Německé dálniční síť před a v průběhu WW2

Stavby a umění, slavnosti, sjezdy. Nacistická mystika.
Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Německé dálniční síť před a v průběhu WW2

Příspěvek od kacermiroslav »

Německé dálniční síť před a v průběhu WW2
1934 – 1945

Obrázek Německá dálniční síť v roce 1940

Jak již průběh První světové války naznačil, bude hrát v každém nadcházejícím konfliktu klíčovou roli zásobování a tudíž trasy, po kterých takové zásobování a přesun vojsk bude probíhat. Již německý Schlieffenův plán útoku na západ z roku 1906 v sobě zakomponoval přesun vojsk na hranice s Francii a Belgii po železnici, a poté co by německá vojska porazila dle plánu do 40 dní Francii a Britské Expediční sbory, mělo se vítězné vojsko po železnici urychleně přesunout na východní hranice císařství a postavit se mobilizované obrovské ruské armádě. Té právě chybějící hustota infrastruktury měla zabránit v rychlé mobilizaci a tak by Německo nemuselo de facto válčit na dvou frontách zároveň. Německé velení pak šlo za tímto plánem a cílevědomě budovalo silnou železniční síť od východu svého území na západ.

S rozvojem automobilového provozu pak vstoupil do logistických zájmů další dopravní prostředek, který by ve spolupráci se železnicí mohl výrazně pomoci provádět přesuny vojsk, zbraní a zásob. Proto nás asi nepřekvapí, že nacistické Německo pod Hitlerovou vládou mělo stavbu dálnic za svou „mírovou“ prioritu a od doby, kdy se začali první dálnice stavět, pokročilo do polovičky války skutečně mílovými kroky. Hustá německé dálniční síť pak výrazně napomáhala během celé WW2 logistice v dopravě všeho možné a nemožného od severu na jih a od východu na západ celé Velkoněmecké říše a i po okupovaných územích. Navíc role dálniční sítě mohla být a byla v případě války využívaná také jako vynikající záložní letiště, protože na dlouhých betonových širokých úsecích dálnic se dalo snadno startovat a přistávat. Tato myšlenka záložních letišť pak byla po válce od Němců převzata ve všech zemích a i současné dálniční tratě těmto požadavkům podléhají.
Obrázek


Historie dálnic
Na počátku 20.století prudce narůstá podíl automobilové dopravy a těmto novým požadavkům byla poprvé na světě v USA postavena první silnice pro motorová vozidla na Long Islandu v New Yorku, tzv. Parkway, měřící 64 km. První předchůdce dálnic v Evropě se objevil již v roce 1913 a není asi překvapením, že se tak stalo v průmyslově vyspělém Německu. Nedaleko Berlína se začal v roce 1913 stavět tzv. AVUS (Automobilverkehrs und Übungsstrasse). Krátce po zahájení stavby však přichází První světová válka a priority císařství jsou plně podřízeny válce. Proto je AVUS dostavěn až po válce v roce 1921. Jednalo se o cca 10 km dlouhý souběžný úsek s naprosto rovnými dvouproudovými silnicemi, které byli na obou koncích propojeny vratnými zatáčkami. Tato první rychlostní silnice tak byla ještě pouze dvouproudová, tedy obousměrná jako normální silnice. Avšak měla již mimoúrovňové křižovatky a téměř vše ostatní, co mají dnešní dálnice. Tento předchůdce dálnice pak byl využíván především pro závody, testy motorů, automobilů atd. (První předchůdkyní dálnic v Evropě však byla 50 km dlouhá autostráda v Itálii. Ta byla vybudována již v r. 1924 z Milána do Varese).

Koncem dvacátých let jsou na prvním německém dálničním úseku zkoušeny různé technologie pokládky betonových vozovek pro budoucí dálniční výstavbu. Myšlenky stavby kapacitních komunikací jsou však mnohem starší, než jak později připouštějí Hitlerovi napomahači. První skutečná rychlostní kapacitní komunikace je postavena v letech 1929-1932 a to mezi Kolínem nad Rýnem a Bonnem, tedy ještě před nástupem Hitlera k moci. Ovšem teprve Adolf Hitler a jeho napomahači rozeznávají obrovský hospodářský, propagační i vojenský význam dálnic.


