Základní chyba Kriegsmarine

Lodě Bismarck, Tirpitz a další, ponorky, ponorkové základny.

Moderátoři: Zemakt, jarl

Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

YAMATO píše:1. září 1939 měla Kriegsmarine ve stavu pouze 58 ponorek! Pokud by byla přijata včas Döenitzova idea, tak jich mohlo mít několikanásobně více...a vzhledem ke "kvalitě" obrany proti ponorkám na počátku války (Royal Navy nezlepšilo v tomto ohledu prakticky nic od konce WWI) by byla situace Velké Británie katastrofální. Vždyť i s omezeným počtem ponorek dokázali "vkčí smečky" zasadit lodní dopravě strašné rány.
V prvních dnech války bylo na strážní plavbě tak 80% ponorek. Ty byly omezeny "kořistným právem". Během války němcům se podařilo udržovat na strážní plavbě jen 1/3 stavu ponorek. Zbytek byl v přístavech, na opravě, na cestě do strážních prostorů a zpět. Vlčí smečky byly zavedeny později, když ponorky byly vytlačeny do Atlantiku.
Deadeye
svobodník
svobodník
Příspěvky: 37
Registrován: 30/4/2006, 17:31

Příspěvek od Deadeye »

Ad jeste ta spekulace o A-bombe. Dva druhy delali predevsim proto, ze si nebyli 100 procentne jisti ani jednou koncepci, tedy byli, ale bylo to pro jednak pro sichr (kdyby jedna koncepce nefungovala tak jak mela a take proto, ze plutoniova bomba byla silnejsi, nicmene uranova zas jednodussi. Pracovali tedy na obou koncepcich jak pro jistotou, tak take kvuli tomu, ze silnejsi plutoniova mohla byt dokonce az daleko pozdeji (i kdyz nebyla) a proto delali i na uranove s mensi silou, ale s jistotou rychlejsiho postupu.
Uživatelský avatar
Mikhassel.Dralno
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 191
Registrován: 6/2/2006, 21:04

Příspěvek od Mikhassel.Dralno »

Je nesmyslné hledat jakousi spektakulární ZÁKLADNÍ CHYBU KRIEGSMARINE, jako je stejně nesmyslené hledat základní chybu Německého vál. tažení, Japonského vál. tažení a základní důvody neúspěchu té které operace, protože NĚCO JAKO ZÁKLADNÍ CHYBA PROSTĚ NEEXISTUJE! Vždy se jedná o soubor dějů a událostí, které se staly v určitém pořadí a prostředí té které operace, či válčiště, takže nanejvýš se můžeme snažit hledat KOMPLEX VĚTŠÍCH ČI MENŠÍCH CHYB.

Stejně jako STALINGRADSKÁ BITVA nebyla v žádném případě rozhodující, tak stejně tak u ní nemůžeme najít jednu základní chybu, která by osvětlila proč Němci byli poraženi. U Kriegsmarine také nenacházím ONU JEDNU ZÁKLADNÍ CHYBU, ale spíš komplex chyb udělaných v porovnání se soupeřící Royal Navy a US. Navy. Je to vždy soubor nějakých chyb na poražené straně, dále pak soubor událostí a nakonec technické (kvalitativní a kvantitativní) ukazatele obou soupeřů, jakož i porovnání (vzájemné porovnání) kvality a kvantity velících složek.

Když tu otázku položíme takto...tak můžeme začít něco hledat.
cz901219
Příspěvky: 8
Registrován: 13/1/2006, 20:03
Bydliště: OSA:BERLIN-BRNO-TOKIO
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od cz901219 »

Zakladni chyba KM byla ze vsechny jeji lode s 28cm dely nevystrelila 9.9. 1939 bocni salvu na pravobok smerem k Londynu ze vzdalenosti mensi nez 30km...;)
Red Baron
Příspěvky: 5
Registrován: 20/9/2006, 14:10

Příspěvek od Red Baron »

