Bitva u Kurska III. Č 1-4

Klíčové bitvy i ty co byly mezi tím.

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Bitva u Kurska III. Č 1-4

Příspěvek od michan »

Bitva u Kurska III. Č 1-4.

Díl III.


Část 1.

„ Příliš pozdě“, řekl Lord, nejlepší znalec taktiky a strategie ww2, který to zde na Palbě, na několika místech, tento fakt - popisuje.
5. července 1943, bylo na útok, „Příliš pozdě“. Samotný fakt, nám vyplyne z popisu událostí.

Začněme u pravé skupiny na pravém křídle 46.ts u 258.pd Modelovo 9. armády.
Po náletu Stuk a ještě v průběhu dělostřelecké přípravy vyrážejí čety, roty a prapory 258.pd do útoku. Ve zvlněném terénu plném min, kde každá rokle byla překážkou jdou s granátníky, ženisté. Přední ruské zákopy jsou prázdné, až na kulometná postavení. Sověti vojska stáhli do druhé linie, dělostřelba jim neublížila. Ruské dělostřelectvo a Kaťuše buší do postupujících němců. Je zde při dobývání prvního zákopu, zaznamenán případ, kdy se na údernou německou skupinu, na jejího kulometčíka vrhl rus s odjištěným granátem a nepustil, dokud nebyli oba roztrháni. Jen před prvními zákopy ztratily německé roty všechny důstojníky a některé až polovinu mužstva.
Přestože jsou v prvním útoku v sestavě německých vojsk nasazena nová ve větším množství zde použitá SHD Hummel a Hornisse, jako blízká podpora, útok vázne. SHD, pálí těžké granáty do sovětských opěrných bodů. Palba rusů je však strašná.
Do večera postoupí první prapor 258.pd do prvních ruských zákopů. Tato divize měla prorazit na pravém křídle silnice Trosna – Kursk obranná postavení, avšak po krvavém boji zůstává ležet před a v první obranné lini.
Na levém křídle 46ts útočí 7.a31. pd v součinnosti s 20.td. Ty postupují přes žitná pole a jetelem zarostlé lány.
Tato pole skrývají velké množství min pěchotních a protitankových. Pokládána byla před začátkem vegetačního období ( duben květen), nyní jsou miny zarostlé ( ejhle první pozdě). Tankům Tiger je však třeba vytvořit průchody, aby bylo možno postupovat dá! Tanky pálí do Sovětských postavení. V této palbě vlastních tanků a těžké palbě ruských minometů a děl, ženisté přeorávají zarostlá pole. Velitel roty ženistů a velitelé dvou čet padnou hned v první minutě. Za dvě hodiny však mohou Tigery společně s ženisty pokračovat k předním ruským zákopům. Ty jsou i zde prázdné. Sověti ještě před začátkem dělostřelecké přípravy stáhli vojáky zpět. Nechali tam jen pozorovatel a střelce z protitankových pušek.
