Vánoční příměří - rok 1914

Moderátor: Tkuh

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Vánoční příměří - rok 1914

Příspěvek od kacermiroslav »

Tuhle mě v jednom TV, nebo netovém dokumentu překvapila informace, že na některých úsecích fronty vydrželo válečné "příměří" z Vánoc 1914 až do poloviny ledna 1915. V ojedinělých případech až prý snad do konce ledna.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Vánoční příměří - rok 1914

Příspěvek od kacermiroslav »

Jak dlouho potrvá válka?
Národní listy, 16. 12. 1914
Lord Kitchener odpověděl, jak známo, na dotaz amerického novináře Cobba, jak dlouho potrvá ještě nynější válka:

„Nejméně tři leta. Neskonči dříve, dokud Němci nebudou na souši i na vodě úplně poraženi. Snad válka potrvá ještě déle, ale je také možno, že skončí dříve. Čím dříve se Němci vzdají válčení, tím lépe pro Německo, pro nás a pro celý svět. Potrvá-li však válka déle, než tři leta, celý svět se přesvědčí, že jsme připraveni a rozhodnuti vésti ji třeba do nekonečna.“

Proti těmto chvástavým slovům anglického lorda vystoupil vojenský odborník Pester Lloydu, jenž právem ukazuje, že „válka do nekonečna" je holý nesmysl, poněvadž veličiny, dle nichž se trvání války dá – aspoň přibližně – stanovití, jsou určité, konečné a proto také výsledek počtu musí býti číslo konečné.

O trvání války rozhoduji dosavadní události, rozvoj války, dosažené úspěchy, ovládající je mravní sily, duch milionových armád, lidské a hmotné síly, jimiž možno ještě disponovali, a konečně válečné uměni stojících proti sobě vojenských vůdců.

Rozhlédneme-li se – píše odborník Pester Lloydu – po dosavadních událostech na bojištích, porovnáme-li ducha milionových armád, uvážíme-li reservy, které jsou ještě k disposici a strategické výsledky vůdců, shledáme, že převaha jest na straně centrálních mocnosti, jež dovoluje souditi jak o konečném výsledku války, tak i o jejím trvání. Dobu tu nelze ovšem určití přesně na den, ale tolik je jisto, že posledním bojištěm nebude peklo, nýbrž spíše Anglie, pro niž se toto bojiště může pak skutečně státi peklem.

Německá ofenzíva, která započala 5. srpna, dospěla po několika vítězstvích nad Francouzi a po vzetí belgických a francouzských pevnosti asi 7. září k čáře Verdun–Paříž. Současně sváděny kruté boje ve Východních Průších, kde útočili Rusové.

V září zastavila se veliká bitva ve Francii na čáře Bapaume–Arras–Noyon–Remeš–Verdun a podél elsaských hranic, neboť síly, stojící proti sobě, se vyrovnaly příchodem anglických posil. Německu bylo ze dvou důvodů zabráněno přivésti na tuto čáru nové posily a tím rozhodnuti vynutiti. Jedním důvodem byla pevnost Antverpy v týle německé armády. Bylo nutno zmocnili se Antverp […]

[Konečné] rozhodnutí může nastat už tento měsíc, nejpozději však na jaře. Dále spojenci nebudou moci vzdorovati. Vydrží to snad přes zimu, ale první jarní sluneční paprsky roztaví jich odpor a přinese nám vytoužený mír.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Vánoční příměří - rok 1914

Příspěvek od kacermiroslav »

Poslední den vážného roku
Národní listy, 31. 12. 1914

Bez mála půl roku právě mizícího zaujala válka; o vánocích uplynul pátý měsíc, co trvá. Když ke konci měsíce července nastalo válečné vzplanutí, sotva kdo ze širší veřejnosti tušil, že kárná výprava se promění ve světový zápas. Tehdy nebylo ani jasného ponětí, co vše může provázeti takový neobyčejný rozmach milionových sil válečných. V uplynulých pěti měsících mnoho se stalo jasnějším, co zpočátku namnoze vypadalo jako zamřená vidina. Události nabyly určitých tvarů a forem, a dospěli jsme znenáhla všicci k více [ méně přesným názorům toho, co znamená evropská světová válka.

Zatím možno zaznamenati, že s kráčejícími událostmi na bojištích bylo odvanuto mnoho mylných názorů. Takovým, silně rozšířeným omylem bylo například mínění, že válka za našich dnů nemůže dlouho trvati. Vždyť v době před nynější válkou se hlásalo, že válka mezi moderními státy jest záležitosti nadobro odbytou a překonanou, a že možný jsou nanejvýše zápasy koloniální, jak je s sebou přináší zabíráni zemí zámořských velkými státy za odporu místních tuzemských sil. Když již nynější válka vypukla, mělo se za to, že válka evropská, válka světová potrvá jenom na krátko.

