Pařížské dělo_1918

Moderátor: Rase

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Pařížské dělo_1918

Příspěvek od kacermiroslav »

Princip Pařížského děla byl použit i za WW2 a to v řadě dalekonosných děl typů K5 a K12. Opět se jednalo o děla s hladkým vývrtem, ale tentokráte i s použitím například raketového projektilu. U děla K5 činil maximální dostřel během testů 86,5 km s tím (běžný dostřel byl 61 km), že podle propočtů měl být rozptyl v cíli 3500 x 200 m (délka x šířka). Dělo K12 (V) bylo prvně zkoušeno již v roce 1938 a dokázalo 107,5 kg těžký projektil na vzdálenost 115 km. Při použití proti Anglickému pobřeží v letech 1940/41 se podařilo docílit maximální dostřel kolem 90 km. V Pas-de-Calais byla údajně umístěná dvě tato děla.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Pařížské dělo_1918

Příspěvek od badaxe »

"Princip Pařížského děla byl použit i za WW2 a to v řadě dalekonosných děl typů K5 a K12. Opět se jednalo o děla s hladkým vývrtem"
Možná by stálo za to si ověřit co je pravda. Dělo K5 mělo samozřejmě drážkovanou hlaveň původně byla hloubka drážek 10 mm ale protože při použití s tím byly problémy (docházelo k vylamování), snížila se hloubka na 7 mm a na tom pak už zůstala. Není problém si to ověřit, jeden stojí ve Francii (v dost zuboženém stavu) u muzea baterie Todt. Další je poněkud z ruky v USA. Pro toto dělo byly pro účely zkoušek vyrobeny 2 (slovy dvě) hlavně s hladkým vývrtem pro zkoušky "Peenemünder Pfeilgeschosse", tedy šípovými střelami(podkaliberními). Tyto dvě upravené zbraně byly označeny K5 Glatt, měly jinou ráži (310 mm) a děla měla označení K5 Glatt. Pokud je známo nebyla použita bojově. Železniční děla měla standardně za označením (E) což značilo Eisenbahnlafette, obě hladké hlavně to ale postrádají, takže je možné, že nikdy nebyly použity na běžné pojízdné lafetě, ale jen na nějaké zkušební.
Standardní K5 užívaly 3 druhy střel, původní 28 cm G35, nepatrně těžší 28cm Gr.39 m. Hbgr (důvodem změny byla hloubka drážkování) a 28cm R. GR.4351, což byl granát s raketovým dvousložkovým motorem. Původní hlavně s hlubším drážkováním byly vyrobeny před útokem na Francii v počtu 8 kusů a používaly se "do spotřebování", pak byly nahrazeny hlavněmi s menší hloubkou drážek.
Oba kanony K12(E) byly samozřejmě také drážkované. Konstrukčně se firmě Krupp evidentně nepovedly. Závěr děla se při vyšší elevaci dostával pod úroveň podvozků, takže údajně musela přes střelbou upravena trať (po dělem byla vykopána jáma) a zřejmě tedy byly odstraněny pražce a trať musela být asi držena z vnější strany kolejí. To samozřejmě bylo nepraktické (a v boji asi i nemožné) takže byla zkonstruována lafeta s hydraulickým zdvihem, takže pak mohlo dělo střílet i bez kopání :-) zařazena byla obě v roce 1938, ale moc se s nimi nepočítalo, obě byla dovezena v roce 1940 ke Kanálu a tam si několikrát vystřelila, britové zaznamenli dva dopady, jeden u Chathamu, druhý u Rainhamu. Hlavně měly životnost 90 ran, standardně byly drážkovány a náboje měla předem vytvořeny drážky na obroučkách a byly opět číslovány, aby odpovídaly opotřebení hlavně. A délka drážkování byla 27724 mm při délce hlavně 32112 mm (rozdíl je komora a závěr). Odměr se sice uvádí 360°, ale to je dost sporné, jde o odměr s použitím vnějšího prostředku, tedy kolejí, kde byla vytvořena dráha, obvykle kruhová úseč, a s její pomocí se dělo zaměřovalo. Vlastní pohyb hlavně v horizontálním směru byl pouhých 14´, což je opravdu celkem málo. Náměr byl od nuly do 55°, délka podvozku 41300 mm, délka i s přesahující hlavní pak pěkných 47860 mm. Děla byla použita pouze u baterie 701 na břehu Kanálu a zajímavé je, že bateria nikdy neměla ve službě obě, vždy bylo v postavení jen jedno, druhé se podrobovalo údržbě a opravám.
Technické detaily typu rozměrů neuvádím, jsou natolik běžné, že to nestojí za to, kdo o ně stojí jistě je snadno najde.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Pařížské dělo_1918

