Extrémně vysoké rychlosti letounů a jejich materiály

Cokoliv co lítá mimo NATO a VS
Odpovědět
pepah
rotný
rotný
Příspěvky: 82
Registrován: 27/11/2008, 13:14

Příspěvek od pepah »

Něco málo co vím nebo mám ze zdrojů z našeho webu http://www.letecke-forum.info/ kde jsou jak aktivní tak bývalí vojáci. Určitě to pár již zde uvedených informací doplní
Atomový bombardér SU 7 BKL našeho letectva
U nás byla nejdříve provozována verze Su 7 BM a poté byla doplněna verzí Su 7 BKL.Vylepšení oproti verzi BM (bombardirovčik modernizirovanij-tedy první modernizace typu Su 7) bylo u verze Su 7 BKL (bombardirovčik kolesno-lyžnyj) velká spousta.Například lyžiny na podvozku pro možnost přistání a vzletu na trávě (překvapivě i u nás vzlétaly tyto stroje ze záložních travnatých pásů),nově instalace dvou brzdících padáků místo jednoho,zvýšení počtu závěsníků ze čtyř na šest.Další vylepšení skýtala verze BKL pod "kapotou".Byl to poloautomatický zaměřovací systém PBK-2 a nový zapisovač letových dat.Dále mohla tato verze nést větší baky.Překvapivě ale měla tato nová verze Suchoje horší letové vlastnosti vzhledem k posunutí centráže.
K nácviku jaderného útoku.Tyto nácviky se dělaly s oběma verzemi.Létali se ve vojenském prostoru Zahorie na Slovensku a létala je 1.čáslavská letka.Jinak letouny sloužily snad po všech tehdejších letištích včetně Hradčan nebo na záložním letišti Dlouhá Lhota (u Příbrami).Manévr na odhoz jaderných pum začínal nízkým letem ve výšce 70m! při rychlosti 1050km/h!.Stoupání před odhozem bylo prováděno za jasně stanoveného přetížení a nulovém náklonu.Byly dvě varianty a to odhoz při stoupání pod úhlem 45° nebo 110°.Piloti měli raději první variantu,v které byly úspěšnější.Při prvních nácvicích padaly cvičné pumy i 6 km od cíle,ale pravidelným cvičením naši piloti již posléze dosahovali odchylky pouhých 200m od cíle,což je úžasný výsledek,když vememe v potaz že pumy odhazovaly ve vzdálenosti 6 až 8 km od cíle ve stoupavém letu,kdy cíl vůbec neviděli.Navíc na verzi Su 7 BM neměli k dispozici ani poloautomatický zaměřovač.To vypovídá o vysoké kvalitě a vycvičenosti pilotů té doby.
Zajímavosti z provozu Su 7 u nás.Nehoda s tragickými následky a známá kvůli své neobvyklosti.Při nácviku střelby jedno Su 7 z neznámých příčin ve střemhlavém letu narazilo do země.Padák nebyl spatřen,tak ani nebylo organizováno hledání pilota.Bohužel.Pilot se na poslední chvíli vystřelil a ač zraňen,katapultáž přežil.Utrpěl také silný nervový šok,který přivodil následné nekontrolované jednání.Podzimní noc nasledovaná sněhovou přeháňkou pak vykonala své.Pilot se svlékl,části výstroje složil do úhledného komínku a ulehl na podchlazenou zem ke spánku.Po 6 až 8 hodinách zemřel.
Zajímavá byla také srážka vrtulníku Mi 1 a Su 7,kterou piloti víceméně ani nezaregistrovali a až na zemi každý na jiné své domovské základně zjistili,že Mi 1 má poškozené dva listy rotoru a Su 7 křídlo.Štěstí v neštěstí.
Zajímavou kapitolou bylo také klamání nepřítele za studené války o počtu letounů v našem letectvu.
Několik strojů Su 7 bylo přemalováno na vyšší trupová čísla,která u nás vůbec nesloužila.Pak odstartovaly na okružní let okolo Hradce Králové v malé výšce,aby případní západní agenti mohli tato čísla předat dál.Po přistání byla opět čísla přepsána na původní.Od té doby měli analytici NATO v Bruselu zamotané hlavy a z toho pramení některé nepřesné údaje o počtu Su 7 u nás.
