Vznik a vývoj Wehrmachtu, Wehrmacht vs. SS

Panzerfaust, pušky, samopaly, granáty, lehké zbraně

Moderátor: Zemakt

Odpovědět
Radar
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 513
Registrován: 24/8/2004, 12:24
Bydliště: Okolo Plzně :-)))
Kontaktovat uživatele:

Vznik a vývoj Wehrmachtu, Wehrmacht vs. SS

Příspěvek od Radar »

Na troskách císařské armády vznikla ozbrojená složka - zárodek Reichswehru o počtu asi 300 000 mužů. Během let 1920-21 už musela Výmarská republika dodržovat ustanovení Versaillské smlouvy a redukovala stavy na 100 000 mužů. Reichswehr (jak se tato složka nově jmenovala) v této době velice často zasahoval při nepokojích a potlačoval separatistická hnutí v Bavorsku a Sasku. Přesto byl přísně apolitický a poslouchal pouze svého velitele von Seckta. Celkem to bylo asi 7 divizí pěchoty a 3 kavalerie.
Armáda byla zbavena veškeré těžké techniky, a to včetně dělostřelectva. Z těchto 100 000 mužů vznikl později neuvěřitelně kvalitní kádr Wehrmachtu. Většina z těchto vojáků to dotáhla až na vyské posty (pokud ovšem válečné běsnění přežila). V lednu 1921 byl např. Heinz Guderian pouze velitel roty. V roce 1944 byl kromě funkce generálního inspektora tankových vojsk pověřen řízením záležitostí náčelníka generálního štábu pozemní armády a podobný osud měla většina z oněch 100 000 mužů.

Zhruba od roku 1927 už Německo bez skrupulí porušovalo jeden článek Versaillské za druhým a na začátku roku 1935 disponoval Reichswehr cca 280 000 muži v aktivní službě. 16. března 1935 Blomberg předložil vládě dekret o Wehrmachtu a nastal přerod Reichswehru na Wehrmacht. (Na základě paragrafu 3 tohoto zákona "nejvyšším velitelem Wehrmachtu je führer a říšský kancléř. Pod nejvyšší autoritou führera velí Wehrmachtu ministr války, který je jeho vrchním velitelem").

Vzniklo OKW, OKH, OKL a OKM.

OKW (Oberkommando der Wehrmacht) - vrchní velení Wehrmachtu, které se skládá ze tří složek:

· OKH (Oberkommando des Heeres) vrchní velení pozemní armády

· OKL (Oberkommando der Luftwaffe) vrchní velení leteckých sil

· OKM (Oberkommando der Kriegsmarine) vrchní velení válečného námořnictva

Toto členění, na první pohled bezproblémové ovšem v zběsilém boji o moc a rivalitě jednotlivých složek, nebylo dodržováno a mnohokrát se stávalo, že OKW nevědělo co dělá OKH a naopak. Pro některé složky bylo například překvapení i provedení invaze do Norska.

Každý voják Reichswehru respektive později Wehrmachtu mohl zastávat (a byl na to řádně cvičen) funkce o jeden až dva stupně vyšší. Byl kladen důraz na samostatnost, iniciativu a rozhodnost. Vlivem tohoto měl Wehrmacht velice kvalitní poddůstojnictvo - nejdůležitější to článek každé armády.

Wehrmacht a SS

Vztah těchto dvou složek byl v prvních letech nacistického Německa paradoxně nijaký. Musíme si uvědomit, že tehdější SS měly jinou formu organizace a zejména plnily jiné úkoly, které se nekřížily se zájmy Wehrmachtu.

