Srovnání systémů oprav - diskuze

[1stCLJan]

Já bych se trochu zastavil na té rozdílné koncepci oprav tankové techniky mezi západní a Ruskou.
U západní tankové techniky jsou opravy řešeny celou výměnou bloků tzv. packy, kde tento pack obsahuje v jedné výměnné části jak motor , tak převodovku a dost často i chladící soustavu a při poruše nějaké části se vyměňuje celý pack.
U Ruské techniky je uspořádání klasické a vyměňuje se každá poškozená část zvlášť.

Jaké mají výhody každá z těchto koncepcí?

Západní koncepce má výhodu v tom, že pokud se pokazí velká část- motor , nebo převodovka , výměna trvá velmi krátký čas v řádu několi hodin a tank je ihned bojeschopný.
Nevýhoda je velká zátěž na logistiku kde při opravě musí asistovat jeřáb, dopravní vozidlo atd. a při poškození jen některé část packu třeba i jen těsnění chladícího okruhu díky uvolněnému šroubu někde uprostřed packu se musí vyměňovat celý pack. Náklady na malé opravy jsou pak obrovské a časově zdlouhavé a při poruše více tanků s malýma závadama těžko zvládnutelné v krátké době.

U Ruské techniky trvá výměna motoru nebo převodovek, nebo reduktoru u třeba T-72, T-90 řádově delší dobu a je velmi složitá , například výměna motoru je práce na celý den a nikomu bych jí nepřál provádět.
Výhoda ale nastává pokud se poškodí jen jedna část a to třeba dinamostartér , kdy se místo nákladné výměny celého packu vymění jen ten a to velmi rychle. Nebo jiná malá část motoropřevodového prostoru, pak je Ruská koncepce rychlejší a opravu může zabezpečit technik roty jen s pojízdnou dílnou během krátké doby, nebo při poruše malé části nemusí být přítomno ani nějaké vozidlo a technik jen osádce vyloží náhradní díl a osádka je schopna vlastními silami tank zprovoznit a má k tomu i veškeré potřebné vybavení (nářadí, přípravky a i některé náhradní díly, jako těsnění, SKpásky, atd.), které si tank veze s sebou.

Těžko říci jaká varianta je výhodnější z hlediska strategického. Možná že ta Ruská levnější při výměně malých částí. Na druhou stranu je Ruská varianta složitější a díky množství spojů trubek, táhel a kabelů i poruchovější, pokud ovšem západní pack je smontován odborně a bezchybně z částí nenáchylných k opotřebení a poruše.

[Alchymista]

V podstate je to otázka logistiky - aké objemy a hmotnosti materiálu je tá ktorá strana schopná dopraviť do blízkosti frontu a k jednotkách. V prípade konfliktu nižšej intenzity, kedy má jedna strana konfliktu dobre zabezpečené tylo s fungujúcou infraštruktúrou a dostatok dopravných kapacít, jednoznačne víťazí koncept výmeny celých funkčných blokov, pretože na najnižšej úrovni je oprava jednoduchá a rýchla. Hodí sa tiež pre "krátke" konflikty, respektíve konflikty s krátkymi obdobiami intenzívnej bojovej činnosti a dlhšími obdobiami relatívneho kľudu potrebného na presuny veľkých objemov materiálu.
Naopak v prípade, že tylo za bojovým pásmom nie je bezpečné, protivník je schopný viesť účinné údery do hĺbky, proti doprave a infraštruktúre, je zrejme výhodnejší koncept opráv na úrovni jednotlivých agregátov - je síce pri opravách pracnejší a časovo náročnejší, ale má tiež značne menšie nároky na dopravu materiálu, pretože s rovnakým objemom materiálu je možné opraviť väčšie množstvo techniky s rôznymi poruchami.

[nine_mike]

Povedal by som, ze vyhodnejsia je ta zapadna koncepcia, pretoze umozni velmi rychlo uschopnit danu techniku do velkej miery nezavisle na rozsahu poruchy. Okrem toho vadny pack sa nasledne opravuje a osadza pri dalsej vymene do dalsej techniky. Umoznuje to velmi rychlo "tocit" tieto bloky a znizuje to naklady.