Příspěvek od kacermiroslav »

Badaxe, jelikož je toto vlákno o Pařížském děle, tak se úmyslně o K5 a K12 do detailů nerozepisuji. Ale to co jsem o hladké hlavni není žádný můj výmysl. Je to uvedeno v knize "Německé tajné zbraně WW2" od Rogera Forda. Samozřejmě dál je k dělu K5 uvedeno to, co sám výše píšeš. Ale jak říkám, není to vlákno o K5. Ale docela bych tu nějaký článek o německých dalekonosných dělech z WW2 uvítal. Sám s tou myšlenkou pár dní koketuji:-)))
ObrázekObrázekObrázek
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Pařížské dělo_1918

Příspěvek od kenavf »

O aký rozmer sa "zväčšil kaliber" tým opotrebovaním po každom výstrele.
Čo sa najviac opotrebovalo a prečo?(boli tam tie drážky v Parížanke alebo nie?)
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Pařížské dělo_1918

Příspěvek od badaxe »

Ono je dost jedno, jaké je to vlákno, ostatně ta děla K5 a K12 jsi sem dal ty, nikoli já. Co je ale špatně, je psát nesmysly, i když opsané z knížky. Je velmi jednoduché si takovou věc ověřit a tak psát o hladkých hlavních, když u nich nikdy nebyly, krom experimentů z konce války u K5 (ty dvě hlavně v Peenemünde K10 je neměly vůbec). To že někdo nažvaní cosi do rádoby znalé knihy - snad všechny knížky "tajných" zbraních Německa byly dost bláboly, ostatně co bylo tajné na zbraních z doby před válkou známých celkem běžně a ukořistěných už v Itálii? Tradičně to bývá směska běžných informací, pak řada rádobyprojektů a okořeněno výmysly autora. Většina "tajných" zbraní je prostě kec, který nikdy neexistoval a nebo šlo o cosi, co se nedostalo ani do stádia projektu. Typicky jsou to různé tryskové letouny, ale u třeba i pozemní technika. Proč místo podobného "zdroje" nepoužiješ něco méně senzačního, ale oplývajícího fakty? Já samozřejmě videl K5 v reálu, takže jsem věděl že má hlaveň drážkovanou a dohledat si jak to s ní bylo, mi travalo maximálně 10 minut, proč si to neověříš, než to napíšeš? Ono jde o jednu věc, to co napíšeš si přečte řada lidí a mnozí to budou brát vážně a tak pak bude spousta nešťastníků za voly, až budou tvrdit nesmysl o hladkých hlavních německých děl. Normální přeci je, než něco napíšu, že si to ověřím z několika zdrojů, já použil dvě encklopedie o německých zbraních (anglickou a německou) a internet. Liší se třeba počet vyrobených K5 22 nebo 25, na netu třeba nebylo že 2 děla němci použili u Leningradu, ale drážkování i jeho změna se shodovali, stejně jako dvě hlavně jiné ráže s hladkým vývrtem pro peenemünde.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Pařížské dělo_1918

Příspěvek od badaxe »

