Družicové navigační systémy.

technologie,historie,současnost
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Družicové navigační systémy.

Příspěvek od redboy »

Družicové navigační systémy, Krátký úvod do tématu.
Obrázek

Nemusím tady nijak zdůrazňovat, jak je navigace důležitá pro vedení jakékoli vojenské činnosti. Od počátku armád se každý velitel snaží znát svoji polohu a polohu protivníka. Tak jako ve spoustě jiných postupů, i tady hraje vojenství průkopnickou roli. V podstatě kartografie nese počátky ve vojenství, mít mapu, kompas.. to bylo dlouhá staletí základ vojenského stratéga. Co když ale nemáte mapu, co na moři, ve vzduchu, kdy zem nevidíte. To dlouhá staletí řešila navigace podle hvězd. Sextant byl základní navigační pomůckou. No dobře, ale co když hvězdy nevidíte… neřešitelné, zůstalo měření překonané dráhy a výpočet.

To se začalo měnit příchodem elektronických systémů. V meziválečném období již sloužily systémy pozemních navigačních elektronických systémů, které umožňovaly zjistit polohu na základě vysílání stanic umístněných na známém místě a systémem triangulace pak pozorovatel dokázal svou polohu určit. Kdo by neznal radiomajáky na každém letišti. Později, v průběhu války se objevily systémy umožňující na základě vysílačů i vedení bombardování bez viditelnosti cíle. To vše sou začátky globálních navigačních systémů.

I když systémy daleké navigace jako LORAN a dodnes OMEGA slouží dál, moderní trend je využít družicových systémů navigace. Ať jde o jakýkoli systém, jedno mají společné. Na základě známé polohy družice obíhající na dráze okolo země a vzdálenosti od ní pak uživatel zjistí, kde se na povrchu země nachází. Zní to jednoduše, ale není až tak jednoduché.
První družicový systém začal vznikat brzy po nástupu kosmonautiky. V roce 1960, přesněji 13.března je na oběžnou dráhu vynesena družice Transit 1b. Začal tak vznikat systém Transit. Princip byl jednoduchý a celý systém operačně pro potřeby armády sloužil až do roku 1991 a definitivně vypnut byl v roce 1996. Po polárních oběžných drahách obíhalo okolo deseti družice, které přijímaly signál ze země upravující informaci o čase. Na dvou frekvencích pak vysílali informaci o čase a své poloze. Přijímač pak přijímal signál a na základě Dopplerova posuvu frekvence signálu zjistil kde se přijímač nachází. Systém byl velmi rozšířen a používán většinou nejen vojenských plavidel. Přesnost postupně dosáhla cca 200m, ovšem problém byl závislý na viditelnosti alespoň jedné družice, což nebylo kontinuální a vlastní měření pak trvalo okolo dvou minut. Z principu byl vhodný pro zjištění polohy objektu se známou nadmořskou výškou, čili prioritně námořnictvo.


Obdobou systému Transit byl na druhé straně systém s družicemi Parus a Cikada v Sovětském svazu. První startovala 23.11.1967 družice typu Parus a 16.8.1972 startovala první družice typu Cikada. Jde v podstatě o stejný princip a s přetržkami cca 2 hodiny umožňoval zjistit polohu s přesností cca 200m ( po modernizacích v pozdější době údajně 80-150m). Celkem startovaly desítky družic těchto typů, doznaly spousty modernizací a změn. Systém je stále v provozu, poslední družice řady Cikáda startovala v roce 1994 a poslední Parus včera 11.9.2007. Systém je využíván nejen armádou, ale i civilními uživateli.