Pár zajatců, které se podaří získat a vyslechnout, říká, že i sověti trpí hustou dělostřeleckou palbou a že i sověti mají v rotách ztráty.
Velitel sboru se okamžitě rozhodne, vyžádá Stuky a novou dělostřeleckou přípravu zde v prostoru Bobrik. To je slabé místo rusů.
Ruská obrana zde nevydrží. Zase to jde dopředu. Tanky a pěchota po soustředěné palbě pronikne i přes druhé obranné pásmo a pronikne až do vesnice Bobrik.
Příznivý vývoj v pásmu 20td pomůže i vlevo stojící 6.pd. Ta začala útočit 20min. po dělostřelecké přípravě ( stála hlouběji). Stuky a zadýmovací minomety vytvořili po obou stranách osady Jasnoj Polany v údolí řeky Oky průchody a tam jsou zasazeny tanky Tiger. Tanky zaútočí do boku Sovětů a vyvolají lavinu ústupu. Potom se tanky valí, daleko před granátníky do vesnice Butyrki. Zhroucení sovětské 15. motostřelecké divize, ohrožuje celé pravé křídlo sovětské 70. armády. Že by se blížilo rozhodnutí? Ne, ještě zdaleka ne.
Stejně tak dobře to jde u 41.ts generála Harpeho vlevo od 6pd. Zde útočí 86.pd, 292.pd a 1/3 18.td ( 101. mech. pluk). I zde sověti vyklidili před začátkem útoku první zákopy a německá dělostřelecká příprava šla i zde do prázdna. Ale za prvními zákopy se brání houževnatě sovětská 81. střelecká divize.
Vojska 41.ts přivážejí na bojová pole trumf německé techniky – supertěžký stihač tanků „Ferdinand“. 90 těchto oblud ze 653. a 654. praporu, sloučených pod jednotné velení podplukovníka Jungenfeldta, je určeno, aby jako beranidlo klestilo cestu mech. divizím.
Hitler si mnoho od nich sliboval. Pravda je, když „Ferdinand“ dostal na mušku T-34, tak ruský tank dobojoval. Měl však slabiny, na ty slabiny i Guderian upozorňoval.
Slabé pohonné ústrojí. Příliš zranitelné pásy. Neměl kulomet k blízké obraně. Mnoho „Ferdinandů“ zůstalo stát kvůli poruše pásů.
Obsluhy a velitele improvizovali. Vozili sebou kulomet Mg 42 a stříleli skrz hlaveň – k tomu však „Ferdinand“ učen nebyl. Granátníci, kteří „Ferdinand“ doprovázeli byli likvidováni palbou sovětů ze zákopů. Provizorně, drátem připevněné fošny dřeva na zádi „Ferdinanda“, které vezli 5-6 granátníků také nebylo řešení pro obranu. Nestačilo to jako dostatečná bojová síla ke krytí. Brázdily sice bojiště, ale Bitva u Kurska byla jejich poslední hromadné vystoupení.