"Pařížanka" byla samozřejmě s hlavní drážkovanou, střely byly číslovány a po 65 výstřelech byla hlaveň odeslána k převrtání do továrny. Tam ji z 210 m převrtali na 224 mm a podruhé pak na 238 mm. Hlaveň poškozvaly tlaky při výstřelu i teploty a samozřejmě i projektily. Když si to spočítáš, tak ve 3 rážích se vystřelilo celkem 195 ran. Vyšší ráže samozřejmě měly menší dostřel, takže se dělo posouvalo blíže k cíli. Nižší dostřel byl dán zvětšením objemu hlavně a tím snížení tlaku a tedy i úsťové rychlosti.
Celkově se vystřelilo asi 360 ran (počty se liší dle zdroje) Takže když si vezmeš že šlo o dvě děla, tak byla na konci životnosti (celkem by měla vystřelit 2x195, tedy 390 ran) po dvou rekalibracích. Jejich zrušení bylo asi celkem logické i kdyby spojenci nepostoupili.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Pařížské dělo_1918

Příspěvek od badaxe »

to kacermiroslav
tak jsem si zkusil najít tu knihu ze které jsi čerpal, respektive její původní verzi od "MBI Publishing Company" z Osceoly v USA (tištěna byla na Slovensku :-) ) z roku 2000. No a tam je to zcela jinak, nevím co je v překladu, ale v originále je:
Like the Paris Guns, the K5 employed deeply incised rifling - the 12 grooves were 7mm (0.25in) deep - and each shell had very precisely machined curved slots into which were inserted soft iron rails to form splines, matching the pattern in the barrel exactly, instead of the simple lugs or studs of the original.
volný překlad je :
Podobně jako v „Pařížském dělu“ K5 používala hluboké drážkování – 12 drážek o hloubce 7 mm – a každý projektil měl přesně vybroušené drážky do měkkého železa, přesně odpovídající drážkám hlavně, na místo jednoduchým výstupkům původním (myšleno zřejmě na nábojích „Pařížanky“)
o něco dále je i o hladkých hlavních:
Scientists at Pennemünde also became involved in the attempts to increase the K5's range, and came up with the Pfeilgeschoss, in this case a projectile 120mm (4.7in) in diameter, 1.8m (6ft) long, with four fins and a form of rudimentary sabot, which was little more than a
three-part flange, 31cm (7.9in) in diameter, which was to be fired from a version of the gun with a smooth-bore barrel bored out to that same calibre. The sabot flange was discarded as soon as the projectile was in free flight. With a suitable propellant charge to take its trajectory well into the stratosphere, this projectile, which had a 25kg (551b) explosive payload, reached a maximum range of almost 155km (95 miles). Development began as early as 1940, but with a low-grade priority it did not culminate until 1944. Pfeilgeschossen were issued, and seem to have been used in combat, albeit in small numbers, in 1945.
Opět volný překlad:
Vědci z Peenemünde se také zapojili do pokusů prodloužit dostřel K5 a navrhli šípovou střelu o průměru 120 mm a délce 1,8 m se 4 křidélky a jakýmsi primitivním těsněním (dnes je to SABOT), což byla jednoduchá třídílná příruba o průměru 31 cm. Tato střela měla být vypálena z hladké hlavně, po opuštění hlavně by příruby odpadla a střela by pokračovala v samostatném letu. Při vhodném typu střeliviny by projektil dosáhl stratosféry. Projektil nesl 25 kg trhaviny a měl mít dostřel až 155 km. Konstrukce začala v roce 1940, ale pokračovala pomalu pro nízký stupeň důležitosti a dokončena byla až v roce 1944. Pfeilgeschossen byly vyrobeny a snad i v malém počtu použity v boji v roce 1945

