Praga V-8-H (ST vz. 39)

hydrostar · Příspěvek od **hydrostar** » 18/8/2008, 21:14

http://utocnavozba.wz.cz

Hydrostar se s námi trvale rozloučil...

Příspěvek od **sa58** » 18/8/2008, 21:31

Při mém prvním bližším setkání mě zarazila konfigurace podvozku, je úplně jiná než u veleúspěšného TNH. Ten snad byl v prototypu někdy koncem roku 1935, podvozek u V-8-H se mi proto zdá příliš komplikovaný.

hydrostar · Příspěvek od **hydrostar** » 18/8/2008, 21:37

Podle členů Difrologického klubu je ten podvozek založený na podvozku neúspěšného P-II-b. Údajně je dál vyvíjen do dvou podob. Jedna dala základ pro těžké pásové tahače exportované do Turecka a druhá šla na V-8-H. podobnost těchto konstrukcí je viditelná.

Příspěvek od **kacermiroslav** » 19/8/2008, 08:58

Dobrá práce...jako vždy.
Co nějaké srovnání s PzKpfw IV. ? Je v plánu?

hydrostar · Příspěvek od **hydrostar** » 19/8/2008, 11:46

Promiň, ale srovnávání jsem už ukončil, nemá to smysl. PzKpfw IV má přibliženě stejné jízdní a pancéřové vlastnosti jako PzKpfw III. Pouze výzbroj je jiná a určená hlavně na boj s nepancéřovanými cíli. Takže výsledky budou přibližně stejné jako porovnání s tím PzKpfw III.

Příspěvek od **sa58** » 19/8/2008, 18:21

hydrostar píše:Promiň, ale srovnávání jsem už ukončil, nemá to smysl. PzKpfw IV má přibliženě stejné jízdní a pancéřové vlastnosti jako PzKpfw III. Pouze výzbroj je jiná a určená hlavně na boj s nepancéřovanými cíli. Takže výsledky budou přibližně stejné jako porovnání s tím PzKpfw III.

Já bych se taky do podobného srovnávání nepouštěl, stačí se podívat na použité kanóny v těchto středních tancích. Pz IV bych srovnával s T-34 či M4, stejně tak Panthera s T-34/85 či M4/76. U těchto srovnání se lze dopátrat informací o bojích mezi těmito typy, srovnávat hypotetické možnosti při střetu těchto tanků je přece jen postavené na vodě....

JiriTintera · Příspěvek od **JiriTintera** » 4/10/2008, 14:49

Vážení,
pokud si dobře pamatuji tak v dokumentech zaniklého archivu VHJ ČKD Praha n.p. byl jeden odkaz s informací, že se nebude tříštit skladba středních tanků Wehrmachtu a že nejsou zásadní námitky k jeho exportu, či prodeji licencí tanků V8H. Datování tohoto dokumentu si nepamatuji, ale předpokládám, že spadalo do období let 1938-1939. Obdobně se Němci zachovali i vůči škodováckým tankům typu Š-II-c (T-21), T-22 a T-23.

Stručně řečeno, tento prototyp svými jízdními vlastnostmi výrazně nepřekonával německé tanky Pz. Kpfw. III a Pz. Kpfw. IV - již do výzbroje zavedené a ve velkém množství vyráběné.

Sgt.Pierro · Příspěvek od **Sgt.Pierro** » 9/12/2008, 14:30

tušíte někdo kde byl prototyp vyroben?? Jednalo se o Pragu ve Vysočanech???

JiriTintera · Příspěvek od **JiriTintera** » 9/12/2008, 15:30

Vážený kolego "Sgt. Pierro",
na výrobě tanků Českomoravská Kolben Daněk a.s. se podílely všechny firmy koncernu, včetně automobilky a motorárny Praga.

Například horní snímek představuje prototyp exportní verze V-8-He (její předchozí vývojové fáze se také nazývaly: V8-T9, TT-II, TT-12, TT-15) a tank se nachází pravděpodobně ve vysočanské části ČKD (zadní dvůr mezi bránami č. 2 a 3 - jistota 4 z deseti). Druhý snímek představuje prototyp takzvaného středního tanku V-8-H. Předpokládám, že snímek byl pořízen během továrních zkoušek na firemním polygonu, který se nacházel ve Vysočanech na zadním dvoře za bývalou "Metálkou" (jistota 8 z deseti).