U ruskeho pristupu je problem v tom ze technik musi mat obrovsku zrucnost a rozsah vedomosti (pamatam si americkeho armadneho technika udrzby z Aviana ktory prisiel na navstevu Presovskej vrtulnikovej zakladne a ked videl nasho technika pajkovat v rozobratom radiovyskomery pripojenom na stende a s 300 stranovym ruskym manualom na stole, tak mu len ovisla sanka a pytal sa ma ci je to konstrukter toho zariadenia), aj jednoducha oprava obvykle nie je az tak jednoducha obzvlast v polnych podmienkach a hlavne to ze tank/lietadlo je dlhu dobu vyradene z boja a potom niekde v boji chyba. V konecnom dosledku to moze znamenat prehranu bitku, stratu vacsieho alebo mensieho poctu ludi a zbrani a cena za to cele moze byt ovela vacsia ako pri zapadnom pristupe.

[stetula]

jenom taková malá technická v ČSLA se počítalo u tankánů při intenzivním týdenním používání s nebojovými ztrátami 20% a na to byli dimenzovány opravárenské čety

nebojové ztráty byli rozděleny:

50% pohonné ústrojí ( motor , převodovka )
20% pásy a pojezdové ústrojí
20% hydraulika
5% nabíjecí automat
5% ostatní ( např. elektrika, filtace, optika atd )

[1stCLJan]

No řekněme že hypoteticky je po 300 km přesunu a zítra nastává boj , u praporu je jak kde cca 30+- tanku. Osádky po přesunu nahlásí poruchy, poškozené stroje se zapřáhly a dotáhly do výchozího postavení taky. Technik praporu má v hlášení 5 tanků se závadama, 1x nefunkční laser, 1x nabijecí automat, 1 x únik chladící kapaliny, 1 x únik oleje, 1 x vadná převodovka.
Rusové
technik praporu má tři techniky roty.
1) technik praporu - opraví laser výměnou vyvyjecího bloku, oprava cca 1 hodinu + 4 hodiny na dodávku ze skladu
2) 1 technik roty opraví nabijecí automat výměnou bloku zapisovače střel , oprava cca 1 hodinu + 4 hodiny na dodávku ze skladu
3) 1 technik roty vymění pravou převodovku oprava cca 4,5 hodiny s pomocí pojízdné praporní dílny + 4 hodiny na dodávku ze zásobovacího skladu
4) 1 technik roty opraví únik oleje , zavaření olejové trubky odvodu oleje od čerpadla - oprava cca 2,5 hod.
5) osádka tanku opraví únik kapaliny povolené těsnění na chladiči a technik roty natlakuje soustavu, oprava cca 1 hod.

Náklady , 1 blok laseru, 1 blok zapisovače střel, 1 převodovka, , materiál doveze jedno auto
Celkový čas na zprovoznění celé roty 8,5 hod.

Američani
Náklady , tři packy , 1 x blok laseru..
čas na výměnu 2 hodiny na jeden tank
Přijede dílenská skupina a jeden tank opravuje 2 hodiny
náklad tři vozidla na dovežení Packu + jeden jeřáb 4 hodiny.

Celkový čas zprovoznění celé roty je 10 hodin

Velmi orijentačně

[Alchymista]

nine_mike, k tomu len jedna vec: tie náhradné bloky musíš mať na skladoch už pred konfliktom - a musíš ich mať dostatok. A to je jednak drahé finančne a jednak náročné pri skladovaní a preprave.

[skelet]

Stejně tak "klasické" náhradní díly. Tedy v tomto rozdíl moc nebude.

[1stCLJan]

Ono ten blok je ale náročnější nákladově, kdy se do ceny náhradních dílů musí započítat i cena montáže bloku , kdežto u Rusů je jen cena dílu samotného, třeba olejového čerpadla. za montáž už se neplatí.

