Bell P-39 Airacobra

Moderátor: Hans S.

Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

Malej Achil > Ano, presne tak, proto jsem v predposlednim prispevku napsal
a "zatackou" je minena jeji vertikalni slozka ktera je ve stejne rovine jako vektor vztalku kridla, ne?
jersey.se - ano, s tou druzici a shutlem to je pravda ze rovnovazna poloha pri pohybu po kruznici je takova ze je teleso orientovano svym rozmerem s nejvetsim momentem setrvacnosti v radialnim smeru, protoze ostrediva sila pusobi silneji na jeho konec (nejvzdalenejsi od stredu rotace) nez na zacatek.
Ale
1) Stabilnejsi je poloha kde delsi a lehci konec miri ven, a tezsi kratsi konec dovnitr.
Ale je pravda ze obe polohy jsou lokalne stabilni, a nejmene stabilni je ta kde je teleso orientovano tangencialne k rotaci.
Pzn. neplati to tehdy kdy dostrediva sila skaluje s polomerem rychleji nez odstrediva ( jako napr. u te druzice Gravitace ~1/r^2 odstrediva ~1/r)
2) V pripade ze je teleso orientovano priblizne tangencialne, tak je tento efekt jen velice maly. To by to letadlo muselo letet bokem cumakem smerem do stredu rotace aby to melo nejaky vetsi efekt.

EDIT: Vlastne kdyz o tom tak uvazuju, tak by tenhle efket mel byt sice maly, ale presne opacny nez si napsal. Pokud mas motor za teziskem, tak musi byt lehci cast letadla pred tezistem delsi, a v tom pripade bude odstrediva sila pusobit na toto delsi rameno silneji, takze bude tocit letadlo ven ze zatacky.... ale jen trochu .... efekt polohy aerodynamickeho pusobiste vuci pusobisti setrvacnosti je mnohem dulezitejsi.
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Příspěvek od Alfik »

Ad zatáčka: Ono v reál letadle je to asi tak tisíckrát jednodušší než v simulátoru typu Šturmovika... Jak nakloníš letadlo, tak tě gravitace (a proti ní působící odstředivina) někam nakloní - dejme tomu na tu stranu kam jsi se naklonil. Podvědomě se opřeš, o pedál, a tím vychýlíš směrovku. A podle té výslednice celkem snadno upravuješ to opření...
Pro příklad: Já mám po loňském úrazu porušenou míchu, v autě bych mohl jezdit jedině s ručním řízením, a v simulátoru jsem přestal používat pedály a kroutím zápěstím, a v reál letadle mi to nečiní problémy. Takže ex post po 35 letech beru zpět své námitky proti knize Příběh opravdového člověka... Dnes věřím že i s dřevěnýma nohama to jde. Prostě to člověk nedělá nohama, spíše trupem a prdelí.
Mimochodem: P51 a Cobra byly piloty kritizovány za to, že když ukončují zatáčku či jiný manévr tak s u nich projevuje (oni tomu říkali "zamávnutí") jakési zavlnění, je třeba dost dlouho před ukončením manévru snižovat výchylky řídících prvků, a to jsem v několika simech zaznamenal (mch právě ve šturmu a v Janes WWII a ty mají snad nejlepší FM z bojových simů, ostatně šturm je pořád zatím "zlatá hvězda" na tomto poli - Šmejdík se teprve "dodělává za pochodu")
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

asija: no nic, nějak mě opouštějí nervy, takže než abych napsal něco čeho bych litoval, budu se věnovat bohulibé práci.
Aerodynamickou stabilitu, opakuji, neuvažuji, ta by měla být stejná u Cobry i u Spita. Problém je, že v některých režimech se dostaneš do situace, kdy jsou aerodynamické momenty dost slabé. A jak tě může destabilizovat motor vpředu, když má tendenci tě bez vlivu aerodynamických sil táhnout ven ze zatáčky nebo prostě stabilizovat například letadlo, které se stáčí (nejen) kolem svislé osy, což můžeme brát jako zjednodušený příklad vstupu letounu do ploché vývrtky? Já to letadlo nepotřebuju stabilizovat po kruhové dráze, ale v krajních režimech mi spíš pomůže když ho něco přinutí spíš letět rovně, přestat se točit, ne?
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Jersey: domnívám se (ba jsem si dokonce téměř jistý), že efekt, o kterém tady diskutujeme, je řádově (možná dokonce o několik řádů) méně významný, nežli momenty a s nimi spojené (de)stabilizující vlivy jdoucí od samotné vrtule. Před časem jsem na tohle téma vedl hlubší diskusi a na jejím základě vyvozuji, že to na vlastnosti letounu bude mít zcela podřadný vliv (pokud vůbec nějaký). Předpokládám, že to jednoduše bude přebito vším ostatním a jediný případ, kdy by to mohlo skutečně mít nějaký význam, by nastal ve chvíli nefunkční aerodynamiky (letoun pohybující se minimální rychlostí) s motorem na volnoběh. Ale to už je vážně jen má domněnka.
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

