AČR v číslech

Sekyrka ze Sedčic
svobodník
svobodník
Příspěvky: 32
Registrován: 4/7/2016, 08:03

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Sekyrka ze Sedčic »

Rozumím, děkuji za vyčerpávající data. Ale chtěl jsem se ještě vrátit k té principiální otázce: co je oním referenčním faktorem, který nám říká, že armáda je moc malá nebo moc velká? Tady se obávám, že jste jako východisko vzal počty vojáků v armádách zemí, které jsou s námi srovnatelné. Je ale otázkou, zda je tohle dostatečný důvod pro nabírání lidí do armády a vynakládání desitek miliard korun navíc. Rozuměl bych tomu, kdyby byla na stole analýza, která by řekla, např.: souhrn našich závazků ve prospěch NATO/EU/OSN/OBSE atd. + obligatotní úkoly na našem území + limity dané např. pracovně-právními vztahy + technickou náročností atd. = optimální počet vojáků. A buď jej nemáme (a musíme nabrat) nebo jej máme. Navíc určitě na počty bude mít vliv i zavádění nových technologií, kdy bude asi klesat nutnost mít na všechno člověka anebo dojde k zefektivnění do té míry, že se bude šetřit personál (možná hloupý příklad, ale vezměte si třeba vývoj počtu členů posádek u pozemních sil, ale i letectva). A ještě jedna technická poznámka: možná spíše než medián bych asi u vašich propočtu použil modus, protože vám spíše jde asi o srovnání přibližně podobných zemí a armád. Modus při zahrnutí několika ale zase výrazně větších států/armád může výsledek poněkud zkreslovat. Ale v každém případě zajímavá práce!
tomas.kotnour
podporučík
podporučík
Příspěvky: 642
Registrován: 10/9/2010, 23:43

Re: AČR v číslech

Příspěvek od tomas.kotnour »

Sekyrka ze Sedčic píše:Rozuměl bych tomu, kdyby byla na stole analýza, která by řekla, např.: souhrn našich závazků ve prospěch NATO/EU/OSN/OBSE atd. + obligatotní úkoly na našem území + limity dané např. pracovně-právními vztahy + technickou náročností atd. = optimální počet vojáků.
Tyto požadavky jsou obsaženy ve strategických dokumentech daných organizací a reflektují kapacity jednotlivých členů, takže je to tak tak trochu problém slepice - vejce, mise pod hlavičkou OSN jsou pak úplně dobrovolné. NATO na nás má požadavek na síly nasaditelné pro operace v rámci Článku 5, dále se pak ČR může zavázat k poskytnutí dalších kapacit, abychom nahnali politické body. Takový rychlý průřez vypadá takto:

Při vstupu
Kolektivní obrana v souladu s článkem 5 Severoatlantické smlouvy
  • Brigádní úkolové uskupení na bázi mechanizované brigády středního typu
    6 transportních vrtulníků
    4 nadzvukové stíhací letouny.
Po 15 letech budování sil pro splnění tohoto závazku se objevilo toto: Neradostná zpráva o skutečném stavu zabezpečení obrany České republiky, nakonec se podařilo, ale zajímalo by mě, jak moc plk. Hlaváč zešedivěl. Na on-war je pěkná diskuze.

Po pražském summitu (2002) jsme se přihlásili k:
Obrana proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným útokům
  • Mobilní biologická jednotka rychlého nasazení
    Specializovaná infekční nemocnice (úroveň biologické ochrany 4)
    Mobilní analytická laboratoř rychlého nasazení v případě útoků ZHN
    Zavedení pozemního průzkumného vozidla
    Zásoby vakcinačních látek proti biologickým zbraním pro rozmístitelné síly
Zabezpečení převahy ve velení a v komunikačních a informačních systémech
  • Mezinárodní úsilí směřované k vývoji a/nebo získání schopností – zpravodajská architektura
    Pasivní sledovací systém VĚRA S/M – rozmístitelný a mobilní systém elektronického boje a průzkumu
    Podíl na financování projektu AGS
    Mezinárodní úsilí směřované k vývoji a/nebo získání schopností – zlepšení průzkumných/sledovacích schopností
    Komunikace na taktické úrovni (TACOM)
Zlepšení interoperability rozvinutých sil a klíčových aspektů bojové efektivnosti
  • Četa dopravní a pořádkové policie
    Polní zdravotnická zařízení
Zabezpečení rychlého rozmístění a udržení bojových sil
  • Dopravní letouny (2-3) pro přepravu nadměrných nákladů
Když se podíváme do veřejné části Obranné strategie České republiky 2017

23. Pro vymezení cílového stavu, k němuž by ozbrojené síly měly směřovat, jsou níže stanoveny politickovojenské ambice. Ty představují plánovací cíle, které budou rozpracovány ve specifických plánovacích dokumentech a jejichž naplňování bude periodicky vyhodnocováno:
  • a. Při ozbrojeném konfliktu takového rozsahu, kdy bude ohrožena svrchovanost a územní celistvost České republiky, budou nasazeny všechny síly a prostředky ozbrojených sil České republiky včetně využití branné povinnosti (mobilizace). (pozn. v dokumentu z roku 2002 se píše "Válečná struktura mobilizované AČR nepřesáhne 1,8násobek mírových počtů. "

    b. Pro kolektivní obranu spojenců podle článku 5 Severoatlantické smlouvy poskytne Česká republika pozemní a vzdušné síly předurčené k tomuto účelu v rámci obranného plánování NATO, jejichž základ tvoří brigádní úkolové uskupení na bázi mechanizované brigády, perspektivně těžkého typu. (Příští rok čeká 7. mbr velké cvičení Lion Effort)

    c. Pro mezinárodní operace ke zvládání krizí poskytne Česká republika v závislosti na charakteru situace brigádní úkolové uskupení pozemních sil bez rotace po dobu šesti měsíců. V případě, že toto uskupení nebude nasazeno, bude Česká republika pro mezinárodní operace ke zvládání krizí schopna souběžně nasadit dlouhodobě udržitelné praporní a rotní úkolové uskupení pozemních sil, nebo komponent vzdušných sil s rotací.

    d. Česká republika přispívá uskupeními do pohotovostních sil rychlé reakce NATO (NATO Response Force, NRF) nebo bojových uskupení EU (EU Battle Groups), nebo pro použití v rámci posílené předsunuté vojenské přítomnosti na východě Aliance (enhanced Forward Presence, eFP), a to v souhrnu do velikosti odpovídající jednomu praporu.

    e. Česká republika přispívá do misí OSN, a to zejména prostřednictvím vyčleňování sil do Systému připravenosti schopností pro mírové operace OSN (UN Peacekeeping Capability Readiness System, UNPCRS).

    f. Česká republika je schopna přispívat i do dalších operací a misí specializovanými uskupeními či jednotlivci, a to například speciálními jednotkami a expertními týmy v oblasti výcviku a vojenského poradenství a personálem pro mezinárodní velitelské struktury NATO a EU. Je rovněž schopna vysílat své vzdušné síly za účelem ochrany vzdušného prostoru spojeneckých zemí v rámci NATO (Air Policing).
(Výše uvedené opět prosím řešit někde jinde)

Je běžnou praxí, že po půlročním nasazení je jednotka 18 měsíců doma, abychom neměli armádu rozvedených vojáků.
Takže se na to pojďme podívat
a) - jasný, vše co máme, není co řešit
b) - mbr. tj. 3x mpr. + tpr. neustále v republice nebo blízkém okolí
c) - potřebujeme mít 4 totožné prapory a 4 totožné roty.
d) - NFR je 5-30 dní, EU Battlegroup do 5-10, takže další separátní prapor v republice
e) - ehm, v současnosti 16 vojáků.
f) - také jednotlivci, maximálně četa

