Protiraketová obrana po r. 1990

technologie,historie,současnost
Odpovědět
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

Pokud hlavice manévrují v atmosféře, tak je EKV bezpředmětné a jaderná hlavice taktéž. EKV je infačervené čidlo bez nějaké aerodynamické kopule a vzhledem k rychlosti svého nosiče by v atmosféře vidělo leda 255,255,255 bílou. Čímž se cílová hlavice jaksi zaměřit nedá.
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17688
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Jeden z možných důvodů proč byla tato část PRO zastavena
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

asija píše: rozvedl bys to?
1] Proc zrovna neutronove?
2] Proc o energii 1TeV?
3] Ohledne toho polyethylenoveho stineni - srazkove prurezy jader nejsou v zavislosti na energii zdaleka monotoni. Ocekaval bych ze existuje urcite energeticke okono kde napr. vodik absorbuje mene nez uran.
4] Jak se da realizovat neutronove delo s vysokorychlostnimi neutrony? Neutronove svazky co znam pouzivaji za zdroj radioaktivni rozpad a maji energii presne danou pouzitym nuklidem, tezko laditelnou, a urcite ne 1TeV.
Zkusím to.
ad 1) Netronový svazek nemůžeme ničím ovlivnit (pouze zachytit či zpomalit), tj. pokud manévrovací hlavice se dokáže obalit plazmou, tak silné magnetické pole by tok protonů silně ovlivnilo.
ad 2) Víme, že existují neutronové reakce vysokých energií v radioaktivních látkách, ale na rozdíl od reakcí s pomalými neutrony, které jsou velmi dobře popsány a prozkoumány, tak o nich nevíme v podstatě nic.
Co jsem četl já, tak se dají získat vcelku přesné energie neutronů kalibrovaně urychleným svazkem protonů dopadající na jádra Lithia. V rámci evropského projektu EFNUDAT testují naši vědci v Uppsale pravděpodobnostní srážky při energiích 200 MeV. (A co je známo, proti tomu lze podniknout protiopatření.)
ad 3) ano, samozřejmě, to je podstata kvantovky, aneb známý problém Schrödingerovy kočky.
ad 4) viz 2. Tj. pokud dokážeme takové a vyšší protonové toky generovat existuje nenulová pravděpodobnost, že takové energie neutronů jsou možné. Píšeš že znáš zdroje s radiaktivním rozpadem, tady jsem dal příklad s Lithiem, a dá se předpokládat, že se provádí testy s různými izotopy, např. těžkých kovů (viz reaktory IV. generace), které by mohly generovat potřebnou hustotu a energii toku.

Může to vypadat jako sci-fi, ale ty tisíce lidí např. v Dubném či Los Alamos musí na něčem tu spoustu let let na něčem zajímavém pracovat. SSSR/Rusko vytvořilo chiméru (prý akce tajných služeb na likvidaci obchodu s jaderným materiálem) zvanou červená rtuť (už vůbec myšlenka že se jedná o polymer je velmi zajímavá - tj. vůbec by se nejednalo jak se někde píše o látku schopnou akumulovat energii na vysokých orbitalech elektronů a tu rychle uvolnit, ale látku schopnou vytvořit izotopy s vysokým počtem neutronů - to by dávalo smysl, proč by ji dávali do reaktoru - a tyto neutrony s vysokou energií zase uvolnit - tj. jednalo by se o stabilní izotop s ovlivnitelnou dobou rozpadu a třeba ještě s přesně definovanou energií neutronů)

to cover72: Ale při vysoké rychlosti atmosférou se každé těleso zahřeje, takže s tou bílou bych si nebyl tak jist.
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

ad 2 a 4) no ale energie o ktere se hraje na vnejsich slupkach jadra v jadernych reakcich jsou jednotky az stovky MeV. Nejake ty pokusy ozarovani jader paprsky protonu (mohlo by to byt prave okolo tech 200 MeV ) za uvolneni vysokoenergetickych neutronu znam jako "tristive" (v analogii "stepnych") jaderne reakce, ktere se uvazuji v souvislosti s urychlovacem rizenym reaktorem schopnym zpracovat thorium a vyhorele palivo. Ale nikdy jsem neslysel ze by vznikajici zareni bylo nejak orientovane, natoz pak koherentni.
energie 1TeV je ale pak uplne jinde, to nejsou jaderne reakce ale tezka chromodynamika.

