pilot na padáku

Moderátor: Hans S.

Uživatelský avatar
elefen
desátník
desátník
Příspěvky: 48
Registrován: 6/3/2012, 18:48

pilot na padáku

Příspěvek od elefen »

Rád bych zjistil, jakými padáky byli vybaveni pilot a posádka například He 111 H-16 (nebo jiných letadel Luftwaffe) v roce 1945. Na trhačku jako výsadkáři v případě nutnosti letadlo určitě neopouštěli. Z jaké výšky a při jaké rychlosti mohli opustit Heinkel, vzhledem k optimální cestovní výšce a rychlosti letadla. Moc se o tom na rozdíl od výsadkářů nepíše. Pilotů, resp. členů posádky, se přitom na padáku zachránilo hodně.
Uživatelský avatar
Klot
četař
četař
Příspěvky: 67
Registrován: 9/10/2012, 15:15

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Klot »

Luftwaffe používala co vím dva druhy padáků - sedací a zádový. Použití se lišilo podle letadla a pozice člena posádky. V Bf-109 se používal sedací padák, ve Fw-190 zádový. Ve vícemístných letadlech se to i kombinovalo, např. pilot měl většinou sedací, ostatní členové posádky zádový. Zádový padák měl označení luftwaffe Fl.30245. Rozložení padáku u obou typů museli členové posádky letadel samozřejmě ovládat ručně. A co se týče výšky a rychlosti, myslím, že když jim hořelo za patama tak to neřešili. Co jsem četl, tak se občas skákalo na poslední chvíli i jen z pár set metrů.
Tohle je zádový padák.

Obrázek
A na zádech.

Obrázek

Obrázky správně vložil a příspěvky spojil Jarl.
Uživatelský avatar
elefen
desátník
desátník
Příspěvky: 48
Registrován: 6/3/2012, 18:48

Re: pilot na padáku

Příspěvek od elefen »

Vše odpovídá tomu, co vím, a co jsem předpokládal. A právě to zakládá rozpor (tak to vidím), o který mi jde. O seskocích výsadkářů lze najít dostatek literatury, ale o neplánovaných a vynucených seskocích pilotů a členů posádek (zejména bombardérů) nacházím jen strohé a kusé zmínky.

Výsadkáři měli speciální výcvik, v letadle seděli s připraveným padákem na zádech, na povel vyskočili s relativně bezpečným a jednodušším nuceným otevřením padáku, skákali z malé výšky a při malé rychlosti letadla. Dopadali na kolena a lokty a proto na nich měli speciální chrániče. Přesto všechno vykazovali velký počet zranění (zejména kolen a loktů) a výjimkou nebyla úmrtí. Myšleno bez přičinění nepřítele.

Piloti (eventuálně posádka) neměli žádný para výcvik. V případě nutnosti opustit letadlo (a většinou to muselo být hodně rychle), museli se v časové tísni, možná zranění, dostat k padáku, ustrojit se do něho, dostat se někudy z letadla ven a vyskočit. Letadlo mělo značnou rychlost, mnohonásobně větší výšku (třeba i 4000 metrů), padali volným pádem a v rychlosti kolem 250 kilometrů (max.) museli ručně otevřít padák. Připočtu-li ještě, že byla noc a pod nimi zcela neznámý terén, bylo nesrovnatelně náročnější a riskantnější než výsadek parašutistů. Když z pětičlenné posádky bombardéru za výše popsaných podmínek po doskoku jeden utrpěl lehké zranění nohy, mám tu ten pro mne dosud nevysvětlený rozpor.
Z uvedeného příkladu je také zřejmé, že posádka bombardéru nebo pilot stíhačky museli mít jinou konstrukci padáku, než výsadkáři.
Uživatelský avatar
absik
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 836
Registrován: 8/12/2008, 19:04
Bydliště: pri Čiernej vode

Re: pilot na padáku

Příspěvek od absik »

Napr. ako taký zoskok prebiehal, popisuje pilot Luftwaffe P.W.Stahl v knihe: "Nad ledem a Saharou" (Mustang, Plzeň 1995). Osádka nosila sedacie padáky, , mali ich stále na sebe pretože ako napovedá názov slúžili ako sedák v sedačkovej(plechovej) vani. Po požiari motora počas prieskumného letu na Ju-88D sa pokúsil vrátiť nad vlastné územie(v tomto prípade Fínska), pretože nemohol znížiť odpor stojacej vrtule(zhorela mu hydraulika praporování) rýchle strácal výšku, po vyskočení členov osádky musel dosť zložitým manévrom opustiť lietadlo, po tesnom minutí chvostových plôch šiel okamžite na trhačku, lebo skákal len z niekoľko 100 metrov. Pri dopade v hustom lese ruskej tajgy si škaredo zranil nohu a zostal visieť na strome dosť vysoko ale našťastie nad močariskom. Po márnych pokusoch oslobodiť sa z padákového podvesu sa odrezal..... Čiže členovia osádok bomb. lietadiel sa pomerne často zranili aj pri dopade na rovný terén pretože nemali padákový výcvik. O niečo lepšie na tom boli stíhací piloti ale aj tí radšej volili núdzové pristátie "na brucho" lietadla.
Ešte pár poznámok: výsadkári spravidla skákali z výšky 1500 - 2000 aby lietadlá boli mimo dosahu pozemných guľometov. Piloti ktorí skákali nedobrovoľne, volili aj nižšiu výšku takže často sa zranili (i zabili) ak sa im naplno neotvoril padák. Minimálna výška"bezpečného" výskoku bola cca 800 metrov, doporučovala sa tak 1000metrov. Rýchlosť lietadla nebola väčšia ako 400km/hod, spravidla menej pretože letelo v zostupnom lete bez motorov(rozstrieľané v boji) alebo s motormi na volnobeh čím mohli rýchlosť lietadla brzdiť.
Je ne suis pas Charlie! alebo: nie som Charlie(provokatér), som za tradičnú rodinu

