Obrněné vozidlo budoucnosti, část I., těžký podvozek

[klingy]

Pridat svoju predstavu (je to len hruby pisomny nacrt a niektore podsystemi chybaju) MBT blizkej buducnost v podstate sa jedna o hlboku modernizaciu T-72 vychadza z projektov riesenych v minulusti alebo subsitemov uz vyvynutych pre T 72

Zacnem od podvozku

podvozok by by dostal zosilene zavesenie kvoli zvyseniu hmotnosti...
prerabka blatnikov aby sa mohly zavesit diely modularneho paciera...
Powerpack Renk ESM 350 vyvinuty specialne pre tanky radu T 72/90/PT-91/M-84 bez toho aby sa musel upravovat motorovy priestor
Motor Minimalne 1200 k
Diely modularneho panciera umiestnene po stranch korby a v predne casti korby
3 low light Kamera umiestne v po obvode vozidla + 1 termo kamera pre vodica... zakladny je klasicky denny nocny pristroj vodica napr. meopta CDND-1

A teraz k vezi modifikovany Projekt veze T 21 Pancierovanie riesene modularne podobne ako to Merkeva, nabijaci automat umiestneni v batohu v zadnej casti veze (22 nabojov) dalsich 12 az 18 by bolo umiestnenych v pancierover schranke na mieste povodne karuselu a nadrze pri motorovej prepazke...

Kanon 120 klasika L55 mm alebo 125mm alebo 2A46MS tam sa neviem rozhodnut
stabilizator EDAS EPS 72
system riadenia palby Elbyt Titas (FSC zameriavac strelca) Coaps Panoramaticky zameriavac velitela + doplnenie o dennu/nocnu stabilizovanu kameru ako zalozny zameriavac strelca a zaloznu kameru velitele sucasne sluziacu ako zameriavac velkorazneho gulometu ovladaneho z vnutra veze...
Kominikacny system zas nieco od elbitu (mame zavedene v OSSR)

Chyba aktivna ochrana,
varovny system laseroveho oziarenia
Interkom,
navigacny system
Bojovy informacny system
Hasiaci system
BMS

a este nejake drobnosti...

[skelet]

Když jsem se díval na modernizaci Marder I, tak jsem narazil na projekt HIAV nebo-li těžké pěchotní útočné vozidlo, které je na bázi houfnice PzH2000. Idea je taková, že po sejmutí 12,5tunové věže může být tato váha použita na přídavné pancéřování, přičemž samotné zásahy do korby by byly malé.
http://www.casr.ca/mp-army-combat-systems-hiav.htm

[Petrz]

Předkládám k posouzení návrh silně pancéřovaného bojového vozidla pěchoty jehož pohon tvoří dvě plynové turbíny umístěné v bočních převisech korby nad pásy a a jež je vyzbrojeno 120mm kanónem který využívá CTA munici.

Co bylo mým cílem? Chtěl jsem BVP jež v sobě sloučí přepravní kapacitu obrněného transportéru (tedy 8-10 vojáků) s palebnou silou a ochranou tanků 3.generace (120mm kanón s hladkým vývrtem a vrstvený pancíř) přitom by mělo být zároveň vysoce pohyblivé .

A aby toho nebylo málo měl by být schopen palby na pomalejší vzdušné cíle (zejména helikoptéry).

Hmotnostní limit je 50 tun.

Výsledek ukazuje obrázek níže.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Celé řešení stojí na dvou prvcích.

Prvním je použití bezosádkové věže jež má všechny komponenty -120mm kanón,teleskopickou munici, optiku atd.- umístěnou nad úrovní korby a nezasahují do ní ani v případě maximálního náměru děla (jež činí 40°)

Druhým prvkem je situování (téměř) celé pohoné jednotky do převisů korby nad pásy. Konkrétně jsou v převisech dvě plynové turbíny, nádrže a baterie.

Díky těmto dvoum prvkům -Absencí koše věže a umístěním motorů do převisu- lze využít prakticky celý prostor v korbě pro osádku a výsadek,takže se jich tam vejde kolem 10.


Podrobněji k věži. Věž obsahuje systém nabíjení (jež jsem pojmenoval TALS - Telescopic Ammo Loading System)-a který jsem už zde prezentoval. Přesto ho zde uvedu znovu.