Obrázek
Sever do 9.7.

Obrázek
Kursk sever.

Obrázek
Elefant
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Bitva u Kurska III. Č 2.

Díl III.

Část 2.

V pozdním odpoledni 5. července 1943 se nejlépe vyvinula situace u 41. ts . Pluky 86. pd stály již v třetím zákopovém systému Sovětů. Bojovaly již před severní částí obce Ponyri.
Šest „Ferdinandů“ a SHD 653. praporu postoupilo 4 km do hloubky sovětského obranného systému a úderné oddíly navázaly dotyk s bojovými skupinami 6. pd, které ovládly obec Butyrki.
Ale na celé situaci bylo podivné, že ruská pěchota před tanky Tiger a těžkými stihači tanků „Ferdinand“ nepropadly panice.
Bylo znát, že stranická školení a výcvik, který sovětská vojska měla od velitelů tankových vojsk vykonaly své. To vše se začalo projevovat.
Pěšáci čekali v zákopech dobře zamaskováni až je tanky a SHD přejedou. Zahajovali boj až s granátníky. Tam kde si již němečtí velitelé myslí, že je obrana proražena jsou Sověti připraveni.
Tanky a SHD musí zase zpět, aby podpořila granátníky. A znovu vpřed. A zase zpátky. Tak to jde až do večera. Večer jsou granátníci vyčerpáni a mají těžké ztráty. Tanky a SHD stálým ježděním jsou bez pohonných hmot.
Je to těžké, ale dopředu to jde. Ještě ano. To vše hlásí velitelé praporů a pluků na konci dne.
Ještě jedno důležité zjištění velitelé hlásí. Nikde se nám nepodařilo Rusa překvapit. Všude nás očekával. I výpovědi zajatců to potvrzují. Rus je všude silný.
Přes tato zjištění všichni věří, že Sověty přinutí k ústupu.
U 23. armádního sboru je vývoj situace také příznivý. Zde Němci u 78. pd (též označovaná jako „útočná divize“) jsou také nasazeny stihače tanků „Ferdinand“. Jsou to roty 654. praporu. Mimo toho je zde použit i trpasličí tank Goliath. Tyto malé tanky bez osádky jsou naváděny rádiem až na 1 000 metrů. Trhavá nálož o hmotnosti 90,7 kg je rychlostí 19 km/hod dopravována do protitankových hnízd a dělostřeleckých baterií. Tam je potom z řídícího střediska odpálena. Když dojede má účinek. Avšak jen málo Goliathů se ke svému cíli dostane.
Stejně tak je v úseku 78. a 216. pd použito k vytváření průseku v minových polích takzvané B IV („4“) – 4 t těžká pásová vozidla – vypadají jako vozidla na munici. Nesou 450 kg trhavé nálože a odpalují se na dálku ze samohybného děla. 300. tp u Maloarchangelska provede generální zkoušku. Řidič dopraví do minového pole vozítko, potom vyskočí a běží do svých pozic.
Před Maloarchangelskem je nasazeno 8 těchto vozidel a podaří se vytvořit 400 metrů hluboký průchod v minovém poli. Čtyři řidiči padnou a čtyři se vrátí do svých pozic.
Zde na levém křídle se podaří ruská obranná postavení sovětského 18. gardového střeleckého sboru rozvrátit. V 18 hodin je 410. střelecký pluk 81. střelecké divize vržen zpět.
Večer 5. července 1943 však němečtí granátníci, tankisté, protitankovci a ženisté vědí, že přestože vyvinuli enormní úsilí, dobyli dobře opevněné výšiny – navzdory tomu všemu – rozhodující průlom to není.
Když Model před půlnocí 5. července dostane všechna hlášení zjistí, že 78. pd postoupila o 4 km a je u nádraží Maloarchangelsk.
Z hlášení leteckého průzkumu se však dozví, že Sověti přisouvají větší vojenské jednotky spolu s tanky z prostoru Livny směrem k Maloarchangelsku, Ponyri a Olchovatce.
Modelovi je jasné, že plán na pokrytí boků dvou jeho tankových sborů – které vedou uprostřed hlavní úder – hlubokým průnikem 23. armádního sboru se moc nepodařil.
Ruské operační zálohy není možné zastavit, ani jim zabránit, aby se do bitvy zapojily.
Nebyl to radostný pohled. Průlom Němců dosažené cíle dne, pomalé tempo to bylo nepříjemné zjištění.
Model však s tímto počítal, nevyrazil do útoku s celou tankovou silou, ale chtěl systematicky na Rusech ničit jejich obranu.
5. července 1943 tedy útočil jen pěšími divizemi posílenými tanky. Zasadil jen celou jednu td a to 20. td. Své hlavní tankové síly – 6 tankových divizí a několik oddílů samohybných děl si ponechal v záloze.
Těmito silami si probojovával útokem díry v obraně, útok neustále posiloval čerstvými silami. Teprve potom chtěl nasadit tanky, které budou moci v otevřeném terénu útočit do boku a týlu nepřítele a nepřítele obkličovat. To byl Modelův recept.
Naposledy upravil(a) michan dne 8/5/2006, 16:34, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Bitva u Kurska III. Č 3.

Díl III.

Část 3.

