9K37 Buk

PL systémy, rakety, PL kanony....

Moderátor: Julesak

Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

9K37 Buk

Příspěvek od redboy »

9K37 Buk
Obrázek


Já sem se snažil v jednom z mých předchozích dílů popsat poměrně známý systém 2K12 Kub, čili systém středního dosahu PVO PV a důvody a podmínky jeho vzniku. Je patrno, jaký byl jeho úkol a jakou měl úlohu ve struktuře Sovětské vojskové PVO. Podobně jako při popisu systémů S-300, tak tady je potřeba si říct, že 2K12 Kub, jako předchůdce dnešního dílu, měl omezení. Ta vycházela z možnosti doby jeho vzniku, i z taktiky. Předně, 2K12 Kub, byl systém na úrovni divize pozemních vojsk, přednostně byl určen do formace tankových divizí RA (ale jeho přítomnost v motostřeleckých svazcích je asi dost častá). Měl tedy za úkol pokrýt vzdušný prostor nad bojujícími svazky divize a dá se říct, že k tomu měl dobré předpoklady. Byl mobilní, na podvozcích s vysokou průchodivostí, ve svazku pluku PVO, ale i v podobě samostatných baterií byl schopen úkoly plnit samostatně, od vyhledání cíle, až po jeho napadení. Byla použita, jak jsme si řekli poprvé u PVO PV v Sovětském svazu, poloaktivní radiolokační naváděcí soustava, což bylo vysoko hodnoceno a plně to odpovídalo požadavkům. Ne vše ale bylo ideální. Jednak to byla malá minimální výšková hranice postřelování cíle, především z počátku, ale v podstatě do konce vývoje šel podlétnout. Jednak to byla malá kapacita, mohl postřelovat jeden cíl součastně na baterii, což bylo 5 cílů na pluk, respektive na divizi PV, to bylo málo, především s nástupem moderního frontového letectva. A jednak to byla závislost na jednom vozidle, totiž na RL vyhledávání cíle a součastně RL navádění ŘS na vozidle 1S91. V případě vyřazení tohoto vozidla byl systém v podstatě nebojeschopný.
Těchto problémů si bylo velení armády i konstruktéři vědomi, ale odstranit tyto neduhy bylo možné, až po ovládnutí technologií, které to umožní.

K rozhodnutí o vývoji následovníka systému 2K12 Kub, bylo rozhodnuto velmi brzy a v podstatě po pěti letech od jeho zavedení do výzbroje a ještě před přijetím první modernizované varianty 2K12M1 Kub M1, bylo vydáno oficielní zadání pro systém následující generace. Toto zadání vyšlo obvyklým výnosem vlády, tedy SM SSSR a ÚV KSSS dne 13.ledna 1972. To samé nařízení udávalo i vznik námořní verze systému. Měl vzniknout prostředek středního dosahu určený na postřelování cílů na nízkých a středních výškách do vzdálenosti 30km, manévrujících s přetížením 10G a do rychlosti 800m/s. To byly v podstatě všechny cíle, pohybující se v prostoru válčiště. Ve výhledu měl být schopen postřelovat i taktické balistické rakety protivníka.

Vývojem systému byl pověřen v podstatě ten samý tým, jako v případě předchůdce. Bylo to tedy bývalé OKB-15, v době které se věnujeme je to NIIP (výzkumný ústav přístrojové výroby (priborostroenija)) nesoucí jméno Viktora Vasileviče Tichomirova, který patřil od 22.12.1969 pod NKO Fazotron. Součástí tohoto koncernu pod vedením V.K.Grišina byl po celou dobu vývoje který si budeme popisovat, později ale, od roku 1991 je opět samostatný NIIP a v součastné době pokračuje vývoj systémů PVO, ale i přístrojového vybavení letadel a v součastné době v něm vznikají komponenty Ruského letounu 5. generace. Jak jsme si řekli minule, má na co navazovat a krom minule jmenovaného, později patří mezi výsledky závodu např. naváděcí soustavy ŘS R-27, R-77, R-73, radiolokátoru Zaslon Migu-31…..

První generální konstruktér NIIP (vlevo)
Виктор Васильевич Тихомиров
Viktor Vasilevič Tichomirov

Hlavní konstruktér systému 9K37 (vpravo)
Ардалион Ардалионович Растов
Ardalion Ardalionovič Rastov

ObrázekObrázek

Hlavním konstruktérem systému 9K37 byl jmenován Ardalion Ardalionovič Rastov. O něm jsem se zmínil v souvislosti s vývojem naváděcí soustavy rakety 3M9 systému 2K12 Kub. Teď byl hlavním konstruktérem a hlavičku samonavádění 9E50 konstruoval I.G.Akopjan, práce na velitelském stanovišti G.N.Valaev, a RL OZ V.V.Matjašev.
Odpalovací zařízení opět vyvíjelo bývalé Sverdlovské SKB-203, teď už MKB Start pod vedením A.I.Jaskina. O něm padla zmínka i v souvislosti se systémem S-300V. Potud jde o stejné složení, které se předtím podílelo na vývoji systému
2K12 Kub, Ale tentokrát k raketě sáhli jinam, vývojem ŘS 9M38 byl pověřen Lev Venniaminovič Ljulev, respektive jeho CMKB Novator. Tuto konstrukční kancelář jsme si představili blíže v článku věnovaném systému S-300V.
Přehledový radiolokátor 9S18 pocházel z dílny Novosibiřského NII měřících systémů (NIIIP), čili opět podobně jako u S-300 a jeho hlavním konstruktérem byl A.P.Vetoško.
Ukončení vývoje jednotlivých prvků systému bylo naplánováno na polovinu roku 1975.

Než se začnu věnovat poměrně složitému vývoji, chtěl bych se zmínit o dvou věcech.
Jednak je to přehledový radiolokátor 9S18 Kupol, který v systému slouží jako hlavní zdroj informací o cílech. Jeho vývoj jde trošičku mimo vývoj systému 9K37 Buk, jak si ho budeme popisovat. On totiž sloužil dříve a jeho vývoj vznikl jako požadavek nahradit již dosluhující RL P-40 a i jiné, které sloužily jako přehledové radiolokátory na úrovni divize PVO a i výše. Jde tedy o prostředek, který byl od počátku vyvíjen jako univerzální.
Druhou věcí je ŘS, kterou popíšu zvlášť. Je třeba se zmínit předem o tom, že rozhodnutí použít jinou ŘS, respektive jiný princip pohonu byl ten, že raketa 3M9 díky pohonu pomocí náporového motoru na TPH nebyla vhodná jednak k manévrovému boji a jednak k vysoké rychlosti, což byl požadavek a jednak měla po vyhoření motoru velký aerodynamický odpor, čili nebyla moc vhodná na lety na pasivní části letu. Rakety s tímto druhem pohonu byly důsledek vývoje raket na TPH, ale v době kdy vznikala nová 9M38, už to problém nebyl. Je ale nutno říct, že rakety s náporovými motory i na TPH se v Sovětském svazu uplatňovaly dál, především u námořních ale i leteckých ŘS a tam dokáží uplatnit své výhody, jako je dlouhá doba chodu motoru a není požadována vyšší rychlost.