Zdroje
Osobní poznámky z let 1970-1990
Zaniklý archiv VHJ ČKD Praha, fond: AS, karton: 095, složka: 0261
Zaniklý archiv VHJ ČKD Praha, fond: AS, karton: 243, složka: 1071
Zaniklý archiv VHJ ČKD Praha, fond: AS, karton: 256, složka: 1147
Zaniklý archiv VHJ ČKD Praha, fond: AS, karton: 361, složka: 1734
VHA, fond: MNO II. odb., karton: 12135, složka: 2-11/29, příloha 4
VHA, fond: MNO II. odb., karton: 12606, složka: 2-11/6-2 až 15
VHA, fond: MNO II. odb., karton: 12607, složka: 2-11/6-2 až 15
VHA, fond: MNO II. odb., karton: 13234, složka: 2-11/11-12

Sgt.Pierro · Příspěvek od **Sgt.Pierro** » 9/12/2008, 15:42

Díky pane Tintěro. Také myslím že to bylo foceno ve Vysočanech ale poznat dokonce přesně kde - tak to smekám... Jinak bych se ještě rá zeptal na ten polygon - nacházel se někde mezi továrním pozemkem a Rokytkou?? Netuším kde se nacházela Metálka. Zato si pamatuju na fotku kde stála vyrovnaná řada tanků LT-38 v místech, kde se dnes nachází parkoviště a vchod do JENA nábytku (jedna z bývalých budov Pragovky)

Příspěvek od **Pátrač** » 9/12/2008, 17:50

Pane Tintěro, děkuji za zajímavé informace i když moje možnosti dostat se ke složkám či pramenům které citujete, jsou nulové. Ale správný tankový nadšenec což já zrovna nejsem, ocení byť i jen tu možnost.

Zdá se, že mezi nás zavítal člověk velmi znalý a se znalostmi a zkušenostmi které jsou většině znás nedostupné . Těším se na Vaše posty.

Snad se Vám bude mezi námi líbit.

EDIT: Byl by jste tak hodný a dal mi informaci co vlastně je difrologický klub? Omlouvám se za neznalost ale nikdy jsem tento termín neslyšel ani nečetl.

JiriTintera · Příspěvek od **JiriTintera** » 9/12/2008, 21:11

Vážení,
podle pamětníků byl v třicátých letech zřízen tovární polygon na takzvaných zadních dvorech, které se nacházely mezi tratí ČSD co vede k nádraží Vysočany a nynější levou stranou ulice Kolbenova (ex Fučíkova, ex Třebízkého, ex Valdecká, ex Pod Kolbenkou). Za první řadou budov mezi 2 a 3. bránou byly zadní dvory a táhly se až k trati ČSD. Do těchto míst pamětníci také situovali i tovární polygon, železniční vlečku a řadu dalších objektů jejichž funkci již si nepamatuji.

Potok Rokytka se nachází na protilehlé straně.

Předpokládané umístění zkušebního polygonu ČKD. Mapa upravena z atlas.cz.
K jízdní a plavebním zkouškám se používaly i jiné prostory. Například, podzimní pole v okolí Kyjí, nebo terén a řeka Vltava v okolí Zbraslavi, popřípadě libeňský poloostrov, kde byly umístěny Loděnice Praga, které také patřily do koncernu ČKD.

Archiválie
Zbytky fotografií a listin ze zaniklého podnikového archivu VHJ ČKD Praha byly převezeny do Státního oblastního archivu a v současnosti jsou nepřístupné. Jak tato dlouho tato situace bude trvat mi není známo. Většina výkresové dokumentace ČKD SPE (konstrukce speciálních vozidel) byla uložena v poválečném ČKD Sokolovo. Po zániku libeňské tankovky byla technická dokumentace odvezena do slovenského Martina. To co zbylo bylo v šedesátých letech z ČKD Lokomotivka odvezeno do odpadu.

P. S.
Difrologie je novotvarem vzniklým před čtvrt stoletím a skládá se z dvou starých řeckých slov: difros - dvoukolý bojový vůz a logia - nauka. DK je občanským sdružením, které se zaobírá historií a současností útočné vozby i lidí kolem ní.

Sgt.Pierro · Příspěvek od **Sgt.Pierro** » 10/12/2008, 07:53

Pane Tintěro díky moc za vyčerpávající odpověď jak pro mne tak pro kolegu Pátrače. Z vaší odpovědi je mi jasné, že polygon se nacházel v místech za slévárnami (že mě to s Metálkou nenapadlo hned..) tedy v místech kde se dnes konají tzv. bleší trhy, tj. severně od Kolbenovy ulice. Já jej mylně situoval někam do míst kde se nacházela dělnická kolonie zvaná Mandžuzie. Tušíte do kdy tento polygon fungoval?? Jinak vám i vašemu spolku difrologů (také jsem netušil oč jde) přeju hodně úspěchů a jen se pozeptám, jaký je krom palby na vás kontakt??