Pokud bychom měli jenom jeden typ jednotek, těžké mechanizované, stačilo by nám 6 mechanizovaných a jeden tankový prapor. Což nemáme. Ty 4 roty v závazku "c" odpovídají výsadkovému pluku, takže po tom je to už jenom 5 mechanizovaných a jeden tankový. To už vypadá jako AČR v roce 2025+, jenom to má jeden detail, půlka mechanizovaných praporů má jinou strukturu a techniku, než ten zbytek. To už by bylo hodně velké flikování. To je ostatně důvod, proč v současnosti držíme venku jenom jednu rotu Pandurů a zbytek jednotek plní úkoly motorizované pěchoty. I dalších 12 Pandurů na Golanech by byl problém. Sice je možné po domluvě nasadit nebojové jednotky, jako to bude příští rok pro EU BG, ale opravdu chceme naplňovat naše závazky slovním spojením my bychom rádi, ale můžeme jen, zvláště s naší historickou zkušeností?
Sekyrka ze Sedčic
svobodník
svobodník
Příspěvky: 32
Registrován: 4/7/2016, 08:03

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Sekyrka ze Sedčic »

Děkuji, perfektní!
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Dzin »

Sekyra
1) Souhlasím, ale to je právě otázka řízení kariéry. To by právě mělo vybrat vojáky, která maršálskou hůl v torně mají. Těm potom umožnit kariérní postup a případně se je k němu snažit motivovat. Současný stav mi ale nepřijde takto koncipovaný.
2+3) Otázka je, jestli ono subjektivní hodnocení není pro určité případy prospěšnější. Určovat, kdo má nebo nemá kvalifikační předpoklady není jen otázkou "absolvování kurzů". Jak třeba poznat dobrého velitele? Značná část toho je i o instinktu. Ale zase to je širší problém a potýkají se s tím všechny armády.
Navíc mi přijde, podle informací, které mám, že onu benevolenci a provizorium nový KŘ neodstranil. Třeba povyšování, kterého se také dotýkáš. Je zcela dobré, aby člověk po 10 letech v armádě byl třeba rotmistr nebo kapitán a jiný, který právě nastoupí, byl povýšen do stejné hodnosti? Toto by měl právě kariérní řád řešit a evidentně neřeší. Co se týká specialistů, zde by bylo daleko prospěšnější je částečně vyčlenit do samostatné skupiny a zde je hodnotit podle specifických kritérií (např. jinou dobu rozhodnou, než je pro obdobné hodnosti a funkce). To se ale také neděje resp. KŘ v tomto zústává někde na polovině cesty. Status specialistů jim sice zavádí, ale pro většinu vojáků už z toho nic dalšího neplyne. Ale tady by zase musel řešit to, že třeba četař IT specialista sloužící u jednotky v poli by měl finanční ohodnocení, jako major na nějakém velitelství, což je pro dost lidí v armádě neprůchodné, byť si osobně myslím, že plně opodstatněné.
4) S tím bych souhlasil, ovšem zase bych doplnil nějaké to "ale". :-) Konkrétně u jazykových kritérií, zde jsem zastánce přístupu, že vyšší důstojníci by měli mít jazykovou výbavu na úrovni STANAG 3. Stejně tak bych doplnil k tomu vzdělání, že by se alespoň u některých funkcí měly stanovit oblast škol, kterou musí kandidát mít. To ale plyne z toho, že by se nemusela naplňovat stejná úroveň vzdělání pro všechny. Jednotlivé obory nejsou zaměnitelné a tak by se měl odbourat paradox, že třeba logista má vystudovanou religionistiku.

tomas.kotnour
Skvěle shrnutí!!

Také pěkný posta na článek, vůbec jsme ho nezaznamenal. Ještě zkusím projít onwar, ta diskuze mi také unikla.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
tomas.kotnour
podporučík
podporučík
Příspěvky: 642
Registrován: 10/9/2010, 23:43

Početní stavy vybraných útvarů AČR

Příspěvek od tomas.kotnour »

Podařilo se mi posbírat z nejrůznějších výstupů do médií početní stavy některých útvarů AČR
cca 24 000 z 28 000 tabulkových VzP

Pozemní síly Armády České republiky - cca 13 000
  • Velitelství pozemních sil Olomouc - 188

    4. brigáda rychlého nasazení Žatec - 2 700 vojáku k 20. 09. 2023
    • 41. mechanizovaný prapor Žatec - 700
      42. mechanizovaný prapor Tábor - 700
      44. lehký motorizovaný prapor Jindřichův Hradec - 450 (400 před Pandury)
    7. mechanizovaná brigáda Hranice - 3 000 vojáků k 29. 12. 2020
    • 71. mechanizovaný prapor Hranice - 700
      72. mechanizovaný prapor Přáslavice - 700
      73. tankový prapor Přáslavice - 400
      74. mechanizovaný prapor Bučovice- ??
    13. dělostřelecký pluk Jince - 1 236

    14. pluk logistické podpory Pardubice - 1 800 (1 200+ řidičů)
    • 141. zásobovací prapor Pardubice - ?
      142. prapor oprav Klatovy - 250 (v roce 2016)
      143. zásobovací prapor Lipník nad Bečvou - 650 (min 2x 313)
    15. ženijní pluk Bechyně - ?
    • 151. ženijní prapor Bechyně - 800 (i s velením pluku)
      152. ženijní prapor Bechyně - ? (vznik praporu byl doprovázen navýšením počtu vojáků v posádce Bechyně o 155 vojáků)
      153. ženijní prapor Olomouc - ?
    31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany Liberec - 750

    43. výsadkový pluk Chrudim - 1 200 (cca 2x původní prapor s 650 vojáky)

    53. pluk průzkumu a radioelektronického boje Heliodora Píky Opava - ?
    • 102. průzkumný prapor - ?
      532. prapor elektronického boje - ?
      533. prapor bezpilotních systémů - 270
Vzdušné síly Armády České republiky - 5 400 (k roku 2013)
  • 21. základna taktického letectva Čáslav - 1 000

    22. základna vrtulníkového letectva Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou - 1 100

    24. základna dopravního letectva Praha - Kbely - 900

    25. protiletadlový raketový pluk Strakonice - 900

    26. pluk velení, řízení a průzkumu Brandýs nad Labem - 1 100

    Správa letiště Pardubice - ?
Velitelství Kybernetických sil a Informačních operací - 100 (cílový stav 500 - 600)
  • 103. centrum Cimic/Psyops - ?
Velitelství teritoria Tábor - ?
  • Krajská vojenská velitelství - 1100
    • KVV Plzeň - 100 (cca 350 VzP v kraji - cca 250 u 142. pr v roce 2017)
Velitelství výcviku – Vojenská akademie Vyškov - 1 000


Hradní stráž - 893 (90 důstojníků, 135 praporčíků, 668 poddůstojníků)

Vojenská policie - 1 260

Agentura vojenského zdravotnictví - ?
  • 6. polní nemocnice Hradec Králové - 100
    7. polní nemocnice Hradec Králové - 100
    Rota nemocniční podpory - ?
    Vojenský zdravotní ústav - ?
    • Odbor biologické ochrany - Těchonín - 60
Agentura logistiky - ?
  • Centrum zabezpečení materiálem technických služeb - Štěpánov - ?
    Centrum zabezpečení materiálem týlových služeb - Brno - ?
    Centrum zabezpečení oprav - Lázně Bohdaneč - ?
    Centrum zabezpečení munice - Týniště nad Orlicí - ?
    Prapor podpory Nasaditelných sil Rakovník - 660 (114 příslušníků AZ a 169 záložníků, celkem 943)
Ředitelství speciálních sil - ?
  • 601. skupina speciálních sil - ?
  • Centrum podpory speciálních sil - 250
Naposledy upravil(a) tomas.kotnour dne 20/9/2023, 20:26, celkem upraveno 27 x.
tomas.kotnour
podporučík
podporučík
Příspěvky: 642
Registrován: 10/9/2010, 23:43

