Boeing B-29 Superfortress

Moderátor: Hans S.

Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Příspěvek od Kruan »

Hellcat píše:proč vlastně USAF nenasadilo v Evropě i B-29, která už od jara 1944 byla nasazená v Asii. to neproběhlo ani testování na Evropském bojišti? chápu, že v roce 1944 byla už LW u konce s dechem ale přeci jenom byla stále silnější soupeř než japonská PVO. navíc B29 unesla 9 tun bomb, tzn cca 3X tolik co B-17.
V různých memoárech občas vyskočí zmínka o tom, že okolo nasazení B-29 byly dost silné politické přetlačovačky mezi evropskou a pacifickou klikou. Existovaly obavy, aby King nějak neblokoval přípravy na Normandii, tak prý dostal strategické bombardování Japonska v rámci pravidla 70% Evropa, 30% Japs. Taky Rooseveltovi se nasazení B-29 z Ciny politicky silně hodilo.

Proti nasazení nad Japonsko byly celkem silné taktické a technické námitky, spíš se doporučovalo nasazení v Evropě (nasazení nevyzrálé konstrukce nad neznámým bojištěm, na hranici doletu = malá účinnost, operace bez stihaciho krytí).

Argumenty pro nasazení v Evropě : strategie "Nemecko prvni", možnost použít stávající základny v Anglii, jednodušší logistika, operace pod stihacim krytím, vyšší únosnost bomb, celkově se poukazovalo na daleko vyšší bojovou účinnost v Evropě a potenciální průser v Asii. Ona to také do příchodu LeMay nebyla žádná hitparáda.

Určitě by bylo zajímavé teď s odstupem let si počíst, jak proběhly výměny mezi MG 151/20 a Central Fire Control System. Ale pokud by se B 29 v Evropě objevily, tak by to průmysl v Čechách asi schytal hůř.
Uživatelský avatar
Micuhide Akechi
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 141
Registrován: 11/10/2006, 11:13
Bydliště: Příbram

Příspěvek od Micuhide Akechi »

Letadel, která se používala přednostně jen v některých částech světa bylo tehdy více, včetně B-17. V pacifiku je v r. 1943 nahradily B-24 Liberator, díky svému většímu doletu. Ve stejném roce z pacifiku zmizely i B-26. Naopak třeba spitfire Mk.VIII působil ve středomoří a na dálném východě.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Mám za to, že určitú rolu v rozhodovaní o oblasti nasadenia B-29 hrala aj cena lietadla a pravdepodobnosť jeho zostrelu.
Podľa wiki:
Cena B-29 (639 188 USD v roku 1945) bola skoro trojnásobná oproti B-17 (238 329 USD v roku 1945) a viac ako dvojnásobná oproti B-24 (297 627 USD).

Čo som našiel po nete:
http://www.9thbombgrouphistory.org/B29air_campaign.pdf uvádza:
(GoogleTranslate) píše:V 14 mesiacov svojej činnosti, od júna 1944 - keď B-29 operácie začali v Číne - do augusta 15,1945, keď oznámila, že Japonsko kapitulácie, B-29 letel 380 bojových misií, pozostávajúce z 31.000 vzletov a upustil 171 000 ton bômb a mín, so stratou takmer 500 lietadiel a 3000 členov posádky lietadiel.
iný zdroj (nejaké fórum) uvádza:
Operačné straty:
20th Bomber Command
rok 1944 - 70 celkovo, 20 zostrelov stíhači, 5 zostrelov pl delostrelectvo, 45 strojov stratených z iných príčin
rok 1945 - 10 celkovo, 2 zostrely stíhači , 2 zostrely pl delostrelectvo, 6 strojov stratených z iných príčin

21st Bomber Command
rok 1944 - 25 celkovo, 4 zostrely stíhači, 1 zostrel pl delostrelectvo, 20 strojov stratených z iných príčin
rok 1945 - 309 celkovo, 48 zostrelov stíhači, 46 zostrelov pl delostrelectvo, 19 zostrelov pl delostrelectvo/stíhači, 196 strojov stratených z iných príčin

Spolu - 414 strojov stratených (z cca 3000 vyrobených do leta 1945)
z toho straty bojovovou činnosťou nepriateľa - 147 strojov
z toho 74 zostrelov stíhači, 54 zostrelov pl delostrelectvo, 19 zostrelov pl delostrelectvo + stíhači
Z iných príčin bolo stratených 267 strojov.

