Nové bojové vozidlo pěchoty pro AČR
Armáda České Republiky doposud používá 108 BVP-2, dalších 77 vozidel je ve skladech. Životnost vozidel vyprší v letech 2018 až 2020. Vedení obrany proto na začátku roku 2013 sestavilo celoresortní projektový tým, který měl navrhnout řešení situace. Zvažovala se jak možnost prodloužení životnosti opravami, čímž by armáda mohla používat vozidla BVP-2 přibližně dalších deset let. Druhou možností bylo vyřazení BVP-2 z výzbroje bez adekvátní náhrady, tedy by došlo k dokoupení vozidel Pandur. Třetí varianta navrhovala modernizaci obrněnců BVP-1 nebo BVP-2, zde tedy patrně šlo o vozidla Šakal. Podle pozdějšího vývoje ale převážila čtvrtá varianta a to nákup nové pásové nebo kolové techniky, případně odkoupení nadbytečných, ale modernějších vozidel od některého ze spojenců v NATO. Již koncem roku 2014 počítá Koncepce výstavby armády do roku 2025, s nákupem nových bojových vozidel pěchoty: "Mechanizované vojsko bude udržovat schopnost nasazovat a zasazovat úkolové uskupení do velikosti brigádního úkolového uskupení (BÚU) na bázi mechanizované brigády. Svazky podle typu budou rychle nasaditelné a přepravitelné s odpovídající palebnou sílou, budou disponovat vyšší schopností manévru v terénu, vyšší palebnou silou a odolností. Dále se do budoucnosti předpokládá možné rozšíření bojových prvků. Kompatibilita velení a řízení v rámci pozemních sil bude postupně vyřešena pořízením obrněných velitelsko-štábních a spojovacích vozidel. Bojová účinnost brigády těžkého typu bude posílena náhradou zastaralého bojového vozidla pěchoty vozidlem na univerzální pásové platformě. Vzhledem k nutnosti udržení mohutné palebné síly bude v letech 2020–2025 rozhodnuto o modernizaci či náhradě tanků. Bojové schopnosti lehkých motorizovaných praporů budou posilovány schopností ničení obrněných cílů až na úroveň mechanizovaných praporů. U brigády lehkého typu bude zachována schopnost provádět výsadky. K rozvoji schopností mechanizovaných jednotek bude postupně využíváno automatizovaných a dálkově ovládaných systémů a prostředků bez přímé lidské obsluhy (robotických systémů)."
Požadavky armády na nová vozidla
Moderní bojová vozidla pěchoty přinesou zcela novou kvalitu ve výzbroji pozemních sil a tím i zásadní zvýšení bojových schopností naší armády při obraně území státu. Armáda požaduje vozidla se silnou výzbrojí, vysokým stupněm odolnosti a ochrany osádky, vyspělými systémy velení a řízení a vysokým potenciálem k dalšímu modernizačnímu růstu, zejména v oblasti výzbroje, ochrany osádky a použitých technologií.
- Vysoká celková odolnost a ochrana osádky u všech vozidel s certifikací NATO, včetně systémů aktivní ochrany k eliminaci zásahů v pásmu 360° okolo vozidla a ochrany horní polosféry;
- Osádku bojového vozidla bude tvořit celkem 11 vojáků - velitel a střelec, řidič, dva specialisté a roj (výsadek) šesti vojáků;
- Výzbroj bude tvořit rychlopalný automatický kanon ráže 30 mm ve věžovém kompletu pro velitele a střelce, spřažený kulomet a integrované protitankové řízené střely;
- Vozidlové komunikační, informační a další systémy budou zapojeny do národních a aliančních systémů velení a řízení;
- Před uzavřením smluvního vztahu dojde v ČR k praktickému ověření schopností a parametrů vozidla, včetně střeleb ze všech druhů zbraní.
+ 29 servisních vozidel ve třech provedení.
