Námořní operace ve Středozemním moři

Moderátor: Tkuh

Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

CO na to říci? nezbývá než uznale zamrčet. Snad nikdo po těchto informacích nebude moci tvrdit, že Středozemní moře bylo pro Británii a Francii pobočným válčištěm.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Pokud se zaměříme trošku detailněji na ponorkový boj vedený ve Středpzemním moři, tak se dostaneme zase o kus dál co se významu tohoto válčiště týče.

Výroba obchodních lodí
Nejdříve ale začneme s výrobou obchodních lodí u největšího světového výrobce Velké Británie. Jak můžeme níže vidět, před válkou Velká Británie vyráběla téměř 2 Mio BRT. Tato produkce se pak v nejtěžších válečných letech 1915/16 smrskla na téměř na čtvrtinu. O rok později pak byla zavedene neomezená ponorková válka, která začala dramatickým způsobem likvidovat obchodní loďstvo a svého času byla až tak úspěšná, že ve Velké Británii byly zásoby již jen na tři týdny.

1913 - 1.930.000 BRT
1914 - 1.680.000 BRT
1915 - 650.000 BRT
1916 - 540.000 BRT
1917 - 1.160.000 BRT
1918 - 1.340.000 BRT


Ponorková válka proti obchodnímu loďstvu
Jak už bylo v úvodním článku řečeno, celkem bylo potopeno za celou válku nějakých 12 Mio BRT obchodního loďstva na všech mořích. Svůj lví podíl na tomto konečném čísle měli i ponorky operující z pobřeží Jederského moře. Samozřejmě největší "žně" nastali stejně jako v jiných mořích v dubnu 1917, tedy v době vyhlášení neomezené ponorkové války. Potopena tonáž lodí ve Středomoří od počátku dubna 1917 do konce roku 1917 pak dosáhla 1.268.373 BRT. Tedy větší množství obchodního loďstva, než které dokázala Velká Británie postavit za celý rok 1917 !!!

Rok 1917
---------------------------------
duben - 254.911 BRT
květen - 170.626 BRT
červen - 164.299 BRT
červenec - 90.334 BRT
srpen - 79.549 BRT
září - 111.241 BRT
říjen - 144.603 BRT
listopad - 104.479 BRT
prosinec - 148.331 BRT
---------------------------------

CELKEM: 1.268.373 BRT


Zavedení konvojového systému byly právě ve Středomoří. tyto nebyly způsobeny ani tak ztrátami, jako spíše omezením dopravy. Proto tak velký rozdíl v dubnu a dalších měsících roku 1917. Obchodní lodě často v této době pluly pouze pod ochranou noci a jen krátké trasy mezi jednotlivými přístavy. Navíc lodě z Dálného východu v obavě přestaly používat Suezský průplav a z bezpečnostních důvodů raději volili dlouhou plavbu okolo jihoafrického mysu Dobré naděje. Od dubna 1917 následovali jejich příkladu i lodě plující z Indie. To ale způsobovalo obrovské problémy, zdržení a prostoje. Na naléhání velitele britského Středomořského loďstva viceadmirála Gough-Calthorpea schválila námořní konference v Londýně 4.9.1917 všeobecný konvojový systém pro Středozemní moře. Konvojový systém byl zahájen v říjnu 1917.

Hlavních tras pro konvojový systém bylo osm.
1/ Gibraltar - Oran
2/ Bizerta - Janov
3/ Malta - Kréta
4/ Malta - Tarent
5/ Marseille - Alžír
6/ Marseille - Bizerta
7/ Bizerta - Neapol
8/ Bizerta - Port Said

V listopadu 1917 bylo z 381 lodí plujících v konvojcíh po Středozemním moři potopeno pouze 9 lodí. Což byl ajsný úspěch konvojového systému jako všude, kde byl zaveden. Co se eskort týče, zajišťovali jej většinou britská plavidla, protože Francouzi neradi svá plavidla (především torpédoborce) pro eskortovou službu uvolňovali. další Dohodový spojenec Itálie pak při ochraně konvojů vůbec nespolupracoval a staral se pouze o ochranu vlastních plavidel v italských a Libyjských pobřežních vodách.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Organizace a dislokace loďstva ITÁLIE dne 24.května 1915 (den vstupu Itálie do Velké války) ve Středozemním moři