Výstavba dálnic před a během WW2
Rok po nástupu Hitlera k moci je u obce Unter Haching slavnostně zahájena výstavba dálnic v Německu. V roce 1934 pracovalo na německých dálnicích 45.000 zaměstnanců, což byl významný politický a ekonomický počin v době celosvětové ekonomické krize a který přispěl k popularizaci vlády Adolfa Hitlera. O rok později již to bylo 90.000 zaměstnanců a v roce 1936 již 99.000 zaměstnanců, kteří pracovali na 756 kilometrech dálničních těles a 912 kilometrech dálničních vozovek.

Obrázek


Tempo výstavby na naše dnešní poměry bylo přímo neuvěřitelné. Jen v prvním roce (1935) bylo uvedeno do provozu 112 km dálnic a o rok později již to bylo 953 kilometrů. Do konce roku 1938 pak měla Velkoněmecká říše zprovozněných 3.046 km nových dálnic a to i včetně několika úseků mimo Říši a další stovky kilometrů byli ve výstavbě. Tyto údaje vypovídají o tom, jaká byla kladena priorita na výstavbu dálniční sítě a za jakých nejmodernějších technologií stavba probíhala. Také je při počtu dělníků a stavěných úseků vidět, že byla použita rozsáhlá mechanizace. Výstavba dálnic v Německu pokračovala i po zahájení války. Tempo výstavby dálnic se však snižovalo a v polovině roku 1942 byla výstavba ,,prozatímně ukončena“. Výjimku tvořily pouze některé dálniční stavby těsně před dokončením a některé mosty. I tyto práce však byly pod vlivem válečných neúspěchů Německa postupně ukončovány v průběhu roku 1943.

Obrázek

Na území tehdejšího Německa bylo dokončeno cca 3.800 km dálnic. Cca 2.000 km dálnic se nacházelo v různém stadiu rozpracovanosti. Mnoho dálnic bylo budováno i na území okupovaných států (Rakousko, Československo, Polsko). Některé z těchto dálnic byly po válce dokončeny, ale některé naopak dodnes zarůstají vegetací a vytvářejí podivnou kulisu.
Obrázek


Historie Československé dálnice
Československo jako sedmá nejvyspělejší ekonomika Evropy přistoupila k výstavbě dálnic krátce po Německu a stala se tak druhou zemí na světě, která zahájila stavbu skutečné dálnice. Nutnost výstavby páteřní komunikace na území Československa si snad uvědomoval každý, kdo měl co do činění s automobilovým provozem a podíval se na mapu našeho území. Země která se jako dýka zarývala do Německa od západu a přecházela v dlouhou a úzkou linii až do Podkarpatské Rusi potřebovala jednotnou spojnici z východu na západ. Již v polovině 30.let 20.století začínají vznikat první plány na výstavbu této československé páteřní komunikace, ale zatím bohužel bez většího pochopení vlády. Až světový podnikatel J.A. Baťa v roce 1937 nechal na vlastní náklady zpracovat projekt výstavby této komunikace a seznámil s tím širokou laickou veřejnost. Ten na podporu svých projektů vydává i knihu ,,Budujme stát pro 40 miliónů lidí“, kde popisuje plány na rozvoj celého státu. Mezi mnohými návrhy je i plán na výstavbu dálkové komunikace Cheb-Velký Bočkov.

