Bitva v Teutobuském lese (9 n.l.)

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Thór, Hektor

Odpovědět
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Bitva v Teutobuském lese (9 n.l.)

Příspěvek od sa58 »

Bitva v Teutobuském lese (9 n.l.)

V době vlády zakladatele římského principátu (císařství) Augusta tvořilo pravidelnou armádu 25. legií umístěných v pohraničních provinciích. Legie měly asi 250.000 vojáků. Podél Rýna a Dunaje byly zřizovány stálé tábory.

Bitva v Teutobuském lese byla jedinou bitvou, kde byly Augustovy legie úplně zničeny. Proti třem legiím s 20.000 muži a doprovodem čítajícím asi 10.000 lidí se postavily germánské kmeny vedené Arminiem. Arminius byl synem náčelníka kmene Cherusků.

Na počátku podzimu se Varus, velitel legií v Germánii, dověděl o menších kmenových vzpourách. Na cestě do zimního tábora se rozhodl, že projde touto oblastí mezi řekami Ems a Weser a obnoví tam pořádek. Neuvedl své jednotky do stavu pohotovosti a dokonce povolil cestovat i rodinným příslušníkům.

Vzpoury ve skutečnosti naplánoval Arminius tak, aby Varus musel nejprve pochodovat územím Cherusků. Doprovázel dokonce v čele eskorty římany.

Po překročení řeky Weser o ocitla římská kolona v hornaté a zalesněné části Teutobuského lesa. Arminius náhle opustil kolonu a podél celé kolony začali napadat germáni z lesa napadat legionáře. V důsledku špatného počasí byla cesta rozmočená. Bitva se změnila v boj muže proti muži, Varus nebyl schopen zaujmout bojové postavení, v němž by vynikla lepší taktika boje římanů. Po odražení první vlny útoků se podařilo vybudovat opevněný tábor. Varus nechal spálit všechny povozy, protože v blátě mu nebyly k ničemu.

Příští dny pokračovaly série útoků. Díky dešti byly zbraně lučištníků k nepotřebě, štíty legionářů nasákly vodou a nedaly se nosit. Po obklíčení tábora došlo k prolomení římské linie. Varus a vyšší důstojníci spáchali sebevraždu, jen několika skupinám jezdců se podařilo uniknou na svobodu. Značná část římanů včetně žen a dětí byla povražděna v lese nebo byly odvlečeny jako oběti germánským bohům. Pozdější trestná výprava vedená Germanikem našla hrozné zbytky těchto obětí...

Po této bitvě se situace na sever od Rýna změnila. Byla stanovena hranice na Rýně a Dunaji. To mělo později obrovský význam pro další dějiny Evropy.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Rubiki
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 109
Registrován: 9/4/2005, 20:28
Bydliště: Banská Bystrica

Příspěvek od Rubiki »

Treba spomenut, ze porazka bola absolutnou chybou Vara, ktory Germanov nesmierne podcenoval a sam seba pokladal za Genia, pricom nim nebol. Ovela viac sa rozumel inym veciam ako boju a sprava Germanie mu bola udelena pravdepodobne koli jeho stykom v Senate. Dalej je zjavne ze Rim tymto stratil 3 legie a prave tieto 3 sa vtedy povazovali za jedny z najelitnejsich ake Rim mal.
V niakom anglickom texte som dokonca cital ze vtedajsi Cisar Augustus po tomto masakri v noci zo sna krical cele tyzdne "Varus, Give my back my legions!".
Bitka sa zvykne nazyvat aj "Tuetobursky masaker" a je to krasny priklad toho ze podcenovat nepriatelov je chyba aj ked su v samej podstate slaby. Bol to jediny velky uspech Germanie, ktory pramenil z neschopnosti Vara, ktory sa nechal lahko zlakat. Je evidentne ze ak by sa bitka odohrala na volnom pristranstve a nie v lese ako to robili Rimania vzdy tak by to skoncilo inak...
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

V mém zdroji je ta Augustova věta taky uvedena.