Požadavky na vozidla:
Verze pro Armádu České republiky zahrnují ve variantách s věží:
pásové bojové vozidlo pěchoty - PBVP: 3 členové posádky, 2 specialisté, 6 členů roje
velitelské vozidlo - PBV-V - 3 členové posádky, 3 specialisté C4I a 4 členové výsadku
průzkumné vozidlo - PBV-Pz - 3 členové posádky, 2 operátoři senzorů a 4 členové průzkumného týmu
V bezvěžových variantách to jsou:
vozidlo dělostřeleckého pozorovatele - POV-DP - 12,7 mm RCWS + SPIKE, teleskopická senzorová hlava, 2 členové podsádky, 1 operátor senzorové hlavy,
bojové ženijní vozidlo - POV-Ž - 12,7 mm RCWS + SPIKE, 3 členové podsádky, 7 ženistů
vyprošťovací vozidlo - POV-V - 3 členové obsluhy, 12,7 mm RCWS, výložník s jeřábem, hydraulický naviják
zdravotnické vozidlo - POV-Zdr - 3 členové obsluhy s možností přepravy 4 sedících raněných a 2 ležících.
Servisní kolová vozidla:
Komplexní dílenské vozidlo – 13x
Vozidlo oprav pásových podvozků – 8x
Vozidlo oprav výzbroje a speciálního vybavení – 8x
Finanční stránka projektu
Původní plán ministerstva obrany je pořídit celkem 210 nových vozidel za minimálně 50 mld Kč. Koncem září 2017 bylo zřejmé, že na nákup bude vyčleněno přesně 53,6 mld Kč a minimálně se bude jednat o 210 vozidel. Součástí smlouvy má totiž být i sjednání opce na dalších cca 100 vozidel. Finanční prostředky na první splátku jsou připraveny v plánu rozpočtu na rok 2019. Co se týče ceny, tak za samotná vozidla padne zhruba polovina částky, zbytek bude určen na vybudování zázemí a náklady na vybudování výrobního zázemí (montážní linka), počáteční várku náhradních dílů a munice. V ceně nejsou započítány celkové náklady na provoz po celou dobu životnosti vozidel, která je přibližně 40 let. Samotné zkoušky vozidel u VTÚ, vyjdou ministerstvo obrany na 10 089 899,60 Kč, v částce jsou patrně započítány náklady na zapůjčení vozidel a vše kolem. Do zmíněné sumy se mají vejít všechny nabídky a cenový rozdíl mezi vozidly bude mnohem nižší než se často tvrdí v médiích, a bude záviset na požadované výbavě. Zmíněných 53,6 miliard se bude splácet od roku 2019 do roku 2024, kdy má být splacena celá suma.
Z českých firem a subjektů, které mají zájem se zapojit do výroby, nebo subdodávek komponentů pro nové BVP, zmiňme například: VOP CZ, ELDIS, RETIA, Ray Service, EXCALIBUR ARMY, AVIA Motors, KARBOX, VTÚ, VVÚ, Meopta, Mesit, Alucast, BD Sensors, MSM Group, VR Group, JHV Engineering, Awos, Drahoš, PLC Services, Performance Solutions a další. S jejich zástupci již již jednají společnosti, které mají zájem o vítězství v připravovaném tendru. Nabídkové ceny nových BVP pro AČR se pohybují cca od 4,5 do 6,5 mil euro za kus. Ceny jsou vždy za konfiguraci s rychlopalným kanónem ráže 30 mm a protitankovým raketovým kompletem (PTRK) 3.generace. Tedy očividně nedražší v vozidlo bude Puma, nejlevnější vozidlo je otázkou. Když přidáme náklady na zázemí, tak se zdá, že na těch cca 50 mld Kč se dostane i ta Puma. Dál bude jen záležet, jak moc budeme chtít ušetřit. 210 Pum by sice vyšlo odhadem na 34 mld, nejlevnější vozidla na cca 24 mld, ale je potřeba počítat s tím, že ne všechna vozidla budou mít bojovou věž. Ten cenový rozdíl tedy není tak enormní, jak je často zmiňováno.
