Poprava Antonína Grmely a Josefa Müllera

Moderátor: Tkuh

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12969
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Poprava Antonína Grmely a Josefa Müllera

Příspěvek od Rase »

5.jpg

Poprava Antonína Grmely a Josefa Müllera

Na začátku první světové války je z občanů české národnosti žijících v carském Rusku vytvořena vojenská jednotka dobrovolníků, takzvaná Česká družina. Dva muži z této jednotky, Antonín Grmela a Josef Müller, jsou začátkem prosince 1914 pověřeni nebezpečným špionážním úkolem. Velmi brzy jsou však zadrženi a veřejně popraveni. Nejprve něco krátce k samotným vojákům. Grmelův otec František Grmela vychodil dřevařskou školu ve Valašském Meziříčí a stal se návrhářem a výrobcem slohového nábytku. Oženil se bohatě ve Varšavě, což bylo tehdy Rusko, a vybudoval Fabryku wyrobów stolarskich. Styky s rodným Fryštákem nepřerušil. Jeho syn Antonín, doma mu říkali Antek, pokračoval v rodinné tradici. Absolvoval také odbornou školu ve Valašském Meziříčí a stal se návrhářem nábytku v ruské Oděse. Vyrůstal v proslovanské vlastenecké atmosféře. Hned na začátku války se zapojil do odboje, nejprve jako ruský a polský tlumočník. Když se v srpnu 1914 v Kyjevě zformovala dobrovolnická Česká družina, přihlásil se mezi prvními. Byl zařazen do I. roty, která byla po krátkém výcviku odeslána do Haliče jako součást III. ruské armády. Jejímž velitelem byl generál bulharského původu Radko Dimitrijev. Hlavním úkolem českých dobrovolníků byla výzvědná činnost. Dne 5. prosince 1914 jsou čeští družiníci Antonín Grmela a Josef Müller pověřeni nebezpečným výzvědným úkolem. V civilním oblečení mají překročit frontovou linii a zjistit, kolik a jakých vojenských sil posílá nepřítel ke klíčovému Krakovu. Grmela část úkolu splnil, ale již 9. prosince jej zadržel rakouský polní četník. Ve stejný večer opouští štěstí i Josefa Müllera, když je chycen polskými dělníky a předán rakouské armádě. Dne 12. prosince 1914 byli Grmela a Müller souzeni vojenským soudem ve Wadowicích nedaleko Krakova, který je shledal vinnými z velezrady a vyzvědačství. Ještě téhož dne, ve dvě hodiny odpoledne, byli na wadowickém náměstí veřejně oběšeni. Exekuci přihlížely dvě setniny rakouského 19. domobraneckého praporu. Kat nebyl po ruce, a tak se k výkonu exekuce přihlásili dva vojáci, kteří za každého oběšeného dostali 20 korun. Poslední chvíle odsouzenců popsal zpovídající kněz František Havlík: "Pod šibenicí jim byl znovu přečten rozsudek. Na otázku, mají-li poslední prosbu, vůbec neodpověděli. Rozloučili se spolu kývnutím hlavy. Grmela šel hrdě, se vztyčenou hlavou. Vystoupil po schodkách, svlékl svrchní kabát, odhodil, odvázal šátek, který měl kolem krku, a rovněž odhodil, pak se podíval na diváky, kterých bylo všude plno, uklonil se, usmál a vstrčil hlavu do smyčky. Pak přišel na řadu Müller. Zůstali viset do večera do šesti hodin. Potom byli zakopáni v koutě wadowického hřbitova." V roce 1923 byly ostatky českých družiníků Antonína Grmely a Josefa Müllera slavnostně převezeny do vlasti a uloženy na čestném vojenském pohřebišti na Olšanských hřbitovech v Praze.

Zdroj:
http://extrastory.cz/ikonicke-foto-voja ... valce.html
http://www.vhu.cz/prvni-dobrovolnici-v- ... e-druziny/
http://www.brnozurnal.cz/rozhovory-vzpo ... lke-valky/

Obrázek
Obrázek
Naposledy upravil(a) Rase dne 20/6/2022, 18:24, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
fru
svobodník
svobodník
Příspěvky: 38
Registrován: 24/4/2010, 09:48
Bydliště: Iglau

Re: Československé legie v Rusku

Příspěvek od fru »

Z fotografií popravy našich dobrovolníků ve Wadovicích lze jednoznačne vyčíst, že bylo pověšení provedeno trýznivým způsobem, tj. postupným uškrcením. Zastřelení jako v jiných případech by bylo na místě.
Odpovědět

Zpět na „Východní fronta“