Financování armády

[tomas.kotnour]

Procenta označují míru, v tomto případě označují míru (finančního) úsilí, které má stát vynakládat na svoji obranu, při čemž se respektují ekonomické možnosti dané země. V případě určení absolutních částek narazíme na problém, že kupní síla 1€ v Rumunsku je odlišná, než je v Lucembursku. Právě proto byla pro porovnání vyspělosti ekonomiky zavedena parita kupní síly. Bohužel proti tomuto jde trend globalizace, který způsobuje, že materiálně zabezpečit mechanizovaný prapor přijde v absolutní částce na stejné peníze jak ČR, tak i Německo, zatímco provozní výdaje, především osobní náklady, bude mít ČR 1/3.

Skeptik sice správně uvádí, že 85 mld. Kč díky poklesu ekonomiky udělá mnohem větší podíl na výdajích, avšak zapomíná na to, že díky poklesu ekonomiky nebude muset MO z těch 85 mld. Kč řešit negativní jevy rostoucí ekonomiky, jako je navyšování mezd, růst cen služeb a materiálu, takže ve výsledku může z těch 85 mld. Kč zbýt více peněz na akvizice a tedy dojde k většímu navýšení schopností, než by tomu bylo v případě 85 mld. Kč při rostoucí ekonomice.

[skelet]

Zemakt + tomas.kotnour: přesně tak.

[Scotty87]

Jo, kdyby se řeklo, že výdaje na obranu mají být v mírové době, při minimálním vnějším vojenském ohrožení, např. 1 Euro na hlavu denně, tj. 365 Eur (cca 10.000 CZK) ročně, tak by mi to smysl dávalo.

V případě fixní částky má sice armáda výhodu stabilního financování. Ovšem na druhou stranu hrozí že se ve špatných letech hrozí že se stát "uzbrojí". Při navázání na HDP v případě krize klesne rozpočet MO automaticky aby v dobrých letech zase rostl. Fixní částka by se stejně musela každý rok zvyšovat o inflaci.

[Skeptik]

Ano, proto by si každý stát měl stanovovat vlastní hodnotu.
Kupní síla Eura je sice rozdílná, ale zbraně a jejich údržba stojí v zemích NATO +/- stejně, takže tam PPP zase tak velkou roli nehraje.

A negativní vliv růstu? No kolik % v rozpočtu je 10% nárůstu mezd?

[tomas.kotnour]

Ano, proto by si každý stát měl stanovovat vlastní hodnotu.

Takže by se přihlédlo k výkonnosti dané ekonomiky a každý rok se to přepočítávalo?

Kupní síla Eura je sice rozdílná, ale zbraně a jejich údržba stojí v zemích NATO +/- stejně, takže tam PPP zase tak velkou roli nehraje.

To ano, ale zase na nákup movitého majetku bylo v roce 2019 plánováno lehce přes 10,25 mld Kč z 66,7 mld. rozpočtu a na náhradní díly 900 mil. Nechaly by se ještě připočítat externí opravy, ale ty jsou skryty pod položkou Opravy a udržování movitého a nemovitého majetku v hodnotě 3,1 mld. Kč, kolik z toho byly opravy a údržba nemovitostí a jaký byl podíl zahraniční práce a dílů u externích dodavatelů při opravách movitého majetku, kdo ví?

A negativní vliv růstu? No kolik % v rozpočtu je 10% nárůstu mezd?

Výdajový plán na rok 2021 je 35,37 mld. Kč na osobní náklady, 22,86 na provoz a 27,1 mld. Kč na investice.
Pokud by se naplnila předpověď ČNB, tak by v roce 2021 šlo na platy 0,66 % HDP, 0,43 % HDP na provoz a na investice skoro 0,51 % HDP, při doporučených 1, 0,6 a 0,4 % HDP, takže bychom dokonce umazali trochu z historické podinvestovanosti AČR.

[Alfik]

Procenta označují míru, v tomto případě označují míru (finančního) úsilí, které má stát vynakládat na svoji obranu, při čemž se respektují ekonomické možnosti dané země. V případě určení absolutních částek narazíme na problém, že kupní síla 1€ v Rumunsku je odlišná, než je v Lucembursku. Právě proto byla pro porovnání vyspělosti ekonomiky zavedena parita kupní síly. Bohužel proti tomuto jde trend globalizace, který způsobuje, že materiálně zabezpečit mechanizovaný prapor přijde v absolutní částce na stejné peníze jak ČR, tak i Německo, zatímco provozní výdaje, především osobní náklady, bude mít ČR 1/3.