Takže i Ford píše o drážkované hlavni K5 i pařížanky, a popisuje bez upřesnění hlavní i pokusy v Peenemünde.
Za velmi nevěrohodné považuji to o použití šípových střel pro K5, do drážkované hlavně ho nacpat nešlo, protože by tam nefungoval nejen ráží, ale hlavně udělená rotace, by u šípové střely byl zásadní problém. Takže to je nejspíš nesmysl, ostatně v roce 1945 už asi nebylo pro tenhle typ děl moc použití :-) na nepřítele už mohli střílet i prakem :-) Samozřejmě šípové střely se jako projektily vyvíjeli a měly být nasazeny i ve "stonožce" tedy zbrani V3, pokud vím, nebyly použity a děla v Lucemburku střílela standardní municí.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Pařížské dělo_1918

Příspěvek od Pátrač »

Velmi se mi líbí důslednost se kterou kolega badaxe doplňuje a upřesňuje informace. Miro když tak se na to podívej a pokud je to tak jak je dopřesněno to v prvotní práci uprav a bude to jak víno.

Dobrá práce, kolegové.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Pařížské dělo_1918

Příspěvek od kacermiroslav »

Otázkou je kvalita přesnost použitých zdrojů. Od toho tu právě je diskuse, aby se dali jednotlivé zdroje/informace porovnávat a zjišťovat, kde asi je pravda. Tak bych nic asi nechtěl opravovat, protože vše důležité je v následné diskusi.

Kolega Badaxe má podle všeho více a lepších zdrojů, navíc já zase tak moc do hloubky (po technické stránce věci) nejdu. Spíše mě fascinuje ta schopnost dostřelů děl a rád bych se k tomu zkusil časem vrátit právě u těch zbraní z WW2. Tedy pokud se toho nechce chopit někdo povolanější. Myslím, že je prostě úžasné sledovat že je možné vystřelit z děla objekt o hmotnosti desítek až stovek kg na vzdálenost přesahující i 100 km. Tyto myšlenky byly ostatně oprášené i mnohem později, X desítek let po WW2, když se vyvíjeli střely dalekého dostřelu pro děla ráže 127mm atd. Jejich přesnost, dostřel a účinnost byla dostatečná a především jejich cena byla velice výhodná. Docela by mě zajímala praktická stránka použití třeba proti předmostí v Normandii, když by byly použité v dostatečném množství.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Pařížské dělo_1918

Příspěvek od badaxe »