6. července 1943 ráno je Model rozhodnut. V prostoru Butyrki a Bobrik v pásmu 47. ts, kterému velí generál Lemelsen nasadí své td. Obrana Sovětů je zde proražena a tak jí chce dorazit. Přisune sem do prostoru vlomu 2., 9. a 18. td a vrhne je do bitvy. 4.a 12. td a 10. mechanizovanou divizi si nechá v záloze.
Nepřátelská obrana mezi silnicí a železniční tratí Orel – Kursk je zde roztržena v šířce 30 km a hloubce 6 až 7 km. Do takového úseku zasadit tři tankové divize vždy do této doby znamenalo jistý úspěch. Zde však není normální situace. Sovětská obrana totiž 5. července 1943 není rozhodujícím způsobem rozbita. Je totiž stále neporušená do hloubky 10 až 15 km. Ještě v žádné válce Němci nenarazili na takto hluboce členěnou obranu. V délce 25 km kam směřuje německý útok, překopali Rusové celou zem. Vybudovali celé labyrinty zákopů, minových polí a podzemních bunkrů. Vše co terén dovolil sloužilo obraně, lesíky, výšiny, hospodářská stavení – vše sloužilo jako opěrný bod. Opěrné body byly propojeny maskovaným systémem zákopů. V nich byly celé řetězce kulometných hnízd, zakopaných tanků, protitankových postavení a postavení Kaťuší a plamenometů. To vše stačili Sověti pro obranu připravit. Ale nejen to. Oni připravili i velikánské operační rezervy (ejhle další důkaz „Příliš pozdě“). Tyto operační rezervy generál Rokossovskij velice dobře rozmístil.
Sovětský kronikář bitvy u Kurska plukovník Markin píše: „ Operační rezervy Centrálního frontu již 5. července 1943 v poledne dostaly rozkaz, aby se přesunuly podle předem zpracovaného plánu do výchozích prostorů pro protiútok.“
Tak vida, dle předem zpracovaného plánu. Je z toho jasné, že Rusové Modelovy úmysly a těžiště operace znali.
6. července 1943 začíná útočit okolo 9 hodiny 2. td se 140 tanky a 50 SHD.
96 tanků typu Panzer IV, 3. tp pod velením majora von Boxberga útočí na kopce severně od Kašary.
Tanky Tiger 505. praporu majora Sauvanta jsou již v obci Soborovka.
Němci napadají Sověty v zákopech na výšinách z boku. Průlom až do Kašary se však nezdaří. Obranná postavení jsou příliš silná, sotva jedno Němci zničí už stojí před dalším.
Ale již se objevuje protiútok Rusů silnými tankovými jednotkami.
Mezi obcemi Ponyri a Soborovka se v úseku širokém 15 km rozhoří tanková bitva, jakou dějiny válek patrně ještě nepoznaly. Tato tanková bitva trvá 4 dny. V době jejího vyvrcholení proti sobě bojuje na každé straně 1 000 až 1 200 tanků a SHD. Velké množství letadel obou stran zde nalétává na bojiště. 3 000 děl toto inferno zvětšuje. Bojuje se o výšiny u obce Olchovatka. Jádrem bojů je kóta 274.
Výšiny jsou Modelovým operačním cílem, jsou prostorem odkud by mohl Model do Kurska.
Olchovatka a řetěz pahorků je strategicky viděno, centrální částí Středoruské pahorkatiny mezi Bělgorodem a Orlem. Pramení tam řeka Oka a několik dalších řek. Je zde odtud vidět daleko, dokonce až do Kurska, které je o 125 metrů níže položeno než Olchovatka. Pokud se Modelovi podaří obsadit tyto výšiny ovládne prostor mezi řekami Oka a Sejm. Model toto předpolí před pevností Kursk získat chce. Vrhá do boje svoje rezervy, chce tím potom zastihnout Sověty, jejich tankové sbory v nepříznivém terénu, porazit je. Potom by zaútočil na Kursk a podal si ruku s Hothem.
Rokosovskij Modelův plán rozpozná a protože má dostatek záloh vrhne je sem, kde je slabé místo sovětské obrany.
První vlna 2. td zůstane ležet, druhá vlna narazí o několik stovek metrů dál na prudký odpor a je rozstřílena, třetí vlna zas o kousek dál je zničena ruskou palbou.
Model nasadí 9. td a té se nedaří o mnoho lépe.
I u vesnice Samodurovka, kde rozhořčeně bojují granátníci 20. td je 8. července 1943 situace podobná. Při útoku jsou ničeny prapory, stávají se z nich roty a z rot čety. Tato krutá bitva pokračuje až do večera.
Slavná materiálová bitva u El Alamejnu, kde Montgomery nasadil 1 000 hlavní a přivodil obrat v africké válce, je ve srovnání s Kurskem skromnou operací. Nasazení sil z obou stran v této otevřené polní válce u Kurska nemá ve vojenství obdoby.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Bitva u Kurska III. Č. 4.

