Těžký tank IS-2

lehké, střední a těžké tanky
Uživatelský avatar
TonyHazard
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 2674
Registrován: 17/9/2007, 23:30

Těžký tank IS-2

Příspěvek od TonyHazard »

Sovětský tank z období 2. světové války
Sovětský těžký tank IS-2
(označován také jako JS-2)

Obrázek

První stroje, které se mohly pyšnit názvem tank, vznikly v období 1.světové války.
Tyto vozidla vyvinuté ze zemědělských strojů byly nasazeny poprvé v roce 1916.
Byly pomalé, ale obrovské, silně vyzbrojené a označení těžké tanky tu bylo na místě.
Směr vývoje těchto vozidel určil až v roce 1918 francouzský tank Renault FT-17,
který byl levný a snadno se ovládal. Po válce se výroba těžkých tanků zastavila,
několik států postavilo pár prototypů, jen ve Francii byla vyrobena malá série strojů
Char 2C. V třicátých letech (1933 - 1939) vzniklo v Sovětském svazu asi 61
pětivěžových tanků T-35, s výhledem na výrobu ještě větších a mohutnějších vozidel.
Z tohoto úmyslu nakonec sešlo, vývoj se zaobíral dvojvěžovými prototypy SMK a T-100.
Do pozadí je nakonec odsunul jednodušší, menší jednověžový těžký tank KV
(Kliment Vorošilov). Prototyp KV vznikl koncem roku 1939 a vzápětí se rozjela sériová
výroba, která se zastavila na počtu 3963 strojů. Tank KV v té době neměl konkurenci,
neboť jeho pancéřování se nedalo stávajícími protitankovými kanony prostřelit a naopak
on ze svého kanonu ráže 76,2 mm byl schopen zničit všechny tehdy možné typy tanků.
Existovala také verze osazená houfnicí ráže 152 mm. V průběhu sériové výroby byl
zesílen pancíř, toto se avšak odrazilo na zhoršení jízdních vlastností. Poslední verze s
kanonem ráže 76,2 mm obnášela již opět tenší pancéřování. Po rozpoutání a v jejím
průběhu 2. světové války konkurence narůstala, zejména v německé technice,
lafetované kanony ráže 75 a 88 mm a se silnějším pancířem. Bylo nutno vyvinout
náhradu za tank řady KV.


Část první : Vznik a vývoj konstrukce těžkého tanku IS-2
Vývojem nového těžkého tanku se začala věnovat v roce 1942 zvláštní konstrukční kancelář SKB-2, zřízená u podniku ČKZ (Čeljabinského Kirovského závodu). Tato skupina sestávala z pracovníků evakuovaných z LKZ (Leningradského Kirovského závodu) do Čeljabinska, do traktorové továrny ČTZ (Čeljabinskoj traktornyj zavod) J. V. Stalina, kde vznikl obrovský podnik zaměřený na výrobu tanků. Stroj vyvíjený konstruktéry SKB-2 měl být jakýsi hybrid tanků T-34 a KV, s manévrovacími možnostmi středního tanku a vlastnostmi tanku těžkého (silné pancéřování a výzbroj). Skupinu nejprve vedl S. N. Machonin a později Ž. J. Kotin, a vozidlo bylo označeno jako Objekt 233 S názvem KV-13.
Korba vozidla doplněná systémy tanku T-34 byla vyšší a užší, pancíř čela tvarově téměř shodný s KV počítal s tloušťkou až 120 mm, přičemž boky korby byly o síle mezi 75 - 85 mm. Věž vycházela z podoby T-34, avšak s pancéřováním o síle 85 mm. Podvozek měl pět pojezdových kol a tři nosné kladky na každé straně, zavěšení na torzních tyčích bylo převzato z KV. Hlavní zbraň samozřejmě ráže 76,2 mm. Při předpokladu hmotnosti 32 t a použití motoru V-2K s výkonem 447 kW(600 HP) měl nový stroj dosahovat maximální rychlosti kolem 60 km/h. Nové vozidlo obdrželo "starý" název proto, že Stalin zakázal vývoj nových zbraní, s výjimkou modernizace stávajících. Technický projekt, dřevěná maketa a dva prototypy měly být zhotoveny v Čeljabinsku, v testovacím závodě č. 100
vzniklém v rámci ČTZ. Zkoušky prvního prototypu měly začít v červenci 1942, ale průtahy je posunuly na září, při kterých se objevilo mnoho závad. Výroba dalších prototypů s větším bojovým prostorem začala v říjnu. Základna věže měřila 1 540 mm, síla horní čelní desky korby byla zvýšena ze 60 na 100 mm. Pancéřování čela věže se zastavilo na tloušťce 120 mm, tyto hodnoty zvedly hmotnost
stroje na 39,5 tuny. Jelikož oba prototypy nebyly prioritní, výroba se zdržovala. Tempo prác se zvýšilo po kapitulaci 6. německé armády u Stalingradu, neboť Sověti potřebovali do ofenzivní činnosti nové tanky, které by mohly likvidovat tanky Tiger, nasazené na frontu.

Obrázek Objekt 237 č.1, vozidlo bylo vyfoceno na Gorochovském dělostřeleckém polygonu, srpen 1943.

Nařízením GKO (Státní komise obrany - gasudarstvenyj kamitět oborony) č. 2943 ze dne 24. února 1943 a komisaře tankového průmyslu I. M. Zalemana ze dne 25. února 1943 bylo nařízeno postavit dva tanky, s tím, že jeden měl být osazen kanonem F-34 ráže 76,2 mm, druhý pak houfnicí U-11 ráže 112 mm (věží z tanku KV-9). Oba stroje měly obdržet název IS ( И.В. Сталин), kde stroji s kanonem F-34 zůstal původní název Objekt 233 s označením IS-1 a stroj s houfnicí byl nazván nově, Objekt 234 s označením IS-2. Nezaměňovat s pozdějším typovým označením, šlo jen o označením prototypů. První stroj byl určen jako univerzální, druhý pak podpůrný a k 8. březnu 1943 byla vozidla kompletní. Tovární testy proběhly za dva dni a ve dnech od 22. března do 3. dubna se stroje zúčastnily spolu se sériovým tankem KV-1 testování na polygonu u Čeljabinska. Zkoušky dopadly velmi dobře, nové stroje s kvalitnějším pancířem byly rychlejší a obratnější, což rozhodlo okamžitě vyrobit 10 kusou předsérii a do 1. května zahájit velkovýrobu. Objekt 234 měl dostat novou věž, ale nejnovější německé tanky zamíchaly kartami jinak. Bylo zjištěno, že kanon F-34 ráže 76,2 mm nemůže prostřelit pancíř Tigeru ani z velmi krátké vzdálenosti a houfnice má příliš velký rozptyl, takže střelba z ní není přesná.
GKO 5. května 1943 rozhodla, o zvýšení hlavní zbraně nových tanků, s tím, že vozidla budou umístěny kanony A-19 ráže 112 mm, 52K ráže 85 mm a pozemní verze námořního děla B-34 ráže 100 mm. Rozkaz č. 233/260 vydaný společně GKO a NKTP (Lidovým komisariátem tankového průmyslu) nařizoval přezbrojení obou typů tanku IS a dvou tanků KV-1s kanony 52K ráže 85 mm. Za tři dny (8. května) vydán rozkaz č. 261, nařizující zhotovit další tři stroje IS a KV-1s uvedeným kanonem. S těmito změnami měl být také zvýšen průměr základny věže na 1 700 mm, což se odrazilo na změně dokumentace, která měla být hotova do 15. května (korba), 25. května (věž). K dalším změnám došlo po zjištění, že se kanon 52K ráže 85 mm nevejde do plánované věže, průměr věže byl opět zvýšen, na 1800 mm a také byla prodloužena korba o 420 mm. Bylo posunuto sedadlo řidiče, skloněn čelní pancíř, podvozek doplněn o šestý pár pojezdových kol, to vše se odrazilo na zvýšení hmotnosti na 40 t. Technická dokumentace tanku IS se opět měnila, a tím padla koncepce rychlých tanků se zesíleným pancéřováním.

Obrázek Tank JS-2 "tank č. 2" (Objekt 234) uvnitř závodu ČKZ, jaro 1943.

