Nové BVP pro Armádu České Republiky
Armáda České Republiky doposud používá 108 BVP-2, dalších 77 vozidel je ve skladech. Životnost vozidel vyprší v letech 2018 až 2020. Vedení obrany proto na začátku roku 2013 sestavilo celoresortní projektový tým, který měl navrhnout řešení situace. Zvažovala se jak možnost prodloužení životnosti opravami, čímž by armáda mohla používat vozidla BVP-2 přibližně dalších deset let. Druhou možností bylo vyřazení BVP-2 z výzbroje bez adekvátní náhrady, tedy by došlo k dokoupení vozidel Pandur. Třetí varianta navrhovala modernizaci obrněnců BVP-1 nebo BVP-2, zde tedy patrně šlo o vozidla Šakal. Podle pozdějšího vývoje ale převážila čtvrtá varianta a to nákup nové pásové nebo kolové techniky, případně odkoupení nadbytečných, ale modernějších vozidel od některého ze spojenců v NATO. Již koncem roku 2014 počítá Koncepce výstavby armády do roku 2025, s nákupem nových bojových vozidel pěchoty: "Mechanizované vojsko bude udržovat schopnost nasazovat a zasazovat úkolové uskupení do velikosti brigádního úkolového uskupení (BÚU) na bázi mechanizované brigády. Svazky podle typu budou rychle nasaditelné a přepravitelné s odpovídající palebnou sílou, budou disponovat vyšší schopností manévru v terénu, vyšší palebnou silou a odolností. Dále se do budoucnosti předpokládá možné rozšíření bojových prvků. Kompatibilita velení a řízení v rámci pozemních sil bude postupně vyřešena pořízením obrněných velitelsko-štábních a spojovacích vozidel. Bojová účinnost brigády těžkého typu bude posílena náhradou zastaralého bojového vozidla pěchoty vozidlem na univerzální pásové platformě. Vzhledem k nutnosti udržení mohutné palebné síly bude v letech 2020–2025 rozhodnuto o modernizaci či náhradě tanků. Bojové schopnosti lehkých motorizovaných praporů budou posilovány schopností ničení obrněných cílů až na úroveň mechanizovaných praporů. U brigády lehkého typu bude zachována schopnost provádět výsadky. K rozvoji schopností mechanizovaných jednotek bude postupně využíváno automatizovaných a dálkově ovládaných systémů a prostředků bez přímé lidské obsluhy (robotických systémů)."
Finanční stránka projektu
Původní plán ministerstva obrany je pořídit celkem 210 nových vozidel za minimálně 50 mld.korun + opce na dalších cca 105 vozidel. Peníze na první splátku jsou připraveny v plánu rozpočtu na rok 2019. Co se týče ceny, tak za samotná vozidla bude kolem poloviny z vyčleněné sumy a zbytek bude určen na provoz vozidel po celou dobu životnosti (přibližně 40 let), vybudování zázemí a náklady na vybudování výrobního zázemí (montážní linka). Pokud jde o cenu samotných vozidel, tak nejdrazší, ale zároveň technologicky nejvyspělejší je vozidlo Pumu. Jednotková cena za vozidlo Puma je 7 mil.euro. Celkem Bundeswehr utratí za 350 vozidel 4,3 mld.euro (116 mld.Kč), cena tak vychází na 12,3 mil.euro za vozidlo, ale téměř polovina této částky půjde na vybudování komplexního provozního a výcvikového zázemí. Vyšší cena