Obrázek
fotr
svobodník
svobodník
Příspěvky: 25
Registrován: 3/7/2011, 23:22

Re: pilot na padáku

Příspěvek od fotr »

Protože se tady sešli někteří experti, kteří se musí k tématu vyjadřovat, i když o něm nic neví, nezbývá mi, v zájmu historické pravdy, než je opravit. Jinak by to tady vypadalo jak v diskuzi na iděsu: :D
- výsadkáři, kteří přistávali-"dopadali" na kolena a lokty byli pouze fallschirmjägři. Měli zádové padákové postroje, na těch byly v prostoru lopatek přišity dvě "uši od kabele" a do těch uší byly vyvázané popruhy s vlastními šňůrami padáku. Tento, ryze velkoněmecký snášející se aparát, nebylo možné během vlastního sestupu řídit, nebylo prostě v moci přepravované osoby dosáhnout na popruhy a směr letu jakkoliv ovlivnit. Bylo to proto, aby mohli během letu na padáku ovládat svoji osobní zbraň. Jak to bylo proveditelné můžete posoudit sami, na youtube je dost videí plných zkrácených fallschirm helem a třímotorových tetiček Ju.
- během nouzového opuštění letadla opravdu nebylo pravidlem, že by se posádka ještě musela ustrojit do postroje padáku. Nastupovali a během letu byly už do padáku oblečení. Samozřejmě, existovaly vyjímky, které v závislosti na typu letadla, pracovaly ve stísněných prostorách svých kanclíků bez padáků, ale rozhodně to nebylo tak často, jak se ctěnému publiku snaží hollywoodští znalci ve svých filmech namluvit. Nesmíte prostě všemu věřit.
- osádky lietadiel nemaly pádakový výcvik a skákaly na "trhačku". To si zaslouží poněkud obšírnější vysvětlení. Letadlové posádky rozhodně nevyskakovaly na trhačku, ale vyskakovaly se sbaleným padákem a po různě dlouhém, zpravidla neovládaném volném pádu otvíraly padák takzvanou klikou, neboli uvolňovačem. Když si pozorně prohlédnete fotky, které sem vložil klot, tak je to takový ten tlustý, stříbrně lesklý drát, ve tvaru písmena D, který čouhá z kapsy na břišním popruhu. Tak to je ta pověstná "šňůrka", kterou si ti parašutisti údajně otvírají padáky. Samozřejmě není vidět celý, k "D" klice je připevněné ocelové lanko, které prochází bowdenovou hadicí a je zakončeno jednou nebo i více ocelovými jehlami - to záleží na typu padáku. Ta jehla, nebo jehly uzamykají obal padáku a nebudeme se dalším popisem zdržovat.
Takže, z uvedeného je snad jasné, že pokud by letové posádky neměly minimálně pozemní výcvik, spočívající v nahmátnutí a vytrhnutí uvolňovače, řízení padáku, nácviku přistání a parakotoulu, včetně výcviku přistání na překážky, tak by nouzové seskoky přežily pouze v zanedbatelném počtu. Pro zajímavost, firma Irvin, dodávající spojencům padáky, každému přeživšímu letci, který použil jejich výrobek, poslala na památku odznáček, zlatou housenku a stal se členem Caterpillar clubu. Ti, co nevládnou cizáckou hatmatilkou si v odkazu alespoň můžou prohlédnou odznáček a diplom:
http://en.wikipedia.org/wiki/Caterpillar_Club
Pro další zajímavost, v naší kdysi lidové armádě musel letový personál seskoky absolvovat "naostro", někteří zdejší pamětníci by mohli přispět vlastními zážitky...
Teď k té legendární "trhačce". Je to stejně populární termín jako třeba "gékáčko". Obvykle se výroků jako "sem na vojně skákal z gékáčka" dopouštějí ti, kteří sice možná na vojně v Prostějově sloužili, někteří možná i u VÚ 8280, ale padák na zádech nikdy neměli. Trhačka, je červená, přeškubnutelná šňůrka. Používala se k pečetění zádržkového zámku, k upevnění špildy do KAPu a obdobným účelům. U seskoků na trhačku se tou červenou šňůrkou přivazovala uzdička pólového otvoru vrchlíku k uzlu na výtažném lanu, měla to být prevence proti setřepání vrchlíku ve vaku a vzniku závady "šňůra přes vrchlík".
výsadkári skákali z výšky 1500-2000 metrov. Budu se tvářit, že jde o překlep, výsadkáři, kteří padák používali k rychlé dopravě na bojiště skákali ve válce, z řádově nižších výšek, cca 200- 300m. Sami si můžete spočítat, kolik minut by při absíkem uváděné výšce otevření 800 m a rychlosti klesání cca 7m/s tvořili pro pozemní obránce snadný terč. V svých pamětech veterán ze Screaming Eagles uváděl, že po invazi do Normandie, je opět v týlu v Anglii na nástupu rozdělili proti sobě, parašutisti čelem proti pilotům Dakot. A velící lampasák seřval piloty, protože většina z nich letěla i pod výškou 80 metrů v bodě vysazení. A tím způsobili letecké pěchotě masivní ztráty, padáky se z takové nížky nestačily otevřít. Při bojových seskocích se používaly seskoky s automatickým otevřením padáku, to znamená, že k výtažnému lanu byl přivázaný uvolňovač (samozřejmě že bez té masivní kliky), který otevřel obal padáku a současně byl k lanu přivázán i vak vrchlíku, pokud byl použit. Vše můžete opět shlédnout na historických videích na youtube, jsou to ty kusy hader, co tak plápolají z futer letících Dakot. Spojenečtí parašutisté měli proti důmyslnému německému řešení postroje s "ušima od kabele" tu výhodu, že svoje zádové padáky, mohli během sestupu, minimálně směrovými skluzy, řídit a vyhnout se tak překážkám v místě přistání. Stačilo nahmátnout popruhy na potřebné straně a udělat na nich "shyb". Vrchlík padáku se naklonil a klouzal požadovaným směrem. Fungovalo to jak na západních kulatých vrchlících, tak i na ruských (sovětských) čtvercových PD.
Ten originelní německý přístup si po válce na vlastní boule a modřiny vyzkoušeli i českoslovenští parašutisté, německé padáky byly zařazeny do čs. armády.
Poválečné video z Irvin factory:
https://www.youtube.com/watch?v=UD4IumbAHHA
Výcvik a přezkušování baličů padáků v USA, sice z 60-tých let, ale je tam názorně vidět otvírání padáku, pozemní výcvik...
https://www.youtube.com/watch?v=HN0ZxFpURmg
Přilby M38, pytle na kosti, tetky Ju a hlavně "uši od kabele". Přistání vypadá jako předpoklad k "mimořádné události":
https://www.youtube.com/watch?v=qo_E6qOIcnM
https://www.youtube.com/watch?v=pZvon9SepmQ
Uživatelský avatar
absik
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 836
Registrován: 8/12/2008, 19:04
Bydliště: pri Čiernej vode