Na druhou stranu jsou Američani schopni určitě v rámci Roty oprav bloky opravovat i v poli , jde jen o to jich mít v danou chvíli dostatek na skladu pro výměnu.
No musí to mít nějak početně zmáklé , ona jim asi ta válka v Iráku v tomhle směru byla dost užitečná.

[skelet]

Ono ten blok je ale náročnější nákladově, kdy se do ceny náhradních dílů musí započítat i cena montáže bloku , kdežto u Rusů je jen cena dílu samotného, třeba olejového čerpadla. za montáž už se neplatí.

I ten mechanik bere žold. Takže do nákladů je započten rovněž, ne že ne.

[stetula]

jen pro představu kolik servisních vozů měla tanková rota

OAA-Mp opravna alkalických akumulátorů : na podvozku V3S-M2 SKS II je opravna,zkušebna,dobíječka zdrojových skříní RF-10.Hlavní pracoviště stanový přístřešek.

TPDA-R tanková pojízdná dílna typu A

TPDA-M tanková pojízdná dílna typu A

Tanková pojízdná dílna typu B

Tanková pojízdná kovárna a klempírna

Tanková pojízdná ošetřovna

TPOA - tanková pojízdná ošetřovna akumulátorů

Pojízdná dílna pro ošetřování a opravy elektronické a speciální výstroje

EPO - M pojízdná opravna elektrotechnická

PTDA M82 - pojízdná tanková dílna

PTDB - pojízdná tanková dílna

RM-10 oddělené dílna

Elektrická dílna z PAD-4

Dílna oprav osvětlovacího materiálu

Stanice technické pomoci

POD - pojízdná optická dílna

POKOS - pojízdná konzervační stanice

[Trabant]

Západní koncepce je lepší, pokud se rozbije jen několik tanků. Ale pokud se jich rozbije půlka, tak je to v háji.

Způsob opravy v obou případech odpovídá technice. Ta západní je složitější a všechno je tam extra speciální - Ivan s kladivem by to akorát totálně zku*vil.

[1stCLJan]

to Stehula:, to nejsou vozidla tankové roty ale plukovní Roty Oprav Techniky ( ROTka) u tankového pluku, která měla na starosti opravy tří tankových rot pluku a dalších přidružených jednotek PL, BVP rota, týlových,štábních atd.
U tankové nebo BVP roty byla akorát PADka nebo TPDčko u nás na podvozku PV3S a v současnosti i Tatra, ale ta dílna byla v rámci praporu.

[skelet]

Trabant: pokud se ti rozbije půlka tanků, tak ti zkolabuje jak "klasický", tak "blokový" systém. Jeden z důvodu přetížení servisáků, druhý z důvodu přetížení logistiky. Přičemž rozdíl je v tom, že zatímco "klasický" systém stojí na kvalifikovaných personálních zdrojích (ty jsou limitovány), tak "blokový" je o síle logistiky, kterou jsi schopen navýšit i naprosto nekvalifikovanými personálními zdroji.
Nehledě na to, že kvalifikovaní technici nemusí být těsně za frontou, ale v jejím týlu, kde budou ve větším bezpečí. Na frontě pak mohou být "méně bystří" měniči dílů.

[QVAK]

Však i tak šel vývoj způsobu oprav. Za WW II i Američané techniku nespravovali jinak než ostatní. Blokový způsob byl de facto vynucen podstatným snížením potřebných kvalifikací v celé společnosti. Dříve zaměstnávala průmyslová výroba až >50% pracovní síly a k tomu připočtěte ještě část služeb, dnes <30%. Armáda nemá čas ani prostředky vyškolit potřebné množství manuálně a řemeslně schopných jako měla již při nástupu dříve. Tak i konstrukce zbraní a logistika musela na tuto skutečnost reagovat.

[1stCLJan]

Však i tak šel vývoj způsobu oprav. Za WW II i Američané techniku nespravovali jinak než ostatní. Blokový způsob byl de facto vynucen podstatným snížením potřebných kvalifikací v celé společnosti. Dříve zaměstnávala průmyslová výroba až >50% pracovní síly a k tomu připočtěte ještě část služeb, dnes <30%. Armáda nemá čas ani prostředky vyškolit potřebné množství manuálně a řemeslně schopných jako měla již při nástupu dříve. Tak i konstrukce zbraní a logistika musela na tuto skutečnost reagovat.