je i způsobena snížením počtu objednaných vozidel, kdy původní počet 405 kusů byl v roce 2012 snížen na 350 strojů a vývojové náklady se tak musely rozpočítat na menší množství vozidel. Dle zástupců PSM by měla být vozidla pro zahraniční zájemce, výrazně levnější než ta pro Bundeswehr z první série, budou nabízena za konkurenceschopnou cenu. I pokud si ale vezmeme cenu 116 mld.Kč za 350 vozdel a přepočteme ji na 210 poptávaných vozidel, vyjde to na cca 67 mld.Kč. Zde musíme zohlednit, že se jedná o cenu za první sérii, kde byly započítány i náklady za vývoj a druhá série má být levnější, tak oněch cca 50 mld. není až tak nereálná částka. Navíc i MO mluví o minimálně 50 miliard za ona nová BVP. Puma tedy není tak úplně nereálná, jak se často tvrdí, navíc společnost PSM věděla, kolik za vozidla hodláme utratit. Oproti tomu u vozidla ASCOD můžeme očekávat minimálně 3 mil.dolarů (asi 69 milionů Kč), což je ale cena za původní vozidla Uhlan. Pokud ji porovnáme s cenu za Ajax, tak ta byla ještě vyšší než u Pumy a cena představeného vozidla bude někde mezi. Spíš tedy čtyři miliony dolarů nebo podobně. Pro švédsko-britský CV90 se uvádějí podle varianty ceny 3-5 mil.dolarů za kus (69 až 115 milionů Kč). Osobně očekávám, že cenový rozdíl mezi vozidly bude mnohem nižší a bude záviset na požadované výbavě. Je tedy klidně možné, že výrazně nad 100 milionů Kč se budou pohybovat všechna nabízená vozidla. Zmíněných 50 miliard se bude splácet od roku 2019 do roku 2024, kdy má být splacena celá suma.
Časový plán projektu
Finanční prostředky pro nákup moderní pásové techniky budou připraveny v letech 2019 až 2020. Armáda hodlá celý projekt urychlit a již v roce 2016 Ministerstvo obrany dokončilo přípravné práce na zakázce, v rámci níž by vojáci v horizontu několika let získali náhradu za stárnoucí vozidla BVP-2. V polovině února 2017 prohlásil náčelník generálního štábu Josef Bečvář, že již v současné době běží přípravná fáze a Ministerstvo obrany zpracovalo studii o proveditelnosti projektu. Počátkem června 2017 (patrně po výstavě IDET), budou ve VTÚ Vyškov zahájeny první zkoušky vozidel, v délce zhruba jednoho a půl měsíce, tedy do srpna 2017. Dle aktuálního prohlášení Josefa Bečváře, proběhnou zkoušky nového BVP již 28. června na Libavé. Všech pět vozidel bylo přichystáno k prohlédnutí na statických ukázkách a jízdě v terénu. Armádní komise budou následně zkoumat, jaké mají požadované stroje technické parametry. Vítězné vozidlo bude vybráno do prosince 2017. Ministerstvo obrany chce podepsat smlouvu s dodavatelem již v roce 2018. Peníze na první splátku jsou pak prý připraveny v plánu rozpočtu na rok 2019. Výroba by měla začít již v letech 2019 až 2020, přičemž první vozidla by mohla armáda převzít do roku 2025. První kusy půjdou na výcvikovou základnu do Vyškova a dále se počítá s přezbrojením 74. lehkého motorizovaného praporu. Všech 210 vozidel by měla získat 7.mechanizovaná brigáda "Dukelská" do roku 2029.