Takže teď k vývoji. Od počátku bylo jasné, že systém bude navazovat na svého předchůdce, zůstane podobná naváděcí soustava ŘS, výkony se zvednou, bude nutná schopnost postřelovat nízkoletící cíle a bude nutné systém vyvíjet jako vícekanálový. Vývoj tedy běžel, ale velení Sovětských ozbrojených sil, si bylo vědomo problémů systému Kub a proto brzy po zadání vznikl nový požadavek. My už jsme si něco podobného popsaly u systémů S-300V a 9K38 Igla, totiž urychlit vývoj rozdělením na dvě postupná vývojová stádia. 22.května 1974 vyšel nový výnos vlády a strany a na jeho základě mělo dojít k modernizaci systému Kub za pomocí prvků systému nového tak, aby byly rozšířeny jeho schopnosti. Měl tedy vzniknout kombinovaný systém, který za relativně malých nákladů povýší 2K12 Kub a zároveň bude dál, v původních termínech probíhat vývoj 9K37. Termín byl zahájit společné zkoušky v září 1974.
Byla zvolena zajímavá cesta, která vytvořila poté ve výsledku téměř dokonalé prolnutí mezi Kubem a budoucím Bukem. Do stávající baterie systému 2K12M3 Kub M3 ve složení RL vyhledávání cíle a navádění ŘS 1S91M3 a čtyř OZ 2P25M3 které používaly ŘS 9M9M2 bylo doplněno nové OZ 9A38, které mohlo používat jak stávající ŘS tak nové, v té době ještě vyvíjené 9M38. Jelikož vozidlo 9A38 mělo RL 9S35, určený k nasvícení cíle a navádění ŘS, bylo docíleno schopnosti systému postřelovat součastně dva cíle na baterii, čili 10 cílů na pluku PVO. Zároveň se zvedl počet OZ na pět a množství ŘS v palebném postavení na 15 u baterie.
Od srpna 1975 do října 1976 prodělal komplex státní zkoušky na polygonu v Erbe a v roce 1978 byl schválen do výzbroje armády jako 2K12M4 Kub M4 jelikož se jednalo o doplnění stávajícího systému o nové prostředky, ale lze se setkat i z označením 9K37-1 Buk-1 pod kterým byl vyvíjen, jako první úroveň nového systému.
V průběhu zkoušek bylo zjištěno, že toto opatření je velmi efektivní a že výkony nového OZ s radarem 9S35 jsou velmi dobré. Samostatné OZ 9A38 dokázalo v režimu vyhledávání cíle zjistit cíl na větší vzdálenost, než přehledový RL 1S91M2 (cíl na výšce 3000m 65-77km proti 44km a cíl na výšce 30-100m na vzdálenost 32-41km proti 31-28km) Čas od okamžiku zjištění cíle do startu ŘS byl v případě samostatné činnosti 9A38 24-27 sekund. V případě, že byla použita ŘS 9M38, výrazně se také zvedly výkony, minimální výška dosahu a pravděpodobnost zničení cíle. Ovšem podle mého názoru je nepravděpodobné, že systém běžně raketu 9M38 používal. Myslím si, že běžnou municí byla 3M9M3, jelikož ta byla běžně ve výzbroji systému 2K12M3 Kub M3 a byly jich asi plné sklady.

Novým prostředkem systému tedy bylo OZ 9A38. Toto vozidlo o hmotnosti 34t a s osádkou čtyř mužů bylo na novém podvozku GM-569. Anténa RL 9S35 byla pod velkým dielektrickým krytem na přídi otočné věže, jejíž součástí byla lafeta se třemi ŘS 3M9M3, případně 9M38. Mohlo pracovat jak v autonomním režimu vyhledávání cílů, tak ve společném, kdy cíle přebíralo z přehledového RL na 1S91M3. Pomocí komunikace bylo k vozidlu připojeno jedno stávající OZ 2P25M3, ze kterého mohly být odpalovány ŘS a naváděny pomocí RL na 9A38. Vozidlo bylo také vybaveno televizní kamerou, která mohla sloužit k zaměření cíle v případě intenzivního aktivního rušení, znemožňujícího zaměření cíle radiolokátorem. Ve výbavě byly také komunikační prostředky, identifikátor cíle vlastní-cizí a navigační systém.
RL 9S35 pracoval v centimetrovém pásmu buď v režimu vyhledávání cíle, pak pracovala jako impulsní a sektor o horizontálním úhlu 120° a ve vertikále 6-7° prohledal za 4 sekundy, v případě že cíl byl předán z přehledového RL pak doba jeho nalezení nepřesáhne 2 sekundy. Po zaměření cíle byl cíl nasvícen druhým vysílačem pracujícím na táhlé vlně a po zaměření cíle naváděcí soustavou ŘS následoval start. Přesnost zjištění cíle byla 175m v dálce, -20/+10m/s v rychlosti a 0,5dílku v úhlu.

Obrázek

9M38 je 685kg těžká a 5,5m dlouhá jednostupňová ŘS na TPH. Jako pohon slouží motor se dvěma jádry, startovací o velkém výkonu a malé délce tahu a letový. Celková doba hoření je cca 15 sekund. Aerodynamická koncepce je podobná jako u amerických ŘS Standard, čili dlouhé štíhlé stabilizátory ve střední části délky rakety a čtyři řídící plochy v zadní části ve společné ose ze stabilizátory. Důvod vzniku této koncepce je pravděpodobně z důvodu dlouhého letu na pasivní části dráhy a požadavek na manévrovací schopnosti. Maximální rychlost ŘS je 1000m/s. Naváděcí soustava je poloaktivní radiolokační, systém řízení je vývojovým stupněm rakety 3M9. naváděcí hlavička je nová 9E50 a nová je elektronická výbava včetně přibližovacího zapalovače. Výškový dosah byl 25-18000m, dálkový 3,5-25km. Maximální přetížení za letu byl 19G. Tříštivá bojová část měla hmotnost 70kg. Přibližovací zapalovač inicializuje bojovou část ve vzdálenosti 17m od cíle a v případě jeho minutí dojde k samolikvidaci ŘS.
Byla to v té době už asi poslední ŘS protiletadlového systému která nebyla přepravována a odpalována z kontejneru, zavěšovala se na startovací lištu OZ podobně, teda stejně jako její předchůdce. Důvod proč není podobně jako všechny moderní střely odpalována z kontejneru je dost možná související s potřenou zpětné komptability OZ, případně ze způsobem navedení, kdy hlavička zachycuje cíl ještě před startem na OZ. Raketa je přesto od výrobce dodávána v hermeticky uzavřeném kontejneru 9Ja266 a po dobu 10ti let nevyžaduje žádnou údržbu a kontrolu.