A proč tedy padá Airacobra do obtížně vybratelné výchylky ochotněji než Spitfire? Tvrdím že zásobou statické stability to není. Proudové bojové letouny se také prakticky nedají z ploché vývrtky vybrat pokud nedokážou udržet v chodu motor a použít plný tah. A jedná se i o starší, tedy "stabilní" stíhačky s kladnou zásobou statické stability.
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Jako u původních Me 210? Nedostatečná směrová stabilita, nedostatečná účinnost kormidel v mezním režimu? Ještě se nad tím zamyslím :)
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

asija: no nic, nějak mě opouštějí nervy, takže než abych napsal něco čeho bych litoval, budu se věnovat bohulibé práci.
:shock: tak to sorry, v takovehle technicke diskuzi bych nejake emoce necekla. Teda aspon ja sem to emotivne rozhodne nevnimal.
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

Sorry, dělal jsem v práci na třech věcech najednou, seřval podřízenýho a ještě se snažil realizovat tady. Mea culpa - špatně vyjádřeno. Pokusím se sehnat jiné argumenty :)
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Filipek28
vojín
vojín
Příspěvky: 11
Registrován: 23/5/2011, 12:52

Příspěvek od Filipek28 »

Můj názor je ten, že američani hodnotili P-39 jako málo obratnou po té, co se setkali s mnohem obratnějšími japonskými letadly. Sověti naopak létali s kobrou proti německým letadlům, které neobětovali vše obratnosti tak jako japonci a proto v porovnání s nimi sověti kobru špatně ohledně obratnosti nehodnotili. Podle mne jde jen o relativní hodnotu oné obratnosti.
Tempik to vystihnul stručně a správně. Proti "akrobatům" ze země vycházejícího slunce se zdá téměř jakékoliv letadlo jako "neobratné". Aircobra byla v menších výškách slušně manévrovatelná a svižná potvora. Rusové to předvedli více, než názorně..

Argument, že motor uprostřed trupu=obratnost není zcela přesná. Tato konfigurace samozřejmě tvoří méně stabilní letadlo. Se všemi důsledky. Na straně jedné obratnot - na straně druhé i "vrtochy" nebezpečné, jako kupříkladu možnost mašinu snadněji přetáhnout do vrtáku, oproti letadlu s konvenčním umístěním pohonné jednotky.
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

Z jakého důvodu tato platforma tvoří méně stabilní letadlo? Jak definuješ stabilitu? :razz:
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
takaru
rotný
rotný
Příspěvky: 88
Registrován: 1/2/2009, 00:16

Příspěvek od takaru »

--- Argument, že motor uprostřed trupu=obratnost není zcela přesná. Tato konfigurace samozřejmě tvoří méně stabilní letadlo.
Re : Tato konfigurace SAMOZŘEJMĚ NEvytváří méně stabilní letadlo. Stabilita letadla není dána umístěním motoru, ale celkovým aerodynamickým řešením a návaznostem působišť aerodynamických sil.

--- Se všemi důsledky. Na straně jedné obratnost - na straně druhé i "vrtochy" nebezpečné, jako kupříkladu možnost mašinu snadněji přetáhnout do vrtáku, oproti letadlu s konvenčním umístěním pohonné jednotky.
Tutti : náchylnost k pádu do vývrtky nesouvisí s umístěním motoru, nejvíc souvisí s centráží.

Král : schopnost pádu do vývrtky a a jejího vybrání dál souvisí s úplavem za trupem a směrovým kormidlem, kdy v ploché vývrtce ztrácí výškové kormidlo účinnost a směrové i výškové kormidlo se tzv. přisávají.

Císař : není problém padnout do ploché vývrtky s větroněm ( žádný motor). Táta se do ní dostal v Luňáku a zlomil si zaplaťpánbůh jen páteř (srostlé obratle a kotník). Vrtal až do země. Já jsem taky při podváze letěl s třináckou (bez doplňkové zátěže) 70 km/h a s plným vyvážením na hlavu a plně potlačenej jsem se strachy málem po ... . Zachránily mne vztlakové klapky. Při prvních sólo vývrtkách jsem byl na hranici váhy a jak totam krásně padalo - přes záda. Obojí=centráž, i když přes ty záda-to byla "mea culpa".
Máme tady mnoho teretiků-aerodynamiků i aviatiků, ať prokážou že vědí o čem tak krásná věda jakou aerodynamika je a řeknou důvod, proč mi ty klapky pomohly.