Vojenské ambice ČR vs. rozpočet MO

Příspěvek od tomas.kotnour »

V tomto příspěvku jsem rozepsal Obrannou strategii AČR a naše známé závazky vůči NATO (s příspěvkem do VJTF a praporem HNS) jich známe 20 z celkem 50, což je čislo, které nedávno uvedl generál Pavel. Pojďme se podívat, jakou sumu bychom si museli připravit, kdybychom v loňském roce chtěli nakoupit všechno potřebné vybavení, abychom těmto svým závazkům dostáli. Uvidíme, zda náhodou nejsou mimo naše ekonomické možnosti. Podle našeho slibu bychom měli na obranu vynakládat částku odpovídající 2% HDP rozdělenou v poměru 50 : 30 : 20 mezi platy, provozní a investiční náklady včetně výzkumu. Toto rozdělení nám v loňských cenách dává 105 mld. Kč rozpočtu MO. Tedy nějakých 21 mld. na nákupy a vývoj. Pokud budeme počítat s průměrnou životností techniky 30 let, dostaneme se k celkové sumě 630 mld. Kč, za kterou by měl být armádě pořízen majetek, než bude muset být nahrazen novým a celý cyklus akvizic začne znovu. Nyní si tuto částku rozdělíme. (Jenom jako zajímavost, tak pořízení OA-30 bylo pro tehdejší státní rozpočet stejně nákladné, jako pořízení KBVP Pandur II. Leopard 2 je pak dvakrát náročnější než tehdejší LT-38 - ale ještě jednou podotýkám, pro státní rozpočet, ne ve vztahu k HDP resp. tehdejšímu národnímu důchodu)

V letech 2003 - 2018 bylo do nemovitého majetku investováno v průměru 0,07% HDP (nejvíce v roce 2006 - 0,20% HDP - 6.9 mld. Kč, nejméně v roce 2012 0,02% HDP - 700 mil. Kč). Tím jak došlo k redukci dislokací, by mohl tento poměr stačit k tomu, aby vojáci měli k dispozici adekvátní zázemí. Nemovitosti tedy připraví rozpočet o více jak 17% financí - 110 mld. Kč, tedy nám zbude 520 mld. Kč na výzbroj a výstroj.

Původně plán přezbrojení nadzvukového letectva počítal s pořízením 24 nadzvukových stíhacích letounů, což by odpovídalo velikosti našeho státu dle doporučení NATO. Dle belgického a slovenského výběrka bychom si museli na tento počet strojů připravit 85 - 105 mld Kč. To podle toho, jak moc bychom byly ambiciozní, takže 85. Uvidíme, jak bude vycházet JAS-39E.

Dále by bylo vhodné zachovat stávající velikost podzvukového letectva. Před 20 lety jsme platili za jednu L-159 700 mil. Kč. Izrael nedávno nakoupil 30 M-346 za 1 mld. $. Avšak tyto letouny nejsou dodávány v plné výbavě. Tu si Izraelci sami dodatečně nainstalují vlastní. Případná F/A-259 by měla být v porovnání s M-346 levnější o jeden motor. Avšak stále potřebuje integrovat moderní komunikační prostředky, avioniku a integrovat moderní munici, která musí být nakoupena v relevantním množství. Když se podíváme do historie našeho letectva, tak jsme něco podobného absolvovali u Gripenů, Nejdříve jsme v roce 2005 zaplatili za integraci AIM-120C-5 136 mil. Kč (750 mil. Kč za celý balík 24 střel) a následně 1,8 mld. Kč při modernizaci rozšířující schopností letounu o útoky na pozemní cíle při souběžném přechodu na nejnovější edici softwaru MS20 Block 1.2 viz zde. S 24 v boji použitelnými stroji (z toho 8 dvoumístných) bychom jsme se mohli vejít do 36 mld. Kč.

Situace u dopravního a vrtulníkového je trochu zajímavější, začněme výčtem schopností, které by měly tyto složky plnit. Jako zdroj údajů poslouží Koncepce rozvoje dopravního a vrtulníkového letectva s výhledem do roku 2025.
Ve vojenské oblasti je poslání DL a VrL realizováno při plnění taktických a taktickooperačních úkolů vzdušné přepravy, provádění vzdušných výsadků a podpory pozemních sil v operacích, taktické vzdušné přepravy (Tactical Air Transport – Tac AT), udržitelnosti a zásobování vojsk v rámci vnitrostátní a mezinárodní přepravy osob a materiálu AČR dle potřeb, požadavků a závazků ČR vůči NATO, EU a OSN. V civilní oblasti je poslání DL a VrL realizováno zabezpečením přepravy ústavních
činitelů a zabezpečení letecké přepravy z rozhodnutí vlády ČR. Součástí poslání DL a VrL je provádění přepravy ve prospěch zdravotnických transplantačních center, lety v rámci LZS, IZS a pro Policii ČR, zabezpečení letecké služby SAR, poskytnutí služby záchrany izolované osoby, taktický odsun raněných příslušníků OS vlastních i aliančních jednotek (MEDEVAC, STRATEVAC a CASEVAC) a podpora výcviku FAC a FO a použití sil a prostředků k záchranným a humanitárním činnostem.
Posláním VrL je plnění bojových úkolů, úkolů bojové podpory, zabezpečení bojové podpory a realizace speciálních úkolů. Poslání je realizováno především v národním posilovém systému protivzdušné obrany ČR (NaPoSy PVO ČR). Letecká podpora speciálních sil (SpecS), podpora pozemních sil a zabezpečení spolupráce se složkami integrovaného záchranného systému ČR (IZS) při řešení krizových situací je prováděno v rámci operací a to ve všech klimatických a geografických podmínkách mimo arktických.

DL je budováno v souladu s požadavky na zabezpečení podpory nasazených jednotek v plném spektru operací se schopností přepravit vojska/jednotky v počtu do 300 osob v jedné rotaci na vzdálenost do 3 000 km a s schopností přepravy osob a materiálu, průzkumných a účelových jednotek vojenských uskupení do 1 000 km. Úkoly strategické přepravy plní v mezinárodní spolupráci za využití přepravních kapacit aliančních partnerů. Dále zabezpečuje přepravu ústavních činitelů a úkoly MEDEVAC, STRATEVAC a CASEVAC. Tyto úkoly plní v souladu se standardizačními dohodami. DL plní úkoly vzdušné přepravy v souladu se zákonem č. 219/1999 Sb., o OS ČR, dále úkoly plynoucí z členství ČR v NATO a podle potřeby může plnit úkoly humanitárního charakteru.

