P-47 N Thunderbolt

Moderátor: Hans S.

Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Kruan píše: Proč by Jug neměl být stihačkou v pravém slova smyslu? Jeho výsledky snad mluví samy za sebe. Podle všeho se jednalo o velice efektivní stihačku, u které platilo čím výš a rychleji, tím lépe. A to že se se svými protivníky dokázal Jug popasovat i v pro něho nevýhodných podmínkách jen ukazuje na to, jak efektivní stíhačka Jug ve skutečnosti byl.
P47 nedosahoval zpočátku proti Luftwaffe nijak oslnivých výsledků. Víceméně se ten letoun (podobně jako P38, byť ne v takové míře) spíše prokrvácel ke konečnému vítězství. Když náhodou někde v roce 1943 došlo k přímému stíhacímu střetu, tak si vedla zpravidla lépe Luftwaffe. Na jaře 1944 se ale již naplno začíná projevovat celková vyčerpanost říšských stíhačů. Výcvik byl zrychlován a zkracován. Zkušení piloti již kvůli velkým ztrátám a velmi intenzivním bojům nezvládali tak úspěšně předávat zkušenosti těm mladším a Američanů bylo stále více a více. Plus do toho všeho přišel v rostnoucích počtech Mustang, který byl opět o nějaký ten kousek silnějším stíhacím letounem. A pak už vše šlo od desíti k pěti. P38 dokázal přenést boj nad Německo, P47 tam dokázal Luftwaffe zranit...no a Mustang to dořešil (+ samozřejmě další stovky a tisíce letců RAF na Spitfirech, kteří si v prvních letech války také odvedli své). Početní převaha 10 : 1 (a více) byla prostě poněkud příliš i na Experten Jagdwaffe. Navíc část velmi rozumných nápadů strategického rázu byla smetena pod koberec. Je například docela dost dobře možné, že Luftwaffe byla schopna ještě na přelomu let 1944 a 1945 dokonce i na čas významně omezit denní bombardování. Jenže jednotky připravované pro "velký úder" byly vzaty a promrhány na Bodenplatte a v Ardenách obecně.
Hans: myslíš ten test z prosince 43, kdy se v testu proti sobě postavily P-47D-4 a Fw-190A-4?
Jop :)
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

Hans S. píše: P47 nedosahoval zpočátku proti Luftwaffe nijak oslnivých výsledků. Víceméně se ten letoun (podobně jako P38, byť ne v takové míře) spíše prokrvácel ke konečnému vítězství. Když náhodou někde v roce 1943 došlo k přímému stíhacímu střetu, tak si vedla zpravidla lépe Luftwaffe. Na jaře 1944 se ale již naplno začíná projevovat celková vyčerpanost říšských stíhačů. Výcvik byl zrychlován a zkracován. Zkušení piloti již kvůli velkým ztrátám a velmi intenzivním bojům nezvládali tak úspěšně předávat zkušenosti těm mladším a Američanů bylo stále více a více.
Mě se líbí, jak se furt říká "Luftwafe už neměla kvalitní piloty...", ale ono je to taky hlavně tím, že USAAF se teprve učila bojovat a proto měli ti němečtí superpiloti zezačátku takové úspěchy. Šli do války připravení. No a když se bojovat naučili i spojenci, tak ne že by se napsalo "... spojenečtí piloti už se naučili bojovat...", ale napíše se "Luftwaffe už neměla zkušené piloty". Ona pravda je tak někde napůl. Zatímco u Luftwaffe standard klesal, tak u spojenců naopak narůstal. Paradoxně byl ale v závěru války standard německých pilotů vysoký. Přednostně šli do vzduchu kvůli benzínu zkušenější piloti.
Přesily 10:1 je taklé velmi oblíbený mýtus. Ne že by se to nestávalo, ale němečtí piloti dokázali prohrávat ne zcela vyjímečně i při počtně "férových" podmínkách. Když padlo to Bodenplatte a zrušení velkého útoku, tak by bylo taky v souvislosti s tou americkou přesilou 1:10 říci, že velký úder byl zrušen i z důvodů velkých ztrát pár dní předem, kdy luftwaffe utrpěla velké ztráty při americkém náletu, kde byl ale počet amerických a německých stíhačů 1:1.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Měl jsem napsaný dost dlouhý elaborát, ale ono to nemá smysl vysvětlovat. Je to příliš komplexní a vydalo by to na sérii článků na jejichž psaní nemám v posledních letech náladu :) Problém většiny publikací s názvy jako "Vzestup a pád Luftwaffe" je, že jsou příliš povrchní :)

Samozřejmě, že Luftwaffe utrpěla ztráty i za situace, kdy byl počet stíhačů podobný. Jen je dobré nezapomínat, že zatímco stíhač s kříži měl v zaměřovači B17, tak stíhač s hvězdou měl v zaměřovači stíhače s kříži. Jako v BoB, jen v opačném gardu. Počátek zkázy tkvěl v rozkaze "útočit za každou cenu". Zatímco cca do poloviny roku 1943 se stíhači Luftwaffe řídili strategií "útočit v převahou".