Taranto:
Bitevní lodě:
CONTE DI CAVOUR (Vice Admiral HRH Luigi di Savoia, Duke Of Abruzzi + Captain Solari)
DANTE ALIGHIERI (Rear Admiral Camillo Corsi + Captain Biscaretti)
GUILIO CESARE (Captain Lobetti)
LEONARDO DA VINCI (Captain Sommi Picenardi)
REGINA ELENA (Rear Admiral Emanuele Cutinelli-Rendina + Captain De Mortola)
VITTORIO EMANUELE (Captain De Grossi)
NAPOLI (Captain Salazar)
ROMA (Captain Paladini)

Křižníky:
PISA (Rear Admiral Umberto Cagni + Captain Notarbartolo)
AMALFI (Captain Riaudo)
SAN GIORGIO (Captain Rainer)
SAN MARCO (Captain Mola)
PIEMONTE (Commander A. Belleni)

Torpédoborce:
IMPAVIDO (Commander P. Orsini)
INSIDIOSO
IRREQUIETO
GRANATIERE

Torpédovky:
CIGNO (Lt. Cdr. Di Somma)
CANOPO
CENTAUR
CLIO
CASSIOPEA
CALLIOPE
OLIMPIA
PERSEO
GABBIANO

Brindisi:
BENEDETTO BRIN (Vice Admiral Ernesto Presbitero, Rear Admiral Baron Ernesto Rubin de Cervin + Captain Fara Forni)
REGINA MARGHERITA (Captain Rombo)

Křižníky:
GIUSEPPE GARIBALDI (Rear Admiral Eugenio Trifari + Captain Nunes)
VARESE (Captain Salinardi)
FRANCESCO FERRUCCIO (Captain Simonetti)
VETTOR PISANI (Captain Ruggiero)

Předzvědné křižníky a ozbrojené lodě:
QUARTO (Commander Nicastro)
NINO BIXIO (COmmander Duke Monaco di Longano)
MARSALA (Commander Marchini)
CITTA DI PALERMO (Commander Cuturi)
CITTA DI SIRACUSA (Commander Petrelluzzi)
CITTA DI MESSINA (Commander Manzillo)
AGORDAT (Commander Acton)

Křižníky:
LIGURIA (Commander Aymerich)
PUGLIA (Commander Candeo)
LIBIA (Commander Andrioli Stagno)
LOMBARDIA (Commander G. Giovannini)
ELBA (Commander De Filippi)

Torpédoborce:
ANIMOSO (Commander Genoese Zerbi)
ARDITO
ARDENTE
AUDACE
NULLO

NEMBO (Commander Sorrentino)
TURBINE
ESPERO
BOREA
AQUILONE

Torpédovky:
AIRONE (Lt. Cdr. Grixoni)
ALBATROS
ALCIONE
ARPIA
ARDEA
ASTORE

SPICA (Lt. Cdr. De Dato)
SIRIO
SAFFO
SCORPIONE
SERPENTE
SAGITTARIO
28AS
29AS

33PN (Lt. Gorleri)
34PN
35PN
36PN
37PN
38PN

Ponorky:
NEREIDE (Lt.Cdr. Del Greco)
NAUTILUS
VELELLA
GELILEO
FERRARIS

GLAUCO (Lt. Cdr. Farinati degli Uberti)
FOCA
NARVALO

Benátky:
SARDEGNA (Rear Admiral Giovanni Patris + Commander A. Ciano)
EMANUELE FILIBERTO (Commander Lovatelli)
AMMIRAGLIO DI SAINT BON (Commander Magliozzi)

Křižníky:
CARLO ALBERTO (Captain Cavassa)
MARCO POLO (Commander Chelotti)
ETRURIA (Commander Todisco)

Torpédoborce:
BERSAGLIERE (Commander Lubelli)
GARIBALDINO
CORAZZIERE
LANCIERE
ARTIGLIERE

CARABINIERE (Commander V. Piazza)
PONTIERE
ZEFFIRO
FUCILIERE
ASCARO
ALPINO

Torpédovky:
PROCIONE (Lt. Cdr. Ferrero)
CLIMENE
PEGASO
PALLADE
CALIPSO

1PN (Commander Pignatti)
2PN
3PN
4PN
5PN
6PN

9PN (Lt. Cdr. Caprioli)
7PN
8PN
10PN
11PN
12PN

13OS (Lt. Cdr. Menini)
14OS
15OS
16OS
17OS
18OS

19OS (Lt. Cdr. Guida)
20OS
21OS
22OS
23OS
24OS

Ponorky:
JALEA (Commander E. Giovannini)
SALPA
ZOEA
JANTINA
MEDUSA
ATROPO

GIACINTO PULLINO
FISALIA
ARGO

SQUALO (Lt. Cdr. Mellana)
OTARIA
DELFINO
TRICHERO

Ancona:
Ponorky:
ARGONAUTA



Zdroje:
www.gwpda.org/naval
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Námořní operace ve Středozemním moři