Skeptik sice správně uvádí, že 85 mld. Kč díky poklesu ekonomiky udělá mnohem větší podíl na výdajích, avšak zapomíná na to, že díky poklesu ekonomiky nebude muset MO z těch 85 mld. Kč řešit negativní jevy rostoucí ekonomiky, jako je navyšování mezd, růst cen služeb a materiálu, takže ve výsledku může z těch 85 mld. Kč zbýt více peněz na akvizice a tedy dojde k většímu navýšení schopností, než by tomu bylo v případě 85 mld. Kč při rostoucí ekonomice.

Právě proto jsou tam procenta. Dá se (účelově a pouze účetně) čarovat s výší rozpočtu tak, aby se koza (NATO) nažrala dvou procent, a vlk (náš stát) zůstal živý - tedy aby ty výdaje byly životaschopné.
Proto jsem psal že je to jen dohodnuté procento. Nic skutečného, a současně nic, co by se nedalo změnit. Politici nejsou blbci. Jsou svině, ale ne blbci.

[Juraj Tichý]

A negativní vliv růstu? No kolik % v rozpočtu je 10% nárůstu mezd?

Výdajový plán na rok 2021 je 35,37 mld. Kč na osobní náklady, 22,86 na provoz a 27,1 mld. Kč na investice.
Pokud by se naplnila předpověď ČNB, tak by v roce 2021 šlo na platy 0,66 % HDP, 0,43 % HDP na provoz a na investice skoro 0,51 % HDP, při doporučených 1, 0,6 a 0,4 % HDP, takže bychom dokonce umazali trochu z historické podinvestovanosti AČR.

Presne toto som si hovoril pri nas.
Minuly rok sme do armady investovali 1,6% HDP a do rozvoja 600mil€ (0,7% HDP)
Ono ani netreba viac. Udržať to ďalších 10 rokov, čo je 6mld€ (a spolu s 2019 a 2020 7,2mld€) a sme z najhoršieho vonku. Investovať rozumne, cielene, prioritou na najbližšie roky investície, ktoré vygenerujú úspory (V3S, UAZ, T148, infraštruktúra) A bude aj na ťažkú brigádu, lebo to najdrahšie, stíhačky, sú z veľkej časti vyriešené.
Ruka v ruke by sa mala zmeniť počty vojakov a uprednostnit tvorbu záloh pred celkovým plánovaným počtom 18.000 vojakov. Čiže radšej mať stálu armádu 14-15tis. a v kategórii mužstvo ponúkať len krátkodobé kontrakty na 3-5 rokov, tak aby ročne vzrástol počet rezervistov v civile o 1500-2000 osôb.

[Scotty87]

Armáda dostane rozpočet, který si zaslouží, slíbil Babiš

„Pevně věřím, že debaty ohledně naší armády končí a že dostane rozpočet, který si zaslouží, protože my armádu potřebujeme,“ vzkázal premiér Andrej Babiš prostřednictvím sociálních sítí.

[Dzin]

Ale jaký rozpočet si armáda zaslouží už neřekl. Mě to připomíná, jako v pohádkách, když někoho trestají, řeknou, že dostali, co si zasloužili.

[Scotty87]

Na Info.cz je trochu detailnější článek. Údajně mělo jít zajména o peníze na komplety PVO.
Babiš odmítl úspory, které by se dotkly armády. Ministerstvo financí chtělo znemožnit nákup protiletadlového systému

[Zemakt]

Generál:
https://www.facebook.com/ArmadaCeskerep ... 9160156108

[Dzin]

Včera v Události ČT. Probírali tam škrty pro armádu resp. komunistický požadavek na 10 mld. škrty. Podpořilo ho SPD, kdy Okamura řekl, že výdaje na nákup drahé zahraniční techniky jsou nepotřebné. Schillerová to nijak neodmítla, vyjádřila se, že o tom bude třeba jednat. Babiš zopakoval, že věří (sic!) že debaty skončí a armáda dostane rozpočet, jaký si zaslouží. Hamáček byl proti, řekl, že snižovat rozpočet armády v této situaci není moudré.

