PALBA.CZ

http://utocnavozba.wz.cz

Hydrostar se s námi trvale rozloučil...

Měl bych dva dotazy.
1) Co je to nárazový granát, resp. jak se liší od "normálního"?
2) Neměl bys nějaký nákres toho pneumatického ovládání? To bylo řešeno přes nějaký systém kompresorů..nějaké pneumatické posilovače?

Tak pan Francev nárazovým nábojem označuje klasický tříštivý protipěchotní šrapnel. Normální do protitankového děla se dává prtitankový průrazný náboj. Tak nějak jsem to myslel.

Ohledně toho nákresu, tak pro tento stroj to nemám, ale jedná se vlastně o zvětšeninu systému z tanku LT vz.35. Když se mně to podaří, tak to popíšu slovy nebo nejak ten obrázek dostanu do pc.

Tak edit 1:
Jediné, co se mně podařilo získat je řez tankem LT vz.35, ze kterého to moc poznat není, snad jen je tam trochu vidět celkové rozmístění částí v tanku.
...
Vysvětlení jednotlivých písmen:
A-pás; B-25mm pancíř; C-kulomet; D-protitaqnkový kanón ráže 37 mm; E-přístrojová deska; F-náboje do kanónu; G-8mm pancíř; H-motor Škoda T11; I-16mm pancíř; J-stlačený vzduch; K-nosná kladka; L-přední napínací ozubené kolo; M-Talířové desky; N-pojezdová kola; O-nádrž na olej; P-nádrž; Q-hnací kolo
Jedná se o obrázky z publikace Škoda LT vz.35 z vydavatelství MBI od pánů Franceva a Klimenty

Edit 2:
Celý systém byl složený ze dvou dvoustupňových tříválcových kompresorů poháněných přímo od motoru, talkové nádoby fungující jako zásobník, jedenácti pracovních válců a metrů rozvodných hadiček. Pomocí vzduchu bylo ovládáno především řízení a řazení rychlostí.
Popis řazení:
Převodovka byla planetová a všechna kola byla neustále v záběru. Jednotlivé stupně byly řazeny pomocí spojek, které byly ovládané pneumaticky. Nastavila se pouze ovládací páčka do určitého zářezu. Dále se dala zařadit redukce, která byla opět ovládaná pneumaticky. Stačilo sešlápnout pedál spojky. Plus další páčkou se pouštěl vzduch k zařazení zpětného nebo dopředného chodu stroje.
Popis řízení
Každá řídící páka byla napojena na rozvod vzduchu. V první fázi vzduch působil na planetové soukolí, čímž ho odpojoval od hnacího systému. V dalším průběhu byl vzduch vháněn do válce působící na brzdu hnacího kola.
Poznámka
Celý systém byl jištěný mechanicky. Ovládání mohlo být mechanické kompletně. Zařadit se dal jen jeden rychlostní stupeň a redukce.

danke

Ten nárazový granát působí trochu nelogicky..navrhoval bych ho nějak normalizovat na "protipěchotní tříštivý".

Podívej, já sem si to označení nevymyslel. Jak beru, tak dávám. Takové označení používá i pan Pejčoch.

A nárazový je tedy pouze protipěchotní a protipancéřový už nárazový není? Co to "nárazový" tedy vlastně má znamenat? Jak se při dodržení stejného systému terminologie značí protipancéřový?

Protitankový průrazný PT náboj a protipěchotní nárazový N náboj. Stačí?

Jo, to jsem chtěl vědět. Takže PRŮRAZNÝ x NÁRAZOVÝ.

Ještě jedno doplnění ze zdroje, který nemá Hydrostar k dispozici. Jde o zájem Itálie.

V říjnu 1940 přijíždí do Plzně italská vojenská mise, zajímají ji tanky T-11 a T-21. Dovídají se o licenční výrobě tohoto tanku v Maďarsku, Italové projeví i střední tank zájem a jednají proto v únoru 1941 v Německu. Jde jim o dodávku minimálně 200 tanků T-21, vyzbrojených kanonem ráže 47 mm se střelivem. Němci v březnu povolili testy tanku v Itálii, při jednání italské armády v Plzni bylo domluven termín testů na červen 1941.

Od 1.6. do 3.7. probíhají v okolí města Nettuno společně s italskými tanky M.13/40 a M.14/41, dále zde testují kořistní francouzské R-35 a S-35.
T-21 najel při testech 1167 km, je u něj ceněna lehkost řízení, dobré držení směru a plynulost zatáčení. Problematické však bylo chlazení, na stejný problém narazili i Maďaři.

Italové dále jednají o přímé výrobě v Plzni nebo kooperační výrobě, Němci však tuto výrobu nepovolují. Italové bez udání důvodu v říjnu 1941 ruší další jednání.


Zdroj:
Pejčoch, Pejs - Obrněná technika 6

Prosím,nemá někdo nějakou dokumentaci k T-21,třeba jen kresbu???

hydrostar píše: Jednu dobu preferovalo R-2-a, později V-8-H a až teprve v lednu 1941 objednali 216 tanků T-21. Ke kontraktu nakonec nedošlo vlivem nedostatečných výrobních kapacit firmy Škoda. Ještě v květnu 1942 ale Rumuni učinili pokus na získání licence jednoduššího mechanicky ovládaného tanku T-23. I když byla Škoda ochotna licenční práva odprodat, tak celá transakce padla vlivem technologické zaostalosti rumunského průmyslu.

Jen pro informaci...Rumunsko již z roku 1938/1939 mělo ve stavu 126 čs. tanků LT-35. Kdyby němci souhlasili a Škodovka v Plzni měla dostatek volných kapacit, tak by se obrněné složky tohoto balkánského státu rozšířili nejen o 216 středních tanků T-21 (již dopředu označené po rumunsku jako R-3), ale také o 395 lehkých tanků TNHPS. Jejich objednávka mířila do Prahy ve stejné době (leden 1941) jako na střední tanky do Plzně. A to se tank TNHPS žádných srovávacích zkoušek neúčastnil. Takže Rumunsko o ně stálo za každou cenu. Myslím si že to je důkaz nejen dobrých a tradičních předválečných vztahů obou států, ale také důkaz kvality výroby československé obrněné techniky té doby.


T-21

Myslím si že to je důkaz nejen dobrých a tradičních předválečných vztahů obou států, ale také důkaz kvality výroby československé obrněné techniky té doby.

Oni rumuni potřebovali protiváhu k maďarským Turánům, taky válka se SSSR na dohled, takže každý tank dobrý. A v té době v podstatě nebyl nikdo jiný od koho by je mohli brát. A je pravda že do setkání s T-34 obstály čs. tanky v jakékoliv konkurenci.

TNHPS už byly celkem slušně vyzkoušené, například ve Francii

rominus píše:TNHPS už byly celkem slušně vyzkoušené, například ve Francii

Jasně...ale Rumuni je jaksi v "akci" neviděli:-) ale určo o jejich úspěších měli dobré informace např. z německých filmových týdeníků:-) echt german výrobek:-)