A tak nakonec po řadě příprav byla dne 2.listopadu 1938 konečně vládou schválena výstavba dálnice napříč republikou z Prahy na Podkarpatskou Rus. Bohužel toto rozhodnutí přišlo akorát v době Mnichovské krize a republika záhy v důsledku Mnichovského diktátu přišla o území Sudet. Navíc se v březnu 1939 odtrhlo Slovensko a ze zbytku republiky se stal německý Protektorát Čechy a Morava. Z páteřní komunikace se tak nakonec stala „pouze“ dálnice z Prahy na hranice se Slovenskem. Stavba byla zahájena dne 2.května 1939 v Průhonicích a nesla označení jako „Protektorátní“. Společně s ní se totiž na území zabraných Sudet a napříč Moravou stavějí ještě další dálnice, patřící čistě Němcům. Jedna, tzv. "Exteritoriální", měla vést nejkratší cestou z německé Breslau (dnes polské Wrocławi) do Vídně. Ta nám byla nařízena jako součást Mnichovské dohody neboť vést svou dálnici přes území cizího státu bylo do té doby nevídané. Další dálnice, tzv. "Sudetská", byla budována z německého vnitrozemí přes Cheb, Karlovy Vary a Lovosice do Liberce a dále na sever Německa. Současně s těmito dálnicemi byly zahájeny práce i na stavbě "Pražského dálnicového okruhu". Veškerá rozsáhlá výstavba stovek kilometrů těchto dálnic měla být dokončena již za několik let. Na tehdejší dobu to byly neuvěřitelně krátké termíny, které by se podařilo splnit. Avšak nedostatek pracovních sil a poté začátek WW2, stavbu zpomalovaly. Záhy musela být v r. 1942 výstavba úplně zastavena. To již bylo rozestavěno celkem 73 km Protektorátní dálnice, asi 30 km Sudetské dálnice a několik desítek kilometrů Exteritoriální dálnice. Na pražském okruhu byl rozestavěn jen nepatrný zlomek. Další plánované dálnice z Prahy přes Plzeň, přes Ústí, přes České Budějovice a přes Hradec Králové, všechny vedoucí do Německa, se již nestačily ani rozestavět. Stejně tak uvažované dálnice z Jihlavy a z Českých Budějovic do Vídně.


Československé dálnice podle německého scénáře
Prakticky ihned poté, co se nacistické Německo zmocnilo Mnichovskou dohodou území Sudet, začínají němečtí inženýři pracovat na projektech, jak zlepšit dopravní obslužnost v nově vzniklé tzv. Sudetské župě a její napojení na stávající Německou dálniční síť. Na této připravované stavbě se osobně angažuje i Konrád Henlain. Již v průběhu října 1938 vzniká v Chebu projekční kancelář z rozhodnutí generálního inspektora německých silnic ing. Dr. Todta. V průběhu listopadu je tato projekční kancelář přesunuta do Karlových Varů. V průběhu projektu se vyskytly dva zásadní problémy a to hornatá krajina v pohraničí a uhelná ložiska. Přesto je ale rychlost přípravy výstavby neskutečná a již koncem listopadu 1938 začínají v okolí Chebu přípravné práce Samotná stavba Sudetské dálnice pak je zahájena dne 1.prosince 1938. Slavnostní výkop stavby provádí zástupce Adolfa Hitlera, Rudolf Hess. První úsek je dlouhý zatím jen 4 kilometry a pracuje na něm cca 200 dělníků, ale na jaře 1939 se práce rozbíhají i na dalších úsecích ve směru na Karlovy Vary.
Další úsek dálnice na území bývalého Československa se začal stavět 18.dubna 1939 u Liberce. Tato stavba však na rozdíl od předchozí nesměřuje do Sudet, ale k budoucí dálniční křižovatce, která má propojit Sudetskou dálnici a napojit na budovanou trasu dálnice Dresden-Breslau. Tato dálniční křižovatka se má nacházet severozápadně od města Görlitz. V květnu 1939 oznamuje Ing. Dr. Todt definitivní trasu dálnice. Sudetská dálnice má začínat na dálniční křižovatce poblíž obce Streitau. Odtud má pokračovat ve směru na bývalé státní hranice, které má překročit u obce Hohenberg. Dále pokračuje severně od Chebu, za kterým se nadále stáčí k severu tak, aby po úpatí Krušných hor obešla uhelné revíry. Velkým obloukem obchází Karlovy Vary a zde se z ní má odpojit budoucí dálnice A71 Karlovy Vary-Mariánské Lázně-Regensburg. Dálnice dále pokračuje ve směru Ostrov nad Ohří, Kadaň, Chomutov, Most a dále k Litoměřicím. Zde překonává u obce Libochovany Labe a směřuje přes Mimoň k Liberci. Od Liberce dálnice míří na sever k plánované dálniční křižovatce s dálnicí Dresden-Breslau. Práce na dálnici probíhají velmi rychle, začátek války však jejich práce značně omezí.
Obrázek Rudolf Hess při slavnostním výkopu


Exteritoriální dálnice
Jak už bylo výše řečeno, při přijetí Mnichovského diktátu, byl jeho součástí i Německý požadavek na vybudování Exteritoriální dálnice, tedy dálnice, která by ležela mimo území Německa. Mělo se jednat o nejkratší spojnici mezi německými městy Breslau a Vídeň o délce 65 km ležících na území Československa (již bez pohraničních oblastí). Dálnice pod označením A88 měla naše území vstupovat poblíž Králík (v dnešních hranicích) a opouštět ji v oblasti města Mikulov. V protektorátních hranicích to pak byl úsek mezi Jevíčkem a Rajhradem.