Ve výsledku to dopadlo tak, že zatímco na nálety svazů z hlediska samotné efektivity bombardování se může historie dívat s určitou nejistotou, dopad na získání vzdušné nadvlády byl nesporný a zdrcující.
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

Ano, přirovnání k BoB je vcelku zásadní. Ale přináší to asi nejdůležitější otázku - Byli američané lepší útočníci než němci, nebo byli briti lepšími obránci, než němci?
Já bych řekl, že druhá varianta je tou správnější. Němci totiž nebyli schopní koordinovat svoje síly během obrany. Četl jsem dost a dost o tom, že každá Jagdgeschwader, nebo dokonce každý roj kopal sám za sebe. Dostali echo o tom, že letí tam a tam svaz a rozkaz k útoku. Ale o formaci USAAF se po hrstkách rozbíjeli desítky až stovky německých stíhačů v průběhu několika hodin. Žádná koncentrovaný a koordinovaný útok jako v případě návodčích u RAF.
Samozřejmě je nutné zmínit, že P-47, který se podle některých absolutně nehodil do stíhacího souboje byl prostě lepším eskortovacím strojem, než jakým disponovali němci.
Uživatelský avatar
#
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 525
Registrován: 10/7/2009, 15:57

Příspěvek od # »

Jop, jak píše Tempík, stíhací boj přece není jen tupý točení a snaha dostat se druhýmu za ocas. Stíhací boj byl a je velice taktická záležitost, není to jen o tom, kdo líp tahá za knipl.
Třeba Zemke na P-47D vůbec nenadával, naopak si tohle letadlo chválil. Bez obalu sice přiznal, že pokoušet se s Němci o manévrovej boj pod 4.500m je pokus o sebevraždu, ale na druhou stranu dodává, že nad 6.000m Jug Němce výkonama spláchnul a pod vysokou rychlostí i parádně točil (Farky už psal). A pak to nejdůležitější - jejich taktika NEBYLA nikdy o točení a kroucení ("To prostě nebyl náš styl boje"). K taktice, kterou používali, se Jug hodil velmi dobře, tak nebuďte zaslepení jen tupýma dogfightama, těch paradoxně tolik zase nebylo, nikdo nechtěl ztrácet rychlost a točit se začínalo až jako poslední možnost. Takže ano, Němci v tomhle měli třeba i výhodu, ale napřed musela nastat situace, kdy jí mohli využít a Spojenci se velmi umně (i vzájemnou kooperací) snažili, aby k těmhle situacím docházelo co možná nejmíň.
Jug byl prostě dobrá stíhačka.
Don't worry, pee happy.
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

Kua opět víceméně souhlasím s Tempíkem :) Nejsem nemocný? ;)
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

Možná jsem nemocný já. Včera jsem viděl naživo Spita (a ne poprvé) ve vzduchu a ohromě sem si ho užil a líbil se mi z celé Aviatické Pouti nejvíc. Semtam se objevili řeči, že se tam ukáže i P-47, kterou bych chtěl taky moc vidět, ale ta se mi vyhýbá :-(
Bax
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 292
Registrován: 23/10/2009, 13:37

Příspěvek od Bax »

Já nevím jaká byla přesila, jestli 1:10 nebo kolik, ale v jedné knize bylo procento, které dobře vystihuje poměr sil.

Pouze 48% američanů spatřilo německý letoun. Zkrátka spojenečtí letci neměli tolik cílů jako Němečtí.

Takže mám strach, že by se nějak americká kvalita zvyšovala - přišli pozdě na to, aby na něčem mohli svoje kvality zvyšovat. Prostě kvantita jak na východě nic víc nic míň.

Němci na tom byli oproti spojencům špatně v tom, že za padlé Experty neměli náhradu.

Je sice pěkné, že několik málo jedinců sestřelí stovky letadel, ale celek v globále oproti protivníkovi zaostane, tak je někde chyba.

