pilot na padáku

Moderátor: Hans S.

Uživatelský avatar
josefg
poručík
poručík
Příspěvky: 713
Registrován: 16/5/2009, 16:04

Re: pilot na padáku

Příspěvek od josefg »

Hans S. píše:
fotr píše:Protože se tady sešli někteří experti, kteří se musí k tématu vyjadřovat, i když o něm nic neví, nezbývá mi, v zájmu historické pravdy, než je opravit. Jinak by to tady vypadalo jak v diskuzi na iděsu: :D
Na podobně arogantní entrée jsou zvědaví možná tvoji kamarádi z "iděsu", tady si na něj rozhodně nepotrpíme. Jestli chceš na Palbě přispívat, tak si je odpusť..
Mám teda jenom pár desítek seskoků, tak že nejsem žádný super borec, ale příspěvky kolegů si o reakci jako "Fotr" říkaly hodně nahlas. Ten kdo si to hedvábí aspoň třikrát nepohladil (základní výcvik ve svazarmu, by se k tomu ani neměl vyjadřovat, :( :( :(
Obrázek

read between lines, read between lies
Uživatelský avatar
elefen
desátník
desátník
Příspěvky: 48
Registrován: 6/3/2012, 18:48

Re: pilot na padáku

Příspěvek od elefen »

Omlouvám se Alfíkovi i Alchymistovi že jsem zaměnil jejich jména. Já s tím také souhlasím, proto jsem také napsal, že jsem rád, že to někdo napsal. Jak moc to zvládnul a ovlivnil autopilot, to se asi dá jen spekulovat.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Hans S. »

Fotr: Nemám problém s tím co píšeš, ale jak to píšeš. Zkus si na chviličku představit, že nejsme jen obrázek a pár písmen nicku, ale že za našimi příspěvky jsou opravdu živí lidé, kteří třeba mohou o něčem také něco vědět. Když se s tímhle srovnáš, budeš se tu cítit lépe.

Paravýcvik se u Luftwaffe, resp. u stíhacího letectva opravdu neprováděl. Pokud doneseš nějaké informace či věrohodnější zdroje, které by tvrdily opak, budu jen rád, doplním si své znalosti. Tvé domněnky ve stylu "to se muselo dělat, protože jinak by chcípali", nebo "proč by své cenné lidi lépe nechránili?" jsou vážně jen domněnky. Pro naprosto drtivou většinu letců byl první výskok z poškozeného letadla skutečně tím prvním a nezapomínají to ve svých pamětech dostatečně zdůraznit, viz. třeba nahoře uvedený Franz Stigler. Přečetl jsem paměti řádově několika desítek stíhačů Luftwaffe (nejen v češtině), ne všichni se podrobněji věnují výcviku, ale někteří ano. Proč se výcvik samotný tímto směrem neorientoval netuším. Proč se za dostatečnou považovala pár minutová instruktáž také netuším, nicméně to tak (minimálně u Jagdwaffe) bylo.

Nevím, jaké máš praktické zkušenosti s výcvikem dnešních letců v aeroklubech, ale co se našeho AK týče a co se týče všech AK, kde mám kamarády, se kterými jsem to probíral (cca z 5 AK), tak se nikde ani omezený paravýcvik mezi piloty nepořádá. Neříkám, že je to tak dobře, ale beru to jako fakt. Když za sebou zavírám kokpit, tak necítím strach, že bych nevěděl, jak se v průšvihu zachovat. Ale bude lepší, když to nenastane :).

S popisem fyziky a terminologie, který uvádíš, nemám problém, nicméně nejsem padáčkář, ale pilot.

Hmotnost výstroje stíhacího letce Luftwaffe extrémně záležela na konkrétním výstrojním modelu, bojišti a roční době. Hmotnost kompletní výbavy včetně padáku, osobní zbraně, vesty, zimní uniformy a helmy skutečně šla kamsi k 20 kg. V létě v Africe létali naopak nalehko a nepředpokládám, že hmotnost nějak výrazněji překročila 10 kg. Letci většinou nepoužívali ani Parabellu (resp. P38), ale obyčejného Waltera PP, nebo PPK, opět kvůli úspoře hmotnosti a prostoru. Jinak co říkají samotné manuály, tak kalkulují s hmotností pilota včetně výstroje 70 - 100 kg, což odpovídá normohmotnosti člověka 60 - 80 kg a výstroji 10 - 20 kg.

