Pařížské dělo_1918

Moderátor: Rase

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Pařížské dělo_1918

Příspěvek od kacermiroslav »

Pařížské dělo

Nebo též „Dělo císaře Viléma“
rok 1918


Obrázek Rozestavěné dělo v Kruppových závodech

Je ráno 23.března 1918 7:17 hodin. V lesích u Crepy ozvala ohlušující rána. Přítomní tohoto historického okamžiku si zacpávají uši před tím řevem a v němém úžasu sledují, jak z hlavně o délce 34 metrů vylétl metrákový projektil a za rychlosti, která pětkrát překračovala rychlost zvuku, zmizel v obrovské výšce v oblacích. Obsluha monstrózního děla si gratuluje k prvnímu úspěšnému výstřelu z děla, které do historie vstoupí jako Pařížské dělo. Mezitím 103 kg vážící projektil desítky vteřin nabírá nadoblačnou výšku a stále stoupá po strmé dráze vzhůru až na hranici vesmíru, kde do té doby panoval mrazivý klid, který byl pouze občas přerušen nějakým meteoritem řítícím se k zemi. Dnes se však vše změnilo. Člověk začal dobývat vesmír. Ve výšce 42 km nad zemským povrchem se granát z 210mm pařížského děla stal prvním lidským výtvorem, který se doslova dotkl hranic vesmíru. Gravitační síla země však nakonec vítězí a projektil po přesně stanové trase začal klesat zpět k zemi. Z obrovské výšky se řítil na předem určený cíl, který nešlo minout. Cena za dotknutí se vesmíru bude za chvilku draze vykoupena.

Paříž, ten samý den v 7:20 hodin, nábřeží Seiny. Nečekaná exploze na nábřeží Seiny rozbíjí sklo v oknech okolo stojících domů a poškozuje jejich stabilitu. Zmatení Pařížané se dívají na změt sutin a prachu, který stoupá z nábřeží. Nikdo nechápe co se děje. Na obloze není žádné nepřátelské letadlo a fronta je odtud vzdálená 120 km.

O necelou hodinu později se v lesích u Crepy opět zablesklo a za ohlušujícího rachotu výstřelu se k nebi vznesl další metrákový projektil, jehož cílem byla opět Paříž. Po letu trvajícím 170 sekund se zřítil necelou míly od prvního. Pro Pařížany další záhadná exploze trhá dlažbu města. Bohužel tentokráte i lidi. Osm Pařížanů padlo za oběť druhé záhadné explozi a další tucet jich byl zraněn. Paříž se poprvé ve 20.století stala terčem dělostřeleckého odstřelování. O tom se mělo ale obyvatelstvo dozvědět až později.


Obrázek Dělo během akce

Smysl Pařížského děla
První světová válka se po počáteční bleskové válce v roce 1914 změnila ve válku poziční. Obě soupeřící strany se zakopaly a za obrovských lidských a materiálních ztrát se posouvali tu a tam o několik stovek metrů, nebo pár kilometrů. Tento způsob války trval již pro obě bojující strany příliš dlouho a jak země Dohody, tak země Trojspolku se snažili najít nějakou průlomovou zbraň nebo taktiku, která by patovou situaci konečně rozhodla ve svůj prospěch. A jednou z takových zbraní bylo právě Kuppovo Pařížské dělo. Toto obří dělo s neuvěřitelnými výkony bylo dokončeno právě pro poslední pokus Německa o zvrat ve válce.