Re: pilot na padáku

Příspěvek od absik »

Len poznámku:
Sami si můžete spočítat, kolik minut by při absíkem uváděné výšce otevření 800 m a rychlosti klesání cca 7m/s tvořili pro pozemní obránce snadný terč
Písal som o výške výskoku z lietadla nie o výške otvorenia padáku!!! je pravda že v období 2.WW som nežil ani som si neskočil na "kopuli". Ak pilot napíše že trhol šnúrou, chápem to ako onu"trhačku". Jedno viem však iste - fyzika voľného pádu platí minimálne od jej objavenia, platila v dobe vynálezu padáku a platí dokonca aj dnes - čiže 1.sec. voľného pádu = 5 m strata výšky, za 2 sec je to 25m, 3 sec = 70m, 4 sec. = 150 m, 5 sec cca 380+ metrov straty výšky od okamihu opustenia lietadla, po 5 - 6 sec. však už odpor vzduchu (v prízemných výškach) ustáli rýchlosť pádu cca na 200 + - 20 km/hod t.j. asi 55 m/s.(v prípade "bez padáku"). Dúfam že od okamžiku opustenia lietadla po plné rozovretie kopule tých 6 sec. každému "prvolezcovi" stačilo ale rád sa nehám poučiť.
Ale ak Ti vadia moje príspevky, môžem Ťa ubezpečiť že mám desiatky iných činností ako vŕtať nos do každého vlákna
Je ne suis pas Charlie! alebo: nie som Charlie(provokatér), som za tradičnú rodinu

Obrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Hans S. »

fotr píše:Protože se tady sešli někteří experti, kteří se musí k tématu vyjadřovat, i když o něm nic neví, nezbývá mi, v zájmu historické pravdy, než je opravit. Jinak by to tady vypadalo jak v diskuzi na iděsu: :D
Na podobně arogantní entrée jsou zvědaví možná tvoji kamarádi z "iděsu", tady si na něj rozhodně nepotrpíme. Jestli chceš na Palbě přispívat, tak si je odpusť.


Reálně německé posádky neprodělávaly v podstatě žádný paravýcvik. Žádné parakotouly, nebo podobné věci, které by se mohly hodit. Jen několik pouček ve stylu za co zatáhnout. Výskok na padáku byl vždy považován za dobrodružství, kterému se posádka jakéhokoliv letadla snažila vyhnout nouzovým přistáním. Snad s výjimkou těžkých bombardérů, které díky své relativní křehkosti neposkytovaly dostatečně odolnou platformu pro tuto kratochvíli. Stíhací letci byli instruováni k odhození překrytu kabiny, následně uvolnění popruhů a pak ideálně převrácení letadla na záda. Následně pár vteřin počkat a zatáhnout za "kliku". Pokud bylo letadlo neovladatelné (což bylo dost časté), sápali se z toho roztodivnými způsoby. Vážnější zranění po dopadu nebyla ale zase až tak častá, ostatně letci měli jen poměrně lehkou výstroj, nebyli "obaleni" těžkým proviantem, jako výsadkáři. Potíže byly hlavně v trhajících se popruzích ve chvíli, kdy stíhací letec opustil letadlo při velmi vysoké rychlosti a nepočkal dostatečně dlouho na to, aby se jeho pád zpomalil. Později (snad 1942?) došlo ke změně materiálů popruhů a ty se již netrhaly.

