Doss Alto, legenda?

Moderátor: Tkuh

Odpovědět
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Doss Alto, legenda?

Příspěvek od Zemakt »

Před časem jsem sem vložil upozornění na knihu Doss Alto - mýtus a skutečnost od J. Fučíka. V této souvislosti jsem byl osloven jedním palbákem, jak se mi toto dílko líbilo a co o něm soudím. Možná nebude kolegovi vadit když sem "postnu" jeho SZ:

Já jsem o Dos Alto psal do příběhu jednoho našeho legionáře, který tedy nebyl v 33. pluku ale v 32. který ležel kousek od nich. Bitvu jsem popsal podle dvou zdrojů a v podstatě šlo o to, že Češi předvedli vynikající vojenské dílo. Mohl by jsi trochu popsat o co tam šlo přesněji? Nebo tedy co Fučík popisuje?

Vzhledem k věci, že po přečtení této knížečky (107 str. plus fotopříloha) jsem byl mírně v šoku, pokusím se hrubě nastínit oč vlastně v knize běží.

Před pár lety, když jsem se začal trochu více zabývat působením čs. legií za Velké války samozřejmě jsem narazil na legendu Doss Alto. Ať v paměti pátrám sebe více, nikdy a nikde jsem nenarazil na jiný než veskrze pozitivní popis (z čs. pohledu) této "památné" bitvy. Článků na toto téma lze na internetu nalézt více než dost, přičemž chválou, hrdinstvím či sebeobětováním čs. vojáků nešetří žádný z nich. Omyl.

Jak jsem již výše uvedl, poměrně malá publikace v úvodu popisuje vznik čs. legií v Itálii vč. politického pozadí, což je neméně zajímavé. Dále plynule přechází k prvnímu bojovému nasazení na Piavě. Zde je nutno podotknout, že bojovému nasazení tragickému. Popis minimálního bojového výcviku, maximální chvátání a nekompetentnost velícího generála A. Grazianiho, odhalí čtenáři pozadí tohoto totálního propadáku. Osobě A. Grazianimu je věnován určitý minimální prostor, přesto i ten je dost diskutabilní a poněkud více odkrývá pravou tvář, tohoto poválečného "otce italských legií". Následuje popis převelení psychicky otřesených pluků k jezeru Lago di Garda a po té samotný boj o Doss Alto. Nemám sílu číst nějaký oslavný článek o této "bitvě" a pak jej porovnávat s Fučíkem, proto to pouze zkratkovitě zobecním:

I) Části 33. a 34 pluku dostaly od hl. velení úkol zaujmout a udržovat obranu mezi "Gardou" a Adiží. Podotýkám, že obranu klidného úseku fronty, který prakticky představoval výhru v loterii. Nicméně, zcela v souladu s rčením, že aktivní blbec je horší než třídní nepřítel, Graziani plánoval ofenzívu s hlavním cílem Rivou. Fakt, že má pouze část nevycvičené divize jaksi nebral v zřetel. Mimochodem, kdo viděl místní terén na vlastní oči, nepochopí.