ČauP

PS : abychom to vylepšili : navíc existují vývrtky ustálené, letadla, která z vývrtek samy vybíhají, vývrtky neustálené, letadla která samovolně přechází z vývrtky do ploché (ale nikdy naopak) atd. 8o)

Alfiku psal jsi : Jak nakloníš letadlo, tak tě gravitace někam nakloní - dejme tomu na tu stranu kam jsi se naklonil. Podvědomě se opřeš, o pedál, a tím vychýlíš směrovku. A podle té výslednice celkem snadno upravuješ to opření... NEZOB SE, TAK TO OPRAVDU NENÍ. Noha v zatáčce (t.j. až po uvedení do ní) namá co dělat, zatáčka je ustálený stabilní děj. Takže když uvedeš letadlo do zatáčky, tak bez dalšího zásahu se v ní dožiješ penze. Když tam "necháš nohu" přejdeš do spirály, když dáš kontra- spadneš do vývrtky a jde to i na rychlosti. (Více : skluzová a výkluzová zatáčka). A nikdy v letadle se nedělá nic podvědomě, aniž bys to předtím nacvičil a zautomatizoval. Ale máš pravdu nepreciznější budík je v letadle prdel. A TO NENÍ PRDEL.
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Příspěvek od Skeptik »

takaru, prakticky se vším absolutní souhlas, až na tu PRDEL
Stačí vlítnout do mraku a spoléháš-li na PRDEL jsi v prdeli :razz:

No a co se týká těch klapek ... vztlak na "vnitřním" křídle ??? :)
Blahopřeji ke znovuzrození :razz:
Já tedy bez motoru naštěstí nikdy neletěl :) ale dávat na 142 při vývrtce klapky .... :-? :roll:
I když, když člověku probíhá před očima celý život ... :D

No a k té ploché vývrtce u Aerocobry.
Tendence padat do ploché vývrtky je skutečně zakódováno v konstrukci letounu - ano, uhodli jste, v motoru za kabinou a poměrně silné výzbroji v přídi.
Když totiž byla Aerocobra plně vybavena tj. včetně plných zásobníků, tak se problém tolik neobjevoval. Po boji, když byly zásobníky prázdné (zvláště ten pro M4) se centráž změnila dost podstatně. No a pak stačilo trochu nepozornosti, utažená zatáčka na malé rychlosti a HOP a vývrtka je tu.
Po půl až jedné otáčce začala úřadovat zadní centráž, čumák se začal zvedat a vývrtka přešla v plochou (pro ty méně znalé - úhel osy letadla vůči ose pádu je menší než 45°).
P.S. Průšvih ploché vývrtky tkví v tom, že díky "ploché" rotaci je relativní rychlost "vnitřního" křídla výrazně nižší než rychlost "vnějšího" křídla a zároveň ocasní kormidla ztrácejí, díky směru rotace, svoji účinnost. Ve většině případů pomůže motor, u některých letadel, a Kobra k nim patří ale ani ten ne. Pak už zbývá jen protivývrtkový padáček, který "zatáhne" za ocas letadla a převede plochou vývrtku do normální.

A nebo taky katapultáž :eek:
takaru
rotný
rotný
Příspěvky: 88
Registrován: 1/2/2009, 00:16

Příspěvek od takaru »

--- takaru, prakticky se vším absolutní souhlas, až na tu PRDEL. Stačí vlítnout do mraku a spoléháš-li na PRDEL jsi v prdeli.
RE : Ber to VFR (na mariáš se rači vykašlu, stačí RE, zapomněl jsem boty a kalhoty u těch fleků). V mraku mě v aerovleku do vlny prdel poslala vpravo nad vlečnou, jen jsem se divil co to tam dole je za černej proužek - a hele von to byl chodníček vod dvěstěpětky ... a už jsem se střílel-vypínal. Mrak nemrak, bílo nebílo. Ale držel jsem se dlouho a ztuha - ta vlna tenkrát byla !!! A to v zatáčkoměru ta plochá baterka tenkrát byla a bzučel.

--- No a co se týká těch klapek ... vztlak na "vnitřním" křídle ???
RE : necháme zdejší aerohydrodynamiky se trochu trápit ...