A není důsledek tohoto v západních armádách, že při sebemenší závadě se stane západní tank nebojeschopný na nepřiměřeně dlouhou dobu?

[skelet]

Může a nemusí být. Opět je to o síle logistiky.. a při rychlé logistice ten tank může být dříve v boji, než ten "východní", kde musí servisák chybu najít a opravit. U blokového systému toto neplatí. Prostě ten blok dá pryč a namontuje nový.

[1stCLJan]

Přípravky a spojování pásu Abramse

[Pátrač]

Takže kolegové máte v tom trochu nepořádek, ale je to téma, které se dá dobře uchopit. Nebudu polemizovat se vším, jen s tím, kde si jsem jistý, že to dokážu upřesnit.

Jak ČSLA tak Sovětská armáda měly shodnou strukturu tankových sil začleněných v pozemním vojsku tedy ve vševojskových jednotkách, útvarech a svazcích.

Základem byla tanková osádka - tankové družstvo na tanku zavedeném v dané armádě. U nás to byly tanky T-55 a T-72

Tankové družstvo dokázalo provádět základní údržbu a ošetřování pojezdového ústrojí, motor převodového ústrojí i zbraňových systémů a k dispozici mělo tankovou soupravu nářadí a přípravků pro tyto činnosti.

Tankové čety byly v obou citovaných armádách tyto:

Tanková četa, tankového praporu tankového pluku byla tvořena třemi středními tanky T-55AM nebo T-72. Počet vojáků pak byl 12 respektive 9 tankistů.

U tankových čet tankových praporů motostřeleckých pluků byla čtyřková tabulková sestava, tanky v četě byly 4 a měla tedy 16 tankistů.

Tanková četa neměla samostatného technika a platí, že pro údržbu a ošetřování měla jen ty schopnosti a vybavení jako tanková družstva.

Vyšší stupeň, tedy tankové roty vypadaly takto:

Tanková rota tankového praporu tankového pluku byla tvořena 10 středními tanky, Motospojkou a vozidlem pro rotní materiál. Bylo v ní 43 vojáků u rot s tanky T-55 a 34 vojáků u rot na tancích T-72.

Tanková rota tankového praporu motostřeleckého pluku byla tvořena 13 tanky, motospojkou a vozidlem pro rotní materiál. Byla výhradně na tancích T-55 a měly tedy 55 vojáků.

Tanková rota už měla v tabulkách válečných a někdy i mírových počtů technika roty. Pro svoji práci měl na rotním vozidle soupravu nářadí a přípravků pro pomoc tankovým osádkám při údržbě, ošetřování a opravách poškození provozních a bojových v omezeném rozsahu.

Jeho hlavní úkol v době bojové činnosti byl sledování prostoru, ve kterém se pohybovaly jeho tanky. V případě poškození organizoval jejich maskování, zjišťoval rozsah poškození, organizoval péči o raněné a zadokumentoval přesnou polohu. Tyto informace poté předal na nadřízený stupeň a tedy na velitelství praporu.

Další stupeň byl

Tankový prapor tankového pluku, který byl tvořen 31 středními tanky, 6 kusy samohybných minometů, 3 kusy OT s protiletadlovou četou a OT jako praporním obvazištěm a dalším OT jako dílnou technické pomoci.
Dále se v sestavě pohybovala četa týlového zabezpečení - logistická jednotka.

Tankový prapor motostřeleckého pluku je tvořen 40 středními tanky, 6 kusy samohybných minometů, 3 kusy OT s protiletadlovou četou, OT jako praporního obvaziště. Dále se v sestavě pohybuje četa týlového zabezpečení - logistická jednotka.
Počty vojáků tankových praporů se dopočítají lehce. Jde cca o 220 nebo 260 vojáků a tankistů.