Měnilo se také označení nových strojů, na Objekt 237 (oficiálně IS-3) a ihned se rozjel vývoj. Předtím v dubnu 1943 dostal nařízení závod č. 9 zkonstruovat pro tanky IS a KV-1s kanon S-31 ráže 85 mm s možností instalace do věží s průměrem 1700 a 1535 mm. Jeho umístění v tancích usnadňovala skutečnost, že to byl kanon ZIS-5 ráže 76,2 mm s novou hlavní. V souběžně vyvíjeném kanonu D-5T 85 byly použity díly kanonu F-34. V květnu byly poslány do závodu č. 100 dvě věže a počátkem června dvě korby. Prototypy strojů Objekt 237 byly tak zhotoveny ve velmi krátkém čase (45 dní).
Tovární testy tanku č. 1 proběhly v červenci (2. - 13. a 19. - 23) 1943, tank č. 2 byl prověřován ve dnech 22. až 30. července 1943. První jmenovaný stroj měl instalován nový zmenšený motor V-2-IS s výkonem 387 kW (520 HP) a oba stroje mimo drobných závad ( stanoviště řidiče, kontrolní otvory) byly hodnoceny velmi dobře. Vývoj v závodě č. 100 pokračoval, byly postaveny další prototypy. Tank č. 3 s kanonem D-5T85, dále Objekt 238 (dva stroje) a jeden Objekt 239. První z nich, označovaný také jako KV-85G, byl tank KV-1s s kanonem S-31 umístěným v obyčejné věži. Druhý, KV-85, byl přizpůsoben věži o základně 1 800 mm, s kanonem D-5T 85. Zhotoven byl pouze jeden ze dvou tanků Objekt 238 (pro druhý nebyl kanon). Tank Objekt 237 č. 3 nebyl dodělán a jeho věž byla umístěna na tank Objekt 239. I přes tyto problémy se k testům dopravily dva tanky IS a dva tanky KV-85, hotové 20. července, přičemž tank KV-85G nakonec testy neabsolvoval. Po dvou týdnech zkoušek, 8. srpna 1943, GKO rozkazem č. 3891 nařídil, že tank KV-85 může být ihned sériově vyráběn.
Zkoušky těchto tří strojů se protáhly na celý srpen. Do 15. srpna byly testovány jízdní vlastnosti, během nichž se prokázalo, že IS je rychlejší a má lepší zrychlení. Při prováděných střelbách byl hodnocen lépe kanon D-5T 85. Kanon S-31 byl namontován na IS č. 2 a na KV-85G, kanon D-5T 85 na IS č. 1 a na KV-85. Z prvního kanonu bylo vystřeleno 302 a z druhého 329 nábojů. Po testech měl být tank IS dokončen, ovšem do okamžiku zahájení jeho výroby se měla pokračovat sériová produkce tanku KV-85, od srpna do října bylo zhotoveno 148 těchto tanků. Po příznivém přijetí této verze KV nabídly závody ČKZ v srpnu ještě další, se silnějším pancířem a kanonem ráže 122 mm. Tento projekt se však z důvodu hmotnosti a slabého motoru s nepříliš účinným chladícím systémem nevyráběl. Výrobu podobného tanku se podařilo realizovat až v následujícím roce.

Obrázek Zkušební tanky IS-1 (Objekt 233) a IS-2 (Objekt 244), závody č. 100 Čeljabinsk, jaro 1943.

Testy stroje IS se podepsaly na určitých konstrukčních změnách, 15. září 1943 měl tank obdržet hydraulický mechanismus otáčení věže převzatý z tanku M4A2 Sherman, protiletadlový kulomet na věžičce velitele, stabilizátor kanonu a minomet ráže 50 mm, umístěný ve věži a plánovaný k obraně, a nový kulomet s nabíjením z pásu. V prostoru pro osádku bylo plánováno prohodit stanoviště nabíječe na levou stranu a stanoviště velitele se zaměřovačem na pravou stranu. Lože kanonu mělo být univerzální, tedy vhodné pro kanony ráže 85, 100, 122 a 152,4 mm. K 1. prosinci 1943 bylo zamýšleno vyvinout nový pancíř z mnohem tvrdší oceli a později bylo ještě plánováno vyvinutí dvoutaktního dieselového motoru o výkonu 596 - 633 kW (800 - 850 HP) a vybavení sériových tanků širšími pásy s gumovými vložkami. Ve skutečnosti byla realizována pouze část těchto zamýšlených plánů.
Příprava k započatí velkovýroby se rozjela k 9. srpnu 1943. Nejdříve z nové oceli o síle 120 mm, po ustálení výroby se nakonec měly zhotovovat pouze věže. Přišly další změny, zvýšit tloušťku stropu motorové části, přesunout kontrolní otvory motorového a transmisního oddílu a osu pro napínací kola posunout o 50 mm dolů a dozadu. Na nové těžké tanky měla být vyvinuta v laboratoři CNII-48 a v závodech č. 200 ocel o síle 85 mm, s velmi vysokou odolností. V závodech ČKZ se začaly stavět dvě nové výrobní linky (MCh-1 a MCh-3), k výrobě tanku IS-85 a samohybných děl ISU-152 na shodném podvozku. V září byla zastavena výroba KV-1s, v listopadu pak výroba KV-85 a v prosinci také výroba SU-152. Než se rozjela výroba IS-85,
linky produkovaly několik měsíců jen tanky T-34.
Nový tank IS-85 měl dostal nový vznětový motor V-12, který byl variantou motoru V-2 s kompresorem AM-38. Motor V-12 měl pracovat s maximálním výkonem 596 kW (800 HP) při 2 200 ot./min. a stálým výkonem 484 kW (650 HP) při 1 900 - 2 000 ot./min. K 25. listopadu bylo v plánu dopravit pět prototypových motorů, z toho dva do závodu č. 100. Ve shodném čase měly být připraveny v závodě č. 76 tři prototypové motory vyvinuté na základě již existujícího V-6. Bylo zamýšleno, že stálý výkon tohoto motoru bude 447 kW (600 HP) při 1 900 - 2 000 ot./min. a maximální výkon 596 kW (800 HP) při 2 100 ot./min. Protože se do konce roku 1943 nebyly hotovy pancíře se zvýšenou tvrdostí, a již v listopadu mělo být hotovo pět kompletů (věž i korba) u nové oceli, dostaly tanky IS a děla ISU-152 vyráběné v tomto období jen pancíře střední tvrdosti. Od ledna se počítalo u tanků IS výhradně s touto ocelí.

Obrázek Prototyp IS-122 (Objekt 240), dříve Objekt 237 č. 2, závod č. 100, Čeljabinsk, září 1943.

Testy se strojem IS-85BM v roce 1944. Protitanková střela z kanonu D-5T 85 o úsťové rychlosti 800 m/s byla schopna ze vzdálenosti 1 000 m prorazit pancéřovou desku o síle 83 mm se sklonem 30˚, avšak nestačila na nové německé tanky. Problém se řešil prodloužením hlavně, tím měla být zvýšena úsťová rychlost na 900 - 950 m/s a po změně výbušné směsi na 1030 - 1100 m/s. Již při 900 m/s prorážela střela na vzdálenost 500 m svisle postavenou desku tloušťky 131 mm a při 1 030 m/s pak desku tloušťky 160 mm. Tato nová verze kanonu, s označením D-5T 85BM, byla zkoušena na tanku IS č. 1. Jmenovaný stroj dostal název Objekt 244 a název IS-3 (nebo také IS-85BM). Nový kanon s krytem z tanku IS-122 byl nainstalován 15. ledna 1944. Změna se týkala také zaměřovacích přístrojů a vozidlo dostalo novou převodovku a planetový diferenciál. Nakonec se ukázalo, že příliš velký zpětný ráz kanonu způsobuje poškození mechanismů tanku. Tank byl upraven, ale nové zkoušky (v březnu 1944) prokázaly, že kanon má příliš malou životnost, takže další testování bylo přerušeno. Dalším testům byl IS-3 (IS-85BM) připuštěn s novými pojezdovými koly plánovanými pro tank IS-6 v období od srpna do října 1944.

Obrázek Sériový IS-85, zadní pohled.