Článek z tehdejšího technického měsíčníků:
· Dohoda, učiněná o stavbě této průchozí říšské dálnice Vratislav-Brno-Vídeň mezi Česko-Slovenskem (pozn. tehdejší název) a Německem, jest úplné nóvum v mezinárodních vztazích. Naším územím (pozn. území druhé republiky) bude tato dálnice probíhat v délce asi 65 kilometrů. Průchozí dálnice bude mít povahu exteritoriální a bylo ustanoveno, že ji postaví společnost RAG (pozn. obdoba našeho GŘSD). Finanční zajištění stavby, dopravní policii a celní službu zajistí Německo. Naše vláda však poskytne Německu zdarma všechny potřebné pozemky.
· Dálnice bude celně oddělena od Česko–Slovenska a na všech dálničních nájezdech budou německým státem zřízeny celnice.
· Dále bylo přislíbeno, že stavba některých úseků bude zadána i našim podnikatelům.
· Profil této dálnice bude běžný jako v Německu a to 28,5 m.


Přípravné práce se rozbíhají ještě před koncem roku 1938. Postup přípravy stavby této dálnice je z dnešního hlediska ohromující. Za tři měsíce jsou připraveny plány na výstavbu i pozemky, které jsou potřebné na výstavbu. Ty jsou předány naší vládou Německu. Okupace zbytku republiky umožňuje Němcům ještě více urychlit přípravy výstavby dálnice. Vlastní výstavba dálnice začíná 11. dubna 1939. Dle plánů má být dálnice, dlouhá 320 km (protektorátem má procházet v délce 65km) a zprovozněna má být na konci roku 1940. Po zahájení prací v dubnu 1939 je postup prací na naše tehdejší poměry nevídaný. Pracuje se ve dvou směnách po 10-ti hodinách. Stavební práce na dálnici jsou zadány jak německým tak i českým firmám. V okolí Jevíčka pracují německé firmy Hermann & Mieleg a dále Deutsch & Kleckner. V okolí Černé Hory česká firma Hrabě a Lozovský (staví i na protektorátní dálnici). Firma Litická a.s. zase staví v okolí Brna (podílí se také na protektorátní dálnici). Počátkem roku 1940 tempo prací zvolňuje a 30. dubna 1942 je vlastní stavba dálnice A88 zastavena. Až do konce války hlídá staveniště německá armáda. Po válce je staveniště opuštěno a jsou zlikvidována různá stavební zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice chátrá hlavně z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítá.

A v takovém stavu, v jakém ji opustila německá vojska v roce 1945 můžeme tuto stavbu nalézt i dnes. Pořád existuje řada betonových mostů, mostků, propustí, terénních úprav a to vše de facto na území, které již po válce připadlo Československému státu a kde je provedena od války stavební uzávěra. Bohužel náš stát se ke koncepci této stavby v rámci dálničního systému České republiky vrací až dnes. A tak se možná dočkáme paradoxu, kdy část plánovaných úseků využije a naváže na stavby provedené před více jak 70 lety.
Obrázek plán výstavby německých dálnic na území Československa 1939-1945