Problém děm není v dostřelu, ale v mobilitě a ceně. Proto NEMOHLO dojít k nasazení v Normandii, jednak bylo vyrobeno (cena) jen omezené množství děl, takže ta německá nebyla k dispozici, další problém byla mobilita, tedy to že dotáhnout dělo do Normandie trvalo celkem dlouho a hlavně byl díky jeho malé mobilitě jen velmi omezené bojové využití. Letecká převaha by dělo rychle odhalila a zničila. Problém dalekonosných děl byl že byly buď stacionární (třeba v bateriích na pobřeží) nebo potřebovala k přesunu železnici a k palbě (míření) velmi specifický prvek, tedy železniční trať vystavěnou do oblouku po které dělo pojíždělo a měnilo tak odměr. Ostatně v Normandii byla použita v obraně (nebo se s tím počítalo) i železmiční děla, minimálně jedno postavení pro takové dělo (francouzské kořistní) jsem před lety navštívil, krom oné zahnuté trati, z části v zemním zářezu, tam byly i betonové muniční kryty, kryty pro obsluhu a místo kde dělo parkovalo mezi dvěma stěnami v době kdy nestřílelo. Mělo jít (dle místního průvodce) o dělo ráže 34 cm, francouzské z kořisti. Nevím jak moc si zastřílelo (jestli vůbec) v době mé návštěvy to už bylo bez kolejí a pražců, jen ty betonové úkryty. Pokud se ale pamatuji správně, dělo mířilo na moře (podle kolejí) a tedy bylo jen hodně omezeně použitelné. Baterie děl které podobně byly umístěny, většinou námořní, byly použity jen minimálně a pouze jedna se vyznamenala soubojem s křižníkem, který na průběh invaze neměl vůbec vliv. Podobně to bylo všude na pobřeží Atlantiku. Aspoň tam kde jsem byl (většinou několikrát) od Calais po Bordeaux. Pro němce to byl problém, obrana byla jen v jedné ne moc hluboké linii, takže její proražení ve větším měřítku pak vedlo ke zhroucení celého valu. Takže ani dalekonostná děla by nic neřešila. Ostatně právě ta děla byla sice cost focená, ale po pravdě k ničemu. Ono dopravit za úděsné peníze (výroba děla, obsluha, stavba trati) poměrně nevelký projektil kamsi třeba 70 km daleko je silně neefektivní. Třeba ta K5 střílela čtvrtunové střely, ale s jednou hlavní jich vystřelila jen 240 ran, pak se hlaveň musela vyměnit. Když se to srovná třeba s náletem letectva, tak i štuky vezly víc a byly mnohem levnější, méně lidí na obsluhu a daly se vyrábět ve velkém. K5 němci udělali asi 25 (za války), zřejmě na ně neměly dost zdrojů a využití. Ono utopit třeba 220 tun kvalitní ocely a přesné práce na výrobě k tomu, se prostě nevyplatí. Po válce už se taky podobné věci prakticky nedělaly, ono i mezi válkami jich moc nebylo. Po WWII byl z opravdu dalekonossných projekt Babylon v Iráku (část děla byla vystavena v Anglii ve Woolvich), který nebyl dokončen a před tím v šedesátých letech projekt HARP (High Altitude Research Project) patřící USA a postavený na Barbadosu, který měl sloužit k dopravě menších družic na oběžnou dráhu )tam je dostřel fakt solidní :-)
Pokud jde o zdroje, je výhodné pracovat se zdroji pokud možno v původní podobě, tak jak je dotyčný autor, i třeba populárních knih napsal. Problém použití překladů je, že překladatel sice umí jazyk, ale nikoli specifické výrazy. Takže překládá naprosté kraviny, protože se to odborně nekontroluje )je to drahé) jdou pak do tisku často šílené nesmysly. Dobrý překladatel třena z vojenské angličtiny (nebo z odborné) je dost drahý, takže se najme nějaký student, případně studentka a ten bez znalosti věci přeloží odbornou knihu, kdyby překládla třeba Jane Austenovou asi by to vyšlo skvěle. Pro sebe tomu říkám "humanitní" a "inženýrský" překladKdysi když jsem s angličtinou začínal se uváděl příklad "humanitní": nahý průvodčí běží pod vagonem, "inženýrský" a tedy správný je: neizolovaný vodič prochází pod jeřábovým vozíkem. Docela rozdíl ne? Angličtina je tím typická, že má pro jedno slovo třeba tucet významů, často dost odlišných a pokud se přidá použití slangových výrazů, opět obvyklé, tak dotyčný výraz znamená něco odlišného když ho použije voják, nebo námořník (i tam se to může lišit mezi nimi) a zcela jiný když ho použije třeba profesor z Oxfordu. V ruštině je zase problém že běžný je fonetický přepis, takže setkáte třeba s "chejnkel", nebo "ajova" (tedy Heinkel a Iowa) což občas mate steh´jně jako když rádoby světáci přepisují ruská jména anglickou transkripcí. Předpokládám že i další jazyky mají svá specifika. Ony zdroje NEJSOU problém. Na netu je jich spousty a to nemyslím různé přežvýkané tlachy, ale originální oskenované knihy a příručky. Ty stačí stahnout (to je ze zákona možné pro vlastní potřebu). Pak je ale třeba umět dotyčný jazyk, což už může být problém. Strojové překlady bohužel u jen minimálně složitějšího textu moc nefungují (spíš vás zmatou). Já si samozřejmě stahuju řadu odborných časáků a knih, takže pak se mi "snadno" (v tom množství to snadné není :-) ) hledá relevantní zdroj, nebo i anglický originál knihy kterou jsi použil v české verzi.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Pařížské dělo_1918

Příspěvek od kacermiroslav »