Výšku výskoku si letec jen málokdy vybíral, většinou se snažil ze stroje dostat co možná nejdříve (zvláště byl-li na palubě oheň), někteří skákali i z hranice stratosféry, nejnižší přežité výšky (byť zpravidla s těžkými zraněními) ležely někde lehce nad 50 m. Válka byla dlouhá, výskoků tisíce a tak se vždycky našel někdo, kdo porušil standardní pravidla a přežil "jistou" smrt.

V dnešní mírové době jsou nejčastějšími uživateli nouzového výskoku z letadla piloti větroňů, u nichž dochází relativně často ke vzájemným kolizím. Pokud je stroj po srážce neovladatelný, resp. neumožňuje bezpečné nouzové přistání, tak se skáče. Dnešní piloti větroňů podobně jako ti váleční němečtí nedostávají žádný extra para výcvik. Ukáže se "klika" na padáku, ukáže se v kabině páka nouzového odhozu překrytu a řekne se, že je potřeba nejdříve odhodit kabinu a až pak se odpoutat. No a to je všechno, děj se vůle Boží. Za zcela bezpečnou výšku pro výskok záchranným padákem dnes považujeme 300 m, tedy na vlas stejnou, jaká byla definována u Luftwaffe.
Uživatelský avatar
elefen
desátník
desátník
Příspěvky: 48
Registrován: 6/3/2012, 18:48

Re: pilot na padáku

Příspěvek od elefen »

Nevím, jestli jsem byl do kategorie expertů také zahrnut, ale snad jsem toho vašnosti tolik neřek. K tématu se vyjadřovat nemusím, ale ptát se na věci, které mne zajímají, můžu. Většinu z toho, co se zde v rámci historické pravdy dovídám, jsem si už před tím přečetl na Wikipedii (Padáky Wehrmachtu a další).
Když jsem psal o výsadkářích dopadajících na kolena, zcela jistě tím byli míněni „Fallschirmjäger.“ Já Fallschirmjäger nejsem, takže jsem nevěděl, že se na kolena nepadá, ale přistává.
Nasazení padáku před nouzovým opuštěním letadla opravdu nebylo pravidlem, u bojových letů bezesporu. Ale byly i lety, kdy si posádka prostě ulevila. Pohybovat se v Heinkelu s padákem na zádech asi nebylo snadné. Docela by mne zajímalo, jestli si padáky nasazovali i plukovníci a generálové. Asi ano, kvůli jejich důležitosti. Už vidím Göringa s padákem na zádech. Stačí zalistovat v kronikách různých Kampfgeschwader, kde je spousta usvědčujících fotek, že posádka nemá padák nasazen. Ale možná všechny ty fotografie jsou jen naaranžovaná póza před fotografem.
Že posádky vyskakovaly se sbaleným padákem a volným pádem jsem snad napsal dost srozumitelně. O to více souhlasím s formulací, že „po různě dlouhém, zpravidla neovládaném volném pádu otvíraly padák.“ Díky za popis kliky a pověstné „šňůrky“ – to fakt slyším poprvé, že klika není jen u dveří. Tímto popisem se opravdu nebylo třeba zdržovat.
Co se týká padákového výcviku pilotů a posádek, stačí si zde na palbě přečíst nedávno uveřejněný Rozhovor s pilotem Luftwaffe Franzem Stiglerem:
„Jak jste se cítil, když jste musel poprvé vyskočit? Byli jste na to samozřejmě vyškoleni, ale…
Ne.
Nebyli ? Opravdu ?
Nebyli jsme na skákání padákem nijak cvičeni… ale když ho musíte použít, tak ho prostě použijete. Řeknete si nasrat na všechno a skočíte."

Je moje velká chyba, že jsem použil výraz „trhačka“ místo „zádržka“. Jen nevím, jak to souvisí s „pékáčkem“, o kterém tu nebyla řeč. Zrovna tak zde nebyla řeč o tom, kdo byl nebo nebyl na vojně v Prostějově, nebo u VÚ 8280. Podezřívat někoho, koho neznám, že padák na zádech nikdy neměl, je velmi kulantně řečeno troufalost.
Se svými 16 seskoky na OVP-65 v letech 1967-1968 bych možná mohl být považován za pamětníka, za experta se rozhodně nepovažuji. Dál to komentovat nemusím, právě jsem si přečetl Hansův příspěvek. To je pro mne expert.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Alchymista »

Mám dojem, že aspoň jeden zoskok padákom býval už pred vojnou povinnou súčasťou pilotného výcviku. Jednak preto, aby si to budúci pilot vyskúšal, jednak ako "skúška odvahy".
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Alfik »

