Námořní síly Nikaraguy po roce 1945

cokoliv co plave a potápí se mimo NATO a VS...
Odpovědět
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5843
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Námořní síly Nikaraguy po roce 1945

Příspěvek od Polarfox »

Námořní síly Nikaraguy po roce 1945
Obrázek
Nikaragua se nám ve vojenském kontextu vyjeví především jako dějiště vleklého konfliktu mezi levicovou vládou a Spojenými státy podporovanými Contras. Ve své době se jednalo o důležitý opěrný bod v rámci zemí spřátelených s východním blokem v oblasti Karibiku (hned po Castrově Kubě) a tudíž takřka za humny USA. V současnosti, po demokratizaci země, se nejpalčivějším problémem stává nevysychající tok drog plynoucí směrem ke svému bývalému mocnému protivníkovi. Rozsahem svých námořních sil Nikaragua většinou nevybočovala z místního nijak vysokého standartu, ale své „období slávy“ si prožila v 80tých letech, kdy se za pomoci zemí východního bloku v čele s SSSR námořnictvo rozrostlo na slušnou, byť stále malou sílu, která se ale spolu s nedostatkem finančních prostředků při obnově země v 90tých letech začala rychle vytrácet jako pověstná pára nad hrncem a flotila se propadla opět na standart svých sousedů. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tento stav měl nějak výrazně změnit.

Organizace:

Námořní síly této středoamerické země nejsou samostatné, ale jsou pouze součástí Národní gardy a velí jim důstojník v hodnosti majora. Operační prostor se dělí na dvě oblasti – Atlantický a Pacifický námořní okrsek.

Základny a stavy:

Atlantický námořní okrsek – Puerto Cabezas, El-Bluff
Pacifický námořní okrsek – Puerto Corinto, San Juan del Sur

Velitelství se nachází v Puerto Corinto (Pacifický námořní okrsek) a Bluefields (Atlantický námořní okrsek). Hlavní základnou je Puerto Corinto.

Početní stav námořních sil dosáhl špičky v období vlády Sandinistického hnutí a v roce 1990 činil cca 3000-3500 mužů. Spolu s redukcí flotily došlo i ke snížení stavu personálu (byl především rozpuštěn oddíl námořní pěchoty v síle asi 2000 mužů), takže již v roce 1993 jej tvořilo kolem 800 mužů, kterýžto stav je udržován dodnes.

Obrázek Obrázek Obrázek
(mapa Nikaraguy a nikaragujští námořníci)

Hladinové jednotky

Do poválečných let Nikaragua vstupovala s jedním (známým) malým hlídkovým člunem převzatým v roce 1938 od americké Pobřežní stráže. Dosloužil někdy v 70tých letech při cvičných úlohách.
CG 1 (ex USCG CG 274) – vyřazen někdy v 70tých letech
(TTD: výtlak – 37 tun, rozměry – 22,8x4,18x1,22m , pohon – ? o výkonu 400hp umožňující rychlost 13,5 uzlu, dosah – ? nm při rychlosti ? uzlů, výzbroj – 1x kulomet, elektronické vybavení – žádné, posádka – ? mužů)

Další ex-americké čluny byly pořízeny v letech 1947 (čtyři čluny) a 1960 (dva čluny). Všechny jsou již mimo službu.
CG 2, 3, 4 a 5 – vyřazeny někdy v 70tých letech
(TTD: výtlak – ? tun, rozměry – 27,4x?x?m , pohon – ? o výkonu ?hp umožňující rychlost ? uzlu, dosah – ? nm při rychlosti ? uzlů, výzbroj – ?, elektronické vybavení – žádné, posádka – ? mužů)

CG 6 a 7 – vyřazeny někdy v 70tých letech
(TTD: výtlak – ? tun, rozměry – 24,5x?x?m , pohon – ? o výkonu ?hp umožňující rychlost ? uzlu, dosah – ? nm při rychlosti ? uzlů, výzbroj – ?, elektronické vybavení – žádné, posádka – ? mužů)

V roce 1972 do služby přišel hlídkový člun Rio Kuringwas (typ Sewart), v 70tých letech pak ještě přibyl člun Rio Cruta a čtyři hlídkové čluny izraelské třídy Dabur (dodány na konci dekády – 1978).
Rio Kuringwas (CG 7) – zajmut Hondurasem 19??
(TTD: výtlak – 60 tun, rozměry – ?x?x?m , pohon – ? o výkonu ?hp umožňující rychlost 26 uzlů, dosah – ? nm při rychlosti ? uzlů, výzbroj – 3x kulomet, elektronické vybavení – žádné, posádka – ? mužů)