Příspěvek od kacermiroslav »

Po letech od zdejší diskuse si uvědomuju, že původní složení zemí trojspolku, kdy by zde figurovala i Itálie, by sehrálo velkou roli i pro Dardanelskou operaci. K té by buď nakonec vůbec nedošlo, nebo by ztráty mohly být výrazně ještě vyšší, než jaké byly ve skutečnosti. Sice tato operace stejně nakonec pro Dohodu skončila fiaskem, ale na druhou stranu v ní vykrváceli nejlepší Osmanské jednotky, které tak chyběli na Kavkazské frontě proti Rusku. Pokud by Dohoda i tak chtěla uskutečnit Dardanelskou operaci, tak by riziko zničení, nebo poškození spojenecké flotily plující z Gibraltaru k Dardanelám, bylo velice pravděpodobné. Přeci jenom staré a pomalé bitevní lodě by v souboji těžko obstáli proti moderním dreadnoughtům, které by R-U a Itálie mohli proti nim nasadit. Nebo by VB a Francie museli tyto staré jednotky chránit moderními dreadnoughty, které by pak dlouhé měsíce chyběli v Severním moři. Představa, že by spojenci vyrazili se starými jednotkami kolem Afriky a přes Suez dorazili k Dardanelám, je asi těžko představitelná. Takže si myslím, že by Churchill vůbec s touto operací za tohoto rozložení sil, vůbec nepočítal.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Námořní operace ve Středozemním moři

Příspěvek od Polarfox »

Pokud vezmeme tento scénář i s předpokladem, že Turecko by i v tomto případě vstoupilo do války na straně Centrálních mocností, tak bych stejně nebouchal šampáňo. Vzhledem k tomu, že Itálie byla pasivní i vůči slabšímu nepříteli, nedá se úplně očekávat, že proti silnějšímu by se chovala dosti odlišně. Navíc poměr sil vůbec není zas tak tragický, jak by se mohlo zdát, protože lze počítat prakticky s celým francouzským loďstvem a britskými rezervami, které by se vyšťárat daly, jen by to chtělo nějaké reorganizace. Tato převaha, francouzské a britské středomořské základny a zranitelné italské pobřeží jsou něco, s čím by bylo třeba počítat. Kdo by na tom byl podstatně hůře by bylo Rusko, které by bylo pod větším pozemním tlakem díky absenci vázání sil R-U na italskou frontu. Tam by ale opět hodně záviselo na Turecku...v případě neutrality Turecka a prostupnosti úžin je schopnost ruského válčení a setrvání ve válce někde jinde. Více by se také museli ohánět Francouzi na moři, ztráty a doplňování stavů by omezovaly pozemní armádu (za WWI tam byly přesměrovány všechny zdroje, proto se také francouzské námořnictvo v pomyslném světovém žebříčku v průběhu války a po ní dosti nepříjemně propadlo).
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Námořní operace ve Středozemním moři

Příspěvek od kacermiroslav »

Tak já předpokládám ve svém scénáři, že Osmanská říše by skutečně stanula na straně Trojspolku, protože tam si tento postoj zavinila Británie sama. Itálie pak prostě byla členem Centrálních mocností, a to i přes určitou averzi vůči R-U, po celá desetiletí. Tudíž logicky by se vývoj vyvíjel právě tímto směrem. Samozřejmě nebýt "zrady" Italů. Samotný poměr sil pak samozřejmě mohl být "snadno" převážen na stranu Dohody, pokud by Británie přesunula část svých námořních sil do Střeomoří. Jenomže podstata diskuse spočívá v tom, že by Británie musela toto bojiště posílit na úkor jiného, což je asi to hlavní. A v tomto scénáři, kdy by Osmanská říše, Rakousko-Uhersko a Itálie bojovali na jedné straně, by již znamenalo, že by Dohoda musela do Středomoří vyslat již početné jednotky, které by logicky chyběly jinde. Neříkám, že by to rozhodlo válku v prospěch Centrálních mocností, ale určitou, a nezanedbatelnou roli, by to sehrálo.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Tkuh
praporčík
praporčík
Příspěvky: 378
Registrován: 26/7/2009, 15:57

Re: Námořní operace ve Středozemním moři

Příspěvek od Tkuh »