Velice zajímavé by bylo, pokud by se podařilo využít Evropský obranný fond, kdy čerpání je možné pouze u společných mezistátních vojenských projektů. Z našeho pohledu je velice lákavá možnost využít fond pro pomoc s financováním nových bojových vozidel pěchoty. V tendru sice máme většinu evropských vozidel a výrobců, ale problém je v tom, kde sehnat stát, který by měl zájem pořídit nová BVP spolu s námi. Patrně by se našel nějaký stát, který by chtěl menší množství CV90 od BAE, u vozidel ASCOD od GDELS si nejsem jistý a spíše s tím nemůžeme počítat. To samé s vozidlem Lynx od Rheinmetallu. Kritéria pro čerpání financí z fondu, ale skvěle splňuje vozidlo Puma od společnosti PSM Project System & Management GmbH. Přeci jen se jedná o 100% evropskou společnost a hlavně kolem roku 2020 má v plánu nakoupit vozidla Puma i německá vláda, pro vlastní ozbrojené síly - Bundeswehr. Využití Evropského obranného fondu by tak mohlo znamenat velice zajímavé, čisté řešení, jak srazit nákupní cenu vozidel Puma na velice přijatelnou úroveň, právě díky dotaci z tohoto fondu.
V případě podpisu smlouvy do poloviny roku 2021, tedy krátce před plánovanými volbami, plánuje ministerstvo obrany na projekt nákupu nových BVP utratit 4,210 mld Kč (celková cena by měla dosáhnout 51,684 mld Kč). Tato vozidla mají být dodány do konce roku 2025, stejně jako revitalizované T-72M4CZ, aby je bylo možno nasadit v rámci brigádního úkolového uskupení těžkého typu, které se ČR zavázala postavit do začátku roku 2026.
Časový plán projektu
Finanční prostředky pro nákup moderní pásové techniky budou připraveny v letech 2019 až 2020. Armáda hodlá celý projekt urychlit a již v roce 2016 Ministerstvo obrany dokončilo přípravné práce na zakázce, v rámci níž by vojáci v horizontu několika let získali náhradu za stárnoucí vozidla BVP-2. V polovině února 2017 prohlásil náčelník generálního štábu Josef Bečvář, že již v současné době běží přípravná fáze a Ministerstvo obrany zpracovalo studii o proveditelnosti projektu. Počátkem června 2017 (patrně po výstavě IDET), budou ve VTÚ Vyškov zahájeny první zkoušky vozidel, v délce zhruba jednoho a půl měsíce, tedy do srpna 2017. Dle aktuálního prohlášení Josefa Bečváře, proběhnou zkoušky nového BVP již 28. června na Libavé. Všech pět vozidel bylo přichystáno k prohlédnutí na statických ukázkách a jízdě v terénu. Armádní komise budou následně zkoumat, jaké mají požadované stroje technické parametry. Testy a výslednou zprávu zajistí VTÚ, které na Ministerstvo obrany dodá, do 31.10. 2017, většinu důležitých výsledků z porovnání, od proveditelnosti celého projektu, přes zhodnocení podvozků až po hodnocení bojových věží. Do 15.11. 2017 má dodat celkové zhodnocení možností náhrady BVP-2. Termíny jsou závazné a v případě nesplnění smlouvy, hrozí pokuta (1 % ze smluvené částky, více viz finanční stránka projektu). Termíny pasují na dřívější prohlášení, že vítězné vozidlo bude vybráno do prosince 2017. Příprava projektu je v průběhu rozhodovacího procesu. O způsobu zadání i parametrech bude rezort MO moci blíže informovat po jeho ukončení. Rezort MO se při přípravě projektu řídí platnými zákony a vnitřními předpisy rezortu MO. Celý proces je rozvržen do několika následujících let. Po schválení specifikace bude během července 2018 dokončena rozpracovaná zadávací dokumentace projektu a ten bude následně předložen v srpnu k projednání komisí ministerstva obrany a následně v září projednáno na vládě. Samotný tendr by mohl být vyhlášen kolem září. Na podzim má být výsledek schválen vládou a výběr dodavatele má být hotový do konce roku 2018. V první polovině roku 2019 mají být dojednány náležitosti smlouvy (parametry, cena) a v červnu 2019 má být kontrakt podepsán. Peníze na první splátku jsou pak prý připraveny v plánu rozpočtu na rok 2019. Výroba by měla začít již v letech 2019 až 2020, přičemž první vozidla by mohla armáda převzít do roku 2025. První kusy půjdou na výcvikovou základnu do Vyškova a dále se počítá s přezbrojením 74. lehkého motorizovaného praporu. Všech 210 vozidel by měla získat 7.mechanizovaná brigáda "Dukelská" do roku 2029.