Rozbor bitvy u Kurska ze srpna 1943 ovlivnil zasedání GKO ze 4. září 1943, kde došlo k rozhodnutí, že nové sovětské tanky, označené jako průlomové, musí mít kanony schopné zlikvidovat ze vzdálenosti 1500 - 2000 m tanky Tiger a Panther, přičemž jejich pancéřování by mělo odolat na jmenovanou vzdálenost palbě z německých kanonů. Zámysl byl jasný, vybavit tyto tanky novým kanonem ráže 122 mm a novým motorem s výkonem až 745 kW (1 000 HP). Testy nového stroje s kanonem D-25 měly proběhnout v období od 1. do 15. října 1943.
Dohledem nad projektem (jehož výsledkem byl IS-122) byl pověřen generál Ž. J. Kotin, projekt řídili N. F. Šašmurin, A. S. Jermolajev. Vývoj tanku IS se stal hlavním úkolem pro celý zbrojní průmysl. I přes ztížené válečné podmínky se to ve výsledném efektu podařilo. Kompletace nového tanku IS (č. 2), do něhož byl umístěn kanon D-25, což bylo vlastně o 245 mm zkrácené pěchotní dělo A-19 vybavené úsťovou brzdou ve tvaru T a posazené na lože kanonu D-5T 85 s prodlouženým brzdovratným zařízením, byla hotova před 25. zářím a tovární testy se uskutečnily do konce září. Jako problém se jevila jen úsťová brzda, ale byla vyměněna za druhou, zhotovenou dle německého vzoru. Stroj označený jako Objekt 240 v době od 1. do 16. října projel při dalších testech vzdálenost 500 km a uspěl. Další, tentokrát zkoušky výzbroje, byly ukončeny na Gorochoveckém dělostřeleckém polygonu do 23. října a také s dobrým výsledkem. Bylo rozhodnuto ihned započít sériovou výrobu, aby do konce roku bylo hotovo nejméně 50 tanků, nesoucí oficiální označení IS-2 (dlouho se také nazýval IS-122, nebo IS-2, vzor 1943). Rozhodnutí o zařazení IS-2 (IS-122) do výzbroje armády vydal GKO k 31. říjnu 1943.
Počítalo se, že v prosinci vyrobí závod ČKZ první 35kusou sérii těchto tanků, přičemž bylo závodu č. 9 nařízeno zhotovit do 1. ledna 1944 poloautomatický klínový závěr ke kanonu D-25T (náhrada za dosud používaný tlakový závěr) a ozkoušet jej do 15. ledna. Tento nový závěr začal být instalován do tanků vyrobených od března 1944. První verzí závěru dostalo 145 tanků, druhou na 850, kde kanony s klínovým závěrem obdržely také jinou úsťovou brzdu.

Obrázek Objekt 244 (nebo také IS-85BM), testován kanon D-5T 85BM, ohledně malé životnosti kanonu a velkého zpětného rázu neschváleno

První bojové zkušenosti nasazených nových tanků bylo zklamáním, zásluhou pancéřování, které praskalo i po zasažení nevelké ráže, což dokázaly i testy s kanonem ZIS-3 ráže 76,2 mm. Proto bylo v únoru 1944 nařízeno institutu CNII-48 vyvinout nový odolnější pancíř.
Dne 15. března 1944 závod ČKZ zastavil výrobu tanku T-34 a od června plánoval vyrobit 250 nových tanků měsíčně. Byla zavedena výrobní linka s automatickým svařováním, a tím se zkrátila výroba korby IS na 86 normohodin, tedy o 37 normohodin méně než u KV-1s. Nově vyvinutý čelní pancíř korby, vyráběný v závodech UZTM a označen jako ,,opravený,, (starý se nazýval ,,lámavý,,), byl hotov v dubnu. Obnášel menší úhel sklonu, měl lepší tvar a byl částečně vyroben z oceli se zvýšenou tvrdostí. V květnu bylo zhotoveno prvních 20 koreb s novým čelem. Zde (UZTM) byly obě čelní desky spojovány s bočními klíny a svařovány, zatím v závodech ČKZ bylo čelo korby odléváno a ke zbytku korby přivařeno. Od 15. července byly na přední dolní desku přidávány články pásu jako dodatečné pancéřování. Nové korby měly být vyráběny už od 1. června 1944, ale ve skutečnosti byly až do července kompletovány stroje s oběma typy čela. Nová varianta obdržela název IS-2, vzor 1944. Závody ČKZ vyprodukovaly od června 1944 do května 1945 na 2 525 těchto tanků. V březnu 1945 byla výroba IS-2 rozjeta v obnovených závodech LKZ v Leningradu, ale v březnu a červnu bylo vyrobeno celkově jen 10 tanků. Plánovaný protiletadlový kulomet DŠK ráže 12,7 mm byl na tanky montován až v listopadu 1944, kdy tyto kulomety dostalo 25 strojů, ale od ledna 1945 byly instalovány na všechny typy tanků. I když tank IS-2 úspěšně likvidoval nepřátelské tanky, byl nasazován převážně jako podpůrné vozidlo. Tankový kanon D-25T měl velmi malý rozptyl, ale možnosti kanonu byl schopen prokázat jen zkušený zaměřovač, protože zaměřovací přístroje byly nízké kvality.

Obrázek Tank IS-2, zadní pohled, dobře jsou vidět podrobnosti zadní desky pancíře.

<> Pokračování <>
Naposledy upravil(a) TonyHazard dne 4/9/2009, 19:43, celkem upraveno 4 x.
ObrázekObrázekObrázekObrázek
Nebojuj s nikým, kdo neví nic o vztahu rytíře a meče!
Na fóru Palba.cz jsem skončil, dotazy a SZ prosím neposílat.
Uživatelský avatar
TonyHazard
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 2674
Registrován: 17/9/2007, 23:30

Těžký tank IS-2

Příspěvek od TonyHazard »

<> Pokračování <> Sovětský těžký tank IS-2

Část druhá : Další prototypy a verze těžkého tanku IS-2

Obrázek
Hlavní zbraň ráže 122 mm nebyla jediná se kterou se kalkulovalo při vývoji těžkého tanku. Konstruktéři se rozhodovali mezi rážemi 100 a 122 mm. Vznikly dvě verze tanku IS-100, na testy byl použit sériový tank IS-1, při změně hlavní zbraně. První prototyp dostal označení Objekt 245 (IS-4) a byl mu nainstalován kanon D-10T (pozemní verze lodního děla B-34), druhý prototyp obdržel označení Objekt 248 (IS-5) a ten byl vyzbrojen kanonem S-34. S označením prototypových vozidel IS-4 a IS-5 bylo zamýšleno je užít v případě rozjetí sériové výroby. Ale to se nestalo, později toto označení převzaly stroje vyrobené po válce.
Objekt 245 zatím bez hlavní zbraně prošel továrními testy a 15. března se vydal po vlastní ose (235 km) do Čeljabinska k dalším testů, kde neuspěl. Zkoušky se opakovaly v koncem června, kdy se to již podařilo.

Obrázek Prototyp tanku JS "tank č. 3" (Objekt 237) osazený kanonem S-18, při testování v létě 1943.

Vývoj kanonu S-34 byl ukončen v dubnu 1944, ale protáhly se práce na věži pro Objekt 248, s jinou konstrukcí (velitel a zaměřovač měli stanoviště na pravé straně), a to do začátku června 1944. Testy byly nakonec skončeny do 25. června.
Oba prototypy se později účastnily střeleckých zkoušek, kde byl lépe hodnocen Objekt 245 osazený kanonem D-10T a byl vybrán pro sériovou výrobu. V tom mu avšak zabránil uspokojivý vývoj tanku s výzbrojí ráže 122 mm, i když ráže 100 mm měla oproti jmenované ráži několik výhod. Například kadence 100 mm ráže byla skoro trojnásobná, pro zbraň bylo možno převážet víc munice a kanon by snížil hmotnost tanku asi o 600 kg. Předností 122 mm ráže bylo, že zbraň bylo možno použít nejen na pancéřované stroje protivníka, ale i proti pěchotě a opevněným ohniskům odporu. To co nakonec rozhodlo v prospěch ráže 122 mm bylo to, že armáda potřebovala vozidlo k průlomu obranných linií.
Oba kanony ráže 100 mm byly účinné pouze v případě pancíře postaveného svisle, u pancíře s větším sklonem však parametrů kanonu D-25T nedosahovaly. I to se podepsalo na zastavení vývoje obou prototypů (Objekty 245 a 248).

Obrázek Vnitřek tanku IS-2

Jak už bylo uvedeno, došlo i na označení IS-3 a IS-4, ale to až po 2. světové válce. Poválečné těžké tanky IS-3, kterých bylo postaveno 2 311 kusů a jeho následovník tank IS-4, jenž byl vyroben jen 250 exemplářích, nesplňovaly zadané požadavky. Bylo rozhodnuto ponechat si jednodušší vozidlo a tím byl tank IS-2, a modernizací prodloužit jeho službu. Modernizace proběhla v roce 1957, a stroje byly vylepšovány v průběhu generálních oprav, tyto vozidla dostala označení IS-2M.
Jako první byl vyměněn motor V-2-IS za motorem V-54K-IS s elektrickým startérem namísto pneumatického. Byly změněny podstavce pod motorem a převodová skříň. Byl zaveden ohřívač NIKS-1, elektrická olejová pumpa MZN-2 a vzduchový filtr VTI-2. Dále se změny týkaly systému mazání a chlazení motoru. Vnější palivové nádrže byly připojeny k palivové instalaci. Byla vyměněna také převodovka a systém přenosu pohonu na pásy. U podvozku byla nahrazena nová pojezdová a napínací kola. Řidič získal místo průhledů periskop z tanku T-54. Navíc byl nainstalován systém Ugol a noktovizor TVN-2 nebo BVN. Z věže se ztratil zadní kulomet (místo něj byl instalován ventilátor), byl navýšen počet vezené munice na 35, změny se dočkal také mechanismus zvedání hlavně a vozidlo bylo vybaveno radiostanicí R-113 a vnitřním telefonem R-120.