Chybou KM byla koncepce vysílání těžkých lodí k napadání spojeneckých konvojů, toto byl podřadný úkol pro bitevní lodě a bit. křižníky - stejný úkol zvládají ponorky a lacinější lehké/těžké křižníky.
Další chybu vidím v nedokončení letadlové lodi Graf Zeppelin, tato kdyby dostala přednost před dokončením Tirpitze a účastnila se výjezdu Bismarka, možná by hon na Bismarka dopadl pro Royal Navy mnohem hůře. S tím co němci plánovali pro Graf Zeppelin - Ju 87 a Bf 109 se Royal navy měřit nemohla.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Rubiki píše:Mam podobny nazor, podla mna by Nemci SSSR neporazili, ako som tu uz niekde na fore pisal bolo to prakticky nemozne, ak by dobili Moskvu, Stalingrad a ine vacsie mesta tak by im to bolo prd platne kedze SSSR bolo nehorazne velke. A neviem si predstavit to zasobovanie ak by sa dostali napr az k Vorkute al. Salehardu!! Nemecko proste nemohlo len tak lahko porazit SSSR zo 110 000 000 obyvatelmi!!
Jsem rozdílného názoru. Německo naopak mělo obrovskou šanci porazit SSSR a jen díky vlastním chybám se tak nestalo. Ta lidská převaha ve skutečnosti nebyla na straně Ruska, ale naopak na straně Německa. Pokud se nepletu, tak SSSR měli kolem 150 Mio obyvatel, Německo 69,3 Mio. Ale pro Německo pracovala celá Evropa, a taky měli mnoho spojenců. Na východní frontě byli Slováci (2,6 Mio), Maďaři (cca 8 Mio), Rumuni (cca 20 Mio), Chorvati (cca 4 Mio), Finové (cca 4 Mio). Dál tu byli dobrovolníci ze Španělska, Francie, Belgie, Holandska, Norska. Také cca 1 Mio Rusů vytvořilo RA (Ruská osvobozenecká armáda), kteří chtěli bojovat proti Bolševismu. Dál tu máme státy jako Bulharsko a Turecko, které dost váhali jestli vstoupit do války. A kdyby padla Moskva, tak podle podepsaných smluv, měli z východu napadnout SSSR Japonci. Pro změnu by tedy SSSR bojovalo na dvou frontách.

Takže síly byly více než vyrovnané. Proti cca 150 Mio obyvatel SSSR, mohlo Německo se svými satelity postavit cca 100 Mio obyvatel + dalších cca 80 Mio obyvatel Evropy pro ně pracovalo + nerozhodné státy Bulharsko a Turecko. Itálii do toho moc nepočítám, protože ta měla své zájmy hlavně v Africe. I když v době největších bojů bylo na Východní frontě na 250.000 Italů !!!

Když to shrnu, Německo mohlo porazit jak Velkou Británii, tak i SSSR. Ale jen díky špatně zvoleným prioritám (např. stavění ponorek a pirátských lodí, namísto velkých hladinových lodí), chybám Hitlera jako vojevůdce, a přejití na totální výrobu až v roce 1943, si válku prohráli sami.
Uživatelský avatar
mmmichalll
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 118
Registrován: 7/3/2008, 18:09

Příspěvek od mmmichalll »

přejití na totální výrobu až v roce 1943, si válku prohráli sami.
Totální výroba přišla už dost pozdě a tou dobu už se tím dal jen protahovat konec. Chyba byla, že Albert Speer se stal ministrem zbrojení až začaátkem 1943, do té doby tam co vím seděl neschopný Göring.
Za WWI dokázalo Německo přejít na total. téměř hned, díky schopnostem tehdejšího ministra, ovšem pak byl nedostatek všeho a císař byl nakonec svržen. Stejného osudu se asi bál i Adolf, přitom po drtivém vítězství nad Francií by němci nějaké to utažení opasku ve vítězné euforii snesli daleko líp.