Počty a struktura VrL budou optimalizovány s ohledem na dosažení požadovaných operačních schopností. Při stanovování budoucích počtů letecké techniky jsou vzaty v úvahu zkušenosti z nasazení vlastních jednotek. Dále jsou to také doporučení aliančních partnerů, podle kterých je výhodné mít k dispozici nejméně trojnásobek operačně nasazených vrtulníků. Jen tak je možné zajistit pokračování přípravy a výcviku leteckého personálu a požadovanou úroveň provozuschopnosti letecké techniky v zahraničních operacích.
Páteř vládní letky v současnosti tvoří dvojice letounů A319CJ. Velitel kbelské základny už před lety zmínil, že by uživil i třetí stroj.
Vzhledem k předpokládanému charakteru budoucích konfliktů, závazkům vůči zahraničním partnerům a zájmům ČR na zabezpečení účasti v případných mezinárodních operacích lze očekávat trvalý požadavek na zajištění přepravní kapacity pro 30 až 60 vojáků (i více) se základní výstrojí na vzdálenosti větší než 2 500 km. Při požadavku současného zabezpečení přepravy nejvyšších ústavních činitelů ČR do stejné destinace není možné z hlediska přijatelné míry rizika realizovat tuto přepravu jedním letounem ve stejném čase. Při použití dvou letounů není již možno poskytnout adekvátní záložní letoun.
To se projevilo například tady, tady či tady, kdy museli vojáci stáhnout jeden Airbus A-319 z Afghánistánu, aby s ním mohli letět lékaři pro teroristou zraněnou Češku do Egypta, a naposledy tady, kdy se hledal náhradní způsob přepravy delegace z Bruselu. Po 10 letech služby nalétaly Airbusy 15 000 hodin., tedy 750 hodin na stroj. Co je zajímavé, tak výrobce doporučil vzhledem ke způsobu nasazení našich letounů roční nálet jenom 600 hodin, aby nedocházelo k příliš velkému opotřebení letounu. Při současném tempu nasazení bychom uživili dva a půl stroje, resp bychom měli k dispozici dalších 300 letových hodin. Airbus plánuje tyto letouny i jejich nástupce, řadu A320neo, militarizovat jako letouny pro námořní průzkum či ELINT. V případě letounů námořního průzkumu se počítá s umístěním výzbroje na závěsníky pod koncem křídla. Pokud unesou protilodní střely, mohly by zvládnout i tankovací pody, To by spolu s 30 000 kg paliva v nádržích umožnilo vytvořit z těchto letounů tankery s parametry odpovídající schopnostem KC-130J či KC-390. Díky tomu bychom pro 319 našli další využití, než je jenom přeprava vojáků, a je zbytečnost na tento úkol plýtvat střední transportní letouny, kterých je v NATO nedostatek. Další výhodou by bylo získání vlastních schopností pro výcvik pilotů na tankování paliva za letu, které by AČR potřebovala pro nadzvuky, podzvuky a CASY. Z civilních strojů využívá kbelská základna ještě 2 letouny Jak-40 a jeden Challenger CL-601. Dvojice letounů Jak-40 měla mezi roky 2011 - 2015 průměrný roční nálet přes 350 hodin. Tedy necelých 180 hodin na stroj. Letoun Challenger měl v roce 2014 po 23 letech od vyrobení nalétáno 5 900 hodin, tedy průměrně 260 hodin ročně, zde je otázkou, jaký měl nálet, než přišel v roce 1999 do armády. Je možné dohledat, že mezi roky 2011 - 2015 nalétal průměrně 207 hodin i s provedenou generální opravou. Po 30 letech služby by měl být v roce 2021 vyřazen. Plánovalo se jeho nahrazení letounem schopným přepravit 30 lidí s možností úpravy interiéru pro zdravotnickou evakuaci typu MEDEVAC/STRATEVAC, aby tyto úkoly neplnily jenom 319 a 295. Když se podíváme na využití výše uvedených strojů, tak v roce 2015 nalétaly Airbusy skoro 1700 letových hodin a bizjety přidaly dalších 680. To už mi přijde skutečně dost na vytížení 3 Airbusů a dvou velkých bizjetů tak, aby bylo možno suplovat jeden chybějící Airbus. (Roční nálety zde a zde)

Pořízením bitevních vrtulníků by došlo k udržení schopností pro plnění úkolů v rámci národním posilovém systému protivzdušné obrany ČR (NaPoSy PVO ČR), podpoře výcviku FAC a FO a hlavně pro plnění úkolů blízké letecké podpory.

Od roku 2008 jsme měli mít k dispozici 2-3 transportní letouny pro přepravu nákladů. V současnosti by AČR vybírala mezi C-130J-30, KC-390, A400M a C-2. Bylo by vhodné letouny vybírat podle toho, aby jejich mírový provoz odpovídal potřebám AČR, tedy především pro podporu dlouhodobých protipovstaleckých operací či pro operace na vynucení/udržení míru. Dokáži si představit situaci, že se koupí C-130 s tím, že je budeme 30 let drtit na válečných hodnotách a výrobce nám je po 5 letech hodí na hlavu. S C-130J-30 převezeme horko-těžko Pandur, S KC-390 zvládneme opancéřované tatry, Titus a v případě Slovenska, pokud by se k nám přidalo a koupilo 1/2 letadel co my za 1/3 náletu celé flotily), Vydru v základu. S A400M a C-2 pak cokoliv kolového včetně shkh a po dílech i naše nová BVPčka. Nejmenší stroj, který má smysl, je KC-390, rozum radí C-2. C-2 je za 140 mil. $, provozní náročností by mohl být na úrovni Boeingu 767 či starých Airbusů A310. Dvojici letounů by asi bylo možné koupit včetně zázemí za 10 mld. Kč.

Základním nasaditelným uskupením výsadkového pluku má být výsadkové komando. To má být tvořeno 4 četami po 4 družstvech. 1 výsadkové družstvo má 6 vojáků, na četě přibude VČ, ZVČ, ISR tým a CG tým. Výsadková četa bude mít minimálně 30 vojáků. Je nemoudré, aby VČ a ZVČ jezdili stejným vozidlem, stejně tak je nemoudré, aby se tříštila struktura jednotlivých družstev. Proto se domnívám, že nakonec bude jezdit četa v 6 vozidlech a bude tedy mít až 36 vojáků. Toto číslo je poměrně zásadní. CH-47 má 32 sedadel, což by umožnilo přepravit jednu četu jedním vrtulníkem pouze v případě, že by 33. - 36. vojákem ve výsadkové četě byli řidiči a střelci z vozidla VČ a ZVČ, tedy v případě zasazení vrtulníkem "přebyteční" vojáci. Ještě lépe je na tom CH-53K s 37 sedadly, ale ten je cenově naprosto mimo. Pokud půjdeme velikostně na druhou stranu, tak zde máme AW101 s možností přepravy 23 vojáků, S-92 s 20, NH90 a H225M 14, UH-60 11 a UH-1Y 8. Takže pro přepravu výsadkové čety o 32 mužích by bylo potřeba 1x CH-47 či CH-53K, 2x AW101 a S-92, 3x NH90, H225M či UH-60 a konečně 4x UH-1Y. Výsadkový pluk bude zcela jistě chtít po vrtulníkovém letectvu prostředky pro zasazení celého výsadkového komanda. Tedy 4x 30 (32) výsadkářů, + četa zbraní + skupina velitele. Tedy nějakých 140 - 150 vojáků. Pro jejich přepravu by bylo třeba pořídit 5 CH-47 či CH-53K, 7 AW101, 8 S-92, 11 NH90 a H225M a konečně 14 UH-60 či 19 UH-1Y. Když přihlédneme k doporučení na trojnásobek operačního počtu strojů, dostaneme potřebu 15 CH-47, 21 AW101, 24 S-92, 33 NH90 a H225M a v případě, že bychom chtěli držet letectvo pouze na uhčkách 42 UH-60 a 57 UH-1Y. Avšak není to jenom o počtu strojů, ale i počtu potřebného létajícího personálu, který už dnes chybí. Při dvou osádkách na stroj by to znamenalo pro CH-47 - 150 vojáků, AW101 - 168, S-92 - 192, HN-90 a H225M - 264, UH-60 - 336, UH-1Y - 456.

Kromě toho chce výsadkový prapor pořídil lehká výsadková vozidla, která mají mít bojovou hmotnost 3 500 kg. To je o 600 kg méně, než v případě současného LR 130 Kajman. Toto vozidlo budou chtít výsadkáři přepravovat v podvěsu (ideálně uvnitř) vrtulníku. V každém vrtulníku bude min. 4členná posádka, dvojice M134D-H po 200 kg a DAS minimálně o hmotnosti 300 kg. Takže celkem 1 200 kg. Jako břemeno budeme uvažovat lehké výsadkové vozidlo o bojové hmotnosti 3 500 kg, což bude znamenat kolem 2 800 kg v podvěsu a 700 kg v kabině. Pro tento úkol tedy potřebujeme stroj, který při co největším množství paliva unese 4 700 kg. Jak jsou na tom jednotlivé stroje?