PS: neumím si představit situaci, kdy by byl větroň schopen řízeného potlačení a pilot z něj raději skákal, než provedl nouzák do pole, na který je naopak cvičen intenzivně. Ale to už je možná moje osobní deformace. Obecně platí, že potlačení je stejně jako převrácení stroje na záda rozumný a doporučovaný způsob jeho opuštění. U větroně je vzhledem k distribuci jeho hmotnosti potlačení samozřejmě o dost jednodušší, než půlvýkrut.
josefg píše:Mám teda jenom pár desítek seskoků, tak že nejsem žádný super borec, ale příspěvky kolegů si o reakci jako "Fotr" říkaly hodně nahlas. Ten kdo si to hedvábí aspoň třikrát nepohladil (základní výcvik ve svazarmu, by se k tomu ani neměl vyjadřovat, :( :( :(
Jak jsem psal, nejde o Fotrovy informace samotné (byť ty týkající se letců jsou nepřesné), jde o formu.
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Alfik »

Je dost možné, že se paravýcvik, příp. vč. seskoku, nedělal za WWII prostě z důvodu ztrát.
Ono se to asi moc neví, ale i u parajednotek (tedy lidí se zkušenostmi) se před a během války počítalo s cca 60% ztrátami během každého jednoho (sic!) seskoku. Samozřejmě, nejedná se jen a pouze o ztráty vlivem nedokonalosti padáku apod., ale i tato eventualita byla započítána.
Takže, pokud nebudeme bazírovat na postřelení/zastřelení, nebo jiné likvidaci po dopadu, tak i potom můžeme předpokládat že dejme tomu třetina pilotů by si z toho jednoho jediného seskoku odnesla třeba zlomeniny. A tudíž byli by na krankenlistu a nemohli by býti cvičeni, do uzdravení. Plus, asi by si odnesli negativní pocit a pak by se báli, až by byl seskok nutný.
Prostě ty padáky na kterých jsme dováděli my byly oproti těm ze 40. let mnohem lepší - vyvinutější. A to se jistě týká i těch pilotních - sedacích.
Pokud vím, tak se cvičný seskok nedělal ani v jiných letectvech. Začalo se s tím až po válce. Ovšem, nemusím mít relevantní informace - tato věc je na samém okraji toho, co mě na lítání kdy zajímalo :)
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
josefg
poručík
poručík
Příspěvky: 713
Registrován: 16/5/2009, 16:04

Re: pilot na padáku

Příspěvek od josefg »

Alfik píše: Pokud vím, tak se cvičný seskok nedělal ani v jiných letectvech. Začalo se s tím až po válce. Ovšem, nemusím mít relevantní informace - tato věc je na samém okraji toho, co mě na lítání kdy zajímalo :)
To ti potvrdím, podle vyprávění mého táty, na přelomu 50 a 60 let měli piloti možnost cvičného seskoku, který nebyl povinný a účastnili se ho taky jenom někteří. Většina pilotů evidentně nemá padák příliš ráda. Táta lítal ve Svazarmu, ale ten dost kopíroval armádní předpisy a praxi.
Obrázek

read between lines, read between lies
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Alchymista »

Alfik píše: Ovšem, na druhou stranu, letadla s vyspělým autopilotem mohou skutečně uletět i značnou vzdálenost - např. při Doolitlově akci byl jeden z bombardérů nad Čínou opuštěn, z důvodu došlého paliva... načež uletěl ještě několik desítek kilometrů až se rozplácl o místní kopec. Zřejmě vadný (poškozený) ukazatel paliva.
Takéto prípady sa stávali - a nemusel to byť vyslovene špatným ukazovateľom alebo snímačmi. Celkom dosť záleží aj na tom, kde v nádrži merače sú a v akej polohe je lietadlo. U starších typov to nemuselo byť celkom doriešené a ak to konštruktéri prehliadli, kľudne tam mohol zostávať zvyšok pár desiatok litrov. Tiež posádka mohla vyskakovať ešte pred úplným vyčerpaním paliva, proste preto, že dolu bol práve vhodnejší terén, alebo vhodnejšie "obyvateľstvo", alebo proste kalkul - "chvíľu to ešte poletí a nás budú hľadať na nesprávnom mieste".