proc se nespokojit se starym dobrym laserem? Jasne ze je brutalne obtizne postavit dost vykony laser, ale prijde mi to porad jeste docela brnkacka proti tomu o cem mluvis (ale to muze byt dane jen mou neznalosti)

ohledne "cervene rtuti" nebo nejakych extra exotickych nuklidu se moc bavit nechci, jasne maji existovat tzv. ostrovy stability ale to neni nic zazracneho, a pritom hrozne tezko vyrobitelne. Nehlede k tomu se tu i tak bavime o energiich <1GeV.
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

Rosomak: no vždyť právě - samotným aerodynamickým ohřevem by se čidlo zahřálo natolik, že by bylo totálně přehlecené. Však i oficiální informace logicky říkají, že EKV je v atmosféře nepoužitelné... Koneckonců, to "E" v názvu EKV znamená "Exo-atmospheric", tedy "mimoatmosferické" ;-)
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

to asija: jasně, já ale předpokládám, že konstruktéři hlavic počítají s těmito možnosti (nebo mají informace na základě špionáže) a hlavice má dost silné stínění. Např. víme z projektu MEGAPIE, že protony s energií 575 MeV se dostanou hluboko 27 cm do roztoku olova a bismutu. Takže potřebujeme relativistické neutrony, aby se měly šanci dostat až k samotné náloži.
Ohledně koherentnosti neutronového svazku, mrkni na neutronovou difraktrometrii a interferometrii. Té se např. věnují v Řeži myslím od poloviny 70 let minulého století a mají velmi zajímavé a vysoce ceněné výsledky.

ad. Laser - ono sice efektně vypadá vypálená díra do ocelového plátu, ale pořád to je elektromagnetické vlnění o známých vlnových délkách. Stačí když použijeme obyčejnou nerezovou ocel a už se efektivní hloubka rychle zmenšuje. Příklad - 500 W CO2 Laser se dá použít na řezání 4 mm, 800 W na 6 mm. A to máš v ideálních podmínkách přesného posunu a ostření paprsku. Teď když použijeme materiály s velkou odrazivostí pro známá vlnění vysokovýkonových laserů, tak jaký by musel mít laser výkon, aby dokázal propálit hlavici. Prostě hloubka vniku u vysokých frekvencí el.mag. záření je velmi malá, tak se ten musí laserový paprsek prokousávat postupně.
Krom toho, až do poslední chvíle nevíš, jestli by se Ti to podařilo. U neutronového nebo protonového děla můžeš (teoreticky) měřit, jestli se něco štěpí.

Exotické materiály - souhlas, příliš spekulativní a pro nás nedostupné. Dal jsem to jen jako příklad, jak bych já si představoval tzv. červenou rtuť.

to cover72: Máš pravdu, i když je to čidlo chlazené tekutým héliem, tak je tak citlivé, že stejně nemůže v atmosféře fungovat. Četl jsem že Raytheon (myslím tím firmu) u testů podváděl. Nemáš bližší info?
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

jaký by musel mít laser výkon, aby dokázal propálit hlavici
jak jsem rekl - brutalni :) ... ale furt mensi nez u toho neutronoveho dela (resp. spis jde o prikon nez vykon)