H225M:
Prázdná: 5 740 kg
Max vzletová s podvěsem: 11 200 kg
Kapacita pal. nádrží: 2 247 kg
Zero fuel weight: 10 440 kg
Množství paliva: 760 kg tedy 34%

NH90 TTH:
Prázdná: 6 400 kg
Max vzletová s podvěsem: 11 000 kg
Kapacita pal. nádrží: 2 035 kg
ZFW: 11 100 kg
Množství paliva: 0 kg

S-92 resp odstrojený CH-148:
Prázdná: 7 260 kg
Max vzletová s podvěsem: 13 290 kg
Kapacita pal. nádrží: 2 300 kg
ZFW: 11 960 kg
Množství paliva: 1 330 kg tedy 58 %

AW101 Mk517:
Prázdná: 8 580 kg? dle Leonarda > 6 tun...
Max vzletová s podvěsem: 15 600 kg
Kapacita pal. nádrží: 4 108 kg
ZFW: 12 760 kg
Množství paliva: 2 320 kg tedy 57 %

CH-47F Block II
Prázdná: cca 12 160 kg (odhad US Army)
Max vzletová s podvěsem: 24 500 kg
Kapacita pal. nádrží: 3 240+ kg
Pokud mu naplníme nádrže po okraj a namontujeme palubní vybavení a nastoupí 5 členů posádky, dostaneme se na 16 700 kg. Tedy na náklad nám zbývá 7 800 kg bez omezení paliva. To je dost na dvě lehká výsadková vozidla, nebo pro určení optimální bojové hmotnosti lehkého útočného vozidla. Starlight už někde zde nebo na AN uvedl, že jediný smysluplný velký vrtulník pro AČR je právě CH-47 ideálně v konfiguraci F Block II, čímž jenom potvrdil mé přesvědčení. Možná by se nechalo fungovat na AW101 s tím, že nové lehké útočné vozidlo pro 6 lidí bude stejně příliš těžké, aby s ním mohla CH-47F Block II létat. Na druhou stranu by pro Chinooka našli speciálové mnohem více uplatnění než pro AW101.

Kromě zasazení vrtulníkovým výsadkem bude chtít být výsadkové komando přepravováno letouny CASA. CASA pojme max. 48 výsadkářů, takže by na celé komando mohly stačit 3 stroje. Když si však s sebou vezmou dodatečný materiál, včetně výhledově nějakého přibližovadla, aby to výsadkáři všechno nemuseli tahat na hrbu, budeme tedy raději počítat 4, při 80% dispozici 5. V plánu jich je mít 6, ale 1 může být dlouhodobě venku a další dvě mají nahradit letouny Jak-40. Nálet letounů Jak-40 je přes 350 hodin ročně (viz výše), zatímco letouny pro letouny CASA je plánován nálet 450 hodin ročně (viz. L+K Ročenka VzS AČR 2018). Dvojici Jaků by mohla zastoupit jedna CASA, ale ta nemůže být na dvou místech současně. V případě nepořízení žádného bizjetu by tedy zůstala dispozice letounů pro AČR podobná, jako je tomu dnes. Dále musíme brát v potaz navýšení počtu výsadkářů, pokud v současnosti máme v Chrudimi necelých 250 výsadkářů u bojové části a obdobný počet u 1. rot mechanizovaných a pěších praporů, tak po transformaci na pluk a naplnění stavu výsadkového komanda AZ budeme muset zajistit výcvik 750 výsadkářů. Takže by to chtělo skutečně spíše těch 8 strojů, jak už tady prorokoval skelet. S těmi se vejdeme do 12 mld. Kč (ještě nám pár věcí na CASAch chybí, tak ať jsou na to zdroje). Otázkou je pokračování 6 strojů L-410, pokud bychom je nahrazovali 1:1, bude to další miliarda. Pokud by k tomu nedošlo, museli bychom odlétat cca 1200 letových hodin na jiných strojích.

V Kbelích jsou provozovány vrtulníky W-3A Sokol, Mi-8 a Mi-17. Sokoly v našem letectvu plní úkoly SAR a LZS, přepravní úkoly pro představitele MO a AČR a podporu IZS. Tyto stroje loni v létě nalétaly po 22 letech služby 40 000 hodin. 6 strojů v úpravě pro SAR a LZS mělo nálet 27 300 a 12 700 pak 4 v dopravní úpravě. Tedy na jeden stroj v úpravě SAR vychází 210 letových hodin za rok, pro přepravní pak 145 (určitou dobu byly tyto stroje odstaveny kvůli financování generální opravy). Letecká pátrací a záchranná služba je provozována ze základen Kbely a Sedlec, Vícenice (kde však tuto činnost zajišťuje do příchodu UH jeden stroj Mi-171Š), činnost ve prospěch letecké záchranné služby je prováděna z letiště Plzeň-Líně a Bechyně.Vrtulník má v obou případech 5člennou posádku pouze s rozdílnou odborností dvou specialistů.

Trojice kbelských Mi-8 létá v salonním provedení s 15 místy k sezení s průměrným náletem 130 - 150 hodin ročně. Pětice Mi-17 slouží ke klasické přepravě ve prospěch AČR avšak jejich nálet je ze všech strojů nejnížší - po 30 letech služby pouze 3 300 - 3 500 hodin, tedy 110 - 120 hodin ročně. Mi-17 jsou ve prospěch IZS využívány k přepravě ECMO týmů. Ten tvoří většinou 7 osob, konkrétně dětský intenzivista, kardiovaskulární chirurg, kardiolog, perfuzionista (má na starosti mimotělní oběh), instrumentářka a sestry specialistky. S sebou si vozí přenosnou jednotku a 7 boxů s vybavením, které dohromady zabere v přepravním stroji prostor jako dvojice nosítek.
Dalším oblastí nasazení těchto vrtulníků je přeprava transplantačních týmu, jedná se většinou o 4 - 6 osob s několika příručními zavazadly. Takže je dokáže pobrat i Sokol.
Kbelské stroje tak dohromady nalétají za rok téměř 3 000 letových hodin.

Hmotnostně odpovídá Sokolům AW139M avšak rozměry kabiny 270 x 200 x 142 cm jsou o trochu větší než 321 x 155 x 138 cm u W-3A. Ten je zase naopak o trochu větší než Airbus EC-145, který má 342 (se zakulacenou zádí) x 140 x 122 (reálná plocha 4,66 m2), V případě náhrady Mi-8/17 bychom mohli mít zájem o 3 menší typy a dva velikostí odpovídající nebo dokonce větší (Mi-8 - 624 x 230 x 180 cm)
AW149M - 300 x 226 x 145 cm
NH90 - 480 x 205 x 182 cm
H225M(EC725) - 600 x 190 x 160 cm
S-92 - 610 x 200 x 183 cm
AW101 má 650 x 230 x 191 cm

Jedním ze strašáků je velký počet provozovaných typů, avšak rozdílnost úkolů nám nedává moc na výběr. Když se podíváme na USA, tak pro týlovou službu si pořídily EC-145, pro bojovou UH-60, AH-64 a CH-47 a jako papalášoptéry S-92. Jak od našeho, tak od amerického vrtulníkového letectva se očekává plnění stejných úkolů jenom s rozdílem v nutné přepravní kapacitě. V případě, že bychom chtěli snížit množství provozovaných typu, dostali bychom se k degradaci schopností ve prospěch AČR nebo naopak plýtvání v případě mírového využití. Bystré oko si ve výčtu strojů všimne dvou typů, z nichž jeden plánuje zavést letecká služba policie a bude nejspíše sloužit na druhé straně Prahy...

