Protiraketová obrana po r. 1990

[Alchymista]

---

Čidlo na Aim-9X má rozlišení 128x128px; rozměrově podobné je třeba čidlo lecjakého dnešního foťáku a to má přitom rozlišení o několik řádů vyšší; změnou materiálů, popř. chlazením by neměl být problém přesunout to z viditelného do IČ spektra a ještě vylepšit rozlišení, takže by EKV mohla mít podstatně lepší schopnosti, ne?

Ne. V danom prípade nie je problém rozlíšenie senzoru, ale jeho citlivosť a rozlíšenie optickej časti - to je celkom natvrdo určené priemerom objektívu. Operovať foťáčimi v mobiloch i komerčne dostupnými fotoaparátmi je bezpredmetné - v skúške rozlišovacej schopnosti vyhoria veľmi ohavným spôsobom.

Špionážne družice sa na sledovanie nehodia - ich optika, systém zaostrovania a zamierenia na cieľ sa nehodí na na sledovanie rýchlych objektov - obvykle sa natáča celá družica.

KEM, EKV a mini-EKV a riadenie ala Dragon - je otázka, ako to by fungovalo. Pokiaľ máš motor so štyrmi tryskami, riadený škrtením trysiek, sú už impulzné motory nadbytočné - ich spaľovacie komory a pohonné hmoty v nich predstavujú skôr mŕtvu hmotnosť. Musíš si vybrať, či chceš riadenie impulznými motormi, alebo motorom s niekoľkými riadenými tryskami, ale použiť oboje nemá príliš zmysel.
Ale rovnako dobre by som vedel zdôvodniť aj opačnú úvahu - viactryskový motor pracuje "neefektívne", pretože horí nepretržite aj v čase, keď EKV práve nemanévruje... Takže kombinácia menej výkonného viactryskového motoru a vysokovýkoných impulzných motorov má tiež niečo "do seba".
Rozhodnutie o tom, ktorý systém je lepší, je teda záležitosťou mnohých simulácií a výpočtov.

[Rosomak]

---

Koherentní neutronové svazky (doufám, že Tě to uspokojí): http://kdf.mff.cuni.cz/heureka/uploads/ ... /frame.htm

Jinak první pokusy na monokrystalu (LiF) už provedli Esterman, Frisch a Stern v roce 1930 pro atomy helia a na základě jejich práce v roce 1936 Mitchell a Powers to samé pro neutrony na monokrystalu MgO...

Brogliho vlna - mrkni na Braggovu optiku.

ad výkon svazku a energie Neutronu - Výkon svazku chápu jako plošnou hustotu částic o dané energii (u neutronu spíše o délce vlny), tedy čím víc, tím líp (ale to je už spíše technologická záležitost konstrukce zařízení - umím-li něco v malém měřítku, převedení do velkého je většinou jen záležitost peněz a těch má armáda ve strategickém výzkumu tolik, co ekonomika země snese)

Také mi to přijde cool. Proto se to tady snažím rozebírat (BTW, na jedněch US stránkách co kritizují sci-fi jsem se dočetl, že neutronové dělo je nesmysl, protože není znám žádný způsob generování koherentní svazku).

Ad "vypaření" - je to psáno expresivně, mám na mysli to, že v hlavici se díky reakcím sníží a naruší koncetrace štěpného materiálu, tak, že k žádné jaderné reakci nebude moci dojít.

Ad detekce - detekovat snad budu produkty reakce, ne vyslané neutrony, ne?
Malý příklad - laserový odražeč (plocha 46 cm2) na Měsíci na každých vyslaných 1019 fotonů se jich vrátí jen několik, systém LLR dokáže detekovat i jeden jediný. Měřím samozřejmě pomocí filtrů pro danou vlnovou délku pomocí běžného dalekohledu od průměru 0,75 m. V současné době se zvládá měřit vzdálenost s přesností cca 5 cm.

Alchymista, samozřejmě technologické problémy jsou velké, ale ty u atomové (natož termojaderné) bomby byly také slušné.
Trochu jsem nepochopil ty boční laloky, vždyť to funguje jako laser.
Rozbíhavost svazku - Pokud mám vlnovou délku 0,16 nm (viz link), tak d(min)= 2x1,6e-10/(průměr svazku). Slušné číslo, ne?

[Alchymista]

---

Prešiel som si to (firefox má so stránkou vážny problém, musel som použiť IE ), ale moja angličtina na to nestačí.

Len jedna otázka - nie je tam celý čas čisto náhodou reč len o tepelných a subtepelných neutrónoch?
Pár krát som totiž zaregistroval, že v texte sa objavuje neV (nanoelektrónvolt). Potom pri všetkom, čo tam píšu (a sú to celkom zaujímavé veci, pokiaľ som to pochopil), nemá nápad ako zbraňová aplikácia prakticky žiadny význam.
Jednoducho preto, že tepelné neutróny, s energiami rádu zlomkov elektrónvoltu sú veľmi pomalé - ich rýchlosť je rádu jednotiek, maximálne desiatok kilometrov za sekundu, pre subtepelné neutróny dokonca len stoviek metrov za sekundu alebo i menej. Proste sú pomalšie ako ich potenciálny cieľ vzdialený stovky kilometrov a doba letu k cieľu vzdialenému stovky či dokonca tisíce kilometrov sa počíta na minúty...
Je to teda rýchlostne porovnateľné alebo horšie ako antiraketa, nehovoriac o problémoch so zamierením a v prípade, že neďôjde k výbuchu hlavice, nemáš žiadnu kontrolu úspešnosti zásahu.

ad "bočné laloky" - neutróny v takomto zariadení musia byť prísne "monochromatické" a "zaostrovanie" sa deje "odrazom" - ak nie sú neutróny prísne uniformné, čo sa týka ich energie, bude sa časť z nich odrážať pod rôznymi uhlami alebo odrážačom prenikať do väčšej hĺbky, prípadne i naskrz, a odrážať sa iným smerom, než je žiadúce. Aspoň si to myslím...

[Rosomak]

---

Pozor, ať nedojde k mýlce - celá prezentace se točí okolo neutronové difrakce (či interference) a tam se potřebují neutrony nízkých energií (např. slide 17) a generované neutrony se na tuto energii (rychlost) zpomalují moderátory. No jestli bychom počítali na minuty, tak se nám stejně po deseti minutách začnou neutrony rozpadat...
Je to vidět i na fotografiích, kde stačí kus polystyrenu na stínění...

Dále - je to vědecké pracoviště o pár lidech (světových vědeckých kapacit), Provádí(prováděli) s omezenými finančními a technickými prostředky základní a nyní myslím částečně i aplikovaný výzkum. To je na hony vzdálené armádnímu způsobu výzkumu a vývoji (který ale staví na výsledcích základního výzkumu, ale má význam pro něj pouze aplikační)...

ad laloky - aha, už chápu - tady je ale výhoda oproti elmag to, že se dá celá cesta efektivně stínit (např. slide 66).
To "zaostřování odrazem" je kapku složitější, ale doufám, že do hlubin fyziky pevných látek se tu pouštět nebudeme

[Alchymista]

---

Tak či onak, kúzla, ktoré s neutrónmi a ich usmernením do lúča robia, sa dajú robiť práve len s neurónmi s veľmi malou energiou/rýchlosťou a to je dôvod, prečo sa to nedá použiť ako zbraňová aplikácia v PRO.
Pre neutróny s vysokou energiou zatiaľ nepoznáme materiály, s ktorými by sa také veci dali urobiť (a myslím si, že také materiály ani nemôžu existovať - možno tak "neutronit" a podobné exotické stavy látky)

[asija]

---

Ad "vypaření" - je to psáno expresivně, mám na mysli to, že v hlavici se díky reakcím sníží a naruší koncetrace štěpného materiálu, tak, že k žádné jaderné reakci nebude moci dojít.

bud ti nerozumim, nebo rikas hloupost, vzdyt kdyby behem nekolika sekund doslo k tolika jadernym reakcim aby to "ochudilo" hlavici, tak uz by se ta hlavice davno vyparila uvolnenym teplem

ad je to jen otazka penez - ano, ale myslim ze tohle by bylo moc i na armadu, tvuj protiargument proti laserum byly taky naklady/energeticka neucinosti => nedosazitelnost dostatecneho vykonu. Ja jen celou dobu rikam ze u neutronu podle meho jsou ty problemy jeste mnohonasobne vetsi.