II) Na severní straně Altissima na Doss Altu byly nasazeny 3 až 4 kulometné roty vč. dvou plamenometů. Po zajmutí pozic se československé jednotky nechovaly tak jako jiní, prostě dělali bordel. Ve dne se ukazovali na předprsních, hulákali apod.. Těžko říct jestli to bylo přílišnou bojovností či pouze nezkušeností. Každopádně tento povyk vzbudil pozornost rakouského velení v této oblasti. Toto velení, aby zjistilo o co jde a co je to tam vlastně za voly, naplánovalo průzkumnou akci či průzkum bojem, rovněž za účelem získání nějakého toho jazyka. V Rivě byl sestaven útočný poloprapor o cca 200 mužích z různých jednotek, paradoxně až jednu jeho třetinu mohli tvořit čechoslováci. Kolem 4 hodiny ranní začalo pálit R-U dělostřelectvo na postavení Doss Alto s úmyslem udělat průchody v protipěchotních překážkách. Vzhledem k postavení čs. kulometů v kavernách, kde jim dělostřelba nemohla ublížit jiný účel pravděpodobně nebyl. Palba trvala do cca 5:50 hodin kdy nastoupil poloprapor z Rivi, ztečí smetl čs. předsunutou stráž na Roncole, kde získal první zajatce. Co čert nechtěl, po dvou hodinách se vzchopili italští dělostřelci a přiložili "pod kotlem" bohužel pod kotlem na Roncole, čímž zařvalo dalších pár legionářů. R-U vojáci po vcelku snadném přemožení stráže pokračovali do předpolí Doss Alta, kde na ně byla vedena nekoordinovaná kulometná palba. Po zmapování italských postavení na kótě 703, zakreslení kulometných hnízd apod. se v sedm hodin ráno rakouskouherský oddíl stáhnul zpět. Proč? Získali co chtěli, nic víc nic míň. Samotný boj trval jednu hodinu! Zdali se jednalo o bitvu, bitku, šarvátku, přestřelku nechť si každý udělá názor sám. Mne se nejvíce líbí průzkum bojem, jakých bylo ostatně nepočítaně. Ke ztrátám na čs. straně autor dodává několik variant z různých zdrojů, dle "Vojenských dějin" to mohlo být sedm mrtvých, 119 raněných a pět zajatých z nichž čtyři byli posléze v Rivě oběšeni.

III) Dále je v knize popisována úmyslná glorifikace tohoto střetu a snad i úmyslné mlžení, to vše s příchutí politické objednávky, samozřejmě. V poslední řadě kniha se poněkud více věnuje jednotlivým exekucím prováděných na zajatých legionářích, ale rovněž prováděných vlastní stranou. Osoba generála A. Grazianiho je opravdu slušně řečeno zvláštní.


Toto je tak v kostce vše, za málo peněz hodně muziky plus narovnání poněkud pokřiveného pohledu na jedno bojové vystoupení čs. italských legií.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
jikok
svobodník
svobodník
Příspěvky: 34
Registrován: 12/6/2014, 10:18
Bydliště: Česká Skalice

Re: Doss Alto, legenda?

Příspěvek od jikok »

Nechtěl bych zakládat nové téma dotazem: Doss Alto se objevilo na čs známkách- legionářské 50h 1918-1938. A na dalších dvou je Bachmač a Vouziers. Kupony známek pak obsahují názvy bojišť Terron sur Aisne, Chestres Vandy, Val Bella, CIMA TRE PEZZI.. byla to místa opravdu sloavných bojů legií? Nevíte víc? funkce "hledání" mi moc nepomohla.. děkuji.
Přál bych si mít kliku..
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Doss Alto, legenda?

Příspěvek od Zemakt »

Tak Bachmač, Vouziers respektive Terron sur Aisne opravdu znamenaly významná vystoupení čs. legií. U Bachmače těch ruských a u Vouziers těch francouzských. Chestres Vandy konkrétně kóta 153 znamenala pro francouzské legie další pouštění žilou. Val Bella a Cima tre pezzi se vztahují k bojištím italské legie.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
jikok
svobodník
svobodník
Příspěvky: 34
Registrován: 12/6/2014, 10:18
Bydliště: Česká Skalice

Re: Doss Alto, legenda?

Příspěvek od jikok »

moc díky za informace, snad dohledám ještě víc..
Přál bych si mít kliku..
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12969
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Doss Alto, legenda?