Tankový prapor byl první jednotkou, která měla vlastní skupinu pro opravu techniky. Jednalo se o družstvo oprav techniky a byl to obrněný transportér, který by v boji používán jako družstvo technické pomoci. Toto družstvo podle informací od technika praporu, který měl své informace od jednotlivých rot najíždělo k vyřazené technice a zahájilo práce na jejím zprovoznění. Ale hlavně zjišťovalo co je možno udělat a v jakém pořadí, aby se podařilo co nejvíce techniky vrátit do bojových sestav.
Techniku zničenou trvale označilo a zajistilo její vytěžení pro použití v další technice. Hlavně munice, a nezničené prvky jako radiostanice, kulomety, optiku a podobně. Tedy pokud tank nevyhořel nebo nevybuchl.

Mimo boj bylo schopno větších oprav na pojezdovém ústrojí a motor převodovém ústrojí - jako opravy chlazení a podobně.

Tankový prapor byl poslední jednotkou a následoval útvar - tankový pluk

Tankový pluk byl tvořen velkým množstvím sil a prostředků. Jako typ vševojskového útvaru byl výrazně údernější než motostřelecký pluk a byl i velmi mobilní. Tankové pluky byly považovány za hlavní údernou sílu ČSLA. Byl tvořen 4 vševojskovými prapory.

Tři tankové prapory –tpr - obsahovaly: 93 střední tanky a 3 velitelské tanky velitelství pluku, 18 samohybných minometů, 9 vozidel protiletadlových čet.

Jeden motostřelecký prapor – mspr - v běžných tabulkových počtech: 31 BVP nebo OT, 3 vozidla protiletadlové čety a 6 vozidel samohybné minometné baterie. Motostřelecké prapory tankových pluků vybavené OT-64 neměly u rot granátometná družstva.

Tato impozantní bojová část měla stejně impozantní bojové, týlové a technické zabezpečení.

Technickou opravnu motostřeleckého a tankového pluku v 70. letech tvořily:

- dílna pro opravy pásové techniky,
- dílna pro opravy a ošetřování kolové techniky,
- dílna pro opravy výzbroje,
- dílna speciálních řemesel,
- dílna pro spojovací techniku a akumulátory,
- vyprošťovací družstvo,
- hospodářské družstvo a
- technický sklad.

K provádění oprav, ošetřování i vyprošťování techniky měli její příslušníci k dispozici:
- tři pojízdné automobilní dílny PAD-1,
- dvě tankové pojízdné dílny TPD-A,
- jednu DTP-64 (u tankové divize DTP-62),
- plukovní dílnu-B na dvou AN TS,
- tankovou pojízdnou elektrotechnickou dílnu TPED,
- tankovou pojízdnou dílnu TPD-B,
- tankovou pojízdnou kovárnu a klempírnu TPKK,
- pojízdnou spojovací dílnu M 3, t
- ankovou pojízdnou ošetřovnu akumulátorů TPOA,
- tři VT-55A a
- těžký vyprošťovací automobil.

Po přechodu na typovou organizaci se u pluků vyzbrojených BVP součástí opravny stala kontrolní opravna protitankového raketového kompletu a počet vyprošťovacích tanků VT-55A vzrostl ze tří na pět. V typové organizaci se, ale už technická opravna nazývala rota oprav techniky.

Plukovní rota oprav techniky byla schopna:

a/ vyproštování techniky od běžného až po velmi těžký stupeň uvíznutí, tedy třeba tank v bahně po kanón
b/ opravy celých částí pojezdových ústrojí
c/ výměna skupin agregátů nebo jednotlivých agregátů
d/ výměna, a nastřelení- rektifikace palubních zbraní
e/ složit jeden tank ze dvou nebo tří vyřazených a neopravitelných jednotlivě.
K tomu celý potřebný soubor seřizovacích, kontrolních a udržovacích prací a úkonů pro zajištění úplné bojeschopnosti veškeré bojové, zajišťující a speciální techniky pluku.