Obrázek Průřez tankem IS-2

Viditelný rozdíl mezi sériovými tanky IS-2 a jeho předchůdci, tanky IS-1 byl jen v kanonu a jeho upevnění ve věži. Podvozek tanku se skládal ze šesti párů plných dvojitých pojezdových kol s prolisem. Vzadu se nacházelo ozubené hnací kolo, vpředu pak kolo napínací , horní větev pásu podpíraly tři kladky. Pojezdová kola byla zavěšena na torzních tyčích.
Korba tanku měla standardní tvar, kde v průběhu roku 1944 byla upravena a zjednodušena, přičemž horní část byla zhotovena z jednoho kusu. Řidičův odklápěcí průzor, použitý u tanku IS-1 byl nahrazen pevným průzorem s pevným krytem a k dispozici měl řidič dva periskopy upevněné na stropě korby. Řidič se do tanku dostával přes věž, a v případě nouze mohl použít poklop v podlaze.
Čelní stěna podvozkové vany měla tloušťku pancéřování 100 mm, šikmá spodní deska korby 60 mm a čelní deska korby pak 120 mm.
Věž vozidla se nacházela blíže k čelu korby a byla převážně odlévaná, tím se na ní nenacházely hrany. Tloušťka pancíře věže byla 100 mm a její strop pak 30 mm. V čele věže byl upevněn kanon D-25T ráže 122 mm se spřaženým kulometem DT ráže 7,62 mm. Někdy býval ve výzbroji tanku volně uložený další kulomet DT stejné ráže. Osádka mohla pro svoji obranu použít uzavíratelné otvory v bocích věže. V levé zadní části střechy věže byla umístěna velitelská věžička opatřená průzory, zde se také nacházel kruhový průlez uzavřený dvoudílným poklopem. Další průlez, ale jen jednodílný se nacházel vpravo od věžičky. Věž měla po obvodu madla pro vezoucí se pěchotu.
Posádka stroje se skládala ze čtyř mužů, řidič byl v předu korby, zbytek (velitel, střelec a nabíječ) měl svá stanoviště ve věži. Velitel podle potřeby obsluhoval zadní věžní kulomet. V zadní části korby byl motorový oddíl, kde se nacházel dvanáctiválcový vznětový motor V-2 IS s výkonem 520 HP. Po bocích korby byly upevněny sudy s naftou a na jejím konci byla upevněna sklopná podpěra pro kanon, která se používala při přesunech po železnici (věž byla otočena dozadu).
Hmotnost tanku se pohybovala kolem 46 tun a tank byl schopen vyvinout rychlost až 37 km/h. Později (od listopadu 1944) byl montován na věž protiletadlový kulomet DŠK ráže 12,7 mm.
Hlaveň kanónu měla úsťovou brzdu. K zamíření používal teleskopický zaměřovač 10-T-17, ve věži byl instalován pozorovací periskop Mk.IV. Vezená zásoba munice činila pouhých 28 dělených granátů. Na některé tanky bylo v roce 1945 montováno dodatečné pancéřování, chránícími boky věže před kumulativní municí, která po masivním zavedení pancéřových pěstí znamenala velkou hrozbu pro sovětské tanky. Celkem bylo vyrobeno 3483 kusů tanku IS-2.

Charakteristické rysy tanku IS-2 :
> Věž vysunutá daleko dopředu, dlouhá hlaveň kanonu ukončená dvoukomorovou úsťovou brzdou
> šest párů pojezdových kol menších než pojezdová kola tanku T-34

Obrázek Pancéřování tanku IS-2

Technická data tanku IS-2 :
> bojová hmotnost : 46 t
> osádka : 4 muži
> rozměry : celková délka 9 830 mm, délka korby 6 770 mm, šířka 3 070 mm, výška 2 730 mm, světlost 470 mm
> motor : dvanáctiválcový vznětový V systém chlazený kapalinou V-2-IS (V-2-10), výkon 387 kW (520 HP) při 2 100 ot./min.
> palivo : 520 l uvnitř korby a 300 l ve vnějších nádržích
> rychlost : silnice 37 km/hod, terén 24 km/hod.
> dojezd : silnice 130 - 240 km, terén 110 - 125 km
> výzbroj : kanon D-25T ráže 122 mm (28 nábojů), 3 kulomety DT ráže 7,62 mm (2 330 nábojů), protiletadlový kulomet DŠK ráže 12,7 mm (250 nábojů)
> zaměřovací přístroje : teleskopický zaměřovač 10T-17, periskopový zaměřovač PT4-17, od jara 1944 Mk-IV (kopie britského zaměřovače vyráběného v licenci)
> pancíř : korba - svařovaná z odlévaných a válcovaných desek, čelo 100, 60, 120 mm (vzor 1943) a 100 - 120 mm (vzor 1944), boky 90 mm, záď 60 mm, dno 30 - 20 mm, horní část 30 mm. věž - odlévaná, čelo a boky 100 mm, velitelská věžička 90 mm, horní část 30 mm
> podvozek : 6 párů odlévaných pojezdových kol o průměru 550 mm zavěšených na torzních tyčích, pár napínacích kol umístěných vpředu stejných jako kola pojezdová, pár hnacích kol se 14 zuby umístěných vzadu, 3 páry nosných kladek
> pásy : jednohřebenové, ocelové, lisované, 86 článků šířky 650 mm a rozteče 162 mm
> překonávání překážek : stoupání o sklonu 24˚, příkopy šířky 2,5 m, stěny výšky 1 m, brody hloubky 1,3 m

Obrázek Nákres tanku IS-2

Varianty tanku IS
> Objekt 233
> Objekt 234
> Objekt 235
> Objekt 236
> Objekt 237 = JS-85 = JS-1
> Objekt 238
> Objekt 239 = KV-85
> Objekt 240 = JS-122 = JS-2
poválečné varianty :
> JS-2M (modernizace)
> JS-3
> JS-4
> JS-5
> JS-6
> JS-7
> JS-8
> JS-9
> JS-10 = T-10

<> Pokračování <>
Naposledy upravil(a) TonyHazard dne 4/9/2009, 19:46, celkem upraveno 9 x.
ObrázekObrázekObrázekObrázek
Nebojuj s nikým, kdo neví nic o vztahu rytíře a meče!
Na fóru Palba.cz jsem skončil, dotazy a SZ prosím neposílat.
Uživatelský avatar
TonyHazard
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 2674
Registrován: 17/9/2007, 23:30

Těžký tank IS-2

Příspěvek od TonyHazard »

<> Pokračování <> Sovětský těžký tank IS-2

Část třetí : Služba těžkého tanku IS-2 v cizích armádách, a jeho nasazení v boji.

