Stránka 2 z 2

Re: Tank Stridsvagn 103

Napsal: 10/11/2013, 07:51
od TonyHazard
Barrymore píše: Zajímavé video. Zarazil mě ten systém změny tanku na plátěné necky s pancéřovým dnem (čas 14:00). Co mám povědomí, tak tohle používali spojenci při vylodění, pak jsem o tom nikde neslyšel. Nevíte někdo, jestli se tohle řešení používalo i u jiných tanků, než u Shermanů? ....
kopapaka píše:Nevím jak to bylo řešeno u tanku Sherman ,někde o tom mám článek(asi),tak se kouknu. Ale na stejném principu to má víc vozidel, tak se šance na nějaké detaily zvyšuje. Navíc to upevnění plachty není nic improvizovaného a u většiny vozidel se nenasazuje až před plavbou,ale je tam v podstatě na stálo.
Například:
M2 Bradley, Strv-103 (S Tank), zkoušel se myslím i Centurion,
M551 Sheridan
Obrázek

Moc to tu vidět není...Ale asi by stačilo sevření mezi dva plechy, stažené (mimo plachtu) šrouby a případně těsnící guma.
Těch vozidel bylo na Západě celkem dost, systém používaly nejen tanky a BVP, ale i OT a myslím že sem někde viděl i nákladní auto. Na rozdíl od nejznámějšího Shermana s pohonem lodním šroubem ty pozdější používají pohon pásy nebo koly.
Jak uvádí kopík, bylo použito či zkoušena na více vozidlech, prototypově i na tanku Valentine
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=336&t=2492#dolu

Re: Teorie pancéřování

Napsal: 23/3/2016, 09:28
od Lubomir
Různé ostřelovací zkoušky švédského tanku Strv 103.


Re: Tank Stridsvagn 103

Napsal: 27/2/2017, 15:29
od kenavf
Bola tu polemika o vplyve veľkosti tanku na pravdepodobnosť jeho zásahu.
Tu sa uvádza že z priamo z tohto dôvodu bol S-103 navrhnutý ako bezvežový.
"Se zcela novou domácí variantou, známou jako S (Swedish – švédská), přišel v roce 1956 příslušník královské armády Sven Berge. Před usednutím k rýsovacímu prknu prostudoval stohy studií o ztrátách bojové techniky z druhé světové i korejské války. Zjistil, že s rostoucí výškou siluety tanku se zvyšuje i riziko zasažení. Navíc ze statistik vyplývalo, že více než polovinu ztrát způsobilo probití věže."
http://valka.stoplusjednicka.cz/stridsv ... ovy-tank-i
Samozrejme to bolo rozhodnutie na základe skutočností platných v tej dobe,ale keď sme tu riešili moderné tanky tak padol argument že pri súčastných schopnostiach zameriavania už na veľkosti tanku nezáleží.Ale keď to platilo vtedy,tak prečo by to aspoň čiastočne nemohlo platiť aj teraz?Každý parameter ktorý zníži pravdepodobnosť zásahu je predsa výhoda.Alebo je to o tom že skrátka kanón s rážou 120mm-152mm skrátka do malého tanku nedostanem?

Re: Tank Stridsvagn 103

Napsal: 27/2/2017, 15:46
od Rase
Tak on není kanón jako kanón, nový XM360 ráže 120mm,včetně nabíjecího a vratného ústrojí, váží ale jen 1865 kg (standardní kanón M256 L/44 má hmotnost 3780 kg). S konvenční municí je dostřel XM360 údajně až 8 km. Předností je také mnohem nižší energie zpětného rázu (38 555 kg), oproti kanónu M256 (63 500 kg). Osobně si tedy myslím, že nějaká moderní obdoba lehkého podpůrného bezvěžového tanku, smysl má i dnes. Ať již s XM360 nebo jeho slabší variantou ráže 105mm, pokud by vznikla. Byť tady si myslím, že nároky na prostor a vahou, je na tom XM360 spíš podobně jako starší kanóny ráže 105mm nebo i lépe.

Re: Tank Stridsvagn 103

Napsal: 30/1/2022, 13:24
od El Diablo
T72 vs Strv103 | 125mm 3BM9 APFSDS Armour Piercing Simulation Simulace průrazu pancíře


Re: Tank Stridsvagn 103

Napsal: 8/2/2022, 09:31
od Dzin
kenavf píše: 27/2/2017, 15:29 Samozrejme to bolo rozhodnutie na základe skutočností platných v tej dobe,ale keď sme tu riešili moderné tanky tak padol argument že pri súčastných schopnostiach zameriavania už na veľkosti tanku nezáleží.Ale keď to platilo vtedy,tak prečo by to aspoň čiastočne nemohlo platiť aj teraz?
Tehdy šlo o to, že v současné době relativní váha rozměrů tanků na pravděpodobnosti jejich zásahu oproti minulosti poklesla. Tedy, že zatímco v době zavedení třeba T-64 a Chieftainu byl rozdíl v jejich velikosti mezi nimi takový, že se to s tehdejší technikou výrazně promítlo do pravděpodobnosti jejich zásahu i detekce. Tak v současné době rozdíl mezi velikostmi třeba Abramse a T-90 nezajistí tak markantní rozdíly, aby se to dalo brát jako zásadní hledisko. To by musel být rozdíl výrazně větší, než stačilo v době před 50ti léty a to by zase neslo jiné problémy z hlediska nasazení tanku.

Je to podobné, jako když si měl v minulosti mušketu s hladkým vývrtem a střelou ve tvaru kulky a později byly zavedeny drážkové hlavně a moderní munice. To mělo za následek také dramatický nárůst přesnosti palby, že cíle, které byly dříve považovány za obtížně nebo vůbec zasažitelné se rázem staly běžnými.