Díl III.

Část 4.

Ještě 8. července 1943 Model zasazuje i hlavní síly 4. td generálporučíka Dietricha von Sauckena. Jeho tanky zahajují útok z pozic, které dobyla 20. td u vesnice Těploje. Nejprve zaútočí Stuky a potom se valí tanky 20., 4. a 2. td s granátníky. Tanky Tiger a Panzery IV neustále pálí spolu s SHD.
Rokosovskij se však připravil, ještě 7. července 1943 přisunul dvě tankové a jednu protitankovou brigádu a dvě střelecké a jednu dělostřeleckou divizi.
33. mech. pluk 4. td vyžene Rusy z vesnice Těploje. Sověti ustoupí na poslední výšiny. Německé divize se připraví okamžitě k útoku, nechtějí dát Rusům čas na zformování a tak za podpory Stuk útočí 3. a 35. tankový pluk 4. td dál.
Na svahu výšin jsou dobře zamaskovaná sovětská postavení 3. brigády protitankového dělostřelectva a zakopané tanky T 34. Boky Rusů jistí střelecký prapor s protitankovými puškami – účinnými na malé vzdálenosti.
Útok začíná. Skrz palbu stovek sovětských děl, která je koncentrována na malý prostor, nikdo neprojde. Pouze tankům se podaří projet. Sovětští dělostřelci nechají přijet tanky Tiger na 500 metrů. Na tuto vzdálenost dokáží těžké protitankové kanony zapalovat i tanky Tiger. Tři tanky Panzer IV díky své rychlosti a obratnosti proniknou do postavení prvních sovětských baterií, které zničí. Umožní granátníkům dobýt výšinu, ale protiútok je smete zpět.
V předpolí obce Těploje zuří boje tři dny. Útok střídá protiútok.
6. pd se dostane jen ke svahu kóty 274 u Olchovatky a zde se odehrávají těžké boje.
Těžiště boje 292. pd leží ve vesnici Ponyri.
Ponyri je dlouhá vesnice, které vévodí kóta 253,5. Jsou to místa nejtěžších bojů. Nejvíce se bojuje o strojně traktorovou stanici, nádraží, školu a vodárenskou věž. Železniční násep a severní okraj obce byl Němci dobyt již první den útoku. Na krvavém boji, který zde potom začal se také podílely 18. a 9. td a 86. pd.
9. července 1943 dobije 508. mech. pluk kótu 239,8, tento úspěch má být klíčem k dobytí rozhodující výšiny 253,5. Vpřed jsou vyslány stihače tanků „Ferdinand“. Šest kolosů zahájí palbu. Kdyby ovládly Ponyri mohou změnit směr útoku na Olchovatku, oni však postoupí jen půl kilometru na jih a pak Rusové přejdou do protiútoku.
Rozhoří se boj o školu v Ponyri, která přechází z ruských do německých rukou. Čelo ruského útoku je zastaveno. Sověti drží křižovatku, Němci školu.
V noci z 10. na 11. července 1943 zasazuje generálplukovník Model do boje svoji poslední zálohu 10. mech. divizi. Ta je zasazena do bojového úseku vykrvácené 292. pd. Tato divize má 7 dělostřeleckých oddílů, 1 pluk zadýmovacích minometů, 1 prapor těžkých minometů a 1 oddíl SHD. Na palbě této divize ztroskotávají těžké sovětské protiútoky.
Jenom například 12. července 1943 na přesné palbě dělostřelectva skončí tři ruské útoky. Krajina v okolí Ponyri vypadá jako po přírodní katastrofě.
I v příštích dnech se Sověti pokoušejí vyrvat obec Ponyri, ale marně. Velitel 10. mech. divize generálporučík August Schmidt postupně při ruských útocích zasazuje Sovětům těžké rány.
Dokonce v pásmu 110. obrněného průzkumného praporu zaútočí Rusové třemi švadronami jezdectva. Do útoku se řítí s tasenými šavlemi. Zazní povel: „Vzdálenost 800 metrů. Všechny zbraně nepřetržitou palbou – Pal!“ Jejich útok je zničen přesně mířenými ranami. I Sověti začínají mít dost.
Německá vojska však ztratila svou útočnou sílu.
V Díl IV. si řekneme jak to od 5. července 1943 vypadalo na jižní frontě.