Dne 3.března 1918 rozvrácené a revolucemi zmítané Rusko uzavřelo s Německem mír. Nová bolševická vláda pod Leninovým vedením už měla války dost a měla dost i svých vnitřních problémů. Německá vláda s radostí uzavřela mírovou smlouvu a geniální stratégové Ludendorff a Hindenburg již plánovali jarní ofenzívu na západě. Z uzavřené východní fronty stáhli více jak čtyři desítky divizí, které měli být tou rozhodující silou v dobytí západu. Dne 21.března 1918 pak začala německá jarní ofenzíva. Německé jednotky po změně taktice (malé jednotky a slabá dělostřelecká příprava) a s dostatečnými posilami, prolomila nepřátelské linie a posouvala se každým dnem blíže k hlavnímu cíli, Paříži. A právě Paříž byla i vybrána jako cíl dělostřeleckého odstřelování. Do předem připraveného palebného postu, který byl 7 km za frontou se přesunulo první, ze sedmi Pařížských děl a dne 23.března ráno zahájilo svou palbu. I když byla vzdálenost k cíli neuvěřitelných 120 kilometrů, nešlo na tuto vzdálenost tak obrovský cíl, netrefit. Smyslem děla bylo tedy způsobit v Paříži odstřelováním zmatek a spolu s informacemi z fronty, o postupu německých vojsk, měla i tato zbraň spolu pomoci vyvolat v hlavním městě Francie, paniku.

Obrázek

Vznik Pařížského děla
Pařížské dělo byla zbraň jakou svět nikdy před tím a nikdy poté nespatřil. Duchovním otcem byl profesor Eberhardt z Kruppových zbrojních závodů. Za jeho předchůdce by se dala považovat děla jako „Dlouhý Max“ (380mm, dostřel 47 km) nebo „Tlustá Berta“ (420mm, dostřel 12,5 km), která v roce 1914 významně pomohla zničit Belgická opevnění. Na projektu dalekonosných děl se pracovalo již od počátku války, kdy bylo v plánu odstřelovat Anglii přes Lamanšský kanál. Postupně se však měnilo zadání a podobu v které jej známe dnes získalo v roce 1917. Dokončeno pak bylo na jaře 1918.

Samotné dělo mělo jako základ námořní kanón ráže 380mm, který byl použit na bitevních lodích třídy Bayern. U tohoto děla však byla zmenšená ráže a to na 210mm. Tato ráže však nebyla konečná, protože s každým výstřelem se zvětšovala. Proto pro každý výstřel musel být použit vždy větší projektil a tak byly vyrobeny všechny projektily pro celou životnost děla a museli se nabíjet v přesně stanoveném pořadí. Hlaveň se však opotřebovával tak rychle, že její životnost byla pouhých 65 ran. Po vystřelení těchto 65 střel, musela být hlaveň demontována a odeslána zpět do Kruppových závodů, kde byla převrtána na novou ráži 240mm a kde dostala další sadu nových projektilů.

Celé toto fenomenální dělo však nemohlo být jen tak přepravováno a tak bylo umístěno na železniční koleje. Váha celého Pařížského děla včetně svého úložiště byla 256 tun. Celkem bylo vyrobeno sedm Pařížských děl.



TTD Pařížské dělo
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Země původu:..........................Německo
Výrobce:...................................Kruppovy závody
Datum výroby:.........................1918 (7 ks hlavní a min 2 ks lafety)
Datum bojového nasazení:......březen 1918 – srpen 1918

Ráže kanónu:...........................210 mm (počáteční ráže)
Délka hlavně:...........................34 m (jiné zdroje uvádějí 28 m)
Elevace:...................................50 - 55°
Dostřel:....................................130 km
Doba letu:................................170 sec (na 130 km)
Počáteční rychlost střely:..........1.645 m / s (cca 6.000 km / h)
Hmotnost střely:.......................94 až 106 kg (podle velikosti projektilu)
Hmotnost výbušniny:................cca 7 kg
Hmotnost střeliviny:..................cca 200 kg

Obsluha:...................................80 mužů
Kadence:.................................. max. 20 ran / den

Obrázek Velikost projektilu a výmetné částiObrázek


Bojové nasazení
Pařížské dělo bylo nasazeno od 23.března 1918 do srpna 1918. Za tu dobu vystřelilo na Paříž celkem 367 ran, přičemž bylo zabito 256 Pařížanů a dalších 620 jich bylo zraněno. Pouze 183 střel však dopadlo do vnitřní Paříže. Ostatní dopadli na předměstí. Dne 29.března v pátek, však dopadl jeden projektil na kostel St.Gervias. Následovalo zhroucení střechy kostela a v jeho troskách přišlo o život 88 lidí a dalších 68 bylo zraněno.

