CV90 - nové bojové vozidlo pěchoty AČR

[Rase]

Když jsem nakousl ten indický projekt FICV, tak tohle je konkurenční vozidlo, tentokrát od TATA ve spolupráci s Rheinmetallem. Podvozek sice vypadá jen jako vylepšené BMP, ale věž je pozoruhodná. Krom kanonu je osazena kulometem a dvěma řízenými střelami (vykukují na druhé straně věže). Oproti tomu Mahindra vytvořila ve spolupráci s BAE, šikovný podvozek, ale věž použili Izraelskou.
Proč to ale píšu, pokud by došlo na společný projekt (V4) a Poláci chtěli nový druh vozidla, je docela možné, že by se do projektu zapojil i Rheinmetall. Přeci jen Poláci s nimi spolupracují na modernizaci Leopardů 2A4, vývoji průzkumného vozidla atd.
Čím víc nad tím uvažuju, tak návrh něčeho nového není až tak ujetý, jak by se mohlo zdát. Velké firmy jsou zapojené do takto velkých projektů, jen by bylo potřeba odebrat velké množství BVP, aby se něco podobného vyplatilo. Plány se dají udělat docela rychle (upravit nějaký starší návrh).



ps. ASCOD už není Rakouský, ale spíš Americký (patří General Dynamics)

[cover72]

Klingy: pokud jsem dobře pochopil z promo Ulanu, když má BVP střílny, staví se z dlouhých pásů oceli kladených podélně, což je drahé. Ulan/ASCOD je vymyšlený tak, že je jeho kostra technologicky nenáročná a levná, svařovaná z kratších plátů oceli stavěných "na výšku" vedle sebe.

Dzin: mýlíš se, ale to by patřilo do Hospody. Zde jen jeden geostrategický až sociokulturní pojem: "Mitteleuropa". A ne, oproti mapce na Wiki tam z celého Německa patří jen Bavorsko.

[skelet]

Rase: Ascod vznikl ještě před převzetím koncernu Steyr Daimler Puch, americkým koncernem General Dynamics. To se uskutečnilo v roce 2003.

[Rase]

skelet:
Jop, špíš jsem narážel na to, že nové ASCODy (pro AČR) by nebyly od Rakouska, ale od Američanů

Koukal jsem na připravované Polsko-Německé průzkumné vozidlo 6x6 (náhrada za BRDM-2). Bude to výsledek spolupráce Polska Grupa Zbrojeniowa SA (Obrum sp. z o.o.) a Rheinmetall MAN Military Vehicles GmbH (RMMV). Osobně bych byl rád za podobnou spolupráci (+ Naše firmy atd.) i v případě nového BVP. Přeci jen plány by se daly připravit velice rychle (u Rheinmetallu podobných projektů dělali dost), upravené dle polských a našich potřeb. Takhle by to fungovat mohlo a Poláci by si na triko, takhle složitý projekt nevzali (nemají na to zkušenosti). Zvlášť když mají zkušenosti se spolupráci s Rheinmetallem (modernizace Leopardů, tohle průzkumné vozítko atd.). Co si téhle možnosti myslíte
Puma je postavená podle Německých potřeb a prodražili ji hlavně změny v zadání při vývoji. Navíc je drahá, protože je velká a těžká

Náhrada za BRDM-2:
http://defence-blog.com/army/german-and ... hicle.html

[Petrz]

BVP Tulpar-S aneb otázka plavbyschonosti BVP

Předpokládá se tu nákup ASCODU či CV-90 jež budou tvořit společně s T-72M4CZ jádro formace a Pandury budou provádět rychlé překvapivé útoky např. do boku nepřítele. To je určitě fukční a rozumná představa. Nicméně je otázkou zdali je to ta nejlepší konfigurace za všech okolností. Má představa je odlišná – stručně část pásových BVP by útočilo společně s Pandury (požadavek-obojživelnost). Tvořili by však předvoj a jejich úkolem by byl přímý kontak s nepřítelem (požadavek-lepší ochrana (než mají Pandury)), při tom by vedli boj se měkkými a středně pancéřovanými cíli (požadavek – mohutnější hlavňová výzbroj) .Cíle na něž by nestačil jejich kanón -CTA 40 a granátomet- by předávali datalinkem Pandurům, ty by je ničili z odstupu PTŘS Spike LR. Výhodou by bylo že by se slabě pancéřované, rozměrné pandury s drahou výzbrojí tolik nevystavovaly(přímé) palbě. Pásová BVP by též poskytovaly pandurům ochranu v členitém terénu kde jsou Pandury extrémně zranitelné. Tyto požadavky dle mne splňuje nejlépe turecká platforma "Tulpar-S". (neplést si s těžším BVP "Tulpar")
Tulpar-S se totiž kromě obojživelnosti vyznačuje poměrně silnou ochranou – je schopen odolat ze všech stran kulometu ráže 14,5mm, dále slušnou mobilitou a malou Infrač. Signaturou(motor o výkonu 280kw produkuje méně odpadního tepla ve srovnání s těžšími BVP). Moje představa jak ho ugradovat na průzkumné/útočné BVP je níže. (věž je mým dílem-má současná představa ideálu. Časem zpracuji i s nějakou existující věží)

[cover72]

Tulpar má vysokou siluetu, minimální odolnost proti KE projektilům, jen 5 oproti 7 pojezdovým kolům -> horší vysokorychlostní mobilitu terénem... A je turecký.
Odolnost proti 14,5mm munici je požadavek na all-around odolnost, jenže na čele je potřeba, aby systém odolával 30mm munici z nějaké rozumné vzdálenosti.

[Rase]

Tulpar-S je náhradou za M-113 (čemuž odpovídají rozměry, počet kol atd.) zázraky od toho podvozku nečekejme - zkrátka jen APC (transportér pěchoty). Moc nevěřím tomu, že má smysl jej osazovat takto masivní a těžkou věží. Myslím že by byla ideální věž Samson Mk1 (jako má Pandur), nebo oplechovanou Mk2. To že je tahle konstrukce turecká, ještě neznamená, že tuhle konstrukci je problém postavit. Kombinace lehkých, levných pásáků (tedy bez aktivní ochrany, možná i bez PT raket), kterých se dá pořídit spousta (cca 200 ks) jako je tento návrh, spolu s těžkými IFV, které budou úměrně drahé (cca 50 ks) se mi líbí. Otázkou ale je, jestli to má smysl a nebude lepší pořídit "něco mezi" - takový Pandur (Rosomak) na pásech.

Tak mě napadá, že i u GDLS udělali návrh Strykera na pásech (jako levná náhrada za M113)



Tracked Stryker


Tracked Pandur 2

[Zemakt]

Signaturou(motor o výkonu 280kw produkuje méně odpadního tepla ve srovnání s těžšími BVP).

To zřejmě ano, jinak to je výkon jak čajíček.

[Petrz]

Kombinace lehkých, levných pásáků (tedy bez aktivní ochrany, možná i bez PT raket), kterých se dá pořídit spousta (cca 200 ks) jako je tento návrh, spolu s těžkými IFV, které budou úměrně drahé (cca 50 ks) se mi líbí. Otázkou ale je, jestli to má smysl a nebude lepší pořídit "něco mezi" - takový Pandur (Rosomak) na pásech.

Rase, originální nápad. Logika myšlenky - mít kolovou i pásovou platformu v jednom- se mi líbí. Upřímně - pokud by to bylo jednoduše realizovatelné - asi je to lepší volba než Tulpar-S.

Tulpar má vysokou siluetu, minimální odolnost proti KE projektilům, jen 5 oproti 7 pojezdovým kolům -> horší vysokorychlostní mobilitu terénem... A je turecký.
Odolnost proti 14,5mm munici je požadavek na all-around odolnost, jenže na čele je potřeba, aby systém odolával 30mm munici z nějaké rozumné vzdálenosti.

Nemyslím si že by to automaticky vyzařovalo Tulpar-S ze hry, ale Raseho nápad mi nyní přijde lepší.

[Rase]

Rozhodně by to bylo hodně netradiční řešení a krom kladů ve společné platformě, převažují zápory. Ten prototyp na výstavě, byl zajimavý tím, že měl jen čtyři pojezdová kola, umístěná stejně jako ta původní. Když jsem se koukal na jiné návrhy, už byl pásový podvozek klasický, se šesti pojezdovými koly, což znamená razantní zásah do konstrukce, navýšení váhy atd. Pásový Stryker má mít skoro dvojnásobnou váhu (38t) než kolová verze. Plavbyschopnost by se možná dala udržet, ale na úkor ochrany vozidla. Ta by byla možná i horší než u kolového Panduru. Teréní schopnosti jsou otázkou. Výhodou je ale schopnost transportovat větší počet vojáků (12 u bezvěžové varianty) - což je dvojnásobek Pumy. Potenciál by tedy byl jen v té ceně a možná i provozních nákladech.
Trochu mi chybí On přidaná hodnota (je to tak trochu kočkopes) - vzhledově taky žádný krasavec
http://www.military-today.com/apc/stryker_tr.htm

[Rase]

Ještě mě napadá levné, rychlé řešení. Chile nedávno (2011) nakoupila od německa obrněné transportéry Marder, v počtu 280 ks. Při první várce byla cena 50 000 Euro za kus (což je 1,5 mil.Kč). Stav je předrekonstrukční a byla by potřeba pořádná modernizace, ale je to dobrá konstrukce a tato vozidla potenciál mají. Rheinmetall nedáno nabízel modernizaci těchto vozidel (APC, s kanónem ráže 105 mm atd.), což by šlo zvládnout i v ČR (výsledek něco jako Šakal). Výsledná cena by byla o něco vyšší než Šakal, ale pořád by to byla třeba polovina toho co nový Pandur 2 - je to možnost jak rychle získat oněch 250 obrněných transportérů. Navíc by zbyly finance na nákup pár desítek kusů něčeho pořádného, moderního. Co si o tom myslíte ?

Berte tyhle divoké návrhy jen jako alternativy k licenční výrobě klasických IFV
ps. Leopardy 2 tehdy nakoupili za 7,5 mil.Kč/kus

[Rase]

http://www.armadninoviny.cz/prulom-v-po ... oty3f.html

Tak je tedy neoficiálně potvrzená spolupráce ČR+PL a licenční výroba již existujícího vozidla - zmínili CV90, Ajax (?!?), ASCOD a Pumu

Podle polského vojenského magazínu Defence24 polské ministerstvo obrany vážně zvažuje nákup zahraniční platformy pásového bojového vozidla pěchoty (BVP, polsky BWP).
Původně přitom Polsko plánovalo vývoj vlastního BVP Borsuk. Odpadá tak jeden z hlavních problémů, který bránil společnému polsko-českému nákupu pasových BVP.
Dlužno dodat - jde prozatím o neoficiální informaci.
Česká republika plánuje podepsat smlouvu na nákup nových BVP v letech 2019 až 2020, a získat první vozidla do roku 2025.
V případě spoléhání se na čistě polské vozidlo Borsuk jsou tak rychlé dodávky krajně nepravděpodobné.
Z časových důvodů se proto polské ministerstvo obrany, leč neoficiálně, přiklání k nákupu zahraniční pásové platformy.
"Očesaná" zahraniční platformu může být upravená podle polských nebo českých požadavků za pomocí polského a českého průmyslu.
Navíc při tak velké objednávce je jistá licenční výroba v regionu a transfer technologií.

[cover72]

Marder má také problém s balistickou odolností. Ta odolnost 30mm AP z alespoň 1km na čele korby a ideálně věže je prostě dnes standard, základ a nutnost.

[skelet]

u BVP určitě, ale Rase jej navrhuje co by pásový OT. Tam je to nasazení přeci jen trochu jiné.

[Rase]

Jen se snažím vymyslet obdobu Šakala - za co nejmenší náklady, získat pásové OT (transportér pěchoty s lehkou výzbrojí).
Mám totiž obavu, že až dojde na cenu, vláda sníží počet plánovaných BVP (z 250 třeba na 50), a pak budeme muset vedle hypermoderního BVP udržovat staré BVP (v lepším případě BVP-2).
Jelikož nemám BVP-1/2 rád (ne pro budoucnost), tak se snažím hledat stroj, který by po pořádné úpravě dokázal fungovat jako OT (APC) - na dalších cca 20 let.
Marder je taky dost starý stroj, rozměrově je dost podobný BVP-2, ale v základu je 2x (poslední verze skoro 3x) těžší, tedy ochrana stroje je někde úplně jinde.
Některé Mardery byly modernizovány nedávno (A5 - 2003, A5A1 - 2010), asi pro nasazení v Afgánistánu. Dostat se k nim, by bylo hodně dobré.
Přeci jen Pumy mají nahradit všechny Mardery.

