PALBA.CZ

RobotCZ píše:kopapaka....to se dělá trochu jinak s tim kluzným ložiskem....Jsi už skoro blízko, ale to napsat nemůžu jak se to dělá. T víš výrobní tajemství a majetek firmy

To byl jen okamžitý nápad
Ale takhle, už jsem něco podobného viděl, jen to "ložisko" zvedal stlačený vzduch. Jen nevím kde a kdy, vlastně ani co

Mirek58 píše:Knezedub:
Bagr a tanková věž z hlediska dynamického vyvážení jsou dvě rozdílné věci.
U bagru máš rozdílnou délku ramene, rozdílnou hmotnost břemene na rameni, tím pádem je nutná brzda.
U tankové věže tyto proměnné nejsou, všechny hmoty jsou konstantní, nebo z hlediska rotačního pohybu věže inertní, jediný rozdíl je nabitá a nebo nenabitá hlaven, pokud pominu osádku.

tedy tankistou nejsem... ale změnou náměru hlavně se nutně posune těžiště hlavně vzhledem k ose otáčení věže... tedy při náměru "0" je těžiště hlavně nejvzdálenější ose rotace věže, rameno páky je delší, při maximálním náměru je těžiště hlavně ose otáčení věže nejbližší... mění se délka ramene... domnívám se, že toto je DALEKO významější vliv, nežli hmotnost náboje v komoře....

Vlastimil Čech:
Pořád jde o páku, zkus si spočítat, o kolik se zmenší rameno páky při náměru 0 st a třeba při +15 st.
Pozor ,jde o dvouramenou páku! Kdy část za bodem uložení se pohybuje v hodnotách obrácených k hodnotám hmoty a rozměrů před bodem uložení.
Takže jediný rozdíl hmot ,je komory nabitá, nebo ne.
V ose "z".

Ideálně je v klidové poloze hlaveň uložena v těžišti. Takže se s jejím náklonem poloha těžiště nemění. Viz např. hist. - uložení falkonety (sokolice) v havlince... takže je ovl. ručně. Jednou rukou dělmistr zamíří, druhou přiloží doutnák.
Jen při nabití (hmotnost náboje), a při zákluzu, příp. posunu závěru, se těžiště posune. Hmotnost náboje je mnohem menší (i několikařádově), takže má i menší vliv, logicky.
Na ložisko (a připojené agregáty) mají mnohem vyšší vliv síly, které musí "vychytat" po výstřelu, tzn. radiální, a mimoosé axiální (vycházející z toho, že uložení hlavně je mimo -nad- věncem).
Ovšem, právě na to, aby se tyto vlivy co nejméně podepisovaly (plus samozřejmě na ochranu), má věž vysokou hmotnost (obdobně je tomu i u bagru, také se u něj na hmotnosti otočné části nešetří, naopak, bývají tam i dodatečná závaží). Tak, jako má dělo mnohem vyšší hmotnost než náboj, má věž mnohem vyšší hmotnost než dělo. Takže posun těžiště o mm, max cm, ji nerozhodí

Aha... nevěděl jsem, že část tankového kanonu včetně závěru uvnitř věže je stejně těžká jako hlaveň, která přesahuje přes věž. Nu, nejsem tankistou. Ovšem opravdu se mi to zdá- čistě od oka- dost neuvěřitelné. Jinak ovšem by posun těžiště byl dán pravděpodobně vztahem:
posun směrem ku věži = vzdálenost těžiště části hlavně za věží x cos náměru.

Alfik píše:Ideálně je v klidové poloze hlaveň uložena v těžišti.

Nevím jak u tanků, ale u dělostřelectva to není pravidlem. Osa otáčení (čepy) je posunuta dozadu a hlaveň "padá" na předek. K vyrovnání toho "padání" a odlehčení sil na náměrový mechanismus se používají tzv. vyvažovače, většinou pružinové, nejčastěji v podobě 2 svislých válců po stranách hlavně.

Máš pravdu, v tankové věži na vyvažovače není místo.
Prostor tam zabírá brzdovratné zařízení, které pro úsporu hmotnosti konstruktéři umistují pod základní obrys věže.
Tím dochází mimoděk k vyvážení hmotnosti hlavně před bodem uložení.

To ,že nie je hlaveň vyvážená a vo svojej pozícii musí byť držaná nejakým mechanizmom,dokazujú fotografie tankov, po zásahu,so sklesnutými hlavňami.

Já jsem to zjednodušil. vypadá to že příliš, omlouvám se
Celé uložení je dost složitý stroj, je to tak, jak popsal Martan, a upřesnil Mirek58.
Co se týče skonu hlavně po poškození brzdovrat. zařízení, na snímcích z WWII, nevím, nakolik je to zp. hmotností (těžištěm) a na kolik jinými vlivy (vytržení ze závěsu, manipulace posádky pro snažší opuštění stroje, apod.), ale nezpochybňuji to - a asi může jít i o spec. situaci nějakých typů tanků, či typů děla (jiná ráže nebo délka u děla se stejným brzdovratným zařízením může způsobit že se těžiště dostane jinam, kde u origoš nebylo).
Faktem však je, že hmotnost náboje je oproti hmotnosti hlavně takřka zanedbatelná. Posun těžište není důležitý, brzdovratné zařízení je tam na jiné, mnohem větší síly.

To rozdělení váhy hlavně kanonu je zhruba od WWII, starší kanony s kratší hlavní a menší ráží s tím problém neměly, později ale se vzrůstem ráže a délky hlavně prostě na to aby byla ve věži dost velká hmota nebylo místo. Sama věž je vyvážena tím že proti kanonu je vzadu přidána hmota, takže z tohoto pohledu tam problém není, sám kanon je obvykle držen hydraulikou nebo jiným způsobem a řada tanků má pro klidovou polohu nějaký mechanický "zámek" kterým je hlaveň držena v klidové poloze, může to být nějaké uchycení zvenčí, typicky nějaká podpěra s uchycením hlavně. Nebo je uchycena uvnitř (takže o tom ani netušíte) jako třeba na T-54/55, kde je závěr aretován kovanou závorou s oky (pokud se pamatuju tak jsou dvě) která závěr zajistí v přepravní poloze a zvenčí to není vidět, i když systém je bez tlaku. Výhoda té vnitřní je že se věž může otáčet (třeba pro přepravu), u vnější aretace je poloha daná.
Hezkým příkladem toho jak se změnilo rozložení hmot byly Shermany Firefly, ty měly věže upraveny přidáním pancéřové krabice která z části vyvážila delší kanon (místo 75 mm byl 17liberní). existovaly i opačné případy, typicky třeba na M3 Lee byla na na konec kratšího kanonu dána závaží, která vyvžovala zkrácení hlavně a udržovala systém v stavu podobnému původnímu.

Jestli je to k otočnému stolu obráběcího (?) stroje, tak tam už dlouho existují ustálená a vyzkoušená řešení, čili pneumaticky nebo hydraulicky ovládaná kotoučová (lamelová) brzda velkého průměru souosá se stolem. Hledej na netu, existuje to i jako samostatně prodávaná komponenta.

Možno Vás to zaujme http://www.acr.army.cz/informacni-servi ... 04/#images