Na viacerých fórach sú uvádzané počty odlišné, v rozmedzí 350-510 strojov.

Počas Korejskej vojny bolo zostrelených 34 alebo 35 lietadiel B-29, niekoľko ďaľších lietadiel (zrejme viac než tucet), prevážne RB-29, bolo zostrelených stíhačmi PVOS Sovietskeho zväzu, Číny a ďalších krajín? pri rôznych incidentoch...
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Hellcat
svobodník
svobodník
Příspěvky: 32
Registrován: 2/9/2008, 09:44

Příspěvek od Hellcat »

Micuhide Akechi píše:Letadel, která se používala přednostně jen v některých částech světa bylo tehdy více, včetně B-17. V pacifiku je v r. 1943 nahradily B-24 Liberator, díky svému většímu doletu. Ve stejném roce z pacifiku zmizely i B-26. Naopak třeba spitfire Mk.VIII působil ve středomoří a na dálném východě.
Nevím, nevím - B-17 i B-24 se použivaly všude, Spitfire Mk.VIII nebo P-47N byly varianty zavedených strojů modifikované pro Pacific. ( bokud neberu specializovaná letadla - námořní, tak mi vychází B-29 jako jediná masově zavedená zbraň Spojenci, která byla použita výhradně v Pacificu, B-32 nepočítám - nebylo to masově zavedené letadlo)
Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Příspěvek od Kruan »

Alchymista píše:Mám za to, že určitú rolu v rozhodovaní o oblasti nasadenia B-29 hrala aj cena lietadla a pravdepodobnosť jeho zostrelu.
Podľa wiki:
Cena B-29 (639 188 USD v roku 1945) bola skoro trojnásobná oproti B-17 (238 329 USD v roku 1945) a viac ako dvojnásobná oproti B-24 (297 627 USD).

Čo som našiel po nete:
http://www.9thbombgrouphistory.org/B29air_campaign.pdf uvádza:
(GoogleTranslate) píše:V 14 mesiacov svojej činnosti, od júna 1944 - keď B-29 operácie začali v Číne - do augusta 15,1945, keď oznámila, že Japonsko kapitulácie, B-29 letel 380 bojových misií, pozostávajúce z 31.000 vzletov a upustil 171 000 ton bômb a mín, so stratou takmer 500 lietadiel a 3000 členov posádky lietadiel.
iný zdroj (nejaké fórum) uvádza:
Operačné straty:
20th Bomber Command
rok 1944 - 70 celkovo, 20 zostrelov stíhači, 5 zostrelov pl delostrelectvo, 45 strojov stratených z iných príčin
rok 1945 - 10 celkovo, 2 zostrely stíhači , 2 zostrely pl delostrelectvo, 6 strojov stratených z iných príčin

21st Bomber Command
rok 1944 - 25 celkovo, 4 zostrely stíhači, 1 zostrel pl delostrelectvo, 20 strojov stratených z iných príčin
rok 1945 - 309 celkovo, 48 zostrelov stíhači, 46 zostrelov pl delostrelectvo, 19 zostrelov pl delostrelectvo/stíhači, 196 strojov stratených z iných príčin

Spolu - 414 strojov stratených (z cca 3000 vyrobených do leta 1945)
z toho straty bojovovou činnosťou nepriateľa - 147 strojov
z toho 74 zostrelov stíhači, 54 zostrelov pl delostrelectvo, 19 zostrelov pl delostrelectvo + stíhači
Z iných príčin bolo stratených 267 strojov.

Na viacerých fórach sú uvádzané počty odlišné, v rozmedzí 350-510 strojov.

Počas Korejskej vojny bolo zostrelených 34 alebo 35 lietadiel B-29, niekoľko ďaľších lietadiel (zrejme viac než tucet), prevážne RB-29, bolo zostrelených stíhačmi PVOS Sovietskeho zväzu, Číny a ďalších krajín? pri rôznych incidentoch...
Cca. 15% celkové ztráty, to mi připomíná Evropu 43.