Celý nabíjecí cyklus ukazuje obrázek níže.


Oproti konvenčnu způsobu nabíjení přináší systém TALS tyto výhody

1. jednoduchost konstrukce
2. poloha a orientace nábojové komory je nezávislá na náměru děla Stejně snadné a rychlé nabíjení při jakémkoli náměru
3. Umožňuje velkou elevaci i depresi děla – možnost palby na vzdušné cíle,možnost častější palby i za pohybu v členitém terénu atd.
4. Rychlost palby- u systému TALS splývá proces nabíjení a vyhazování prázdné nábojnice v jeden úkon což zrychluje nabíjení i ve srovnání s ostatními nabíjecími automaty.

Celkově systém nabíjení TALS dle mne přináší oproti automatům běžných tanků zhruba stejné výhody jako běžný automatický systém oproti lidskému nabíječi.

[Zemakt]

Nějak nevidím přepravní prostor družstva.

[Alchymista]

Zrejme pod vežou - veža je uchytená len na strop korby, nezasahuje pod strop. Pohonné agregáty sú podľa návrhu po stranách nad pásmi, takže priestor medzi pásmi je voľný.

[Petrz]

Přesně jak píše Alchymista prostor v korbě je prakticky celý volný. Celé pohonné ústrojí se nachází v prostoru nad pásy (tam kde korba přesahuje nad pásy z čelního pohledu) - na každé straně korby je (doslova nad pásem) jedna turbína, nádrž ,baterie.
Zároveň věž minimálně zasuhuje do prostoru korby.

V tom je pointa celého návrhu - ačkoli BVP "Mephisto" je mimořádně dobře vyzbrojeno (v tomto ohledu snese srovnání např. s T-72 m4CZ) a disponuje velmi výkoným motorem (jako moderní západní tanky), skýtá zároveň prostor pro 8-10 vojáků (+ 3 členy osádky). Samozřejmě má to svá omezení - zejména tato koncepce vede k velké výšce "Mephista" a trochu mi vadí i relativně malá zásoba munice.

[Zemakt]

Ano, poměr délky k výšce mne také poněkud zarazil. Ovšem podle některých teorií by to v dnešním boji nemělo být na závadu

[Petrz]

Uznávám je to trochu neestetické - také mému oku lahodí spíše projekty s nízkou siluetou. A nízká silueta má dle mne i dnes své výhody.

Zde by však snižování siluety bylo dle mne spíše kontraproduktivní. Buď by se tím omezila přepravní kapacita stroje (na dvě třetiny až polovinu) nebo bych musel omezit náměr kanónu (a tím snížit schopnost palby na vzdušné cíle či ve městě a členitém terénu)

Celkově se mi,aspoň nyní, jeví univerzálnost použití důležitější než nenápadnost stroje.

[Alchymista]

Ja by som najväčší problém videl v zbrani - koncepcia TALS mi nepripadá vhodná pre zbraň s úsťovou energiou na úrovni 10+MJ. A to z týchto hlavných dôvodov:
1) budú tam významné problémy s pevnosťou a tuhosťou "rámu" okolo otočnej nábojovej komory - tento diel zachytáva rovnaké sily, ktoré u tradične konštruovaných tankových zbraní zachytáva klinový záver. Pritom nároky na jeho odolnosť proti deformácii sú vyššie, pretože v jeho vnútri sa s pomerne malými toleranciami otáča valcovitý blok s nábojovou komorou
2) celý systém s otočnou nábojovou komorou je v porovnaní s klasicky konštruovanou zbraňou zrejme výrazne ťažší (rozmerné diely + vysoká nároky na pevnosť a tuhosť konštrukcie)
Ďalším zdrojom problémov by mohlo byť aj uloženie zbrane v ložiskách pre pohyb v námere - sú pomerne veľkého priemeru a kvôli značnej šírke systému s otočnou nábojovou komorou pomerne veľmi ďaleko od seba.

Tiež sa mi zdá, že v projekte je podcenený priestor potrebný pre uloženie pohonnej jednotky turbínového typu, rozhodne letecký motor (či už pre lietadlá alebo vrtuľníky) nie je vhodným "merítkom" pre turbínový motor určený pre pohon pozemných vozidiel.