Nestavění ponorek bylo dáno Hitlerovým megalomanstvím, chtěl RN porazit v otevřené bitvě, přitom bylo jasné že soupeř má drtivý náskok a Německo by ho po obsazení Francie a naprosté neutralitě SSSR a USA dokázalo stáhnout tak za 12-15 let při plném nasazen všech dostupných kapacit
Ministerstvo školství varuje: Čtení škodí hlouposti
Uživatelský avatar
Michal.Lipka
svobodník
svobodník
Příspěvky: 30
Registrován: 8/5/2008, 14:18

Příspěvek od Michal.Lipka »

mmmichalll píše:Nestavění ponorek bylo dáno Hitlerovým megalomanstvím, chtěl RN porazit v otevřené bitvě, přitom bylo jasné že soupeř má drtivý náskok a Německo by ho po obsazení Francie a naprosté neutralitě SSSR a USA dokázalo stáhnout tak za 12-15 let při plném nasazen všech dostupných kapacit
S tímto názorem si dovolím nesouhlasit. Vy totiž předpokládáte absolutní neutralitu SSSR.
Oni Rusové ale neutrální nebyli ani náhodou, předválečné (myslím tím období před napadením SSSR) dodávky jejich základních surovin Hitlerovi byly ve skutečnosti obrovské. Pokud by SSSR udrželo svou neutralitu, tak by Němci mohli uvažovat možná o částečné paritě s britskou Home Fleet.. Kapacitně při využití francouzských loděnic možná ale pouze za předpokladu že by námořnictvo mělo absolutní prioritu v dodávkách surovin a kvalifikovaných dělníků. Problémem ale je jestli by toto tempo vydržela německá ekonomika a co by na to říkaly ostatní složky německých ozbrojených sil.
Na rozdíl od tohoto stavu, pro Velkou Británii pracovala obrovská koloniální říše a Royal Navy disponovala desítkami loděnic, mimo jiné i v zámoří. Myslím, že pokud by došlo k opravdovým závodům v námořním zbrojení tak to nasazené tempo Němci nemohli ustát. Pokud by se ale od počátku zaměřili na stavbu ponorek, mohli mít Britové vážné problémy.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Nejsem si jist, ale myslím, že před Speerem byl na jeho pozici Todt (nevím jak se přesně psal) a Speer se stal ministrem jen díky tomu, že jeho předchůdce zahynul při leteckém neštěstí. Mimochodem byl to ten samej Todt, po kterém zbyla ve skandinávii největší pobřěžní baterie těkých děl.

Ta neutralita SSSR zase tak nereálná nebyla. Koneckoncu by jí mohl potvrzovat pak o neútočení uzavřený mezo Molotovem a Ribentropen v roce 1939. To že se nakonec Hitler vrhnul na SSSR, bylo spíše jen důsledkem jeho neúspěchů při dobývání Albinou. V opačném případě se domnívám, že by ještě chvilku zbrojil a teprva poté by hledal dle Main Kampf prostory v Rusku. I když, položme si otázku.....myslel skutečně Hitler tím životním prostorem Rusko? Nešlo mu třeba jen o Polsko a pobaltské státy?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Michal.Lipka
svobodník
svobodník
Příspěvky: 30
Registrován: 8/5/2008, 14:18

Příspěvek od Michal.Lipka »

Ale no tak, buďte realista.
Rusko bylo před válkou a na jejím počátku ve vztahu k Německu asi tak neutrální jako Spojené Státy v případě Velké Británie. Na dodávkách surovin ze SSSR byla postavena velká část Německých ozbrojených sil. Navíc, jak píše kolega Michan v jednom ze svých článků o meziválečném období, na ruském území testovali Němci tankovou techniku v době kdy ji oficiálně nesměli vlastnit a první němečtí piloti dokonce prošli ruskými leteckými učilišti. Takhle já si neutralitu v žádném případě nepředstavuji.

A pakt Molotov-Ribbentrop, mimo jiných důležitějších závěrů (hlavně vymezení sfér vlivu v tajném dodatku), tuto ekonomickou podporu jen politicky posvětil.