Ale zpět. V roce 1964 přišel návrh použít systém, který má zdroj přesného času přímo na palubě, poloha družice pak známá a upravovaná a systém by vysílal pouze informace o čase a poloze. Pozemní přijímač by pak počítal polohu z časové odchylky mezi přijatými časy a v případě známé oběžné dráhy by pak stačilo vysílat pouze informaci o čase. První družice nazvaná Timation 1 startovala 31.5.1967 a poslední z řady pak Timation 3 14.7.1974 a právě tato družice je pokládána za prapředka družice Navstar pozdějšího systému Global Positioning System (GPS). Právě Timation 3 byla první družice mající na palubě přesné rubidiové hodiny.
První skutečný Navstar, družice systému GPS startoval 22.2.1978 a ten rok byly celkem čtyři pro zahájení zkoušek. A od roku 1980 pak začaly startovat operační družice a zkoušky pokračovaly. Celkem do roku 1989 startovalo 10 družic a opravdová stavba systému byla zlomová právě v roce 1989 kdy jich startovalo 5, další rok dalších 5 a po slabším roce 1992 kdy pouze jedna přišel hned další rok a šest startů. Už za první války v zálivu je systém částečně funkční a plné operační způsobilosti dosáhne plným počtem 24 operačních družic počátkem roku 1994, od té doby systém pracuje kontinuálně. Původně systém vysílal dva typy signálů, civilní, zatížený umělou chybou a vojenský s maximální přesností. Už v roce 1991 za války v zálivu bylo omezení vypnuto, jelikož armáda neměla dostatek vojenských terminálů, ale po krátké pauze bylo omezení definitivně vypnuto a dnes je systém pro každého uživatele zdarma v plné míře. Je zdarma, celou zátěž nákladů nese armáda Spojených států, respektive vláda USA.

Kosmický segment tvoří 24 operačních družic na šesti kruhových oběžných drahách ve výšce cca 21000km s oběžnou dobou 12 hodin. Dráhy mají sklon k rovníku 55° a jsou posunuty o 60° od sebe. Na každé dráze by měla být jedna záložní vysílací družice. K dnešnímu datu je jich tam 30, dvě mimo parametry čili 28 funkčních. pouze na jedné rovině sou 4, zbytek po pěti a na jedné 6. Všechny družice vysílají na stejných frekvencích informaci o své poloze a přesný časový signál generovaný cesiovými a rubidiovými hodinami. Přijímací terminál pak přijímá tento signál a na základě výpočtu vzdálenosti od družic určí svou polohu. K určení všech parametrů (čas, zeměpisná šířka a délka a nadmořská výška) polohy je třeba signál od čtyř družic. V praxi je jich obvykle více (teď momentálně 9). Družice vyrábí Lockheed Martin (dříve Rockwell Internacional do sloučení), váží cca 780kg a sou vynášeny po jedné na nosné raketě (Delta) a umístněny přímo na své místo v systému. Pro zjištění polohy na oběžné dráze je vybavena odražeči pro měření laserovým dálkoměrem.
Systém je trvale plně funkční a stává se postupně běžnou součástí civilního života.



Jeho obdobou je v Sovětském svazu vyvinutý systém GLONASS Глобальная Навигационная Спутниковая Система (Globalní navigační družicový systém). Jeho vývoj je následkem vzniku systému GPS, respektive vývoji ve Spojených státech. Vývoj byl zahájen souběžně, respektive oficiálně v roce 1976. První tři družice Uragan startovaly 12.10.1982. jedna zkušební a dvě operační, ale pochopitelně na nich probíhaly testy. Starty se staly dost pravidelné, postupně startovaly každý rok 3-6 družic. Dokončen byl devíti starty v roce 1993, kdy byl 24.září označen za operační když bylo dosaženo pokrytí území teď už samostatné Ruské Federace a plného stavu bylo dosaženo následující rok po dalších devíti (třech) startech na konci roku 1994. Pak ale naplno udeřila postsovětská krize a starty z finančních důvodů ustaly. V roce 2001 jich zůstalo operačních osm a systém vymíral. Starty byly v roce 2000 obnoveny ale pouze jeden Proton se třemi družicemi ročně, což je při životnosti 5 let na družici málo. Tento stav trvá dodnes, i když od roku startují družice Uragan-M s životností protaženou na 7-10let, ale těch je v systému jen 4.