Obranná strategie ČR si dává za cíl vytvořit BÚU těžkého typu pro obranu našich spojenců, dále možnost vytvoření PrÚU s možností dlouhodobého nasazení. Naše mechanizovaná brigáda bude mít 3 mpr, avšak pro dlouhodobé nasazení ÚU na bázi mpr je třeba mít tyto prapory 4, tedy o jeden více, než se plánuje, tedy dohromady 13 rot. Splnění toho cíle by znamenalo rozšíření objednávky na 161 BVP, 34 BVP-VR, 17 BVP-Pz, 16 OT-Ž , 16 OT-DV, 14 OT-Zdr, 14 OT-DP a 34 dílenských vozidel za 67 mld. Kč.
Potřeby mechanizovaného praporu však aktuální nákup bvp nepokryje. Přezbrojený mechanizovaný prapor na platformu Pandur II měl mít pro tři mechanizované roty (30 vozidel) minimálně dalších 62 podpůrných obrněnců viz. plánovaný nákup 199 vozidel.
Obrázek
Když porovnáme tento neuskutečněný nákup s plánovaným nákupem BVP, zjistíme, že pásová BVP se poptávají především v těch provedeních, která budou operovat na linii dotyku. Tedy tam, kde uplatní svou zvýšenou balistickou odolnost a prostupnost terénem. Díky tomu, že je známa cenu skutečně pořízených vozidel Pandur II, je možné dopočítat cenu za balík těchto podpůrných vozidel z původní zakázky

Mechanizovaný prapor by pak vypadal následovně:
BVP - 36 ks
Bojové vozidlo velitele roty - 8 ks
Bojové vozidlo průzkumné - 4 ks
Obrněný transportér ženijní - 4 ks
Obrněný transportér dílenský-vyprošťovací - 4 ks
Obrněný transportér zdravotní - 3 ks
Obrněný transportér dělostřelecká pozorovatelna - 3 ks
Kolové bojové vozidlo ženijního průzkumu - 2 ks
Kolové obrněné vozidlo velitelsko-štábní - 3 ks
Kolové obrněné vozidlo spojovací - 7 ks
Kolové obrněné vozidlo - koordinátor palebné podpory - 1 ks
Kolový obrněný transportér radiačně-chemický - 5 ks
Kolový obrněný transportér ženijní EOD - 2 ks
Kolový obrněný transportér policejní - 3 ks
Kolové obrněné vozidlo elektronického boje - 1 ks
Tento výčet kolových obrněnců by měl vyjít na 3,2 mld. Kč při použití podvozků Pandur II či 2,9 mld. Kč na Titusech a toto vše 4x.

V tomto výčtu chybí samohybné minomety a vozidla zajišťující protiletadlovou obranu. Pokud koupíme nová bvp se správnou věží, mohla by se proti vzdušnému napadení bránit sama. Navázat na výrobu PRAM-S je problematické a podle insidera by se jednalo o prakticky o nový vývoj. Takže nám nezbude než se podívat jinde. V případě ShM plánovalo MO v roce 2010 nákup 25 systémů NEMO za 3 mld. Kč. Tedy jedno vozidlo za 120 mil. Kč. Podvozek jsme rok před tím kupovali za 44 mil., takže věž za 76. O dekádu později bychom se do těch 140 mil. pořád mohli vejít. A protože peněz není nikdy dost, tak zredukujeme počet minometů v baterii, takže celková potřeba pro podporu nových BVP by bylo 4 x 9 + 1, tj 37 minometů za 5 mld. Kč. A když už jsme u té nepřímé podpory, tak nesmíme zapomenout na shkh a raketomety. V případě shkh chce armáda 52 kusů a když to vynásobíme cenou Zuzany 2 pro OSSR, dostaneme 8 mld. Kč, a konečně v případě raketometů se může odrazit od polského nákupu oddílu systému HIMARS v počtu 25 kusů za 15 mld. Kč.

BVP potřebují k ruce tanky. Americký ABCT začínal v poměru tanků k bvp skoro 7:6, pak přišly úspory, jak to popisuje Starlight
Optimální by bylo držet pro mbr. tanky k BVP v poměru 1:1. US Army trápí zřejmě mzdové náklady, tedy došlo k redukci stavů mechanizovaného vojska. Nás zatím trápí spíše pořizovací cena vozidel. Když se podíváme na strukturu ABCT po škrtech, vidíme tam dva typy praporů, jeden s převahou tanků s poměrem 2:1 a jeden s převahou mechanizované pěchoty v opačném poměru. Tankový prapor okopírujeme a mechanizované prapory posílíme o tankovou rotu, jak se to teď dělá. takže dohromady 6 rot po 14, tedy 84 tanků. Problémem je dostupnost tanků s perspektivou služby dalších 30 let a jejich cena, když i pro BVP počítáme se systémovou cenou skoro 10 mil. €. S takovou by mohl náš nový tank stát i přes 15 mil. € za kus. K tomu nějaké vyprošťovací tanky a tanky pro výcvik a jsme na 35 mld. Kč za tankové vojsko.

A nakonec ten zbytek, když se podíváme na jediné období AČR, kdy běžely velké modernizační projekty, tedy období let 2003 a 2004, kdy běžel současně nákup L-159 a T-72M4 CZ, tak zjistíme, že V těchto letech bylo vynaloženo na ostatní nákupy movitého majetku pouze 0,05% HDP, což by odpovídalo loňským 2,6 mld. Kč a tedy necelým 80 mld. Kč za 30 let. Což je poměrně málo, když uvážíme, že ve výčtu chybí logistika, ženijní vojsko, protiletadlový pluk, 26. pluku velení, řízení a průzkumu, 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany, obě polní nemocnice, Ředitelství speciálních sil, 53. pluk průzkumu a radioelektronického boje, zázemí leteckých základen, no, je toho ještě hodně, dokonce tak moc, že na to těch 80 mld. Kč nebude stačit. Když se podíváme na investiční výdaje za uplynulých 20 let od našeho vstupu do NATO a odečteme investice, které by patřily do těch uvedených výše, konkrétně investice do nemovitého majetku, nákup letounů L-159, modernizaci T-72, pořízení A-319 a C-295, pronájem Gripenů, pořízení Pandurů a modernizaci systému Kub. Následně takto očištěné roční investiční výdaje porovnáme s tehdy aktuální výší HDP a nakonec zprůměrujeme, dostaneme průměrnou investovanou částku odpovídajícím necelým 0,075% HDP. To by odpovídalo více jak 115 mld. Kč na 30 let. Pokud se podíváme na stav AČR, ve které se pořád používají 813, V3S, UAZy, Avie, KN-251, VVN, soupravy ve složení VT + P-50N, staré 815 atd, tak je podle mě zřejmé, že ani toto tempo investic není dostatečné. Kolik by však měla být optimální suma? 150, 180, či snad 200 mld. Kč? To je v tomto případě těžké odhadnout.