Nebyl jsem na vojně u paragánů, ani u pilotů, ale skákal jsem ve Svazarmu. Pokud mé info pomůže, budu rád. Skákal jsem jak na "matracích, tak na "kulatejch", čili takových jaké v té době používala (a používá) armáda i piloti.
Předně - jak správně napsal fotr - správně není "na trhačku" ale "na zádržku". Trhačka je přetržitelná pojistka, používá se na několika místech na padáku, a obv. se s ní nemanipuluje ani při balení apod., je z výroby (příp. z údržby ale tu rozhodně nedělá ten co s tím skáče!!!) a pokud je před seskokem natržená či nedejbože přerušená, je to důvod k výměně padáku.
Piloti nepoužívají padák zádový, ale sedací. Osobně nevím a netuším, jestli vůbec nějaké letectvo použíívalo či byť jen uvažovalo použití zádržné šňůry, ale pochybuji o tom. Riziko by bylo příliš velké. O co jde: Parašutista, vyskakující ze stabilního letadla, ze dveří či z rampy, kontrolovaně, může použít zádržku, protože je takřka vyloučeno, že by se někam zamotal nebo se otloukl. Pilot sestřeleného letadla je ve zcela jiné situaci - musí se od letadla vzdálit, a to rychle, aby jej netrefila nějaká část, ať už ocasní plochy, nebo, v příp. roztočeného letadla či jeho části, i jiný kus (třeba i vrtule kdyby měl extra smůlu).
Ve Svazarmu se první seskoky dělaly cca ze 600m (2000ft). Padák je teoreticky možno otevřít kdykoli - tedy i metr nad zemí. Ovšem to by nebyl na nic :) Ale: Padák brzdí i ve fázi, kdy ještě není plně otevřený. Jakmile se vyšoupne z baťohu, i když je ještě v pytli a nerozvinutý, tak už brzdí "flérovým" principem (jako brzdící stuha např.). To je správně a žádoucí, a to hned ze dvou důvodů. Za prvé, stabilizuje parašutistu tak, aby byl nohama napřed (ve směru letu), a za druhé, zpomalení je lépe rozložit na delší čas, aby to s tím chlapem tak moc necuklo. Další, silnější brzdění, nastává když se pytel sesoukává z padáku a on se rozvinuje. Konečný škub při plném rozvinutí a nabrání "větru" tak není smrtící - jako by byl, stejně jako dopad na zem. Popsaný děj trvá sekundu až dvě.
Z toho plyne, že pilot by mohl padák otevřít tak nízko nad zemí, jak stačí k tomu, aby se plně rozevřel. To jest, přibližně 10-20m, protože to je právě vzdálenost, kterou "upadne" za dobu, kdy jej neměl plně otevřený. Samozřejmě, to je krajní případ a rozhodně nedoporučuji to zkoušet :D ale teoreticky by i při tomto otevření měl šanci na záchranu života.
Okolo padáku a jeho použití panuje mnoho fám, daných často tím, že lidé nejsou (až na výjimky) kdovíjak "silní" ve fyzice a matematice. Tak například (abych navázal na ty sekundy a metry) z výšky 600m paragán padá na padáku cca 2 minuty, dle hmotnosti jeho a vybavení! To znamená, že ani pro na zemi stojícího ostrostřelce není až tak jednoduché namířit na něj a vystřelit, jak je to ve filmech vidět :)
Dalí otázky přivítám a zodpovím - pokud budu vědět :)
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
elefen
desátník
desátník
Příspěvky: 48
Registrován: 6/3/2012, 18:48

Re: pilot na padáku

Příspěvek od elefen »

Asi je to chyba, že se ptám obecně na konkrétní věci. Mám k tomu ale důvod. Před sebou na stole mám rozpracovaný příběh z války, který bych rád rozmotal. Zveřejnění detailů by mi to zkomplikovalo. Příběh dávám dohromady pomocí dobových dokumentů, jako jsou hlášení četnických stanic, obecní kroniky, zprávy gestapa, knihy o WW2, internet a v neposlední řadě neocenitelné vědomosti a znalosti lidí na Palbě.cz. Někdy i maličkost mne nasměruje správným směrem.
Abych byl konkrétnější. Pilot podle své zprávy zabloudil a jeho Heinkelu došlo palivo a posádka opustila letadlo. Proč, když piloti raději i s rozstříleným letadlem raději nouzově přistávali. Tím spíš, když pilot uvedl, že neřízené letadlo mohlo uletět ještě 30 až 40 kilometrů. Letecká základna a další příslušné organizace po letadle intenzivně pátraly. Pátrání bylo dlouho neúspěšné. Důvodem bylo jednak členité, lesnaté a málo obydlené území, ale hlavně to, že letadlo bylo nakonec nalezeno v přesně opačném směru, než uvedl pilot, a kam se vedlo pátrání. Proto jsem se již kdysi dříve ptal (Hans si možná vzpomene), jestli pilot může tak fatálně zabloudit. Předpokládám, že přístroje fungovaly, v opačném případě by to pilot asi uvedl. Z pilotem uvedeného doletu lze vyvodit, že letěli ve výšce 3000 až 4000 metrů. To je podle mne výjimečné a náročné. Pětičlenná posádka vyskočila v noci, v členitém a lesnatém terénu. Kromě jedné zraněné nohy to perfektně zvládli. To bych očekával u speciálně vycvičených chlapů.
Protože znám místo dopadu letadla, místo přistání letců na padácích, povětrnostní podmínky v té době, předpokládanou rychlost letadla a předpokládaný průběh seskoku, vychází mi, že je logičtější právě opačný směr letu, než uvedl pilot. Zvláštní je i to, že lidé, kteří přišli s letci do styku, byli vyšetřováni a zajištěni.
S ohledem na několik dalších skutečností, které zatím znám, se vtírá myšlenka, že pilot z nějakého důvodu záměrně mlžil. V archívech snad ještě něco najdu, chce to trpělivost a čas.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Alchymista »

Pilotný záchranný padák býva(l) spravidla menší ako výsadkový a rýchlosť klesania na pilotnom záchrannom padáku je vyššia, tuším až 6m/s. Hlavný dôvod je jednoduchý - rozmery a hmotnosť.