Druhá vec - druhovojnové eroplány mali spravidla ešte celkom slušnú kĺzavosť, neboli ako prúdové mašiny, čo pri vysadení motora idú dolu ako kameň...

Väčšina pilotov považuje ľudí, ktorý vyskakujú z lietadla, ktorému beží motor, za nie celkom normálnych...
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Alfik »

Alchymista píše:Väčšina pilotov považuje ľudí, ktorý vyskakujú z lietadla, ktorému beží motor, za nie celkom normálnych...
Nejen pilotů... Prakticky každý člověk, včetně parašutistů, považuje lidí kteří někam do velké hloubky skáčí, ať už na gumě, na padáku, nebo "jen tak", za (přinejmenším) nenormální :D
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: pilot na padáku

Příspěvek od kenavf »

Alfik píše:..Ovšem, na druhou stranu, letadla s vyspělým autopilotem mohou skutečně uletět i značnou vzdálenost - např. při Doolitlově akci byl jeden z bombardérů nad Čínou opuštěn, z důvodu došlého paliva... načež uletěl ještě několik desítek kilometrů až se rozplácl o místní kopec. Zřejmě vadný (poškozený) ukazatel paliva.
Možno si ešte pamätáte keď sa v Polsku katapultoval ruský pilot Mig-23.Tá na autopilota doletela až do Holandska(kde spadla na dom a zabila jedného chalana).Celé PVOS štátov nad ktorým prelietala bolo v pohotovosti a bolo dilema čo robiť(rusofili tvrdili,že západ na to nemal smernicu).Zo zostrelenia mali strach,že trosky a projektily zrania niekoho na zemi,tak čakali či nedoletí až do mora.

S tým prežitím zoskoku padákom počas WWII to možno nebolo až také riskantné.Čo som čítal niektoré príbehy nemeckých pilotných es,tak väčina z nich bola niekoľko krát zostrelená a absolvovali záchranu núdzovým pristánim alebo zoskokom,niektorí z nich dokonca nad územím nepriateľa a vrátila sa k svojej jednotke a bojovali ďalej.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
VGR_j4ck41
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 448
Registrován: 1/9/2010, 10:23

Re: pilot na padáku

Příspěvek od VGR_j4ck41 »

pred nejakym tim rokem se na Svete virtualnich kridel (coz par lidi odsud znat bude) vedla nejaka diskuze kde se bavilo i o padacich v jejimz prubehu jsem - diky vselijak ruzne postovanym odkazum apod. - docela hodne precet ohledne padaku v prubehu WWI, takze rozhodne nejde o odpoved na puvodni otazku, ale spis o mensi OT reakci na jiz recene. Informace nemusi byt zcela presne (zvlaste v poctech), protoze to skutecne taham hodne z pameti ale na vyzneni by to nemelo mit vliv