Principielně jde o velmi podobný systém jak GPS. Operačních družic je také 24. Ovšem dráhy o sklonu 64° jsou tři posunuté o 120° po šesti družicích. Oběžná dráha je kruhová ve výšce 19000km s oběžnou dobou 11,25 hodiny. Družice vysílají parametry každá na samostatné frekvenci (požadavek vojáků kvůli rušení, ovšem je trochu složitější přijímací zařízení) která je přiřazena družici.
Družice sou vynášeny po třech nosnou raketou Proton. To sebou nese delší dobu uvedení do provozu, než se družice umístní na správná místa v systému. Družice Uragan váží 1415kg, je orientována pomocí IČ čidel vůči horizontu a slunci, výkonové prvky orientace sou silové setrvačníky. Nese 24 orientačních motorků a dva motory pro korekci dráhy. Cesiové hodiny se starají o časovou konstantu.
V součastné době platné plány o rekonstrukci systému mají skluz. Ve výrobě sou nové družice, Uragan-K, s větší životností a menší hmotností, které půjde na oběžnou dráhu vynášet po dvou nosnou raketou Sojuz U, což vynášení výrazně zlevní. Letos měly startovat dva Protony, 6 družic, zatím nic a po havárii Protonu minulý týden jsou Protony odstaveny, což je standardní postup, a letošní kalendář to zbrzdí. Takže plánovaných šest asi nebude. Příští rok mají startovat první káčka z Plesecka. K dnešnímu datu je v systému 17 družic, 4 jsou po skončení životnosti odstraňovány, 1 ještě není zapnuta (startovala 12.2006, tj po 9 měsících!!!) a 4 sou aktuálně mimo parametry, to znamená, že je aktivních 8 družic. Pokud je jich funkčních 12, což sem tam bývá, tak je pokrytí zhruba 18 hodin denně. Na to aby to fungovalo nepřetržitě na území Ruska je jich třeba alespoň 18 kusů, zhruba.
Je podepsána dohoda na spolupráci s Indií, ale jestli dojde k realizaci je spíš otázkou. Každopádně plný provoz systému podle mě nelze očekávat před koncem roku 2010, podle mého odhadu.


Podobný systém buduje Lidová Čína. Nese označení Compass (Compass Navigation Satellite Systém) s družicemi Beidou. Jde o systém kombinovaný, dvě družice na geostacionární dráze tvoří systém pro pokrytí území Číny, s tím, že uživatelská stanice je aktivní a vysílá dotaz, z odpovědi pak získá informace o poloze družice a vypočítá čas. Systém bude doplněn globálním systémem, podobným systému GPS/GLONASS (někdy označovaný Compass 2). První taková družice startovala letos 13.dubna na kruhovou dráhu ve výšce 21500km s oběžnou dobou 12,9 hodiny a sklonem k rovníku 55,2° V systému má být postupně až 35 družic. Plány o zprovoznění nejsou známy, ale dá se předpokládat v případě úspěšného vývoje snaha systém brzy zprovoznit.