Ještě k počtu nasazených strojů. Na krátké mise B 17 a B 24 nosily 3.5t bomb, B 29 nosil 9,1t. Se vzdáleností byl rozdíl ještě větší.
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Příspěvek od Farky »

Superfortress byla opravdu hodně drahá "hračka". Podle oficiálních statistik stál B-29 v roce 1944 v průměru 605 360 $, v roce 1945 pak 509 465 $. B-17 stál 204 370 $ (1944), respektive 187 742 $ (1945). B-24 pak stál 215 516 $ (1944), rok 1945 není ve statistice uveden.

Archívy je doloženo 360 operačních ztrát B-29. Stíhači jich podle renomovaných historiků sundali něco ke dvěma stovkám, japonští badatelé nejčastěji uvádějí číslo 183. Myslím, že ztráty B-29 nad Japonskem přesáhly i těch zmiňovaných 15% z nasazených. Nad Evropou by se jim ale zřejmě nedařilo o moc lépe, v roce 1944 USAAF ztrácelo stále obrovské množství těžkých bombardérů. Jen už to nevypadalo tak hrozně jako v roce 1943, protože jich bylo mnohem víc. Takže v procentech vyjádřené ztráty se dali označit za únosné.

Když už sem házím čísla - jeden zdroj uvádí, že nálety B-29 připravili o život 241 309 lidí, 213 041 bylo zraněno. Rovněž zničili svými akcemi 2 333 388 domovů. Tokyo, Osaka, Kobe, Nagoya a Yokohama byli v podstatě srovnány se zemí. A pak samozřejmě Hiroshima a Nagasaki. Celá průmyslová centra zmizela po dešti pum Superfortressů. Dopad B-29 na tichomořské bojiště byl nesporný, proto by dle mého názoru bylo chybou nasadit ho v Evropě (nebylo čím ho zastoupit). Tím spíš, že v roce 1944 už zvládali B-17 a B-24 pokrýt všechny požadované cíle a byl jich dostatek. Pro jistotu připomínám, že současné nasazení B-29 v Evropě i Pacifiku nepřicházelo v úvahu, Superfortressů bylo příliš málo.

Pro Hellcata - neexistuje snad žádný důkaz, že by byl P-47N vyvíjen od počátku speciálně jen pro Pacifik. T-Bolty měli nedostatečný dolet i pro Evropu. To, že někdo potom rozhodl že P-47N nebude v Evropě potřeba (byl tam Mustang) je věc druhá. Zrovna tak vývoj Spitfiru VIII nemá vůbec žádnou spojitost s Pacifikem. Pokud mě paměť neklame, byl nasazen v Pacifiku, Africe a Itálii. Dokonce si matně vybavuji informaci, že jedna jediná squadrona ho létala i Britských Ostrovech. Ale v podstatě s tebou souhlasím, B-29 nebyl opravdu jako snad jediný nasazen na obou bojištích. Stále si myslím, že za to především může poměrně malé množství těchto strojů k dispozici.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Kruan - v inom vyjadrení:
380 akcií; 31 000 bojových letov => priemerne okolo 80 lietadiel na jednu akciu
31 000 bojových letov; 171000 ton bojového nákladu => priemerný bojový náklad 5,5 tony