Všechny ŘS spojené se systémem pohromadě 9K317, 9K38 a vzadu pak 3M9M systému Kub
Vedle pak náladovka z Finska. ŘS a kontejnery v kterých jsou skladovány.
ObrázekObrázek
Naposledy upravil(a) redboy dne 23/9/2006, 22:32, celkem upraveno 3 x.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Zpátky k hlavní větvi vývoje systému, po skončení závodních zkoušek systému a jeho komponent byly zahájeny v listopadu 1977 společné zkoušky systému na polygonu Emba. Ty trvaly do března 1979 a poté proběhly zkoušky státní. Systém byl přijat do výzbroje někdy v roce 1980 pod svým už skutečným označením 9K37 Buk.
V sériové výrobě zastoupil systém Kub, přehledový radiolokátor, velitelské stanoviště a OZ se vyrábělo v Uljanovském mechanickém závodě patřící MRP a nabíjecí vozidla pak ve Sverdlovské Kalibánově závodě patřící MAP.
Základní organizační jednotkou je palebný oddíl který se skládá z velitelského stanoviště 9S470, přehledového RL 9S18 Kupol , šesti odpalovacích zařízení 9A310 a maximálně šesti nabíjecími vozidly 9A39, ty jsou ale standardně tři, čili na dvě OZ jedno nabíjecí vozidlo.

Velitelské stanoviště 9S470 je hlavním prostředkem administrace oddílu. Má za úkol příjímání informací o vzdušné situaci. Hlavním zdrojem informací je RL 9S18 a u pozdější verze i automatizovaný systém velení a řízení případně RL radiotechnických útvarů armády, případně okruhu. Velitelské stanoviště sleduje cíle v okruhu 100km a výšce 20km shromažďuje, vybírá je podle úhozy a situace, sleduje 46 cílů a šest z nich předává jednotlivým palebným OZ. Vozidlo na podvozku GM-579 o hmotnosti 28t obsluhuje šest mužů obsluhy.

Velitelské stanoviště 9S470, na fotografiích verze M
ObrázekObrázek

Hlavním zdrojem informací je přehledový RL 9S18 Kupol. Pochází z konstrukční dílny NIIIP podobně jako moderní radiolokátory systémů S-300. Je ovšem poněkud starší, jeho první verze pochází z roku 1977, byl vyvíjen jako přehledový radiolokátor pro radiotechnické jednotky PVO na úrovni divize a armády, kde měl nahradit především radiolokátory P-40, na rozdíl od nich je na jednom vozidle, ovšem v první variantě na jiném podvozku, než ostatní prostředky baterie, byl to objekt 124, což je vývojový stupeň původního podvozku SU-100. Radiolokátor měl ve své první variantě zářič s elektronickým vychylováním paprsků ve vertikálním úhlu v rozsahu 30° a 40°. Anténa ale byla jiné konstrukce, šlo podobně jako u RL 19Ž6 o kterém sem se zmínil u systému S-300P o elektronické vychylování , ale ne plochou fázovanou anténu, signál byl vyzařován proti cylindrické parabole. Dokázal zjišťovat cíle na max. vzdálenost až 120km, ve výšce 30m pak max. 45km. Rychlost prohledání sektoru 360° je v rozmezí 4,5-18 sekund, což odpovídá 3-13 ot/min. Cíle jsou předávány kódovaným datovým přenosem na velitelské stanoviště. Chyba měření je 20´v úhlu a 130m v dálce. Obsluhu tvořila tříčlenná osádka a vozidlo vážilo 28,5t.

Radiolokátor 9S18 původní verze. Omluvte nízkou kvalitu fotek,
jsou jediné co sem našel. Bohužel v té pochodové poloze zaplachtovaný.

ObrázekObrázek

Nové bylo odpalovací zařízení 9A310, to sice vycházelo z jeho předchůdce 9A39, byla ovšem změněna výbava komunikace, ta teď probíhala s velitelským stanovištěm 9S470. Radar a schopnosti zůstaly stejné a změnila se lafeta, na kterou šlo umístnit místo tří ŘS čtyři. Hmotnost vozidla je cca 32t. Právě s tímto OZ je systém znám a jeho předchůdce nijakou mediální hvězdou není.

Odpalovací zařízení 9A310 v bojové a pochodové poloze.
ObrázekObrázek

Nabíjecí vozidlo 9A39 je novinkou systému. Vychází z podobné filozofie jako nabíjecí vozidla systému S-300V, čili ne jenom jako vozidlo určené k manipulaci s ŘS a její nabití do OZ, ale může sloužit také jako vozidlo odpalovací. Je na stejném podvozku, jako OZ s tím, že otočná věž je jednodušší. Na stejné lafetě jako OZ jsou umístněny také čtyři ŘS v palebné pozici. Další čtyři jsou pod lafetou v lůžku, připravené na přebití buď na OZ, případně na vlastní lafetu. K manipulaci s ŘS slouží jeřáb, který je v přední části věže, na místě radiolokátoru u OZ. Přeložení všech osmi ŘS z dopravního vozidla 9T229 na podvozku KRAZ-255, které slouží v sestavě pomocných prostředků systému na dopravu ŘS netrvá déle jak 26 minut. Vozidlo je podobně jak OZ vybaveno navigačním systémem, vlastním zdrojem energie a komunikačním kanále pro spojení s odpalovacím zařízením, které pak řídí náměr a odměr lafety a start ŘS. Je to podobná koncepce jako u většího kolegy a výrazně tak zvyšuje taktické parametry systému v podmínkách intenzivní bojové činnosti. Hmotnost vozidla je cca 36t a obsluha tři muži. V palebném oddílu připadá na dvě OZ obvykle jedno nabíjecí vozidlo.

