Stránka 1 z 1

Projekt THOR - kinetické zbraně umístěné ve vesmíru

PříspěvekNapsal: 16/1/2019, 14:36
od Rase
Obrázek

Kinetické bombardování z vesmíru

Vesmírné zbraně jsou ústředním tématem ve sci-fi již velmi dlouho a patří mezi ně zbraně, které mohou zaútočit na objekty na oběžné dráze (tj. proti-satelitní), útočit na cíle na Zemi z vesmíru nebo likvidovat nepřátelské rakety letící vesmírem. Během druhé světové války mělo nacistické Německo rozpracované plány pro orbitální zbraň s názvem sluneční dělo, několik orbitálních zbraňových systémů bylo navrženo Spojenými Státy a Sovětským Svazem během studené války. Sci-fi spisovatel Jerry Eugene Pournelle (1933-2017) spolupracoval s armádou již v padesátých letech a často přednášel na nejprestižnější vojenské akademii West Point. V roce 1956 rozpracoval pro společnost Boeing svou vizi projektu Thor. Projektu, od kterého se armáda USA nedokázala nikdy odpoutat. Inspirací jeho vize byly ocelové šipky vrhané z letounů během první světové války. Tehdy jim alechyběla ta správná výška a tedy i rychlost. Během války v Koreji, zkušebně nasazuje letectvo neexplozivní rakety s volným pádem, známé jako Lazy Dog. Jednalo se 44 mm dlouhé a 13 mm široké bombičky, vážící třináct gramů, nad cílem byly rozprášeny z nízce letící proudových bombardérů. Při svržení z výšky 23 m projede metrem pytle naplněného pískem a v zemi vyhloubí 30 cm kráter. Na zhruba 0,836 čtverečního metru dopadlo takovýchto střel osm - rychlostí 800 km/h. Lazy Dog se dočkal širšího nasazení za války ve Vietnamu ale ukázalo se, že ničivý účinek je příliš velký a hlavně likviduje vše živé v oblasti dopadu (podobně jako napalm), což byl pravděpodobně jediný důvod, proč je americká armáda nikdy nenasadila ve větší míře.
Jerry Eugene Pournelle v rámci projektu Thor onu šipku zvětšil do rozměrů telegrafního sloupu a místo ocele použil wolfram, odolávající lépe vysokým teplotám. Zmíněný wolframový prut měl být svržen z orbitální družice. Při váze 1 000 kg by dopadová energie činila 1 000 kg TNT. Experti ze společnosti Boeing zjistili, že by na orbitu stačilo umístit šest až osm nosičů wolframových střel, a dokázali by s drtivou přesností zlikvidovat jakýkoliv cíl na zemi. Navíc pouze během 12 až 15 minut, tedy za poloviční čas než tehdy vyžadovaly mezikontinetální balistické střely. Pruty se obejdou bez náročné údržby i navádění, netřeba se u nich strachovat o šíření štěpného materiálu, mají navíc i velmi dobré penetrační vlastnosti. Jedná se o perfektní zbraň proti podzemním strukturám, které budou nejspíše ve vojenství přibývat. Teoretické návrhy navíc umožňují pruty použít jak jako poměrně chirurgickou zbraň, tak i zbraň hromadného ničení, jelikož se může během letu rozpadnout na déšť šrapnelů o řádově vyšším ničivém efektu na větší ploše. Síla dopadu by navíc byla závislá na prvotním urychlení – identický prut by tak mohl být urychlen k tomu, aby zničil budovu, nebo naopak celý blok. S 2 m dlouhým wolframovými střelami můžete odstřelovat podzemní bunkry, s 10 m likvidovat celá města. Další výhodou bylo, že střely padající z vesmíru jsou téměř nesestřelitelné konvenčními prostředky. Problém ale byl v tom, že tehdy nebyly dostupné potřebné technologie a to jak k samotné výrobě, tak především transportu střel k vesmírným nosičům. V roce 1962, kdy Pournelle svou myšlenku definitivně opouští, by náklady na dopravení jedné takové střely do orbitální pozice představovaly 230 mil dolarů. Dodejme, že konvenční mezikontinentální balistická střela LGM-30 Minuteman stála pouze 7 mil dolarů.