Tempík - já nevím jestli bych řekl, že Britové byli lepší obránci, než Němci. Britové útočili na střední bombardéry vyzbrojené lehkými kulomety. Němci měli za úkol zapadnout formaci o počtu 400+ těžkých bombardérů ozbrojených těžkými kulomety průměrně 10ks/letadlo. Schopnosti amerických střelců převelených z řadové pěchoty byly chabé, to vůbec nevadilo, protože palebná hustota tolika letadel zaručovala, že aspoň někdo zasáhne. A to se taky stávalo.
Proto museli Němci s konvenčními stíhačkami útočit zepředu, což bylo strašně obtížné, navíc museli dopravit silně vyzbrojené a pancéřované FW-190 (a tedy neohrabané a neschopné se bránit stíhačům), které byly hlavní silou a tyto chránit.
To je hodně velký rozdíl v obraně jakou prováděli Britové a Němci.
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

Hmmm, britové útočili sice jen proti menším bombardérům, ale zase měli jen 7,7mm kulomety a němci měli 20-30mm kanóny. A taky bombardovací svaz o 400 B-17 neznamená, že na jednu stíhačku může střílet 400 bombardérů. Ty bombry letěli ve skupině třeba 10-20 bombrů a další byly třeba pár kilometrů jinde. Opravdu si myslím, že to byla především prací amerických stíhačů (nejen) v P-47. Protože dokud s nimi nelétali, tak se němci s pevnostmi nijak moc nemazlili a sekali je ve velkém.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Tak zase nalijme si čistého vína: To se to RAF koordinovalo, když bránilo území o zlomkové rozloze proti nepříteli, který jej počtem nijak extrémně nepřevyšoval. Luftwaffe bránila území 100x větší s podobným množstvím letounů, jako v létě 1940 RAF. A jako bonus proti mnohem početnějšímu nepříteli.

Jinak koordinace letounů proti náletům byla u Luftwaffe dosti propracovaná, jen se o tom moc knih detailně nezmiňuje. Přímo na tuto tématiku (z mně známých) je z pohledu letců zaměřený vlastně jen Dahlův Rammjäger. Ostatní knihy to berou spíše okrajově. Ale třeba deník JG 26 v některých místech popisuje, jak byly narychlo přelétávány Jagdgruppen do míst předpokládaného úderu, tam dotankovány, zformovány a vrženy proti nepříteli. Občas to vyšlo lépe, občas ne. Tématika je to ale opravdu hodně zajímavá. Vlastně v rámci druhé světové má oblíbená.
Bax píše:Tempík - já nevím jestli bych řekl, že Britové byli lepší obránci, než Němci. Britové útočili na střední bombardéry vyzbrojené lehkými kulomety. Němci měli za úkol zapadnout formaci o počtu 400+ těžkých bombardérů ozbrojených těžkými kulomety průměrně 10ks/letadlo. Schopnosti amerických střelců převelených z řadové pěchoty byly chabé, to vůbec nevadilo, protože palebná hustota tolika letadel zaručovala, že aspoň někdo zasáhne. A to se taky stávalo.
Proto museli Němci s konvenčními stíhačkami útočit zepředu, což bylo strašně obtížné, navíc museli dopravit silně vyzbrojené a pancéřované FW-190 (a tedy neohrabané a neschopné se bránit stíhačům), které byly hlavní silou a tyto chránit.
To je hodně velký rozdíl v obraně jakou prováděli Britové a Němci.
Stroje Luftwaffe zase nosily mnohem účinnější zbraně. Sestřelit s Fw 190 sólově letící B17 jistě nebylo o mnoho komplikovanější, nežli sestřelit ve Spitfiru Mk.I sólově letící He 111.
Ty pancéřované Fw 190 zase nebyly až tak úplně nepoužitelné ve stíhacím boji, to je spíše jakási legenda. Oni jen jejich piloti na stíhací boje téměř zcela kašlali. Byla snaha nechat Bf 109 navázat eskortu na dobu nezbytně nutnou (poměrně často se to podařilo, ač jsem kdysi předpokládat, že to vyjít nemůže) a dát tak Focke-Wulfům pár desítek vteřin k provedení jednoho nebo dvou útoků.
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Příspěvek od Farky »

Tady máte ten test. Verze Fw 190 tam není zmíněna. Téměř jistě to nebyl Fw 190 A-4, protože na konci roku 1943 už je Němci v Itálii neměly. Dovolil jsem si tam podtrhnout jednu zajímavou větu...