380 akcií; 414 stratených lietadiel, z toho 147 činnosťou nepriateľa => 1,09 strateného lietadla na akciu, z toho 0,38 činnosťou nepriateľa
=> straty 1,36% nasadených lietadiel na 1 akciu, z toho činnosťou nepriateľa 0,475% - to je pomer IMHO veľmi dobrý
--------------
Za povšimnutie stojí predovšetkým 196 strojov stratených v roku 1945 "z iných príčin" pri akciách zo základní východe od Japonska a 45 strojov stratených v roku 1944 pri akciách zo základní západne od Japonska.
Letové akcie v roku 1945 prebiehali predovšetkým z Mariánskych ostrovov. Okrem značnej vzdialenosti sa na vysokých nebojových stratách podielal fakt, že na trase letov prakticky neexistovali žiadne "záložné letiská", prakticky celý let prebiehal nad oceánom, takže pokiaľ stroj nedoletel až na domovskú základňu, bol rovno na odpis. Pristátia a aj štarty na ostrovných letiskách boli tiež dosť riskantné - lietalo sa v horúcom prostredí, z pomerne krátkych dráh bez "výbehového" priestoru a so značne preťaženými (resp. maximálne vyťaženými) strojmi.
Celkom významný podiel na týchto stratách zrejme mal aj dovtedy prakticky neznámy meteorologický jav - "výškové tryskové prúdenie" čiže "jet stream". Výškové tryskové prúdenie smeruje vždy od západu na východ, v typickej výškovej hladine 7-12km (polárny jet stream) a 10-16km (subtropický jet stream) a jeho rýchlosť bežne prevyšuje 100km/h, výnimočne až 300km/h. Priečny rozmer jetstreamu je desiatky kilometrov. Nejedná sa ale o prúdenie, ktoré by bolo nejak stabilné, vytvára záhyby a poloha prúdnic sa celkom rýchlo mení v čase a priestore (stranový presun prúdu môže predstavovať až sto kilometrov za jednu hodinu, denný môže dosiahnuť až 1000km, pritom zakrivený prúd môže smerovať aj na sever alebo na juh na úseku dlhom stovky kilometrov). Pritom vlietnutie do jet streamu sa prejavuje viacmenej len zvýšenými turbolenciami na jeho okrajoch, v samotnom prúde je turbolencia malá.
Pôsobenie jet streamu má dva následky - veľké zmeny spotreby a významný vplyv na navigačné chyby, pretože palubné aerodynamické rýchlomery ukazujú vzdušnú rýchlosť, ktorá sa od skutočnej rýchlosti voči zemi (potrebnej pre navigačné výpočty) môže líšiť i o viac ako 50% :!: Je známy aj prípad, keď skupinka B-29 pri návrate z akcie "preletela" domovskú základňu o viac ako 250 míľ.
-------------
Farky - údaje o stratách, ktoré uvádzam, nemajú byť v žiadnom prípade brané ako "protitvrdenie" k údajom, ktoré uvádzaš Ty.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Příspěvek od Farky »

V rychlosti jsem prolétl chytré knihy a našel jsem zřejmě nejtěžší ztrátu B-29 během jedné mise. Shodou okolností šlo o nejproslulejší (a nejničivější) konvenční nálet B-29, Operation Meetinghouse (někdy nazývaný "Great Tokio Raid").

Operation Meetinghouse/Great Tokio Raid - v noci z 9. na 10. března 1945 se ze svých základen vzneslo 335 B-29, jejich cílem bylo Tokio. Poprvé byla použita nová taktika, místo bombardování z velké výšky byla výška shozu stanovena na 4900 - 9000 stop (1500 - 2700 m). Nad cíl se dostalo 279 B-29. Kombinace zápalných pum, většinou dřevěných domů v Tokiu a silného větru živícího plameny měla pro Japonce strašné následky. Odhady ztrát na životech se různí, zpravidla se však to číslo pohybuje okolo 100 000 mrtvých civilistů (a další desítky tisíc zraněných). Nejméně 1 milión obyvatel Tokia tu noc přišel o přístřeší, zničena byla plocha o rozloze 41 km2. Z 335 vyslaných B-29 se na své základny nevrátilo 14 strojů (ztráty 4,2%).

Obrázek

Toto není ani Hirošima, ani Nagasaki, i když to tak vypadá. Je to to Tokio po zmiňovaném náletu.

Tímhle příspěvkem chci především opravit svoji dřívější větu, že ztráty B-29 na Japonskem asi přesáhly 15%. Mýlil jsem se, byli mnohem nižší.
Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Příspěvek od Kruan »

Za jednu B 29 se dalo pořídit 10 P 51, byla to fakt drahá hračka, ale výkonná a vlastně bez konkurence. Tokio mluví samo za sebe, i když z papíru moc trosek nezůstane. Nevíš, jak se Jap. vláda postavila k problému, co s lidma bez střechy nad hlavou? Na žádné prameny jsem nenarazil, snad jen v Hubáčkovi jsem narazil na organizování táborů na kopání kořenů nějaké borovice vhodné k destilaci. Co průmysl, neměli nějaké nouzové plány? O tom, co se děje nad Německem vědět museli s předstihem. Nebo vsadili všechno na to, že udrží perimetr a udrží císaře v bezpečí?

Jinak operační podmínky B 29 byly na svou dobu neskutečně tvrdé. Vzdálenosti cílů jsou násobky běžných cílů v Evropě. Ze Saipanu do Hirošimy je to 2500km, do invaze na Iwojimu prakticky bez možnosti nouzáku. U Amíků bych čekal nasazení dobrovolníků. Ztráty fakt byly překvapivě malé.