Poukazovalo-li se na to, že i válka burská i japonská trvaly déle, odpovídalo se, že trvání jejich souviselo s ohromnou vzdáleností bojišť, na něž doprava válečných sil sama vyžadovala celé měsíce času. Pravilo se též, že moderní, dokonalá výzbroj a milionová vojska, proti sobě táhnoucí, přivodí rázem pronikavé rozhodnutí, že strana podléhající bude zdrcena jediným mohutným návalem, jedinou velikou bitvou, jediným utkáním milionových vojů, po němž ten, kdo podlehne, bude neschopen válčiti ještě dále s nadějí na úspěch a na obrat válečného štěstí.

A výkladům válečnickým přispěly tehdy na pomoc i úvahy národohospodářské, vypočítávajíce, jaké ohromné náklady by denně vyžadovala válka moderních států, a že by souvěké světové hospodářství, zaležené na vzájemné výměně výrobků průmyslu a předmětů obchodu s neobyčejně mocným rozvětvením prostředků dopravních a jejich čilou a složitou součinností nikterak nebylo s to snésti po delší dobu pronikavé účinky, jakéž by s sebou přinesla válka světová. A i kdyby ledy se nepodařilo zbraněmi způsobiti brzké a rychlé rozhodnutí, že by hospodářské potřeby donutily válčící státy, aby obnoven byl mír.

A válka, jejíž trvání vkročilo již do šestého měsíce, jejíž zkušenosti a účinky poučily nás všechny, že jsme před tím byli na omylu, a že nesouhlasí se skutečností to, v co všichni tehdy věřili a co pokládali za pravdu.

Nejvyspělejší, nejmodernější zbraně, obrovské masy bojovníků, vypravených do nynější války, nejenom neurychlily a nepřivodily náhlý konec, ale spíše naopak činí jej pravděnepodobným, ne-li ne-možným.

Souvěká válka nahrazuje bývalé rekovné podniky soustavnou, vytrvalou a houževnatou i trpělivou prací, v níž pečlivé zákopnické krtčí činnosti přináleží aspoň tolikéž úkolů, jako osobni odvaze, rekovnosti a vynikajícím schopnostem vůdčím.

A moderní život hospodářský, o němž se za to mělo, že jest na delší dobu nemožný bez mezinárodni, nejširší volnosti pohybu, dovede se jak svou houževnatostí, tak i všestrannosti přizpůsobovat i mimořádným dobám a poměrům válečným a zdatněji snáší a překonává nesnáze, než se to dříve mělo za možné.

Ti, kdož téměř před půl rokem s velikým rozhledem a opatrnou vypočítavostí předpovídali, že do vánočních svátků se vrátí mír a pravidelný, zvyklý kulturní život, pozoruji zajisté, že lhůta ona již minula, že se loučíme na vždy s rokem letošním, do nejvážnějších stránek dějin světových nesmazatelným, krvavým písmem zapsaným, ale sotva bychom s jakousi pravděpodobností mohli dáti odpověď na otázku, jež spočívá asi v hloubi nitra veškerenstva, jak dlouho ještě válka bude trvati?

Důvěřujme neochvějně v dobrou organisaci, výtečné vyzbrojeni a vzornou statečnost a odhodlanost našich vojsk, že skončí boj vítězně, ač není známo, do které doby. Loučíme se s osudným letošním rokem, v němž položeny základy novým, neznámým útvarům a nasazeny zárodky dalšího, nepostižného vývoje lidstva. Víme jen to, že nám míru nevrátil a nepřinesl. Nesměle doufáme a potěšujeme se nadějí, že se tak stane rokem budoucím.

Za několik neděl mine zima, [… CENZUROVÁNO …] Splní se naděje v mír z jara? Nynější trvání světové války naučilo nás tomu, že není radno zabývati se předpověďmi. Zkušení vojevůdcové, kteří zaslali pozdravy k vánočním svátkům těm, kdož zůstali doma, skoro jednomyslně doporučovali trpělivou vytrvalost. V radě této zahrnuta jest i další doba dalších zkoušek.

Poslechněme všicci upřímná této důvodné rady ve všem svém konáni. Buďme si jí vědomi zvláště nyní, v posledních chvílích končícího se roku. Zachovejme v nich vážným dobám odpovídající mužnou, rozvážnou a střízlivě chladnou mysl, pamatujíce při tom, že tím prospějeme nejen sobě, svým rodinám, svým vzdáleným milým, přinášejícím nesčetné oběti na bojišti za naši a za budoucnost příštích pokolení. S touto myšlenkou rozlučme se všichni s mizícím právě rokem a posledním dnem v něm, neboť není v něm nijakého místa ani chvíle, jež by snesla sebe menší-ho znesvěcení.

Šetřmež co nejstarostlivěji a nejpečlivěji všech svých hmotných i duševních prostředků, nevědouce, jak dlouho s nimi ještě (musíme vystačiti, abychom překonali sami i se svými rodinami dále nadcházející dny trpělivosti a vytrvalosti a zkoušky!
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Západní fronta“