Varus byl předtím guvernérem Sýrie, zvykl si na pohodlný život. Jednal s Germány jako s otroky.
Naposledy upravil(a) sa58 dne 10/10/2005, 17:16, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Jedním z hlavních důvodů germánského povstání prý bylo i to, že Řím vybíral daně hlavně ve zlatě a stříbře. Kmeny ho ale měly dost málo a tak později musely odevzdávat i kov určený na výrobu náboženských předmětů.

A v roce 13 n.l. se Germanikovi na trestné výpravě podařilo dobýt celou oblast až k Labi, později se ale opět stáhl za Rýn.
Naposledy upravil(a) Nelson dne 10/10/2005, 05:49, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Rubiki
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 109
Registrován: 9/4/2005, 20:28
Bydliště: Banská Bystrica

Příspěvek od Rubiki »

norad píše:Jedním z hlavních důvodů germánského povstání prý bylo i to, že Řím vybíral daně hlavně ve zlatě a stříbře. Kmeny ho ale měly dost málo a tak později musely odevzdávat i kov určený na výrobu náboženských předmětů.

A v roce 13 n.l. se Cermanikovi na trestné výpravě podařilo dobýt celou oblast až k Labi, později se ale opět stáhl za Rýn.
Za dane bol vzdy zodpovedny spravca, v tomto pripade Varus, brat niekomu kov na nabozenske predmety v tej dobe je ako kopat si pre seba hrob.
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

Ano. I jeho jmenování jakožto bývalého srávce byla chyba, ale to už bylo řečeno. Spíš mľ fascinuje, že se poté nepokusily Římané znovudobýt (poučeni ze svých chyb) germánii.
Uživatelský avatar
Rubiki
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 109
Registrován: 9/4/2005, 20:28
Bydliště: Banská Bystrica

Příspěvek od Rubiki »

Ono v tej dobe Rim ovladal take velke uzemie, ze dalsie expanzie si trebalo dobre rozmysliet, lebo to nesmierne zatazovalo pokladnicu a armadu. Pre Germaniu sa im uz asi bojovat nechcelo...
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Atlantis píše:Ano. I jeho jmenování jakožto bývalého srávce byla chyba, ale to už bylo řečeno. Spíš mľ fascinuje, že se poté nepokusily Římané znovudobýt (poučeni ze svých chyb) germánii.
No Quinctilius Varus tu funkci spíš vyženil. Vzal si totiž Augustovu praneteř, a jako členu císařské rodiny mu musela být nabídnuta odpovídající funkce. A to i přes to, že i v Sýrii se projevil jako neschopný.
A Římani Germánii dobyli znovu v r. 13 n.l. Germanikus se zastavil až na břehu Labe.Jenomže po téhle porážce zmizel mýtus o neporazitelnosti legionářů a znovuobsazené území se nikdy nepodařilo zabezpečit. Proto se Římani později stáhli zpět za Rýn.
Rubiki píše:Ono v tej dobe Rim ovladal take velke uzemie, ze dalsie expanzie si trebalo dobre rozmysliet, lebo to nesmierne zatazovalo pokladnicu a armadu. Pre Germaniu sa im uz asi bojovat nechcelo...
Spíš neměli vojáky na obsazení nového území. Myslím do stálých posádek. Třeba ty tři zničené legie co vím nebyly nikdy obnoveny. Řím jako takový měl prý nedostatek občanů schopných nastoupit vojenskou službu v legiích.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Rubiki
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 109
Registrován: 9/4/2005, 20:28
Bydliště: Banská Bystrica

Příspěvek od Rubiki »

Ano to je pravda, ze to dobili, ale viacmenej to ani neboli poriadne bitky a nic neziskali a dokonca uzemie opustali.