Já bych tedy s Itálií na straně centrálních mocností moc nepočítal. Já si myslím, že italské spojenectví s Německem a R-U byla jen taková z nouze ctnost. Pokud mohli, hráli to Italové na obě strany a spojenci měli víc co nabídnout. Vždyť zájmy Itálie a R-U se prakticky křížily. I Conrad von Hötzendorf Italům moc nevěřil a ve svých válečných plánech (občas notně přitažených za vlasy) s nimi počítal na straně nepřátel.
A i kdyby vstoupila Itálie do války, nedělal bych iluze o její námořní aktivitě. Nejspíš by opět většina lodí kotvila v Tarantu. Navíc by stačilo před něj položit pár min a italská chuť vyplout by byla asi opravdu už nulová. Já osobně bych viděl její největší přínos na pozemním bojišti na francouzsko-italském pomezí, kde by určitě vázala nějaké francouzské síly, které by pak mohli na severu (třeba na Marně) chybět. Ale to je už hodně velká spekulace, navíc OT.
Zajímavý by, ale potom byl osud Goebenu a Breslau. Nemusely by odplout do Istambulu, ale mohly by zůstat v Tarantu. Já osobně bych jejich význam na připojení Osmanské říše do války na straně centrálních mocností nepřeceňoval, ale i tak by situace byla jiná. Především situace na Černém moři by byla ve prospěch Rusů (pokud by tedy neovládla Itálie Středozemní moře, ale tomu absolutně nevěřím, Britové by udělali co mohli, aby se to nestalo). A taky by Souchon dělal dusno Italům. Něco ve smyslu: "Ať se sakra něco děje!", ale ti by na něj pravděpodobně kašlali.
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Námořní operace ve Středozemním moři

Příspěvek od Polarfox »

Kačermíra: K těm početným jednotkám - už samotné francouzské námořnictvo bylo velkou silou a drtivá většina nejsilnějších/nejmodernějších jednotek by byla dle plánu tak jako tak dislokována ve Středomoří. A co se týká Britů, tak volné nebo postradatelné pre-dreadnoughty a křižníky by se vyšťáraly, aniž by došlo k výraznému oslabení jinde...o moc více nepotřebuješ. Pak už jen zahájit nájezdy na zranitelné italské pobřeží a Italové by patrně brzy litovali, že se přidali kam se přidali.

A italsko-francouzské pomezí jsou hory, hory, hory a úzký kus pobřeží...v nouzi nejvyšší relativně snadno blokovatelná část fronty.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Námořní operace ve Středozemním moři

Příspěvek od kacermiroslav »

Tak samozřejmě není pochyb o tom, že francouzské loďstvo bylo ve Středozemním moři tím nejsilnějším, ale na druhou stranu si je potřeba uvědomit, že řada moderních jednotek byla ještě ve výstavbě a lehké křižníky nemělo žádné. Obchodní trasy tak byly poměrně zranitelné a toho si byli Britové dobře vědomi a disponovali v tomto prostoru 2.eskadrou bitevních křižníků složenou ze tří jednotek. Tím měla být zaručena ochrana vojenských tras směřujících z Afriky do Francie. Pokud by pak Itálie stála na straně Trojspolku, tak by Centrální mocnosti disponovali celou řadou plavidel, která by z vhodných základen mohla podnikat rychlé údery proti obchodním trasám. Stačí se podívat například na rychlé bitevní lodě třídy REGINA ELENA, či pancéřové křižníky tříd SAN GIORGIO a PISA, a lehké (předzvědné) křižníky QUARTO a NINO BIXIO. Neříkám, že by tato plavidla dokázala zvrátit průběh bojů ve Středozemním moři, ale zcela určitě by změnila náhled Admirality na Dardanelskou operaci a situace by si vynutila přesun dalších britských jednotek.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Scrat
podporučík
podporučík
Příspěvky: 683
Registrován: 1/8/2009, 12:06

Re: Námořní operace ve Středozemním moři

Příspěvek od Scrat »

Co si pamatuji porůznu z knížek tak se pro případ války s Itálií uvažovalo o zřízení eventuálně modernizaci základen v Korsické Bastii, v Tunisu a maltské La Valetě. To by společně s Toulonem celkem spolehlivě odstínilo západní bazén kudy vedly francouzské komunikace do severoafrických kolonií. Navíc pokud by italské námořnictvo dostalo jednou nebo dvakrát přes hubu tak by si nevyskakovalo ani ve východní části Středozemního moře. A vzhledem k tomu jak obrovským problémem pro ně byla eliminace početně slabšího R-U loďstva ani nepředpokládám že by byli ochotni nějak komplikovat život Marine nationale a středomořské divizi Royal Navy. Jak říkám, posledními kvalitními "italskými" jednotkami na Apeninském poloostrově byly římské legie. Od té doby to s několika světlými výjimkami šlo od desíti k pěti.
To spíš počítám s tím že by byly problémy s Rakušany, kdoví co by dokázali pokud by jim odpadl protivník na druhém břehu Jadranu.

