Reichstag v plamenech

Stavby a umění, slavnosti, sjezdy. Nacistická mystika.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Reichstag v plamenech

Příspěvek od Lord »

Po deváté hodině večer 27. února 1933 začal hořet Reichstag (Říšský sněm) v Berlíně. Oheň byl založen na několika místech, a časem přešel navzdory činnosti hasičů a policie v obrovské plameny, které zachvátily hlavní komoru veřejných zástupců lidu. Policie pátrala po stopě žháře a rychle našla člověka s jménem Marinus van der Lubbe, který se napůl nahý krčil za stavbou.

Adolf Hitler a Hermann Goering brzy přišli na to, že Marinus van der Lubbe je známý komunistický agitátor. Goering bezprostředně deklaroval, že oheň byl založen komunisty a může značit začátek násilnému převzetí moci bolševiky.

Hitler využil této situace a na obranu vyhlásil stav nouze. Poté přesvědčil stárnoucího prezidenta Paula von Hindenburga podepsat výnos, který měl „dočasně“ zrušit většinu z lidských práv, které zaručovala ústava Výmarské republiky z roku 1919.

Policii sdělila, že van der Lubbe prohlásil, že oheň založil na protest proti rostoucí síle nacistické strany. Pod mučením to zopakoval znovu a znovu a byl tedy předveden k soudu spolu s vůdci opoziční komunistické strany.
S jejich vůdci ve vězení a nepovoleným přístupem k tisku byli komunisti poraženi v nadcházejících volbách, a těm komunistům a některým sociálně-demokratickým zástupcům, kteří byli zvoleni do Reichstagu bylo stejně zabráněno jednotkami SA usednout na svá místa.

Hitler byl tak při síle. Nacistická strana získala ve volbách 44 procent hlasů a zbývající menší strany nutila hlasovat pro Zmocňovací zákon. A povedlo se, dvoutřetinová většina přítomných poslanců tento zákon odhlasovala. Zmocňovací zákon dal vládě právo bez schválení parlamentem vynášet zákony a omezil tak mnoho občanských svobod.

U soudu byl van der Lubbe shledán vinným a odsouzený k smrti. Rozsudek byl vykonán 10. července 1934, tři dny po jeho dvacátých pátých narozeninách.

Na druhé straně však v jednom z posledních vzepětí konstitučního státu soudní dvůr osvobodil vedení komunistické strany. Rozčilený Hitler to považoval za zradu, zařadil to mezi mnoho jiných přečinů, a ustanovil nově Volksgerichtshof ("Lidový soud"), který se stal v pozdějších válečných letech neslavný pro obrovské množství rozsudků smrti uložený pod vedením Rolanda Freislera.

Historici se obecně shodli, že van der Lubbe byl blázen, který možná skutečně založil v Reichstagu oheň. Rozsah škod nicméně vedl ke značné debatě o tom zda jednal osamoceně. U soudu se komunisté dokázali obhájit (v čele s Dimitrovem) a byli propuštěni, takže bylo obtížné věřit, že oni by to toho mohli být zapojeni.

Zvažovala se rychlost, kterým oheň obklopil stavbu, van der Lubbeho reputace jako blázna toužícího po slávě a tajemných poznámkách, které vedli nacističtí úředníci. Nyní se obecně věří, že nacistická hierarchie v tomto viděla možnost jak získat politický vliv a upevnit svou moc. Přesto nejsou dodnes jednoznačné důkazy zda nešlo z jejich strany o nějakou mystifikaci. Tak či onak, ať požár založil kdokoliv nejvíce to prospělo právě nacistům.

Obrázek
Hořící Reichstag v roce 1933.

Obrázek
Vtipný malíř si všimnul určité paralely mezi Reichstagem a WTC.

Obrázek
Reichstag v roce 1945 po dobytí Berlína Rudou armádou.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Architektura & mystika“