Ohledne ty "nebezpecnosti" a tudiz jednoznacneho predpokladu predchazejiciho vycviku: neskakal jsem,netusim, apod. ALE ... v prubehu WWI byl padak u letadel pouzit asi v 50ti pripadech (dokonce jsem cetl stranku, kde byl kazdy jednotlivy pripad popsan se jmenem pilota, datem a pokud byla znamo tak i vysledkem ci pricinou selhani ) a z toho minimalne v polovine pripadu to vedlo k uspesnemu opusteni letadla. Tam kde byla smrt se na tom velkym dilem podilelo zahoreni, mechanicky poskozeni, zraneni pilota apod. i kdyz par z nich melo failure (ale proc se to neotevrelo???). Jenom malo z nich si pri pristani privodilo nejaky zraneni ci snad smrt a to se rozhodne neda pocitat s jakymkoliv vycvikem. A skutecne nevidim jediny duvod, proc by skakani s dokonalejsimi padaky v prubehu WWII melo byt cleny letovych osadek tak nebezpecnym podnikem, ze bez pripravy a nauceneho stereotypu by hynuly snad po stovkach jak pomalu nastinuje fotr. Jenom pro zamysleni pak uvadim, ze i takova RAF na zacatku valky pouzivala jako strelce na svych tezkych bombarderech cleny pozemniho personalu => a usmevna mi spise prijde predstava jak mechanici prochazeji jakymkoliv jinym padakovym vycvikem nez "takhle to na sebe natahnes a kdyz budes muset skakat, tak za tohle zatahnes", kdyz i samotnej start do bojovy mise jim byl kolikrat oznamen na posledni chvili

jinak alfik -
Osobně nevím a netuším, jestli vůbec nějaké letectvo použíívalo či byť jen uvažovalo použití zádržné šňůry, ale pochybuji o tom. Riziko by bylo příliš velké.
mam dojem - ale opravdu velmi mlhavy - ze v tech materialech z vyse uvedeneho byla i fotka dokazujici, ze prave v dobe WWI to Nemci u dvousedadlovek parkrat zkusili - koneckoncu u balonu to fungovalo dobre a tehdy se ohledne padaku experimentovalo snad se vsim. Budto to bylo na tu zadrzku nebo snad byl padak rovnou v baliku na trupu letadla??? - proste nejaka silenost na jakou jsem koukal s celisti na stole

EDIT: doplnen vypadly text

EDIT 2: nedalo me to a velmi rychle jsem zneuzil strejdu googla

zadrzka

zadrzka 2 - text

According to another story, in 1917 a German pilot ignored the prohibition, bought a personal static-line deployed rig, wore it on combat missions, and successfully bailed out of his unmanageable plane.

seznam - i kdyz jinej nez jakej si pamatuju ze jsem cetl
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Alfik »

No vida. Tak teď už to vím (jestli to nezapomenu) :D
Dík.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Klot
četař
četař
Příspěvky: 67
Registrován: 9/10/2012, 15:15

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Klot »

Já o tom teda vím fakt jen to, co jsem si kde přečetl, ale přidám co mě osobně zaujalo. Tuším, že alespoň ve dvou případech jsem četl o způsobu opuštění stíhačky, kdy se pilot v poslední fázi odrazil nohou od kniplu, čímž razantně potlačil a možná poslal letadlo i do výkrutu, pokud zarazil knipl někam do strany (se omluvám,jestli je to nesmysl) a následně ho to doslova vyhodilo z kabiny. Takhle to popisoval Hans Hool v knize Stíhací bombardéry nad Normandií (tam se to týkalo FW-190) a snad i Lipfert ve svém deníku (?).
Jo a ještě k těm německým pilotním botám - já bych osobně řekl, že nebyly ani těžké , ani lehké, prostě vysoké zateplené boty. Jeden pár vlastním a rozhodně to nejsou nějaké super těžké gomule. Druhá věc je, že přece jen na noze nedržely tak jako parašutistické šněrovací a dost často se stávalo, že o ně letec při seskoku přišel. Zrovna zde už zmíněný Stahl o tom píše myslím v Tajné eskadře KG 200, že v Rusku vyskočivší posádka Bf 110 (v tomhle případě 2 muži) se probila přes linii fronty zpátky na území obsazené Němci, i když měli dohromady jen jednu botu.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Hans S. »

Jo, to s tou jednou botou mi taky utkvělo v paměti :)
Uživatelský avatar
Klot
četař
četař
Příspěvky: 67
Registrován: 9/10/2012, 15:15

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Klot »