Časový harmonogram:
1976
- zahájení sériové výroby BMP-2 v SSSR
1987
- zahájení licenční výroby v ČSSR jako BVP-2
1989
- ukončena výroba a převzato 280 vozidel
2013
- celoresortní projektový tým hledá řešení otázky BVP
2014
- rozhodnuto pořídit nová BVP místo modernizace
- plán pořídit nová vozidla v rámci V4 s Polskem
- 30.4. studie modernizace bojového vozidla pěchoty
2015
- upřednostnění licenční výroby již zavedeného vozidla
- 30.4. vznik integrovaného pracovního týmu "Přezbrojení 7. mechanizované brigády"
2016
- plán pořídit 210 nových vozidel + opce na dalších 105 vozidel
- dokončení přípravné fáze projektu
- oslovení společností (9) kvůli předběžným informacím
- 15.12. Průmyslový den
2017
- na IDET představen ASCOD, CV90, Puma a Lynx
- prezentace jízdy a střelby v Přáslavicích (Libavá)
- do konce srpna armádní komise doporučí ideální stroj
- do poloviny listopadu dodání podrobného hodnocení VTÚ
- do konce roku výběr vítězného vozidla (původní plán)
- 8.3. zadávací listina strategického projektu
- 5.6.-18.8. ukázka schopností vozidel
2018
- začíná končit životnost vozidel BVP-2
- 25.6. specifikace hotova a zaslána na ministerstvo obrany (sekce vyzbrojování)
- 2.10. projekt jednomyslně schválen kolegiem ministra obrany
- 17.12. Vláda ČR vzala na vědomí
2019
- 5.2. registrace akce schválena na ministerstvu financí
- 27.3. úvodní jednání s oslovenými výrobci,
- předána výzva o podání žádosti o účast v zakázce společně s procesními pravidly a 16 nepřekročitelnými požadavky
- 2.5. všichni oslovení dodavatelé doručili žádosti o účast ve vícekolovém jednacím řízení
- 30.-31.5. jednání s oslovenými dodavateli před zasláním oficiální výzvy k doplnění či upřesnění informací
1. Zaslání oficiální výzvy výrobcům k doplnění či upřesnění informací
2. Posoužení obdržených dokumentů komisí a rozhodnutí, kdo bude pokračovat ve vícekolovém jednacím řízení
3. Výzva k podání předběžných nabídek a jejich podání dodavateli
4. Vícekolové jednání o podaných předběžných nabídkách
5. Ověření technických parametrů (testování vzorků vozidel)
6. Výzva k podání finální nabídky, podání finální nabídky dodavateli, vyhodnocení
7. Výběr dodavatele
8. Vyjednávání o smlouvě
9. Podpis smlouvy
10. Výroba jednotlivých modifikací vozidel
11. Provedení jednotlivých druhů zkoušek všech modifikací (včetně vojskových zkoušek)
2020
- uzavření smlouvy s dodavatelem na konci roku
- končí životnost všech provozovaných BVP-2
- rozhodnutí o budoucnosti tankového vojska
2022
- převzetí prvních pěti vozidel armádou
2024
- splacení celé částky, zhruba 50 miliard
2025
- dokončení dodávek nových BVP
- přebírání posledních vozidel 7. mechanizovanou brigádou
2050
- začíná končit životnost vozidel
Zkoušky vozidel
Jak již bylo zmíněno první zkoušky vozidel proběhly 28. června 2017 ve vojenském prostoru Libavá, poblíž osádky v Přáslavicích. Vozidla se představila během statické a dynamické ukázky, a to jak střelbou z místa, tak i za pohybu. Zaměřila se nejen na pohyblivý cíl vzdálený 700 metrů, ale i na pevné cíle ve vzdálenosti 1 200 a 1 800 metrů. Přítomen byl náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Josef Bečvář, ředitel Sekce podpory Ministerstva obrany generálmajor Jaromír Zůna, generálmajor Aleš Opata, ředitel Sekce rozvoje a plánování schopností MO brigádní generál Jaromír Alan, zástupce velitele pozemních sil AČR brigádní generál Ivo Střecha a mnoho dalších významných zástupců armády. Z politických představitelů pak náměstek ministra obrany Daniel Koštoval, zástupci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ivan Gabal, Josef Hájek, Stanislav Mackovík a Martin Sedlář. Pokud jde o samotné střelby, tak ty statické se vedly na zmíněnou vzdálenost a každé z vozidel vystřelilo dávku pěti střel na každý z cílů - tedy 40 střel na zničení osmi cílů. Počasí bylo extrémně větrné a nejlépe si vedlo vozidlo Puma. Ta minula pouze 3x a 37x zasáhla terč. Každý minimálně jednou, ale většinou pětkrát. Druhé nejlepší vozidlo dosáhlo jen polovičního skóre - tedy zhruba 19 zásahů. Navíc ostatní vozidla minimálně jednou minula terč. Pokud jde o spolehlivost, tak CV90, ASCOD i Lynx musely některé z testů opakovat, jelikož něco nefungovalo nebo se rozbilo. Armádní generál Josef Bečvář celou událost komentoval slovy: "Byli jsme svědky předvedení schopností bojových vozidel pěchoty, které by mohly v Armádě České republiky nahradit stávající BVP-2. Stroje, které jsme zde viděli, mají lepší balistiku, palebné a komunikační systémy. Jsou prostě již někde jinde. Posuzováním této techniky se budeme zabývat více než pět týdnů. Musíme vzít v úvahu celou řadu parametrů, ať již se jedná o váhu, výšku, brodivost, rozměry vnitřních prostorů, přepravitelnost, možnost nakládání materiálu a tak dále. Všechny tyto parametry postupně vyhodnotíme. Koncem srpna pak dáme ministerstvu obrany doporučení, které z vozidel nejlépe vyhovuje". Odborníci z armádní komise budou při porovnání jednotlivých vozidel, zohledňovat stáří konstrukce a modernizační potenciál v příštích čtyřiceti letech. Do srpna 2017 podá komise oficiální doporučení ministerstvu obrany, které z vozidel nejlépe vyhovuje potřebám AČR. Ministerstvo obrany vybere nejvhodnější vozidlo do prosince 2017. Ministerstvo obrany chce podepsat závaznou smlouvu s dodavatelem do konce roku 2018. Dodávky vozidel mají probíhat v letech 2020-2025.
Přehled parametrů, které AČR ověřovala na funkčních vzorcích:
1. Balistická ochrana
2. Protiminová ochrana
3. Ochrana proti IED
4. Aktivní ochrana ( s utajovanou částí)
5. Elektromagnetické vyzařování
6. Elektromagnetická odolnost
7. Základní požadavky na pohyblivost
8-10. Základní požadavky na průchodnost
11. El. instalace a zdroje el. energie - požadavky na zdrojovou soustavu
12. El. instalace a zdroje el. energie - udržitelnost bojové činnosti
13. Vnější klimatické vlivy na vozidlo
14. Subsystémy pro životní prostředí osádky
15. Požadavky na unifikaci
16. Modernizovatelnost
17. Integrace do prostředí AČR
18. Spolehlivost
19. Přepravitelnost
20. Specifické schopnosti
21. Organická výzbroj
22. Hlavní zbraňový systém
23. Vedlejší zbraňový subsystém - kulomet
24. Pozorovací soustava vozidla
25. Udržitelnost bojové činnosti - základní požadavky
26. Pohotovostní hmotnost vozidla
27. Celková hmotnost
28. Rozměry při pohotovostní hmotnosti
29. Rozměry při celkové hmotnosti
Technické požadavky