A ještě něco.
Můžete mi vysvětlit tvrzení: "To že se nakonec Hitler vrhnul na SSSR, bylo spíše jen důsledkem jeho neúspěchů při dobývání Albinou." Myslíte, že operace Barbarossa byla jen tzv. z nouze ctnost? První plány na napadení SSSR vznikly v Německu pěkných pár let před válkou, známé jsou například snahy polského ministra zahraničí Józefa Becka přemluvit Hitlera ke společné německo-polské operaci zaměřené na zničení SSSR.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Dobře, s tou neutralitou jsem to přehnal...ta vzájemná výpomoc byla prospěšná a žádoucí jak pro Německo tak i SSSR, takže to bylo něco více než jen neutralita i když na venek pro veřejnost to tak proklamováno bylo.
Tak že byl Němci již dávno před rokem 1941 připraven plán útoku na SSSR nemusí zase tak moc znamenat. Stejně tak měli v SSSR plán útoku proti Německu. Stejně tak naše republika měla zase malodohodový plán útoku na Maďarsko a o ničem to nemusí vypovídat.
Jen jsem tím chtěl říct, že snahou Hitlera bylo nejdříve porazit Francii a přijmout mír s Anglií a získat jí na svou stranu proti bolševismu. Pak možná byl na pořadu dne útok na SSSR. Pokud se nepletu, tak útok na SSSR byl naplánován až na sklonku 1940, kdy už byla de facto celá Evropa poražená.
Tím se ale oddalujeme od původního tématu.
ObrázekObrázekObrázek
Quasar
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 106
Registrován: 25/10/2006, 18:29

Příspěvek od Quasar »

Mezi další nepochopitelnou chybu bych počítal chybné vyhodnocení zkušeností z výsadkové operace na Krétě, která byla vyhodnocena jako neúspěch, ačkoliv bylo počítáno pouze s 5000 obránci místo 35000... Opuštění výsadkových operací byla chyba hlavně v případě Malty, která představovala klíčový bod pro námořní zásobování britských jednotek v Egyptě. Malta přitom šla jeden čas obsadit poměrně snadno, neboť ponorky loďstvo i většina letadel byla jeden čas nefunkční. Nechápu proč se Němci místo toho rozhodli radši věnovat síly tlaku na Egypt, obsazení malty bylo mnohem jednodušší (totální letecká převaha blízko Itálie), přinášelo i defenzivní výhody (ochrana Sicilie a Italských konvojů do Afriky, uzavření průjezdu středozemním mořem pro Brity). troufám si tvrdit, že bez konvojů přes středozemní moře by britové Egypt neudrželi (zásobování kolem afriky bylo řádově obtížnější a i rudé moře by šlo ohrozit z italského Somalilandu). Středozemní moře pro Němce představovalo poměrně důležité bojiště ofenzivně jim šlo o Suez a přístup k ropným polím v zálivu, defenzivně jim šlo o obranu balkánu (ropná pole), Itálie a vichy Francie. WWII (pozor ale i I a pravděpodobně i III) byla o přístupu k ropě (kavkaz, bulharsko, africké snažení a suez..., japonské tažení na jih). Jak řekl Kissinger ovládněte energii a ovládnete národy, ovládněte potraviny (genetické modifikace) a ovládnete jedince a ovládněte peníze a ovládnete svět...
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Tak s tímto názorem se plně ztotožňuju. Kdyby Němci a Italové obsadili Maltu, mohl být následný průběh války úplně jiný. Je skutečně nepochopilné, proč se nesnažili Maltu obsadit, když to byla taková velká, nepotopitelná letadlová loď uprostřed Středozemního moře. Když si vezmu jakou námořní sílou v dané oblasti Italové disponovali a jak snadno byla Malta dostupná letecky ze Sicílie..., věřím že by jí dokázali poměrně snadno dobýt.
Neví někdo jaké letecké, pozemní a námořní síly byly na Maltě v průběhu války? Mohly by kupříkaldu Italské hladinové lodě pomoct při případném obsazování Malty? Pokud se nepletu, tak spojenci měli své jednotky pak už jen v Alexandrií a na Gibraltaru. Jak dlouho by jim trvalo, než by se k Maltě dostali?
ObrázekObrázekObrázek
Quasar
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 106
Registrován: 25/10/2006, 18:29

Příspěvek od Quasar »