Příspěvek od Rase »

Československá obec legionářská píše:Motivací pro útok rakousko-uherského útočného praporu Riva na pozice československých legionářů u Gardského jezera bylo zajetí co největšího počtu "vlastizrádců", kteří se opovážili bojovat za samostatný stát. Během boje o vrcholek Doss' Alto (pravděpodobně na postavení Roncola Italiano) bylo pět československých dobrovolníků zajato, odvedeno k rakouským liniím a následně odsouzeno za zradu Rakousko-uherské monarchie. Antonínu Ježkovi, Karlu Nováčkovi, Jiřímu Schleglovi a Václavu Svobodovi byl vyměřen trest smrti oběšením, Jan Badinka byl pro svůj nízký věk odsouzen na dvacet let žaláře.
Okolnosti soudního jednání nad zajatými legionáři okolnost vylíčil po válce jeden z přímých účastníků jednání stanného soudu velitelství XX. armádního sboru, český tlumočník nadporučík Vydra:
"Chování obžalovaných bylo důstojné a klidné, ačkoliv unaveni po přestálém nočním boji a pochodu, stěží přemáhali spánek. Ježek... choval se mírně při přelíčení, hájil se tiše a byl pravým mučedníkem, hrdinou při popravě. Schlegl... usměvavý hoch, silný a mluvil za ostatní. Svoboda... silný, černovlasý člověk, pravá a výrazná postava legionáře s přilbou. Tito zmínění tři, dle jejich výslechu chyceni byli v kaverně beze zbraně, jež zůstaly před kavernou a oni nemohli se brániti. V kaverně jich bylo pět a dvěma jejich druhům povedlo se z kaverny před přepadnutím utéci (jeden z nich byl desátníkem). Schlegl byl přiveden k soudu, zraněn na krku a hlavě, s obvázanou hlavou. Nováček... s knírem a vlasem rezavým, byl rovněž zraněn a obvázán na hlavě. V československém pluku byl vojínem zdravotního oddělení a předveden byl s páskou červeného kříže. Zajat byl při obvazování čs. důstojníka beze zbraně a bez všelikého pokusu obrany. Raněný důstojník, Čechoslovák, jehož obvazoval, se Rakušanům vytrhl, hodil po nich ručním granátem a sám se zastřelil, aby se Rakušanům nedostal do rukou. Nováček choval se při soudu nejstatečněji, ač sem a tam slzel při vzpomínce a vyptávání na rodinu a přímo odpověděl: 'Já vím, že budu oběšen a proto je jedno, jest-li co povídám nebo ne.' Také na otázky soudu odpovídal co nejméně a na svou obranu poukazoval pouze na pásku červeného kříže. Slovák Jan Badinka ze Sv. Mikuláše ve Zvolenské stolici, dvacetiletý, slabý, nevědomý hoch, jenž nevěděl ani datum, kdy se narodil, čímž nevědomky se zachránil. Při výslechu udával na otázku soudcovu po jeho stáří, že myslí, že je mu jeden až dva měsíce přes dvacet, což tlumočník, nadpor. Vydra, důsledně i na několikeré otázky soudců překládal, že mu schází jeden až dva měsíce do dvaceti. Seznal totiž z neustálého vyptávání soudce a snaze zjistiti určité stáří, že není-li obžalovanému dvacet let, nemůže býti odsouzen k smrti. Ze soudců... neuměl nikdo česky."
Rozsudek si obžalovaní legionáři vyslechli po celonočním soudním přelíčení v pět hodin ráno 22. září 1918, den po bitvě o Doss' Alto. K oběšení legionářů došlo téhož dne večer v olivovníkovém háji ve Via Prabi u Arca, na dohled z italských pozic.
Čest jejich památce.

380878738_346300414404112_1729931155230271683_n.jpg
Antonín Ježek, rodák z Ústí nad Orlicí

380943310_346300551070765_58233122265098879_n.jpg
Karel Nováček, rodák z Břežan na Strakonicku

380697199_346300614404092_699492744080637504_n.jpg
Jiří Schlegl, rodák ze Stanětic na Domažlicku

380879480_346300714404082_8611286209543162272_n.jpg
Václav Svoboda, rodák z Kamenného Mostu u Kralup nad Vltavou
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „Ostatní bojiště“