Rio Cruta – vyřazen 19??
(TTD: výtlak – 85 tun, rozměry – ?x?x?m , pohon – ? o výkonu ?hp umožňující rychlost 9 uzlů, dosah – ? nm při rychlosti ? uzlů, výzbroj – 1x20, elektronické vybavení – žádné, posádka – ? mužů)

Typ Dabur (hlídkový člun) – 4 jednotky (1978) (Izrael)
CG 10, 11, 12 a 13
(TTD: výtlak – 34 tun standart, 39 tun plný, rozměry – 19,8x5,5x1,8m , pohon – ? o výkonu 840hp umožňující rychlost 19 uzlů, dosah – 450nm při rychlosti ? uzlů, výzbroj – 2x20 a 2x kulomet, udává se i 1x20, 4x kulomet – dvě dvojitá postavení, elektronické vybavení – ?, posádka – 9 mužů)
Hliníková konstrukce. Jedna jednotka byla potopena v roce 1985 při bojích s povstalci a druhá byla v roce 1987 těžce poškozena a následně odepsána. Zbylé dvě byly přeznačeny na CG 231 a CG 235, v roce 1995 prodělaly generální údržbu na Kubě a v roce 1998 byly vyřazeny ze služby a rozebrány.

Po vítězství Sandinovské fronty národního osvobození v roce 1979 se země (a tedy i ozbrojené síly) začala orientovat směrem k východnímu bloku. Nikaragujské ozbrojené síly pak prodělaly za přičinění komunistických zemí v čele s SSSR v 80tých letech nebývalý rozmach. Co se týká námořnictva, tak to bylo posíleno o velký počet hlídkových člunů a řadu malých minolovek. Po změně režimu a demokratických volbách v 90tých letech na zemi čekala řada ekonomických problémů a po zastavení vojenské a hospodářské pomoci z SSSR si Nikaragua nemohla dovolit vydržovat tak silné námořnictvo. Valná většina jednotek tak skončila neslavně odprodáním do šrotu. Přírůstky z období Sandinistické éry byly následující:

Ještě v roce 1983 byly dodány dva čluny francouzského typu Vedette nasmlouvané v roce 1981. Někdy jsou udávány v počtu čtyř kusů (tedy pravděpodobně 4 objednány a pouze 2 dodány). Ze západní Evropy ještě pocházela dvoučlenná třída Tuyacan dodaná Španělskem.
Typ Vedette (hlídkový člun) – 2 jednotky (1983) (Francie)
300 – vyřazen 2002
302 – vyřazen 2002
(TTD: výtlak – 57 tun, rozměry – 28,2x?x?m , pohon – ? o výkonu 1520hp umožňující rychlost 24 uzlů, dosah – ? nm při rychlosti ? uzlů, výzbroj – 2x14,5, elektronické vybavení – ?, posádka – ? mužů)

Typ Tuyacan (hlídkový člun) – 2 jednotky (Španělsko)
301 – vyřazen 199?
303 – vyřazen 199?
(TTD: výtlak – ? tun, rozměry – 32x?x?m , pohon – ? o výkonu ?hp umožňující rychlost ? uzlů, dosah – ? nm při rychlosti ? uzlů, výzbroj – 2x37, elektronické vybavení – ?, posádka – ? mužů)

Obrázek
(hlídkový člun GC 301 typu Tuyacan)

Další nové lodě pocházely již vesměs z SSSR, Severní Koreje a Polska. Severní Korea dodala nejdříve v roce 1980 čtyři hlídkové čluny typu Kim Jin a od roku 1983 přicházelo postupně deset jednotek torpédového člunu Sin Hung (ovšem před dodáním zbavených torpédometů a používaných pouze jako hlídkové čluny).
Typ Kim Jin (hlídkový člun) – 4 jednotky (1980) (S. Korea)
306, 308, ? a ?
(TTD: ?)
Dva sešrotovány v roce 1990, zbytek nebyl schopný nasazení a byl sešrotován někdy po roce 1995.

