Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Odpovědět
Uživatelský avatar
Guderian
četař
četař
Příspěvky: 68
Registrován: 5/7/2013, 23:34
Bydliště: Hradec Králové

Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od Guderian »

Dobrý den. Zajímalo by mě, jak to bylo s rozpadem československého zbrojního průmyslu po roce 1989. Často se setkávám s názory, že zkrátka nemohl obstát v západní konkurenci, ale to se mi nezdá - s dobrým vedením by snad nebylo tak těžké změnit podmínky ne? Na druhou stranu často slýchám, že s tím měl co dočinění Havel, protože chtěl náš zbrojní průmysl zničit a zavděčit se tak západu. Sám o této problematice nic nevím a moc se mi nechce to dlouze hledat, takže se zeptám profíků. :) Díky.

P.S. Za odkazy na stav našeho průmyslu před a po revoluci a dnes budu vděčný. :)
Válka je hrozná, nepřípustná, ale ještě hroznější a nepřípustnější je otroctví. - Karel Čapek

Kde je zákon v rozporu s morálkou, tam stojí občan před krutou volbou: jestli má ztratit smysl pro morálku, nebo úctu k zákonu. - F. Bastiat
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od jersey.se »

Vždycky jsem tvrdil že to bylo obojí. Ano, existovalo několik odvětví, která byla konkurenceschopná, ale tak pak příliš neobstávala cenově, protože bolševik byl s efektivitou vždycky na štíru. U ostatních se zkrátka naplno projevilo zastavení vývoje (bolševik ve funkci nechtěl mít problémy a zavádění změn je riziko). Stačí se podívat co koncem 80tých let díky tomu produkovala Škodovka, Tatra a Liaz, v zbrojním průmyslu to bylo dost podobné. Bylo zkrátka jen málo provozů, které mohly přejít relativně snadno na tržní ekonomiku, některé výrobky byly bez centrálního plánování a směny za pomeranče a banány nebo na "dluh" zkrátka najednou neprodejné. Například vím že plzeňská Škodovka měla možnost exportovat své jinak konkurenceschopné dvousystémové elektrické lokomotivy, ale cena byla kupodivu příliš vysoká i přes nepoměrně levnější pracovní sílu v tehdejší ČSFR.
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Uživatelský avatar
Horny
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 263
Registrován: 31/12/2010, 23:17
Bydliště: terra ignorata

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od Horny »

Teda Heinzi, ty máš opravdu talent pokládat jednoduché otázky na témata, která by bez problémů vydala na diplomovou práci. Jakou odpověď vlasně čekáš? Sám jsem si říkal, že téma našeho zbrojního průmyslu po sametové revoluci by chtělo zpracovat, ale dokud se jej neujme někdo zdatnější, říkám si že by možná bylo lepší nechat to zatím ležet. Takhle tu vznikne akorát flejm jak okolo Mnichova 38, nebo poválečného divokého odsunu sudeťáků.
Pokud tě téma opravdu zajímá, stačilo se zeptat strejdy Googla, tak třeba mě před pár dny vyplivnul tohle:
http://www.militaria.cz/cz/clanky/zbran ... zidel.html

Článek sice není úplně dokonalý v tom smyslu že neodpovídá například na moje konkrétní otázky typu - "Jak velkou faktickou odpovědnost měl Havel doopravdy?" (třeba tohle je jen okrajově zmíněno) či "Jak se na pádu našeho průmyslu podepsal konec studené války provázený všeobecným snižováním zbrojních výdajů a přebytkem levných výrobků z posledních dekád ve skladech?" atd. ; nicméně i tak je značně přínosný a poučný. Před zakládáním nových vláken doporučuji hledat.


jersey.se - Tak takový smířlivý postoj k Havlovi jsem u tebe ještě neviděl.. :D :up:
Obrázek

Star Trek
* 1965
+ 2009
Bublifuk
praporčík
praporčík
Příspěvky: 353
Registrován: 2/9/2008, 16:20
Bydliště: Praha

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od Bublifuk »