Nabíjecí vozidlo 9A39. Osum ŘS na vozidle. Na posledním snímku pak 9T229, přepravník ŘS.
ObrázekObrázekObrázek

Organizačně systém ale změnil působiště. Jak jsme si řekli základním prvkem je oddíl, ty jsou čtyři v sestavě brigády PVO a ta spadá organizačně pod velení armády PV. Je tedy výše, než předchůdce, ale je třeba si uvědomit, že čtyři oddíly brigády jsou schopny postřelovat součastně 24 cílů a zvedl se dosah systému jak v dálkových tak ve výškových parametrech. Systém byl jistě také nákladný a v osmdesátých letech docházelo v Sovětské armádě k značným organizačním změnám. To všechno asi souviselo s umístněním systému do brigády PVO na úrovni armády, kde spolupracoval s armádním systémem velení a řízení Poljana. Zapadl tak mezi velení okruhu, kde byly v této době již pomalu brigády systémů S-300V a velení divize, kde ještě byly systémy 2K12 Kub a 9K33 Osa, později 9K330 Tor.

Zjednodušené organizační schema armádní brigády PVO.
Obrázek

Modernizační práce na systému započaly v podstatě ihned po jeho zavedení do výzbroje, koneckonců jak jinak. Tady to bylo ale hodně brzy, ještě před dokončením základní verze. Nikde tahle informace není, ale podle mě byly důvodem výsledky zkoušek Zadání totiž bylo dané 30.listopadu 1979 a v té době vrcholily státní zkoušky systému v základní podobě 9K37 Buk Požadavek byl zvýšit odolnost proti prostředkům REB. Zvýšit schopnosti proti novým prostředkům na bojišti. Především pak proti ŘSPDL, vrtulníkům, včetně obtížných cílů jako vrtulník ve visu a nově proti balistickým cílům. Je zřejmé, že pro splnění těchto předpokladů bude nutné modernizovat především radioelektronické systémy komplexu.

Nejvíc změn prodělala přehledová radiolokační stanice 9S18. Byly zvýšeny výkony, dosah na cíle o velmi malé odrazné ploše a nízkoletící cíle. Prostředek byl přesunut na standardní podvozek systému. Na první pohled se ale změnila anténa. Ta byla nyní plochá fázovaná s elektronickým vychylováním paprsku ve vertikálním směru. Tato verze radaru, označení 9S18 M/M1 je známá a na rozdíl od předchůdce často publikovaná. Modernizace se dočkalo velitelské stanoviště, 9S470M1, byl zvednut počet sledovaných cílů, změnili se komunikační prostředky a součástí brigády se standardně stal systém velení a řízení 9S52 Poljana D4, podobně jako u o stupeň výš. Jejím prostřednictvím systém dostával informace od nadřazených úrovní i od prostředků na úrovni divize.

Přehledový radar v modernizované podobě 9S18M
ObrázekObrázek

Modernizována byla ŘS na verzi 9M38M1, doplněná o inerciální naváděcí soustavu pro první část letu, zvýšila se citlivost naváděcí soustavy. Zvýšili se výkony, maximální dosah na 35km, výškový na 22km a minimální na 15m.

Odpalovací zařízení bylo modernizováno na verzi 9A310M1. Především opět byla upravena elektronická výbava, zvýšil se dosah na cíle, zvýšila se rychlost sledovaných cílů a odolnost proti REB. Počet frekvencí v pásmu RL se zvýšila na 72, což samo o sobě výrazně zvýšilo odolnost proti aktivnímu rušení.
Systém prodělal státní zkoušky mezi únorem a prosincem roku 1982 a v roce 1983 byl oficiálně přijat do výzbroje jako 9K37M1 Buk M1. Systém na výrobní lince nahradil základní verzi a později proběhla modernizace již zavedených prostředků na tuto verzi.
Od roku 1990 je také systém v exportní verzi odpovídající M1 exportován. Pak nese označení 9K37M1E a prostředky ze které tvořily jeho součást pak nesou v názvu exportní „ečko“ (9M38M1E, 9S470M1E….) v průběhu cvičení Oborona 92 v roce 1992 byly touto verzí úspěšně postřelovány cvičné cíle na bázi balistické ŘS R-17.

Další modernizační etapa započala po přijetí verze M1 do výzbroje. Vývojové práce probíhaly pod vedením NIIP V.V.Tichomirova. Hlavním konstruktérem projektu byl E.A.Pigin.
Požadavek byl opět zvýšit výkony systému. Pro systém byla vyvinuta nová ŘS 9M317. Ta vycházela z 9M38, její hmotnost stoupla na 715kg, maximální rychlost pak na 1200m/s. Byla modernizována celá elektronická výbava, nový autopilot, nový zapalovač i bojová část. Co bylo ale zcela nové byla naváděcí hlavička rakety 9E420. Modernizovaná naváděcí soustava, přijímající cíle i vyšší rychlosti s menší efektivní odraznou plochou a upravenou inerciální naváděcí soustavou. Rychlost postřelovaných cílů se zvedla na 1200m/s, maximální dosah na 42km, výškový na 25km.

Nová řízená střela 9M317.
Obrázek
Obrázek
Modernizované bylo odpalovací zařízení 9A317. Krom možnosti použít nové ŘS byla hlavní změna zcela nová radiolokační stanice navedení cílů. Pod novým, plochým dielektrickým krytem se nacházela jak jinak, než plochá fázovaná anténa radaru s elektronickým vychylováním paprsku v obou rovinách. To je zásadní změna proti předchozím verzím. Především je možné sledovat více cílů součastně a hlavně navádět ŘS na čtyři cíle součastně. To v praxi znamená, všechny ŘS palebného průměru, součastně každou na jiný cíl. Palebný oddíl pak mohl postřelovat 24 cílů součastně !!!!!! Taková kapacita systému této úrovně neměla obdobu. Právě z důvodu kapacity byly modernizovány ostatní prostředky systému, jako velitelské stanoviště a přehledový radiolokátor.

Jeden prostředek byl ale zcela nový, a to 9S36. Jde o naváděcí radiolokátor na podvozku GM-569, ale s novou věží. Na ní je místo lafety s ŘS výsuvná hydraulická plošina o maximální výšce 22m, na které je umístněn shodný naváděcí RL jako na OZ 9S317. To umožňuje navádět ŘS na nízkoletící cíle přes překážku, čili eliminovat potíže v členitém, zastavěném, případně zalesněném terénu. Nový prostředek nahradil jedno OZ, ale zato přibylo jedno nabíjecí vozidlo, z kterého jsou poté odpalovány ŘS pomocí 9S36.