Když to shrnu, při 2% na HDP na obranu by měly být limitní finanční zdroje na investice 630 mld. Kč.
110 mld. Kč nemovitá infrastruktura
85 mld. Kč nadzvukové letectvo - 24 strojů
36 mld. Kč podzvukové letectvo - 24 strojů
67 mld. Kč BVP - 4 prapory + 1 rota
13 mld Kč KOT(V)-X - pro 4 mech. prapory
26 mld. Kč 2 prapory KBVP (osobně bych chtěl 2 pluky za 35)
5 mld. Kč minomety - 37x
8 mld. Kč shkh - 52x
15 mld. Kč raketomety - 25x
35 mld. Kč 84 tanků u bojových jednotek + zabezpečení
34 mld. Kč CH - 15 strojů
20 mld. Kč AH - 12 strojů
12 mld. Kč UH - 12 strojů
10 mld. Kč SHORAD - 4 baterie
12 mld. Kč vládní letka - 3x CorporateJet (tanker) + 2x bizjet
4 mld. Kč - 8x AW139M (za Sokoly)
5 mld. Kč - 6x S-92/EC725 (za Mi-8/17)
10 mld. Kč střední transportní letouny - (2x C-2)
12 mld. Kč taktický transportní letoun - (8x C-295)
1 mld. Kč lehký transportní letoun - (6x L-410)
5 mld. Kč vozidla CBRN
10 mld. Kč výsadkový pluk (včetně obnovy po 15 letech)
20 mld. Kč logistika 1. a 2. úrovně (800 zodolněných vozidel)
7 mld. Kč velitelská a spojovací vozidla druhů vojsk (62x TITUS)
150 mld. Kč ostatní výdaje
---------
712 mld. Kč. - takže jsme 13% přes limit. Navíc jsme zatím ve stavu, ve kterém 30 let provozujeme stroje v takové podobě, v jaké jsme je pořídili. V případě Pandurů se v polovině životnosti počítá s modernizací za 25% pořizovací ceny vozidel. Když odečteme průběžné nákupy a investice do nemovitého majetku dohromady za 260 mld. Kč, bude potřeba modernizovat techniku za 450 mld Kč. Při obdobné úrovni modernizace jako v případě Pandurů by bylo nutné proinvestovat 110 mld. Kč. Rozpočet na investice by musel být včetně zdrojů na modernizací 820 mld Kč na 30 let, což znamená 27,3 mld Kč ročně - 0,53% loňského HDP či o 1/3% více než doporučených 0,4% HDP na investice. Struktura roční kapitoly na investice MO by pak byla následující:
Nemovitý majetek: 0,07% HDP - 3,6 mld. Kč
Hlavní projekty: 0,29% HDP - 15 mld. Kč
Modernizace: 0,07% HDP - 3,6 mld. Kč
Ostatní výdaje: 0,1% HDP - 5 mld. Kč

Pokud by byla suma odpovídající doporučení nepřekročitelná, muselo by dojít k prodloužení životního cyklu pořizované techniky na 46 let, v takovém případě by rozpočet vypadal následovně:
Nemovitý majetek: 0,07% HDP - 3,6 mld. Kč
Hlavní projekty: 0,19% HDP - 9,8 mld. Kč
Modernizace: 0,05% HDP - 2,4 mld. Kč
Ostatní výdaje: 0,1% HDP - 5 mld. Kč
Naposledy upravil(a) tomas.kotnour dne 20/7/2019, 11:12, celkem upraveno 3 x.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Zemakt »

Jako, klobouček smekám. Raději si to ale přečtu ještě jednou.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: AČR v číslech

Příspěvek od skelet »

Nedalo by se usetrit tim, ze misto tretiho A319 bys nakoupil napriklad KC-390/C-2 a trebas i s tankovacimi pody?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Zemakt »

A co sdílené schopnosti se spojenci?
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
tomas.kotnour
podporučík
podporučík
Příspěvky: 642
Registrován: 10/9/2010, 23:43

Re: AČR v číslech

Příspěvek od tomas.kotnour »

skelet píše:Nedalo by se usetrit tim, ze misto tretiho A319 bys nakoupil napriklad KC-390/C-2 a trebas i s tankovacimi pody?
Ten třetí Airbus beru spíše z důvodu, aby se ulehčilo těm současným dvěma. Aby servisáci po 25 letech neřekli, že ty dva už jsou zralé do šrotu. Tady by pomohl počet letů za rok a průměrná obsazenost. Tedy v kolika případech by ho dokázal zastoupit ten plánovaný bizjet s 30 místy. Pak by možná stačilo mít dvě 319 a dva bizjety s tím, že by v případě údržby vypomohla CASA. Pak je taky otázka, jaký by byl plánovaný nálet toho středního transportního letounu. Pokud by to bylo 450 hodin jako u CASY, tak by v případě, že by suploval tu třetí 319, tak by to znamenalo, že vylétáme 2/3 jeho náletu. Optimální by bylo znát vytížení vládní letky resp. i toho, s čím vypomáhají CASY. Fakt, že delegace létaly CASou přímo z leteckého dne, taky svědčí o vytížení strojů vládní letky.
tomas.kotnour
podporučík
podporučík
Příspěvky: 642
Registrován: 10/9/2010, 23:43

Re: AČR v číslech

Příspěvek od tomas.kotnour »

Zemakt píše:A co sdílené schopnosti se spojenci?
Toto jsou právě schopnosti, ke kterým jsme se přihlásili s tím, že některé z nich budeme nabízet ostatním spojencům. Když si třeba půjčujeme tanker od Italů nebo Švédů, tak musíme zaplatit hotově, nebo poskytnout adekvátní protislužbu. A v současnosti armáda těch vhodných kapacit moc nemá.
arten
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2707
Registrován: 10/3/2010, 01:30

Re: Vojenské ambice ČR vs. rozpočet MO

Příspěvek od arten »

Pekne si popísal Tomáši, len k tej kapacite vruľníkov pár poznámok:
tomas.kotnour píše: AW101 s možností přepravy 27 vojáků, S-92 s 22, NH90 14, H225M 13 (19 bez palubních střelců), UH-60 11 a UH-1Y 8.
podľa mojich info:
AW101 má prepravnú kapacitu 27/28 v dvojradovom usporiadaní, "fulka" s tromi radmi - 40
NH90 - sa síce štandardne používa pre transport 14 vojakov, (resp. 12 + 2 pal. strelci v "eskort" variante), ale plná kapacita je 20
No a H225M je v skutočnosti veľký vrtuľník (ako sám konštatuješ v tom porovnaní rozmerov kabín), prevezie až 29 vojakov, štandardne sa používa pre 20
A doplnil by som AW149 - transport 18, v konfigurácii pre výsadok 12 + 2 palubní strelci.

K tým TTD tiež mám niekde trochu iné čísla, ale to nie je podstatné, dĺžka kabíny NH90 je ale 4,8m (+1,5m rampa) podľa mojich poznámok.
tomas.kotnour
podporučík
podporučík
Příspěvky: 642
Registrován: 10/9/2010, 23:43

Re: AČR v číslech

Příspěvek od tomas.kotnour »

U rozměrů kabiny NH90 jsem byl na numerické o řádku níž, takže díky za opravu.
U těch přepravních kapacit jsem si určil metriku nárazuvzdorná sedala + neustále obsazená střeliště. Což právě u té H225M znamená, že musí pryč všech těch šest sedadel za kokpitem, ale nevím, proč jsem si pak myslel, že na jedné straně sedí o vojáka méně. Když teď na to koukám, tak jsem byl asi moc hodný i na 101 i 92
tomas.kotnour
podporučík
podporučík
Příspěvky: 642
Registrován: 10/9/2010, 23:43

Re: AČR v číslech

Příspěvek od tomas.kotnour »

Protože nové útvary začaly růst jak houby po dešti, naprogramoval jsem si takovou jednoduchou apku, která počítá spádovost jednotek, tedy jaké množství obyvatel to má k danému posádkovému městu nejblíže.
Je to počítáno pro 600+ sídel kategorie město a výše, ve kterých žije cca 7,3 mil. obyvatel a do celkového počtu obyvatel ČR je to poměrově dopočítáváno. Podle čísel běžných ve státech NATO by měl být jeden voják na 300 obyvatel. Do přehledu jsem zahrnul pouze posádková města s více jak 250 vojáky bez příslušníků KVV. (Tedy bez Chotyně, Dobrušky, Hlučínu, atd.)