Malta prakticky hladovela. Němci (a tedy i Italové) získali absolutní vzdušnou nadvládu, stíhací obrana prakticky neexistovala, britské ponorky se z Malty stáhly, lodě v přístavu byly terče LW... Jak byly silné pozemní síly nevím, ale vzhledem k zásobování nic moc... Za takové situace útok nemohl nevyjít a pokud by spojenci přisunuli posily riskovali by jejich masakr, jako se to stalo v případě 2 konvojů, které měly mohutnou ochranu (bitevní a let. lodě) a přesto byly prakticky rozprášeny. plán útoku byl, ale zvítězila nepochopitelná úvaha, že je Malta stejně vyřízená, což je na první pohled blbost, jste vyřízení a stačí dodávka stíhaček a paliva a najednou zase žijete, to se i stalo.
Italské lodě mohly pomoct, hlavně by ale dobytím Malty získaly kompletní letecké krytí a mohli se věnovat vyhlazení spojeneckých konvojů. Italské konvoje do Afriky Rommelovi by naopak projížděly bez problémů a přímo k bojišti. Takže by na tom Rommel byl materiálně o dost lépe naž Monty. Pokud by Egypt a Suez poté nedobyl v Afr by se minimálně udržel a nestalo by se asi ani vylodění Torch a hlavně ani Sicílie, ze které se musely odvolávat síly z Zitadelle... Spíš si ale myslím, že by Britové Středozemní moře stratili a s ním i suez a naleziště ropy v Iráku. Krom Gibraltaru a Malty měli GB Kypr a Alexandriii a Suez, ale pádem Malty by Kypr museli zásobovat okolo afriky, to je skoro nereálné, nehledě na zranitelnost úzkého rudého moře.
Obrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Takže jsme se dopátrali ke kořenu problému, kde Kriegsmarine učinila chybu?:-) Hádám, že obsazením Malty by tedy celý průběh války mohl být jiný, neřkuli dokonce i vítězný pro Německo. Jak vidno Rommel správně odhadl důležitost africké fronty a největší zranitelnost Britského impéria. Osobně se domnívám, že po obsazení Malty, následném lepším a efektivnějším zásobování Rommela, by Suez padl. Jak by to šlo pak dál? Němci mohli využít protibritských postojů v Malé Asii a v Perském zálivu. Tím by se odřízla jižní zásobovací trasa spojenců do SSSR, a to by mělo jistě i vliv na východní frontě.

Když to shrnu, tak podle mě byly chyby Kriegsmarine následující:
1/ nedostatečná výstavba ponorkových sil na počátku války
2/ neobsazení Malty
3/ zanedbání vlivu korzářství na zásobovací trasy (málo lodí ať vojenských nebo maskovaných v odlehlých oceánech)

K tomu třetímu bodu.
Domnívám se, že pokud by Německo na počátku války vyzbrojilo co nejvíce maskovaných obchodních lodí jako byl Pinguin a Orion a případně poslalo další válečné lodě do světa, určitě by dokázali udělat větší škody a vázat námořní síly spojenců mnohem efektivněji, než když byly dislokovány v přístavech a uzavřené na Baltském moři.
ObrázekObrázekObrázek
Quasar
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 106
Registrován: 25/10/2006, 18:29

Příspěvek od Quasar »

Chyba Kriegesmarine byla hlavne jeji celkova koncepce, tj. snaha o paritu na volnem mori s brity. Pritom mela zvolit asymetricky zpusob boje ponorky korzari, rychle lode GraffSpee, a duraz na pobrezni lodstvo a namorni letectvo, kterym by resili pripady jako Kreta, Malta, Sicilie, sever Skandinavie konvoje... Nemecko melo brat v potaz, fakt ze je kontinentalni velmoc a na zajimave casti Imperia a tak (ropne oblasti, Skandinavie ale i Britske ostrovy) muze utocit prakticky po zemi nebo preskakovat par desitek az nekolik set set km more... Duraz mel byt kladen na pobrezni lehka plavidla, ponorky, rychle korzarske lodi, vylodovaci kapacity, masivni namorni letectvo. Usetreny material investovat do pozemni armady a letectva, nebot N je kontinentalni velmoc. Pokud by opravdu chteli vekou lod pak lehkou letadlovku (ne pancerovy gigant al a Graff Spee) s velkym poctem stihacu...
Obrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Opět mi nezbývá než s Tebou souhlasit:-)