Odpalovací zařízení 9A317 a naváděcí radiolokátor na výsuvné polšině 9S36
ObrázekObrázek

Takto modernizovaný systém prodělal úspěšně státní zkoušky a v roce 1990 byl oficiálně přijat do výzbroje pod označením 9K37M2 Buk M2. Lze se v souvislosti s touto verzí setkat s označením 9K40, je ale těžké posoudit, a možná se to týká exportní verze na kolovém podvozku. Krom obrovského nárůstu kapacity se díky nové ŘS zvedl dosah systému, a výčet cílů se oficiálně rozšířil o protiradiolokační ŘS a především o taktické balistické ŘS třídy Lance na vzdálenost 20km. Efektivnost systému se zvedla několika násobně proti základní verzi a prostředek se stal nejvýkonnějším systémem této kategorie do dnešních dnů.
Jenže k sériové výrobě nedošlo. Psal se rok 1990, Sovětský svaz prodělával hlubokou ekonomickou a politickou krizi. Jednak nebyly prostředky, ale ve zmatku ani potřeba zavádět systém nový. Projekt šel k ledu. Situace se změnila v prosinci 1992. Už samostatná Ruská federace se začala ohlížet po moderních zbraňových systémech, ale vyrábět nový, nákladný systém nebylo reálné a asi ani rozumné. Byl tedy vydán příkaz k modernizaci stávajícího systému 9K37M1 na verzi modernější, používající novou ŘS 9M317 a využít jejich možností, čili modernizovat dosahy radiotechnických prostředků. Práce probíhaly pod stejným vedením jako vývoj M2. V podstatě se jedná o systém 9K37M1 modernizovaný na úroveň umožňující použít ŘS 9M317 v jejím maximálním dosahu a schopnostech. Čili modernizované vybavení, umožňující sledování a postřelování rychlých cílů jako u systému M2. Vývoj probíhal v letech 1994-1997 a v roce 1998 po skončení státních zkoušek byl systém oficiálně přijat do výzbroje Ruských pozemních vojsk pod označením 9K37M1-2 Buk M1-2, což samo o sobě naznačuje první etapu modernizace na úroveň M2, nebo jakýsi mezityp. Na tuto verzi byly, a spíš ještě jsou modernizovány postupně systémy zavedené ve výzbroji Ruska.

Prostředky modernizované varianty 9K37M1-2 BukM1-2
ObrázekObrázekObrázek
ObrázekObrázekObrázek

Systém 9K37 a jeho verze jsou ve výzbroji Ukrajiny, Běloruska, kde skončily po rozpadu Sovětského svazu a pochopitelně ve výzbroji Ruska. O počtu systémů zavedených ve výzbroji Ruska se zdroje různí od 250 do 350 odpalovacích zařízení. Je ale dost pravděpodobný údaj, že systém je ve výzbroji 13 brigád PVO, což by v případě naplněné organizace odpovídalo 312 OZ a to se jeví jako realistické.

Systém je exportován od roku 1990. Jeho export měl proběhnout přednostně do států Varšavské smlouvy a později i jinam. Změny v roce 1989 udělaly exportu do bývalého východního bloku přítrž. Jediným státem kam byl systém exportován je Finsko, kde byla dodána pravděpodobně kompletní brigáda systému 9K37M1E Buk M1 začátkem devadesátých let. V současné době je systém nabízen v několika variantách. Od modernizace systému 2K12 Kub prostředky systému Buk M1 podobně jako u Sovětské verze Kub M4, přes exportní verze Kub M1-2E až po verzi Kub M2. Systém je také nabízen na levnějším kolovém podvozku i jako stabilní. Právě cena systému bude limitujícím faktorem prodeje. Pro export nese systém marketingové označení Ural.

Ještě dva snímky z Finské armády.
ObrázekObrázek

A nejnovější varianty, tedy jejich modely na veletrhu.
ObrázekObrázek

Buk v Československu. Systém měl být dodán do Československa v roce 1990. Z důvodu polistopadových změn nebyl záměr naplněn, ale kontrakt byl ve vysokém stádiu realizace. Měl být ve výzbroji 171. protiletadlového raketového pluku v Rožmitále pod Třemšínem, který měl být reorganizován na 171. protiletadlovou raketovou brigádu, kde měl nahradit systém 2K12 Kub a spadal pod velení 1. armády. Dá se předpokládat, že by později podobně dopadl 251. protiletadlový pluk Kroměříž v podřízenosti 4. armády, ale to už je sci-fi.

V kodu NATO systém nese označení SA-11 Gadfly (9M38)
SA-17 Grizzly (9M317)



TTD systému 9K37
Verze………………………………….............9K37/9K37M1/9K37M2/9K37M1-2
Rok zavedení do výzbroje:………..………..1980/1983/1990/1998
Maximální výškový dosah:…………............... 18/20/22/25km
Minimální výškový dosah:………………....0,025/0,015/0,015//0,015km
Max dálkový dosah:…………………… ……...........30/35/45/45km
Min dálkový dosah:……………………………..........3,5/3/3/3km
Max dálkový dosahána balistický cíl:…………..--/--/20/20km
Maximální rychlost cíle:………………………....800/820/1200/1200m/s
Maximální přetížení cíle:……………………….….....8/10/12/12G
Množství postřelovaných cílů:……………………....6/6/24/6
Typ ŘS………………………………………........9M38/9M38/9M317/9M317
Max rychlost ŘS………………………………...1000/1000/1200/1200m/s
Hmotnost ŘS…………………………………........685/685/715/715kg

Obálka dosahů systému 9K37M1-2
Obrázek

Na závěr ještě reklamní video 3,5MB:
http://mu.baz.cz/download/Buk.wmv

Děkuji za pozornost

redboy
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Chlape dík za mě. Opět skvělé a studuji. Ještě, že je neděle :) Zujalo mě na první pohled to, že v zadání bylo i postřelování taktických balistických raket. Ta vylepšení co píšeš okolo 1990,4 - 7 to už je skutečně velice moderní. Člověče oni těch systémů k ochraně pozemních jednotek měli fakt hodně.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Dále mě zaujalo těch 72 frekvencí v pásmu RL.
Postřelování 24 cílů z toho 4 současně.
Zde tedy i napojeni na radiotechnické vojsko zřejmě PVOS ( i když si myslím, že to má většina systémů a přebírá si cíle až ve svém dosahu RL), Automatický systém velení. Samozřejmě pokud nepracuje někde autonomně - ale i tam je napojen na síť té PVOS, kde je. Je to systém odshora dolu. Přehledové a výškoměrné RL a prostředky průzkumu zachytávají cíle v oblasti předají je na ASV a to je oblastně rozděluje.
No samozřejmě hit posledních 10 - 20 let - RL na plošině - příčina byly vrtulníky a nutnost vidět za překážky a lesy.
Díky chlape opět bomba.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