Obrázek

V roce 1944 začaly vznikat samostatné těžké tankové pluky,
podporující pěchotu. Tanky typu IS byly oceňovány jako elitní
zbraně a jejich posádky musely být složeny z dvou seržantů
a dvou nižších důstojníků. Tankový pluk měl ve stavu podle
tabulek 374 vojáků, z toho 90 důstojníků, 121 poddůstojníků
a zbytek tvořili vojíni (163). Pluk tvořily složky velení, velitelské čety,
dále čtyři tankové roty, prapor pěchoty, technický prapor,
protiletadlová baterie, nakonec logistické zabezpečení zajištěné
hospodářskou četou, ženijní četou a zdravotníky. Jeho vozový
park tvořilo 21 tanků, dva tahače, jedno obrněné vozidlo BA-64,
dále tři transportéry, 48 automobilů a dvě radiostanice.
Samozřejmě jako první byly nasazeny do boje typově nejstarší tanky IS-85. Jejich bojový debut započal v 8. a 13. samostatném gardovém těžkém tankovém průlomovém pluku (rusky OGv.TTPP), a to, v únoru 1944 během bojů v prostoru Fastov - Bílá Cerekev. Na frontě se jako první projevil 13. pluk, který měl 15. února podporovat útok 109. tankové brigády na Lisjanku. Přímo do akce se však dostala jen jedna rota s pěti tanky. V krátké chvíli dokázaly německé tanky zničit veškeré tanky T-34 brigády a soustředily palbu na těžké tanky. Po deseti minutách dva IS hořely, zbývající byly nevratně poškozeny. Také 8. pluku byl zničen v této oblasti jeden tank. Obec byla obsazena následujícího dne, přičemž bylo ukořistěno 16 Pantherů, dva PzKpfw IV a dvě útočná děla. Velitel pluku nahlásil za svou jednotku zničení čtyř Pantherů, jednoho Tigeru, dvou středních tanků a Ferdinanda, přičemž tam ve skutečnosti tento stroj nebyl, bylo to typické hlášení oněch časů, kdy každý německý tank byl považovaný za Tigera a každé samohybné dělo za Ferdinanda. Znovu se vydal 13. pluk do boje 5. března 1944. Podporoval 50. tankovou brigádu útočící na Umaň. Z 15 tanků IS-85 se mu tři porouchaly, jeden spadl z mostu a převrátil se a pět jich bylo zničeno kanony Flak 36 ráže 88 mm. S Tigery se setkaly tanky 1. OGv.TTPP 4. března u Starokonstantinova na Ukrajině. Ve střetu s 503. praporem těžkých tanků byl tehdy jeden IS znehybněn a tři poškozeny. Poškozené byly však také dva Tigery. Ve střetu 8. března zničilo pak dobře maskované samohybné dělo ráže 75 mm ze vzdálenosti menší než 200 m další dva IS-85. V souboji dne 16. března zničily Tigery střílející z úkrytu dva další IS a další dva znehybněly. Frontové první nasazení tanků IS tedy nedopadl nijak dobře a GBTU dospělo k názoru, že pancéřování ani výzbroj těchto tanků jsou nedostatečné. Proto nebyly stroje IS-85 v následujícím období nasazovány tak často. Ze 100 exemplářů dodaných armádě v dubnu 1945 bylo ze stavu v důsledku opotřebení odepsáno 37 IS-85 a také 37 se jich dočkalo kapitulace Německa.
Mnohem lépe se v prvních střetech osvědčily tanky IS-122. V dubnu 1944 byly v bojích o pravobřežní Ukrajinu nasazeny dva pluky těchto tanků, a to 11. a 72. Zvláště úspěšný byl druhý z nich (72. ), který bojoval od 20. dubna do 10. května 1944 v oblasti města Obertyn. Podle zachovaných zpráv zničil 41 tanků a samohybných děl, k tomu 3 transportéry. V hlášení pluku figurovaly jako zničené tanky opět Tigery a samohybná děla jako typ Ferdinand, ačkoli děla typu Ferdinand v té době vůbec nebyla na východní frontě nasazena. Do svých ztrát započítal 72. pluk 8. tanků IS-122. Tento pluk bojoval v řadách 18. armády u Stanislavova. Později se probojoval spolu se 4. tankovou armádou do Berlína a válku zakončil v Praze.

Obrázek Tanky IS-122 ze 27. samostatného gardového těžkého tankového průlomového pluku, ulice města Vyborgu, červen 1944.

V oblasti Sandoměřského předmostí bojovala v červenci a srpnu jednotka 71. OGv.TTPP, mající ve stavu tanky IS-122. Jednotka se s protivníkem potkala 13. srpna během útoku na Ogledów (PL). Četa poručíka Klimentova zahájila palbu z maskované pozice na německé tanky, jeden zapálila a druhý znehybnila. Byly to obávané Königstigery, nasazené na frontě poprvé. V další oblasti předmostí zahájilo sedm Königstigerů protiútok. U vsi Mokre tank IS-122 kapitána Udalova, schovaný v lesíku, ze vzdálenosti 700 m jeden z tanků zapálil a druhý znehybnil. Pak změnil pozici a z kratší vzdálenosti zapálil další. Přiměl německé tanky změnit směr útoku, přičemž narazily na dobře maskovaný tank poručíka Běljakova, který třetím výstřelem zapálil další z Königstigerů. V této situaci se zbývající tři tanky stáhly. Podle sovětských hlášení zničil pluk (71.) v období od 14. července do 31. srpna 4 tanky Tiger I, 4 tanky Tiger II, tři tanky Panther, samohybné dělo Ferdinand (ačkoli na východní frontě v této době tato děla prokazatelně nebyla), samohybné dělo ráže 128 mm (pravděpodobně Jagdtiger) a tři transportéry. Znehybněno bylo dalších sedm tanků. Vlastní ztráty čítaly 10 tanků (jen 3 však nenávratně), 13 padlých a 44 raněných. Ke střetům těžkých tanků obou stran docházelo poměrně vzácně. Častějším protivníkem byly střední tanky PzKpfw IV a PzKpfw V. Největším problémem byla minová pole a protitankové dělostřelectvo. V roce 1944 se tanky IS-122 a IS-2 zúčastnily bojů v Pobaltí a v Polsku, kde došlo ve dnech 4. - 9. října u Serocka ke střetům s německými tanky. K největším bojům mezi těžkými tanky došlo v posledních měsících války v Maďarsku. Tanky byly používány při dobývání měst jako pohyblivé dělostřelectvo. V tomto období (od prosince 1944) často působily ve formovaných brigádách těžkých tanků, které čítaly 65 IS-2. Ztráty v pouličních bojích byly velmi velké. Například 7. samostatná těžká tanková průlomová brigáda (OGv.TTBr.) ztratila od překročení Odry do dobytí Berlína celkem 28 tanků zničených dělostřelectvem a německými tanky, 11 zničených pancéřovými pěstmi a 28 znehybněných. Ve stejném prostoru ztratila 67. samostatná brigáda těžkých průlomových tanků 12 tanků zničených dělostřeleckou palbou, 18 zničených pancéřovými pěstmi a 41 poškozených. Také ztráty na osádkách byly velmi vysoké.

Obrázek Těžký tank IS-2, IS-II, Maďarsko, prosinec 1944.

Tanky IS-2 používaly mimo sovětských jednotek také jiné armády. Po zahájení bojů na území Polska dala vzniknout 1. polská armáda, v naprosté podřízenosti velení Rudé armády, dvěma těžkým tankovým plukům. Prvních 21 tanků náležející novým jednotkám bylo dovezeno z Čeljabinska dne 14. října 1944. Do ledna 1945 však fronta nijak nehýbala, tak tyto tanky poprvé vyjely do bojů v rámci 4. samostatného těžkého tankového pluku až v únoru a březnu, na Pomořanském valu a při dobývání Kolobřehu. Přitom jich bylo 7 nenávratně zničeno a část zbývajících byla poškozena. Pluk si ve střetech v Pomořanech nárokuje zničení 31 německých tanků. Další dodávku 21-ti strojů IS-2 vyzvedl 20. srpna 1944 5. samostatný těžký tankový pluk. V boji tyto tanky na nepřítele narazily teprve po překročení Odry, ale v bojích u Kleinwelky přišel pluk o více než polovinu svých tanků. Po skončení 2. světové války byly existující pluky zrušeny a všechny tanky IS-2 byly předány novému 7. pluku těžkých tanků. Koncem 40. let 20. století Polsko dostalo ze Sovětského svazu další várku těchto tanků. V 60. letech byly tyto tanky z činné služby staženy, část jich však byla použita k zesílení obrany pobřeží jako stálá palebná stanoviště.
Nejvíce tanků tohoto typu (několik desítek) dostala počátkem 50. let čínská armáda. Sloužily pravděpodobně ještě na počátku 80. let. Za korejského konfliktu vyslala čínská armáda do boje čtyři samostatné tankové pluky. Každý z nich byl složen ze čtyř praporů tanků T-34/85 a jedné roty tanků IS-2. Každá rota obnášela pět tanků. Čínské tanky IS-2 se pravděpodobně bojů zúčastnily, nejsou však žádné informace o jejich střetech s tanky OSN. Několik čínských IS-2 převzali vietnamští partyzáni bojujícím s Francouzi. K boji s nimi francouzská armáda, která v té době měla jen lehké tanky, přivezla z metropole tank Panther. Ke střetu těchto strojů však nedošlo. Nakonec byly k eventuálnímu boji s tanky IS-2 poslány stíhače tanků M-36, disponující kanonem ráže 90 mm.
Počátkem 60. let nakoupily tanky IS-2 další dva státy. Komunistická Korea je získala v počtu nutném k vytvoření dvou těžkých tankových pluků a shodný počet tanků IS-2 obdržela i komunistická Kuba, kde sloužily až do 80. let. Ještě v 90. letech bylo použito 15 těchto tanků jako pohyblivá palebná stanoviště proti napadení z moře

Obrázek Tank IS-2 v Berlíně.