Ked napisem ze to zatazolavlo pokladnicu a armadu tak je jasne ze myslim na to ze nemali vojakov. ;) Spravovat v tej dobe take uzemie s tokymi nepriatelmi bolo uz aj tak dost neprijemna a tazaka zalezitost
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

Hmmm, zabezpečit, nezabezpečit...mohli to udělat jako v Markomanských válkách Marcus Aurelius.
A každopádně germánské Dáky zvládly.
Napadá mě snad opravdu jen dočasný "nedostatek" mužů (jen tedy nevím, kde braly po hrozných ztrátách během let 218-190 př.n.l. římané vojska na svoji expanzi...)
Zorba
Příspěvky: 7
Registrován: 27/12/2005, 17:58

Příspěvek od Zorba »

Porážka v Teutoburském lese neznamenala pro Řím ztrátu jen oněch tří legií, Germáni po tomto vítězství pokračovali v ofenzivě proti všem Římským vojskům a nakonec je zahnali za Rýn. Římané měli jak bylo řečeno nedostatek mužů, nejen proto že utrpěli v krátké době těžké ztráty v Germánii, ale také proto že v téže době musely potlačovat mohutné povstání v Ilirii(zde velel pozdější císař Tiberius). Když si uvědomíme že Římanů byly zhruba 4 miliony a při tom museli udržovat stálou armádu 25 legií pak není divu že téměř neměli kde brát vojáky. Po porážce v Teutoburském lese musel Řím masově povolávat zálohy, veterány i nové rekruty. Stalo se že v jedné legii sloužil zároven děda i jeho tři vnuci. Germanikovi se ale podařilo nakonec situaci zvládnout, Germány porazil a obnovil opět Římské pozice na Labi. Důležité bylo také to že se mu podařilo získat zpět dva ze tří orlů legií které Germáni ukořistili. Roku 16 byl ale na rozkaz nového císaře Tiberia nucen odejít z funce hlavního velitele v Germánii a ukončit boje těsně před jejich vítězným završením. Tiberius pak vydal rozkaz aby legie vyklidili Germánii a stáhli se za Rýn který se na příště stal trvalou hranicí. Měl k tomu dva důvody: jednak nechtěl dál investovat do pacifikace Germánie kterou nepovažoval za důležitou a jednak chtěl zbavit Germanika válečného velení, nebot v něm spatřoval konkurenci a hrozbu pro svoji moc. Římané své plány na ovládnutí Germánie definitivně zavrhli za vláda císaře Claudia. Zaroven ukončení této války s Germány znamenalo že na Rýně nedošlo k žádným velkým válkám dalších asi 150 let. K menším omezeným konfliktům mezi Římany a Germány došlo pouze ve dvacátých a čtyřicátých letech.
Naposledy upravil(a) Zorba dne 2/1/2006, 10:32, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Zorbo, proč takhle věcný nejsi jinde? Tohle je dobrý příspěvek...asi že není tak konfliktní? :wink:
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Rubiki
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 109
Registrován: 9/4/2005, 20:28
Bydliště: Banská Bystrica

Příspěvek od Rubiki »

Po tejto bitke sa germania stava aj centrom odboja proti rimu....
Uživatelský avatar
Akvaman
Prudič neodbytný
Prudič neodbytný
Příspěvky: 81
Registrován: 23/5/2006, 15:02
Bydliště: Pardubice,Česká Republika

Příspěvek od Akvaman »

Chudáci tři legie zabily.
nomen_mihi_mors
Příspěvky: 1
Registrován: 27/12/2010, 15:17

Místní názvy

Příspěvek od nomen_mihi_mors »