Typ Sin Hung (hlídkový člun) – 10 jednotek (1983) (S. Korea)
400, 402410
(TTD: výtlak – 25 tun, rozměry – 18,3x3,4x1,7m , pohon – dva diesely o výkonu ?hp umožňující rychlost 40 uzlů, dosah – ? nm při rychlosti ? uzlů, výzbroj – 4x14,5/93 typ 2M-7 – dvě dvojitá postavení, elektronické vybavení – navigační radar Furuno typ ?, posádka – 10 mužů)
V roce 1983 dodány dva, další dvojice o rok později a zbylých šest člunů až v roce 1989. Za občanské války byly ztraceny dvě lodě, okolo roku 1998 byly již vesměs vyřazeny. V roce 2000 byly reaktivovány dvě lodě s označením CG 408 a CG 412, zároveň dostaly nové motory.

Sovětský svaz pak přispěl několika hlídkovými čluny a malými příbřežními minolovkami. Několik minolovek dodalo Polsko a dodávky z východního bloku byly narušeny pouze Nizozemím se dvěma výsadkovými čluny.
Typ Zhuk (hlídkový člun) – 10 jednotek (1982 až 1989) typu 1400, 1400M a 1400ME (SSSR)
304, 305, 307, 309, 311, 313, 315, 317, ? a ?
(TTD: výtlak – 40 tun, rozměry – 24x5,2x1,2m , pohon – ? o výkonu ?hp umožňující rychlost 29 uzlů, dosah – 1100nm při rychlosti ? uzlů, výzbroj – 2 nebo 4 velkorážové kulomety dle verze – v dvojitých postaveních, elektronické vybavení – ?, posádka – 11 mužů)
Dvě ztraceny při hurikánu v říjnu 1989, další byly vyřazovány od roku 1991 a hranici roku 2000 překročily již pouze dvě, přeznačené na CG 301 a CG 302. Ty byly vyřazeny v roce 2005.

Obrázek
(hlídkový člun typu Zhuk)

Typ Yevgenya (příbřežní minolovka) – 4 jednotky (2 -1984 a 2 - 1986) (SSSR)
501, 503, 508 a 510
(TTD: výtlak – 77 tun standart, 91,3 tun plný, rozměry – 26,1x5,9x1,38m , pohon – ? o výkonu 600hp umožňující rychlost 12 uzlů, dosah – 300nm při rychlosti ? uzlů, výzbroj – 2x25 – dvojité postavení, elektronické vybavení – ?, posádka – 9 mužů)
503 ztracena při hurikánu v roce 1989. Roku 2000 se dožily dvě jednotky s novým označením BM 501 a BM 510. Vyřazeny byly v roce 2005.

Obrázek
(neslavné konce nikaragujských plavidel - minolovka typu Yevgenya spolu s neznámým člunem a zcela v popředí je pravděpodobně vidět kus člunu typu Sin Hung)

Typ K-8 (příbřežní minolovka) – 4 jednotky (1984) (Polsko)
BM 500, 502, 581 a 583 - vyřazeny v 90tých letech
(TTD: výtlak – 18,9 tun standart, 19,6 tun plný, rozměry – 15,6x3,4x0,9m , pohon – ? o výkonu 300hp umožňující rychlost 14,6 uzlu, dosah – 200nm při rychlosti ? uzlů, výzbroj – 2x kulomet – dvojité postavení, elektronické vybavení – ?, posádka – 9 mužů)

Výsadkový člun – 2 jednotky (1985) (Nizozemí)
Neznámého označení – vyřazeny po roce 1995
(TTD: výtlak – ? tun, rozměry – 45,8x?x?m , rychlost 9 uzlů)

Po pádu Sandinistů začalo docházet k rychlému úpadku a redukci námořnictva (což se týkalo celých ozbrojených sil – vyřazovány byly například bitevní vrtulníky Mi-24) a 90tá léta tak po stránce vývoje inventáře nepatřila k nejslibnějším. I přesto ale došlo k novým akvizicím, ať již v zahraničí a nebo vykonaným zabráním pašeráckých plavidel.