Nasazení tohoto děla bylo přísně tajné. Ani obsluha se nesměla s nikým bavit o tom, kde bude vystavěno odpaliště tohoto technického zázraku. Francouzi se z počátku pár dní domnívali, že výbuchy ve městě způsobil kanón umístěn na nějakém Zeppelinu (vzducholoď). Až o několik dní později jim došlo, jaká je skutečná podstata těch výbuchů. A tak jejich samozřejmou snahou, bylo vypátrat a zničit tuto zbraň. Což ale nebylo tak jednoduché, protože Pařížské dělo bylo umístěno zpravidla cca 10 km za frontou a navíc bylo dobře chráněno další těžkou artilerií. A pokud se stalo, že je Francouzi přeci jenom vypátrali a přesunuli k němu své těžké dělostřelectvo, bylo celé dělo přemístěno opět někam jinam. První místo od kud Pařížské dělo pálilo bylo výše uvedené Crepy a to ve dnech 23.března až 1.května 1918. Poté bylo demontováno a přemístěno jinam. Znovu začalo Paříž odstřelovat 27.května 1918 až do 11.června, kdy byla jeho poloha objevena britskými letadly. Poté se opět přemístilo v červenci a v srpnu. Z posledního místa však vypálilo pouze 14 ran, než bylo znovu objeveno. Načež bylo posláno zpět do Německa, protože jeho použití již bylo nepraktické a komplikované a nevyplatilo se jej stěhovat z místa na místo, když hrozilo, že bude třeba již druhý den po zahájení své bojové činnosti znovuobjeveno.

V srpnu 1918 tak byla jeho bojová činnost ukončena a pod hrozbou neustálých útoků ze strany Spojenců, bylo odesláno do Německa. Dělo se nikdy nedostalo do rukou Spojenců ani po kapitulaci, i když se jej snažili vypátrat. Pouze se jim podařilo po kapitulaci v listopadu 1918 zmocnit náhradního úložiště, ale bez děla a to u Chateau-Thierry. Předpokládá se, že dělo bylo zničeno Němci kolem roku 1920.

Pařížské dělo inspirovalo později za Druhé světové války Německé inženýry ke konstrukci tajné zbraně tzv. V-3, která jako zbraň pomsty měla vystřelovat dělostřelecké granáty na Londýn. Inspiraci si v tomto technickém zázraku vzal i geniální vědec Gerald Bull, který v 80´letech v Iráku pracoval pro Sadama Husseina na projektech HARP.

Do dnešní dnů nikdo nesestrojil dělo, které by mělo takový dostřel jako děla profesora Eberhardta z roku 1918.

Obrázek


Zajímavosti
- Jak již bylo několikrát řečeno, Pařížské dělo drží dodnes primát v dostřelu klasickou dělostřeleckou municí.

- Ideální elevace tohoto děla není klasických 45°, ale něco mezi 50 až 55° a to s ohledem na zakřivení a rotazi Země a dalších faktorech.

- ľ letu projektilu byly téměř ve vakuu. Tím pádem téměř bez odporu vzduchu byla možnost většího dostřelu. I s tímto počítali inženýři u Kruppa.

- Při balistické dráze dosáhl projektil výšky 42.000 m, což byl první lidský výrobek, který se dostal na hranici Stratosféry a Stratopauzy. S určitou nadsázkou se tedy považovat za průkopníka dobývání vesmíru. Dalším objektem vyrobeným člověkem, který se dostal do stratosféry německá raketa V-2 v říjnu 1942.