Vývoj orbitálních zbraní byl do značné míry přerušen v roce 1967, jelikož vstoupily v platnost smlouvy Outer Space Treaty a SALT II. Tyto dohody zakázaly umísťování zbraní hromadného ničení do vesmírného prostoru. Projekt Thor ale neporušoval kteroukoliv dosud uzavřenou mezinárodní dohodu. V roce 2001 podala americká armáda návrh na zřízení týmu, který by probádal možnosti realizace projektu Thor. O dva roky později se do projektu zapojilo rovněž letectvo a k návrhu se vyjádřil kladně rovněž tehdejší prezident George Bush mladší. Bližší informace však podléhají utajení. Stále přetrvává problém s cenou za vynesení těžkého wolframového prutu na oběžnou dráhu země, leč pokud uspěje projekt těžkého nosiče Super Heavy společnosti SpaceX, otevřou se nejspíše dveře pro relativně levnou možnost vzniku orbitálních kinetických zbraní, které by jednou provždy mohly jaderné zbraně vyřadit či z nich udělat spíše druhořadý systém. Super Heavy by díky své nosnosti kolem 100 tun mohl změnit pravidla celé hry kosmického zbrojení. Při odhadované ceně 40 až 200 dolarů za vynesení jednoho kilogramu (stávající nosiče mimo Falcon 9 vynášejí za 5 000 až 20 000 dolarů) je úspora velmi výrazná. Server NextBigFuture se odvolává na starší zprávy americké armády a na odhadovanou cenu Super Heavy, a odhaduje rozmístění wolframového prutu na orbit v ceně pouze 3 mil dolarů za kus, což je až stonásobně méně, než na kolik vyjde jediná jaderná hlavice. Uspějí-li současné vize SpaceX, USA by podobnou kapacitu mohly začít realizovat kolem roku 2030. Pokud by po roce 2040 kinetické zbraně v kosmu skutečně v nějaké formě vznikly, a snad i nahradily část jaderných zbraní, svět by se patrně stal rizikovějším místem k životu. Vyšší riziko neúmyslného úderu či perfektní zbraň pro "beztrestný" limitovaný kinetický úder by rozhodně proti jaderným zbraním riziko zvýšily.

Zdroj:
https://www.idnes.cz/xman/styl/strely-v ... n-styl_fro
https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavos ... -internetu
https://www.armadninoviny.cz/vojensky-v ... ostor.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Kinetic_bombardment

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Re: Projekt THOR - kinetické zbraně umístěné ve vesmíru

PříspěvekNapsal: 16/1/2019, 20:19
od Krojc
Zdá se mi, že údaje, říkající, že:
... Lazy Dog. Jednalo se 44 mm dlouhé a 13 mm široké bombičky, vážící třináct gramů, nad cílem byly rozprášeny z nízce letící proudových bombardérů. Při svržení z výšky 23 m projede metrem pytle naplněného pískem a v zemi vyhloubí 30 cm kráter. Na zhruba 0,836 čtverečního metru dopadlo takovýchto střel osm - rychlostí 800 km/h. Lazy Dog se dočkal širšího nasazení za války ve Vietnamu ale ukázalo se, že ničivý účinek je příliš velký a hlavně likviduje vše živé v oblasti dopadu (podobně jako napalm), což byl pravděpodobně jediný důvod, proč je americká armáda nikdy nenasadila ve větší míře. ..
jsou ohledně ničivosti poněkud nadsazené. Střela - nikoli bombička (to by musela mít explozivní náplň) má zhruba rozměry projektilu z půlpalcového kulometu M2 a navíc má rychlost jen 800 km/hod., zatímco půlpalcový projektil dosahuje úsťové rychlosti přes 900 m/s, což je cca 3200 km/h a jeho dopadová rychlost není o mnoho menší. A že by se shazovaly z výšky 23 metrů nad zemí???
Rozhodně se nechcu pouštět do spletitých propočtů o kinetické energii dopadající střely, ale již tyto shorauvedené údaje postačují k tomu, aby tvrzení o "příliš velkém ničivém účinku" odkázaly kamsi do říše propagandy.
Vezměte si do ruky kalkulačku nebo to spočtěte ručně, k jiným výsledkům nejspíše nedojdete.
V knize Davida Karmese "The Patricia Lynn Project" na téma Lazy Dog se uvádí:
[i]..."Poprvé se objevily v roce 1941 a použity byly jak ve válce v Koreji, tak ve Vietnamu...Jednotlivý shoz byl klidně i formou velkého balíku, který nesl až 17400 projektilů..Bez ohledu na způsob svržení projektil získal při pádu neuvěřitelné množství kinetické energie, přičemž při dopadu na zem pronikal téměř každým materiálem...Některé zprávy říkají, že jejich rychlost před dopadem často převyšovala 500 mph. Když byly svrženy, nebyl se před nimi možno ukrýt, mohly dokonce při svržení z výšky 3000 stop proniknout devíti palci betonu..."
To je pěkně prosím vyjádření amerického veterána, který to zažil. Výrazy a data zde použité hovoří samy za sebe - navíc že by nebyly použity v masovém měřítku, je v citované knize přímo popřeno.