Plukovní rota oprav techniky potom podle potřeby vysílala vyprosťovací a opravářské skupiny na bojiště a zajišťovala podle pokynů techinků praporů a rot vyprošťovaní uvíznuté techniky, opravy na místě nebo odsun do prostorů roty oprav techniky k potřebné opravě.

Poslední vojskový stupeň tankového vojska tvořily tankové divize. U vševojskové divize, tedy tankové nebo motostřelecké potom byla technická pomoc všeho druhu zajišťována pomocí vojskového tělesa zvaného technická opravna divize a ta byla tvořena., zde uvedené platí do konce sedmdesátých let.

Technickou opravnu vševojskové divize do přechodu na typovou organizaci, tedy do konce sedmdesátých let, tvořily:
- družstvo radiačního a chemického průzkumu,
- vyprošťovací četa se:
+ 6 kusy vyprošťovacích tanků VT-55A nebo VT-34,
+ jeřábový tank JT-34,
+ tři těžké vyprošťovací automobily,
+ dva těžké terénní tahače a podvalník,

- 6 souprav opraven pásové techniky

- 8 souprav tankových pojízdných dílen TPD-A,

- jeden těžký vyprošťovací automobil,

- tanková pojízdná elektrotechnická dílna TPED

- pojízdná plnící stanice tlakových nádob PPS,

- 6 souprav opraven kolové techniky

- 8 souprav pojízdných automobilních dílen PAD-1,

- další těžký vyprošťovací automobil,

- pojízdná automobilní dílna PAD-4 na 9 středních terénních nákladních automobilech

- opravna výzbroje a speciální techniky ve složení
+ pojízdná plukovní dělostřelecká dílna na 5 ANTS,
+ spojovací dílna M-3,
+ ženijní pojízdná dílna ŽPD-1,
+ elektrotechnická pojízdná opravna EPO,
+ tanková pojízdná opravna akumulátorů TPOA,
+ tanková pojízdná dílna TPD-B,
+ dvě tankové pojízdné kovárny a klempírny TPKK).
+ škola dílenských specialistů (o třech četách),
+ četa technického a týlového zabezpečení s obvazištěm.

Během transformace na prapor oprav techniky došlo zejména ke

- zrušení družstva radiačního a chemického průzkumu,

- snížení počtu vyprošťovacích tanků při současném vyřazení strojů VT-34,

- nahrazení jeřábového tanku JT-34 jeřábovým automobilem,

- navýšení počtu tankových pojízdných dílen TPD-A u opravny pásové techniky a současně snížení počtu pojízdných automobilních dílen PAD-1 u opravny kolové techniky,

- rozdělení opravny výzbroje a speciální techniky na opravnu výzbrojní techniky a opravnu speciální techniky a mechanických prací, přičemž součástí druhé z nich se nově stala pojízdná kontrolní opravna protitankového raketového kompletu, a snížení počtu čet u školy dílenských specialistů.

Zde už je vidět snahu o co nejvychytanější organizační strukturu, která by podchytila trvalý nárůst pásové a kolové techniky u útvarů a divizí.

Po přechodu na typovou organizaci do složení praporu oprav techniky náležely:

- vyprošťovací četa (5 VT-55A a jeřábový automobil, dva těžké vyprošťovací automobily, těžký terénní tahač a podvalník

- 7 souprav opraven pásové techniky

- 9 souprav tankových pojízdných dílen TPD-A,

- těžký vyprošťovací automobil,

- tanková pojízdná elektrotechnická dílna TPED,

- pojízdná plnící stanice tlakových nádob PPS

- 7 souprav opraven kolové techniky

- 5 souprav pojízdných automobilních dílen PAD-1

- další těžký vyprošťovací automobil

- pojízdná automobilní dílna PAD-4 na 9 ANTS

- opravna výzbrojní techniky tedy pojízdná divizní dělostřelecká dílna na 5 AN TS

- pojízdná plukovní dělostřelecká dílna na ANTS

- pojízdná kontrolní opravna protitankového raketového kompletu

- opravna speciální techniky a mechanických prací ve složení

+ spojovací dílna M-3 p,
+ ženijní pojízdná dílna ŽPD-1,
+ elektrotechnická pojízdná opravna EPO,
+ tanková pojízdná opravna akumulátorů TPOA,
+ tanková pojízdná dílna TPD-B,
+ tanková pojízdná kovárna a klempírna TPKK
- škola dílenských specialistů o dvou četách
- četa technického a týlového zabezpečení s obvazištěm.