[Rosomak]

---

Alchymista - to by pak nemohla existovat část fyziky vysokých energií, která se právě zabývá účinky neutronů vysokých energií (a nebo jsem to špatně pochopil, jak jsi to myslel)...
BTW, i u kouzel s pomalými neutrony je nutné se vypořádat s těmi rychlými, aby neovlivňovaly vlastnosti zařízení a výsledky.
Usměrnění do lúča (paprsku) se dá provést pouhým zastíněním (ale s vysokými ztrátami), problém je takový svazek monochromatizovat.
S nárůstem energie je zde problém s průnikovou vzdáleností při požadovaném Braggově úhlu u daného monokrystalu. Jsou zde pak problémy s materiálem monokrystalu, protože nevím, z jakého materiálu by měl být či by pomohlo jeho externí buzení.
To už je doopravdy na jaderné fyziky, zda-li je to teoreticky možné (může vyjít tak velká síla některého známého polovodiče, že to pak nepůjde sestrojit a pak se musí hledat jiný či úplně neznámý materiál - ale i to jde, např. pokrok díky neutronové difrakci ve vysokoteplotních supravodičích).
On ten výpočet a simulace není žádná sranda. Natož pak skutečné testy.

Tj. pořád se bavím pouze v teoretické rovině, není to podpořeno žádnými mi známými výsledky.

Asija - Cílem v míru by např. bylo, aby docházelo pouze k transmutaci 239Pu na 240Pu (či 241Pu) v jaderné hlavici...
Ale samozřejmě, při přímém útoku je jedno, jestli štěpný materiál hlavice transmutuješ, nebo tepelně vypaříš díky rozpadu 239Pu.

Také teorie - neznám podrobně nároky fyzikálních reakcí těchto trasmutací, víme ale, že k těmto reakcím v reaktorech dochází - potřebný časový interval za který k trasmutaci dochází, by se měl díky monochromatickému svazku výrazně snížit

Ano, problémy a náklady jsou o pár řádů někde jinde. Ale je to z třídy asymetrické zbraně (díky Pátrači za Tvé pojednání, mám ho pořád v podvědomí), něco, o čem vím, že když do toho budu sypat peníze dvacet let, budu mít strategickou výhodu, o které protivník neví, nebo ji podceňuje a pak, když to zjistí, tak nemá odpovídající odpověď.

[Alchymista]

---

Ako to funguje s neutrónmi, to som nejak neštudoval - neni kde.
Trochu vedomostí mám o tom, ako to funguje s roentgenovým žiarením, kde sa tiež používa niečo podobné - "zrkadlový" zobrazovací systém pre roentgenové žiarenie v rozsahu 20-100keV. Uhol dopadu roengenového žiarenia na odraznú vrstvu WSi, NiSi bol uvádzaný do 4 mrad pre 20keV a menej ako 2,5mrad pre 100keV. Ako nosič odrazovej vrstvy slúžilo sklo. Aby sa to dalo "zaostriť", systém mal dve časti tvarované ako úseky rotačného paraboloidu a elipsoidu a vložené "do seba". Zbernú plochu objektívu tvorila štrbina medzi týmito povrchmi.
Je zaujímavé, že diagrame odrazivosti povrchu sú dva výrazné skoky/zlomy - v rozmedzí 20leV-70keV je odrazivosť blízka jednej, potom prudko, s niekoľkými vlnami klesá asi na 0,1 pri 80keV a s ďalšími zvlneniami až na 0,01 pri 100keV a pri 200keV je už menej ako 0,0005.
Domnievam sa, že v prípade neutrónov s vyššími energiami to bude niečo podobné, s tým, že tie uhly budú možno ešte menšie.

Problém je v tom, že takýto "udelátor" sa dá celkom dobre použiť ako prímač či detektor žiarenia s vysokým uhlovým rozlíšením, ale takmer určite sa nedá použiť ako vysielač - alebo len za cenu desivých strát.

Problém je v tom, ako píšeš, "Usměrnění do lúča (paprsku) se dá provést pouhým zastíněním (ale s vysokými ztrátami), problém je takový svazek monochromatizovat." len miesto "pouhým zastínením" by asi bolo presnejšie "pouze zastínením".

Mimochodom - v termojadrových zbraniach sa ako odrážač neutrónov (ale hlavne roentgenového žiarenia) používa karbid wolframu.

[cover72]

---

http://www.hudson-ny.org/1714/iran-miss ... -venezuela

Podle listů Die Welt měly Irán a Venezuela uzavřít dohodu o umístění iránských střel krátkého a středního doletu ve Venezuele. Ta bude využívat technologické zázemí a Irán jí pomůže s vlastním vývojem BR, navíc budou venezuelané oprávněni rakety využít "v případě krajní nouze".
Aneb když už se nedá vyhrožovat Evropě a Izraeli, bude se vyhrožovat Kolumbii.

[jmodrak]

---

Alebo zastrašiť potencionálneho zlodeja ropy.