Dalším systémem je Evropský systém Galileo.
Ten má být technicky řešen třemi dráhami po devíti aktivních družicích (plus jedna vypnutá záložní) se sklonem 56° Výška dráhy má být 23222km. Systém má být komerční, to znamená data ve vysoké přesnosti poskytovat za úplatu a veřejně jen menší přesnost. Je otázkou jestli k jeho realizaci dojde a jestli budou plány splněny, jelikož vznikají potíže s financováním systému. Můj osobní názor není moc optimistický, ale nechám se mile překvapit. Zatíám startoval jeden technologický demonstrátor družice v roce 2005, letos má druhý.
Naposledy upravil(a) redboy dne 16/6/2009, 19:39, celkem upraveno 3 x.
ObrázekObrázek
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Hmm, zvláštní.
Já si vždycky myslel, že tyhle družice obíhají zemi po geostacionární dráze. Čili, že jsou proti povrchu v nehybné pozici, něco jako telekomunikační satelity. Nebylo by to technicky jednodušší?
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Možná bylo, ale nefunguje to. Pokud má být systém celosvětový, nejde to. Družice na geostacionární dráze je umístněna nad rovníkem (kruhová dráha ve výšce cca 36000km), potom se vůči zemi jeví nehybná, (případ obvykle telekomunikačních družic). Pak ale nastane situace, že od jisté zeměpisné šířky není družice vidět. Respektive je nízko nad horizontem. To není použitelné pro státy na severu (i jihu) země. Třeba u Číny to jde, ale Rusko a nebo třeba Kanada už by nadšená nebyla. Proto třeba Sověti používaly (i používají) velmi hojně telekomunikační družice na protáhlých eliptických drahách s apogegem (nejvyšším bodem) ve výšce 40000km a perigeem (nejnižším) 400km. (Molnija) Taková družice pak má cca 12 hodin oběžnou dobu a nad jižní polokoulí fofrem prolétne a nad severní visí dlouho a tam je v činnosti, ale znamená to pohyblivou anténu na zemi co ji sleduje, ale funguje to třeba nad polem. Musí být ovšem alespoň dvě, střídají se.

U navigačních družic jde ale ještě o něco jiného. Systémy GPS a spol potřebují mít kontakt s více družicemi (principielní nutnost), min 4 součastně a ty by měly být rozmístněny plošně (nebýt v jedné rovině za sebou) tak aby mezi nimi nebyl malý úhel, a byly vidět nad horizontem. Pak se nejde vyhnout podobné konfiguraci jak je používána. Jakou roli v tom hraje oběžná výška neumím vyvodit, proč zrovna okolo 20000km a 12hodin. Je jasné, že je výhodné výš, dráha je stabilní a nemění se, ale proč ne výš? (výkon vysílačů??) Nevím, tak sem to nestudoval.

Sověti (Rusové) použili konfiguraci tří drah z důvodu toho, že je lépe pokryté jejich území (i s méně družicemi jak 24), respektive lépe sever a jih a relativně hůře rovníková oblast. Šest drah u GPS je vhodnějších z důvodů pokrytí rovnoměrného (USA mají zájmy všude). Čínu zajímá také vlastní teritorium, proto začala geostacionárními družicemi, stačí dvě, i když složitější terminál.

tak nějak zhruba, ale bude v tom i něco co nevím.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Kolego za sebe ( myslím, né, určitě nejen za sebe) dík.
Co se děje, když družice skončí? Vrací se na zem, zaniká, je jako odpad?
Řekl jsi to třeba a já to přehlédl?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

dík...