Obrázek

Obrázek

Obrázek
Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Příspěvek od Kruan »

Hans S. píše:
P47 nedosahoval zpočátku proti Luftwaffe nijak oslnivých výsledků. Víceméně se ten letoun (podobně jako P38, byť ne v takové míře) spíše prokrvácel ke konečnému vítězství.
No že by se P-47 nějak prokrvácel se mi při jeho výsledcích ve vzdušných bojích fakt moc nezdá. Udává se, že P-47 dosáhl 3752 sestřelů proti 824 ztrátám.
# píše:Jop, jak píše Tempík, stíhací boj přece není jen tupý točení a snaha dostat se druhýmu za ocas. Stíhací boj byl a je velice taktická záležitost, není to jen o tom, kdo líp tahá za knipl.
Třeba Zemke na P-47D vůbec nenadával, naopak si tohle letadlo chválil. Bez obalu sice přiznal, že pokoušet se s Němci o manévrovej boj pod 4.500m je pokus o sebevraždu, ale na druhou stranu dodává, že nad 6.000m Jug Němce výkonama spláchnul a pod vysokou rychlostí i parádně točil (Farky už psal). A pak to nejdůležitější - jejich taktika NEBYLA nikdy o točení a kroucení ("To prostě nebyl náš styl boje"). K taktice, kterou používali, se Jug hodil velmi dobře, tak nebuďte zaslepení jen tupýma dogfightama, těch paradoxně tolik zase nebylo, nikdo nechtěl ztrácet rychlost a točit se začínalo až jako poslední možnost. Takže ano, Němci v tomhle měli třeba i výhodu, ale napřed musela nastat situace, kdy jí mohli využít a Spojenci se velmi umně (i vzájemnou kooperací) snažili, aby k těmhle situacím docházelo co možná nejmíň.
Jug byl prostě dobrá stíhačka.
Souhlas. Nicméně podle toho testu, co nám popisoval Hans ani dogfight nemusel pro P-47 vyznít nějak tragicky. Závěr toho testu je, že P-47D-4 utočil v zatáčkách Fw-190A-4, při rychlosti 400km/h a ve výšce cca. 3000m.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Kruan píše: No že by se P-47 nějak prokrvácel se mi při jeho výsledcích ve vzdušných bojích fakt moc nezdá. Udává se, že P-47 dosáhl 3752 sestřelů proti 824 ztrátám.
Tak byl to letoun, který má na svědomí zřejmě největší porci odebraných německých zkušeností :). Myslím, že většina expertů padla právě při boji s Thunderbolty. Mělo to několik důvodů - P38 byl jako stíhač na západě jen špatně použitelný a když přišel Mustang ve významnějších počtech, tak už měl P47 slušný náskok. Samozřejmě, to letadlo bylo úspěšné, zvláště po té, co se jej Američané naučili používat a co se u Luftwaffe změnila taktika ve "prospěch" bombardérů. Nemělo by se ale zapomínat na Spitfiry, které neustále pouštěly žilou stíhačům na Kanálu.
Souhlas. Nicméně podle toho testu, co nám popisoval Hans ani dogfight nemusel pro P-47 vyznít nějak tragicky. Závěr toho testu je, že P-47D-4 utočil v zatáčkách Fw-190A-4, při rychlosti 400km/h a ve výšce cca. 3000m.
TOHLE je důvod, proč lépe Focke-Wulfa poměřovat také v jiných výškách. Ve 3 km mu to prostě příliš nešlo. A i kdyby se o takový boj pilot P47 pokusil, tak pro německého stíhače nebylo nic jednoduššího, než přitáhnout knipl a jít na nižší poloměr a rychlost. P47 neměl v dogfightu 1 vs 1 proti Fw 190 mnoho šancí, samozřejmě krom výšek nad 8 km.
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Příspěvek od Polarfox »

Dobrý porovnávání pindíků a jablek s hruškami :)...nerad se vám montuju do diskuze, ale dle mého je zcela jedno, jestli jedno letadlo točí o šnečí uprdnutí více nebo doletí o žabí skok dále, jestli v něm sedí Němec, Rus nebo Američan. Pokud vím, nikdo ještě nevymyslel superčlověka ani veskrze nadřazený stroj. A ani se myslím nevracíme do středověku, kdy budeme sekat ruce pacholkům za to, že se odvážili v bitvě vztáhnout ruku na urozeného a rozbili mu hlavu... Tj. že se nebohý Jak/Mustang/Messr/P-47/A6M atd. dopustil toho rouhačství, že využil vlastností, které mu jdou na ruku a nebojoval jak soupeř píská.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
Firefly
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 175
Registrován: 25/12/2010, 13:58
Bydliště: Velký Beranov