Tak uvidíme, jak to dopadne.

[Rase]

Těch 10 mld co zbývá v rozpočtu MO mělo být prý vyčleněno na nákup nového PVO, tak si nejsem jistý, jak to chtěli stihnout, nebo co za to chtěli narychlo pořídit. Osobně si myslím, že je klidně možné, že MO by ona suma stejně zbyla, jelikož jde o hodně velké peníze, než aby se utratily narychlo, podepsat smlouvy ještě před koncem roku. Případně narychlo za blbiny, ale otázkou, zda ještě jde předsplácet Gripeny a munici. Tím nechci říct, že by měly být MO ty peníze odejmuty. S tím jak Babiš zrušil onen finanční fond, kam si mohlo MO ulívat nevyčerpané peníze, je to docela na prd.
Hospodaření MO je stejně pozoruhodné - začátkem roku vrátili do rozpočtu 3 miliardy a pokud jim opravdu seberou i těch 10 mld, tak to máme pěkných 13 miliardy, které se nepodařilo proinvestovat... Za to mohly být nové tanky, dvojnásobek vrtulníků H1 atd. Tady se opravdu daří akorát nákupy za max pár miliard. Můžeme ten problém hodit na Covid, ale otázkou je, zda to jen nemaskuje neschopnost úředníků.

[Scotty87]

Pokud teď zbývají nějaké peníze rozpočtu MO tak to určitě není za PVO. Při stavování minulého rozpočtu prosadilo ministerstvo financí odložení pořízení systému PVO, tady v rozpočtu na rok 2020 se s nimi určitě nepočítalo.

[Arthur]

KSČM chce nižší rozpočet pro armádu. ‚Americké vrtulníky mohou počkat,‘ tvrdí Jiří Dolejš
zdroj: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ks ... 212155_zuj

[Rase]

Tak prý ty prostředky měly být zamýšleny k nakoupení amerických vrtulníků, děl a nějaké obrněné techniky. Očividně ty vrtulníky komárům nejvíc leží v žaludku, jelikož budou mít cedulku "made in usa", z čehož mají oni vždy noční pomočování. Pokud jde o samotný článek, tak oni zahraniční prodejci, vlastně i ti naši, můžou klidně počkat na lepší časy, ale obávám se že armáda je v bídném stavu a modernizace se pořád kvůli něčemu odkládá. Teď covid, jindy ekonomická krize nebo jen ignorance politiků. Onen záměr KSČ, SPD (atd.) přetvořit vševojskovou armádu na pouhou motorizovanou pěchotu je více více než jasný.

[Dzin]

Armádu dlouhodobě trápí schopnost utrácet prostředky z rozpočtu. Jestli ale i teď zbylo 10 mld., tak by mě docela zajímalo, za co přesně to zbylo? Možné je, že to bylo za výcvik, který nemohli realizovat kvůli čínské chřipce. Nebo odkud Rase máš, na co to mělo být?

SPD a KSČM hrají populistické hry, které mají s bezpečnostní politikou státu společného jen to, že kdyby se realizovali, zcela by ji rozvrátily.

[Rase]

Zmiňuje to Jiří Dolejš z KSČM, člen rozpočtového výboru, viz odkaz od Arthura. Osobně si myslím, že většina peněz by šla na vrtulníky + maximálně nějaká ta bugina, možná modernizace T-72M4CZ atd. Přeci jen smlouva na děla ještě není ani podepsaná, pokud teda nemyslel dělostřelecký systém řízení palby, který by se asi dal dořešit rychle.

[Dzin]

Tak jsem si to pročetl a asi jsem to pochopil špatně. Měl jsem za to, že AČR zbude 10 mld korun, ale v rozhovoru člen rozpočtového výboru ANO Jan Řehounek říká, že za letošní rok armáda deklarovala, že ušetří (vrátí) 3,3 mld. korun z rozpočtu.

[Scotty87]

To co zbylo by se mělo hodnotít až na konci roku. Určitě má vliv ma čerpání rozpočtu to že mnozí výrobci museli kvůli výpadkům odkládat dodávky a tím pádem nemohlo MO platit v předpokládaných termínech. Viz. třeba CASA která měla být už dodaná, ale určitě tu bude i spousta menších zakázek.