Byly tu tzv. Algemeine SS, nekasernované a neozbrojené jednotky formované na principu územního členění. Tzv. Wachverbände, později Verfügungstruppen měly pár pluků a ty sloužily především jako ochranka Hitlera a nic zatím nenasvědčovalo, že tomu bude kdy jinak. SS v čele s Himmlerem ani nijak moc netlačilo na zvyšování počtu bojových kádrů. To se ovšem změnilo začátkem války, kdy polské kampaně se již účastnily elitní jednotky čerstvě vzniklých (přejmenovaných) Waffen SS. Nastala zuřivá potřeba nových vojáků a zbraní pro tyto přírůstky. Teď ovšem zasáhl mocně Wehrmacht. Chtěl garanci jedinné ozbrojené vojenské složky v Německu. Tu nedostal a tak se rozhodl SS škodit jak nejlépe uměl. Předně důsledně odváděl mladé muže a specialistům později dával razítko "Nesmí být převelen k Waffen SS". Wehrmacht také prosadil zákaz náboru do SS pomocí rádia a pomocí normálního náborového systému. Nedostatek mužů řešil SS - Hauptamt velmi podivným způsobem.

Vznikly dvě nové divize SS Panzer-Division "Totenkopf" a SS Polizei-Panzergrenadier - Division.

Již podle názvu je jasné kde Himmler tyto odvedence sebral. Vyčistil strážní budky koncentračních táborů a policejní stanice což mu dovolovalo ihned zformovat dvě divize. Aby to ale nebylo tak jednoduché, Wehrmacht prohlásil, že spotřebovává veškerou zbrojní kapacitu Říše a rozhodně nemůže uvolnit ani jednu zbrojní továrnu pro SS. I teď si hospodářská správa SS věděla rady. Projevila zájem o zbraně ukořistěné v anexovaných státech, především ČSR a v západní Evropě. Proto jsou u Waffen SS tak často vidět MG -37 (t) MG-26 (t), pistole vz. 24 a další např. belgické zbraně. Wehrmacht neměl z důvodu kompatibility a horších parametrů o tyto zbraně zájem.

Co se týče vycvičenosti vojáků Waffen SS byly zde diametrální rozdíly. Vezmeme li to odshora dolů, pak vyšší důstojníci působící ve štábech bojových jednotek SS neměli takřka žádné zkušenosti s vedením operací. To stejné platí o poddůstojnictvu, které bylo absolutně bez bojových zkušeností. Mužstvo, dobovolníci mělo velice dobrou morálku. Toto by snad mělo platit univezálně, s výjimkou prvních tří divizí, které byly určitě elitnější než zbylých 35 divizí. Vojáci WH si z divizí Waffen SS dělal srandu, že jsou to skvělé útvary pro pěší přesuny (v tom byly Waffen SS opravdu dobří), ale po dosažení cíle je prý lepší počkat na Wehrmacht a nezahajovat boj. Pokud je boj zahájen mají Waffen SS neskutečné ztráty právě z důvodů neschopnosti poddůstojnictva. Fáma, že vyšší ztráty zbraní SS byly způsobeny jejich umísťováním do nejtežších úseků není pravdivá (bavíme se o prvních letech války).

Toto vše se změnilo po prvních válečných letech, kdy tvrdé nasazení jednotek SS na východní frontě smazalo počáteční rozdíly a jednotky získaly poddůstojnictvo s bojovými zkušenostmi. Po prvních prohrách a ústupech na východní frontě a zejména po atentátu na Hitlera v roce 1944 se situace trochu obrátila, Waffen SS byly preferovány a mnohdy právem. Přednostně dostávaly moderní tanky apod.

Píši toto všechno z hlavy, takže prosím omluvte sloh a celkovou neuspořádanost textu. Vlastně ani nevím co v této sekci pořádně psát. Důvodem vzniku této kapitoly byla snaha zabránit zaměňování Wehrmachtu a SS.

Obrázek
ObrázekObrázekObrázek

Neruš nepřítele, když dělá chybu …
( Napolen )
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Myslím, že velení a řízení celé německé válečné mašinérie nebylo úplně nejlepší z hlediska nejvyšších organizací.