- Na sklonku války vyvíjel tým okolo profesora Eberhardta dělo s délkou hlavně 15m, ale s dostřelem 142 km, které by dokázalo z Calais bombardovat Londýn. Dále jeho tým pracoval na větším děle o ráži 305mm, které by dokázalo do vzdálenosti 170 km donést projektil o váze 300 kg. Kromě toho Eberhardt spekuloval, že s upraveným námořním dělem ráže 355mm (bylo stavěno pro nikdy nedokončené bitevní křižníky třídy Mackansen) by byl schopen vystřelovat ještě těžší granáty.

- Coriolisova síla. Pro Pařížské dělo, kterým Němci za 1. světové odstřelovali Paříž (ráže 210mm, 106kg vážící střela, v0 = 1645 m/s, dálka střelby 120km) vychází pro zeměpisnou šířku polohy děla a směr výstřelu odchylka vlivem Coriolisovy síly 1343 m doprava a dostřel se zmenší o 393 m. Coriolisova síla má ovšem o dost menší vliv než derivace střely (o větru nemluvě).

Obrázek

Zdroje:
www.vectorsite.net
www.militaryhistory.suite101.com
www.associatedcontent.com
www.landships.freeservers.com
www.wikipedia.org
www.strelectvi.cz
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 14/6/2008, 14:44, celkem upraveno 3 x.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Re: Pařížské dělo_1918

Příspěvek od Hans S. »

Hezký článek, ale to neustálé povídání o vesmíru mi přijde hodně mimo.
kacermiroslav píše: - Ideální elevace děla není klasických 45°, ale něco mezi 50 až 55° a to s ohledem na zakřivení a rotaci Země.
Pro toto konkrétní dělo zřejmě ano. Ale jinak by mělo platit, že ideální elevace závisí na mnoha faktorech. Například s rostoucí úsťovou rychlostí by se měl ideální úhel zmenšovat.
- ¾ letu projektilu byly ve vakuu. Tím pádem bez odporu vzduchu byla možnost většího dostřelu. I s tímto počítali inženýři u Kruppa.
Nesmysl. Ve 40 km výšky rozhodně není vakuum, pouze atmosféra značně řídne.
- Při balistické dráze dosáhl projektil výšky 42.000 m, což vyl první lidský výrobek, který se dostal na hranici vesmíru. Dá se tedy považovat za průkopníka dobývání vesmíru. Dalším objektem vyrobeným člověkem, který se dostal do stratosféry německá raketa V-2 v říjnu 1942.
Záleží na tom, odkud začneš počítat se stratosférou. Budeme-li se držet třeba TĚCHTO údajů, pak se do stratosféry dostávala letadla už delší dobu před V-2. Koneckonců i "Stratofortress" má bojový dostup pod 15000 m :).
Jinak hranice vesmíru není úplně pevně stanovena, ale často najdeš 100 km. S jejím posunem pod 50 km jsem se dosud nesetkal.
o dost menší vliv než derivace střely (o větru nemluvě)
Co znamená pojem derivace střely?
Obrázek
Uživatelský avatar
mmmichalll
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 118
Registrován: 7/3/2008, 18:09

Příspěvek od mmmichalll »

Tak se zdá, že megalomanstvím netrpěl jen Hitler, ale že to byl nešvar němců i v tomto konfliktu. jen další důkaz, že němci, když nevěděli jak vyhrát válku, začali vymýšlet šílenosti.
Pařížské dělo inspirovalo později za Druhé světové války Německé inženýry ke konstrukci tajné zbraně tzv. V-3, která jako zbraň pomsty měla vystřelovat dělostřelecké granáty na Londýn
Tohle byla valstně vůbec první Wunderwaffe, vyrobená dlouho před Hitlerem.
Ministerstvo školství varuje: Čtení škodí hlouposti
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Pařížské dělo_1918

Příspěvek od kacermiroslav »

Hans S. píše: Co znamená pojem derivace střely?
Derivace střely je odchylka ve směru způsobena rotací střely.


