SFRJ - měla zadrátované hranice?

[kik]

Z Jeseníku do Opavy a Ostravy je nejkratší cesta vlakem přes polskou stanici Glucholazy, až do roku 1955 museli cestující vlakem do obou měst , to objíždět přes Zábřech , Olomouc. V roce 1955 byla sjednána dohoda mezi ČSR a Polskem o průjezdu našich vlaků ze stanice Jindřichov ve Slezku do Mikulovice přes polskou stanici Glucholazy( tzv. peáž) . V obou směrech musí naše vlaky zastavit ve žst. Glucholazy , protože je tam úvrať( lokomotiva tam musí objet po jiné koleji na opačnou stranu vlaku , aby se vlak mohl vrátit zpět do ČSR , po jiné trati). A do roku 1992 , byla v jízdním řádu pro této linky , poznámka , že ve stanici Glucholazy , je zakázán výstup našich cestujících z vlaku po dobu pobytu vlaku ve stanici Glucholazy . Podobně to bylo i na lince Liberec -Varnsdorf v německé stanici Zittau.

Někdy koncem 80tých jsem tím vlakem jel. V Glucholazech mě překvapilo, že na nástupišti bylo rozestavených několik polských pohraničníků s připravenými samopaly. Jinak bylo nástupiště prázdné. Z druhé strany vlaku byl drátěný plot a opět sestava pohraničníků.
Dokonalá ukázka "bratrského socialismu" v praxi.
Vyrůstal jsem ve Slezsku v Javorníku asi 3km od polských hranic. Hranice byla volná a nebýt "patníků", cedulí a pěšiny vyšlapané na polské straně od jejich pohraničníků, tak by člověk nepoznal, že tam nějaká hranice je. Z naší strany hlídaná nebyla, ale Poláci ji hlídali docela dost.
V nedaleké Bílé Vodě měli (nevím jestli ještě mají) kuriozitu. Na dvou místech jste mohli bez problémů a dokladů překročit hranici:
- Prvním místem byl kostel, kde oltář byl v Polsku, ale zbytek kostela u nás.
- Druhým místem byla jedna klášterní zahrada, která byla celá v Polsku. Řádové sestry tam měly ovocný sad a obrovský sušák na prádlo.

Po návratu ze ZVS jsem začátkem října 1983 jel do Šluknovského výběžku na nějakou akci a tenkrát jezdil přímý spěšňák HK - Liberec - Zittau - Varnsdorf. Vlak se v Liberci naplnil k prasknutí a po zastávce v Žitavě nás tam zůstalo snad jen 5-6. Všichni ostatní v Žitavě vystoupili. Takže není pravda že se v Žitavě vystupovat nesmělo, spousta lidí z Liberce tam jezdila na nákupy.

[parmezano]

kik : v roce1983 to už šlo , poprvní šlo vystoupit v Zittau od 1.6 .1973 , v jízdním řádu pro cestující platném od 1.6. 1973 je poprvé v řádku žst. Zittau uveden čas příjezdu a odjezdu peážních vlaků ČSD . Jeden čas tama jezdil i přímý rychlík Košice - Liberec - Dráždany

[Alfik]

Němci (NDR) takové ofuky nedělali, to akorát Poláci. Čert ví proč.
V Glucholazech nebyla za socíku celnice, resp. nejsem si jistý zda tam nebyla nákladní celnice, osobní rozhodně ne, proto se tam vystupovat nesmělo. Kromě těch kontrol po 68. roce se nesmělo ani na peron, na to tam byli ti samopalníci.

[parmezano]

Alfik: byly otevřený pro nákladní dopravu

[Alfik]

Alfik: byly otevřený pro nákladní dopravu

Jj, dík, myslel jsem si to. Ale jistý jsem si nebyl

[Pavel65]

Nevím jak SFRJ, ale mohu přidad svou zkušenost na státní hranici mezi ČSSR a NDR v oblasti Šluknovského výběžku kolem roku 1984. Jako trempíci jsmejezdili na místo, které se jmenovalo Janova zátoka. Bylo v těsné blízkosti státní hranice, kdte hraniční čára procházela středem toku řeky Křinice. Zvláště v zimě bylo toto místo špatně přístupné.Kolem půlnoci jsme si usnadnili cestu tím, že jsme v jednom úseku Černá brána překročili řeku, asi dva kilometry kopírovali hranici po Německé straně, kde vedla turistická stezka a opět přebrodili do Čech. Tam jsme se utábořili pod převisem Janovy zátoky. Ráno nás vzbudili kopáním do nohou příslušník pohraniční policie a asi čtyři pomocníci. Podle stop ve sněhu zjistili, že jsme byli v Německu. Po německé straně nás odvedli k nejbližší komunikaci ai dva kilometry, Zadní Jetřichovice. Odtud Uazem na oddělení Jetřichovice. Telefonoval nadšeně nadřízeným zřejmě do Hřenska, že má narušitele státní hranice. Ti mu řekli, že nám má dát pokutu za nedovolené táboření v lese a vyhodit nás. Což také vztekle udělal. Dostali jsme každý za sto Kč a šli.Měli jsme více štěstí jak rozumu. Nedovolené překročení státní hranice, i když ne té západní byl tresný čin. Dostali by jsme zřejmě podmínku.
Na to místo jsme jezdili často několik let a toto bylo naše jedinné setkání s pohraničníma jednotkama. Nepočítám kotroly příslušníky SNB a jejich pomocníky ve vnitrozemí, než jsme došli přes civilizaci do lesů.