Pro Hellcat: vyložené speciály chystala snad jen Anglie, při té typové bídě (Skua, Albacore, Firefly, Fulmar, Seafire) co měli jim ale vlastně nic jiného nezbylo.

A BTW: pacifický speciál Hellcat-Gannet si v Evropě vedl dobře :-)
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Příspěvek od Farky »

Bezprostředně po válce vznikla americká vojenská studie s názvem United States Strategic Bombing Survey. Ta myslím uvádí, že v důsledku bombardování bylo přesunuto a nebo se odstěhovalo z velkých měst až 8,5 miliónu Japonců. Japonské úřady přesouvali tyto civilisty na venkov, přednostně šlo o ženy a malé děti.

Pokud jde o průmysl, Japonci neměli žádný "plán B". Zřejmě si nedokázali představit, že se Spojenci dostanou tak blízko. A samozřejmě nepočítali s obrovským doletem B-29. I kdyby takový plán měli, neměli zdroje na jeho uskutečnění. Oni dokonce nenašli dostatek zdrojů na vybudování alespoň nějakých betonových krytů pro civilisty ve městech, i když to měli v úmyslu.

Studie "United States Strategic Bombing Survey" je k přečtení online zde - USSBS. Jsou to tuny textu, tabulek a grafů. Studie se zabývá všemi aspekty amerického strategického bombardování. Je to dost nepřehledné, lepší odkaz jsem bohužel nenašel (já osobně mám studii "na papíře"). Navíc si nejsem jistý, jestli je tam všechno.
Dále doporučuji knížku (respektive studii USAF) The Strategic Air War Against Germany and Japan: A Memoir, je určitě čtivější a přehlednější než USSBS. Online zde - Klikni .
Oboje pochopitelně v angličtině.
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Příspěvek od vodouch »

alchymista píše:Celkom významný podiel na týchto stratách zrejme mal aj dovtedy prakticky neznámy meteorologický jav - "výškové tryskové prúdenie" čiže "jet stream".
Úplně neznámý nebyl. Domníváš se, že když o jet streamu navigátoři věděli, nedokázali jej eliminovat?
Obrázek
Vladimír
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 486
Registrován: 9/7/2010, 10:34

Příspěvek od Vladimír »

vodouch píše:
alchymista píše:Celkom významný podiel na týchto stratách zrejme mal aj dovtedy prakticky neznámy meteorologický jav - "výškové tryskové prúdenie" čiže "jet stream".
Úplně neznámý nebyl. Domníváš se, že když o jet streamu navigátoři věděli, nedokázali jej eliminovat?
Letci RAF určovali hrubou polohu podle hvězd a slunce, tak to snad uměli i Američané - ostatně uměl to už Kolumbus.
Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Příspěvek od Kruan »

Farky: díky za odkazy, to se čte samo. Plánovači dostali v B 29 fakt dlouhý klacek. Tlaky na rychlé nasazení asi musely být velké, jak Hansell píše, posádky šly na první turnus po 100 letových hodinách, z toho 16h výškových letů. K tomu ještě ne úplně odladěné problémy (zamrzání zaměřovačů atd.).

Vodouch: 5000km bez GPS je i dnes hodně dobrý navigační výkon, i bez jetstreamu. Ten se prý i dnes blbě předpovídá
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

vodoch a Vladimir - samozrejme, navigačné vybavenie B-29 bolo na danú dobu viac než slušné. To však jednak nevylučuje navigačné chyby a jednak - práca s oktantom v astrokopuli je celkom zdĺhavá, trvá to pekných pár minút. K tomu ďalších pár minút výpočtov a mašina sa stále šinie vpred na "pol plynu" rýchlosťou prevyšujúcou normálnu maximálku, alebo naopak, na "plný plyn" sa plazí rýchlosťou, ktorá pri pohľade zo zeme (a z mapy) zodpovedá prakticky pádovej rýchlosti. Čiže náš rozpor - Je navigátor blbec, alebo ukazujú budíky nezmysly? Takže chudák navigátor si to zopakuje, lenže lietadlo je o nejakých desať minút neskôr zasa o osemdesiat či sto kilometrov ďalej. A pozemné navigačné body žiadne, len šíro-šíry Pacifik...