Jinak, když už mělo Německo takový zájem na to vyrovnat se Anglií jako námořní velmoci, tak se divím, že po porážce Francie neprovedli přepadovou akci v Toulounu a nezmocnili se tam stojících válečných lodí. I kdyby se jim podařilo získat jen část z francouzského loďstva, pak by spolu s Itálii ovládli celé Středozemí. A pak by stačilo jen čekat na dobytí Egypta a Suezu a následně tuto flotilu vypustit do Indického oceánu.
Možná jsou to mé jen trošku smělé hypotézy, co kdyby...atd...., ale proč ne:-)

Pokud mám správné informace tak v Toulonu v roce 1942 byly potopeny tyto lodě:
-----------------------------------------------------------------------------------------------
1x bitevní loď (třída Provance)
2x bitevní křižník (třída Dunkerque)
4x těžký křižník (třída Suffren 3x, třída Algerie 1x)
3x lehký křižník (třída La Galissonniere)
18x vůdčí torpédoborec (třída Jaguar 3x, třída Guepard 5x, třída Aigle 3x, třída Vauquelin 4x, třída Le Fantasque 1x, třída Mogador 2x)
12x torpédoborec (třída Le Hardi 8x, třída L´Adroit 3x, třída Bourrasque 1x)

Podle toho výčtu se v Toulonu potopila pořádně silná flotila. Ta kdyby padla do rukou Němců, tak by dokázala napáchat spojencům ve spolupráci s Italy pořádnou neplechu.
ObrázekObrázekObrázek
Quasar
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 106
Registrován: 25/10/2006, 18:29

Příspěvek od Quasar »

Nevim jestli to je realné přepadnout lodě v přístavu, a získat je neporušené. Jsou jistě značně chráněny a posádky je mohou potopit... Politická rizika podobné akce jsou strašlivá (viz. Britská akce proti Mers el Kebiru), a cena lodi nebyla tak velka, co by s nimi šlo dělat? krom středozemního moře (tento problém by v tu samou dobu šel vyřešit obsazením Malty - akce o několik řádů méně riziková). Jak dopadly hladinové lodě v atlantiku ukazuje osud Bismarcka, v té době (1942) již i nejvyšší německé velení chápalo problematickou hodnotu velkých hladinových lodí pro Německo. Asymetrická válka, ponorky námořní letectvo operující z pevniny nebo povyjíždějících lehkých a levných let lodí (pouze pro prodloužení doletu), rychlá pobřežní plavidla s torpédovou výzbrojí, miniponorky (obrana před invazemi), sítě hydrofónů a radarů, to byla ta správná strategie pro N. Velké lodě potřebuje, ten kdo chce držet oceány a né pobřežní vody a vnirřní moře (středozemní). Tuto "správnou" strategii zvolil později SSSR v době studené války, správně věděl, že to je jedinná cesta, proti LL řízené střely a ponorky a hlavně obrana proti útoku přes pól...
Obrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

kacermiroslav píše: A pak by stačilo jen čekat na dobytí Egypta a Suezu a následně tuto flotilu vypustit do Indického oceánu.
Možná jsou to mé jen trošku smělé hypotézy, co kdyby...atd...., ale proč ne:-)
Ano, to je velmi smělá hypotéza. Na to by Rommel potřeboval hodně jinou podporu, než jaké se mu dostávalo.
Obrázek
Quasar
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 106
Registrován: 25/10/2006, 18:29

Příspěvek od Quasar »

Indický oceán je zcela mimo. Zájmová oblast něměcka byl Suez, Irák (podpora povstání) kvůli ropě a dostání Turecka na svou stranu (přeprava ropy prakticky po zemi až do reichu, stejný záměr jako vedl k WWI) a pak možná ještě Persie kvůli odříznutí jižní cesty zásobování SSSR... Co by němci proboha dělali s Indii nebo ind oceánem??? Spojení s Jap tolik nepotřebovali, barevné kovy šly dopravit i letecky...
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Kriegsmarine“