Ty ostatní věci jsem trošku poupravoval takže díky za odborné připomínky:-)
A s tím vesmírem.....dal jsem do toho trošku více nadšení nad tím výkonem. Takže pojem vesmír tu je trošku nadsazen. Tím chci vyzdvihnout ten um, při konstrukci takévéto zbraně.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

I když to s tím vesmírem je pochopitelně nadsázka, je to v jistém směru pravda, píše se rok 1918, z toho pohledu to vesmír je. Pro tento okamžik je to vesmír :)

Ale já mám na srdci něco jiného.

autor píše:"Celkem bylo vyrobeno sedm Pařížských děl. "

To mám chápat, že bylo vyrobeno 7 děl, nebo 7 hlavní bez lafety?
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Já mám info o třech "Pařížankách", na cíl však střílela vždy jen jedna. Taky se tam píše o ráži 232 mm.

Frantíci používali proti tomuto mastodontu hlavně železniční děla, patrně naváděné za pomoci leteckých pozorovatelů. Docela by mě zajímalo, zda by se v té době dala použit nějaká taktika "kobercového náletu".

Podle mě jsou podobné "megaděla" jen vyhozené peníze, německé armádě by rozhodně více další posloužily 15cm kanóny K 16 než tento velký nesmysl.

Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

sa58 píše:Podle mě jsou podobné "megaděla" jen vyhozené peníze, německé armádě by rozhodně více další posloužily 15cm kanóny K 16 než tento velký nesmysl.
Těžko říct - ta děla, dle článku, měla mít především psychologický dopad, což koneckonců měla. Zřejmě jejich psychologický dopad na Francouze byl silnější, než řada klasických polních děl. Je to podobná otázka jako vyrábět či nevyrábět V1, V2..apod.
Obrázek
Ekolog
rotný
rotný
Příspěvky: 86
Registrován: 13/2/2007, 21:12
Bydliště: Náchodsko

Příspěvek od Ekolog »

Připomínky. Nikoliv k článku, ale ke komentářům.
Idelální elevace u dalekonosných děl je asi 5 - 10o nad elevací 45o. Je to Způsobeno tím, že nad 15 km je tlak vzduchu asi desetinový a dále klesá. V závislosti na tlaku se snižuje i hustota vzduchu. Tím klesá i odpor prostředí pohybující se střele a to o několik řádů. Jinak vzduch při 760 mm Hg brzdí střely dost tvrdě. Viz např. střelba municí AP. U střel pohybujících se v se řádově 1 500 m.s-1 se jedná o dosti komplikovanou záležitost, který nemá cenu zde rozvádět. Prostě se jedná o princip, že při palbě dalekonosnými děly dojdě při letu v troposféře k ohnutí tvaru balistické křivky tak, že pokud se střela dostane do řídkého prostředí nad 15 km, pohybuje se v úhlu cca 45 o, kdy je zajištěn nějvětší dostřel (ve vakuu). Pro výpočet balistické křivky je nutno si uvědomit, že se střela pohybuje v prostředí o nehomogenní hustoty (40 km je p 0,8 mm Hg, teda docela slušné vzduchoprázdno), dále v prostředí, kdy se již projevuje nehomogenita gravitačního pole, zakřivení země, Coriolisovy síly a další vlivy. Výpočty balistických křivek patřily k nejnáročnějším výpočtům té doby. A i dnes, ve věku PC je to fuška naprogramovat a počítač to chvíli zpracovává.
K derivaci střely. Ta je způsobena tím, interakcí Poissonova a Magnusova efektu. U Poissonova jevu dochází ke stáčení střely do směru závitu v hlavni, v podstatě lze zjednodušeně říci, že se střela odvaluje po vzduchovém polštáři, který pod sebou stlačuje. U Magnusova jevu dochází vlivem rotace střely ke strhávání částic vzduchu a tím vzniku tlakového rozdílu na protilehlých stranách střely - nárůstu tlaku na straně na kterou se střela otáčí. Tím dochází ke kompenzaci Poissonova jevu, nikoliv však úplně. Střela uhýbá na stranu jejího otáčení. Derivace závisí na hustotě prostředí.
Jinak v uvedeném článku jsou uvedeny nové fotografie, které jsem předtím nikdy neviděl.
Dále pochybuji, že by byl u tohoto děla použit střelný prach na bázi střelné balvlny, informace nemám, ale domnívám se, že se jednalo o nitroglycerinový/nitroglykolový bezdýmý střelný prach. Samotnou střelnou balvnu byste použili jen jednou ...
Na druhém snímku není projektil ráže 210 mm. Odhaduji to na 420 mm.
Jen mimochodem ve výši 42 000 m jsou vidět hvězdy za dne. Obloha je téměř černá. A domnívám se, že je tmavší než například v Praze za noci.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