[Mirek58]

Koukám na návrh a jestli jsem správně rozuměl, tak jde vlastně o princip revolveru.
V tom případě bude stejný problém, těsnění mezi nábojovou komorou a hlavní.

[Alchymista]

Toto je myslím u teleskopickej munície technicky zvládnuté - na ústí nábojnice je prstencovitý prvok, ktorý sa pri výstrele vysúva vpred a zapadá do vybrania v hlavni, čím štrbinu medzi nábojovou komorou a hlavňou utesní alebo aspoň prekryje. Po poklese tlaku v hlavni sa "nejak" zatiahne späť do nábojnice... Pohyb prvku je relatívne malý, maximálne tak 10% priemeru nábojnice

[Petrz]

Unávám že v načrtnutém schématu může být dost nedostatků a děkuji že mne na ně upozorňujete.

Alchymista: Máš pravdu jak s tou hmotností tak pevnostními nároky, obojí by u načrtnuté koncepce obecně asi problém byl . Přiznám se že jsem nábojovou komoru i tělo kanónu kreslil spíš intuitivně - takže v danné podobě by to ani funkční být nemuselo. Takže uznávám logiku i reálnost tvých námitek. Proto se zeptám jaké navrhuješ řešení. Mne třeba napadá udělat spodní část těla kanónu (pod otočnou komorou) žebrovanou ,tím by se zvýšila výrazně pevnost přitom hmotnost zůstala stejná. (a zvýšil se i dovod tepla). Druhá věc co mne napadá je uděla otočnou komoru titanovou,přitom však nechat prstenec kolem střely ocelový.

Ďalším zdrojom problémov by mohlo byť aj uloženie zbrane v ložiskách pre pohyb v námere - sú pomerne veľkého priemeru a kvôli značnej šírke systému s otočnou nábojovou komorou pomerne veľmi ďaleko od seba.

Zde se přiznám mi není úplně jasné proč je to problém.

Koukám na návrh a jestli jsem správně rozuměl, tak jde vlastně o princip revolveru.
V tom případě bude stejný problém, těsnění mezi nábojovou komorou a hlavní.

Zajímavý postřeh. V tomto ohledu se spoléhám na Alchymistovo tvrzení ,neb znalosti v této oblasti mám podstatně menší (ostatně jako v mnoha jiných oblastech)

Toto je myslím u teleskopickej munície technicky zvládnuté - na ústí nábojnice je prstencovitý prvok, ktorý sa pri výstrele vysúva vpred a zapadá do vybrania v hlavni, čím štrbinu medzi nábojovou komorou a hlavňou utesní alebo aspoň prekryje. Po poklese tlaku v hlavni sa "nejak" zatiahne späť do nábojnice... Pohyb prvku je relatívne malý, maximálne tak 10% priemeru nábojnice

[rabo]

Pterz, nechceš sa odraziť od vozidiel RF ? Armata T-15 by mohla byť vhodnou platformou.Masívna, dobre chránená, relt. ľahká, ale zároveň schopná niesť rôzne nadstavby.

[cover72]

Rusové přeci jasně řekli, že Armata nebude na export, takže to nemá smysl...

[klingy]

Covere, no ja som zaznamenal vyjadrenie, ze Armata bude uvolnena na vyvoz po roku 2020

[Prdola]

Pterz, nechceš sa odraziť od vozidiel RF ? Armata T-15 by mohla byť vhodnou platformou.Masívna, dobre chránená, relt. ľahká, ale zároveň schopná niesť rôzne nadstavby.

Taky by ten městský tank měl mít dobře chráněnou střechu a alespoň boky, jak to bude mít Armata ví bůh, předpokládám, že předek bude hodně odolnej, ale co zbytek.

[klingy]

No podla relativne spolahlivych zdrojov ma T-14 48t v zaklade, s balikom pre mesto ma 53 ton...
http://bmpd.livejournal.com/1314925.html

[cover72]

Klingy: to by mi nedávalo smysl. Uvolnit na export T-72/80/90 dávalo smysl, protože to byly "profláknuté" konstrukce, kde se potenciální protivníci stejně k nějakým kouskům dostali. Ale exportovat Armatu dává z hlediska utajení složení a možností pancíře smysl minimální, resp. žádný.