Farky - ten prameň je luxusný, škoda len, že na strašne dlhé čítanie...
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Příspěvek od Kruan »

Alchymista píše:vodoch a Vladimir - samozrejme, navigačné vybavenie B-29 bolo na danú dobu viac než slušné. To však jednak nevylučuje navigačné chyby a jednak - práca s oktantom v astrokopuli je celkom zdĺhavá, trvá to pekných pár minút. K tomu ďalších pár minút výpočtov a mašina sa stále šinie vpred na "pol plynu" rýchlosťou prevyšujúcou normálnu maximálku, alebo naopak, na "plný plyn" sa plazí rýchlosťou, ktorá pri pohľade zo zeme (a z mapy) zodpovedá prakticky pádovej rýchlosti. Čiže náš rozpor - Je navigátor blbec, alebo ukazujú budíky nezmysly? Takže chudák navigátor si to zopakuje, lenže lietadlo je o nejakých desať minút neskôr zasa o osemdesiat či sto kilometrov ďalej. A pozemné navigačné body žiadne, len šíro-šíry Pacifik...
Alchymista: jj, radionavigace v Pacifiku nebyla k dispozici, všechno se odehrávalo v podmínkách srovnávací navigace + sextant a astrokompas.

Memoáry pilota B 29 jsou tady:

http://books.google.cz/books?id=RpGmp5d ... &q&f=false
Vigilant
desátník
desátník
Příspěvky: 50
Registrován: 9/9/2010, 18:29
Bydliště: Praha

Příspěvek od Vigilant »

V knihách o různých (amerických) letadlech jsem často narazil na fotografie s popiskami "xy při nasazení v CBI - Čína, Barma, Indie. Povšimněte si dodatečných antén systému RDF". Takže když se používala a)hned vedle, b) CBI měla na dodávky čehokoliv prioritu jen o málo lepší než Aleuty, tak v Pacifiku se tedy IMHO mohla používat taky.

K F-86 vs MiG-15: Nemyslím si, že F-86 byla projektována jako doprovodný stíhač, ale jako přepadový (tj. na naprosto stejný úkol, jako MiG-15). Také letouny nejdříve šly k přepadovým křídlům - Fighter Interceptor Wing - a ne k doprovodným FEW(kam šly F-84). Navíc dolet F-86 nebyl na poměry USAF nijak slavný a na rozdíl od F-84 nedokázal Sabre tankovat za letu(alespoň ne v období +- Korea). Rozdílná výzbroj byla hlavně důsledkem "místních zvyklostí". V USA měli vždy rádi lehčí zbraně s vyšší úsťovou rychlostí a kadencí a Rusové se velkých kanónů nebáli...

Abych jen OT nežvatlal, tak k B-29: Nemohla proti nasazení v Evropě hovořit i logistika? Zavádět nový, extrémně složitý typ, zvlášť když B-17 a B-24 na bojové úkoly stačí, mohlo být zbytečné. Také dostatečné zázemí prostě nemuselo být k dispozici - nebylo dost letadel, náhradních dílů, vycvičených posádek nebo pozemního personálu. Z podobných důvodů nakonec SSSR v Evropě nenasadil T-44.

Obrannou výzbroj tvořily původně kulomety Browning M2. Čtyři páry byly umístěny v dálkově ovládaných střeleckých věžích a další pár v zadním střelišti. Část letounů měla ve věži nad kabinou kulomety 4 a v zadním střelišti mohl být umístěn ještě 20mm kanón, ten měl ale dost velké problémy se spolehlivostí. Někdy před Korejskou válkou byla výzbroj modernizována na kulomety M3 s vyšší kadencí(10-13 ks/letadlo - kulomet se mohl montovat i místo kanónu).
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Příspěvek od Farky »

V oblasti CBI byl sice radiokompas do amerických letadel (většinou dodatečně) montován , to už ale neplatí pro Pacifik a Evropu. Pokud je na nějaké fotce letadlo USAAF s RDF, zpravidla fotka pochází z CBI. Nicméně, B-29 už měl radiokompas přímo z výroby, je to ta typická "kapka" za přední věží na hřbetu.