Mimochodem - v té oblasti, kde bitva probíhala, jsou dodnes navýsost zajímavé místní názvy. Tak třeba das Winnefeld - Pole vítězství, die Knochenbahn - Kostěná cesta, die Knockenleke - Kostěný potok, der Mordkessel - Vražedný kotel.
Existuje teorie, že tyto místní názvy mají nějakou spojitost s bitvou. Ale to spíš jen tak pro zajímavost.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Trošku bych doplnil úvodní text. Na první pohled si totiž čtenář může položit otázku, proč se vůbec Římané pouštěli na germánské území, kde "řádilo" povstání. Šlo totiž o to, že Gálie (dnešní Francie) byla v dosahu Germánů a lákala je jejich bohatstvím. Ani Dunaj a Rýn neznamenali pro Germány překážku a tak císař Augustus rozhodl, že je nutno toto nebezpečí v podobě Germánů zlomit a posunout hranice Impéria o 400 km na severk Labi. Již od roku 15 př.Kr do roku 6 po Kr. operoval v této oblasti vynikající vojevůdce Drusus, který byl císařovým adoptivním synem. Také Drusův bratr Tiberius (pozdější císař) zde proti germánům bojoval. I přes občasné nezdary se Římanům dařilo germány docela pacifikovat. Roku 6 po Kr. přebíral tuto oblast Varo od Tiberia a podle všeho se předpokládalo, že největší germánský odpor byl zlomen. Jmenování Vara byl omyl, protože tento někdejší místodržitel Sýrie byl spíše zvyklý na luxus a pohodlí, než na boj. Podle Velleia Patercula "setrvával v iluzi, že Germáni jsou muži pouze svými údy a hlasy, na jejichž uklidnění stačí zákon, nikoliv meč". Měl ale brzy zjistit svůj omyl. Jeho povýšenecké jednání při jednáních s Germány a hamižnost po zlatě bez příslušného "biče", vedla k uvolnění disciplíny. Když pak Arminus naplánoval akci v Teutoburském lese, vycházel mimo jiné i ze své osobní znalosti Varovi povahy. Arminus tak vytvořil odvážný plán, do kterého zahrnul i Vara. Na germánském území předstíral vznik povstání, jehož stopy římské vojsko včele s Varem cestou nacházeli. Zřejmě nějaké vypálené vesnice a mrtví. Varus s sebou vzal tři z pěti legií, které byly v dané oblasti, jejich následná ztráta tak znamenala obrovskou pohromu pro obranu římských hranic a Gálie. Dvě legie byly umístěné v Mogantiacu (Mohuč) a tři v Alisu (Haltern). V září, kdy se Varus dozvěděl o „vzpouře“ uvnitř Germánských kmenů, jeho legie zrovna pochodovali do zimních ležení u Mindenu. Rozhodl se tedy změnit pochodovou trasu a vzít to mezi řekami Ems a Weser severovýchodním Německem. Jelikož předpokládal, že Germáni se budou mlátit navzájem mezi sebou, neudělal skoro nic pro zabezpečení vlastních mužů. A to přestože jej varoval Arminův strýc Segestes, který byl Varovým oblíbencem a se kterým Arminus neměl zrovna dobré vztahy (zřejmě z důvodu, že mu strýc nedovolil se oženit se svou dcerou Thusneldou). Arminus to vyřešil po svém a vyvolenou unesl. Ale to je jiná kapitola.

Vlastní průběh bitvy je pak již vylíčen v úvodním článku. O tom, že ztráta téměř 20.000 legionářů ve třech legiích byla obrovskou ztrátou Říma v dané oblasti, jsem se již také zmínil. Římané měli tu smůlu, že je vedl neschopný muž, který přestože byl varován Regestem, nepodnikl nic pro možný střet s Germány. Svou roli také sehrálo špatné počasí, které znemožnilo lučištníkům vést úspěšnou střelbu a také i místo vybrané k boji. Římská taktika boje nepočítala s bojem v dlouhé pochodové linii v temné pralese, bez dostatečných informací z průzkumu. Dneska bychom mohli říct, že Varus šel do války jako by šel na motýly. Ne nadarmo pak Augustu (podle jeho životopisce Suetonia) vykřikoval v noci „Vare, Vare, vrať mi mé legie!.“ Sám Augustu byl výsledkem bitvy tak zděšen, že očekával každým dnem zástupy barbarů pochodujících ulicemi Říma. Jak vidno, Řím i v době své největší slávy a největší vojenské moci, šlo porazit. Kdyby ale nedošlo k této římské porážce a naopak se uskutečnil Augustův plán na posunutí hranic k Labi, mohli se Evropské dějiny ubírat jiným směrem. Nedošlo by zřejmě k žádným anglosaským nájezdům na Británii, a možná i sám Řím by následně ve 4. a 5.století nepodlehl nájezdům Germánů. Ovšem to jsou jen hypotézy, které ale můžou naznačit, jak málo stačí ke změně dějin.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12903
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Rase »