Východní fronta použitá literatura:


Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem.
Lucas Cooper - Hitlerovy elitní jednotky.
G. K: Žukov – Vzpomínky a úvahy 1, 2.
Paul Adair – Hitlerova největší porážka.
Historie německé armády – Philippe Mason.
Nicholas Bethell a redakční skupina Time-Life Books – ÚTOK NA SSSR.
John Keegan – Druhá světová válka.
Janusz Piekalkiewicz – Tanková válka 1939 -1945.
Janusz Piekalkiewicz – Letecká válka 1939 – 1945.
Janusz Piekalkiewicz – Námořní válka 1939 -1945.
Len Deighton – Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině druhé světové války.
Hitlerova armáda – Sborník článků odborných redaktorů časopisu Command.
Válka jako Peklo – Eduard Rauss, Hans von Greiffenberg, Dr. Waldemar Erfurth, Peter G. Tsouras – editor.
Mathias Färber – Druhá světová válka v obrazech.
David Brownstone a Irene Franck – Historie válek.
Paul Carell – Spálená země.
Paul Carell – Operace Barbarossa.
Horst Scheibert – Německé obrněné jednotky.
Černí andělé – Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Velká vlastenecká válka.
Memoáry – maršál Vasilevskij
Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak – Ocelová lavina.
Christhoper Andrew, Vasilij Mitrochin – Neznámé špionážní operace KGB.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
V.V.Bešanov: „Kadry rešajut vse – surovaja pravda o vojne“ (Kádry rozhodují o všem – syrová pravda o válce), vyd. AST, Moskva 2006
L.M.Mlečin: „Josif Stalin, jevo maršaly i generaly“ (Josif Stalin, jeho maršálové a generálové), vyd. Centrpoligraf, Moskva 2005
L.M.Mlečin: „Russkaja armija meždu Trockim i Stalinym“ (Ruská armáda mezi Trockym a Stalinem), vyd. Centrpoligraf, Moskva 2002
B.N.Petrov: „Ot revoljucionnoj česotky k vojennoj katastrofe“ (Od revolučního svrabu k vojenské katastrofě), Vojenno-istoričeskyj archiv 3/2001 (Vojensko-historický archív 3/2001), Moskva 2001
M.V.Zacharov: „Generaľnyj štab v predvojennyje gody“ (Generální štáb v předválečných letech), Vyd. AST, Moskva 2005
N.Zenkovič: „Vyššij generalitet v gody potrjasenij“ (Vyšší generalita v letech otřesů), vyd. Olma-Press, Moskva 2005
„Statistika armejskovo terora“ (Statistika armádního teroru), Vojenno-istoričeskyj archiv 2/1997 (Vojensko-historický archív 2/1997), Moskva 1997
„Tragedija RKKA“ (Tragédie Dělnicko-rolnické Rudé armády), Vojenno-istoričeskyj archiv 1/1997 (Vojensko-historický archív 1/1997), Moskva 1997

Ch.Andrew,O.Gordějevskij: KGB – Důvěrná zpráva, Vyd. East Art Agenci 1994
Ch.Andrew,V.Mitrochin: Štít a Meč Vyd. Akademia 2001 a 2008
Oleg Kalugin: Proščaj, Lubljanka (Promiň, Lubljanko ) ,vydal Olymp 1995
Interviu s generálem KGB Olegem Kaluginem: Časopis Čajka 2002
M.Pečenka,J.Bašta a kolektiv: Encyklopedie špionáže,Vyd. Libri 1993
Mé poznámky a mapy.
Naposledy upravil(a) michan dne 6/8/2010, 11:38, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Nashorn Hornisse Sdkfz 164