Jestli to tu ještě nebylo, tak na odkazu dole je celkem pěkný německý dobový film o Fallschirmjägerech, kde je několikrát hezky vidět jak se bezmocně bimbají na padáku pověšení za kšandy. Celkem nechápu, jak tohle mohl někdo zavést do výstroje/výzbroje.

https://www.youtube.com/watch?v=8_dEHwmMq68
Uživatelský avatar
IgorT
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1467
Registrován: 25/6/2014, 12:48
Bydliště: BA

Re: pilot na padáku

Příspěvek od IgorT »

Nie je náhodou známa štatistika zranených pri použití bežného padáku a tohoto, použitého Fallschirmjägermi?
Vyzerá to dosť dobrodružne!
Obrázek
ringlett
praporčík
praporčík
Příspěvky: 308
Registrován: 6/3/2012, 19:41
Kontaktovat uživatele:

Re: pilot na padáku

Příspěvek od ringlett »

K těm Fallschirmjagerům

On řiditelný padák je dost drahá věc se kterou se dá skákat z výšek kolem tří set metrů (já vím kec, ale koukněte se na výšky z nich skákali spojenečtí parašutisté) a ta RZ 16 používaná FJ byla levná, neexistoval druhý padák a skákalo se z výšek 80 až 120 metrů. Takže v podstatě nebyl ani čas na řízení padáku, pokud ten by to umožňoval. To uměla až RZ 20, jenže s tou byla minimální povolená výška seskoku kolik? No. Sakra ono to bylo 300 metrů.

Když to přeženu, tak v okamžiku kdy dopadli na zem kontejnery podvěšené pod Ju 52 a první parašutista z toho samého letadla byl dva metry nad zemí vyskakoval z Tetičky poslední z deseti výsadkářů.

Ten film je výuková záležitost, během výcviku bylo provedeno pět seskoků s postupným snižováním výšky výsadku. Poslední seskok se prováděl ze 120 metrů nad zemí. Většina záběrů na seskoky ve filmu je navíc z prvních dvou - tří seskoků behěm výcviku. A z předválečného cvičení LW. Platil zákaz filmování při posledním seskoku. Ztráty při výcviku pochopitelně byly, jednalo se o jednoho až dva muže ze sta. Většinou selhal padák, který si FJ nedbale složil.
Ke zraněním docházelo také poměrně často, to bylo dané způsobem dopadu na ruce, předloktí a lýtka. Bylo nutné dopad zvládnout. I když zase k většině těchto zranění docházelo při přípravě k seskokům, než při samotných seskocích.

Na obrázku níže je výsadek v Drvaru 25.5.1944, Junkersy prolétávali POD úrovní kopců obklopujících Drvar s převýšením 100 metrů a během průletu zhruba ve výšce 80 metrů vysazovali výsadkáře z 500. Výsadkového praporu SS právě za použití diskutovaných padáků RZ 16 bez možnosti řízení směru pádu.
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Když jsem údolí kolem Drvaru viděl na živo a porovnával to s fotkami, celkem mi padla huba na břicho. Mne by z té mašiny nedostali ani párem koní. Ne když bych se při výskoku koukal na skálu nademnou.
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Alfik »

Kolik času máme na "řízení":
Jak jsem již napsal, ze 600m se padá (snáší) cca 2 minuty. Co se během té doby dělá:

1) I když tohle možná piloti nedělali (ani nevěděli), tak se hned po rozvinutí kontrolují šňůry, jestli nejsou zašmodrchané, či dokonce přehozené přes vrchlík. Dejme tomu -10 sec.
Tak to máme zbýv. čas 1:50

2) Pokud jsou, tak škubáním a cukáním rozšmodrcháváme, dejme tomu od -0 po -20 sec, déle asi ne, pak každému dojde že pokud se to nepodařilo tak se to už nepodaří. Zbýv. čas od 1:50 (měl to dobře) po 1:30 (měl uzlik).
Střední hodnota je tedy 1:40

3) Upravujeme popruhy. Je prakticky pravidlem, že nám po rozvinutí padákové popruhy drtí vajca. Nesmějte se, opravdu je to nutné, prostě ty popruhy jsou při sezení v letadle jinak než po tom škubu. To zabere dejme tomu -30 sec.
Zbývá čas 1:10