sa58 píše:Já mám info o třech "Pařížankách", na cíl však střílela vždy jen jedna. Taky se tam píše o ráži 232 mm.
Z materiálů, ktré jsem měl možnost si prostudovat, jsem pochopil, že bylo vyrobeno jen 7 hlavní. Při životnosti hlavně 65 výstřelů, by 7 vyrobených hlavní mělo mít celkovou životnost 455 střel. Což by zhruba odpovídalo i všem střelám, které byly za bojové činnosti použity. Možná měli vždy nějakou hlaveň v zásobě. A co se lafety týče, tak byl vyroben minimálně originál a jeden náhradní, který padl na konci války američanům do rukou, ale bez samotného děla.

Ta ráže děla byla proměnlivá. První výstřel měl ráži 210mm. S každým dalším se však zvětšovala a po vystřílení 65 střel (max. životnost hlavně), byla hlaveň poslána na převrtání na ráži 240mm. Takže Tvých 232 mm asi byla ráže jednoho z posledních projektilů, těsně před koncem životnosti hlavně a před převrtáním.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Hans S. píše:Těžko říct - ta děla, dle článku, měla mít především psychologický dopad, což koneckonců měla. Zřejmě jejich psychologický dopad na Francouze byl silnější, než řada klasických polních děl. Je to podobná otázka jako vyrábět či nevyrábět V1, V2..apod.
Ano je to tak...šlo o to, přenést válku i do míst, které válkou nebyli nějak poškozeny a od fronty byly vzdáleny. Předpokládám, že na jaře 1918 si Němci uvědomovali, že když to vře v jejich zázemí a zvětšují se tlaky na uzavření příměří, tak chtěli tímto dělem učnit něco podobného, ale u Francouzů.

Nálety vzducholodí už v té době skoro nepřipadali v úvahu, a velkoletadla přeci jenom měla omezený dolet, nosnost a hlavně i byla dosti nespolehlivá a počítalo se se ztrátama. Tento způsob se nakonec asi mohl pro Němce jevit jako nejúčinnější. Bez vlastních ztrát mohli celkem snadno denně dopravit nad Paříž bomby o váze 2.000 kg a to prakticky bez rizika a za jakéhokoliv počasí. Když si vezmete, že za svoji bojovou činnost toto dělo dopravilo nad Paříž celkem nějakých 36t, tak to zase není tak špatný výko na tehdejší dobu.
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Taky představa, že další granát může být s bojovým plynem musela být pro obyvatele Paříže úděsná. Neví někdo kolik lidí by mohl ohrozit granát s bojovým plynem o takové velikosti?
ObrázekObrázekObrázek
Ekolog
rotný
rotný
Příspěvky: 86
Registrován: 13/2/2007, 21:12
Bydliště: Náchodsko

Příspěvek od Ekolog »

