NEJVĚTŠÍ NÁMOŘNÍ BITVY XX. STOLETÍ

[Jelínek Milan]

NEJVĚTŠÍ NÁMOŘNÍ BITVY XX. STOLETÍ
malý povzdech nad velkou knihou

Velká, hodně placatá kniha autora G. Bruce v nejistém překladu V. Pauera, která stále polehává v knihkupectvích, je dalším důkazem, že většina českého čtenářstva vojensko-historické literatury si libuje ve vizuálně atraktivních, ale jednoduchých a povrchních přehledech válečných událostí – velké fotografie, výčtový obsah ve smyslu „tolik a tolik lodí plulo zprava, tolik a tolik lodí zleva, vypálilo se X ran, bylo Y zásahů a tolik a tolik potopených lodí, mrtvých…, admirálové o bitvě řekli to a to“ – a hotovo. V podstatě nic jiného ani v „Největších bitvách…“ nenajdete, jen stručná, vnějškovitá líčení, kumuly dat, obrázky a trajektorní schémata bitev. Opět bude uspokojen nenáročný čtenář, zatímco ten, který touží po co nejpodrobnějším pohledu na téma či dokonce do jeho nitra, je zklamán – až na pár citací naprosto nic nového, vše najdeme v Novikovi-Probojovi, Hrbkovi, Hubáčkovi…

Přitom to není kniha špatná - bitvy jsou vylíčeny fakticky dobře. Výhrady však můžeme mít – pochybuji, že únik lodí GOEBEN a BRESLAU a akce křižníku EMDEN by měly stát v jedná řadě s bitvou u Cušimy, bitvou u Matapanu či bitvou o Leyte aj. - ve 20. století byly další, mnohem závažnější válečně-námořní události než epizodní záležitosti s oněmi německými loděmi. Také jsem se podrobněji podíval na kapitolu „Cušima“: Autor mylně uvádí, že Rusové utrpěli 10. srpna 1904 drtivou porážku na moři u Vladivostoku (na Japonském moři), ač je míněna bitva u Port Arturu resp. Šan-tungu na Žlutém moři, p. Pauer bůhví proč píše „americky“ o ruské „1. a 2. pacifické flotile“, když i oficiální ruský název těchto útvarů byl (v překladu) I. resp. II. Tichooceánská eskadra (u nás se někdy chybně překládá dokonce Tichomořská – a propos, Tiché moře neexistuje), název lodi není OSSLABJA, ale OSLABJA, admirál Tógó nevelel Spojenému loďstvu (Rengó kantai) k r. 1904 osm let, ale až od r. 1903, japonský admirál Dewas byl Dewa, p. Pauer má bitevní lodě za „liniové“ (výraz liniové se v české námořní literatuře neužívá), kdo něco ví o účinku námořních zbraní, potvrdí, že torpédo ani dvě nemohou bitevní loď roztrhat na kusy (to umí vyvozený výbuch muničních skladů, ale ten se v bitvě u Cušimy nepřihodil), autor si plete torpédoborce s torpédovkami a torpédovými čluny, nepravdou je i text pod obrázkem na str. 16 ve smyslu, že ruský jednokomínový torpédový člun MOONSUND a jeho sesterské lodě byly v eskadře Rožetsvenského plující na popravu k Cušimě (tam byly čtyřkomínové jednotky typu BOJKIJ), BISTRIJ má být BYSTRYJ, DMITRI DONSKOJ je DMITRIJ…, BIEDOVIJ je ve správném českém překladu BĚDOVYJ atd.… Další kapitoly jsem podrobně nestudoval, ale zdály se mi být ve větším pořádku, ovšem je-li i tento další text na úrovni kapitoly o Cušimě, pak bohužel…

Je to taková hezká, ale právě jen hezká úlitba zvědavému laickému čtenáři, opět ty chuchvalce pozičních, takticko-bojových, technických aj. suchých sdělení, v nichž chybí člověk-námořník, bojovník s drasticky zatěžkanou psychikou, zraňovaný a zápasící, radostně vítězící i trýznivě zmírající. Ale co vlastně od takto pojatých prací čekat víc? Je to, jako bychom chtěli od mlýnku na maso vědět, co se dělo na jatkách.

George Bruce: „Největší námořní bitvy XX. století“ – z německého originálu „Die Seeschlachten des XX. Jahrhunderts“ (1975) přeložil Václav Pauer, vydala spol. Dobrovský, spol. s. r. o. v nakladatelství AREA, Praha v r. 2007. Náklad a cena neuvedeny.

[kacermiroslav]

Tak koukám, že se kniha hemží rádoby odbornými termíny jako řada TV dokumentů, kde je například Bismarc permanentně nazýván velkým křižníkem, přestože to byla bitevní loď. Je otázkou, jestli to není chyba překladu.

[cayman]

Prekladateľ možno pričasto počúval Rangers/Plavcov... :-p Tí vo svojej presničke preklasifikovali Bismarck na krížnik.

Zdroje:
http://www.velkyzpevnik.cz/zpevnik/rang ... k-bismarck