V listopadu 1995 byly v Izraeli pořízeny další čluny typu Dabur v celkovém počtu tří kusů, načež po provedení údržby nastoupily v srpnu 1996 do služby v Nikaragui.
CG-201, 203 a 305
(TTD: výtlak – 25 tun standart, 35 tun plný, rozměry – 19,8x5,8x0,8m , pohon – 2 diesely o výkonu 960hp umožňující rychlost 19 uzlů, dosah – 1200nm při rychlosti 17 uzlů, výzbroj – 4x23 typ ZSU-23 dvě dvojitá postavení, 2x14,5/93– dvojité postavení, elektronické vybavení – navigační radar typu Decca Super 101 Mk 3, posádka – 9 mužů)
V roce 1998 byly možná na příď přidány další dva velkorážné 14,5mm kulomety. Všechny čluny typu Dabur mají základnu v El-Bluffu. Až do příchodu člunů ze Španělska se jednalo o nejsilnější jednotky tvořící jádro skromné nikaragujské floty. Všechny zůstávají ve službě.

Obrázek Obrázek Obrázek
(vlevo - hlídkový člun typu Dabur, uprostřed - hlídkové čluny typu Dabur ve společnosti jednoho člunu typu Zhuk, vpravo - obdobná situace, tentokráte v přístavu, za nimi se nachází pravděpodobně minolovka sovětského typu Yevgenya)

Od roku 1994 byla stavěna série dvanácti sklolaminátových hlídkových člunů. O výrobu se postaraly vlastní loděnice (přičemž trupy snad dodala Kuba, takže nejde o čistou domácí konstrukci). Kód je znám pouze u prvního plavidla.
L/E-016 + 11 ks
(TTD: výtlak – ? tuny, pohon – 1 externí benzinový motor o výkonu 150hp umožňující rychlost ? uzlů, výzbroj – 1x12,7)
Po zařazení dostatečného množství ukořistěných člunů (viz. níže) došlo k jejich převedení k druholiniové službě.

Obrázek Obrázek Obrázek
(v Nikaragui zkompletované čluny při cvičeních)

V roce 1998 bylo zajato 8 pašeráckých člunů, které byly promptně zařazeny do stavu námořnictva. Do roku 2000 bylo takto získáno ještě 46 dalších jednotek a souhrnně jsou nazývány jako typ Eduardoňo.
Typ Eduardoňo (54 ks)
(TTD: výtlak – 4 tuny, pohon – 2-3 externí benzinové motory o výkonu 300hp umožňující rychlost ? uzlů, výzbroj – 1x12,7, 2x7,62)
Jedná se o dva odlišné typy (jeden o délce 10m, druhý ?), většinou postavené v Kolumbii. Část z nich byla vybavena navigačním radarem typu Furuno a GPS zařízením. Posádku tvoří přibližně 7 mužů.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
(ukořistěné čluny zařazené do nikaragujské flotily)

Ze stejných zdrojů bylo získáno ještě 7 velmi rychlých člunů, v angličtině nazývaných jako „cigarette boats“. Námořnictvo si ponechalo 5 těchto ladných a svižných plavidel, zbytek provozuje policie.

Stav doplňuje menší přístavní remorkér pořízený v USA (v roce 1996), který je zároveň využíván i pro komerční účely.
XV Aniversario
(TTD: výtlak – 110 tun plný, rozměry – 22x6,1x?m , pohon – 2 diesely o výkonu 600hp umožňující rychlost 13 uzlů, dosah – ?nm při rychlosti ? uzlů, výzbroj – 2x7,62, elektronické vybavení – navigační radar typu Furuno, posádka – 8 mužů)

Nejnovějším doplňkem flotily jsou dva čluny pořízené ve Španělsku (nějaké z typové řady Rodman ?). Jediné, co je mi o nich bohužel známo jsou pouze fotografie a jména. Za jakých okolností byly pořízeny (koupě či dar) a zda-li jsou objednány ještě další jednotky mi není známo. Bezesporu se ale jedná o velmi moderní čluny, které výrazně posílí omezené možnosti námořnictva.
Cacique Diriangén (402)
Cacique Agateyte (404)
(TTD: ?)