- Nesrovnavej protonove svazky a neutronove, to je jak srovnávat kulku s poštářem (nebo mi unika pointa?)
- difraktometrie je jedna vec a vykony svazek jina, pokud vim tak i tady je zdroj primarne nekoherentni (nahodny spontalni rozklad radionuklidu) a teprev z nej se vybere kohernenti svazek neutronovou optikou tzn. koherence dosahnes tak ze vsechno nekoherentni (=skoro vsechno) zahodis.
Dovedes si predstavit jak nizka je energeticka ucinost a vystupni proud urychlovacu jako je CERN? A ty bys z toho jeste chtel vyhodit 1000:1 castic, to je hrozne elitarstvi.
já ale předpokládám, že konstruktéři hlavic počítají s těmito možnosti (nebo mají informace na základě špionáže) a hlavice má dost silné stínění.
Pocitat muzou, ale ochana pred neutronovym zarenim neni nic jednoducheho ani kdyz vys presne pred jakym. 27cm bismutu ti prijde malo? Hlavice MIRV vypada takto http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... sembly.jpg , neni to letajici Yamato aby mela pul metru pancerovani.

A co bys vlastne chtel, aby ten neutronovy paprsek te hlavici udelal? Myslel sem ze ji ma normalne zahrat a uvařit vsechno vevnitř. Nebo třeba jen narušit tepelny štit při pruniku atmosferou. Na to nepotřebuješ nic jineho než odpařit kus plaště, je jedno jesltli neutrony nebo laserem. Nebo ty si ji chtel temi neutrony iniciovat? Jestli jo, tak to bys asi opet musel dobre volit energii.
U neutronového nebo protonového děla můžeš (teoreticky) měřit, jestli se něco štěpí.
Prijde mi ze si ty nuklearni technologie predstavujes trochu jak hurvinek valku (jestli si neajak z oboru tak promin, bude to moje neznalost). Vzdyt detekce neutronu (opet vsesmerovych) je o dost narocnejsi nez normalni opticke sledovani tavici se hlavice.
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

Rosomak - jestli myslíš ty zvěsti o tom že to naváděli pomocí GPS - to je lamácká interpretace prvních testů, kdy tam byla GPS pro ověření poloh. Ve skutečnosti je ale IČ navedení vždy rychlejší, než porovnávání PS souřadnic, takže to by si hoši nepomohli... EKV funguje velice pěkně na RIM-161, kde je lehoučké. Na GMD to ale byla relativně těžká kráva (přes 70kg) a s tou se ve vstřícných rychlostech okolo 40 Machů dost blbě manévruje pomocí těch pidimotorků - z čehož vyplývá, že pokud se EKV nenavedlo dostatečně předem na dokonalou trajektorii, úpravy na poslední chvíli moc nefungovaly. To je i můj osobní názor na to, proč EKV pořádně nefachčilo... Oproti tomu mini-EKV na RIM-161 má doslova pár kilo a létá podstatně pomaleji, takže to zasahuje opravdu krásně
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11458
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

add debata manévrování ve střední fázi letu: Tohle je přesně ten typ problému, se kterým se bude PRo potákat neustále. Tedy rychlé ideové zastárávání. Pro problémy s likvidací střel v I. a III. fázy letu se USA zaměřilo toliko na střední fázy letu. Jenže jakmile toto vešlo ve známost, ihned se začala dělat protiopatření. Ani tak nezáleží na tom, jak moc reálné to je, ale konstrukce PRO s tím musí od chvíle, kdy so o nich objeví informace a reagovat na ně, protože není možné je stoprocentně vyloučit.
Jinak manévr střel v II. fázy je znám už poměrně dlouho, tvoří hlavní součást tzv. Dílčího orbitálního bombardovacího systému (FOBS) který je znám už od konce 60. let. Sice nebyl nikdy plně dokončen, ale SSSR a i USA nepochybně stále disponují technologií k jeho reaktivaci.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11458
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

asija: Se starým dobrým laserem se nemůžeš spokojit s prostého důvodu. Jeho schopnosti ovlivňuje okolní prostředí, kterým prochází a bylo by velmi obtížné zajistit homogení podmínky, aby nedošlo k jeho lámání.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

Dzin - pokud je mi známo a dobře to chápu, ABL právě proto disponuje hlavním laserem s adaptivní optikou a menším "testovacím" laserem, kterým si zjistí právě rozptyl a ohyby a tomu přizpůsobí tvarování svazku hlavního/bojového; ztráty tam samozřejmě budou, ale mělo by to být schopné vyřešit atmosferické problémy, ne?
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Otázka je, nakoľko to bude efektívne proti reálnym cieľom. Sledovať objekt pohybujúci sa rýchlosťou 6-7km/s s presnosťou rádu centimetrov po dobu najmenej niekoľkých sekúnd nebude žiadna sranda.

Dzin - FOBS ako čiastočne orbitálny bombardovací systém nemal nijak zázračné "delta v" a teda ani veľké manévrovacie možnosti (manéver v zmysle zmeny sklonu obežnej roviny je energeticky šialene náročný, zmena o 1° predstavuje "delta v" okolo 120-150m/s, čiže dosť na normálny zostup z orbity).
Hlavnou výhodou FOBS nebol "manéver v strednej časti letu", ale fakt, že sa pohybuje po "nebalistickej krivke", letel na nízkej obežnej dráhe (do výšky 200-300km) a k cieľu sa približoval v podstate z ľubovoľného smeru, na rozdiel od klasických balistických rakiet, ktoré majú vrchol dráhy vysoko - bežne nad 1000km - a relatívne dobre odhadnuteľné smery príletu. Nízka obežná dráha dávala v tom čase (70.-80. roky) hlavici dobrú šancu "podletieť" rádiolokačné pole systémov včasnej výstrahy, prípadne sa vynorila nad ich rádiolokačný horizont až vo fáze zostupu k cieľu. Takže kým "normálna" medzikontinentálna balistická hlavica je odhalená a identifikovaná 10-15 minút pred dopadom, hlavica FOBS je zistená menej než 5 minút pred dopadom a je o 15-20% rýchlejšia (5-6,5km/s proti 6,5-7,5km/s). Navyše sa môže priblížiť zo smeru, kde je rádiolokačné pole protivníkových systémov včasnej výstrahy akokoľvek "slabé" či neúplné.
FOBS má ale i dosť nevýhod. V porovnaní s klasickou balistickou raketou je napodiv relatívne pomalý v "doručení zásielky" - klasická je na mieste určenia za 35-45 minút, FOBS útočiaci z prvej (neúplnej) orbity je na mieste za 40-60 minút. FOBS má zároveň veľmi malú nosnosť - raketa nesúca hlavicu FOBS je schopná ako balistická uniesť 8 až 16 ekvivalentných hlavíc. Tiež presnosť hlavice FOBS bola údajne nižšia ako klasickej balistickej.
Z rôznych príčin bolo systémov FOBS postavených málo, prakticky jediný zavedený zavedený bol ruský R-36orb v počte 18 štartovacích síl v okolí Bajkonuru (teda v "hlbokom" tyle) a po podpise niektorých zmlúv o obmedzení zbrojenia a zákaze umiestňovať zbrane do kozmu boli aj tie zrušené.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

to asija: já jen srovnával jak hluboko se dostane o dané energii protonový svazek, údaje o neutronovém svazku o tak velké energii nemám, proto nedávám - tj. řeším pouze hloubku vniku (ponechme stranou, že neutronový svazek by měl proniknout hlouběji), a srovnání s Tvým řešením pomocí superlaseru. Nic víc v tom nehledej, je to pouze ilustrační příklad.
Už jsem psal, že koherentní neutronové svazky se generují např. na Lithiu, v Řeži mají světové úspěchy s polovodičovými monokrystaly.
Tj. pokud bychom potřebovali silný neutronový svazek, určitě není efektivní (vždyť to jasně píšeš) používat jako zdroj radiaktivní materiál. BTW, kromě toho nevím, jak bys neutrony z tohoto zdroje dokázal urychlit na vyšší energii.

Neutronový paprsek musí projít velkých kusem atmosféry a pravděpodobně plazmatickým mrakem obklopujícím hlavici v atmosféře, takže si při svých odhadech musím ponechat výkonovou rezervu. Nebude to probíhat v laboratoři.

Neutrony interagují pouze s jádry atomů, tj. záleží na reakcích, které proběhnou. Teoreticky se hlavice nemusí ani příliš ohřát a bude nefunkční (to jsem nepochopil, jak by jsi ji chtěl neutrony odpařit - to je možné pouze sekundárními rozpady a to ještě jen některými).
Vše záleží na tom, jestli se dostane dostatečný počet neutronů o dané energii ke štěpnému materiálu.
Tj. je to krásný příklad (s velkou pravděpodobností ze říše ultra-army-high-tech == sci-fi) asymetrické války. Ale když si uvědomíme, že SSSR/Rusko nemá předsunuté základy jako USA, tak by měl mít nějakou strategii obrany.

Detekce neutronů (či částic rozpadu) - to zase není tak nemožné. Ať už jsou to čerenkovovy detektory, nebo scientalační detektory, pořád platí, když víme co detekovat, je to jen otázka technologie, znalosti daných reakcí a směrů možné detekce. V tom našem příkladě bych řekl, že je to několikařádově jednodušší, než optická detekce (tj. zachycení fotonů). Já uvažuji, že hlavice je v atmosféře, obklopená mrakem plazmy a sledovat nějaké změny teploty v podstatě o ničem nevypovídá.

Samozřejmě, je to zkratkovité a člověk zabývající neutronovými toky celý život by si mne mohl vychutnat na teoretických a praktických detailech těchto myšlenek. Ale to by pak toto fórum nemělo význam.
Jinak se můžeme ptát, proč v rámci programu Hvězdných válek bylo testováno protonové dělo, tj. již před cca třiceti lety.


to cover72: Ne já myslím to, že když Obama teď rozhodoval o směrech protiraketové obrany, tak mu někdo údajně "podstrčil" skutečné výsledky testů, ve kterých se píše, že v raketách které byly zasáhnuty, byl umístěn silný infračervený zdroj... A pak se pravděpodobnost zásahu smrskla na 0% ze slibných cca 20%...
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

To mi přijde jako blbost - jednak proto, že mini-EKV na RIM-161 mají PZ 100% při posledních 12 testech v řadě a druhak proto, že aerodynamický ohřev rakety v atmosféře je brutální a přisvěcování IČ zdrojem je IMHO netřeba - tak rychle to snad zase nechladne. Moje znalosti záření ale limitně nedostačují k nějakému erudovanému odhadu, jak rychle ve vesmíru hlavice chladne, takže odpověď na tuto otázku musím přenechat jiným...
Plus, na YT jsou k dispozici IČ záběry z těch hlavic a nezdá se mi, že by na nich byl bodový zdroj. K tomu to sleduje spousta odborníků - i tou 767 s obrovským IČ dalekohledem a spousta pozemních stanic, ti všichni vidí i tu hlavici a ani Raytheon nemá na to, aby spolehlivě uplatil tyhle všechny lidi :D

A ohledně hvězdných válek - měl jsem za to, že primárním účelem hvězdných válek bylo naoko zahájit realizaci kdejaké blbosti, aby to sověti udělali taky ale vážně a tím se zruinovali.
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

Rosomak - nemas nejaky odkaz ohledne toho generovani koherentnich neutronovych svazku? Porad mi pripada, ze kdyz strilim protony do lihtioveho terciku, dejme tomu ze dosanu docela orientovany svazek neutronu (ne jako laser, ale i tak s vyraznym maximem v primem smeru), ale to neni jeste "koherentni". Koherentni znamena sfazovane vlnoplochy, tj. v pripade neutronu ze jeho vlnova funkce (resp. de Brogliho vlna) ma maxima a minima ve stejnem miste/case jako vlnova funkce sousedniho neutronu. Koherentni nejsou pokud vim ani zdrojove protonove/iontove svazky v urychlovaci, pokud se v tom lithiovem terci neodehrava neco na zpusob nuklearni analogie laseru (kvantoveho zesilovace), tak nevim proc by z toho melo lezt neco koherentniho.
Ale je fakt ze i orientovany a monochromaticky neutronovy svazek kdyby byl ziskan s vysokou ucinosti konverzi protonoveho svazku mi prijde coool. :)

ad vykonova rezerva - je rozdil mezi vykonem svazku, a energii castice ty porad tlacis na to druhe. To ze mas rychle neutrony ti moc nepomuze, jakmile se neutron jednou srazi s jadrem (at je jakkoli ryhcly) tak se dost pravdepodobne rozptyli v docela nahodnem smeru. Teda urcite existuji nejake zavislosti miry rozptylu na energii, ale opet bych rekl ze nejsou monotoni, soudim tak podle rozptylovych obrazcu elektronu na molekulach - zalezi v prvnim priblizeni na interferenci vlnovych funkci letici castice a vazanych castic rozptyloveho centra.

ad "vypareni" hlavice svazkem neutronu - toz normalne, stejne jak funguje jaderna elektrarna, tam maji taky vetsinu energie neutrony, ktere ji postupne predavaji tim jak cvrnkaji do jader moderatoru, a ty pak zase o sebe navzajem, a tim ho ohrivaji. Vsak to taky dela v ozarenych materialech peknou neplechu, kaskady atomu vyrvanych z krystalovych pozic jsou jak stopy od kulky v zelatine, ale jen nejake mikrometry dlouhe.


ad Detekce neutronů - vzhledem k tomu ze tvuj neutron ma bilionkrat vetsi energii nez opticky foton, tak je jich pri dane energii taky bilionkrat mene. Proto tvuj neutronovy detektor bude mit opravdu problem aby na nejakych 1000km v nahodnem smeru emitovany neutron zaznamenal, natoz aby mel rozumnou statistiku z ktere by mohl neco vyvozovat.

cover72 > heh :D , to sem este neslysel, ale dava to smysl
cernakus
poručík
poručík
Příspěvky: 797
Registrován: 20/3/2007, 08:15

Příspěvek od cernakus »

cover72:

chladnutí ve vesmíru radiací je velmi zjednodušeně stefanova-boltzmanova konstanta * termodynamická teplota na čtvrtou. Tím získáš funkci vyzářeného výkonu na jednotku plochy. Pak to stačí jen prohnat přes derivaci kalorimetrické rovnice podle termodynamické téploty a výsledek by měl být na světě. V každém případě je na první pohled jasné, že chladnout bude s třetí mocninou času, tedy snížení povrchové teploty o 50% (2x) bude trvat 8x déle času. Tedy raketě bude trvat dlouho než vychladne.

Ovšem otázkou je, na kolik se raketa v atmosféře opravdu ohřeje.

Hvězdné války - pravdu díš, herci jsou lháři a Reagan byl herec :-)

V každém případě, po pádus SSSR a velkým únikům informací o sovětském postupu v této problematice, američanům zmrzl úsměv. Aneb sověti, dokázali dost zrealizovat to, o čem američané jen snili (v domnění, že to prostě nejde).
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

Což o to, ono by leccos i šlo, ale američani jaksi žili v kapitalismu, takže by se skutečným vývojem na plné pecky ekonomicky zruinovali sami dávno před sověty :D
Něco ale samozřejmě dělali, takže zrovna ta adaptivní optika a "testování" vlastností atmosféry menším laseříkem je IMHO právě postaven na pracech z té doby

Ad vyzařování - pokud se stíhačka letící M=1 ohřeje natolik, že ji hlavice AAM z kilometru vidí a z pár set metrů dokonce (v rozlišení 128x128px) jako obrázek/siluetu i s tmavšími a světlejšími místy, hlavice která v atmosféře letěla řekněme M=18 by měla svítit jako halogenový reflektor na Š120. Otázka ovšem je, jak je to se samotnou detekcí IČ záření ve vesmíru - protože co nevyzařuje do prostoru, to není ani zachytitelné IČ hlavicí, ne? Druhá otázka pak je, nakolik je/není hlavice tepelně izolovaná po dobu svého vzestupného letu. Ani na jedno z tohoto ale opět nemohu odpovědět.. Už si začínám připadat jako Neználek :D
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

cove - nie si sám, ale jednou z vlastností Neználkov je i zvedavosť a "hľadačstvo" - a tomu internet celkom praje, i keď vyžaduje kritické myslenie a nejaké "vstupné vedomosti" o problematike.

K veci:
Väčšina hlavíc balistických rakiet je počas aktívnej časti balistického oblúku, teda počas počiatočnej fáze letu atmosférou, chránená aerodynamickým krytom. Dôvodov je zrejme viac, od ochrany proti ohrevu, cez ochranu proti vlhkosti (ono tie materiály používané ako tepelné štíty majú celkom podivné vlastnosti) až po fakt, že časti aerodynamického krytu poslúžia aj ako klamné ciele, prípadne nejaké klamné ciele priamo obsahujú vo svojej konštrukcii.

Mini-KEM - tak ako všetky ostatné hlavice s IR detektormi, nie je vzhľadom na svoju rýchlosť schopná plnej funkcie v atmosfére, teda vo výškach pod 80-100km.
Zároveň je vo výškach nad 100km balistická hlavica po odhodení krytov relatívne "chladná", nie je totiž veľký technický problém hlavicu ešte pod aerodynamickým krytoch dodatočne zchladiť, napríklad expandujúcim stlačeným plynom - so stlačeným dusíkom sa dá povrch hlavice ochladiť na -50 až -80°C, čo zníži jej tepelné vyžarovanie 5-10 krát. Pritom okolo hlavice sa po takmer rovnakej dráhe pohybuje niekoľko (kľudne desiatok) ďalších objektov s rôznou veľkosťou a teplotou. IR detektor na útočiacej strele však vidí len a iba "veľkosť" či intenzitu tepelného zdroja, na presnejšiu detekciu teploty objektu zrejme nestačí, už preto, že vo vzdialenosti, v akej sa robí selekcia a výber cieľa (viac ako 100km, 10-15 sekúnd do stretnutia), sú vzhľadom na rozlišovaciu schopnosť optiky všetky potenciálne ciele "bodové".

Uvádzaný príklad AAM má na jednej strane "niečo do seba", na druhej jasne ukazuje limity - "z kilometru vidí a z pár set metrů dokonce jako obrázek/siluetu i s tmavšími a světlejšími místy" - vo vzdialenosti 1km pred bodom stretnutia už musí byť KEM bezpodmienečne na kolíznej dráhe s hlavicou, do stretnutia zostáva asi desatina sekundy a manévrovací priestor KEM je na úrovni rozmerov hlavice (pod 1 meter - typická hlavica je kužel vysoký asi 1 meter, s priemerom 30-40cm). Aj pri lepšej optike a pri rozlíšení hlavice na viac ako 1 pixel na vzdialenosť 10km zostáva na manévrovanie len niečo viac ako jedna sekunda.

Toto je celkom podstatná otázka: Aký veľký je manévrovací priestor KEM pre dobu záverečného manévru 1 sekunda?
Na to by sme museli poznať hmotnosť KEM, ťah jeho pohonu a zásobu paliva - pre jednoduchosť by stačilo zrýchlenie, ktoré je schopný pri manévri dosiahnuť. Pre zrýchlenie 1G (10m/s2) je to kruh s priemerom asi 10 metrov, pre zrýchlenie 5G je to kruh s priemerov 50 metrov. Viac ako 5G však KEM nedosiahne, na to by potreboval veľmi silný motor, už zrýchlenie 1G pri stranovom pohybe vo vákuu, čiste motorom KEM je celkom "sila".
Z uvedeného okrem iného vyplýva, že akýkoľvek KEM či mini-KEM musí byť navedený na kolíznu dráhy s hlavicou či raketou relatívne veľmi presne, s chybou nie viac ako pol kilometra pre zrýchlenie KEM pri manévri 5G a 10-15 sekúnd do stretnutia. Pre menšie rýchlenia KEM je potrebné presnejšie navedenie.
Z toho vyplýva aj druhý vedľajší záver - navedenie nosiču KEM je z pohľadu údajov o cieli a ich požadovanej presnosti potrebnej pre jeho navedenie na útočiacu hlavicu porovnateľné s rovnakými parametrami potrebnými pre navedenie strely s klasickou výbušnou bojovou časťou na vzdušný cieľ v rovnakej vzdialenosti.