Obrázek Obrázek
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

A ještě HUMMEL

Obrázek Obrázek
HUMMEL Sdkfz 165.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ralph Kerr
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 215
Registrován: 28/11/2005, 18:51
Bydliště: Lubník

Příspěvek od Ralph Kerr »

Fotky

Obrázek
Sovětští průzkumníci při získávání informací - před ofenzívou na město Orel, červenec 1943

Obrázek
Sovětští tankoborníci během bojů u Kurska

Obrázek
Německý pěchotní útok s podporou tanků byl odražen
Obrázek
Uživatelský avatar
Ralph Kerr
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 215
Registrován: 28/11/2005, 18:51
Bydliště: Lubník

Příspěvek od Ralph Kerr »

Několik fotek věnovaných sovětským zdravotníkům během bojů u Kurska

Obrázek
Sovětská zdravotnice obvazuje raněného samopalníka

Obrázek
První pomoc zraněnému

Obrázek
Velitel 65. armády, generál P. I. Batov předává řád raněnému vojákovi
Obrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

To je naprosto excelentně podané, Michane! Překonáváš sám sebe!
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Díky, pokusím se tak dál.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Foxbat
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 289
Registrován: 30/3/2006, 20:36

Příspěvek od Foxbat »

pridavam pochvalu..je to dobre a napínavé ako v kine..len chýbaju pukance :?
hore možeš dole musíš
su aj taký, ktorým netreba krídel a kde žiadny stroj nedoletí...
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Válka, neválka, je třeba také obdělávat pole, aby bylo co jíst!

Té holotě je to monstrum ukradené :lol:

Obrázek
Ferdinand a rolnici.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Foxbat
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 289
Registrován: 30/3/2006, 20:36

Příspěvek od Foxbat »

nečudoval by som sa keby sa babka nasr... a vyskočila na tank s hrabľami alebo motykou...veď poznáte príslovie..ak boh dá aj motyka vystrelí..asi by babku počúvli a radšej pole obišli :lol:
hore možeš dole musíš
su aj taký, ktorým netreba krídel a kde žiadny stroj nedoletí...
adnar
svobodník
svobodník
Příspěvky: 23
Registrován: 31/7/2010, 20:49

Příspěvek od adnar »

Dokonce v pásmu 110. obrněného průzkumného praporu zaútočí Rusové třemi švadronami jezdectva. Do útoku se řítí s tasenými šavlemi. Zazní povel: „Vzdálenost 800 metrů. Všechny zbraně nepřetržitou palbou – Pal!“ Jejich útok je zničen přesně mířenými ranami.

Mam len jeden dotaz môžeš uviesť zdroj?
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Nyní jsem všechny články, ze kterých zde popisuji – Kursk I. až VI. - doplnil o historické zdroje, ze kterých čerpám – podívej se vždy pod Č 4.
.
Tento útok sovětské jízdy je zaznamenán nejen u Paul Carell – Spálená země – ale potvrzen je i u Horst Scheibert – Německé obrněné jednotky…

To jak se ty vyjadřuješ o tom kterém historikovy a spisovatelích, to vypadá, že uznáváš jen sebe, své znalosti a svůj úsudek…. Tak to je jenom tvá věc a svědčí to jen a jen o tobě…
A já to nebudu ani komentovat – jen jsem připomněl lidem na Palbě, aby si toho a tím také tebe všimli.
Za sebe říkám, že jsi mě ničím neobohatil – jen jsem si všiml, že lítáš od webu k webu – jak jsi sám poznamenal - Fronta – Vojna a co jsi to ještě ....
ObrázekObrázekObrázek
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Oni pochybnosti o Carellovi jsou mnohdy na místě. Sice ho neházím do jednoho pytle třeba s Lucasem nebo Suvorovem, ale jeho údaje nejsou vždy přesné. Nejlépe to vynikne když si člověk jeho tvrzení porovná s tím, co píše třeba Glantz.
Odpovědět

Zpět na „Od Kurska po Bagration“