Guderian:
finanční objem zbrojní výroby v r.1986: 29,3 mld Kčs, (11,5 ČSR; 17,8 SSR)
podíl na celkovém objemu výroby v ČSSR: 3%, /ČSR 2%, SSR 6%/ na strojírenské výrobě celé ČSSR 11%
cca 100 podniků se zabývalo zbrojní výrobou z toho v ČSR 60.
Zaměstnáno cca 73.000 osob + 70.000,- ve výrobě související /např. výstroj atd./
v období 1984-1988 byla ČSSR 7. největším exportérem zbraní na světe.
Po r.1990 cca do 1995 došlo např. k poklesu počtu zaměstnanců o takřka 80%, pokles výroby i exportu dosáhl cca 90%. Objektivně asi hlavním důvodem byl rozpad Varšavské smlouvy, která předtím odebírala 50-60% zbrojní výroby z ČSSR, spojený s poklesem odběrů armádou, která brala cca 20% - v r. 1989 bylo na investice do nákupu výzbroje vyčleněno 40% rozpočtu MNO, v r.1992 již pouze 10%.
Jinak to o Havlovi a jeho podílu na útlumu zbrojního průmyslu na Slovensku jsou pouze řeči.
Vládnucí KSČ již v r.1987 rozhodla, že v další pětiletce dojde k /neuvěřitelnému/ útlumu zbrojní výroby v ČSSR - konkrétně měla být zcela zastavena výroba tanků i BVP a utlumeny i ostatní produkce. Celkově měla zbrojní výroba poklesonout o - a teď se držme - 85-89%(!!!) a to do konce roku 1992. Souviselo to hlavně s mezinár. situací. Zbrojní výroba měla být převedena na civilní sektor, zejména na zboží, jehož nedostatek vytvářel nespojenost občanů a tudíž potenciální problémy. K prvním omezením došlo ještě před listopadem 1989, ostatně onu 7. příčku mezi exportéry už v r.1989 neudržela (tuším klesla na 11. a ten pokles by ve světle shora uvedeného výrazně pokračoval).
ČSFR tak pouze realizovala program KSČ týkající se zbrojní výroby a pokračovala v již zahájeném procesu. Bohužel ke konverzi na civilní výrobu v podmínkách tržního hospodářství již až na výjimky nedošlo, přestože na to i po r.90 byly vyčleněny prostředky ze státního rozpočtu. Jejich objem byl však výrazně nižší, než jaký plánovali komunisté a už byly otevřeny trhy. Prostě už to nemělo šanci.
zdroj: hlavně prof. Ing. Ladislav Ivánek - Ekonomické aspekty konverze české (českolovenské) zbrojní výroby: Mám pouze vytištěný scan, a ještě bez data vydání a nakladatelství, ale zkus si to zadat do vyhledávače, třeba to někde najdeš.
Obrázek

Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce Tě zabijí novým způsobem.
W.Rogers
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od Lord »

To je složitější. Havel svým „požehnáním“ měl taky určitý vliv. Například jsme přestali obchodovat s „teroristou“ Kaddáfím. Ten by přitom dobře platil a zbrojní fabriky by se na tom mohly přiživit.
Mnohé způsobil rozpad RVHP, a dále s přechodem na tržák neměly podniky peníze, cash-flow, banky jim napálily vysoké úroky. To byl šokový přechod, a nejen pro nás, ale také ostatní země bloku, kam jsme exportovali. V roce 1992 došlo k poklesu zbrojní výroby o 80% v České republice a dokonce o 90% ve Slovenské republice.

Například Závody těžkého strojírenství v Martině byly kdysi mamutím podnikem s 15 tisíci zaměstnanci. Komunisti se pravidelně chlubili, kolik se tu vyrobí dieselových motorů a lokomotiv. Už se ale nepsalo o tom, že podstatnou část výroby v Martině tvoří tanky. Trh pro československé tanky byl v arabských zemích – Irák, Libye, Egypt a podobné státy.