Příspěvek od **Pátrač** » 10/12/2008, 08:06

I já zdvořile děkuji za doplnění informací o vašem občanském združení. To by člověk neřekl co lidé dokáží dát dokupy pokud mají společný zájem.

Sgt.Pierro · Příspěvek od **Sgt.Pierro** » 10/12/2008, 08:10

Těch ztracených, potažmo vyhozených archivů je nesmírná škoda....

Tommy gun · Příspěvek od **Tommy gun** » 7/10/2009, 17:13

Trochu mi tu nesedí průbojnost kanónu A11 - na 1000 m 41 mm, na 1500 m 35 mm, když to porovnáme s 47mm kanonem P.Ú.V. vz.36, který má průbojnost na 1050 m 50 mm a na 1850 m 38 mm - tak proč by měl kanon A11 menší průbojnost ( a navíc je o něco mladší ). Ovšem i ta průbojnost, kterou udal Hydrostar by na německé tanky bezproblémů stačila.

hydrostar · Příspěvek od **hydrostar** » 7/10/2009, 22:56

No nevím, ale tebou uvedené hodnoty se mně zdají docela nadčasové a odpovídající větší ráži. Mohl bych se zeptat na zdroj? A na německé tanky z roku 1938 jistě musela stačit. Vždyť pancéřování německých tanků z té doby bylo u naprosté většiny max 15 mm. Novější tanky 30 mm. Na tyto pancíře pohodlně dostačovalo dělo A3 a A7.

Tommy gun · Příspěvek od **Tommy gun** » 8/10/2009, 21:14

Takže 4,7cm pevnostní kanon Škoda A6 ( vz.36 ) - informace o průbojnosti mám z knih:
Jiří janoušek - Československé dělostřelectvo 1918 - 1939; Jiří Macoun - Československé pevnosti

Jinak na internetu:
http://www.bunkry.cz/opevneni.asp?id=86
http://www.vojna.net/portal/viewtopic.php?p=8952
http://www.military.cz/opevneni/zbrane.html ( pouze údaj 50mm na 1km )

Při mém pátrání jsem narazil na tabulku průbojnosti kanonů zde:
http://www.panzernet.net/panzernet/stra ... kanony.php
Je tam uveden i kanon 4,7cm PaK (t) 38 což byl vlastně český kanon Škoda A5 - KPÚV vz.38. Jeho průbojnost je úplně stejná jako Hydrostarem udaná průbojnost kanonu A11. Takže kanony A11 a A5 měly stejnou průbojnost. Ovšem jejda - průbojnost na Panzernetu je pod úhlem 60°. Vzhledem ke přesné shodě průbojností obou kanonů je velice pravděpodobné, že hodnota průbojnosti kanonu A11 je též pod úhlem 60°.
Když z toho vypočítám tloušťku kolmého pancíře, tak mi vyjde:
100 m - 62 mm
500 m - 55 mm
1000 m - 47 mm
1500 m - 40 mm
Tyto hodnoty už jsou téměř stejné jako u pevnostnímu kanonu vz.36
Takto by podle mně mohla vypadat průbojnost kanonu A11. Opakuji že pouze podle mně.

No jo holt já už jsem takovej že do všeho musím rejpat

NOX666 · Příspěvek od **NOX666** » 9/10/2009, 10:02

Trochu bych se bál u tohoto tanku poruchovosti, zejména u podvozku. Snýtovaná konstrukce je klasická a kanon r.4,7cm je na rok 1938 velmi solidní výzbroj. Asi /kdyby se to stihlo vyrobit do Mnichova a bojovalo by se/ by tyto tanky byly pro německé tankové posádky postrachem. I když postrachem by pro ně byly i osvědčené (ovšem také s komplikovaným podvozkem a tím poruchové) Lt.35.

kopapaka · Příspěvek od **kopapaka** » 9/10/2009, 16:55

Jen taková drobnost, podvozek u LT.35 nebyl až tak poruchový, pokud vím tak dětské nemoci měla hlavně převodovka a řízení, vše ovládané vzduchem... Z podvozku odcházely pojezdová kolečka, a stejně jako tady šlo o rychlé opotřebování gumové bandáže koleček.

PALBA.CZ

Praga V-8-H (ST vz. 39)

Praga V-8-H (ST vz. 39)

ČKD a tanky V8H

ČKD ve Vysočanech