Vyškov: 53 142 obyvatel
Rakovník: 127 701 obyvatel
Lipník nad Bečvou: 136 617 obyvatel
Prostějov: 140 839 obyvatel
Strakonice: 152 312 obyvatel
Jindřichův Hradec: 154 587 obyvatel
Tábor: 157 913 obyvatel
Bučovice: 193 589 obyvatel
Sedlec: 208 764 obyvatel
Čáslav: 240 375 obyvatel
Bechyně: 264 239 obyvatel
Přerov: 270 861 obyvatel
Jince: 278 306 obyvatel
Hranice: 286 953 obyvatel
Brandýs nad Labem: 314 565 obyvatel
Olomouc: 328 319 obyvatel
Chrudim: 385 072 obyvatel
Pardubice: 554 210 obyvatel
Klatovy: 571 379 obyvatel
Liberec: 574 808 obyvatel
Brno: 780 576 obyvatel
Žatec: 950 495 obyvatel
Opava: 1 146 470 obyvatel
Praha: 2 230 789 obyvatel

Obrázek
Uživatelský avatar
KOLT
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1389
Registrován: 23/4/2017, 22:57

Re: AČR v číslech

Příspěvek od KOLT »

Pěkné :up:
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Skeptik »

Přiznám se, že moc nechápu, k čemu je to dobré?

- Jako spádová mapa, z kolika obyvatel si může AČR vybírat rekruty? … v tom případě bych přihodil průměrnou míru nezaměstnanosti a průměrný plat v regionu (AČR moc dobře neplatí a kredit zaměstnavatele také nemá nejlepší)

- Jako pomůcka pro určení velikosti posádek pro případ, že by došlo k občanským nepokojům a bylo by nutné nasadit AČR k pacifikaci obyvatelstva?
ObrázekObrázek

"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
tomas.kotnour
podporučík
podporučík
Příspěvky: 642
Registrován: 10/9/2010, 23:43

Re: AČR v číslech

Příspěvek od tomas.kotnour »

Češi se všeobecně neradi stěhují za prací, u VzP se to projevuje tak, že kvůli umístění u útvaru na druhé straně republiky dojde k zpřetrhání sociálních vazeb (hlavně v případě vyššího věku branců). Z toho důvodu dochází k podávání žádostí o přeložení, v horším případě k odchodu vojáka z AČR. Mezi útvary s nejnižší naplněností patří 25. protiletadlový raketový pluk a 13. dělostřelecký pluk.

Dalším krokem bude úprava algoritmu výpočtu s přihlédnutím k velikosti útvaru (a tím pádem k nutnému počtu obyvatel) a vzdálenosti od útvaru (není moc lidí, kteří by chtěli trávit denně 4 hodiny cestou z/do práce). Pak bude zřejmé, zda je velikost útvaru adekvátní a dojde k nepokrytých území a konečně posledním krokem by mohlo být navrhnutí dislokací a velikostí nových posádek. Tím by právě mohla dojít k zvýšení atraktivity služby v AČR.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Dzin »

A chystáš se to předložit k posouzení MO?
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Skeptik »

tomas.kotnour píše:Pak bude zřejmé, zda je velikost útvaru adekvátní a dojde k nepokrytých území a konečně posledním krokem by mohlo být navrhnutí dislokací a velikostí nových posádek. Tím by právě mohla dojít k zvýšení atraktivity služby v AČR.
Tím se dostáváme k bodu č. 1
AMAZON v Dobrovízi u Prahy nabízí za absolutně nekvalifikovanou práci cca 35.000 Kč měsíčně a lidi co chtějí pracovat sváží zdarma svými autobusy až od Chomutova (4 dny 10 hodin v práci, 3 dny volna) - protože tady už nikdo, kdo by chtěl pracovat za 35.000 Kč měsíčně, NENÍ.

Jak tomuto chceš konkurovat v oblasti Prahy a středních Čech ?
Je to největší spádová oblast, ale do AČR půjdou jen absolutní nadšenci, kterým nízký plat až tolik nevadí.
A tato kritéria (průměrná mzda nekvalifikované práce a míra nezaměstnanosti) v tom nemáš :???:
ObrázekObrázek

"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
tomas.kotnour
podporučík
podporučík
Příspěvky: 642
Registrován: 10/9/2010, 23:43

Re: AČR v číslech

Příspěvek od tomas.kotnour »

Dzin píše:A chystáš se to předložit k posouzení MO?
Nn, jenom jsou potřeboval získat data, která potvrdí nebo naopak vyvrátí můj odhad. A proč se o tato data nepodělit.

Pokud se podíváme na tarifní platy a jejich zastoupení v AČR resp. na nějakém 700hlavém útvaru, bude to vypadat následovně
Obrázek

K těmto platům je nutno připočíst následující příspěvky:
Příspěvek na bydlení - ve výši od jednonásobku do dvojnásobku částky 3 000 Kč podle kategorie obce výkonu služby a podle počtu obyvatel žijících v této obci. Výše služebního příspěvku se zvyšuje za každého člena rodiny o 300 Kč, maximálně však o 1 200 Kč. Koeficient podle kategorie obcí výkonu služby nařízení č. 58/2015 Sb. je 1,03 pro Prahu a 1 pro ostatní obce. V Praze je tedy příspěvek 3 090 pro vojáka žijícího samostatně a až 4 326 pro vojáka s rodinou. Mimo Prahu je výše příspěvku 3 000, respektive 4 200. (To by chtělo asi trochu upravit)

Stablizační příspěvek - náleží každému vojákovi za každý ukončený kalendářní měsíc služby v částce 7 000 Kč.

Takže dalších 10 000 Kč má jistých, dále může voják dostat výkonnostní příplatek, příplatek za služební pohotovost, za zvýšenou odpovědnost a zvláštní příplatek, ale ty v případě budování nového útvaru moc nehrozí.
V případě budování nového útvaru se budou rekrutovat především hodnosti svobodník až nadrotmistr a vojáci v hodnosti poručík. Zbytek budou zkušení vojáci z jiných útvarů. V takovém případě může MO nabídnout náborový příplatek pro vojáky podle dosaženého vzdělání
střední odborné (výuční list) od 30 000 Kčpři délce služebního poměru nad 2 roky za každý další rok 10 000 Kč, celkem maximálně 60 000 Kč
úplné střední a úplné střední odborné (maturita) od 40 000 Kč při délce služebního poměru nad 2 roky za každý další rok 10 000 Kč, celkem maximálně 80 000 Kč
vyšší odborné od 50 000 Kč při délce služebního poměru nad 2 roky za každý další rok 10 000 Kč, celkem maximálně 90 000 Kč
bakalářské vysokoškolské od 60 000 Kč při délce služebního poměru nad 2 roky za každý další rok 15 000 Kč, celkem maximálně 150 000 Kč
magisterské vysokoškolské od 70 000 Kč při délce služebního poměru nad 2 roky za každý další rok 30 000 Kč, celkem maximálně 250 000 Kč

V případě rekrutovaných hodností pro prapor by to znamenalo 1 250 Kč pro svobodníky, desátníky, četaře, 1 700 pro rotné, rotmistry a nadrotmistry a konečně 2 500 pro poručíky.
Takže i ti svobodníci budou mít s porovnávaným Amazonem o trochu více peněz.

Doplnění úrovně nezaměstnanosti pro jednotlivá města není problém, ČSÚ tato data nabízí. horší je to v případě průměrných mezd, které úřad poskytuje pouze do úrovně krajů. Když se však podíváme na rozdíly mezi kraji, tak kromě Prahy, která s sebou táhne Středočeský kraj, rozdíly tak moc výrazné nejsou.
Je ovšem otázkou, jak moc zásadní je nezaměstnanost a výše platu na množství rekrutů, když poslední 4 roky hledá nezaměstnanost nové dno, průměrný plat nový vrchol a rekrutace se pořád daří (jediný problém je atraktivita UNOBu pro nové studenty). Právě pro nastupující generaci Z, ve které budou náboráři lovit, se důležitost platu snižuje. Takže až dorostou a přijdou na ně hypotéky, tak už budou mít pár let odslouženo.

Edit:
Jenom doplním:
průměrný tarifní plat v AČR 37 100, medián rotmistr
průměrný tarifní plat na praporu 27 700, medián četař.
Odpovědět

Zpět na „ČSSR, ČR, SR“