Re: Projekt THOR - kinetické zbraně umístěné ve vesmíru

PříspěvekNapsal: 17/1/2019, 08:10
od Rase
Osobně jsem o Lazy Dog slyšel poprvé včera, tak jsem přepsal co psali jiní. Koukal jsem, že se testovaly různé designy a nejlepší byl Shape 5 a 2.
Typ Shape 5 dokázal proniknout 61 cm písku, Shape 2 jen 30 cm, což ale pořád bylo dvakrát víc než v případě ráže .45

Obrázek

Re: Projekt THOR - kinetické zbraně umístěné ve vesmíru

PříspěvekNapsal: 17/1/2019, 12:12
od vodouch
Krojc píše:Rozhodně se nechcu pouštět do spletitých propočtů o kinetické energii dopadající střely, ale již tyto shorauvedené údaje postačují k tomu, aby tvrzení o "příliš velkém ničivém účinku" odkázaly kamsi do říše propagandy.

A to mně nedalo a pár jednoduchých propočtů jsem si udělal. Základní údaje: váha 13 g, pád z výšky 3000 stop. Odpor vzduchu zanedbán - projektil má podle všeho slušný aerodynamický tvar. Vyšla mi dopadová rychlost 134 m/s, dopadová energie 117 J. Když na vyřazení osoby podle amerických odborníků je potřebná energie 81J, zdají se mi uvedené destrukční údaje ... s prominutím ... propaganda.
Přidáme shození z proudového bombardéru. První, na který jsem si vzpomněl, byl Shooting Star (stíhací bombardér). Kdyby sypal projektily při polovině maximální rychlosti, zdvojnásobila by se dopadová rychlost, čibržkom by se zečtyřnásobila energie - 468 J. Dopadová energie střely z pistole má být 640 J.

Re: Projekt THOR - kinetické zbraně umístěné ve vesmíru

PříspěvekNapsal: 17/1/2019, 14:13
od Vlastimil Čech
hmm, ta hmotnost se mi nějak nezdá... jen tak odhadem, kdyby se jednalo prostě o váleček udaných rozměrů, tož by vyroben ze oceli vážil něco okolo 45 gramů a kdyby byl z olova tak 65 g. Řekněme, že ten objem tělesa se zmenšil, všechny ty špišky a křidélka etc... ale kdyby měl vážit jen 13 gramů. tož by asi musel být ze dřeva... Opakuju, jedná se odhad ne nějaký výpočet objemu a specifické váhy nějakého konkrétního materiálu...

Re: Projekt THOR - kinetické zbraně umístěné ve vesmíru

PříspěvekNapsal: 17/1/2019, 14:55
od El Diablo

Re: Projekt THOR - kinetické zbraně umístěné ve vesmíru

PříspěvekNapsal: 19/1/2019, 11:15
od Vlastimil Čech
jo, tak 20gramů je lepších jak 13... :lol:

Re: Projekt THOR - kinetické zbraně umístěné ve vesmíru

PříspěvekNapsal: 19/1/2019, 11:23
od El Diablo
Jen o něco, má li někdo zájem, dají se koupit:
https://www.ebay.com/itm/WWII-Vietnam-K ... :rk:7:pf:0

Re: Projekt THOR - kinetické zbraně umístěné ve vesmíru

PříspěvekNapsal: 22/1/2019, 12:42
od Ekolog
Cituji: "leč na zem by prut dopadl rychlostí Mach 10 a silou 11,5 kilotun".

