zpustošena. Vzhledem k tomu, že oblíbenou praktikou obou stran bylo pálit protivníkovi úrodu, výsledek byl ten, že nakonec hromadně umírali hlady nejen Gótové, ale i Římané, vojáci stejně jako civilové. V celé říši se drasticky snížil počet plátců daní, což vedlo k takovým excesům, jako že vesnické komunity byly nuceny doplácet daně i za zemřelé. Městští úředníci opouštěli svá místa, infrastruktura se rozpadala – nikdo neopravoval hradby, silnice, akvadukty. V římském přístavu Ostia ukazují, jak, když přestala fungovat veřejná fontána, zoufalí obyvatelé si vykopali studnu rovnou uprostřed křižovatky. Zemí se potulovaly davy zbědovaných lidí, kteří kradli všechno, co se dalo sníst nebo obléci. Vojsko nedostávalo žold, lupičské gangy měly volné pole, západní část Říše ovládali Frankové, Visigóti, Burgundové, obrana dunajské hranice se hroutila.

https://casopis-strepy.cz/index.php/202 ... ba-ledova/
Účinky erupce z roku 536 byly umocněny erupcemi v letech 540 a 547 a trvalo dlouho, než se severní polokoule vzpamatovala. „Pozdní antická malá doba ledová, která začala na jaře roku 536, trvala v západní Evropě asi do roku 660 a ve střední Asii trvala asi do roku 680,“ říká McCormick.
„Byl to začátek jednoho z nejhorších období života, ne-li nejhorší rok v dějinách,“ řekl McCormick Science.
Toto období chladu a hladu způsobilo ekonomickou stagnaci v Evropě, která zesílila v roce 541, kdy vypukl první dýmějový mor. Mor zabil jednu třetinu až jednu polovinu populace v Byzantské říši nebo Východořímské říši.
Stále mohou existovat další, neobjevené sopečné erupce, které přispěly k mlze 536, říká Andrei Kurbatov, profesor věd o Zemi a klimatu na University of Maine a další spoluautor článku Antiquity. Nyní však známe alespoň jeden z důvodů, proč lidé v roce 536 nemohli vidět své vlastní stíny – dokonce ani v poledne.

[seabee]

Nicméně ty krize měly v Evropě jeden pozitivní důsledek - šíření křesťanského monoteismu jako předobrazu jednoho centrálního panovníka a zánik kmenové struktury. Vazby kříže a meče pak přinášely nesporný pokrok až do 18. století, kdy to ještě přetrvalo ve formě feudálního zřízení až ke konstitučnímu. Konzervativci rádi porovnávají století vývoje ve Velké Británii a Francii, kdy na konci byly občanské, ekonomické a náboženské svobody na stejné úrovni - ovšem bez krvavé francouzské revoluce.

[bat]

Měl jsem za to, že výzkumy DNA prokázaly, že s velmi velkou pravděpodobností tzv. Justiniánův mor přišel z Asie. Tak buď ten článek má nové poznatky nebo si to autor nekontroloval (AI).

[seabee]

Měl jsem za to, že výzkumy DNA prokázaly, že s velmi velkou pravděpodobností tzv. Justiniánův mor přišel z Asie. Tak buď ten článek má nové poznatky nebo si to autor nekontroloval (AI).

Každý mor přišel vždycky z Asie, ne? Když tak přes Benátky, které čile obchodovaly s Tureckem, nebo s poutníky ze Svaté země?

[bat]

@seabee u těch dřívějších se to neví a ty pozdější ano IMO.

[pjaro77]

Mor šíria blchy cicajúce z hlodavcov. Môj názor je, že v suchom období prospievajú viac.
Justiniánsky mor (kmeň yersinia pestis) podľa genetického výskumu pochádza z číny a tibetu.