[Kouzelnik]

@Pavel65... zkusil jsem si najít leteckou fotku ze současnosti dané lokality. A není mi jasné proč píšete:"měli jsme více jak rozumu"....za jakou špatnost byste měli být odsouzeni? Co bylo trestného na Vaší zkratce po druhém břehu?

[Mirek58]

kouzelník:
Psal se r. 1984!
Nedovolené překročení státní hranice!!!
A mimochodem, tenhle přestupek němci trestali i dost dlouho po "sametu"
A to dost tvrdě.

[Zemakt]

“Po Sametu - tvrdě” blbost!

[parmezano]

Ono se to stávalo , že z opačné strany hranice se přecházelo k nám . V 1970 byly zadrženi dva rakouští občané , v úseku pohr.roty Valtice , kteří pravidelně chodili krást dřevo z lesa na našem území .

[Mirek58]

Po " sametu" tvrdě - blbost?
Tak to si zjisti jak zakročovali grenčáci třeba na Šluknovsku. Nebo jak si jezdili pro převaděče k nám do domoviny.
Můj spolužák dostal čtyři roky natvrdo a jedním z hlavních paragrafů bylo přesně - nedovolené překročení hranice.
Odseděl si je ve špec krimu u Drážďan, Albánci, Ukrajinci, Rumuni, samá lepší společnost.

[kenavf]

V ktorom roku?

[Mirek58]

Nejsem si jistý, ale nějak kolem 95.
Vlastně později, v 95 jsem začínal sedlačit na hranici, tak mezi 95 a 2000. To mi přes pastviny chodily hordy Rumunů přes čáru ( pod šutrem jsem např našel 11rum pasů)a tahali kradený auta z Německa přes "zelenou", lesem.

[Zemakt]

Nemusím si nic zjišťovat Mirku, od přelomu jsem jako postpubertálníí výrostek překračoval zelenou často. Někdy bez, někdy mit grenzkontrole vč. jistého doporučení.

A jestli onu “tvrdost” cílíš na převáděče, tak jo, zde nejsme v rozporu. Ovšem to platí i dnes v roce 2019! Ale o tom řeč neběží že, .... o kriminálních živlech.

[Fricoolinek]

Po návratu ze ZVS jsem začátkem října 1983 jel do Šluknovského výběžku na nějakou akci a tenkrát jezdil přímý spěšňák HK - Liberec - Zittau - Varnsdorf. Vlak se v Liberci naplnil k prasknutí a po zastávce v Žitavě nás tam zůstalo snad jen 5-6. Všichni ostatní v Žitavě vystoupili. Takže není pravda že se v Žitavě vystupovat nesmělo, spousta lidí z Liberce tam jezdila na nákupy.

A Kčs za DDR marky se daly vyměnit zcela běžně v bance? Jak v ČSSR, tak v NDR?

[Amiz]

DDR marky jsi si v ČR ve směnárně moh za koruny nakoupit (mam dojem že to ani nemusela bejt banka, stačila cestovka např. Čedok - ale píšu to bez záruky, kdo si to má po těch letech pamatovat)... jak to bylo při návratu když ti nějaký DDR marky zbyly si už nepamatuju. Myslím že to člověk neřešil, jednak mu jich obvykle moc nezbylo no a když něco zbylo, tak si těch pár marek nechal na příště.

[parmezano]

Amiz: DDR marka stála stabilně 3 kčs, , jízdenka vlakem z Děčína st.hr do Drážďan 30 Kčs tam a zpátky , jezdíval jsem tam pravidelně když byl kluk malé pro boty na něho a nějaký oblečení. Nesmělo se to , ale když teho nevezls hafo tak to prošlo . V Drážďanech u nádraží byl bufík , půlka kuřete a "velký" pivo 4 DDR marky .

[Amiz]

Amiz: DDR marka stála stabilně 3 kčs, , jízdenka vlakem z Děčína st.hr do Drážďan 30 Kčs tam a zpátky , jezdíval jsem tam pravidelně když byl kluk malé pro boty na něho a nějaký oblečení. Nesmělo se to , ale když teho nevezls hafo tak to prošlo . V Drážďanech u nádraží byl bufík , půlka kuřete a "velký" pivo 4 DDR marky .

Mě povídej... v Drážďanech jsme dostali s bratrancem pokutu (každej 10 marek) od policajta že jsme šli přes trávník. Jsme tam přesedali když jsme jeli vlakem na Rujanu (rok 1981).

[Fricoolinek]

Pokud to téma vezmu šířeji - opravdu bylo smysluplné nepouštět ty, co prchnout chtěli? Nemohlo to být nakonec pro bolševika lepší, aby "vypadli", než doma prováděli "podvratnou činnost", byť jen rozvraceli soc. morálku?

Ano, vím, že šlo o nebezpečí odlivu mozků, na druhou stranu - ten, co chtěl emigrovat - neměl na něj režim beztak takovou "pifku", že by stejně mu svoje (třeba vědecké) "know-how" neumožnili vužívat, takže by ho beztak taková škoda nebyla?

[Fricoolinek]

BTW: Variaovala obtížnost opustit svou sociálistickou zemi skrz dekády a země, přičemž bych nechtěl počítat ani SFRJ, ani samotné poslední 2-3 roky sociky.

Řekněme - mohli třeba za Karáda na přelomu 70s a 80s snadněji odejít Maďaři do Rakouska atp?