Pro použití bojových plynů je nutno vycházet ze sortimentu, který byl v té době k dispozici. Jednalo se o dusivé BCHL a zpuchýřující BCHL zastoupené především S-Yperitem. Jak již zde bylo uvedeno, na Paříž bylo dopraveno 36 t munice, což může reprezentovat maximálně 3 t BCHL. Pokud by v jenom granátu bylo možné umístit 10 kg BCHL bylo by na Paříž dopraveno 3,6 t BCHL. LCt50 (koncentrace vyvolávající smrt za 1 minutu) pro fosgen 0,1 mg.litr-1, difosgen 4-5, chlorpikrin 0,8; yperit inhalačně 1,5; perkutálně 50-70 mg.kg-1. Jeden granát zamoří poměrně nevelké území, v řádu maximálně hektarů. Nicméně demoralizující účinek na nepřipravené obyvatelstvo by byl strašlivý. A použít tuto zbraň na protivníka, který má převahu a disponuje stejnými zbraněmi je sebevražda. Tato děla byla určena pouze pro vedení rušivé palby. A taky by mne zajímalo, zda v té době vůbec dokázali němci vyvinout plynový granát pro uvedené dělo.
Jiná situace by pravděpodobně nastala, pokud by byly k dispozici nervově paralitické látky. Ty se však ojevily až v letech 1936 -1939 a po II. s. v.
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Ekologu díky
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Při tak velkém náměru by bylo lepší hovořit o houfnici, označení dělo je příliš obecné.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Německý plynový granát pro 24cm kanon Spgr. L/4.2 Kz. m. H. Gbkz plněný Yperitem-nitrobenzolem měl při hmotnosti 145kg obsah 9l a trhací náplň 1600g.
Nemyslím si, že by byl problém vyvinout granát pro tuto zbraň. Problém je v účinosti. Podobně jako použití BOL v útocích plynomety, i u dělostřelectva je potřeba hromadného použití. Jeden samostatný granát nemá dostatečnou účinnost, na to aby způsobil zásadní problémy. I když by záleželo na vlivu teploty prostředí bylo by obtížné dosáhnout koncentrace nutné k dostatečnému účinku i proti nechráněným osobám.

Například při použití minometů pro plošné zamoření se počítala koncentrace 150kg BOL na ha, při soustředěném útoku pak až 1000kg/ha. V případě plynometů to bylo ještě více a k tomu bylo potřeba spousta hlavní (1000 hlavní byla normální hodnota).

Proto při použití jednoho granátu je vhodnější trhavina než plyn.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Já se ještě s dovolením vrátím k problematice dvěma citáty. Jsou z knížky Chemická válka z pera plukovníka, Dr. Viktora Ettela. Praha 1932. Je to skvost plně se věnující nasazení BOL v I. Válce. (Ve všech aspektech)

V kapitole "Nevýhody dělové plynové palby:"ˇUčinná náplň plynového střeliva činí asi 10% z celkové váhy, jen u největších ráží stoupá tento poměr na 15%. Z toho vyplývá, že k účinnému zamoření plynem je za potřebí velkého počtu ran a tedy i děl."

V kapitole "Letecké plynové pumy": "Tam kde protiletadlová a protiplynová obrana není na výši, mohou ovšem býti letecké útoky nepříjemné, ale poněvadž není možno v tomto případě, zejména při použití těkavých bojových látek, dosíci s takovou jistotou vysoké koncentrace jako při dělové plynové palbě, je jejich účinek značně nejistý."

Plynová puma měla 50% obsahu BOL, ne 10-15%.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Rosomak píše:Při tak velkém náměru by bylo lepší hovořit o houfnici, označení dělo je příliš obecné.
Naopak, presnejšie označenie by bolo "kanón". Veľký námer hovorí síce skôr pre húfnicu, ale mimoriadne vysoká počiatočná rýchlosť (dvojnásobok rýchlosti, ktorú dosahovali najlepšie delá v najbližších dvoch desaťročiach) a veľká dlžka hlavne, presahujúca 100 kalibrov, zasa jednoznačne hovoria pre označenie "kanón".
Húfnica je v definícii zbraň s kratšou hlavňou a nízkou počiatočnou rýchlosťou strely. Kanón je v definícii zbraň s (obvykle) dlhou hlavňou, vysokou počiatočnou rýchlosťou, veľkým dostrelom a plochou dráhou strely. V tomto prípade je dráha pre daný dostrel ešte relatívne plochá - maximálna výška dráhy je menej než polovica dostrelu.
V tomto konkrétnom prípade je cieľom maximálny dostrel - takže označenie kanón by bolo presnejšie, ale označenie delo je rovnako dobré, nakoľko táto delostrelecká zbraň je svojimi výkonmi a konštrukciou dostatočne unikátna, aby vytvárala samostatnú kategóriu "len pre seba".