Další zajímavostí je,že také dva naše letouny byly sestřeleny cizím letounem.Obě události se staly při cvičeních.Při cvičení nad polským územím byl sestřelen náš Su 7 polským Migem 21 (záměna ostré rakety za cvičnou) a nad Německem byl sestřelen náš Mig 21 sovětským letadlem.V obou případech se piloti katapultovali.
Vyšla o tom knížka Atomový bombardér Su 7 československého letectva kterou napsal Libor Režňák,ale je spíše o službě a nehodách tohoto typu,než že by v ní přímo o jejich využití jako jaderného bombardéru něco víc bylo.
Odborníci spekulují zda Sovětská armáda na našem území jaderné zbraně měla,ale vše nasvědčuje podle průzkumů tajných bunkrů,že asi ano.Naší armádě by byly vydány pouze v případě válečného konfliktu.Není ani bez zajímavosti,že na počátku osmdesátých let mělo dojít k nákupu modernějších strojů schopných nosit jaderné zbraně Suchoj Su 24 (dodnes používaných v Rusku a i jinde) a naše již zastarávající letouny Su 7 se měli odprodat do Iránu.Zajímavé na tom kontraktu bylo,že Irán chtěl koupit tyto Su 7 i s piloty.Oficiálně z tohoto důvodu k těmto obchodům nedošlo.Ale skutečný důvod byl,že se Československo v roce 1975 připojilo jako signatář k Helsinské konferenci o nerozšiřování jaderných zbraní,což nám znemožnilo nakoupit další nosiče.Z pohledu míru dobře,z pohledu leteckého fandy velká škoda,protože mohlo na našem nebi létat jedno z nejmodernějších letadel své doby.
Vybudovaní specialních jaderných depotů označených jako Javor 50,51 a 52
Pro umístění byly vybrány tři lokality,každá vzdalena několik km od větších měst- Bělá pod Bezdezem(cca 10 km od Mladé Boleslavi),Míšov(30 km od Plzně) a Bilina(25 km od Usti nad Labem).Stavba objektu měla byt dokončena do r.1967 a poté přejit pod Sovětskou kontrolu.Termin nebyl dodržen a stavba byla dokončena az r. 1969 a předána v únoru 1970.Přisně tajné Depoty podlehaly veleni jednotek 12 hlavní správy ministerstva obrany SSSR,který rozhodoval také o připadném vydáni jadernych hlavic,Československá generalita neměla do těchto objektů povolen přistup.Celkové náklady na výstavbu a provoz těchto objektů po dobu 21,5 roku(1969-1990)cinily 430,56 milionu Kčs hrazených Čs. stranou.
Dle zvlaštního režimu utajení,kterému objekty podléhaly můžeme usuzovat,že v těchto objektech byla uskladněna jaderná munice,materialni důkazy ale nejsou.Kontrolni měřeni,která byla v těchto místech provedena nevykazovala přitomnost radiační látky.Objekty byly opuštěny v rámci prvni etapy odsunu Sovětských vojsk a 1.7.1990 předany Čs. straně.
Na základě Československo-Sovětske dohody z roku 1983 byla v prostoru Hranic na Moravě dislokována Sovětská raketová Brigáda OTR SS-22 s palebnými postaveními prostoru Přáslavice, Stará Voda a Zelený Kříž. Brigáda byla z našeho uzemi stažena v roce 1988 a objekty St.Voda a Z.Kriz predány Čs. straně,objekt Přáslavice byl do r.1990 využiván Sověty jako opravárenská základna.Kontrolní měření neprokázala přitomnost radioaktivnich látek.
Jako součást střední skupiny vojsk byly na našem území umístěny také raketové jednotky OTR R-300 dislokovaná v okoli Turnova a TR-Točka dislokovaná ve vojenském prostoru Mimoň-Hvězda.
Jaderná munice také mohla být umístěna ve skladu na letišti Milovice-Boží dar,pritomnost teto munice ale není doložena...
Naposledy upravil(a) pepah dne 27/11/2008, 16:47, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Poměrně co poměrně, velmi zajímavé. A co se týká leteckých nehod, jejda mane, to by bylo na samotné téma. Třeba taková utopená MI-2 v údolní nádrži Seč.