Podle vzorce: E=m.v2/2 by pro tuto energii musel mít wolframový prut váhu těžkého křižníku. Při váze 1 000 kg, což považuji za nadnesené, je dopadová energie 1 t TNT. Čili nic moc. A pokud se trefím trochu vedle, velkou škodu nenadělám. Šel jsem do pramenů a tam uvádí E o tři řády menší, čili asi na úrovni mých výpočtů.

Prosím o provedení opravy. Díky Tonda

Re: Projekt THOR - kinetické zbraně umístěné ve vesmíru

PříspěvekNapsal: 22/1/2019, 14:10
od Rase
Díky moc Tondo, opravím to.
Koukal jsem, že konvenční bomba GBU-43/B (MOAB) "Mother of All Bombs", vážící 9,5 t a o délce 9,17 m, má explozivní sílu 11 tun TNT (což je obdobné jako měla pěchotní jaderná střela M-388 Davy Crockett). Jaderná puma Little Boy která zasáhla Hirošimu, měla ekvivalent 13 000 tun TNT a moderní jsou mnohem ničivější. 1 t TNT mi tak přijde straně málo - nemělo by alespoň to zrychlení z vesmíru nějaký smysluplný vliv? Mě to přijde tak málo, že snad ani nemá smysl ty tyče vynášet na orbit.

Re: Projekt THOR - kinetické zbraně umístěné ve vesmíru

PříspěvekNapsal: 23/1/2019, 08:43
od vodouch
Rase píše:Mně to přijde tak málo, že snad ani nemá smysl ty tyče vynášet na orbit.

Mládenci, jak je vám známo, daleko nejničivější u zbraně není její účinek, ale propaganda, se zbraní svázaná. S tím už začali Wrightové, Gatling a bůhvíkdo další. A často na to skočí nevzdělaní rádobypolitici: oni mají takovouhle zbraň, nedá se proti nim bojovat, pojďte se s nimi radši kamarádit! Jenže stává se bohužel i opak: oni mají takovouhle zbraň, my musíme mít lepší! A nastupuje populární pojem spirála: inflační spirála, zbrojní spirála, pérovací spirála :eek: atd. atd.
Podle jednoho (anglického) autora se v temném dávnověku dvě tlupy mlátily klacky (boj zblízka). Ta slabší tlupa vymyslela házení kamenů, čímž tu silnější odradila od výpadů. Ale pak jeden z té silnější tlupy přivázal na svůj klacek kámen ...

Rase píše:Koukal jsem, že konvenční bomba GBU-43/B (MOAB) "Mother of All Bombs", vážící 9,5 t a o délce 9,17 m, má explozivní sílu 11 tun TNT (což je obdobné jako měla pěchotní jaderná střela M-388 Davy Crockett).

Sovětský velitel si dal povolat svou jednotku a promluvil k nim: Soudruzi vojíni, naše socialistická věda vyvinula atomový ruční granát. Má takový účinek, že zničí všechno v okruhu šedesáti metrů. Podle předpisů dostane každý z vás čtyři tyto granáty.

Re: Projekt THOR - kinetické zbraně umístěné ve vesmíru

PříspěvekNapsal: 23/1/2019, 10:44
od Barrymore
Tak logicky - kinetická energie těch klacků na rampě před startem je 0. Na oběžné dráze mají polohovou plus kinetickou energii maximálně rovnou energii, kterou získáme spálením paliva v raketě (jo, jasně, plus 465 m/s, kdyby startovala z rovníku). Když v zimě spadnou, mají všechny dohromady kinetickou energii rovnou předchozí energii na orbitě. Zanedbávám ztráty třením vzduchu, hmotnost konstrukce rakety atd... Spíš by mě zajímalo, jak mají vyřešené zabrždění klacku na orbitě, aby spadnul dolů. Přece jenom třeba ve výšce 400km letí 7700m/s. Taky by mě zajímalo, jak by to bylo s přesností.

Edit: trochu jsem počítal - Falcon Heavy bez návratu vynese na LEO 64t nákladu. Pokud uvažujeme na LEO rychlost objektu 8km/s, pak má ten objekt při nárazu do zbloudilého kosmonauta energii asi 490 tun TNT. Jestli ho zbrzdíme na asi poloviční rychlost, aby se v geologicky krátké době zaryl do naší rodné hroudy, zbyde mu energie asi 245 tun TNT. A to počítám megaklacek o váze 64 tun.