--- Blahopřeji ke znovuzrození, Já tedy bez motoru naštěstí nikdy neletěl, ale dávat na 142 při vývrtce klapky ....
RE : Ne tam by to nefungovalo, ale nechci napovídat proč. 8o)

--- I když, když člověku probíhá před očima celý život ...
RE : prdlajs, to jsem byl tak posranej v tom plechu L 13 na tý pidirychlosti, protože byl nezvykle tichej a ten gumovej knipl, ty plavné odezvy do řízení .... . Snažil jsem se pokud možno jen rovně. Ta výška z toho navijáku - to byla stratosféra. Kulička, prdel a bavlnka - nic jiného jsem neregistroval - akorát snad téčko. Žádnej život před vočmama, ale boj o život a k tomu vynikající teoretická příprava od vynikajících kantorů v AK tehdejšího Svazarmu- vysvětlili teoreticky proč to fungovalo i když jsem byl na kouli, protože předklánění nepomohlo, asi bych musel povylézt až před čumák. Ti Kantoři, to byli ***, a žáci taky nebyli to dnešní rychlokvašení v bílých ponožkách, drahých velorexech, igeůlitkou s $$$$ a mladou milenkou - i když tu bych jim možná záviděl - ale co bych s ní dělal - ani vařit neuměj. (ty milenky) 8o)

--- Průšvih ploché vývrtky tkví v tom, že díky "ploché" rotaci je relativní rychlost "vnitřního" křídla výrazně nižší než rychlost "vnějšího" křídla a zároveň ocasní kormidla ztrácejí, díky směru rotace, svoji účinnost. Ve většině případů pomůže motor, u některých letadel, a Kobra k nim patří ale ani ten ne.
RE : Podle literatury měli rusové postup jak vývrtku u Airacobry vybírat a dokonce jezdili po bojových plucích s metodikou (filmem) jak na to. Jestli toto není důvod proč s tím neměli až takový problém. Zároveň možná vyšší hustota vzduchu v daných výškách (nižší pádová rychlost, nižší počáteční rychlost rotace) ve kterých se boje odehrávaly.

RE : Jen malý dodatek pro méně znalé - oscilace při ploché vývrtce ji jen dostabilizovávají, zabetonovávají (plochá vývrtka není padající javorový nos), úplav za vysokým trupem, nevhodným tvarem stabilizátoru/kýlu a jejich přisátí je degradují na víceméně placatý kus plechu. Navíc se tvrdí (nevím) že většinou - na rozdíl od "běžné normální" vývrtky, u ploché rychlost rotace roste. Přidání plynu dokáže ovlivnit obtékání kormidel víceméně vhodně podle směru otáčení vrtule a směru otáčení ve vývrtce a tím letadlo z ní vyvést. "Chuť" vyjít z vývrtky" ovlivňuje totiž i stáčení vrtulového proudu a tím změna obtékání nefunkčních kormidel. U letadel s "těžkou vrtulí" je možné padnout do vývrtky přidáním plynu na velkém úhlu náběhu (v mezních režimech) jen dodatečným působením gyroskopického momentu hmoty vrtule.
Aerodynamika věda je, má však různé .... .

ČauP

PS Skeptiku : Mohlo by je zajímat - Kissny neuměj pořádně ani normální vývrtku, pokud teda nesedí ve 172 vzadu zápasník sumo. Měl jsem zajímavou disputaci ve Śtrasburku s jedním místním učitelem lítání, proč se Kissna hodí na létání v alpských údolích protože při dobré centráži a plné noze jde do takové ploché skluzové zatáčky za nohou na pětníku. Bouhužel žádný motorář to se mnou nechtělu nás na LKXX vyzkoušet 8o), ale pak mi říkali, že je to pravda - prý to TAKY SLYŠELI 8o)))))))
Naposledy upravil(a) takaru dne 17/11/2011, 00:36, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

Klapky mohou pomoci zvýšit vztlakovou sílu za těžištěm a tím zvýšit moment klopení na čumák a také mohou pomoci zbrzdit rychleji otáčející se křídlo, podobně jako protivývrtkový padák, ale u některých letadel zvyšují riziko pádu do ploché vývrtky (asi hlavně u těch, které mají těžiště dost blízko odtokové hrany křídla), takže bych s nějakým generalizováním byl velmi opatrný.