Pilotné záchranné padáky bývajú tiež inak riešené jednak čo sa týka tvaru vrchlíku, ale i čo s týka "spôsobu šitia", obvykle sú riešené tak, aby sa mohli relatívne bezpečne otvárať pri vyšších rýchlostiach, ako výsadkové - na Mig-15 sa napríklad používal tzv. stuhový padák. Vyznačuje sa tým, že vrchlík padáku nie je celistvý, ale zošitý akoby zo stúh - jednotlivé polia vrchlíku sú na "hornej strane" spevnené, ale na "spodnej strane" voľné. To jednak trochu spomaľuje otváranie padáku a jednak zvyšuje "priedušnosť" nafúknutého vrchlíku pri vyššom nápore vzduchu, pretože v závislosti na intenzite náporu vzduchu môže vzduch unikať štrbinou medzi hornou stranou jedného poľa a spodnou stranou nasledujúceho poľa vrchlíku - tým sa ďalej znižuje intenzita brzdenia pri vyššej rýchlosti. Dynamický ráz pri otváraní padáku sa tak zmenší a viac roztiahne v čase, čo umožňuje otvárť padák pri vyššej rýchlosti bez rizika zranenia pilota.

elefen - predpoklad priameho letu lietadla po vyskočení posádky je mylný.
Stačí celkom malá odchýlka od presne horizontálneho letu, napríklad náklon niekoľko málo stupňov, a lietadlo už neletí rovno, ale v skutočnosti točí dlhú zákrutu. Podobne mohlo náklonom reagovať aj na vyskakovanie jednotlivých letcov, či dokonca aj na ich pohyb v lietadle (zmeny ťažiska a vyváženia)...
Heinkel 111 bez paliva a bombardovacej výzbroje mohol mať nejakých 8-8,5 tony, pilot s výstrojou kľudne 80-85 kg, čo predstavuje 1% hmotnosti stroja, to je už celkom dosť, aby to ovplyvnilo presnú polohu ťažiska voči stredu pôsobenia aerodynamických síl.
Ďalším zdrojom asymetrie obtekania môže byť práve otvor, ktorým posádka stroj opustila a jeho kryt - a asymetrické obtekanie opäť vedie k letu v zákrute...
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
fotr
svobodník
svobodník
Příspěvky: 25
Registrován: 3/7/2011, 23:22

Re: pilot na padáku

Příspěvek od fotr »