Obrázek Obrázek
(nejmodernější nikaragujské hlídkové čluny - Cacique Diriangén a Cacique Agateyte)


Bojové nasazení:

Bojové akce se dají rozdělit na dvě kategorie – protipovstalecké akce a zásahy proti pašerákům drog. Co se týká prvního případu, tak k nejintenzivnějším bojům docházelo za Sandinistické éry, kdy se po svržení vládnoucí rodiny Somozů stáhly zbytky věrných stoupenců z řad Národní gardy do sousedních zemí a zahájily proti novému režimu intenzivní guerilovou válku. Tyto síly dostaly masivní podporu ze strany USA a financování tzv. „Contras“ je známou kapitolou studené války, známou také díky aféře s odprodejem výzbroje a náhradních dílů Íránu. Kromě finanční podpory byla zahájena úplná ekonomická blokáda země a v době eskalace konfliktu v polovině 80tých let docházelo dokonce k protiprávnímu minování a napadání nikaragujských přístavů a ropných instalací. Za této občanské války byly potopeny přinejmenším tři hlídkové čluny a několik dalších bylo poškozeno.

Na přelomu 80tých a 90tých let začalo na základě tlaku ze strany povstalců a neutěšené ekonomické situace země docházet k postupnému sbližování a v roce 1990 se pomocí voleb dostala k vládě opozice. Byly provedeny kroky k vyšší profesionalizaci armády a tím pádem i námořnictva a hlavním problémem pro další léta se stal boj s nelegálním rybolovem a pašeráky drog, pro něž slouží Nikaragua jako jeden z hlavních překládacích a distribučních bodů kokainu z Kolumbie (a samotná Nikaragua je snad jedním z největších dodavatelů heroinu do USA). Zde dosáhly námořní síly řady úspěchů, ale i tak jsou kapacity a možnosti floty hrubě nedostačující a tok drog či jiné nelegální aktivity (velký dopad na ekonomiku země má poslední dobou také nelegální rybolov) ve svých výsostných vodách nejsou schopny nijak výrazně narušit.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
(zadržené drogy a stíhání pašeráckých plavidel, na poslední fotografie pochází ze společného cvičení s vojáky USA)

Články a videa k drogové problematice ve vztahu k nikaragujskému námořnictvu:
http://www.2space.net/news/article/241269-1258757403/
http://www.ticotimes.net/dailyarchive/2010_09/0915103.cfm
http://www.youtube.com/watch?v=nj8FqckGahA
A rybaření tak trošku jinak:
http://articles.sfgate.com/2009-08-02/news/17175467_1_homemade-bombs-blast-fishing-clandestine-bomb-factory

Současný stav a vyhlídky do budoucna:

Další rozvoj flotily bude vždy vázán na přísun finančních prostředků, který v současnosti není příliš velký. Moc tomu nepomáhají ani časté škody způsobené hurikány (například v letech 1988, 1998 a 2007), které si vynucují další prostředky investované do civilního sektoru a ani válečná plavidla nejsou ušetřena poškození. Dochází tak především k udržování starších jednotek pomocí modernizačních programů a nové akvizice jsou omezené (světlou vyjjímkou jsou v tomto dva moderní čluny ze Španělska). Námořnictvo se za těchto podmínek snaží vypomoci si kde se dá, což je dobře vidět na zrekvírování zadržených člunů. Další hypotetickou možností je obdržení posil a financí formou darů, především z USA, které se účastní i řady společných cvičení, ale zatím k tomuto nedošlo. Obecně jsou potřeby formulovány směrem k pořízení dalších rychlých člunů a posílení speciálních jednotek. Jak se toto podaří naplnit, je otázkou do budoucna.

A na úplný závěr - nikaragujské námořnictvo sice může působit titěrně (viz. fotografie dole - kdyby jste tápali, tak je to ten maličký člun vpředu v oblaku splodin :) ), ale jeho členové svoji práci berou setsakra vážně - viz. toto video (doporučuji shlédnout): http://www.dailymotion.com/video/x8m587_in-the-navy-of-nicaragua_people

Obrázek

Zdroje:
Ivo Pejčoch - Válečné lodě 5,8
Naval Institute Guide to Combat Fleets of the World - 15th edition
Conway - All The World's Fighting Ships 1947-1995

http://www.janes.com/articles/Janes-Sentinel-Security-Assessment-Central-America-And-The-Caribbean/Navy-Nicaragua.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Nicaraguan_Navy
http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Nicaragua
http://www.militaryphotos.net
a další
Naposledy upravil(a) Polarfox dne 9/8/2012, 15:12, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Kolego jsi na dobré cestě - Nikaragua je pro mě zajímavou zemí a Tvůj článek je super. Jen nezapomeň na revizi a úpravu své první práce na Palbě.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo“