Stránka 3 z 3

PříspěvekNapsal: 16/3/2010, 21:12
od Rosomak
asija píše:"V současné době máš tak kvalitní výbušniny, které se v podstatě vyrovnají atomové náloži" - Eh? Nevim jak to myslis, prinejmensim je tam rozdil ve vyhrevnosti asi 6 radu ;)

No a k čemu Ti těch šest řádů navíc bude (toto je kvantová fyzika, neplatí čím více, tím lépe)? Jádra se dají sloučit jiným způsobem, potřebuješ překonat jen elektrostatické síly, ne dosáhnout vysoké teploty, která je pouze prostředkem k překonání elektrostatických sil (typicky vodík 0,1 MeV, pro různé izotopy je to jiné). Můžeš použít fúzi za studena, kdy potřebnou energii dodáš jiným způsobem, např. laserovým paprskem. A chemické pulsní lasery existují...

asija píše:co se tyce protibukrovych hlavic - jasne ty znam, prave by me zajimalo jestli je mozna nejaka atomova obdoba, kdyz nechces znicit bunkr 10 metru podzemi, ale treba kilometr, treba vybudovany v nejakem vytezenem cernouhelnem, zlatem nebo diamantovem dole.

Na to USA prý použije RUM :razz:

PříspěvekNapsal: 16/3/2010, 21:41
od Alchymista
Vojtenkov/voitenkov kompresor je trhavinou poháňaný systém podobný delu na ľahký plyn,vyskytuje sa v dvoch rozdielnych konfiguráciách:
1) pologuľová, parabolická alebo i kuželová dutina je na "širšom konci" uzavretá kovovou platňou, vo vrchole je vývod do "hlavne" s "ľahkým projektilom". Náložou je kovovová platňa vrhnutá proti vrcholu dutiny a stláča ľahký plyn, ktorý urýchľuje projektil. Dajú sa tak dosiahnuť rýchlost až okolo 50km/s. Pokiaľ je "hlaveň" naplnená napríklad zmesou kyslíku a vodíku, táto detonuje a rázová vlna dosahuje ešte vyššiu rýchlosť, až okolo 70km/s. Tlak blízko vyústenia komory do hlavne môže prekročiť 2-3GPa.
2) dlhá valcová nálož má v strede trubicu naplnenú ľahkým plynom. Pri výbuchu je plyn v strede trubice urýchlený na extrémnu rýchlosť a rýchlosť pohybu rázovej vlny môže dosiahnuť až 50km/s. Je to istým spôsobom ekvivalent superkumulatívnej nálože.
Vojtenko/Voitenko je/bol? ruský fyzik a nápad pochádza z polovice 60. rokov. Jedno zo zariadení prvého typu je i v laboratóriách v Ames.

PříspěvekNapsal: 16/3/2010, 22:30
od asija
rosomak, to dost odbihas od tematu laserova fuze nebo treba fuze iontu urychlenych vysokym napetim, ktera se bezne pouziva jako neutronovy zdroj nema s jadernou zbrani moc co delat. A radsi nezminuj "studenou" fuzi, pokud ty nukleony k sobe nechces pristrkavat klacikem tak musis mit dost velkou rychlost aby se prez ten kopecek prehouply. Ani laser nedela nic jineho nez ze to ohreje. K tomu se 6 nul vyhrevnosti navic docela hodi. Musis toho ohrat dost, cim vic toho ohrejes tim vetsi je to pak rana.
btw. ten laser vypada takhle https://lasers.llnl.gov/ , skuz ho nalozit do tohodle http://4.bp.blogspot.com/_FfkgwPNm3uA/S ... h/MIRV.jpg

wow, ten RUM vypada jak ze zelv ninja :) pak znich vyleze rocksteedy a beepbob a napichnout Putina na nosoroh a Medvedeva na trikrat zatocene kly.

PříspěvekNapsal: 17/3/2010, 00:18
od Rosomak
Ono je spousta cest, ale nedá se říci, která je správná, či technicky nebo politicky možná. Jistě jsi četl o PBFAZ či o sonoluminiscenci.
Také je dobré připomenout, že civilní výzkum se zabývá fůzí především vodíku, armáda zase jiných částic. A to z toho důvodu, že vodíková fůze je udržitelná, armáda takovou fůzi v podstatě nepotřebuje, tu zajímá naopak fůze překotná a krátká, tudíž může využívat takové reakce, které jsou pro civily nezajímavé

Zajímavá je zde problematika tzv. Haló jader (např. 9Li), které mohou být mezistupněm při vytvoření termojaderné reakce s nízkou iniciační energií. V podstatě se může jednat o zažehnutí malého jádra (aby dostačovala iniciační energie), které zabezpečí prostředí pro reakci ostatního materiálu.