Jinak mi není jasné, proč by měli jadernou pumu odhazovat tak složitým manévrem. V jaké výšce ji pak vlastně skutečně odhodily? Máš o tom nějaké informace? Jde mi o to, zda to byly od počátku mise bez návratu nebo jestli měl pilot šanci přežít výbuch jím odhozené pumy.

Děkuji a vítám nového palbáka.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17708
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

řekl bych, že se ten manévr prováděl kvůli možnosti přežít jaderný výbuch. Přeci jen za tu dobu letadlo s tou rychlostí uletělo už kus cesty
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

A nebylo by to jednodušší v přímém lehce sestupném letu maximálním švunkem a v bodě odhozu alespoň 3 kilometry nad zemí zvednout čumec a zmizet stoupavou otáčkou s minimálním poloměrem otáčení směrem k domovu?
Tak jak to kolega pepah popsal mi to připadá poněkud složité.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
wildesau
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 420
Registrován: 5/3/2006, 09:05
Bydliště: Otrokovice

Příspěvek od wildesau »

Pokud vím,tak se tomu manévru říkalo odhod přes rameno, pilot ve stoupavém letu odhodil pumu a zahájil obrat o 180° spojený s klesáním do přízemního letu.
pepah
rotný
rotný
Příspěvky: 82
Registrován: 27/11/2008, 13:14

Příspěvek od pepah »

Pátrač píše:Poměrně co poměrně, velmi zajímavé. A co se týká leteckých nehod, jejda mane, to by bylo na samotné téma. Třeba taková utopená MI-2 v údolní nádrži Seč.

Jinak mi není jasné, proč by měli jadernou pumu odhazovat tak složitým manévrem. V jaké výšce ji pak vlastně skutečně odhodily? Máš o tom nějaké informace? Jde mi o to, zda to byly od počátku mise bez návratu nebo jestli měl pilot šanci přežít výbuch jím odhozené pumy.

Děkuji a vítám nového palbáka.
Díky za přivítání. Přesnou výšku nikde neuvádějí a určitě byla rozdílná podle druhu odhozu, předem vypočítaná na základě rychlosti letadla, úhlu stoupání, hmotnosti pumy a vzdálenosti od cíle ve chvíli odhozu, možná se bral v potaz i vítr.Záleželo hodně na přesnosti pilotáže. Samozřejmě, že tento manévr se prováděl s účelem přežít a odletět. Ber v úvahu že bomba se odhazovala ve stoupání při vysoké rychlosti a kinetickou energií pokračovala nad cíl a Suchoj už byl pří jejím dopadu dávno po odvalu, takže odhaduji, že v okamžiku výbuchu mohl být od epicentra zhruba těch 12 až 20 km. To by musel někdo spočítat.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Samozřejmě ta nízká počáteční výška je proto, aby se SU mělo větší šanci k cíli dostat. Proti normální palbě ze země je dostatečně odolný (jinak zkuste si vystřelit na cíl letící v této výšce touto rychlostí).
Ještě by mohli dodat informaci, zda-li některé stroje byly vybaveny samokřižujícím systémem.
V praxi by to byl skutečně přízemní let v třetinové výšce (10-20 m), shora krytý stíhači.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Dobře, asi se v tom vyznáte. Já jsem sice u letectva sloužil 6 let, ale u vrtulí, s trubkama jsme se setkávali na letišti Bechyně při společném provozu a nebo při společných cvičeních.

Dám na vás. Dokázal by to - tedy ten manévr hodit do skci či nějakého schématu? Možná by to bylo srozumitelnější. Já si neumím představit, že by puma těžká několik set kilo odhozená ve stoupavém letu padala tak dlouho, aby se letadlo mohlo vzdálit těch cca 12 kilometrů. A pokud má pravdu vildesau a opět šlo do přízemního letu, tak zrovna v přízemních výškách je tlaková vlna nejsilnější a nejvýkonnější.

Na druhou stranu se šíří pouze rychlostí zvuku a pokud by éro mazalo pryč alespoň rychlostí 800 kilometrů v hodině tak by jí asi uletělo.

Takto to dává logický akord a já byl vedle jak ta jedle. Ale zase na druhou stranu uznejte, že jsem si to hezky zdůvodnil , tedy to kde se pletu. Cítím potřebu se :rotuj:
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 27/11/2008, 19:49, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
pepah
rotný
rotný
Příspěvky: 82
Registrován: 27/11/2008, 13:14

Příspěvek od pepah »

Pátrač píše:Dobře, asi se v tom vyznáte. Já jsem sice u letectva sloužil 6 let, ale u vrtulí, s trubkama jsme se setkávali na letišti Bechyně při společném provozu a nebo při společných cvičeních.

Dám na vás. Dokázal by to - tedy ten manévr hodit do skci či nějakého schématu? Možná by to bylo srozumitelnější. Já si neumím představit, že by puma těžká několik set kilo odhozená ve stoupavém letu padala tak dlouho, aby se letadlo mohlo vzdálit těch cca 12 kilometrů. A pokud má pravdu vildesau a opět šlo do přízemního letu, tak zrovna v přízemních výškách je tlaková vlna nejsilnější a nejvýkonnější.