Je mi nesmírně stydno, že jsem se dotkl zdejších Brouků Pytlíků. Je jen škoda, že forum je zapleveleno příspěvky, které vycházejí z vlastního "přesvědčení", "svědectví" bratrance dědy známého bývalého kolegy a podobných hodnověrných zdrojů. Takže mentalita iděsu.
Pokud to ještě vydržíte, pár opravných, ryze arogantních reakcí: :D
- bylo by dobré, i přes rozsáhlé theoretické znalosti fyziky ujasnit si některé základní pojmy. "Okamih od opustenia letadla do rozovretie kopule" nazýváme volným pádem.
Tato doba může být různě dlouhá, od zlomků sekund, výsledkem čehož pak bylo zachycení padáku na různých částech opouštěného letadla, až po desítky sekund, v častém případě vyskočivších členů posádek B-17, B-24. Chtěli jen zkrátit dobu klesání na padáku, aby netvořili pohodlný terč pro rozezlené obránce říše. V řadě případů jim to nebylo nic platné, protože byli zavražděni na zemi. Přesvědčit se o tom můžete sami, stačí navštívit některé z regionálních muzeí na území takzvaných Sudet.
Pojem "otvorenie padáku" je doba od vytržení uvolňovače do úplného nalití vrchlíku padáku. U těch zmiňovaných kopulí to byla doba řádově ve zlomku sekundy. Zkrátka, nestačili byste zakňučet ani "jauvajs" a nezbytný dynamický náraz by vám vyrazil pětiletý sopel z nosu. Docela mne mrzí, že se mi nepodařilo vysvětlit termín "trhačka" jak ve svém příspěvku dokladuje absík. Když použijete selský rozum, tak by Vám snad mělo být jasné, že otvírání padáku v nouzové situaci taháním jakkoliv dlouhé nebo tlusté šňůry, plápolající ve větru volného pádu, by bylo riskantním dobrodružstvím nezaručujícím kýžený výsledek.
Možná by jsme si měli ještě příbližit mechaniku otvírání padáku, nelze vycházet, obvzlášt pokud nemám ani zprostředkovanou zkušenost z toho, co jsem si někde přečetl.
Na otvírání má vliv nejen výška, kdy podle znalců "trhnu za šňůrku", ale i dopředná rychlost letadla a vrtulový vír, to vše nalití padáku podstatně urychlí, takže úspěšný výskok a přežití z výšky pod sto metrů nebyl nijak vyjímečný. Někteří ze zdejších přispěvatelů patrně ještě nebyli na světě, byl to konec osmdesátých let minulého století, kdy zdejší letecké dny objížděl major okupační CA a předváděl seskok z Mi-8 z výšky cca 80 metrů. Samozřejmě, s kulatým pilotním padákem a na automatické otevření, po nalití se na otevřeném padáku třikrát zhoupl a byl na zemi. Podívaná jen pro silné žaludky.
Jinak, pokud absík dovolí, si dovolím doplnit jeho teoretickou fyziku, volný pád je rovnoměrně zrychlený pohyb, který dosáhne kritické rychlosti (terminal velocity) cca kolem 12-13 vteřiny. Kritická rychlost ve výškách pod 4000 metrů je cca 50 m/s, v nižších výškách se snižuje cca o 10m/s díky rostoucímu odporu vzduchu. Uváděných 55 m/s je dobře, závisí na proměnných faktorech, hmotnost a odpor tělesa. Osobně bych zkoumání zpomalení rychlosti volného pádu nedoporučoval, v této oblasti je už pozdě na použití jakkékoliv brzdy.
Na i-děsu žádné kamarády nemám, ani tam nepřispívám. Do diskuzí nahlédnu, jen když se článek týká záležitosti, kterou znám. S hrůzou zjišťuji, že se obsah některých zdejších diskuzí těm i-děsovým přibližuje.Tobyl důvod, který mě vypudil k napsání včerejšího příspěvku. Pokud tím narušuji zdejší ghetto, není nic snadnějšího, než mě zabanovat a smazat. Křehké psýše dotčených se tím rozhodně uleví a zde bude "vše, jak má být". 8-)
Netroufám si kategoricky tvrdit, že něco tak vždycky bylo, jak zde někteří prosazují. Na postup "otočení" 109 na záda doplatil jistý Marseille. "Sápáním se roztodivným způsobem" bylo v praxi dost často i to, že po rozepnutí popruhů pilot jednomístného stroje prudce odstrčil řídící páku, tím dosáhl toho, že odstředivá síla bezpečně zajistila jeho transport mimo letadlo i přes odpor proudícího vzduchu. Prý to tak mají dělat i piloti větroňů.
Představu říšského maršála Göringa s padákem na jeho atletickém těle také shledávám humornou. Mám jen strach, že popruhy standardního padáku by patrně pro uvedený účel neměly dostatečnou délku. No a ještě zábavnější by mohl být popis popis maršála Göringa jako aerodynamického tělesa za volného pádu. Měl jsem pocit, že se zde vybavujeme o bojových, nikoliv transportních letech, při kterých ani ortodoxní parašutisté nemají padák na zádech ale v brašně zastrčené pod sedačkou. Dále si dovolím rozebrat jistě svědectvím "pátého bratrance dědy známého mé prababičky" podepřené tvrzení, že "ostatně letci měli jen poměrně lehkou výstroj, nebyli "obaleni" těžkým proviantem, jako výsadkáři". K dopravě munice, proviantu a další výstroje vojenským parašutistům slouží ono zmiňované "gékáčko" a jeho analogy, nebo nákladní kontejner na samostatném padáku. Což je jistě skutečnost, kterou jste při svém samostudiu ráčili zaregistrovat. K "lehkosti" letecké výstroje můžu dodat následující. Za těch nešťastných dob, kdy německá vojska bojující za Novou Evropu opouštěla spořádaným ústupem před židobolševickými hordami naše území, ponechala zde i množtví rozmanitého materiálu. Včetně výstrojního, leteckého. Tvrdit, že německé letecké boty byly lehké vyžaduje řádnou míru ignorance. V místním aeroklubu je používal jistý pilot ještě v pozdních osmdesátých letech. To samé se dá napsat i o kombinéze, celková váha výstroje, včetně osobní zbraně, padáku, vesty, se podle ročního období mohla pohybovat i přes dvacet kilo. Netroufám si to tvrdit kategoricky, nemám to z důvěryhodného svědeckoho zdroje. Pouze jsem některé součásti držel v pazourech.
S tím, že některé plachtachtařské kluby nezajišťují pro své členy extra paravýcvik souhlasím, zažil jsem však i opak. U předválečného letectva, podle tvrzení veteránů výcvik v používání padáků byl, obdobně i u spojenců. Ovšem i představa, že některá armáda riskuje život a následné další možné využití vysoce zdravotně a odborně způsobilého personálu tím, že je neprocvičí a nepřezkouší ze základních nouzových postupů je víc než úsměvná. Pokud si dotyčný nevypěstuje dynamický stereotyp, tak místo uvolňovače bude v časové tísni tahat za první popruh, který se mu dostane do ruky, až dokud si nenabere hlínu do nosu. Taková je realita. I když, v příspěvku nahoře jsem byl usvědčen ze lži, luftwaffe žádný výcvik nedělala.
Zcela bezpečná výška pro otevření kulatého pilotního nebo záložního padáku je daná manuálem výrobce. Většinou je napsáno 150 metrů, ale je to naštěstí se značnou rezervou. Samozřejmě, tato výška není shodná s minimální výškou opuštění letounu, ta musí být vyšší, nějaké metry zabere opuštění létajícího zařízení. Také to neplatí pro parašutisty, ti můžou otvírat za futrama a využijí již zmiňovaný dopředný pohyb letadla a vrtulový vír.
Pokud si někdo, s šestnácti absolvovanými seskoky v aeroklubu plete základní pojmy, je to víc než podivné. I když se to může zdát neuvěřitelné, i v roce 1967 platily výcvikové osnovy a začínající sportovec po třech seskocích základního výcviku a cvičném otevření záložního padáku, to vše s automatickým otvíráním, začal plnit výcvikové úlohy spočívající v opožděném otevření hlavního padáku. A to byla již mnou zmiňovaná takzvaná zádržka, vlastně seskok se stabilizací. "Veselé" zážitky s tímto spojené si pamatuje každý, bez ohledu na celkový počet seskoků a uplynulou dobu. Je to něco, jako první holka, či pro členy minority první kluk. Na to se nezapomíná.
Argument, že dotyčný skákal jenom"na lano" neobstojí. Pokud někdo nebyl schopen plnit výcvikovou osnovu, byl vyřazen z výcviku. Podle předpisu,"instruktor je odpovědný za svoje svěřence", takže pokud nemehlo vytvořlo jakkoukoliv mimořádku, následky nesl jeho přidělený instruktor.
fotr
svobodník
svobodník
Příspěvky: 25
Registrován: 3/7/2011, 23:22