Závěr
Od prvního slavnostního výkopu na stavbě německé dálniční sítě v roce 1934 do jejího ukončení v roce 1943 (na územích mimo Německo byla stavba ukončena již roku 1942) uplynulo pouhých 9 let. Přesto za tuto krátkou dobu němečtí dělníci a inženýři předvedli neuvěřitelnou rychlost, promyšlenost a technickou úroveň ve výstavbě dálnic. Do ukončení výstavby bylo od roku 1934 do roku 1943 zprovozněno 3.481,7 km dálnic (na území dnešního Německa), dále pak 426,1 km mimo území dnešního Německa a kolem dalších 2.000 kilometrů bylo v různém stádiu rozpracovanosti. Svým způsobem nám může být líto, že válka netrvala déle, protože by na území Československa by bylo dokončeno několik set kilometrů nových dálnic, kterých co si budeme nalhávat je v dnešní době stále nedostatek. Německo předvedlo, co taková dálniční síť a celkově infrastruktura dokáže udělat v době války za velkou službu a neváhalo tyto komunikace stavět i na dobytých a obsazených územích (Polsko, Československo). V konečném důsledku však stát se svým vedením, který si plně uvědomoval důležitost infrastruktury v době míru i války, dojel právě v širokých ruských dálavách na problémy se zásobovacími trasami.
Obrázek Obrázek


Zdroje:
www.dalnice.com
www.dalnice-silnice.cz
www.rsd.cz
www.wikipedia.org
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 26/5/2009, 19:32, celkem upraveno 3 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Dokončené říšské dálnice nacházející se mimo území dnešního Německa


Dálnice uvedené do provozu v roce 1936:
Polsko Elbing-Ost----Neumünsterberg 14,1 km
Polsko Schalmey----Braunberg 5,7 km
Rusko * Konradswalde----Königsberg 19,5 km
Polsko hranice Něm/PL----Stettin-Süd 2,7 km
Polsko Kreibau----Breslau 90,8 km
Posko Gleiwitz-Hafen----Hindenburg-Nordost 12,0 km
Celkem 144,8 km


Dálnice uvedené do provozu v roce 1937:
Polsko Neumünsterberg----Schalmey 20,2 km
Polsko Braunsberg----hranice Pl/Rus* 12,1 km
Rusko* hranice Pl/Rus----Konradswalde 20,7 km
Polsko Stetin-Süd----Hornskrug/Bäderstrasse 26,6 km
Polsko Sagan----Linden 33,2 km
Polsko Linden----Kreibau 17,1 km
Celkem 129,9 km


Dálnice uvedené do provozu v roce 1938:
Polsko Elbing-West----Elbing-Ost 4,3 km
Polsko hranice Něm/Pl----Sagan 37,5 km
Polsko Breslau----Brieg 40,6 km
Polsko Bischofstal----Gleiwitz-Hafen 18,6 km
Polsko Hindenburg-Nordost----Hindenburg-Borsigwerk 1,0 km
Celkem 102,0 km


Dálnice uvedené do provozu v roce 1941:
Rakousko hranice Něm/Rak----Salzburg-Mitte 9,3 km
Rakousko Knoten Salzburg----Salzburg-Süd 7,1 km
Celkem 16,4 km


Dálnice uvedené do provozu v roce 1942:
Polsko Hornskrug/Bäderstrasse----Hornskrug 1,3 km
Polsko Hornskrug----Stargard in Pommern 19,7 km
Polsko Wangschütz----Bischofstal 8,0 km
Celkem 29,0 km

*Kaliningradská oblast

Obrázek
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

" Svým způsobem nám může být líto, že válka netrvala déle, protože by na území Československa by bylo dokončeno několik set kilometrů nových dálnic" - nesouhlas - náckové brzy pochopili, že jim dálnice u nás nebude ohledně zásobování východní fronty celkem k ničemu a stavbu zastavili. Delší průběh války by tedy dálnici neprodloužil, jen přinesl tisíce dalších zavražděných.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Cover má pravdu, dálnici by u nás vybudoval J.A. Baťa společně s novým železničním koridorem a průplavem Morava-Odra-Labe. Tomuto ambicioznímu projektu vzal vítr z plachet Mnichov a potom po válce označení J.A. Baťi coby kolaboranta...
Němci by tak maximálně dobudovali dálnici do Vídně přes Brno, další by přišli na řadu po asimilování českého a moravského prostoru německými soukmenovci...