A pak, centráž má sice přímý dopad na ochotu pádu do vývrtky, ale vzhledem k tomu že nepředpokládám že Cobra byla navržena s menší statickou zásobou stability než Spit (proč taky), jsem přesvědčen že na to má vliv i rozložení hmotnosti (nyní bez vztahu k centráži - Cobra má přece opravdu delší čumák před křídlem) a hmotných uzlů.
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Příspěvek od Skeptik »

Mohlo by je zajímat - Kissny neuměj pořádně ani normální vývrtku,
Vím, proto jsem při výcviku nikdy netočil víc než 3. Nejsem Tuček :(

Jistě postup pro vybrání Kobry z vývrtky resp. její brzké rozpoznání a nenechání jí se dostatečně roztočit existoval.
I tak ale existovalo relativně mnoho nehod způsobených tímto jevem. Dle historie 1. GIAD došlo za dva měsíce výcviku na P-39 k šesti nehodám poté, co Kobra spadla do vývrtky - dvě z nich byly smrtelné.
Ruští piloti P-39 často vzpomínají, že "fóbie" z vývrtky na Kobře dospěla do takového stádia, že ti méně či středně kvalitní se obávali provádět na ní prvky vyšší pilotáže. No a to může ýt v leteckém boji dost problém.
Proto vznikly ty kupiny, které objížděli IAPy a pokoušeli se u pilotů tuto fóbii odstranit dodatečným výcvikem.

Nicméně vývrtka nebyla jediným problémem Kober.
Již zmiňován zde byla problematičnost opustit poškozené letadlo na padáku. Skákat se dalo pouze levými dveřmi - což ne vždy bylo možné. A navíc poloha výškovky se nepříjemně kryla s dráhou letu člověka, který vyskočil.
Dalším velkým problémem byla konstrukce ocasní části letadla. Při vyšších přetíženích např. právě při vybírání vývrtky, ale i při běžných bojových obratech docházelo k jejím deformacím. Opět je znám výsledek technické prohlídky Kober u 11. stíhacího sboru z počátku roku 1944, kde bylo zjištěno 15 letadel s deformovaným trupem v zadní části.

Ale jak říkával ten známý tesař: "Kdož jsi bez viny, první hoď kamenem" Každé letadlo WWII mělo něco. Fakt, pánové, i FW-190, i Tempest :eek:
V globále je ale možné říci, že se Kobra na východní frontě resp. v bojích do 4.000 metrů osvědčila.
spitfire.v
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 149
Registrován: 10/12/2010, 17:01

Příspěvek od spitfire.v »

Myslím, že se zpětně ta cobra moc démonizuje. Každé letadlo vyžaduje svoje. Nemusíme chodit daleko, stačí porovnat letové vlastnosti třeba u Cessny se Zlíny řady 42 a Zlínky řady 26 a obzvlášť v té vývrtce.

K tomu vývrtkovému povídání jen malou poznámku, vztlaky se nechávají na pokoji, sahá se na ně jen v případě, že jsou venku. Docela zajímavé povídání http://aeroklub.misto.cz/letadla/vpl4/vyvrtky.htm a tady v sekci výukové obrázky(tu metodiku mám i doma)http://aerobatic.cz/
takaru
rotný
rotný
Příspěvky: 88
Registrován: 1/2/2009, 00:16

Příspěvek od takaru »

jersey - OK "+"
Vysunutá Fowlerova klapka a její deriváty posunují působiště vztlaku výrazně dozadu a vzniká dodatečný klopivý moment.
jersey - NON OK "-"
Těžiště nemůže být blízko odtokové hrany - takhle to nelze tvrdit. Poloha těžiště je početní záležitost a tvoje tvrzení se blíží pravdě pouze u velmi šípového křídla.
ČauP
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

takaru píše: Těžiště nemůže být blízko odtokové hrany
Ehm, nebudeme chodit kolem horké kaše a řekneme rovnou že jsi napsal totální pitomost, protože vše je relativní ;-) A právě Airacobra má ve srovnání se Spitfirem těžiště blízko odtokové hrany. Zatímco Spitfire má těžiště cca. v 1/3 hloubky profilu, těžiště Airacobry najeme asi v 1/2 hloubky. Docela rozdíl, co? A kdepak mají těžiště takové ty staré letouny s těmi dlouhatánskými ocasy, nebo třeba Sopwith Camel?
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Ty těžiště nemají. Prostě ne. Nemají :)
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

To zas jo, ale normální výpočet na ně nechce fungovat, mnohem líp se počítají jako tandémový dvojplošník...
Jednou to psal modelář, co stavěl maketu Ilji Muromce...
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Odpovědět

Zpět na „Stíhací letouny“