Re: pilot na padáku

Příspěvek od fotr »

Alfíku a Alchymisto, díky a to moc!
Uživatelský avatar
elefen
desátník
desátník
Příspěvky: 48
Registrován: 6/3/2012, 18:48

Re: pilot na padáku

Příspěvek od elefen »

Alfík napsal, že "predpoklad priameho letu lietadla po vyskočení posádky je mylný". To je přesně to, v co jsem doufal, že někdo napíše. Odpovídá tomu i vzdálenost, kterou opuštěný Heinkel skutečně uletěl. Předpokládám, že argumenty, kterými jsi to zdůvodnil, znal i německý pilot. Zapadá to do úvahy, že FF uvedený dolet neřízeného letadla záměrně nadsadil.
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: pilot na padáku

Příspěvek od jarl »

fotr píše:Je mi nesmírně stydno, že jsem se dotkl zdejších Brouků Pytlíků. Je jen škoda, že forum je zapleveleno příspěvky, které vycházejí z vlastního "přesvědčení", "svědectví" bratrance dědy známého bývalého kolegy a podobných hodnověrných zdrojů. Takže mentalita iděsu.
Pokud to ještě vydržíte, pár opravných, ryze arogantních reakcí: :D
fotr píše:Na i-děsu žádné kamarády nemám, ani tam nepřispívám. Do diskuzí nahlédnu, jen když se článek týká záležitosti, kterou znám. S hrůzou zjišťuji, že se obsah některých zdejších diskuzí těm i-děsovým přibližuje.Tobyl důvod, který mě vypudil k napsání včerejšího příspěvku. Pokud tím narušuji zdejší ghetto, není nic snadnějšího, než mě zabanovat a smazat. Křehké psýše dotčených se tím rozhodně uleví a zde bude "vše, jak má být". 8-)
Tyhle kecy si opravdu nech od cesty! Arogantních rejpalů a vševědů tu máme dost a dalšího nepotřebujeme. Piš věcně a bez znevažování ostatních, nebo tu brzy skončíš. Smazat tvé příspěvky a případně tě zabanovat opravdu není žádný problém.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
El Diablo
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1872
Registrován: 21/11/2008, 14:11
Bydliště: Xeenemünde
Kontaktovat uživatele:

Re: pilot na padáku

Příspěvek od El Diablo »

Pětičlenná posádka vyskočila v noci, v členitém a lesnatém terénu.
To se nediv že vyskočili, v takovém terénu a v noci, je nemožné bezpečně přistát na "břicho"...
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Re: pilot na padáku

Příspěvek od vodouch »

fotr píše:Protože se tady sešli někteří experti, kteří se musí k tématu vyjadřovat, i když o něm nic neví, nezbývá mi, v zájmu historické pravdy, než je opravit.
Mein Vater, vypadáte jako jistý v kramflecích, co se týče tématu. Až si svůj článek přečtete s českou mluvnicí v ruce, možná, v zájmu češtiny, trochu znejistíte.
Obrázek
Uživatelský avatar
El Diablo
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1872
Registrován: 21/11/2008, 14:11
Bydliště: Xeenemünde
Kontaktovat uživatele:

Re: pilot na padáku

Příspěvek od El Diablo »

Trochu OT a trochu k věci... :)
Šlapali jsme si po padácích, říká rotný, co skákal i z válečné Dakoty
29. listopadu 2014
Byla to lahůdka, která se neodmítá. Roman Štengl má za sebou 13 tisíc seskoků, pozvání do Německa a Spojených států ale musel přijmout. Čekaly ho tam totiž military seskoky z legendární Dakoty C-47, která se účastnila leteckého mostu z Berlína v roce 1947, a čtyřmotorových Herculů C-130.
Zdroj: http://xman.idnes.cz/military-seskoky-n ... clanek-box
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Alfik »

elefen píše:Alfík napsal, že "predpoklad priameho letu lietadla po vyskočení posádky je mylný". To je přesně to, v co jsem doufal, že někdo napíše. Odpovídá tomu i vzdálenost, kterou opuštěný Heinkel skutečně uletěl. Předpokládám, že argumenty, kterými jsi to zdůvodnil, znal i německý pilot. Zapadá to do úvahy, že FF uvedený dolet neřízeného letadla záměrně nadsadil.
To jsem nenapsal já, ale Alchymista, ovšem napsal to naprosto správně a já s ním souhlasím. To znamená, i dle mě není žádná záruka, že letadlo po opuštění posádkou letělo "rovně", je daleko pravděpodobnější, že díky změně těžiště a působiště aerodynamickch sil, tak jak to Alchy opsal, letělo v nějaké zatáčce nebo dokonce spirále.
Ovšem, na druhou stranu, letadla s vyspělým autopilotem mohou skutečně uletět i značnou vzdálenost - např. při Doolitlově akci byl jeden z bombardérů nad Čínou opuštěn, z důvodu došlého paliva... načež uletěl ještě několik desítek kilometrů až se rozplácl o místní kopec. Zřejmě vadný (poškozený) ukazatel paliva.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Odpovědět

Zpět na „Vybavení letounů“