jakmile družice skončí aktivní život, zůstane kde je a stane se z ní mrtvý odpad. To jaký bude její osud, záleží na tom, jak je vysoko. Pokud se pohybuje na dráze s výškou zhruba 1000km, je její život z pohledu našeho lidského života neomezený, v řádu stovek let. Pokud je na výškách o jakých se bavíme u systémů GPS a spol, je jejich život neomezený i z pohledu civilizace, v řádu 10000 let.
Pokud se pohybuje ve výškách zhruba pohybu pilotovaných lodí, orbitálních družic, průzkumných... je její život relativně krátký v řádu let i měsíců. Taková ISS klesá rychlostí cca 3-5km za měsíc, a to by se zrychlovalo, čili pokud by ji nepostrkovali, máme ji za nějaký rok na hlavě. Důvod je tření o atmosféru, i když velmi řídkou, brzdí se to a s nižší výškou ta rychlost roste. Jakmile se vnoří do atmosféry, shoří. U malých družic bezezbytku, u větších objektů něco spadne na zem, proto je snaha udělat to řízené, nad oceánem. Příkladem je zánik orbitální stanice MIR, zatím asi největšího objektu. To proběhlo řízeně, stanice se rozlámala, značná část shořela, ale velké celky, stykovací uzle, setrvačníky jsou hmotné a ty žbluňkly do Tichého oceánu. Pokud se něco podělá a takový objekt spadne nechtěně, může být problém, příkladem je např. orbitální stanice Skylab, její části žuchly v roce 1979 z části někam do Austrálie, ale nikomu se nic nestalo (neslyšel sem nikdy, že by se někdy někomu něco stalo). Podobný nepříjemný jev se stal s jednou Sovětskou družicí v Kanadě (nevím přesně, nechce se mi to hledat), ta měla na palubě jaderný reaktor, ten pochopitelně neshořel, takže si to po sobě museli uklidit.. nepříjemné. Reaktor se za normálních okolností po skončení života družice postrčí na vysokou dráhu, kde bude nafurt. V součastné době se řeší co s Hubblovým teleskopem, ten jakmile skončí, tak je strach ho tam nechat. Je to dost velké a to zrcadlo určitě časem na zem spadne.
Trochu problém je na speciálních drahách, největší je pochopitelně geostacionární. Je jedna a hojně využívaná, takže je dohoda, jako součást kosmického práva, nenechat ji tam. V její výšce 36000km by tam družice visela prostě napořád, takže je úmluva, po skončení života použít pro to určený zbytek paliva na odstranit ji z dráhy, posune se tak, aby časem odplula jinam a nezavazela družici další. I když je kolečko o průměru nějakých 80000km velké, mohly by tam družice zavazet a způsobit nějakou nechtěnou kolizi.
Ale většinu těchto objektů opravdu není nutné řešit, jen si to hlídat, aby nedošlo ke srážce např. s pilotovanou lodí, to by byl průšvih, ale jinak….
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Foxbat
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 289
Registrován: 30/3/2006, 20:36

Příspěvek od Foxbat »

Asi največší objekt čo dopadol na záhradku a na strechu američanom, keď sedeli na verandách v kresle bol raketoplán Columbia, to ale samozrejme nik neplánoval a každý "suvenýr" musel byť pod hrozbou federálneho zákona a trestného činu vráteny na preskúmanie do NASA na expertízu. Ten pocit, že niečo Vám spadne pred dom na záhradku alebo trávnik musel byť šokujúci.
Naposledy upravil(a) Foxbat dne 13/9/2007, 14:46, celkem upraveno 1 x.
hore možeš dole musíš
su aj taký, ktorým netreba krídel a kde žiadny stroj nedoletí...
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Zapomněli jste na Skylab, z něho měli Australané slušné suvenýry.
Jen bych chtěl podotknout, že za klesání družic může také směr rotace kolem Země.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

nezapoměli :) "...příkladem je např. orbitální stanice Skylab, její části žuchly v roce 1979 z části někam do Austrálie..."

Na to má vliv hmotnost, tvar, velikost, ale já sem to nechtěl nějak rozebírat, spíš jen tak okrajově, to je jen na vysvětlenou michanovu logickému dotazu.
ObrázekObrázek
RAYTHEON
7. Major
7. Major
Příspěvky: 602
Registrován: 14/5/2007, 20:44

Příspěvek od RAYTHEON »

ro redboy
I když systémy daleké navigace jako LORAN a dodnes OMEGA slouží dál,
Navigační systém OMEGA byl vypnut v roce 1997. Pracoval na principu porovnání fáze signálů, postupně přijímaných z celkem osmi vysílačů pracujících na kmitočtu okolo 10 kHz. Byl uvolněn i pro civilní účely a jeden čas ho používaly i naše aerolinky. Ze systémů LORAN A,B a C dožívá pouze LORAN C, který pracuje na kmitočtech okolo 100 kHz, lze ho naladit na komunikačním přijímači. První LORAN byl spuštěn v roce 1940. Tyto systémy pracují stejně jako GPS nebo GLONASS na principu časoměrné hyperbolické navigace, na stejném principu (pouze v obráceném pořadí) pracují radiotechnické pátrače KOPÁČ/RAMONA/TAMARA/VERA.