scrat
All great things are simple, and many can be expressed in single words: freedom, justice, honor, duty, mercy, hope.
Winston Leonard Spencer-Churchill
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Námořní operace ve Středozemním moři

Příspěvek od Polarfox »

Scrat píše:To spíš počítám s tím že by byly problémy s Rakušany, kdoví co by dokázali pokud by jim odpadl protivník na druhém břehu Jadranu.
Předpokládám, že by se rozhodně snažili, ale s pasivními Italy vedle sebe (nebo spíše v zádech) by toho patrně také příliš nevykouzlili. Takže v konečném důsledku by tato dvě námořnictva spíše pasivně vázala síly protivníka a většina té akce by spadla opět na lehčí jednotky. Takže rychlé nájezdy, minování, ponorky...ale bez většího dopadu na důležité trasy Dohody a rovnováhu sil.

Jinak souhlas s tím co jsi uváděl.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Námořní operace ve Středozemním moři

Příspěvek od Dzin »

Pravděpodobnost, že by Itálie vystoupila do války na straně Centrálních mocností je velmi malá. Pramení z její snahy "snadné kořisti". To válka po jejich boku nesplňovala. Ale ikdyby nastala tato nepravděpodobná sytuace, italské námořnictvo vy nijak zásadně poměr sil ve Středozemním moři nezvrátilo. Dokonce je pravděpodobné, že by v nasazení sil Dohody nezměnilo prakticky nic, protože loďstva Francie a Británie zde trvale přítomná za WW1 byla dost silná na to, aby si poradila i se spojeným Rakousko-italským loďstvem.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Námořní operace ve Středozemním moři

Příspěvek od kacermiroslav »

Já bych to italské námořnictvo zase tak do koše neházel. V roce 1914 rozhodně nikdo nemohl vědět, jak pasivně budou v průběhu celé války vystupovat a pokud by zůstali v rámci Trojspolku, asi by na ně Německo a R-U vyvinuli nějaký tlak k aktivnější roli. A když nic jiného, tak vysunuté základny by se aktivnějším jednotkám a ponorkám dobře hodily. Ale jak už jsem uváděl několikrát...nechci italskou roli nějak přeceňovat, ale také bych ji nerad podceňoval.
ObrázekObrázekObrázek
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Námořní operace ve Středozemním moři

Příspěvek od Dzin »

Klidně bych ji podcenil. Resp. ocenil tak jak si zaslouží. V roce 1914 resp. 15 nemohl nikdo vědět, jak si bude italské námořnictvo počínat, ale reality byla taková, jakou známe. V případě vystoupení na straně Centrálních mocností by si jistě nepočínalo lépe. Spíše ještě hůře, protože by proti nim nestál slabší nepřítel, ale právě naopak. To si ostatně Itálie spočítala a bylo jasné, na jakou stranu se má přiklonit.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Námořní operace ve Středozemním moři

Příspěvek od Polarfox »

kacermiroslav píše:V roce 1914 rozhodně nikdo nemohl vědět, jak pasivně budou v průběhu celé války vystupovat a pokud by zůstali v rámci Trojspolku, asi by na ně Německo a R-U vyvinuli nějaký tlak k aktivnější roli.
Předpokládám, že by měli dost obdobnou úspěšnost jako když na ně tlačili spojenci z Dohody :)
Dzin píše:Dokonce je pravděpodobné, že by v nasazení sil Dohody nezměnilo prakticky nic, protože loďstva Francie a Británie zde trvale přítomná za WW1 byla dost silná na to, aby si poradila i se spojeným Rakousko-italským loďstvem.
Jediné, s čím by byl patrně problém, by byly lehké jednotky. Těžkých měla Dohoda k dispozici až až, ale kvalitní/velké torpédoborce a lehké křižníky to je jiná (především u Francie).
Tkuh píše:Zajímavý by, ale potom byl osud Goebenu a Breslau. Nemusely by odplout do Istambulu, ale mohly by zůstat v Tarantu.
S těmi bych raději nepočítal...ber je totiž něco jako obětinu na oltář Turecka. Vzhledem k tomu, že byly jedním z podstatných prvků toho, proč vůbec Turecko skočilo s Německem do postele.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Odpovědět

Zpět na „Námořní bitvy“