[asija]

---

Alchymista > Ty ztraty neutronoveho zrcadla nejsou nijak strasne pro pomale neutrony jejich vlnova delka je srovnatelna s krystalovou mrizkou, v takovem pripade vsechno funguje hezky vlnove stejne jako v rentgenove zrcadle ktere jsi popisoval. Problem je ze takove neutrony jsou pomalejsi nez kulka !!!!!
A daji se rozumne vyrabet jen v jadernem reaktoru s moderatorem, ktery by se
1) Brutalne zahrival (tj. musel by zchladit silny neutrony tok z nekolika MeV na < 1eV). To mi prijde skoro jako chtit zchladit vybuch neutronove pumy
2) Musel by to byt priblizne BODODVY ZDROJ relativne k velikosti zrcadel. (Tzn. kdyby to mel byt neutronovy reaktor velikosti trema 1m tak by ty neutronove zrcala museli mit rozmer desitek kilometru aby se dosahlo male uhlove rozbihavosti)

Rychle neutrony uz se s jadrysrazeji jako castice (jejich vlnova delaka je moc kratka) a tedy spise se jen nahodne rozptyluji nez aby difraktovaly. Takze myslim ze neexistuje zpusob jak je zaostreit.
To cemu se rika "neutronove zrcalo" v jaderne pume, nebo v rychlych reaktorech neni v pravem slova smyslu zrcadlo (tj. "leskly povrch") ale matnice ("tj. bily povrch") Neutrony to sice odrazi ale v nahodnem smeru , coz v jaderne bombe ani v reaktoru nevadi, ale pro vyrobu neutronoveho paprsku to neni.

Dalsi vec je ze neutrony maji nezanedbatelnou hmotnost/ hybnost, a pri srazce s atomy zrcadla mu tedy predaji slusny recoil = > takove zrcadlo se bude velice rychle zahrivat tim jak dopady neoutronu rozvibrovavaji atomy "zrcadla" a tim v principu se straci veskera koherence (dobre neutronove zrcadlo musi mit malou teplotu) . Neutrony vyzsi energie pak budou primo vyrazet atomy zrcadla z kryslalove mrizky a trhat vazby, coz zivostnosti zrcadla moc neprospeje.

Myslim ze Vyroba kolimovanych neutronovych svazku s intenzitou dostatecnou jako zbran je vylozene scifi ze vzdalenene budoucnosti.
(ale mozna je to jen tim ze o tom mam docela povrchni znalosti, jaderny fyzik zrovna nejasem)

[cover72]

---

jmodrak: od zlodějů-znárodňovačů to sedí
asija: koukám, že jsem vyvolal zombie post

[jmodrak]

---

cover - rovnako od zlodejov - privatizérov , ale kde brať a nekradnúť.

[asija]

---

cover72 > Jsem si toho vedom, vadi to?

[cover72]

---

Ale nevadí, když je to s plným vědomím, tak proč ne.
jmodrak: a byla by privatizace, kdyby před ní nebylo znárodnění? Aha? Navíc byly ve venezuele ony stavby postaveny za kapitál koncernů od nuly, takže se jednalo o ničím neospravedlnitelnou loupež majetku, který předtím nebyl nikomu ukraden. Ale dosti bylo spamu/OT; když tak přesun do SZ nebo hospody.

[Alchymista]

---

Až nato, že vo Venezuele sa ropný priemysel "neznárodňoval", on bol štátny vždy - to len jeho zisky sa delili dosť nezvykle.

[jmodrak]

---

Nepíšuc o tom, že na "vyhrozovanie" Kolumbii by mi stačilo nakúpiť 3x Mig 15 a 10x T 34. Na to nepotrebujem nejaký sofistikovaný systém . A už vôbec nie raketový.

[skelet]

---

Ukončete OT, dveře se zavírají.

[Alchymista]

---

Trochu dlhý a trochu poetický filmový dokument o testoch ruskej PRO - stojí za pozrenie celý, je to dlhšia verzia už linkovaného videa
http://www.youtube.com/watch?v=IMipmILkC4g

Najzaujímavejší moment je medzi 10:15 a 10:45 - odpal a let antirakety. Za dokladné povšimnutie stojí moment po dohorení prvého stupňa a štart druhého stupňa - je to moment, kedy sa sformuje "výbuch". samotný druhý stupeň je slabá "iskra" pohybujúca sa doprava a trochu dolu. Za zhruba sekundu už strela dosiahne výšku, kde sa za ňou začne formovať kondentačná stopa (nejakých 8-10km) a jej let sa tak zviditeľní. Tá rýchlosť a manévrovacia schopnosť je proste úžasná...

[Eidi]

---

Něco málo z novinek.
https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/rus ... tici-12331