redboy píše:Byla to v té době už asi poslední ŘS protiletadlového systému která nebyla přepravována a odpalována z kontejneru, zavěšovala se na startovací lištu OZ podobně, teda stejně jako její předchůdce. Důvod proč není podobně jako všechny moderní střely odpalována z kontejneru je dost možná související s potřenou zpětné komptability OZ, případně ze způsobem navedení, kdy hlavička zachycuje cíl ještě před startem na OZ. Raketa je přesto od výrobce dodávána v hermeticky uzavřeném kontejneru 9Ja266 a po dobu 10ti let nevyžaduje žádnou údržbu a kontrolu.
Kdo ví jak dlouho tahle část článku bude platit, na videu jsou vidět střelby ŘS ( 2007 ) s katapultážním startem...
To znamená úpravu rakety i odpalovacího zařízení.

http://www.youtube.com/watch?v=quxhj0bwcj8
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
mepu
praporčík
praporčík
Příspěvky: 304
Registrován: 22/8/2008, 22:01
Bydliště: Brno

Re: 9K37 Buk

Příspěvek od mepu »

V roku 2016 by měla přijít nová verze Buk-M3 k jednotkám - bude využívat 6x9М317М - Dálkový dosah: 2.5 - 70km, výškový: 15 - 35000m.
http://militaryrussia.ru/blog/topic-772.html

Obrázek
9М317М exportní verze
Obrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
rabo
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 2134
Registrován: 16/1/2007, 11:52

Re: 9K37 Buk

Příspěvek od rabo »

No čo k tomu dodať, dežovia. Predstavili S-350 s dosahom rakiet 60km a oni idú uvažovať o paralelnom zavedení ďalšieho nového systému s dosahom 70Km. Tomu sa povie unifikácia. Ale u nich nič nové. Zavádzajú Pancír a zároveň riešia zavedenie nových Torov, ak už aj neprebieha.
Uživatelský avatar
mepu
praporčík
praporčík
Příspěvky: 304
Registrován: 22/8/2008, 22:01
Bydliště: Brno

Re: 9K37 Buk

Příspěvek od mepu »

rabo píše:No čo k tomu dodať, dežovia. Predstavili S-350 s dosahom rakiet 60km a oni idú uvažovať o paralelnom zavedení ďalšieho nového systému s dosahom 70Km. Tomu sa povie unifikácia. Ale u nich nič nové. Zavádzajú Pancír a zároveň riešia zavedenie nových Torov, ak už aj neprebieha.
Tak člověk to musí brát tak že Buk je přes všechny nové modernizace pořád konceptem z 80let. S-350 je technologicky úplně nový systém 21.století - 9M96E2 s doletem 120km mají o cca 90kg větší hmotnost než 9M96E/9M96M s doletem 40 km, a hlavně mají aktivní radarové hlavice, do toho ještě 9M100 s extrémní manévrovatelností na krátké vzdálenosti s IR naváděním (dolet 10-15km) - existuje i s aktivní radarovou hlavicí ale ta není použita v S-350. Takže v podstatě S-350 je schopný v budoucnu převzít roli BUKu a TORu zároveň až doslouží.
Obrázek
Uživatelský avatar
Julesak
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 6387
Registrován: 7/8/2007, 18:26

Re: 9K37 Buk

Příspěvek od Julesak »

Hlavne si treba uvedomiť - Buk (vo všetkých verziách - tieto M3 sú novovýroba alebo modernizácia???) je (aspoň v OS RF) určený pre samostatné brigády PVO PV, Tor je jeho kolegom u motostreleckých/tankových brigád (niekde ešte dokonca Osa).

S-350 je okrem exportu určený hlavne pre pluky PVOS (ako náhrada nemodernizovaných S-300P), takisto Pancir je určený na blízku/organickú ochranu plukov S-300/350/400.

Nie sú to teda úplne zameniteľné systémy (Tor vs. Pancir a Buk vs. S-350).I keď s trochou snahy by to šlo.
Obrázek

Nie je dôležité ako sa hlasovalo, ale ako sa to spočítalo.

Jediný režim ktorý uznávam je pitný.
Uživatelský avatar
rabo
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 2134
Registrován: 16/1/2007, 11:52

Re: 9K37 Buk

Příspěvek od rabo »

Takže v podstatě S-350 je schopný v budoucnu převzít roli BUKu a TORu zároveň až doslouží.
No práve to. S-350 je už viacmenej hotový a tu sa uvažuje o zavedení niečoho čo je ešte len v štádiu...no zatiaľ boli zverejnené len kresby .

Julesák, ale veď to je strašne neekonomické a v podstate aj komplikovanejšie z hľadiska nejakej celoštátnej siete PVO. X obdobných rakiet a x obdobných radarov. Prečo je problém aby Pancír behal s tankmi, prípadne Tor bránil letisko ? A to isté platí aj o Buk a S-350. Podvozok nie je problém. Kedysi boli Tor a Tunguská / predchodca Pancíra / spolubojovníci. Teraz sú však na rovnakej úrovni. Nech je zavedení ten lepší. Buk nemal v minulosti porovnateľnú alternatívu. Teraz má - S-350. A ten je schopný nielen nahradiť Buk,ale aj s doplnenými raketami s dosahom nad 100km byť tým chýbajúcim článkom k modernejším S-300VM-4 s novými raketami, kde tá menšia by mala dosah okolo 200km a tá väčšia okolo 350 km.
To by bola ukážka schopnej PVO poz. vojska. Krátka do cca 20 km - delá a rakety, stredná do 120 km dva druhy rakiet v jednom systéme a ďaleká tiež dve rakety v jednom systéme.
arten
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2707
Registrován: 10/3/2010, 01:30

Re: 9K37 Buk

Příspěvek od arten »

Zbytočne hľadať logiku, páni. Podobne ako má USA rivalitu a dve paralelné línie v PVO/PRO systémoch spadajúcich pod letectvo a námorníctvo, tak Rusko má dualitu (rivalitu) PVOS a PVO pz. vojsk.
Pôvodne sa plánovali dve línie :
- Tor - Buk - Antej 2500
- Morfej - Vitaz - S 400.
Pancir je tak nejako priplácavaný k obom...
Či sa to udrží, alebo to zjednotia uvidíme.
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Re: 9K37 Buk

Příspěvek od Skeptik »

Pánové, pokud neznáte přesné technické údaje (a to neznáte, protože se bavíte o údajích marketingových resp. cenzurovaných) a pokud neznáte skutečnou cenu (pořizovací i provozní) a náročnost na obsluhu (běžné jednotky zpravidla dosahují lepších výsledků s jednodušší zbraní, specialisté s to sofistikovanější, ale specialistů není nikdy dost) ......... pak nemůžete situaci správně vyhodnotit.