Nové BVP by mělo osádce poskytnout velmi účinnou balistickou a protiminovou balistickou ochranu. Bojová věž může být klasická, nebo bezosádková. Náčelník generálního štábu Aleš Opata, přestože je sám příznivcem konvenčního řešení, v rozhovoru pro Český rozhlas zmínil: "Dnes je těžké definovat, zda je lepší věž dálkově ovládaná, nebo osádková, v současné době je to padesát na padesát. Technologie jsou však vyvážené a dají se použít obě dvě." Výzbroj má tvořit automatický kanón minimálně v ráži 30 mm ale současný trend jednoznačně směřuje výš a ráže 30 mm je z hlediska účinnosti absolutní minimum. Řada uživatelů vozidel CV90 už využívá rychlopalné kanóny kalibru 35 nebo 40 mm (Bofors Autocannon), americká společnost Bushmaster nabízí kanón ráže 50 mm a Rusové budou na svá nová pěchotní vozidla montovat dokonce kanony ráže 57 mm. Dle mého bych se u ráže 40 mm držel spíše oblíbeného rychlopalného kanónu CT40 - CTAS (Case Telescoped Armament System) od společnosti CTA International, který využívá teleskopickou munici a byl představen i na veletrhu IDET. Přeci jen tuto zbraň zavádějí armády Británie, Francie a Belgie, pokud tedy chceme něco lepšího než ráže 35 mm, rozhodně bych byl pro tuto zbraň, jelikož rozměry jsou jako u ráže 35 mm. programovatelnou munici beru již jako nezbytnost a schopnost nést i protitankové řízené rakety je dnes již také nutná. Ideálně izraelský systém Spike-LR, nebo jeho evropský derivát EuroSpike od společnosti GmbH. Náměr kanónu má být minimálně -10°až + 45°, optimálně až + 60°, což splňují všechny představené bojové věže. Osádku má tvořit velitel, střelec, řidič. Výsadek pak tvořit šest, nouzově i osm vojáků. Přepravní kapacita by měla být 3+6, v nouzovém případě 3+8. Plán počítá s pořízením 210 vozidel v sedmi modifikacích. Opce má být na 36 vozidel, které budou určeny jako záloha pro zabezpečení ztrát. Níže je pak soupis všech sedmi požadovaných verzí i s plánovanými počty.
Varianty vozidel:
Verze pro Armádu České republiky zahrnují ve variantách s věží:
PBVP - pásové bojové vozidlo pěchoty - 125x
PBV-V - velitelské vozidlo - 26x
PBV-Pz - průzkumné vozidlo - 13x
V bezvěžových variantách to jsou:
POV-DP - vozidlo dělostřeleckého pozorovatele - 11x
POV-Ž - bojové ženijní vozidlo - 12x
POV-Zdr - zdravotnické vozidlo - 11x
POV-V - vyprošťovací vozidlo - 12x
Dílenská vozidla budou ve verzích:
komplexní dílenské vozidlo – 13x
vozidlo oprav pásových podvozků – 8x
vozidlo oprav výzbroje a speciálního vybavení – 8x
Tedy minimálně 3/4 vozidel bude osazeno bojovou věží a v ideálním případě by byly tyto verze doplněněny o minometné vozidlo a protivzdušnou verzi (SHORAD) - nejlépe kombinace kanon rakety, aby mohlo fungovat i proti dronům a jako C-RAM. Možná je i verze vozidla palebné podpory s kanónem ráže 120 mm, které by mohlo zastoupit i současné tanky na bázi T-72. Možné je i vozidlo ve verzi stíhač tanků, které by bylo vybaveno jak zásobou PTŘS tak třeba i termobarickými střelami. Pokud tedy Armáda využije i zmíněné opce na dalších, více jak sto vozidel, tak by mohly vzniknout i právě tyto, nebo podobné specializované verze.
Specifikace na nové BVP pro AČR
osádka 3 osoby + 6 mechanizované družstvo + 2 specialisté – celkem 11 osob
7 variant (bojová, velitelská, průzkumná, ženijní, zdravotnická, dělostřelecký průzkum, vyprošťovací)
30 let životnosti, minimálně 10 000 km do GO
pořízení v letech 2020 -2025.