Když už je tu řeč o J. A. Baťovi, tady je odkaz na jeho skvělou vizi
http://www.bsp40m.czechian.net/001.php

silniční magistrála - http://www.bsp40m.czechian.net/001ab.jpg
vodní spojení - http://www.bsp40m.czechian.net/076ab.jpg
železnice - http://www.bsp40m.czechian.net/191ab.jpg
a tady je to komplet - http://www.bsp40m.czechian.net/096ab.jpg

Kdyby to vyšlo, tak teď bydlím ve středu republiky.... Takto je zlínsko na okraji (hlavně zájmu z Práglu...)
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Problém byl, že se rozestavěných dálnic a to našich předválečných ( a to i Baťou plánované dálnice) i německých válečných nikdo nechopil a celá rychlostní síť se u nás na mnoho let zastavila. Třeba celá dálnice v okolí Prahy je postavená na německém základu, kdy chyběla akorát ta finální betonová nebo asfaltová pokrývka... A co teprve ten navrhovaný pražský okruh, to by byla dneska věc, co?

Odkaz na Ředitelstí silnic a dálnic
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Víte když jsem zpracovával práci o Starém hradisku tak jsem stopy prací na německé dálnici našel. Místní o nich poměrně hodně vědí.

Když se stavěla dálnice Brno - Vídeň, jak píše Mira, zůstalo po ní ledacos. A Vojkovic dokonce dva skvělé mosty. Roky jsem kolem nich jezdil. Pevné kusy i se základy mostovky. Na tom hromada sprašové zeminy a porostů. A dnes? Oba by očistěny a zakomponovány do nové dálnice. Je to divné ale němečtí inženýři trefili u šírku tak že vyhověla dnešním požadavkům.

Někde mám i fotky. Jakmile je dohledám, tak je sem šupnu. Budou se vám líbit.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

hydrostar píše: A co teprve ten navrhovaný pražský okruh, to by byla dneska věc, co?
Pražský okruh - ten současný plánovaný - to byla česká věc, ne německá.
Probírali jsme to tady, ale v tématu je OT.
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Já vím, že je to československý návrh, teda byl. V tem odkazu je aj vyznačený v přibližné mapě Prahy a taky je tam frklá ta německá tangenciála. Nikde sem nepsal o tem, že to bylo německé, ale současně sem nenapsal, že to bylo české, to je fakt. Napsal sem to sice neohrabaně, ale že je to německé sem opravdu neřekl...
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Ano, napsal jsi - "celá dálnice v okolí Prahy je postavená na německém základu".
Dnes máš nejen německou tangentu - D5, Rozvadovskou spojku, Jižní spojku a dálnici D1, ale severozápadní okruh Prahy a rozestavěný jižní okruh, ale ty nejsou označeny jako dálnice, ale jako rychlostní komunikace (R1).
Jen bych tě velmi jemně poopravil, bylo to československé dílo.

Velmi dobře je to popsáno třeba zde.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Rosomak píše:Ano, napsal jsi - "celá dálnice v okolí Prahy je postavená na německém základu".
Dnes máš nejen německou tangentu - D5, Rozvadovskou spojku, Jižní spojku a dálnici D1, ale severozápadní okruh Prahy a rozestavěný jižní okruh, ale ty nejsou označeny jako dálnice, ale jako rychlostní komunikace (R1).
Jen bych tě velmi jemně poopravil, bylo to československé dílo.

Velmi dobře je to popsáno třeba zde.
Já si myslím, že máte pravdu oba dva. Hydrostar měl asi na mysli především tzv. Protektorátní dálnici u Prahy, což je de facto dnešní D1 ve směru Praha - Brno. Tato byla sice projektována českými inženýry, ale jelikož práce byly zahájeny až v květnu 1939, podílely se na nich již i něměčtí technici a firmy. Přeci jenom měli již zkušenosti s pokládkou vozovky atd. Dá se tedy říct, že se jedná o česko-německou stavbu. Po válce byla celá léta opuštěná a až v 60-70 tých letech na ně navázalo ŘSD a v jejím tělese vznikla část současné D1 a to i s využitím něktrých mostů stavěných za války.

Další úseky, které byly stavěny v tělese německých dálničních projektů, je kousek tzv. německé dálnice u Brněnské přehrady a na sever od Liberce. Zde u Bílého Kostela nad Nisou byl vcelku nedávno zprovozněn tuším 1,5 km úsek dálnice na německých základech.