Badaxe....díky......nějak jsem v té rovině cena za projektil vs. bomba z letadla, moc neuvažoval. Vždy jsem si myslel, že projektil by měl být levnější a bral jsem to i díky nějakým podkladům z literatury. Ale to by asi mohlo platit spíše až v dnešní době. Za WW2 ten poměr by zřejmě jiný, viz. tvůj text výše. Ve finále tedy dalekonosná děla měla smysl za WW1 a možná dnes, ale za WW2 byl ten poměr ceny a efektivity obrácený. Můžu to tak chápat?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Pařížské dělo_1918

Příspěvek od badaxe »

Výrobně je to asi jinak, ale musí se počítat celý komplex, ted vše co k dopravě toho náboje/bomby do cíle potřebuješ. u běžného děla, které stijí někde na frontě je výstřel celkem levný, dělo stojí nějakou rozumnou cenu, sám náboj je za "pár korun" a dělo vydrží tisíce výstřelů. Jenže u těch dalekonostných děl je to jinak. Tam dělo vystřelí jen několikrát a jde do fabriky nebo do dílůen na výměnu hlavně, náboje jsou specuálne obráběné a musí být velmi přesbě vyrobeny takže jsou drahé a navíc potřebují velkou obsluhu, takže opět velká cena (ty vojáci by mohli obsluhovat desítky menších děl). Takže pro palbu na krátkou vzdálenost menší ráží (to menší bude tak do 150 mm :-) ) je určitě levnější, použít dělo. Ale pro střelbu na větší dálky, je to opačně. Pařížanka byl takový záchvěv, kdy letadla byla ještě primitivní, a dělo se zdálo být prima nápad. Jenže letadla rychle získala na kvalitě a tahle děla ztratila smysl. Bomba je prostě pro větší vzdálenost levnější. Dnes se jde cestou lepší munice, někdy i s pomocným pohonem což není moc efektivní, ale důvod je jinde. zvýšení dostřelu má důvod v tom, že z normálního, běžně dostupného děla, může daná skupina vojsk ničit cíle v okamžiku potřeby a nemusí čekat na letectvo, není omezena počasím a podobně. I přes to se ty velké dálky moc nepoužívají. Problém je samozřejmě v tom, jak takovou střelbu kontrolovat. Doba dělostřeleckého navádění ze vzduchu (letadlo courající nad cílem) je dávno pryč, jednak cenou ale hlavně kdejaký bubák si dneska opatří PL střelu, takže by zbýval nějaký tým co tam je vysazen, nebo dojde pěšky, což ale je zase problém, při pohybu.
Jinak samozřejmě je problém dalekonosných děl i jejich velikost, prostě jejich přesun je logistická noční můra. Buď jsou na kolejích a ty nepřítel hlídá ze vzduchu, nebo jsou rozložená na díly a pak je to zase kolona kde nesmíš nic z ní ztratit, abys to na konci sestavil. Problém je i zásobování municí, překládáš ji jeřábem a spousta dalších věcí. Proto poslední děla jako Babylon nebo HARP byla stacionární. Po pravdě není mi jasné, kolikrát se počítalo, že Babylon vystřelí, Izrael by ho asi zničil po několika ranách, přitom cena byla docela hrozná. Strijařsky to sicel bylo zvládnutelné )přesná roura složená ze segmentů o vnitřním průměru cca 1 metr (když se hlídač nedíval dalo se tím projít :-) ) ale jak moc by to fungovalo při střelbě je otázka.
Prostě cena je králem nejen v Kauflandu, ale i na bojišti. Ty dražší systémy, prostě mizí. Zmizeli koně, protože byli náročnější než auta, zmizely vzducholodě, náročnější než letadly a tak je to vlastně se vším. Třeba těké bitevní lodě také prakticky zmizely, přes to, že byly dovedeny ke značné dokonalosti :-)
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Odpovědět

Zpět na „Pěchotní výzbroj a dělostřelectvo“