Obrázek Tank IS-2 z 1. československé samostatné tankové brigády ze SSSR, Praha, 17. květen 1945.

1. československá samostatná tanková brigáda vytvořená za 2. světové války v Sovětském svazu se po zastavení bojů zdržovala v prostoru Moravské Ostravy. Tankovou techniku brigády zastupovalo 12 středních tanků T-34, když v červnu 1945 bylo doplněno dalších 60 tanků T-34/85. Mimo tanky T-34/85 dostala také 8 těžkých tanků IS-2 (poprvé). Tuto techniku dodali Sověti jako náhradu za tanky o které přišla jednotka v bojích o Ostravu. Tanky byly nejprve zapůjčeny ke slavnostní přehlídce Československé armády ze SSSR, provedené 17. května 1945 v Praze, a později darovány ,,československému lidu od velkého sovětského spojence,,. Tanky IS-2, jejichž počet se snížil na 7 (osud osmého kusu není znám, ale pravděpodobně byl rozebrán na náhradní díly), tvořily výzbroj praporu těžkých tanků, podřízeného přímo velitelství Tankového sboru v Moravské Třebové. Prapor vznikl z výcvikového praporu 1. čs. samostatné tankové brigády. Nebyl uveden v tabulkových počtech Tankového sboru a ze začátku se nacházel v Moravské Třebové. Po reorganizaci tankového vojska, která se uskutečnila v září 1945, se v říjnu 1945 přestěhoval do Vysokého Mýta. Stroje byly využity hlavně k výcviku osádek pro budoucí jednotky těžkých tanků vyzbrojených sovětskými tanky IS-3.
Celkové snížení počtů československé armády ve 2. polovině 40. let se podepsalo i na osudech útvarů a svazků, vytvořených z bývalých jednotek čs. armády v zahraničí. Prapor těžkých tanků byl rozpuštěn už v únoru 1947, přičemž stroje IS-2 byly v této době již uloženy. Ve stavu československé armády na 2. tankové základně v Žilině bylo ještě všech 7 strojů v roce 1949, k 1. květnu 1951 jich bylo uváděno jen 6 kusů, k srpnu 1958 byly ve skladech vykazovány pouze 4 vozidla IS-2 a k 1. červnu 1960 nebyl uveden ani jeden stroj IS-2. Na závěr je možno podotknout, že služba těžkých tanků IS-2 v československé armádě nebyla závratná. Do bojů nezasáhly a mimo slavnostní přehlídky československých vojenských jednotek ze SSSR se do historie armády prakticky nezapsaly.
Část čtvrtá : Zajímavosti, fota a doplňující informace k tanku IS-2
Kamufláže tanku IS-2
Obrázek
Těžký tank IS-2 působící v rámci 2. ukrajinského frontu, Maďarsko, zima 1944 - 1945. Vozidlo se standardní kamufláží (tj. jednobarevný zelený nátěr), na který byla nanesena omývatelná bílá barva, která se působením atmosférických vlivů otírala a tvořily se nepravidelné skvrny.

Obrázek
Těžký tank IS-2 ze 4. pomořanského těžkého tankového pluku. Stroj velitele 1. roty.. Přelom března / dubna 1945, oblast města Greifenberg (nyní Gryfice).

Obrázek
Sovětský těžký tank IS-2, 29. samostatného gardového těžkého tankového pluku, 4. brigáda těžkých tanků, 1. Ukrajinský front,, Wislica, Polsko, leden 1945.

Obrázek
Těžký tank IS-2 s neobvyklou kamufláží, 4. samostatný těžký tankový pluk, léto 1944

Modelářský koutek
Obrázek Obrázek
Obrázek Obrázek
JS II 1945 in the outskirts By Drew Youngman
IS-2 Stalin By Ikjai Ahn (skupina)
IS-2m (UZTM) By Antonio Martin Tello
JS-2 By Bill Goodrich


Pár plků nakonec
> První sériové tanky byly vyráběny metodami spíše ,,kutilskými,, proto se v říjnu podařilo postavit pouze dva. V listopadu již vzniklo 25 kusů a v prosinci 40. Výroba pokračovala ještě v lednu 1944, kdy závod opustilo dalších 40 vozidel. Poté byla výroba IS-85 zastavena (celkem tedy sjelo z výrobních linek 107 těchto tanků). V březnu 1944 byl název tanku IS-85 změněn na IS-1, ale prakticky až do konce války byl používán starý název.
> Kromě 107 tanků IS-1 byly vyrobeny 4 392 tanky IS-2, z toho 35 v roce 1943, 2 210 v roce 1944, 997 do května 1945 a 1 150 do konce roku 1945. Na podvozku tohoto vozidla byla stavěna samohybná děla ISU-152 a ISU-122 a v 50. letech na něm byly stavěny raketové soupravy 8K11 (Scud A) a 8K14 (Scud B).
> Jednou z nejatraktivnějších částí lešanského muzea je diorama Ostravské operace z konce války. Ocitáte se zde v noční scéně a vidíte tanky tak, jak je viděli vojáci ze zákopů. V pozici se zničeným pásem zde stojí sovětský těžký tank IS-2 s mohutným 122mm kanónem. Tato zbraň měla velkou ničivou sílu v průlomových akcích, ale v protitankovém boji v některých parametrech trochu zaostávala za 88mm kanóny Tigerů a Konigstigerů.
> Tanky IS-2 tvořily výzbroj samostatných těžkých gardových tankových pluků (otdělnyj gvardějskyj ťjaželyj tankovyj polk neboli OGTTP). Tabulky z roku 1943 uvádí, že pluk byl rozdělen na čtyři tankové roty. Každá rota obnášela dvě čety po dvou tancích a jeden tank velitele roty. V pluku tedy bylo celkově 20 tanků IS-2 v rotách, a jeden velitelský. Bylo zde také množství další podpůrné bojové i nebojové techniky a personálu. Od prosince 1944 začaly být vytvářeny také samostatné tankové brigády. Brigáda zahrnovala tři pluky a celkově disponovala se 65 tanky IS-2 a další technikou jako obrněné automobily BA-64, samohybná děla SU-76 nebo americké polopásové obrněné transportéry M3. Při plných počtech měla tanková brigáda 1665 mužů. Celkem bylo vytvořeno na pět takovýchto brigád.
Zdroj informací :
čas. Tanky, nakl. Polskie Media Amer.Com,
kn. Tanky a obrněná technika 2. světové války (Leland Nees, Naše vojsko)
kn. Tanky (Chris Chant, Naše vojsko)
military, panzernet,
Fotozdroje :
google images (panzernet, wikipedie, military, afrikakorps,),
čas. Tanky, nakl. Amer.Com., geocities.com., battlefield.ru
Zdroj modely : track-liks.net (4x)


- článek aktualizován a upraven
Naposledy upravil(a) TonyHazard dne 4/9/2009, 19:49, celkem upraveno 7 x.
ObrázekObrázekObrázekObrázek
Nebojuj s nikým, kdo neví nic o vztahu rytíře a meče!
Na fóru Palba.cz jsem skončil, dotazy a SZ prosím neposílat.
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Re: Těžký tank IS-2

Příspěvek od YAMATO »

TonyHazard píše:Podle sovětských hlášení zničil pluk (71.) v období od 14. července do 31. srpna 4 tanky Tiger I, 4 tanky Tiger II, tři tanky Panther, samohybné dělo Ferdinand (ačkoli na východní frontě v této době tato děla prokazatelně nebyla), samohybné dělo ráže 128 mm (pravděpodobně Jagdtiger) a tři transportéry.
No Jagdtiger tedy do 31. srpna mohli zničit těžko...
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
rabo
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 2134
Registrován: 16/1/2007, 11:52

Příspěvek od rabo »

Tony ako som Ti už včera napísal. Super.


Dokonca veľmi málo, aj Ruských odborných publikácii so zameraním na tanky IS, uverejňuje informáciu o tom, že veliteľov pozorovací prístroj / nebol to zameriavač / bol vyrábaný na základe licencie od Angličanov / v rámci dohody o "prenájme a pôžičke" / . V ZSSR sa táto informácia veľmi nehodila / aj preto, že tank niesol meno Stalina / a potom sa na ňu asi "troška pozabudlo".