Na druhou stranu se šíří pouze rychlostí zvuku a pokud by éro mazalo pryč alespoň rychlostí 800 kilometrů v hodině tak by jí asi uletělo.

Takto to dává logický akord a já byl vedle jak ta jedle. Ale zase na druhou stranu uzejte, že jsem si to hezky zdůvodnil , tedy to kde se pletu. Cítím pétřebu se :rotuj:
Já myslím, že v tom hledáš zbytečnou složitost. Představ si, že letadlo pustí pumu osm kilometru daleko od místa dopadu ve výšce 1000 metrů při stoupavém letu 45 stupňů a přetížení 3g. Co se stane s pumou. Opustí letoun po trajektorii danou dopřednou rychlostí letadla a přetížením, tzn. něco málo nastoupá a při postupném ztrácení výšky a rychlosti bude pokračovat k cíli. U náletu při 110 stupních bude muset mít větší přetížení aby bomba pokračovala směrem k cíli. Po vypuštění pumy dokončí letoun půlpřemet, otočí se do normální polohy a na forsáži bude klesat směrem od epicentra. Za tu dobu uletí řekněme třeba 8 km než bomba dopadne a když k tomu přičteš těch 8 km z místa vypuštění pumy, tak je to už 16 km od výbuchu, v podstatě už ho nemůže nic kromě PVO ohrozit. Je to hodně laicky, matematici by to vysvětlili určitě lépe.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Takto to vypadá jako dokonale propracovaná technologie použití stroje a bomby. Mizerná technika. Zlatá PPA-čka a ještě zlatější IVOLGA.

Máš tušení jakou kilotunáž měly potenciálně nesené jaderné bombu?
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

Jinak mi není jasné, proč by měli jadernou pumu odhazovat tak složitým manévrem. V jaké výšce ji pak vlastně skutečně odhodily? Máš o tom nějaké informace? Jde mi o to, zda to byly od počátku mise bez návratu nebo jestli měl pilot šanci přežít výbuch jím odhozené pumy.
Pokud má mít jaderná co největší účinek, musí explodovat ve vzduchu, takže jsou dvě možnosti:
a)odhoz z velké výšky, v této době sebevražda
b)odhoz přes rameno, puma exploduje s maximálním účinkem, letadlo má větší šanci proniknout protivzdušnou obranou.
U některých pum ( Anglická "Red Beard" ) je to ještě umocněno použitím náporové turbínky jako zdroje pro elektroniku pumy. Mohla se tak odhazovat buď z 12.tis. m a nebo přes rameno. Důvod je jednoduchý, větší spolehlivost a hlavně se nikdo nemusel v pumě každých 30 dní hrabat aby "vyměnil baterky" jako u starší pumy "Blue Danube"
P.S. a díky tomu to "přes rameno" házeli i Angláni s Canberrou...
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

kopapaka píše: Pokud má mít jaderná co největší účinek, musí explodovat ve vzduchu.
Ne, právě má nejnižší účinek. Používá se proto, že při něm je zamoření nejmenší (povrch přímo neinteraguje při výbuchu při tvorbě radionuklidů).
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Pátrač píše:Já si neumím představit, že by puma těžká několik set kilo odhozená ve stoupavém letu padala tak dlouho, aby se letadlo mohlo vzdálit těch cca 12 kilometrů.
Pátrači, pořád je to šikmý vrh s nenulovou počáteční rychlostí a výškou - puma se bude pohybovat po balistické křivce (zmršená parabolická křivka prostředím).
No a aby se to dalo nějak představit a bylo jasné jak daleko k danému výbuchu dojde, tak tady je balistická křivka odhozu pro zde uvedené parametry. Použil jsem hmotnost střely z 9N74B, jen nevím, jestli ten průměr střely (400 mm) je odpovídající.
Doba letu je do místa dopadu 58 sekund. Takže jak vidíte, pilot za tu dobu uletí 16,876 km při stejné počáteční rychlosti, takže je bohatě za zónou účinku zbraně (a zvláště, pokud poletí nízko, tak jej nechytí ani EMP díky zakřivení Země). Nevím, kolik km mu zabere zatáčka, ale určitě se na těch minimálně 12 km dostane (je nutno započítat i vzdálenost, kterou uletí puma)
Obrázek