Tenhle nápad nemá konkurovat projektu Nového BVP pro AČR (ideálně by se nakoupilo všech 250 nových vozidel - co armáda chce), jen hledám, čím by šly doplnit počty, kdyby se něco zadrhlo. Tedy ekonomicky výhodnou obdobu repasovaných BVP-2 -. něco s lepším potenciálem (a na pásech). Cena do 1.5 - 2 mil. dolarů/kus, váhově do 40t


Modernizovaný Marder jako APC (v pozadí - varianta lehký tank)

[klingy]

Rase, lenze to co urobili nemci s Marderom sa da urobit aj z BMPckom, ono hacik tej balistickej odolnosti Mardera je v tom, ze Rheinmetal vymenil celu podlahu, aby zvysil unosnost podvozku resp. jeho odlonost, to nebolo pri Sakalovi riesene....

Porovnanie panciera BMP-1 vs. Marder 1A2

[Rase]

klingy:
To si právě nemyslím. Ten váhový rozdíl v konstrukci se někde projevit musí a s BVP-čkem nemůže jít dělat do samé co s Marderem.
Docela mě překvapilo, že rozměrově si jsou oba stroje dost podobné. Marder tedy bude masivnější, bytelnější konstrukce (míň hliníku ?)
Pokud dokáží na ten podvozek nacpat i tankovou věž (105 mm), tak tam rozdíl být musí. Je to asi blízko maximální nosnosti, co korba zvládne, ale rezerva tam bude.
Když Poláci testovali věž z CV90 na BMP-1, tak byl podvozek přetížený a projekt byl zrušený. Tohohle Mardera Rheinmetall normálně nabízí

BMP-1 - 12.5 t
BMP-2 - 14.3 t
Marder 1A1 - 28.5 t
Marder 1A2 - 28.5 t
Marder 1A3 - 33.5 t
Marder 1A5 - 37.4 t

[klingy]

Vsak som ti hore napisal, ze Rheinmetall, vymenil celu podlahu, ked si dobre pamatam tak Marder ma aj novu vyssiu strechu a to vozidlo palebnej podpori musi mat 100 novu strechu, kvoli ulozeniu kanonu...

no neviem o tom zeby sa na konstruckiu BVP puuzil hlinik, cely trup by mal byt zvareny s pancierovej ocele P-2, ten rozdiel hmotnosti uz moze vyplivat zo samotnej vysiky BVP ma 2 metre Madrer necele 3...

Na podvozku BVP sa testovalo kadeco vratane 122mm hufnice odvodenej od D-30 Indami...

[kozlustechnykus]

Na to domlouvani jsem zvedavej. Polaci urcite budou chtit zachovat schopnost plavby, takze z toho vyjde nejaka 20 tunova vec.
Kolik by stalo tohle: Zajet na vyzvedy do Izraele a at nam kluci pomuzou s prestavbou T-72 na tezky BVP. Ulozenych mame nejakych 100 kusu a vic BVP se stejne porizovat nebude, protoze se stejne bude skrtat. A ikdyby nahodou, tak dalsi stovecka T-72 se nekde najde. Jo, posledni dobou se me hodne libi, co Izraelci stavi za vozidla

[Rase]

Ještě jsem vyčmuchal, že ten upravený Marder má balistickou ochranu STANAG Level 4+ a ochranu proti minám na úrovni Level 3a/3b+ (tedy lepší než Pandur). Obecně jsem ale zvědavý, jestli je vůbec reálné, aby se do výběru dostal Rheinmetall s Pumou. Z mého pohledu, pokud by byl použit jiný motor, převodovka je asi vhodná, by mohl vzniknout pozoruhodný kousek. Přeci jen kvůli změnšení rozměrů Pumy, musela být použitá menší převodovka, menší motor, slabší odpružení + slabší ochrana osádky.
BAE i GD mají bohatou zkušenost s korupcí a špinavými obchody - tak uvidíme kde se necháme nachytat
Defence24 může kecat a v reálu se "nevymyslelo nic" - výsledek by byl Bobrusk pro PL a licenční stroj pro AČR