Mimochodom, strely pre toto delo mali celkom zaujímavú konštrukciu, významne odlišnú od bežných striel podobného kalibru.
Predná, ogiválna, časť strely bola dutá, v mieste prechodu do valcovej časti bola prepážka a až za touto prepážkou bola vo valcovej časti bola umiestnená trhavá náplň, podľa všetkého rozdelená do dvoch komôr (pre zníženie namáhania náplne pri výstrele). Takéto usporiadanie si zrejme vynútila aerodynamika strely a jej predpokladaný aerodynamický ohrev, rovnako ako optimálna poloha ťažiska strely pre udržanie stability strely počas mimoriadne dlhého letu k cieľu.

Nie mi je ale celkom jasné, aký druh zapaľovača bol vlastne použitý a kde bol vlastne v strele zapaľovač umiestnený, celkom určite to však nebolo v hlavovej časti strely (na špici) - mohol byť na prvej alebo druhej vnútornej prepážke strely ako čelný alebo vnútorný alebo pri dne strely ako dnový.

Ad plynový granát - použitie kvapalnej náplne BOL je vzhľadom na počiatočné rýchlosti a zrýchlenia strely pri výstrele tažko predstaviteľné.
Ekolog píše:Dále pochybuji, že by byl u tohoto děla použit střelný prach na bázi střelné balvlny, informace nemám, ale domnívám se, že se jednalo o nitroglycerinový/nitroglykolový bezdýmý střelný prach. Samotnou střelnou balvnu byste použili jen jednou ...
všetky NG prachy obsahujú NC v množstve väčšom ako 60%. NG je proste predovšetkým neprchavé rozpúšťadlo NC a v danej dobe už myslím bola zvládnutá aj technológia NC prachov s prchavými rozpúšťadlami typu acetón alebo éter (podrobnosti by som musel hľadať v "Urbanskom". Celkom kľudne však mohlo ísť aj o prach diglykolový alebo gudulový - potrebný bol proste čo "najchladnejší" typ prachu.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Alchyk: I když je úsťová rychlost extrémní, proč myslíš, že použití kapaliny jako náplně je zásadně rozdílné od pevné, případně prachové náplně?? Rozhodně to není můj kůň a sem si vědom jistých specifik plynových granátů (např. použití vhodných látek vzhledem k jejich odolnosti na styk s železem, případně vhodné konstrukce, nebo nižší přesnost atd.atd.), ale tak mě nanapadá proč by měl být problém v úsťové rychlosti? Snad jen v menším obsahu, respektive větší síle stěn granátu, ale to je problém všeobecný, ne jen u kapalné náplně.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Asi som sa nevhodne vyjadril - Ide o problémy okolo "roztáčania" kvapalnej náplne strely počas urýchľovania v hlavni - ani v dostupnej literatúre som toho veľa nenašiel, akurát sa obvykle zdôrazňuje, že je to "problém", ktorý sa so zväčšujúcou počiatočnou rýchlosťou a zrýchlením stáva čoraz ťažšie riešiteľný a je obvykle výhodnejšie voliť tuhé alebo "absorbované" náplne aj za cenu menšej účinnosti alebo je potrebné použiť inú (aerodynamickú) stabilizáciu strely miesto stabilizácie rotáciou.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Ekolog
rotný
rotný
Příspěvky: 86
Registrován: 13/2/2007, 21:12
Bydliště: Náchodsko

Příspěvek od Ekolog »

Děkuji Redboyovi za tip na publikaci od Prof. Ing. Dr. Viktora Ettela. Neměl jsem o ní ponětí. Mimochodem jeho Organická technologie z poloviny padesátých let byla za dob mých studií velice ceněným dílem.
Odpovědět

Zpět na „Pěchotní výzbroj a dělostřelectvo“