Příspěvek od Firefly »

Myslím si, že velice negativní vliv na výkony německých motorů ke konci války, měl nekvalitní benzín s nižším oktanem. Určitě byl rozdíl ve kvalitě benzínu v r 1943 a 1945. Proto i rychlost ve vodorovném letu byla nižší, nebo se pletu??
Obrázek

Největší životní úspěch? Nevím ještě. Ještě žiju! Josef Šnejdárek
Bax
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 292
Registrován: 23/10/2009, 13:37

Příspěvek od Bax »

Tempik píše:Hmmm, britové útočili sice jen proti menším bombardérům, ale zase měli jen 7,7mm kulomety a němci měli 20-30mm kanóny. A taky bombardovací svaz o 400 B-17 neznamená, že na jednu stíhačku může střílet 400 bombardérů. Ty bombry letěli ve skupině třeba 10-20 bombrů a další byly třeba pár kilometrů jinde. Opravdu si myslím, že to byla především prací amerických stíhačů (nejen) v P-47. Protože dokud s nimi nelétali, tak se němci s pevnostmi nijak moc nemazlili a sekali je ve velkém.
Tempik: Já si uvědomuju, že 400 bombardérů nestřílí po jednom stíhači. Ale jde o to, že každý si vybral jeden bombardér a po náletu pak musel někudy proletět - nad nebo pod cílem. A v tu chvíli to do něj sypal kde kdo z toho packu. Resp. se o to snažil.

No já nemám čísla jestli si líp vedli střelci bombardérů, nebo us. stíhačů, ale kdyby nebyla B-17 nebezpečná, tak by se na ni útočilo standardním způsobem a nevymýšlely by se útoky zepředu.
Protože útok zepředu zkracuje délku, kdy je na stíhače stříleno, kabina je plně pod palbou, us. stíhači při útoku neotravovali a dopředu může střílet kulomet 1 x 7,7mm později tam měli něco těžšího, ale i tak.
A útok zezadu na pack. Určitě by se dalo vyhrabat jaký měli Němci ztráty, ale určitě vyšší, když začli s tím útokem zepředu.
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

Baxi, podívej se na Youtube. Zadej tam Luftwaffe Guncam. Najdeš desítky útoků na B-17 a B-24 a schválně si zkus spočítat kolik bylo útoků zezadu a kolik zepředu. Jak dopadli B-17 bez stíhací eskorty nám pěkně ukazuje bombardováni Shweinfurktu a Regensburgu v roce 43.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Firefly píše:Myslím si, že velice negativní vliv na výkony německých motorů ke konci války, měl nekvalitní benzín s nižším oktanem. Určitě byl rozdíl ve kvalitě benzínu v r 1943 a 1945. Proto i rychlost ve vodorovném letu byla nižší, nebo se pletu??
Pleteš :) Letecké benziny B4 i C3 si svou kvalitu, resp. oktanové číslo, udrželo. Jen byl paliv nedostatek. No..."jen" :)
spitfire.v
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 149
Registrován: 10/12/2010, 17:01

Příspěvek od spitfire.v »

Tempik píše:Možná jsem nemocný já. Včera jsem viděl naživo Spita (a ne poprvé) ve vzduchu a ohromě sem si ho užil a líbil se mi z celé Aviatické Pouti nejvíc. Semtam se objevili řeči, že se tam ukáže i P-47, kterou bych chtěl taky moc vidět, ale ta se mi vyhýbá :-(
Thunderbolt byl v roce 95 na Memorial Air Show, jak jsem spitfajrovej, tak to mě dostalo, tenkrát tam byl i Lysander, taky dobrý.
http://airfoto.jencik.net/07/en-index.htm
Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Příspěvek od Kruan »

Spit: jj, na to vystoupení P-47 z Duxfordu nezapomenu. Start pomalý, ale jak to potom rozbalil...zvrat nad Řípem, průlet, ukázka toho, jak má vypadat Zoom Climb, další zvrat a průlet. Mít německý pas, tak si cvrnknu do kalhot.

Spit tam tenkrát byl Mk.VIII, jestli se nepletu?
Odpovědět

Zpět na „Stíhací letouny“