Graf bere do úvahy tvar střely, samozřejmě přibližně. Balistický počítač bude dále přesně počítat teplotu, tlak, rychlosti větru, vlhkost atd, ale to jsou jednotky či desítky metrů, určitě ne km, takže ten graf a hodnoty můžeme brát jako pravdivý a pro zdejší použití jako dostatečné :twisted:
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Konečně někdo přišel na to jsem z toho trubka. Takto nakresleno a podáno je mi to jasné a zdvořile děkuji. Hlavně ten graf je to co jsem potřeboval vidět. BO oko vidí oko není blbec :D
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

V podstate tie manévre sú tri rôzne, hoci dráha pohyby bombardéru je tá istá, líšia sa hlavne momentom odhodenia bomby:
V prvom prípade je bomba odhadzovaná "pred" bombardér počas stúpania, ako ukazuje Rosomák. Podľa podmienok letu - rýchlosť a výška - môže byť dohod bomby až okolo 100-120km, presnosť je potom samozrejme nižšia, okolo kilometra, ale takýto spôsob odhodu sa uvažuje pri útoku proti mestským a priesmyslovým komplexom s náložami rádu desiatok až stoviek kiloton. ďalšou výhodou je, že útočiaci stroj nevstupuje do zóny lokálnej PVO okolo napadnutého objektu (opäť záleží na profile letu a podmienkach a vzdialenosti odhodu).
Druhý spôsob je odhodenie pri stúpaní 90° - teda priamo nad cieľom. Spôsob je vhodný napríklad v prípade, že je potrebné z rôznych dôvodov identifikovať cieľ a/lebo upresniť jeho polohu. Riziko zostrelenia nosiču je výrazne vyššie, ale výrazne vyššia môže byť aj presnosť.
Tretím spôsobom je potom odhodenie pred alebo pri dosiahnutí vrcholu stúpania/premetu - teda po preletení ponad cieľ a útočiaci bombardér začína stúpavý manéver až za cieľom. Spôsob je opäť vhodný v prípade, že je potrebné cieľ identifikovať alebo upresniť jeho polohu. Bombardér sa po odhodení bomby spravidla stáča do strany, aby sa vyhol PVO a následkom výbuchu.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Začínám být rád, že to byla pouze teorie a výcvik. Já si neumím představit jak třeba v Přerově startuje súčko a letí vyhladit třeba půl Mnichova.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
RAYTHEON
7. Major
7. Major
Příspěvky: 602
Registrován: 14/5/2007, 20:44

Příspěvek od RAYTHEON »

to Pátrač

No a já si zase nedovedu představit jak letadlo dohodí jadernou pumu na vzdálenost 100 a více kilometrů.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

ÉÉÉÉÉÉ nepochopil jsem. Proč by mělo házet pumu sto kilometrů daleko?
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
RAYTHEON
7. Major
7. Major
Příspěvky: 602
Registrován: 14/5/2007, 20:44

Příspěvek od RAYTHEON »

to Pátrač

Alchymista o kousek výše:
Podľa podmienok letu - rýchlosť a výška - môže byť dohod bomby až okolo 100-120km
Mám takové neurčité podezření, že tam přebejvá jedna nula ale třeba se mýlím.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Ani nie. Záleží na podmienkach.
Pri počiatočnej h=10000-12000m, v=Mach2+ je to na úrovni +/- 100km - bomba može mať vrchol dráhy až niekde nad 30km výšky.
Dohod 10-12km zodpovedá zhruba počiatočnej podmienke h<1000m, v=<Mach1.

S ohľadom na tvarovanie leteckých bômb pre vysoké rýchlosti sú balistické podmienky o čosi lepšie, ako u delostreleckých granátov s ekvivalentnou počiatočnou rýchlosťou a pri odhodení vo výške odpadajú značné straty rýchlosti odporom v hustých vrstvách atmosféry. Navyše má letecká bomba vyššie prierezové zaťaženie a úmerne menšie straty rýchlosti.

Mig-25BM bol schopný z výšky 20000m a horizintálneho! letu pri ráchlosti okolo Mach 2,5-2,8 dohodiť bežnými bombami FAB-500TS okolo 40-50km. Pre podobné účely existuje/existoval pozemný systém navedenia stíhačov na pozemný cieľ (označenie si nespomeniem) - fungovalo to podobne ako povelové navedenie stíhačov na vzdušný cieľ, ale miesto povelu k odpalu rakiet bol vydávaný povel k odhodeniu bômb a používali sa samozrejme odlišné výpočtové pravidlá. Rozptyl bol na úrovni 5-10 tisícin diaľky.
Odpovědět

Zpět na „Letecká technika“