P.S. Tím se nevylučují i iracionální důvody jako sympatie / antipatie jednotlivých rozhodovacích článků k tomu či onomu výrobci / výrobku a samozřejmě i lobing (úplatky). Ale to k armádním zakázkám patří kdekoli na světě.

P.S.S. Pro ozbrojený konflikt je pak vždy výhodnější mít určitou míru diverzifikace výzbroje - zatím vždy se ukázalo, že mírové předpoklady a válečné použití jsou dvě výrazně odlišné kategorie = je lepší mít alespoň něco co se osvědčí než aby selhalo vše.
ObrázekObrázek

"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
Uživatelský avatar
mepu
praporčík
praporčík
Příspěvky: 304
Registrován: 22/8/2008, 22:01
Bydliště: Brno

Re: 9K37 Buk

Příspěvek od mepu »

Skeptik píše:Pánové, pokud neznáte přesné technické údaje (a to neznáte, protože se bavíte o údajích marketingových resp. cenzurovaných) a pokud neznáte skutečnou cenu (pořizovací i provozní) a náročnost na obsluhu (běžné jednotky zpravidla dosahují lepších výsledků s jednodušší zbraní, specialisté s to sofistikovanější, ale specialistů není nikdy dost) ......... pak nemůžete situaci správně vyhodnotit.
Což samozřejmě máš pravdu ale celý život, je buď dobrý, nebo špatný marketing :D

Úloha vycvičenosti obsluhy je samozřejmě velice důležitá a projevuje se po většinou, až v krizových momentech pokud většina těchto nových moderních PVO systému pracuje automaticky s prvky jisté umělé inteligence hlavně při volbě priorit cílů, a hlavně pracuje automaticky spíše v datové sítí s prvky nadřízených - podřízených stupňů dalších PVO, přehledových prostředků a stupňů velení, než-li by do toho vstupoval významně lidský element, ten slouží v ideálním případě jen v krizových momentech, tím chci jen říci, že máš samozřejmě pravdu, že na lidech záleží, ale nelze se nato dívat optikou 70-80let a tehdejší možnosti techniky, kde úspěšné dovedení střely k cíli, bylo více závislé na obsluze a tedy její vycvičenosti a zkušenostech.
Obrázek
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Re: 9K37 Buk

Příspěvek od Skeptik »

mepu píše:Úloha vycvičenosti obsluhy je samozřejmě velice důležitá a projevuje se po většinou, až v krizových momentech pokud většina těchto nových moderních PVO systému pracuje automaticky s prvky jisté umělé inteligence hlavně při volbě priorit cílů, a hlavně pracuje automaticky spíše v datové sítí s prvky nadřízených - podřízených stupňů dalších PVO, přehledových prostředků a stupňů velení, než-li by do toho vstupoval významně lidský element, ten slouží v ideálním případě jen v krizových momentech, tím chci jen říci, že máš samozřejmě pravdu, že na lidech záleží, ale nelze se nato dívat optikou 70-80let a tehdejší možnosti techniky, kde úspěšné dovedení střely k cíli, bylo více závislé na obsluze a tedy její vycvičenosti a zkušenostech.
Mám plně automatický fotoaparát, a přesto s ním nejsem schopen udělat tak skvělé fotky jako tchán s o generaci starší verzí :D

"Jen v krizových momentech?" Jako, když se soupeř brání, uhýbá a zarušuje? Není náhodou válka jednou velkou krizí a jednou velkou improvizací?
Jistě dnešní systémy operátora podporují více než dříve, nakonec ale zatím vždy rozhoduje kvalita obsluhy.
ObrázekObrázek

"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
Uživatelský avatar
mepu
praporčík
praporčík
Příspěvky: 304
Registrován: 22/8/2008, 22:01
Bydliště: Brno

Re: 9K37 Buk

Příspěvek od mepu »

Skeptik píše:
mepu píše:Úloha vycvičenosti obsluhy je samozřejmě velice důležitá a projevuje se po většinou, až v krizových momentech pokud většina těchto nových moderních PVO systému pracuje automaticky s prvky jisté umělé inteligence hlavně při volbě priorit cílů, a hlavně pracuje automaticky spíše v datové sítí s prvky nadřízených - podřízených stupňů dalších PVO, přehledových prostředků a stupňů velení, než-li by do toho vstupoval významně lidský element, ten slouží v ideálním případě jen v krizových momentech, tím chci jen říci, že máš samozřejmě pravdu, že na lidech záleží, ale nelze se nato dívat optikou 70-80let a tehdejší možnosti techniky, kde úspěšné dovedení střely k cíli, bylo více závislé na obsluze a tedy její vycvičenosti a zkušenostech.
Mám plně automatický fotoaparát, a přesto s ním nejsem schopen udělat tak skvělé fotky jako tchán s o generaci starší verzí :D

"Jen v krizových momentech?" Jako, když se soupeř brání, uhýbá a zarušuje? Není náhodou válka jednou velkou krizí a jednou velkou improvizací?
Jistě dnešní systémy operátora podporují více než dříve, nakonec ale zatím vždy rozhoduje kvalita obsluhy.
Tohle je slovíčkaření prostě :eek: jen tvrdím že nejde porovnávat prostředek PVO o 1-2 generace starší s prostředky novými a úlohou obsluhy v normálních bojových podmínkách, dnes se to scvrklo na mačkaní knoflíků s nějakou funkcí maximálně, a hlavně obsluha má potřebná data v přehledném grafickém zobrazení, vše ostatní si ale řídí a hlídají počítače prostředku, ne jak dříve že operátor sledoval na obrazovce osciloskopu chvějící se křivku - tady jste museli mít nějaké zkušenosti.
:) Samozřejmě výcvik je důležitý, ne že ne, jen dříve jste musel mít sehranou posádku prostředku aby byl bojeschopný dnes je tam ta posádka hlavně na mačkání knofliků.
Obrázek
Uživatelský avatar
Julesak
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 6387
Registrován: 7/8/2007, 18:26