Obrázek

Netuším, jestli RDF Superfortressy používali během svých náletů na Japonsko, každopádně jsem o tom myslím nikdy nečetl jedinou zmínku. Navíc jsem si naprosto jistý, že stíhačky doprovázející B-29 neměli namontovaný radiokompas, což by naznačovalo že se skutečně radionavigace v Pacifiku nepoužívala. Ruku do ohně bych za to ale nedal.

K logistice - k určitému zatížení logistiky ve Velké Británii by asi došlo. Myslím si ale, že z hlediska zásobování a podpory byla Evropa pro USAAF tím nejméně problémovým místem. Relativní dostatek lidí a materiálu, kvalitní letiště, bezpečné základny. Místo toho se Američané rozhodli použít poprvé B-29 z Číny, která byla pro zásobovače noční můrou - veškerý materiál musel být dopravován letecky, od kancelářských sponek až po pumy. A v případě Tinianu to bylo později podobné, i když tam byla situace poněkud lepší. Samozřejmě souhlasím s tím, že nasadit B-29 v Evropě by bylo zbytečné.
Vigilant
desátník
desátník
Příspěvky: 50
Registrován: 9/9/2010, 18:29
Bydliště: Praha

Příspěvek od Vigilant »

Ano, u fotek s RDF je snad pokaždé zdůrazňováno, že jsou z CBI. Jen mi není jasné, proč se radiokompas nepoužíval na důležitějších bojištích. Nakonec Barma ležela na naprostém okraji zájmů USA(v porovnání s Evropou, Pacifikem a Severní Afrikou) a tomu odpovídal i rozsah amerického snažení.
Nepoužívalo radiokompas v Pacifiku námořnictvo? Myslím, že jsem viděl zmínku o radiokompasu někde v popisu modernizace předválečných letadlových lodí.

Tou logistikou jsem nemyslel jen zásobování, ale i celkový dopad na 8th AF. Než by se celá struktura (od letců po skladníky) přecvičila, tak by došlo k poklesu výkonnosti. Vyhledem k tomu, že v roce 44 měla být invaze a všechno mělo jet na maximum...
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Jen mi není jasné, proč se radiokompas nepoužíval na důležitějších bojištích
Ono činnosť pozemných majákov RDF je podľa všetkého dosť dvojsečná zbraň - pozemné rádiomajáky potrebuješ mať spustené počas náletov a potom ich dokáže využiť aj technicky zdatný nepriateľ. Nemecko bolo nepriateľ na dostatočnej technickej úrovni, aby dokázalo majáky celkom presne zamerať. Ciele na ostrovoch boli zväčša v dosahu nemeckých lietadiel a tiež bezpilotných V-1 - s podporou majákov v blízkosti cieľov by sa zrejme triafali až nepríjemne presne.
Proti Japonsku to až tak kritické nebolo - Japonské letectvo nemalo lietadlá s dosahom až do oblasti, kam by potrebovalo. Takže B-29 ich tam mohli využívať pomerne bezpečne.
Predpokladám, že RDF sa využívalo predovšetkým pri návrate z akcie na materské letiská - presnosť určenia polohy zrejme klesá so vzdialenosťou od pozemných staníc, ale to nie je kritické, pre navedenie na japonské ostrovy to bohate postačuje a presnejšie navedenie nad cieľ sa dá urobiť inými spôsobmi navigácie. Naopak pri návrate je žiadúce aby lietadlá zbytočne neblúdili a boli navedené na materské základne rýchlo a jednoducho - i kvôli klesajúcim zásobám paliva.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Příspěvek od Farky »

Vigilant píše:Tou logistikou jsem nemyslel jen zásobování, ale i celkový dopad na 8th AF. Než by se celá struktura (od letců po skladníky) přecvičila, tak by došlo k poklesu výkonnosti. Vyhledem k tomu, že v roce 44 měla být invaze a všechno mělo jet na maximum...
To by platilo pouze v případě, že by se bombardovací jednotky 8th AF přezbrojovaly z B-17 a B-24 na Superfortressy. Pokud by se Američané rozhodli nasadit B-29 v Evropě, určitě by nepřezbrojovali, ale prostě jen přidali skupiny B-29 k stávajícím jednotkám. Nebylo by potřeba přecvičovat letce (a mechaniky atd.), ti by přišli s letadly z USA.

P.S. - taky myslím že US NAVY používalo v Pacifiku radiokompasy.
Odpovědět

Zpět na „Bombardovací a bitevní letouny“