https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle ... sAllowed=y
V roku 2013 prebehla masívna analýza všetkých dostupných genómov kmeňov Y. pestis, ktorá nám umožnila lepšie pochopiť premenu patogénu v čase. Bolo spracovaných 133 genómov, ktoré boli umelo spojené do tzv. pan-genómu o veľkosti 5.46 Mb. Naopak časti,
ktoré majú všetky kmene spoločné, tvoria tzv. core-genóm (3.53 Mb) (Cui et al., 2013). Fylogenetická analýza potvrdila už skôr vyslovenú myšlienku, že Y. pestis sa do sveta opakovane rozšírila z Číny (Morelli et al., 2010) a dokonca tu aj vznikla. Jeden z
najbazálnejších moderných kmeňov Y. pestis – 0.PE7 (Fig 2) – bol izolovaný na Tibetskej náhornej plošine (Cui et al., 2013). Ďalšie čínske vetvy boli izolované pozdĺž dvoch najdôležitejších obchodných ciest – Hodvábnej cesty a „konskej a čajovej cesty“, ako ukazuje obrázok (B) (Fig. 2). To potvrdzuje šírenie z Tibetskej náhornej plošiny (Cui et al., 2013). Neskoršou analýzou bolo zistené, že kmeň, ktorý spôsobil Justiniánsky mor sa nachádza medzi skupinami 0.ANT1 a 0.ANT2 a líši sa od kmeňov, ktoré spôsobili druhú a tretiu
pandémiu (Wagner et al., 2014). Tieto skupiny sú dlhodobo nachádzané v čínskom regióne Xinjiang v populáciách hlodavcov a bĺch – tieto nálezy teda podporujú teóriu, že prvá pandémia moru vzišla z hlodavcov vo východnej Ázii (Cui et al., 2013; Wagner et al., 2014),
a nie v Etiópii (Procopius Caesariensis, podľa Wagner et al., 2014; Evagrius Scholasticus, podľa Keller et al., 2019) ani Indii (Allen, 1979; Sarris, 2002), ako sa predtým navrhovalo.

[bat]

> suchom období prospievajú viac
Ano je to logické vzhledem k vektoru šíření. Navíc je to také empiricky podepřeno. Ve 14. století, kdy už máme dost zápisů, byly často pozorovány sezónní vzorce šíření moru. Epidemie obvykle začínaly na jaře, dosahovaly vrcholu v létě a na podzim a ustupovaly v zimě.

Dlouho se spekulovalo jestli se jednalo o skutečný mor vzhledem k velké úmrtnosti nebo jinou nemoc, ale DNA to jasně prokázaly. Existují modely jak se mor šířil v čase a to dává nahlédnout jak rychle probíhal obchod, kudy vedly trasy atp. Černá smrt měla velký vliv na společenské změny a někdy na první pohled překvapivé např. zrovnoprávnění žen apod. Nicméně to byla krutá doba, ale Evropu to ve finále posunulo narozdíl třeba od dnešních aktivit EU

[pjaro77]

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skol ... i-40530769
Výzkum vedený archeologem Markem Vlachem a klimatologem Miroslavem Trnkou analyzoval vývoj germánského osídlení ve středním Podunají během římské doby (1. stol. př. n. l. – 4. stol. n. l.) a prokázal úzkou souvislost mezi proměnami klimatu, politickými otřesy a demografickými změnami.
V období tzv. římského klimatického optima – relativně teplého a stabilního období – dosáhla hustota germánského osídlení svého vrcholu.
Ovšem už ve 2. století našeho letopočtu dochází k poklesu počtu sídlišť, ačkoliv klima zůstává příznivé. Tento paradox vědci vysvětlují ničivými markomanskými válkami, které region destabilizovaly.
Ve 3. století dochází k opětovnému oživení, ale na jeho konci přichází zásadní zlom: výrazné ochlazení a sucha. Tyto klimatické výkyvy negativně dopadly na zemědělství a postupně vedly k opuštění většiny sídel.
Pro přelom 4. a 5. století už bylo typické vylidněné území – nejen v důsledku konfliktů, ale především kvůli neudržitelným klimatickým podmínkám. Kombinace environmentálního stresu a politické nestability se ukazuje být fatální.

[Heiss]

Původní studie je kdyžtak tady.

[pjaro77]

https://medium.seznam.cz/clanek/madame- ... nami-47048
Výzkum vedli paleoceánografka Karin Zonneveld z Univerzity v Brémách a historik Kyle Harper z Oklahomské univerzity. Rekonstrukce klimatu, kterou provedli, dokumentuje fáze klimatické nestability, které se významně překrývají s obdobími společenské a politické krize. Geologické záznamy mořského jádra z jižní Itálie také ukazují, že po okamžicích rychlých klimatických změn často následovaly epidemie infekčních chorob.