Programovatelná munice pro kanon 30x173 mm
Spřažený kulomet ráže 7,62x51 mm NATO
Protitankový raketový komplet třetí nebo vyšší generace ATGM
Zadýmovací zařízení (výmetné zadýmovací granáty)
vytvoření dýmové clony v okruhu 360° v okolí vozidla
Zaměřovací systém střelce a velitele
ID MBT minimálně 4000 m ve dne a 3500 m v noci
Balistická ochrana (všechny verze)
základní úroveň ochrany dle STANAG 4569;
přídavné modulární pancéřování s úrovní ochrany dle STANAG 4569
možnost instalace systémů Soft Kill a Hard Kill
ochrana proti IED rušící subsystém proti aktivaci IED
kolektivní systém automatizované CBRN ochrany
Konfigurace pozorovacích a dálkových systémů
senzorické systémy – denní pozorovací systém (CCD kamera),
noční pozorovací systém (IR kamera)
laserový dálkoměr pro zbraňový systém
Mobilita (všechny verze)
Minimální měrný výkon motoru 18 kW/t
minimální rychlost na silnici 65 km/h
minimální rychlost v terénu 40 km/h i více
dojezd minimálně 500 km
letecká přepravitelnost letouny C17H, IL-76MF, An 124, A400M
Spojovací a informační systémy (všechny verze)
systému vnitřní komunikace (intercom)
VKV/UKV radiostanice pro hlasové a datové spojení (GPS, TACSAT a utajovaného spojení)
komunikace se sesednutým výsadkem
integrace národního systému velení a řízení - BV IS (BMS)
diagnostický systém vozidla s otevřenou architekturou
systém bojové identifikace.
http://www.acr.army.cz/assets/informacn ... -01508.pdf
Výběr kandidátů
V květnu 2014, polský viceministr obrany, Czeslaw Mroczek uvedl řadu plánů o společném nákupu BVP Polskem, Českem, Slovenskem a Maďarskem. Tedy zemí V4. Tento plán se ale zhoutil po té, co došlo k rozporu v samotném zadání. AČR upřednostňovala licenční výrobu pásového vozidla, ale v případě polské strany hrozilo, že budou chtít vyvinout něco na vlastní pěst. Obě vlády sice prohlašovaly, že chtějí licenční výrobu vozidla již zavedeného v NATO. Polská strana se ale nakonec rozhodla, upřednostnit vývoj vlastních vozidel na lehké a těžké platformě - projekt Borsuk. Česká strana nehodlala čekat až bude dokončen vývoj vozidla, jehož schopnosti by byly nejisté. Ministerstvo obrany tedy oslovilo celkem devět společností, s žádostí o poskytnutí předběžných informací (RFI) k jejich vozidlům, což je zásadní podmínka pro vstup do tendru. Reagovalo ale pouze šest společností. Italská strana nereagovala a bojová vozidla Dardo, tak vypadly ze seznamu kandidátů. Stejný osud čekal i vozidla Namer, jelikož izraelská společnost IMI - Israel Military Industries – ve stanovené lhůtě nezareagoval. Výběr vozidel se tak výrazně zůžil a Wolfdog od tuzemské společnosti Zetor Engineering je v nedohlednu. Aby mohli výrobci na úspěch svých produktů v české zakázce pomýšlet, musí se domluvit na spolupráci se státním podnikem VOP CZ v Šenově u Nového Jičína. Jan Šafařík, marketingový ředitel VOP CZ zmínil, že aktuálně probíhají jednání s firmami Rheinmetall, General Dynamics European Land Systems a BAE Systems, kde již existuje určitý smluvní vztah. Před uzavřením smlouvy jsou s firmou PSM. Hlavními favority tak zůstávají vozidla CV90 (BAE Systems Hägglunds AB), ASCOD (General Dynamics European Land Systems) ale překvapivě i Puma (PSM Project System & Management GmbH). Méně známými kandidáty pak jsou vozidla Lynx (Rheinmetall Landsysteme GmbH) PMMC G5 (FFG Flensburger Fahrzeugbau Gesellschaft) Kaplan (FNSS - 49% BAE + 51% Nurul) Tulpar (Otokar). Detaily ohledně čtyřech hlavních kandidátů:
Zdroj:
http://www.euro.cz/politika/daniel-kost ... n=copylink
http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/vo ... ky-1328809
http://www.armadninoviny.cz/zkousky-nov ... ibave.html
http://www.armadninoviny.cz/bvp-puma-pr ... ivost.html
http://zpravy.idnes.cz/visingr-o-pasovy ... r_nato_inc
http://www.acr.army.cz/technika-a-vyzbr ... p-2-89953/
http://www.acr.army.cz/informacni-servi ... ar-135094/
https://ct24.ceskatelevize.cz/nazory/28 ... nejasnosti