4) Orientujeme se kam nás to snáší. Prostý reakční čas by byl cca 0,7 sec, ale tady nejde o prostý reakční čas. Jde o to, rozeznat povrch či příp. překážky, např. stodolu, strom, plot či zábradlí (obzvl. nebezpečné, není moc vidět!). Ideálně vybereme pole, louku. Dejme tomu, s tím rozhodováním, nejméně -10 sec, v příp. problematického povrchu až -30 sec. Tato fáze u neřiditelného padáku není, a tak jen pro řiditelný (střed):
Zbýv. čas 50 sec.

Nad povrchem se připravujeme na dopad. Samozřejmě, u každého je tato fáze jinak dlouhá, ale i kdybychom na to vyčlenili pouhých 10 sec, zůstává nám - tadáááá

40 sekund pro případné řízení!

Takže, pokud skáčete z 300m, tedy jen 1 minutu, a odpočtete čas z bodu 4 a čas na samotné řízení, tzn. dejme tomu 20 sec (stř. h. hledání) a 40 sec (čas pro řízení) tak - jsou na sobě... neboli právě máte tak akorát ten čas na osvobození gulí, a už abyste dávali nohy k sobě.

Podotýkám, že i "neřiditelný" padák je částečně řiditelný. Princip je stejný. Prostě na některé straně (či na obou) "vylejeme" trošku větru, dopředu či dozadu, resp. pokazíme aerodynamiku, a ta strana změní úhel pod nímž se snáší, čili dojde ke změně poměru mezi rychlostí dopřednou a snášecí ve prospěch té snášecí.
Co si totiž zpravidla neobeznámení neuvědomují, je fakt, že padák padá prakticky furt stejnou rychlostí - ovšem šikmou. Pokud tuto šikmou rychlost rozložíme na dopřednou a svislou složku, tak můžeme do jisté (popravdě velmi malé) míry měnit jejich poměr, a tím i úhel snášení, ale na tu šikmou - tedy pravou - rychlost to nemá vliv!
Otázkou ovšem je, jestli tento fakt, a z něj vyplývající fígl (tzn. že stačí zatahat za šňůry a tím trošku deformovat vrchlík, a padák ochotně zatáčí, či "brzdí") piloti znali. Obávám se že ne. Obávám se, že toto v době o které se bavíme, tzn. WWII, znali, resp. přišli na to, i zkušení paragáni teprve při několikátém seskoku, že se to obecně nevědělo, a nenacvičovalo.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
elefen
desátník
desátník
Příspěvky: 48
Registrován: 6/3/2012, 18:48

Re: pilot na padáku

Příspěvek od elefen »

Zpět k WWII a pilotům na padáku. Na jaře 1944 odstartoval Heinkel He 111 z Kamenec-Podolski na západní Ukrajině do francouzského Dijonu (cca1350 km). Po zakufrování letadlu došlo palivo a pětičlenná posádka (FF, BO, BF, BM, BS - tedy žádní ostřílení paragáni) vyskočila již za tmy na padácích. V tu dobu se nacházeli v oblasti Českomoravské vysočiny, což kvůli zabloudění nevěděli. Při cestovní rychlosti 350 km/hod v 6000 metrech se mohli domnívat, že jsou nad Alpami. Letoun byl plně vyzbrojen, neměl však žádné pumy. Času na opuštění letadla měli pravděpodobně dost. Ještě dodám, že na území protektorátu bylo nařízeno zatemnění a to jim ztížilo orientaci podle vidu.
Otázky:

2) jsou to důvody, proč se nepokusili o nouzové přistání?
3) z jaké výšky se pravděpodobně rozhodli skákat?
4) snížil pilot před seskokem výšku a rychlost letu a na kolik?
5) lze připustit, že by vyskočili i ve výšce 3500 až 4000 metrů?