I USA exportují Abrams s degradovaným pancířem, který je "výrazně horší, než ten na Leopardu 2A5" (odhaduje se cca. 370-400mm RHAe proti KE) -- a jak dlouho jim trvalo, než i takhle "oškubaný" Abrams pro export uvolnily? První Abramsy se směly až v září 1989 prodat Saúdům, se kterými mají USA smlouvu že nenechají padnout královský rod, a i tak se museli spokojit s tím podprůměrným "monkey" modelem. Stejně tak Egypt, a dokonce ani věrní spojenci USA Australané, kteří bojovali po boku USA v Koreji, Vietnamu, Iráku i Afghanistánu, nedostali na své Abramsy americký pancéř, ale také jen ten oškubaný!

Takže vyvážet Armatu? Aby se každý mohl podívat na její pancíř a když ne na ten, tak alespoň na detaily uspořádání trupu, ze kterého by šlo jasně vyčíst, kde je kolik pancíře alespoň na tloušťku a kam je nejlepší vést palbu?

To si nemyslím. To by na tom Rusové museli být finančně opravdu, opravdu bledě.

[Prdola]

To jo no, navíc uvolněná po roku 2020, to mi přijde brzo, nedá se čekat, že jich bude za 2 roky plné Rusko, takže v roce 2020 čekám tak maximálně 350 kusů v RA.

[rabo]

I USA exportují Abrams s degradovaným pancířem, který je "výrazně horší, než ten na Leopardu 2A5" (odhaduje se cca. 370-400mm RHAe proti KE) -- a jak dlouho jim trvalo, než i takhle "oškubaný" Abrams pro export uvolnily? První Abramsy se směly až v září 1989 prodat Saúdům, se kterými mají USA smlouvu že nenechají padnout královský rod, a i tak se museli spokojit s tím podprůměrným "monkey" modelem. Stejně tak Egypt, a dokonce ani věrní spojenci USA Australané, kteří bojovali po boku USA v Koreji, Vietnamu, Iráku i Afghanistánu, nedostali na své Abramsy americký pancéř, ale také jen ten oškubaný!

Ale no. O Abrams nebol a ani teraz nie je záujem. Do Egypta bol dodávaný len preto, že si dodávky zaplatili Amíci v rámci vojenskej pomoci pre Egypt, ktorá bola v sume niekoľko mld USD ročne. SAE mali koncom 80. rokov dohodu na kúpu Juhoslovanských tankov, ale po "vojne" aj napriek ponuke USA kúpili problematický Leclerc. A Saudi ? Tí kúpili jedny z posledných M1xx a neviem o tom, že by kupovali nejaké osekané verzie. Aká verzia je u nich ? Prečo ani jeden Európsky štát nezaviedol po "úspechu" Abramsov v Iraku Abrams, prečo dokonca aj spojenec , ktorý dostáva ročne mld USD ako vojenskú pomoc išiel radšej do Merkava IV ? Prečo po nich "nelační" India a ani Čína a prečo nie Južná Amerika ? A to ani po najlacnejšej verzii ? Je to preto , že USA si chránia svoje super stroje ?

Klingy: to by mi nedávalo smysl. Uvolnit na export T-72/80/90 dávalo smysl, protože to byly "profláknuté" konstrukce, kde se potenciální protivníci stejně k nějakým kouskům dostali.

K T-72M sa dostali v pohode, k T-72B už s problémom, tak ako aj k T-80BV, K T-80U vo Švédsku, kde pancier dopadol veľmi dobre sa dostali, no ktovie kedy , lebo jeho výsledky - panciera, sa objavili až teraz a k T-90 sa nedostali asi nikdy. Prečo by India prezradila Pakistanu svoje schopnosti. Pre Teba je Tčko prefláknutá konštrukcia ,ale napr. AČR bude na nej dokedy a to modernizácia vyšla drahšie ako kúpa Leo-2A4.

Takže vyvážet Armatu? Aby se každý mohl podívat na její pancíř a když ne na ten, tak alespoň na detaily uspořádání trupu, ze kterého by šlo jasně vyčíst, kde je kolik pancíře alespoň na tloušťku a kam je nejlepší vést palbu?

Strieľať na trup ? Tak to je fakt úloha pre "Antona Špelca ostrosřelca"