Tady bych doplnil, že ani samotní Germáni nebyli jednotní. V této době totiž Arminiovi konkuroval jiný svazek germánských kmenů pod vedením Marobuda. Nějakou dobu zde probíhal boj o moc - nebo o převahu. (Markomani byli nakloněnější Římu). Při povstání Cherusků zůstali Markomani neutrální, načež se většina jejich spojenců přidala k Arminiovi.
Za nějaký čas byli Cheruskové poraženi Germanikem atd.

Jenom doplním, že germáni nebyli v této době příliš schopní ve zpracování kovů (Tacitus sice nepěkně píše o Galských kmenech v Germánii, zhruba na našem území, ale je potřeba zmínit že byli, v této oblasti, jako jediní schopní zpracovávat železo).
Většina germánů tedy bojovala dřevěnými kopími, v lepším případě opatřenými železným hrotem (!). Později, když se germáni odvážili bojovat na volném prostranství, byli zcela rozváceni - Arminiovi totiž stouplo sebevědomí a připojili se k němu další kmeny. Opustil tedy bezpečí lesa a domníval se, že se dokáže s římem vypořádat...

Germáni si také velice cenili ukořistěných mečů (v této době dělali římani ještě poměrně kvalitní meče). Podle některých teorií je touhle bitvou inspirována i báje o Niebelungzích (zázračné meče, zlato v řekách atd.)
Uživatelský avatar
El Diablo
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1871
Registrován: 21/11/2008, 14:11
Bydliště: Xeenemünde
Kontaktovat uživatele:

Re: Bitva v Teutobuském lese (9 n.l.)

Příspěvek od El Diablo »

Jen jedna noc a jdeme dál…

Obrázek
Tábor římské legie ležel v mělkém údolí. Dodnes je patrná linie bývalého obranného příkopu
Foto: Thueringen Landesamt für Denkmalpflege und Archäologie
Němečtí archeologové nedávno vyslali do světa zprávu, že římské legie podnikaly výpravy na území ovládané Germány i po drtivé porážce u Teutoburského lesa. Nález zbytků vojenského tábora poblíž vesnice Hachelbich v Durynsku přitom můžeme spojit i s dalšími událostmi.

Závěry německých archeologů shrnul ve svém článku Tábor římské legie v Durynsku prof. Jaroslav Petr. Legendární bitva v Teutoburském lese přitom není jediným možným vysvětlením, které objevený pochodový tábor Římanů připouští. Neobvykle velké časové rozpětí v datování nálezů připouští také další výklady. Některé z nich v rozhovoru připomíná doc. Lubomír Košnar z Ústavu pro archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
http://www.rozhlas.cz/leonardo/historie ... l--1359935
(audio)
Grand Condé
Příspěvky: 6
Registrován: 27/6/2016, 20:11

Re: Bitva v Teutobuském lese (9 n.l.)

Příspěvek od Grand Condé »

Zazněl zde údaj 20 000 legionářů-to bych možná opravil, struktura legie v roce 9 n.l. čítala 4800 pěších a 120 jezdců, přičemž zejména první zmíněná skupina bývala často hluboko pod předepsanými stavy (byť to pravděpodobně spíš nebyl případ Varových legií, nicméně tuším že několik kohort bylo předem odesláno do zimního tábora Vetera a boje se tedy neúčastnily). Udává se, že v Teutoburském lese byly ztraceny tři legie a devět auxiliárních kohort o 500 mužích (velmi často Germánského původu-v jistém počtu zřejmě od začátku bitvy bojujících na straně Arminia). Tzn. mělo by jít spíš o 12-15 000 legionářů, pomocné sbory a značný počet nevojenských osob.
Odpovědět

Zpět na „Řím“