:arrow: Jednoduše omezování zbrojní výroby v Československu bylo náhlé a probíhalo ve velkém množství. Zachování kapacit zbrojního průmyslu záviselo hlavně na rozsahu, zaměření a možnostech exportu. Přeorientovat se ze dne na den nebylo možné. Ale o pistole byl zájem víceméně pořád, to je příklad zbrojovky v Uherském Brodě.

V návaznosti na tento pokles začalo docházet ke konverzi zbrojního průmyslu na civilní výrobu. Předpoklad, že se podaří najít mezery na trhu, se většinou nepotvrdil. Dřívější preferování vojenské výroby před soukromou mělo za následek, že některé výrobky nebyly dostatečně inovované, a tak v rámci světového trhu konkurence neschopné a v mnoha případech nebylo možné konkurovat ani cenou.
Firmy se svými výrobky narazily na nabídku zavedených výrobců a obsazený či západním výrobkům otevírající se trh. Nejvíce utrpěli Slováci, to bylo spojeno, jak říkají ekonomové se strukturálními změnami.

Do toho přišla privatizace, která zasadila průmyslu poslední ránu. Zbrojovky byly zařazeny do obou vln kupónové privatizace. U některých podniků byl určitý podíl ponechán ve fondu národního majetku a předpokládalo se jeho pozdější odprodání zahraničnímu investorovi.

Průběh prvních dvou kol první vlny kupónové privatizace ukázal, že o většinu zbrojních podniků byl zpočátku menší zájem, a to zejména na Slovensku. Výjimku tvořily v České republice podniky Blanické strojírny, Sellier a Bellot Vlašim a Česká zbrojovka Uherský Brod, které se pro velký zájem dostaly již v 1. kole do převisu poptávky nad nabídkou. Zbrojní fabriky byly většinou dobře technicky vybavené s odpovídající technickou základnou, a disponovaly kvalifikovanou pracovní silou.
Většina zbrojních podniků byla nasazena do druhé vlny kupónové privatizace. V této fázi se však již uskutečňovaly i jiné formy privatizace, než byla ta kupónová. Mezi nejdůležitější podniky zařazené do této vlny patřila Tesla Pardubice, Explozia Semtín a Pal Magneton Kroměříž.

U Tatry šlo hlavně o vynikající podvozky do terénu. Nebo obrněný transportér OT 64 SKOT. Na podvozku TATRA 810 a později TATRA 815 byl vyráběn raketomet vz. 70 a domácí konstrukce byla rovněž samohybná kanónová houfnice DANA. Vynikající výsledky byly dosaženy ve výrobě a vývoji radiolokační techniky. TAMARA by se chytla světově, zájem o ní byl, ale zakázali jí vyvážet.

Zdroj: Výcuc z diplomové práce
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17777
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od skelet »

Jak říká Jersey pravda je někde uprostřed. Odhlédneme-li od politického zavržení některých států hraje zde výrazný fakt i to, že v onen okamžik dochází k ukončení Studené války, a tím také došlo k větší nabídce zbraní, než jaká byla poptávka. Zákazník si mohl rázem vybrat zda-li si koupí tank z novovýroby nebo z vojenských přebytků. U většiny výrobků ČSSR/ČSFR pak dochází k tomu, že novovýroba nemá krom vyšší cenovky žádnou jinou přidanou hodnotu proti výrobkům z vojenských přebytků. Tam kde tato přidaná hodnota byla se výroba udržela mnohdy dodnes (ČZ Uherský Brod, Tatra, Aero atd.).
ObrázekObrázekObrázek
Daemon_The_Dark
Příspěvky: 7
Registrován: 1/5/2013, 21:23

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od Daemon_The_Dark »

Zkus kapitolu Obranný průmysl v téhle knížce, je docela dobrá:

http://www.mocr.army.cz/assets/multimed ... 9_2009.pdf
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od Lord »

Ještě k otázce Havla … někdo píše, že to je mýtus, částečně ano, na druhou stranu určitý vliv měl. Jsou známé jeho „etické (pravdoláska) řeči“. Např. napsal: „Mír neohrožují zbraně jako takové, ale lidé, kteří je konstruují, instalují a jsou ochotni je použít.“
Bublifuk píše:Jinak to o Havlovi a jeho podílu na útlumu zbrojního průmyslu na Slovensku jsou pouze řeči.
Bublifuku, to máš pravdu, že se na Havla kydá vše možné 8-) , hlavní problémy byly jinde, ale i tak mi vychází, že 20 % těžké zbrojní výroby šlo spasit, jenže nebyl moc zájem, museli by jsme vyvážet i do Libye.
Nyní už můžeme, změnil se režim, a není to vůbec krizová oblast :lol: Více na http://www.armadninoviny.cz/ceske-zbran ... libye.html
V Egyptě pak trh převzali amíci, atd. Podle Vaška měl zavládnout mír na světě, nové uspořádání bez zbraní, jistě chvályhodné, problém byl jen ten, že to ostatní nerespektovali, a my jsme vyklidili jen trhy.

Něco je možné vytáhnout i z jeho projevu ke kongresu USA v roce 1991
Před časem jsem dostal od některých vašich kolegů dopis vyjadřující znepokojení nad vývozem československých zbraní. Veřte mi, že není cílem mým ani československé vlády vyvážet těžké zbraně, zejména do krizových oblastí, a už vůbec ne do zemí, které jsou tak či onak spjaty s mezinárodním terorismem či diktátorskými praktikami. Problém je v tom, že Československo po desetiletí patřilo k hlavním světovým zbrojnicím a že konverzi této výroby nejsme schopni provést sami a ze dne na den. Konečně nezvyklá otevřenost, s jakou se o obchodu se zbraněmi u nás mluví, dokazuje nejen rozsah a tíhu problému, ale také nejlepší vůli jej řešit. Sám jsem několikrát řekl, že jakýkoli tlak na nás považuji nikoli za nepříjemný, ale naopak za užitečný - aspoň naší zbrojařské lobby soustavně ukazuje, že v jistých věcech nemůžeme strkat hlavu do písku.
Zdroj: www.vaclavhavel.cz

Pravdou je, že jako prezident neměl na to sice přímé kompetence, ale měl určitou autoritu a vliv, či okolo podobně smýšlející osoby, např. ministra zahraničí „topiče“ Jiřího Dienstbiera. Samozřejmě existovaly hlavně jiné objektivní skutečnosti. Přesto po roce 1989 v diskuzích převážily především otázky etiky a s ohledem na další vývoj i zřejmě ovlivnění ze strany států chránících zájmy vlastního obranného průmyslu. Rádi jsme se po vzoru USA přidávali k uvalení mezinárodního embarga na režimy, s kterými jsme dříve obchodovali.

Za mnohé vděčíme hlavně Gorbačovovi. Přitom Slovensko bylo na zbrojní výrobě závislé více a omezení pro něj znamenalo katastrofu. Dobrá, zajímavá čísla, údaje, šlo by vytáhnout.
Daemon_The_Dark píše:Zkus kapitolu Obranný průmysl v téhle knížce, je docela dobrá.
Jo to máš pravdu :up: Níže jsem si dovolil citovat vybrané pasáže.

Dočasná snaha řešit tento nepříznivý vývoj, který měl dopad zejména na slovenské zbrojní podniky, vytvořením tzv. vývozního fondu speciální techniky, byla z dlouhodobého hlediska neúnosná. Tento fond byl založen na odkoupení neprodané produkce (první komoditou se staly tanky) federativním státem a uhrazením z jeho rozpočtové rezervy. Úspěšné nebylo ani stranické jednání na nejvyšší úrovni se sovětskými představiteli v průběhu návštěvy M. Gorbačova v Praze v r. 1989, v jehož průběhu tehdejší československé vedení požadovalo, aby SSSR odebral v letech 1991–1995 smluvně dohodnuté množství zbraní různého druhu. Na podzim téhož roku však došlo k pádu československého komunistického režimu, urychlil se rozpad celého sovětského bloku a tím de facto i jeho zbrojního trhu.

V ČSFR se většina produkce, zejména těžkých konvenčních zbraní, koncentrovala na Slovensku, kde bylo rozmístěno přibližně 70 podniků se zbrojní výrobou (více než dvě třetiny celkového československého obranného průmyslu), včetně subdodavatelských závodů, které zaměstnávaly přibližně 100 000 osob. Zbrojní výroba představovala více než 70 % produkce celého slovenského strojírenství a stala se rozhodujícím odvětvím tvorby národního důchodu (asi 40–50 %).
V ČR byla zbývající, přibližně jedna třetina, zbrojního průmyslu orientována zejména na výrobu ručních a lehkých zbraní, munice, radiotechnických zařízení, cvičných letounů, terénních automobilů, ochranných prostředků proti zbraním hromadného ničení apod. V české letecké firmě AERO Vodochody se v letech 1953–1972 vyrobila také většina proudových letounů typu MiG. V letech 1984–1988 vyvezlo Československo zbraně celkem za 2,7 mld. USD a zařadilo se tak na sedmé místo mezi světovými exportéry zbraní.

Z celkové tehdejší československé zbrojní produkce směřovalo do zemí sovětského bloku (včetně SSSR) okolo 80 % dodávek. V poválečném období dosáhla československá vojenská produkce největšího rozsahu v r. 1987, kdy představovala asi 29 mld. Kčs. Její podíl na celkové průmyslové výrobě činil téměř 3 % (v ČR 2 % a v SR 6 %) a na produkci strojírenství 10–11 % (v ČR 6 % a v SR 24 %). Na výrobě zbraní se podílelo více než 100 podniků, z nichž cca 60 se nacházelo v ČR.

K oslabení českého zbrojního průmyslu přispěla rovněž často neuvážená privatizace zbrojních podniků. Zvláště výrazně se to projevilo v elektronickém průmyslu, kde v důsledku privatizace jednoho státního podniku – TESLA vzniklo několik malých nezávislých a soukromých společností. Negativním důsledkem tohoto kroku byla velmi omezená konkurenceschopnost nově vzniklých malých společností s většími mezinárodními výrobci v dané oblasti.
Došlo rovněž k překotnému prodeji řady vojenských opravárenských podniků s jejich unikátními technologiemi nebo výrobními linkami, které měly pro obranu státu strategický význam (vytunelování).


Ke konci prezidentování Havla, možná jen náhoda, se začalo roztříštěnému zbrojnímu průmyslu více dařit. Vliv na to měly různé koordinační aktivity. O český vojenský materiál vzrůstal znovu postupně zájem ve světě.

Nejvíce se vyvážely pistole a revolvery, pružinové, vzduchové a plynové zbraně, dále střelné zbraně na explozivní náboje a munice. Zahraniční zájemci projevovali také zájem o radary, nákladní vozy, ruční zbraně nebo speciální vojenské oděvy. Např. opravárenský podnik VOP 26 Šternberk modernizoval bojová vozidla pěchoty a transportéry pro švédskou armádu. Kopřivnická Tatra si udržela schopnost výroby nákladních terénních automobilů, tankových tahačů a ve spolupráci s Pragovkou...

Guderiane, stačí pročíst, kdyby jsi měl pak dotaz napiš, probereme.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
seabee
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3621
Registrován: 18/7/2013, 18:59

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od seabee »

Zdá se mi pánové, že opomíjíte hlavní důvod devastace ČS zbrojního průmyslu a to podpis smlouvy o omezení konvenčních zbraní v Evropě (CFA) v listopadu 1990. V jejím důsledku bylo od mysu Cabo da Roca po Ural "uvolněno" 52.000 kusů těžké výzbroje, z toho tak polovina tanky a BVP. Kolik z toho našlo zákazníky ve třetích zemích ví jenom pámbu, GRU a CIA. Za této situace asi nikdo nebyl ochoten kupovat novou výzbroj, když mohl nakupovat vyřazovanou za cenu šrotu.

Druhý důvod byla skutečnost, že naši tradiční zákazníci, Egypt, Sýrie, Irák, Libye atd. nám byli dlužní obrovské sumy, které byly prakticky nedobytné. Arabští soudruzi naše dodávky považovali za víceméně internacionální pomoc, když za nás nesli na bedrech břímě boje s imperialismem....

V. Havel v tom asi sehrál minimální roli - kdyby Slováci měli solventního zákazníka, tak by nikoho neposlechli, stejně jako to udělali v případě Gabčíkovo-Nagymároš.
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od Lord »

A dneska není nic na dluh? Každej taky hned neplatí kešem, ale půjčuje si. Řecku se velká část dluhu dokonce odpustila. Libye tehdy dlužila asi kolem 165 miliónů dolarů, což jsou zhruba tři miliardy korun, ale průběžně splácela v librách. Důležitý je, aby se „byznys motal“. Jen v 70. letech činil zbrojní vývoz do Libye přes 4 miliardy korun. Jen uvedu, že pozůstalým po „Lockerbie“ zaplatila celkem 2,7 miliardy dolarů odškodného!
Chci tím říct, že rozpad soustavy RVHP prostě vše zhatil, dále by se nám dluh určitě lépe vymáhal, kdyby spolupráce pokračovala. Možná by to nebyla okamžitá pomoc, a máš pravdu, že je otázkou zda by to šlo hned spasit, i to upozornění na obrovské sovětské rezervy, jsem zapomněl uvést. Aspoň je vidět, že prostě Gorbyho by měli blahořečit :down: Státy jako Egypt a Irák jsem zase tak podrobně nezkoumal, ale Saddám měl taky ropu a přístup k valutám.
Ostatně Libye je stále velkým zásobovačem zbraní do míst, jako jsou Mali anebo Sýrie. Neděje se tak ale z nějakého centra, zbrojní exporty organizují jednotlivá libyjská města. Kaddáfího arzenál patřil kdysi na Blízkém východě k největším.
Ono šlo i o údržbu, protože Libyjci tomu moc nehověli, to je problém hlavně u těžších zbraní.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
freeman
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 237
Registrován: 13/5/2006, 18:55
Bydliště: slovakia - absurdistan

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od freeman »

Keď už ste u toho havla tak môj otec mal na starosti úpravu bvp na tzv havlove tigre
Now it's all over and I'm standin' pretty
In this dust that was a city
If I could find a souvenir
Just to prove the world was here....
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Havlův tygr

Příspěvek od Lord »

To jsem si musel najít co to je :lol:
Věž byla oproti vozu méně odolná a byla mechanicky otáčena, což zpomalovalo efektivitu střelby. Tato přestavba byla oficiálně nazvána jako OT–90, neoficiálně se tomuto obrněnému transportéru přezdívalo „Havlův tygr“.
http://cs.wikipedia.org/wiki/OT-90

Obrázek

A proč to? BVP-1 podle kritérií sovětsko-americké smlouvy o odzbrojení patřilo mezi lehké tanky, jejichž počty se měly snižovat. Velení Československé armády se však nechtělo vzdát dobrých bojových vozidel a přemýšlelo jak se vyhnout jejich likvidaci. Protože času na nějaké přemýšlení bylo zoufale málo, rozhodli se z BVP-1 prozatím odstranit jen věže a zakrýt plachtou. Později prý v nějakém opravárenském podniku zkusili na místo původní věže namontovat věž z OT-64, na kterou se tehdejší smlouva nevztahovala. Vzhledem k tomu, že to bylo konstrukčně možné, vzniklo OT-90.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od Alchymista »

... ktoré touto úpravou stratilo napríklad schopnosť plávať, kvôli posunutému ťažisku a barycentru.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od kopapaka »

..což bylo později vyřešeno při modernizacích. Pokud se nepletu, tak na věži přibylo přídavné pancéřování a myslím, že i IČ reflektor. Díky dalším úpravám to už dokonce plave...

Lord: rozhodně to nebylo kvůli tomu, že by je snad Západ považoval za lehký tank. Podle smluv je za BVP považováno vozidlo pro dopravu pěchoty se zbraní o ráži větší než 20 mm ( včetně ) a tehdejší ČSR měla BVPéček o dost víc. Kromě zachování vozidel tak byla vyřešena náhrada starších OT-62 a částečně i OT-64.
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od Pátrač »

Byl to krám a my jsme tomu říkali Havlovo BVP.

Byl to stejně mizera.

Jeden den navštívil 1. tankovou divizi a rozplýval se jak je to skvělý svazek a za 14 dní podepsal její kompletní zrušení. NATO prostě takový vycepovaný a vyzbrojený svazek u svých hranic nechtělo a bylo tedy potřeba poslouchat. Úpadek zbrojního průmyslu naší země byl tedy mimo jiné dán i tím, že došlo k totální destrukci armády, která byla postupně zbavena těžkých zbraní a tedy zmizel pro naše zbrojaře i domácí trh.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od kenavf »

Aké kroky musel urobiť "západ" v rámci znižovania stavov.Jeho zbrojný priemysel to nepostihlo?Videl som v Nemeckú viaceré opustené kasárne a letiská.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od Lord »

Pátrač píše:Jeden den navštívil 1. tankovou divizi a rozplýval se jak je to skvělý svazek a za 14 dní podepsal její kompletní zrušení. NATO prostě takový vycepovaný a vyzbrojený svazek u svých hranic nechtělo a bylo tedy potřeba poslouchat. Úpadek zbrojního průmyslu naší země byl tedy mimo jiné dán i tím, že došlo k totální destrukci armády, která byla postupně zbavena těžkých zbraní a tedy zmizel pro naše zbrojaře i domácí trh.
Už jsme nechtěli „sovětskou výzbroj“, a měli se přizpůsobit holt NATO. Totálně se narušila naše vlastní obranyschopnost - přitom by to stálo méně než "transformace a mise Afghánu". Snižování výzbroje a další, prostě byl to rychlý mix různých událostí a nařízení, který mohl vést jedině ke kolapsu a byl to zřejmě cíl, „staré“ nahradit „novým pojetím“.
Tehdejším ministrem obrany byl Havlův přítel „chartista a žid“ Luboš Dobrovský, poté jeho kancléř, paradoxně i velvyslanec v Rusku s ostrými protiruskými postoji, kde dál kázal o zabránění vpouštění ruských firem do českých podniků, proti „touze po obnově Sovětského impéria“, atd.
kenavf píše:Aké kroky musel urobiť "západ" v rámci znižovania stavov. Jeho zbrojný priemysel to nepostihlo? Videl som v Nemeckú viaceré opustené kasárne a letiská.
To Ti přesně komentovat nebudu, možná je to taky částečně postihlo, ale na druhou jím rozpad východního bloku umožnil expandovat na tamní trhy, takže se jím to rozhodně vyplatilo. Pohlcení NDR, hlavně to těžce postihlo "východní Němce".
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od t.hajek »

„chartista a žid“ Luboš Dobrovský - to má být co ? Morální hodnocení?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
freeman
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 237
Registrován: 13/5/2006, 18:55
Bydliště: slovakia - absurdistan

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od freeman »

Raz tu k tomu havlovmu tigru napíšem niečo viac, otec o tom vie podrobnosti. Je to dosť tragikomické rozprávanie.
Now it's all over and I'm standin' pretty
In this dust that was a city
If I could find a souvenir
Just to prove the world was here....
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Rozpad zbrojního průmyslu po r. 1989

Příspěvek od Lord »

Hajek, ani ne tak morální hodnocení jako konstatování, jak si ho vedla ve spisu StB, původně Luboš Hamerschlag. Zařadili ho do druhé nejvyšší kategorie nebezpečnosti pro tehdejší totalitní režim.
A asi ne bezdůvodně, aparátčíci v tomto byli precizní, pokud si to dám do souvislosti s polistopadovým vývojem, moc se nespletli :-?
http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy ... ?id=643027

Freeman, určitě o "havlově tygru" napiš více. Přímo od zdroje, to by stálo za to.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Zbrojní průmysl“