To to isté zariadenie bolo použité aj v tanku IS-3 a to aj u veliteľa / neskôr nahradený TPK-1 /, ako aj u vodiča a nabíjača . Nikde sa mi nepodarilo získať informáciu o pozor. prístroji vodiča IS-2, ale vo verziách od júla 44 to bol z najväčšou pravdepodobnosťou MK-IV. / zdroj fotky a nákresy /

Dosť výraznou zmenou od júla 44 bolo nahradenie teleskopického zameriavača 10T-17 / zväčšenie 2,5 krát a zorný uhol 16 stupňov /, novým zameriavačom TŠ-17, ktorý už bol svojou kvalitou a výkonmi porovnateľný s Nemeckými .

pre porovnanie:
TŠ-17 zväčšenie 4 krát a zorný uhol 16 stupňov.

Zameriavač TZF-12a / monokulárny/ z Panthera A a G mal zväčšenie 2,5 a 5 pri zornom uhle 28 stup a 14 stup / iný údaj pre zorný uhol je je 19 a 15 / .

Zameriavač TZF-12 / binokulárny / z Panthera D ma zväčšenie 2,5 krát pri zornom uhle 29 stupňov

Zameriavač TZF-9b / binokulárny/ z Tigra I a na začiatku aj u Tiger II mal zväčšenie 2,5 krát a zorný uhol 25 stup.

Rádiostanica - 10R, neskôr / júl - august 44 / 10RK-26 - mohla pracovať na 15 prednastavených vlnách a pri anténe dlhej 4m bol dosah za jazdy cca 25 km, vnútorné hovorové zariadenie- TPU-4bis.F

Príchodom IS-2, získali sovieti skutočne výborný ťažký tank, ale jeho porovnávanie s obdobnými nemeckými strojmi nie je najvhodnejšie. Presne ako Tony napísal, jeho úloha nebol boj s inými tankmi, to mali za úlohu iné zložky / SU, T-34/85 .. / , ale podpora pechoty a v tom bol naozaj dobrý - výborné pancierovanie, silné univerzálne delo a dostatok guľometov.
Preto medzi sov. tankovými esami z WWII nie je, až na pár výnimiek, osádka IS-2. / sú tam KV-1, T-34 a SU /
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Re: Těžký tank IS-2

Příspěvek od Nelson »

TonyHazard píše:......První skutečné bojové střety s účastí nových tanků však prokázaly nedostatečnost tankového pancíře, který praskal po zásahu střely i poměrně nevelké ráže......
Přijde mi, že Rusové tak dlouho "šlechtili" materiál až se stal extrémně tvrdým ale velmi křehkým. Podobné problémy měli myslím i Němci na konci války, u nich to bylo ale dáno nedostatkem některých kovů a tak na legování používali co bylo.
A vyvíjet univerzální kanónové lůžko pro ráže od 85 do 152 mm mi přijde jako zvrácenost. Je to sice asi jednodušší, ale u menší ráže muselo být až zbytečně předimenzované.

Jinak, opět vynikající článek Obrázek
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
brano
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 277
Registrován: 5/9/2004, 20:17
Bydliště: KE

Příspěvek od brano »

Podle sovětských hlášení zničil pluk (71.) v období od 14. července do 31. srpna 4 tanky Tiger I, 4 tanky Tiger II, tři tanky Panther, samohybné dělo Ferdinand (ačkoli na východní frontě v této době tato děla prokazatelně nebyla)

V tom čase stroje Elefanty na východnej fronte určite boli.

samohybné dělo ráže 128 mm (pravděpodobně Jagdtiger)

Nehrozí...
Obrázek
Uživatelský avatar
TonyHazard
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 2674
Registrován: 17/9/2007, 23:30

Těžký tank IS-2

Příspěvek od TonyHazard »

Informace ohledně zničení samohybného děla ráže 128 mm (pravděpodobně Jagdtiger) není můj názor, bylo to ,,pravděpodobně,, uvedeno v hlášení sovětské jednotky. Podívám se ještě jinde, ale bude to tak, jak uvádějí ,,YAMATO,, a ,,brano,, .
A nakonec malé vysvětlení, že jsem neuvedl ,, Konkurenty, protivníky tanku IS-2 ,,. Byly tu uvedeny tanky Tiger I a Tiger II, ale bylo to zbytečné opisování dat o tancích, o kterých tu jsou docela obšírné články.Děkuji za pochopení. 8-)
(1. 1. 2008) Přece něco doplním :
Protivníci tanku IS-2
PzKpfw V Panther : Na frontě se objevily oba tanky (IS-2 a Panther) ve stejnou dobu. Při přibližně stejné hmotnosti byl německý tank o něco větší a měl poněkud slabší pancíř. Dosahoval však vyšší rychlosti a měl lepší manévrovací schopnosti. I když byla ráže sovětského kanonu D-25T mnohem větší než ráže německého KwK 42 L/70, jejich schopnost proražení pancíře byly velice podobné. Sovětská střela však působila při zásahu mnohem větší škody, v případě střelby tříštivou municí byl účinek samozřejmě ještě mnohem větší. Kanon Pantheru dokázal prostřelit čelní pancíř IS-2 ze vzdálenosti nižší než 900 - 1 000 m a boční ze vzdálenosti 2 000 - 2 300 m. Kanon D-25T dokázal prorazit čelní pancíř Pantheru ze vzdálenosti 1 500 m a boční ze vzdálenosti 3 500 m.

PzKpfw VI Tiger II : Bojový debut tohoto tanku u Baranova v srpnu 1944 nedopadl nejlépe. Přiměřenými protivníky mu byly právě tanky IS-2, často dobře ukryté. Tam, kde německé tanky útočily z krytu, byly vysoké také ztráty IS-2. Rychlost a manévrovací schopnosti obou tanků byly podobné, jen IS-2 se jako lehčí lépe pohyboval v obtížném terénu. Kanon D-25T tanku IS-2 teoreticky nemohl čelní pancíř tanku Tiger II prostřelit ani z minimální vzdálenosti, boční pancíř pak v závislosti na místě zásahu prorážel ze vzdálenosti 900 - 1 800 m, zatíco Tiger II dokázal zničit IS-2 zepředu ze vzdálenosti 1 500 m a z boku ze vzdálenosti dokonce vyšší než 2 500 m. *****
ObrázekObrázekObrázekObrázek
Nebojuj s nikým, kdo neví nic o vztahu rytíře a meče!
Na fóru Palba.cz jsem skončil, dotazy a SZ prosím neposílat.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Sověti "Ferdinand" označovali prakticky jakoukoliv samohybku Němců (samozřejmě, od určité doby). Takže měli Ferdinand 75, 88, 105, 128 mm a bůhví co ještě.

Panthery se na Východě objevili před IS-2, pokud to budeme brát podle prvního nasazení, potom o více jak půl roku.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
rabo
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 2134
Registrován: 16/1/2007, 11:52

Příspěvek od rabo »

Troška som nad tým Nemeckým „stíhačom“ s delom s kalibrom 128mm na východe v júli 44 rozmýšľal.

Ako sa vôbec dopracovali k tej veľkosti ráže, veď stíhač s takýmto delom na východe nebojoval, až na jeden, ale o tom až na konci.

Buď to hlásenie bolo „ovplyvnené“ výrobou Jagdtigrov, ktorá v tom čase už prebiehala / prvé 2 jednotky zorganizované v septembri 44 – jednej velilo nemecké „eso“ Otto Carius /, alebo bolo to hlásenie upravené v čase, keď sa s týmto strojom stretli vojaci ČA v Rakúsku.

Ďalšou možnosťou, ale to už je len hypotéza, je skúšobné vyslania novovyrobeného Jagdtigra do bojovej akcie, ale o tom dosť pochybujem.

Jediným Nemeckým stíhačom tankov s takouto rážou na východe, boli 2 vyrobené stroje - 12,8 cm Selbstfahrlafette L/61 (Pz.Sfl. V) "Stürer Emil" . Jeden exemplár ukoristili v 43. vojaci ČA a teraz je v Kubinke a druhý bol vraj zničený v boji, ale kedy a kde sa nevie. Možno práve v júli 44 ,lebo to to je asi jediné hlásenie, kde sa táto ráž vyskytuje / samozrejme do konca jari roku 45, lebo potom sa už mohli s JagdT ozaj stretnúť /, lebo bežne sa za najsilnejší a najrešpektovanejší „stíhač“ na východe pokladá Ferdinand/ Elephant a ten v hláseniach radi používali.
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17709
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

oprava motoru
Obrázek
IS-2 s přídavným pancířem
Obrázek
Testování ukořistěné techniky, Kummersdorf
ObrázekObrázek
Různé
ObrázekObrázekObrázekObrázek
ObrázekObrázekObrázek
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Výsledky testů D-25T v 60 letech v Německu

Obrázek Obrázek Obrázek

Co se týká hodnot průbojnosti nevím za jakého kritéria byly nastříleny,kvalita pancíře bude také asi vyšší než za WWII,na druhou stranu je otázka jestli není kvalitnější i munice...

Obrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Já se na to .... Zase práce :-x

Před vložením obrázků je možná lepší přečíst návod
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3037
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Sapíku v pohodě, já už autorovi posílal SZ s instrukcemi pár hodin zpátky. Mám za to, že už na tom pracoval.
Uživatelský avatar
rabo
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 2134
Registrován: 16/1/2007, 11:52

Příspěvek od rabo »

Tie výsledky testov presnosti dela D-25T sú zaujímavé, hlavne keď ich porovnám s údajmi účinnosti pre toto delo, zabudované v IS-2 a IS-3 .

Pre delá v týchto tankoch je stanovený, podľa inštruktážnej knižke k nim, účinný dostrel
proti
proti tankom a shd do - 2000m
proti delostrel. batériám do - 2500m
proti veľkým cielom / kolóny, väčšie zoskupenia vojisk atď. / - 3000 až 4000m
proti samostatným delám do - 1200m


Vzdialenosť priameho výstrelu bol proti:
- samostatným PT delám 700m
- samostatným delám plukového delostrelectva 800m
- ľahkým tankom 900m
- stredným tankom 1000m
- ťažkým tankom 1100m
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Obrázky

Příspěvek od Petrz »

Omlouvám se adminstrátorům.Chápu že to musí být otravné,předělávat po někom příspěvky.Vězte že to nebylo z lenosti, ale neznalosti.Delší dobu jsem tu nebyl tak jsem nemohl předělat už vložené..Postup jsem si ale přečetl,pochopil a budu se jím řídit.
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Tie výsledky testov presnosti dela D-25T sú zaujímavé, hlavne keď ich porovnám s údajmi účinnosti pre toto delo, zabudované v IS-2 a IS-3 .

Pre delá v týchto tankoch je stanovený, podľa inštruktážnej knižke k nim, účinný dostrel
proti
proti tankom a shd do - 2000m
proti delostrel. batériám do - 2500m
proti veľkým cielom / kolóny, väčšie zoskupenia vojisk atď. / - 3000 až 4000m
proti samostatným delám do - 1200m


Vzdialenosť priameho výstrelu bol proti:
- samostatným PT delám 700m
- samostatným delám plukového delostrelectva 800m
- ľahkým tankom 900m
- stredným tankom 1000m
- ťažkým tankom 1100m


Máš pravdu spojení těchto informací je velmi zajímavé.Díky.Jenom co je kritériem přímého výstřelu.Chápu že v tomto případě má střela ještě plochou trajektorii letu,ale přesněji?Nebo je kritériem použití jiného zaměřovače?
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Ekvivalentom pre "diaľka priameho výstrelu" by mal byť výraz "metná diaľka" - teda diaľka streľby, pri ktorej výška dráhy strely neprekročí dohodnutú výšku cieľa - u protitankových zbraní obvykle 2 alebo 2,5 metra (typická výška tanku), u ručných strelných zbraní 1,8 metra (typická výška postavy) - metná diaľka závisí na výške cieľa (obvykle dohodnutej), počiatočnej rýchlosti a balistických vlastností strely.

vidieť to aj na udajoch od Raba a porovnaní s údajmi v tabuľkách:
Vzdialenosť priameho výstrelu bol proti:
- samostatným PT delám 700m - typická výška cieľa cca 110 cm
- samostatným delám plukového delostrelectva 800m - výška cieľa cca 140cm
- ľahkým tankom 900m - výška cieľa cca 1,8m
- stredným tankom 1000m - výška cieľa cca 2,3 m
- ťažkým tankom 1100m - výška cieľa cca 2,9 m

Kanon D-25T tanku IS-2 teoreticky nemohl čelní pancíř tanku Tiger II prostřelit ani z minimální vzdálenosti, boční pancíř pak v závislosti na místě zásahu prorážel ze vzdálenosti 900 - 1 800 m, zatíco Tiger II dokázal zničit IS-2 zepředu ze vzdálenosti 1 500 m a z boku ze vzdálenosti dokonce vyšší než 2 500 m
Problém je kvalite nemeckých pancierov v poslednom období vojny - kvôli nedostatku kvalitných legúr do pancierových ocelí sa výrazne nedosahovala kvalita pancierových ocelí používaných v prvej polovici vojny (na čo sa často zabúda). Podobný problém sa týka aj nemeckej protipancierovej munície, hoci v menšom rozsahu. Každopádne Tiger i Tiger II boli smrteľne nebezpečný protivníci pre všetky spojenecké tanky až do konca vojny a možno by nimi boli až do konca 50. rokov.
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Ekvivalentom pre "diaľka priameho výstrelu" by mal byť výraz "metná diaľka" - teda diaľka streľby, pri ktorej výška dráhy strely neprekročí dohodnutú výšku cieľa - u protitankových zbraní obvykle 2 alebo 2,5 metra (typická výška tanku), u ručných strelných zbraní 1,8 metra (typická výška postavy) - metná diaľka závisí na výške cieľa (obvykle dohodnutej), počiatočnej rýchlosti a balistických vlastností strely.
Díky za objasnění.Takže pokud střílím na cíl přímou střelbou zásah je jistý i když se nachází blíž ?Nebo je to jinak?

Jinak co se týká vzdáleností souboje Tiger II vs IS-2,tyto údaje jsou patrně čerpány z knihy řady Obrněná Technika.Nechci schazovat odbornost této knihy,jsou v ní skvělé popisné informace, ale po stránce hodnocení bojových možností jednotlivých strojů není zcela objektivní a spolehlivá.Vzdálenosti jsou pravděpodobně vypočítané a pro mne nevěrohodné.
Jednak rovné čelo korby IS-2 pozdější varianty nedokázal pravděpodobně probít žádný tehdejší kanon(síla 120mm sklon 60°), a když tak na velmi malé vzdálenosti.Ostatní partie sice zranitelné byly na větší vzdálenosti, je však otázkou, jak moc velké.Když vezmu příklad z manuálu rpo tank Panther,tak v něm uvádějí, že Kwk 42 dokázal probít čelo věže T-34 na 1500 metrů.Nejednalo se však o T-34/85, nýbrž o model 42(tuším), jež měl v této partii sílu pouhých 60mm(je to tam uvedeno).Takže 60mm zaoblený pancíř odpovídal 100mm německému(pod úhlem 30°).Právě tolik probíjel KwK 42 na 1500 metrů podle tabulek.Další příklad z manuálu pro 50mm L 60 KwK 39.S Pzgr.39 dokázal probít čelo věže T-34 A (odpovídá tuším modelu 40 s 45mm pancířem)na 100metrů,s Pzgr.40 též sto metrů.
S podklaiberní municí dokázal tento kanon rpobít 130mm pod úhlem 30° na 100 metrů.
Je tedy otázkou zdali 100mm čelní pancíř věže IS-2 díky tvaru nepředstavoval rpo 88mm děla také např.více než 200mm kolmý ekvivalent.(nevím odhad,ale je to reálné).
Podle mne sice třeba KwK 43 dokázal probít Is-2 na 1500 metrů, ale při méně pravděpodobném zásahu kolmo na věž, či čela vany,prostě na tuto vzdálenost to nebyla,podle mne, zdaleka 100 % záležitost.

A co se týká opačných šancí,zde jenom řeknu, že vzdálenosti jsou značně podhodnocené.Z důvodu které uvedl rabo a jiných.
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Následující obrázek ukazuje šance 50mm L60 vůči T-34.
Obrázek

Bílá místa označují partie které KwK 39 neprobíjí.


Zde je graf ukazující proč :D
Obrázek

Podle tohoto grafu je též vidět, že čelo korby IS-2 vůči ráži 88 odpovídá asi 320mm(120mm 60°),a naopak čelo kor. Tigera II vůči ráži 122 asi 330mm(150mm 50°).Pokud by byl pancíř obou strojů kvalitní, ani jeden by nebyl schopen probít čelo korby druhého.Možná Tiger II měl šance na kratší vzdálenost s podkaliberní municí s ohledem na to, že čelo Is-2 bylo odlévané.
Ovšem D-25T dokázal probít čelo Tigera II,asi na 500 metrů,právě pro značně nekvalitní pancíř Němců ke konci války.Věž pak asi na 1km.Dá se to najít na www.Battlefield.ru ,mně ale bohužel nefunguje odkaz.článek se jmenuje " Was the Tiger really "King?" "
Odpovědět

Zpět na „Tanky“