Prapor oprav techniky byl schopen:

a/ vyproštování techniky od běžného až po velmi těžký stupeň uvíznutí, tedy třeba tank v bahně po kanón
b/ opravy celých částí pojezdových ústrojí
c/ výměna skupin agregátů nebo jednotlivých agregátů
d/ výměna, a nastřelení- rektifikace palubních zbraní
e/ složit jeden tank ze dvou nebo tří vyřazených a neopravitelných jednotlivě.
K tomu celý potřebný soubor seřizovacích, kontrolních a udržovacích prací a úkonů pro zajištění úplné bojeschopnosti veškeré bojové, zajišťující a speciální techniky pluku.

Divizní prapor oprav techniky potom podle potřeby vysílal vyprosťovací a opravářské skupiny na bojiště a zajišťovala podle pokynů techniků praporů a rot vyprošťovaní uvíznuté techniky, opravy na místě nebo odsun do prostorů roty oprav techniky k potřebné opravě. Dále posiloval jednotlivé roty oprav techniky, pokud po boji nebo v jeho průběhu přesáhl počet vyřazené techniky stanového procenta.

Dále vytvářel samostatné výjezdové skupiny, které byly vysílány do shromaždišť poškozené techniky za účelem kanibalizace této techniky ve prospěch té, co bylo ještě možno udržet v provozu.

Kde je to poněkud v kolizi s tím co jste uvedli vy kolegové, je na vás jestli si to upravíte. Hlavně kolega stetula má trochu přeházené stupně a jejich technické zabezpečení.

[Dzin]

A není důsledek tohoto v západních armádách, že při sebemenší závadě se stane západní tank nebojeschopný na nepřiměřeně dlouhou dobu?

Není. Jak už máš nazačátku, je třeba rozlišovat úroveň opravy. malé závady dokáží opravit menší jednotky vlastníma silama, teprve pro větší potřebují zapojení vyššího logistického celku. Úplně stejně jako v případě "sovětské školy".

Americký systém jen podle toho, co mohu soudit, funguje daleko méně "improvizačně". Tedy je vybudován základní systém, ve kterém je člověk jen kolečko v soukolí. Má definované postupy, co musí udělat a chce se po něm, aby to dělal. Každý technik (logistik atd.) potom může přijít k jakékoliv jednotce na svoje místo a ví naprosto přesně jak co funguje a co se po něm chce. Což je plus. Je zde sice také místo pro improvizace, ale ne tak rozsáhlé. To může být někde mínus, ovšem záleží na tom, jak funguje ceý systém. Protože zase tam, kde se příliš spoléhá na "improvizační schopnosti" je to mnohdy o tom, že se tím maskuje neschopnost.

Ale v celku je zákadní idea obou systémů podobná, máme zde role od nejnižší k nejvyšší a každá dokáže vlastními silami něco. Jen je rozdílná technika provádění. Což je ostatně i správný postřeh zde

Ohledně logistiky tedy jen jednu větu, američani stejně jako celé NATO mají plně vypracovaný systém opravy a odsunu techniky na bojišti. Klasický případ jsou Polní podpůrné brigády (Field Support Brigade).

Niežeby to súviselo s touto témou, ale podporné brigády v zostave vševojskových zväzkov/armád má pochopiteľne aj armáda ruská.

[Polarfox]

Člověka by mělo zajímat, jestli to funguje a ne jak se to provede. I kdyby mi měl powerpack na Abramsu měnit makak, tak dokud je celý systém nastaven tak, že makak vždy dostane co potřebuje, nikdy se po něm nebude chtít více a bude to celé dobře zajištěné i na pozadí, tak je to ok. Někoho může dráždit, že mi motor mění opice, ale pokud to funguje, tak co se řeší?