Neutrónový žiarič v PRO - neefektívne.
Je síce pekné, zaujímavé a iste aj užitočné, že niekto niekde dokáže vytvoriť koherentný neutrónový zväzok, ale aká je intenzita a hlavne divergencia takéhoto zväzku? Pre lekárske účely mi bohate postačuje 1° - a som za vodou, nádory tým budem likvidovať perfektne.
Pre "bojové účely v PRO" ale potrebujem divergenciu na úrovni zlomku uhlovej minúty a tok neutrónov o štyri či šesť alebo i viac rádov vyššie než pre lekárske, vedecké a väčšinu technických účelov. A potom aj nejaké "bočné laloky" vo vyžarovaní neutrónov, ktoré sa inak neprejavia (sú pod citlivosťou merania) alebo splynú z radiačným pozadím predstavujú smrteľné nebezpečenstvo pre obsluhu a široké okolie takéhoto zariadenia.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Chladenie hlavice pred otvorením jej aerodynamických krytov by sa dalo realizovať aj bez zásoby chladiaceho plynu - vzduch z atmosféry je na rázovej vlne okolo špičky rakety celkom solídne náporovo stlačený, keby sa prepustil malým otvorom pod aerodynamický kryt, zrejme by expandoval a teda chladil hlavicu už na značnej dĺžke aktívneho oblúku nosiča. Na odstránenie pretlaku pod krytom stačí vhodne tvarovaný otvor v prechode kužel-valec a v priestore pod krytom sa vytvorí celkom solídny podtlak.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

Vida, tak to konečně jasně vysvětluje, proč byl potřeba radar jako XBR, ačkoli se bez něj hlavice v principu obejde - to ten si musí vytvořit 3D obrázky všech potenciálních cílů a vybrat, na který se EKV bude navádět.
S tou optikou - nebyl bych až tak pesimistický. Čidlo na Aim-9X má rozlišení 128x128px; rozměrově podobné je třeba čidlo lecjakého dnešního foťáku a to má přitom rozlišení o několik řádů vyšší; změnou materiálů, popř. chlazením by neměl být problém přesunout to z viditelného do IČ spektra a ještě vylepšit rozlišení, takže by EKV mohla mít podstatně lepší schopnosti, ne? Plus, na tak drahém a v málo exemplářívh vyráběném prostředku by určitě šlo využít i ostření do dálky/do blízka - nějak opticky řešená změna zorného úhlu. Potřeby navádět se na předem daný cíl se už ale asi nezbavíme..
Z tohoto hlediska by bylo ideální mít ve vesmíru soustavu dalekohledů, kterými by se daly vylétající hlavice jasně identifikovat a třeba ozářit kódovaným značkovacím laserem v IČ oblasti... Možná by tak šlo použít stávající špionážní družice, nebo mají moc špatnou dráhu a výšku?

Jinak právě kvůli té potřebě zrychlení je IMHO lepší mini-EKV z RIM-161 - menší váha=> větší potenciální hybnost, ne? A napadlo mě, zda by to u normálního EKV nešlo zlepšit třeba pyrotechnicky - odpalovat malé nálože podobně jako na PTŘS "Dragon" a to jen doladit normálními tryskami?

(Začínám mít dojem, že každý krok sice pár věcí vysvětlí, ale vyvolá 3x tolik nezodpovězených otázek)
Odpovědět

Zpět na „Jaderné a kosmické zbraně“