Pro rozjetí navigačního systému GLONASS je vynesení zbývajících satelitů na orbit podmínkou nutnou ale ne postačující proto to, aby mohl být porovnáván s již dávno fungující GPS. Pro takovou implementaci do výzbroje RF, která bude znamenat náležitý kvalitativní posun, bude nutno ujít ještě řádný kus cesty. Výhodou RF je, že dnes mohou převzít spoustu zkušeností od amíků a minimálně se vyhnout bludným cestám které stojí spoustu času a peněz.

Plně fungující GLONASS bude tehdy, až si bude moci každý koupit přijímač a začnou se vést debaty který systém je lepší, zda GPS, GALILEO anebo GLONASS.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Dobrá oprava, abych řekl pravdu, já to nijak neověřoval a nedošlo mě, že OMEGA mohla být vypnuta.



Máš pravdu, kosmický segment jaksi nemá bez segmentu uživatelského moc smyslu. Na straně druhé, kdy jde tedy říci, že vlastně začalo potom plně fungovat GPS? Až si každý mohl koupit přijímač? To bylo kdy? Loni...?
Tak úplně to není. Systém fungoval i když si každý nemohl přijímač koupit. Je třeba uvažovat, že jde především o původně vojenskou technologii, která se prostě rozšířila a to až po úroveň, kdy si ji může koupit téměř každý. Konec konců, přijímač GPS/GLONASS si už dnes může koupit kdo to potřebuje, i když mě nenapadá moc na co. Pravda, profi aplikace.
ObrázekObrázek
RAYTHEON
7. Major
7. Major
Příspěvky: 602
Registrován: 14/5/2007, 20:44

Příspěvek od RAYTHEON »

Kdy byla umrtvena OMEGA opravdu podstatné není, to je jen pro upřesnění. Ve své době to byl fantastický systém na kterém už tenkrát bylo příjemné, že ho armáda uvolnila pro civilní účely. Nevím zda uživatelé něco platili nebo to bylo zdarma jako dnes u GPS. Jen tak mimochodem, systém GPS stojí daňové poplatníky v USA zhruba 400 mil. dolarů ročně. Vysílací střediska pro systém OMEGA byla obrovská monstra, dovedeš si představit anténu pro kmitočet 10 kHz která musí mít takovou účinnost aby nasvítila stabilním signálem svůj kus zeměkoule? Vlnová délka činí asi 30 kilometrů, žížaly a krtci v okolí měli topení zdarma protože není konstrukčně možné postavit pro takový kmitočet anténu s účinností vyšší než pár procent a zbytkem výkonu ohříváš především hlínu pod anténou.
Datumem počátku plného fungování lze označit den, kdy bylo možno změřit polohu na kdekoliv na zeměkouli (není to zcela a úplně pravda) s projektovanou přesností. Tedy zhruba polovina devadesátých let. První ostrá vojenská aplikace byla jak správně píšeš v první válce v zálivu a premiéra dopadla na výtečnou. Do komerční sféry se dostal v druhé polovině devadesátých let kdy byla zahájena výroba a prodej přijímačů GPS pro sportovní piloty, jachtaře a turisty. Do automobilů pronikl o něco později ale dnes to začíná být výbava stejně běžná, jako třeba autorádio. V současné době pořídíš nejlevnější přijímač tak kolem třech tisíc.
Konec konců, přijímač GPS/GLONASS si už dnes může koupit kdo to potřebuje,
Nevím o dostupném komerčním přijímači, který je schopen pracovat se systémem jiným než GPS. Pokud je snad GLONASS uvolněn do komerční sféry, znamenalo by to výrazný posun v myšlení ruských generálů a to směrem k lepšímu.