Píšeš, že vzniklo Oberkommando der Wehrmacht (OKW) - vrchní velení Wehrmachtu, které se skládalo ze tří složek:

- OKH (Oberkommando des Heeres) vrchní velení pozemní armády
- OKL (Oberkommando der Luftwaffe) vrchní velení leteckých sil
- OKM (Oberkommando der Kriegsmarine) vrchní velení válečného námořnictva

Toto členění, na první pohled bezproblémové ovšem v zběsilém boji o moc a rivalitě jednotlivých složek, nebylo dodržováno a mnohokrát se stávalo, že OKW nevědělo co dělá OKH a naopak.

Rivalita je někdy dobrá věc, ale někdy je spíše ke škodě. Jak známo nacistický režim prosazoval tzv. vůdcovský princip, tedy řízení organizace schopným jedincem, ovšem řídili tyto organizace vždy schopní lidé ochotni ke spolupráci, schopni týmové práce?? Například Spojenci měli podobnou strukturu velení, ale dokázali mezi sebou lépe spolupracovat, nutno říci, že v čele asi nestál nějak geniální velitel Dwight David Eisenhower, ale za to uměl naslouchat, nerozhodoval se na základě intuice, nýbrž důkladné analýzy, dal na rady odborníků a bojové operace řídil v součinnosti s ostatními složkami. Válečných porad se účastnili velitelé od letectva, námořnictva, tankových vojsk apod.

Zatímco u Němců představoval Oberkommando der Wehrmacht v podstatě Hitler s pobočníky Keitelem a Jodlem, Němci neměli tak těsnou součinnost s letectvem jako spojenci (ovšem dáno i početním stavem Luftwaffe) a Goering byl muž sporných kvalit (např. tvrdil, že jeho Luftwaffe je schopna zásobovat obklíčená vojska ve Stalingradu, což byl hrubý omyl). Co se týče námořnictva tak to bylo vcelku nezávislé, u spojenců byla těsnější spolupráce neboť se účastnili námořních a obojživelných operací.

Ovšem známé jsou spory komu bude patřit letadlová loď, neboť Hermann považoval všechno co létá za svůj cirkus. Někdy je zajímavé číst jak spory a rivalita mezi jednotlivými vůdci ovlivnila neblaze tak důležité historické události, jak se jednotlivý frajtrové nedokázali ani v zásadních vojenských otázkách sjednotit a místo globálního pohledu uplatňovali jen pohled ze svého písečku.

Co se týče problému Waffen SS a Wehrmachtu, je faktem že u Waffen SS byli dobrovolníci, kterým nelze upřít zanícení a bojového ducha - to lze říci není u vojáka na škodu, když nejsou až moc horlivý - zde je nutné, aby je usměrňovali do patričných mezí jejich velitelé - problém je ten, kdy i veliteli jsou "horké hlavy". U SS však k tomu všemu ještě přistupovala nacistická a rasová ideologie. Hitler si dobře uvědomoval, že ne všichni důstojníci Wehrmachtu jsou oddáni nacionálnímu socialismu, v SS mimo jiné viděl zásobárnu kádrů, kteří by byli schopni ideologicky nespolehlivé důstojníky nahradit. SS měly být oporou režimu.

Co se týče vysokých bojových ztrát, lze s tím souhlasit, že SS neměla tak důvtipné velitele, i když z Reichswehru jsem přešli "Papa" Paul Hausser nebo Felix Steiner, a uskupení pod vedením Haussera na počátku roku 1943 u Charkova bylo velice efektivní.

I když na počátku války byly ztráty způsobeny horlivostí a nezkušeností velitelů postupem času se situace začala zlepšovat, lepší výcvik i zbraně, ovšem od roku 1944 začaly být ztráty u Waffen SS způsobovány tím, že byly často nasazovány na nejtěžší úseky fronty, proti přesile či se bily jako zadní voje.

Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pěchotní výzbroj“