Manhatan projekt ukázal, že armáda má oproti civilní sféře ohromné zdroje, tudíž můžeme jen spekulovat nebo používat výsledky pouze civilního výzkumu. Uvažovat ovšem o tom, že armáda neprovádí žádný výzkum, nám vyvrátí již náhled na rozpočet armády.

PříspěvekNapsal: 17/3/2010, 13:37
od asija
Cest je vice ale vsechny prakticke predpokladaji dosazeni stredni rychlosti castic alespon okolo 1keV, protoze potrebujes pouzivat veci ktere jsou a)skaladovat b)prepravova c) vyrabet v dostatecnem mnozsvi za smysluplnou cenu.

Co se tyce halo jader, ty jsou dosti nestabilni, takze je musis vyrabet bezprostredne pri vybuchu, na coz potrebujes spoustu neutronu, ktere nevezmes odjinud nez z jaderne reakce.
Stejne tak si mohl jemnovat mionove katalizovanou fuzi, opet je problem kde najednou vezmes dost mionu s titernou dobou zivota.

Ono tech moznosti zase toli neni elektrostaticke odpuzovani jader roste se soucinem protonovych cisel. Takze pro fuzi jsou relevatni jen ty nejlehci prvky (viz. zivotni cyklus hvezd).

Pincove vyvoje znam predevsim v souvislosti s rengenovymi lasery, ale princip je stejny. Opet potrebujes nejak najednou (s nabeznou hranou v nanosekundach) vyrobit par milionu amper (a teda i par tisic volt, s ohledem na odpor). Jak by sis to predstavoval integrovane v pume?
Nejrealistictejsi co me napada je princip pouzivany u EMP. Expploze/imploze civky s zarodecnym proudovym pulzem, ktera naindukuje (defaktoi jako v dynamu pohybem vodice v magnetickem poli) intenzivni pulz kratce predtim nez se civka uplne znici. Jo tohle uz bych videl realistictejsi zpusob zapaleni H-bomb nez razove vlny.

PříspěvekNapsal: 17/3/2010, 14:54
od Rosomak
Vidíš, sám jsi si odpověděl. Já bych ale sonoluminiscenci nezavrhoval. Potřebuješ udělat bum, ne elektrárnu, která je řádově složitější a energeticky náročnější.
A jestli to jde vcelku jednoduše, tak to bude určitě hodně utajované tajemství (tj. můžeme tu akorát spekulovat), protože to by znamenalo levnou a jednoduchou výrobu oproti klasické atomovce a to žádná velmoc - pokud to má - nemůže připustit (viz ohlášená studená fůze v Nature v roce 2002 a pak její popření s odkazem na chybu měření).
Mrkni sem http://www.sciner.com/Neutron/Neutron_G ... Basics.htm
a sem: http://www-ucjf.troja.mff.cuni.cz/krtic ... onolum.ppt

PříspěvekNapsal: 17/3/2010, 18:05
od asija
hele se snonoluminiscenci az takovy problem nemam, je to taky imploze kavity, stejne jako v protitankovych nalozich, v normalni stepne atomovce. Neni tam koncepcni problem, jen prakticky - stability formujiciho se jettu nejsou neomezene, a v v relane kapaline ty jetty nejsou dost stabilni aby mohly dosahnout tech potrebnych rychlosti kolem 150km/s. Zvlast v malych bublinkach s ultrazvukem. Mozna v nejake idealanejsi kapaline (v nejake huste plazme nebo v Enstein-Boseho kondenzatu) by to udelat slo.

Ale s obligatni studenou fuzi s paladiovou elektrodou na me radsi nechod :)

jinak ty neutronove zdroje na bazi elektricky urychlenych iontu - sam sem je zminoval tak o dva prizpevky vyse.

Re: Jaderné zbraně – Úvod do tématu

PříspěvekNapsal: 27/5/2015, 12:17
od cover72
Vzácný náhled do podoby amerického SIOP (plán nasazení JZ ve válce) z 90. let:

http://www.nytimes.com/1998/03/15/magaz ... -dead.html