Při hledání odpovědi nejde pominout ani zkušenosti a osobnostní vlastnosti pilota při řešení nouzové situace. Je vůbec možné alespoň trochu odhadnout, jak to opravdu bylo?
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Zemakt »

Při cestovní rychlosti 350 km/hod v 6000 metrech se mohli domnívat, že jsou nad Alpami.
Toto, by ti mohlo odpovědět na několik bodů.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Alfik »

2) Ano, může to být jeden z důvodů, ba může to být i ten hlavní důvod. Samozřejmě, pohybovat se vůči neviditelnému terénu rychlostí 350km/h, nevědět co je pod letadlem...
3) Nejspíš z té, v níž byli. Prostě v těch uváděných 6000m zapli autopilota a začali vyskakovat. Pokud ovšem nedošlo k situaci z bodu následujícího. Nebo, pokud letadlo nedokázalo výšku udržet. Pak mohli každý seskakovat i z velmi odlišných výšek (kdyby klesalo dejme tomu 5m/s, což není nic extra, a oni vyskakovali dejme tomu po 10s a víc, pak rozdíly mezi nimi byly nejméně 50m a mezi prvním a posledním mohlo jít klidně o kilometr).
4) Pokud se domníval, jak uvádíš, že je nad Alpami, tak asi ne. Pokud neměl jistotu, nebo hledal aspoň nějaký záchytný bod, třeba světlo z nějaké vesničky s nedostatečným zatemněním, pak ano. Také (podle roční doby, denní hodiny a rozptylu světla - což závidí na mnoha ukazatelích od množství mraků po rel. vlhkost apod.) mohl čekat, že odhadne vhodnost výšky i směru letu pro seskok, podle siluet hor. A to ho mohlo mást, protože nad Vysočinou očekávané siluety Alp neviděl - a mohl klidně 1000-2000m klesnout... asi se to už nedovíme, pokud to neuvedl v nějakém dokumentu hned poté.
5) Lze, samozřejmě, pokud by snížil výšku (viz bod 4).

Ve výšce 6000m není nutné použít kyslíkový přístroj. Je to sice v předpisech, ale není to nutné. Pro skákající je to "věc navíc", o kterou se musí starat. Takže pokud letěli v 6000, než se rozhodli vyskakovat, tak potom už podle ničeho nemohli poznat (kromě kapitána který asi vyskakoval poslední a tak viděl na budíky doposledka), jestli jsou v 6 nebo ve 4 kilometrech. A pro seskok samotný je to bezpředmětné. Ovlivní to jen délku snášení.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Re: pilot na padáku

Příspěvek od Hans S. »

V noci se nouzově moc nepřistávalo. Pro nouzové přistání hlavně potřebuješ dobře vidět na prostor pod sebou. Nesmíš trefit žádnej strom, násep, domek - všechno by pro posádku mohlo mít katastrofální následky. Plocha potřebná pro nouzové přistání záležela na typu, pro He 111 nebyla příliš velká, přistávací rychlost stroje byla nízká a ovladatelnost výborná, takže pravděpodobně stačila louka či pole o délce do 200 m, ale podmínka je právě alespoň trochu rovnější plocha, což v noci nezjistíš. Ono je těch úspěšných nočních nouzových přistání minimum a i z nich většina za velmi dobré viditelnosti a znalosti terénu pod sebou (například v blízkosti domovského letiště). Dalším limitem může být nízká oblačnost - ta sama o sobě nouzové přistání omezuje.

Nouzově se přistávalo pokud:
- ovladatelnost letadla byla dostatečná a zároveň prostor pod letadlem byl dostatečně prostorný a viditelný
--- nebo ---
- výška letu již neumožňovala bezpečné opuštění stroje na padáku (v takovém případě bylo bezpečnější do země narazit třeba hodně silně, ale pořád v popruzích připoután do sedačky letounu, který sám o sobě sloužil jako deformační zóna)

V situaci té posádky, pokud nebyla skutečně výjimečná viditelnost (úplněk vysoko na nebi, jasno), bych také volil padák.
Odpovědět

Zpět na „Vybavení letounů“