Ovšem největší zbytky původně německé dálnice jsou právě na plánované trase D43 z Brna na Moravskou Třebovou. Jedná se kromě terénních úprav o desítky staveb, o kterých se i dnes uvažuje, že by se zakomponovaly do plánované výstavby. Poměrně dobře jsou o tom udělány interaktivní mapy...viz. ZDE:
http://www.dalnice.com/mapy/automapy/r4 ... sek_01.htm
http://www.dalnice.com/mapy/automapy/r4 ... sek_02.htm
http://www.dalnice.com/mapy/automapy/r4 ... sek_03.htm
http://www.dalnice.com/mapy/automapy/r4 ... sek_04.htm
http://www.dalnice.com/mapy/automapy/r4 ... sek_05.htm
http://www.dalnice.com/mapy/automapy/r4 ... sek_06.htm
http://www.dalnice.com/mapy/automapy/r4 ... sek_07.htm
http://www.dalnice.com/mapy/automapy/r4 ... sek_08.htm
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 23/9/2009, 10:25, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

cover72 píše:nesouhlas - náckové brzy pochopili, že jim dálnice u nás nebude ohledně zásobování východní fronty celkem k ničemu a stavbu zastavili. Delší průběh války by tedy dálnici neprodloužil, jen přinesl tisíce dalších zavražděných.
To bych tak jistě netvrdil. Stavby dálnic mimo území Říše se zastavili až v roce 1942 a v samotné říši o necelý rok později. Dálniční síť měla pro Říši strategický význam a to i co se úseků mimo říše týče a jajich stavba byla ukončena až při nedostatku pracovních sil a přechodu na totální válečnou výrobu, když dělnící byli povolávání do armády atd. Co se dálniční sítě na území bývalého Československa týče, rozhodně tu byla velká důležitost původní Exteritoriální dálnice, která měla spojit Víděń s Breslau, tedy východní Rakousko s jihovýchodním Německem. Protektorátní dálnice (současná D1) pak měla velký význam spojnice mezi hospodářským Slovenskem a Německem (Slovensko bylo obylnicí Německa za války) a dále spojnicí s velkými zbrojovkami kolem Uherského Brodu, Brna a Prahy. Sudetská dálnice pak měla strategický význam při spojnici Říše s uhelnými doly kolem Mostu, Chomutova atd. Z uhlí se vyráběl mimojiné syntetický benzín, což byla strategická surovina.

Když to shrnu, dálniční síť na území Protektorátu neměla přímý vliv na průběh bojů na východní frontě, ale měla by velký vliv v efektivitě zásobování Říše ze spojeneckého Slovenska a vojenského průmyslu a surovinových zdrojů ležících na území Protektorátu.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

....Exteritoriální dálnice, která měla spojit Víděń s Breslau, tedy východní Rakousko s jihovýchodním Německem.
Rakousko už dávno nebylo, myslím že si říkali OSTMARK

Cover to tu už nakousl, kdopak by asi stavěl německé dálnice když se bojovalo na frontě? Totálně nasazení? Zajatci?
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Je třeba rozlišit vliv dálniční sítě na zásobování a průmyslovou, vojenskou výrobu od začátku války do doby, kdy se německé armádě začalo nedostávat vojáků a dostávali na prdel na východní frontě. A také je třeba rozlišovat, jaký vliv by měla dálniční síť v případě, že by byla dokončena alespoń v sektoru Německé říše a nejbližších průmyslových obsazených oblastí jako Protektorát Čechy a Morava, Polsko, země Beneluxu a Francie.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Co vím, nebylo z nedostatku osob, ale nedostatku železa. To byly vleklé problémy již od roku 1939, od roku 1940 už byla ocel jen na příděl.
Vzhledem k tomu, že 2/3 vozovek měly být cementové (1/3 při stoupání nad 4,5% měla být dlážděná), tak potřeba oceli na výztužné rošty byla příliš veliká. Do mostů byl problém sehnat kvalitní ocel (C37), proto se uvažovalo i o snížení požadavků, to ale naštěstí neprošlo.
Na jeden km dálnice výstavby bylo počítáno 200-500 lidí, ale skutečnost byla 50-100 (nízké mzdy). Ale přesto - jak je vidět - za krátkou dobu se provedlo velké množství zemních prací a výstavby malých mostků nepotřebující velké množství kvalitní oceli.
Německý válečný průmysl potřeboval čím dál více oceli, a tak musela být výstavba dálnic zastavena - nebylo z čeho stavět.
Odpovědět

Zpět na „Architektura & mystika“