O systému GPS je uvolněna řada informací ale o GLONASS se neví v podstatě nic. Není tedy možné porovnávat takové parametry jako přesnost, odolnost v REB a tak podobně.

K těm profi aplikacím, jako nejodpornější shledávám elektronickou jízdní knihu u služebních vozidel. Firma si tímto vynálezem nechá vybavit svá auta a má kdykoliv přehled, kde se které nachází. To je práskač o kterém se George Orwelovi ani nezdálo.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

.....žížaly a krtci v okolí měli topení zdarma.... :))


Přijímače GLONASS sou dostupné v komerční sféře, to není novinka, je jen otázka, že mě moc nenapadá na co, jelikož potkat čtyři družice nad hlavou je spíše velká vzácnost. Jen tak sem to teď ťuk do google a vypadlo mě např toto: http://www.geodis.cz/www/index_s.php?pa ... atury/gms2 , jenže jak říkám, jde o profesionální aplikace.
Ale Glonass je koncipován jako GPS, čili od počátku vysílal i civilní signál s umělou chybou. To bylo v lednu vypnuto, takže te´d funguje stejně jako GPS i pro civilní sektor ve standartní přesnosti. O přesnosti lze mluvit, až bude kompletní kosmický segment, protože porovnávat signál z omylem viděných čtyř družic Uragan s obvykle deseti družicemi Navstar je podle mě asi mimo, ale v technických detailech se moc rýpat nechci, nějak mě to nezajímalo a jednak.... Mám dojem že kdysi v ATM, v devadesátých letech, když Glonass fungoval tak to zkoumali, ale můžu se plést...paměť.

Na situaci, kdy koupíme normální "auto" systém Glonass si asi ještě počkáme, spíš možná nikdy, vždy půjde o kombinaci GPS/GLONASS/Galileo(?), samostatně asi ne. I armáda RF bere jen kombinované. Navíc mě ani moc nepřijde rozumné to kombinovat u nás. GPS funguje a proč to komplikovat. Spíš asi v Rusku. Tam proběhla zpráva v novinách, že prodej automobilového GPS/Glonass má být zahájen příští rok, ale známe to, plány. Byl ale představen na MAKSu.. asi toto: http://www.gps-club.ru/gps_news/detail.php?ID=8270 ale nebrat za slobo, opět jen google.

těma profi aplikacema sem myslel geodetiku, ale to co píšeš znám. Kamoš se za mnou nemůže ani stavit do práce.............


EDIT: teď sem cosi hledal a tak sem mrk do .ru zpráv a je tam zpráva z teď odpoledne: http://lenta.ru/news/2007/09/13/glonass/

Je tam mimo jiné, že letos má být funkčních 18 družic a pokryto trvale Rusko a příští rok komplet 24 družic... více než odvážné prohlášení.
ObrázekObrázek
RAYTHEON
7. Major
7. Major
Příspěvky: 602
Registrován: 14/5/2007, 20:44

Příspěvek od RAYTHEON »

to redboy
Ta obojetná mašinka je moc pěkná, je to ale kousek specialisovaný na geodézii. Tím samozřejmě není řečeno že by neuměl další věci, učitě by posloužil na výletě na Sibiři. U GLONASS bude kromě jiného důležité, zda se ho povede naroubovat na stávající pozemní vysílače korekcí (DGPS na 300 kHz). To by zásadně zvedlo užitnou hodnotu pro komerční aplikace. Je otázkou, zda o to v RF stojí. Geodetické GPS s postprocessingem jsou vynikající věc, viděl jsem aplikaci která měřila poklesovou kotlinu při ražbě kolektoru, grafické výstupy dostupné na internetu případně zasílání varovných hodnot pomocí SMS jsou veleužiteční pomocníci.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Já si netroufám příliš se rozvádět o použití diferenčních stanic, ale on to bude spíš problém pouze přijímače, takže asi to nebude (není) problém. Já si ale nemyslím, že u běžné komerční (pro každého) stanice třeba u nás, budou běžné GLONASS kombinace. Mě nenapadá proč. Bude to otázka Ruska, časem Čína bude používat kombinaci GPS/Compass, Evropa GPS/Galileo... a tyhle speciálky GPS/Glonass/Galileo zůstanou pro profíky. Mě nenapadá, proč bych si do auta kupoval Glonass, GPS funguje a na to abych tefil domů to stačí.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
rabo
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 2134
Registrován: 16/1/2007, 11:52