Jde o první klimatický záznam s vysokým rozlišením ze samého srdce Římské říše, který zahrnuje časový úsek od takzvaného římského klimatického optima (od 200 př. n. l. do 150 n. l.) až po pozdně antickou malou dobu ledovou v 6. a 7. století. Toto období bylo také poznamenáno třemi velkými pandemiemi: antoninovským morem, Cypriánovým morem a justiniánským morem.
Pozoruhodné je, že každá z těchto pandemií přicházela po změně klimatu. Antoninovský mor se objevil během chladného období, které následovalo po několika desetiletích ochlazení a sucha. Cypriánův mor se časově shodoval s druhou fází silného ochlazení. Justiniánský mor propukl po extrémním ochlazení v 6. století. „Vždy existovala nějaká paralela,“ říká vedoucí autorka studie Karin Zonneveld a dodává: „Po fázi klimatické změny následovala pandemická epidemie.“
...
Klimatické podmínky byly stabilní a příznivé až do roku 100 našeho letopočtu a pak se začaly měnit. Po roce 130 n. l. se klima stalo nestabilním a následovala série chladných období. Toto vše ovlivnilo vývoj římské civilizace. Ta během nezvykle teplého a stabilního počasí procházela obdobím rozmachu a prosperity. Současně ale Římané měnili přírodní prostředí tak výrazně, že produkovali úroveň znečištění, která neměla obdoby až do průmyslové revoluce.

Vlny pandemií
Od roku 160 se příznivé klima proměnilo v citelné ochlazení a sucho. Tyto klimatické změny následně vedly k takzvanému antoninovskému moru v letech 165 až 180, který je také znám jako Galénův mor. Šlo o první známou pandemii ve starověkém Římu, kdy se infekce rozšířila po celé říši a možná i do dalších oblastí včetně Číny a nakazila mnoho milionů lidí. Historici se obecně shodují, že v době nástupu antoninovského moru počet obyvatel Římské říše dosáhl vrcholu, poté populace klesala.
V roce 245 začal další dramatický pokles teplot doprovázený suchem, který trval až do roku 275. Tou dobou Římskou říši postihla další pandemie známá jako Cypriánův mor, pojmenovaná podle svatého Cypriána, který ji popsal ve svém díle. Podle záznamů umíralo na vrcholu pandemie v Římě 5 000 lidí denně. I když není jasné, o jakou infekci se přesně jednalo, způsobila nedostatek pracovních sil i vojáků, jenž podle historika Kylea Harpera vedl ke krizi třetího století.
V roce 530, za vlády východořímského císaře Justiniána I., nastalo třetí období extrémního chladu a sucha, vyvolaného sérií sopečných erupcí. A opět vyústilo v další, tentokrát skutečnou morovou pandemii, označovanou jako justiniánský mor. Nákaza se v roce 541 začala šířit z Etiopie, postihla celé Středomoří, na východě se dostala do Mezopotámie, na západě až do Galie a Irska. Tato epidemie se opakovaně vracela a pokaždé si vyžádala mnoho lidských životů, celkem desítky milionů.

Ochlazení mohlo rozvrátit zásobování potravinami, oslabit imunitu lidí a zesílit devastaci, naznačují autoři studie. Stres spojený s klimatem a umocněný neúrodou za nestandardního počasí umožnil propuknutí pandemie nebo zintenzivnil její šíření, například právě proto, že se nedostávalo potravin a lidé byli náchylnější k nemocem. Klima ovlivňuje nejen lidi, ale též patogeny a podporuje jejich šíření.
Způsobilo snad špatné počasí „černou smrt“? Samozřejmě že ne, na vině je bakterie Yersinia pestis, ale klimatický šok k jejímu šíření mohl významně přispět. Nejhorším z uvedených chladných období v jižní Itálii byla pozdně antická malá doba ledová, kdy byly teploty v průměru o 3 stupně Celsia nižší než nejvyšší průměrné teploty během římského klimatického optima. Třístupňový pokles značí opravdu hodně vzhledem k tomu, že dnešní klimatologové tvrdí, že současná klimatická změna, kterou Země prochází, je důsledkem průměrného nárůstu teploty o přibližně 1,5 stupně Celsia!