Re: 9K37 Buk

Příspěvek od Julesak »

rabo píše:Julesák, ale veď to je strašne neekonomické a v podstate aj komplikovanejšie z hľadiska nejakej celoštátnej siete PVO. X obdobných rakiet a x obdobných radarov. Prečo je problém aby Pancír behal s tankmi, prípadne Tor bránil letisko ? A to isté platí aj o Buk a S-350. Podvozok nie je problém. Kedysi boli Tor a Tunguská / predchodca Pancíra / spolubojovníci. Teraz sú však na rovnakej úrovni. Nech je zavedení ten lepší. Buk nemal v minulosti porovnateľnú alternatívu. Teraz má - S-350. A ten je schopný nielen nahradiť Buk,ale aj s doplnenými raketami s dosahom nad 100km byť tým chýbajúcim článkom k modernejším S-300VM-4 s novými raketami, kde tá menšia by mala dosah okolo 200km a tá väčšia okolo 350 km.
To by bola ukážka schopnej PVO poz. vojska. Krátka do cca 20 km - delá a rakety, stredná do 120 km dva druhy rakiet v jednom systéme a ďaleká tiež dve rakety v jednom systéme.
arten píše:Zbytočne hľadať logiku, páni. Podobne ako má USA rivalitu a dve paralelné línie v PVO/PRO systémoch spadajúcich pod letectvo a námorníctvo, tak Rusko má dualitu (rivalitu) PVOS a PVO pz. vojsk.
Pôvodne sa plánovali dve línie :
- Tor - Buk - Antej 2500
- Morfej - Vitaz - S 400.
Pancir je tak nejako priplácavaný k obom...
Či sa to udrží, alebo to zjednotia uvidíme.

Takže takto:

Rabo má podľa mňa pravdu v tom že by bolo ekonomickejšie aj logisticky jednoduchšie povužívať rovnaké systémy, resp. ich mierne upravené verzie (napr. podvozok kolesá vs. pásy) pre PVO PV, PVOS (aj námorníctvo - Rusko má aj túto dimenziu).
Dokonca si myslím že k tomu v budúcnosti aj dôjde a priznám sa neviem o tom že by existovala nejaká rivalita medzi príslušníkmi PVO PV a PVOS. A a ak by aj existovala?, asi by nebránila tomu aby používali rovnaké systémy. Minimálne pre PVOS a VMF to už teraz čiastočne platí (S-300P/F), do budúcna ešte viac (S-400/Redut nahradí aj Kindžal).

Súčasný stav je podľa mňa dedičstvom minulosti - Buk je relatívne moderný systém, je veľmi rozšírený(nejakých 10 brigád PVO pozemných vojsk ho používa) a momentálne zaň nie je náhrada. Preto mi snaha o jeho ďalšiu modernizáciu (pretože takto to chápem ja, neviem o tom že by chceli kupovať nové systémy) príde rozumná.

Tor/Tunguzka sú na tom rovnako, akurát že v ich prípade sú ešte reálne epoužívané systémy o generáciu staršie (Osa/Šilka). Plus je tu ešte Strela-10. Tu mi tiež príde modernizácia existujúcich systémov (nie nákup nových Torov/Tunguziek) ako najlepšie riešenie.

S tým že generačne staré systémy Osa/ŠIlka musia byť nahradené ako prvé - asi "pásovým Pancirom", neskôr aj Tor/Tunguzka. Takisto neskôr dôjde k nahradeniu Buku úplne novým systémom - a podľa mňa bude určite snaha o unifikáciu s S-350. Je dnes v RF ešte aj iný funkčný výrobca/konštruktér PVO ako Almaz-Antej?
Obrázek

Nie je dôležité ako sa hlasovalo, ale ako sa to spočítalo.

Jediný režim ktorý uznávam je pitný.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: 9K37 Buk

Příspěvek od Alchymista »

Bojové vozidlo Buk (9A317 a varianty) je pomerne autonómne, okrem navedenia rakiet zvláda aj "sektorový" prehľad, takže aj pri vyradení centrálneho RL je oddiel stále bojaschopný. Navyše, oddiel Buk má obrovskú palebnú kapacitu - šesť palebných vozidiel oddielu je schopných postreľovať súčasne minimálne 24 cieľov 24 raketami prakticky bez ohľadu na smer príletu, teda "celým" palebným priemerom naraz - a ďalších minimálne 4x6 rakiet v palebnom postavení + 4x6 vezených rakiet je pripravených na šiestich prepravných/nabíjacích/odpalovacích vozidlách (plus ďalšie 4 rakety môže navádzať rádiolokátor 9S36 na výsuvnom ramene zo siedmeho prepravného/nabíjacieho/odpalovacieho vozidla).
Takže oddiel systému Buk disponuje určitými možnosťami, ktoré oddiel systému S-350 zrejme nemá...
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Argonantus
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 417
Registrován: 13/12/2013, 15:13

Re: 9K37 Buk

Příspěvek od Argonantus »

Takže teď už jen vědět, zda se to celé monstrum dá stěhovat letadlem.
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17708
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: 9K37 Buk

Příspěvek od skelet »

Za pomoci Il-76 určitě ano
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
rabo
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 2134
Registrován: 16/1/2007, 11:52

Re: 9K37 Buk

Příspěvek od rabo »

Julesak, ak by išlo o modernizáciu starších strojov tak OK. Ak o novovýrobu tak už by to bolo na zváženie.

S-350 má oproti novému Buku viacero výhod. Je to dvojnásobná kapacita odpaľovacích vozidiel, možnosť použitia dvoch druhov striel, koncové navádzanie rakiet,cena odplaky a "neviditeľnosť" odpaľovacích zariadení prostriedkami pasívneho prieskumu. Je pravda, že pri vyradení hlavného radaru sú Buky autonómnejšie vďaka tomu, že každá odpalka má vlastný dvojúčelový radar, ale... predpokladám, že s niečím takým sa ráta aj u S-350 a vďaka novej sieti a systémom velenia a spojenia môžu údaje o cieľoch dostávať aj z iných zdrojov.
Možno sa však na to pozerám z nesprávneho uhla a pre jednotky PVO pozemného vojska je asi lepšie mať úplne autonómne odpalky, kde aj jediná posledná, po vyradení všetkého okolo, je schopná vyhľadať a viesť paľbu na vzdušný cieľ. To má na bojisku opodstatnenie. Možno do nich raz budú páskovať aj rakety z koncovým navádzaním, ale schopnosť autonómnosti si ponechajú. Bude to síce drahé vozidlo, ale...
Odpovědět

Zpět na „PVOS“