Příspěvek od rabo »

Správa z dnes http://ekonomika.sme.sk/clanok.asp?cl=3494228 No vyzerá to biedne, ale ešte, že je tu ten rozpočet na poľnohospodárstvo. Väčšinou, keď robí v EU niečo viac, ako jedna krajina, tak sa to niekde zacne sr.. . A klincujú to k dokonalosti páni z Bruselu.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

I když nejsem přehnaný optimista, tak si myslím, že včerejší rozhodnutí Evropské komise je dobrá zpráva pro Galileo. Jsou nahrazeny prostředky, které odpadly odstoupením soukromých firem. Je mimo nás komentovat jestli je dobré nebo špatné. Mě spíš vrtá hlevou, co může zpoplatněný systém Galileo nabidnout proti nezpoplatněným systémům. Ale je dost možné, že nevím podrobnosti.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
rabo
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 2134
Registrován: 16/1/2007, 11:52

Příspěvek od rabo »

Platiť za to?! No to bude, buď príjmač na ten signál super lacný, alebo to bude super špičkové. Obávam sa, že ani jedno ani druhé. Ak im z rozpočtu 3,6mld eur, chýba 2,4mld tak je dosť pravdepodobné, že tomu zavrú skôr či neskôr kohút. Veď im chýbajú 2/3 !!! A to je jasné, že ten rozpočet nie je konečný.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Počkej, jestliže evropská komise předložila návrh o dofinancování ze zdrojů EU, je dnes lepší situace než byla předevčírem, kdy ty peníze prostě nebyly vůbec v dohledu. Včil je to lepší. Abych se přiznal, já v podstatě Galileo odepisova (můj osobní názor), pokud se ovšem nepostaví nějaký stát zásadně proti, tak je po finanční stránce vyhráno.

Oni mají nabízet více signálů. Zpoplatněný májí být pouze přesné varianty.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Pár novinek:

NAVSTAR: 17.10.07 startovala z KSC na Fliridě na palubě rakety Delta další družice Navstar Block IIRM. Zprovoznění se předpokládá v listopadu. Půjde do roviny F na pozici 2 kde nahradí původní Navstar Block IIA z roku 1992.

K dnešnímu dni je v provozu 30 družic systému GPS NAVSTAR

Boeing dostal smlouvu na stavbu 12 družic Block IIF od roku 2008, bude nový kodovaný vojenský signál.....

GLONASS: Konečně funguje poslední družice vynesená v prosinci loni (po 11 měsících).

K dnešnímu dni funguje 10 družic Uragan.

Celkem brzy se podařil vyřešit problém s havárií Protonu z 9.září, takže i když sem tomu moc nevěřil ještě letos (předběžně 25.října) má startovat trojice Uragan M a do konce roku slíbená druhá trojice.... no uvidíme.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

GLONASS: Dnes, 26.října v 11::35 MSK startvala z Bajkonuru NR Proton-K a uvedla na oběžnou dráhu tři družice Uragan-M. Půjdou do třetí roviny kde jsou teď dvě družice funkční a dvě aktuálně mimo parametry. Start byl posunut o den kvůli státnímu svátku v Kazachstánu.
Další start tří družic byl ohlášen předběžně na 25.prosince 2007.
ObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Jaderné a kosmické zbraně“