Časový harmonogram:
1976 - zahájení sériové výroby BMP-2 v SSSR
1987 - zahájení licenční výroby v ČSSR jako BVP-2
1989 - ukončena výroba a převzato 280 vozidel
2013 - celoresortní projektový tým hledá řešení otázky BVP
2014 - rozhodnuto pořídit nová BVP místo modernizace
2014 - plán pořídit nová vozidla v rámci V4 s Polskem
2015 - upřednostnění licenční výroby již zavedeného vozidla
2016 - plán pořídit 210 nových vozidel + opce na dalších 105 vozidel
2016 - dokončení přípravné fáze projektu
2016 - oslovení společností (9) kvůli předběžným informacím
2017 - na IDET představen ASCOD, CV90, Puma a Lynx
2017 - prezentace jízdy a střelby v Přáslavicích (Libavá)
2017 - do konce srpna armádní komise doporučí ideální stroj
2017 - do konce roku výběr vítězného vozidla
2018 - podepsání smlouvy s dodavatelem
2018 - začíná končit životnost vozidel BVP-2
2019 - budou připraveny finance na první splátku
2019 - plánovaný začátek výroby nových BVP
2020 - končí životnost všech provozovaných BVP-2
2020 - rozhodnutí o budoucnosti tankového vojska
2024 - splacení celé částky, zhruba 50 miliard
2025 - přebírání prvních vozidel 7. mechanizovanou brigádou
2029 - dokončena výroba všech vozidel (210)
Zkoušky vozidel
Jak již bylo zmíněno první zkoušky vozidel proběhly 28. června 2017 ve vojenském prostoru Libavá, poblíž osádky v Přáslavicích. Vozidla se představila během statické a dynamické ukázky, a to jak střelbou z místa, tak i za pohybu. Zaměřila se nejen na pohyblivý cíl vzdálený 700 metrů, ale i na pevné cíle ve vzdálenosti 1 200 a 1 800 metrů. Přitomen byl náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Josef Bečvář, ředitel Sekce podpory Ministerstva obrany generálmajor Jaromír Zůna, generálmajor Aleš Opata, ředitel Sekce rozvoje a plánování schopností MO brigádní generál Jaromír Alan, zástupce velitele pozemních sil AČR brigádní generál Ivo Střecha a mnoho dalších významných zástupců armády. Z politických představitelů pak náměstek ministra obrany Daniel Koštoval, zástupci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ivan Gabal, Josef Hájek, Stanislav Mackovík a Martin Sedlář. Armádní generál Josef Bečvář celou událost komentoval slovy: "Byli jsme svědky předvedení schopností bojových vozidel pěchoty, které by mohly v Armádě České republiky nahradit stávající BVP-2. Stroje, které jsme zde viděli, mají lepší balistiku, palebné a komunikační systémy. Jsou prostě již někde jinde. Posuzováním této techniky se budeme zabývat více než pět týdnů. Musíme vzít v úvahu celou řadu parametrů, ať již se jedná o váhu, výšku, brodivost, rozměry vnitřních prostorů, přepravitelnost, možnost nakládání materiálu a tak dále. Všechny tyto parametry postupně vyhodnotíme. Koncem srpna pak dáme ministerstvu obrany doporučení, které z vozidel nejlépe vyhovuje". Odborníci z armádní komise budou při porovnání jednotlivých vozidel, zohledňovat stáří konstrukce a modernizační potenciál v příštích čtyřiceti letech. Do srpna 2017 podá komise oficiální doporučení ministerstvu obrany, které z vozidel nejlépe vyhovuje potřebám AČR. Ministerstvo obrany vybere nejvhodnější vozidlo do prosince 2017. Ministerstvo obrany chce podepsat závaznou smlouvu s dodavatelem do konce roku 2018.
Technické požadavky
Nové BVP by mělo osádce poskytnout velmi účinnou balistickou a protiminovou balistickou ochranu. Bojová věž může být klasická, nebo bezosádková. Výzbroj má tvořit automatický kanón minimálně v ráži 30 mm ale současný trend jednoznačně směřuje výš a ráže 30 mm je z hlediska účinnosti absolutní minimum. Řada uživatelů vozidel CV90 už využívá rychlopalné kanóny kalibru 35 nebo 40 mm (Bofors Autocannon), americká společnost Bushmaster nabízí kanón ráže 50 mm a Rusové budou na svá nová pěchotní vozidla montovat dokonce kanony ráže 57 mm. Dle mého bych se u ráže 40 mm držel spíše oblíbeného rychlopalného kanónu CT40 - CTAS (Case Telescoped Armament System) od společnosti CTA International, který využívá teleskopickou munici a byl představen i na veletrhu IDET. Přeci jen tuto zbraň zavádějí armády Británie, Francie a Belgie, pokud tedy chceme něco lepšího než ráže 35 mm, rozhodně bych byl pro tuto zbraň, jelikož rozměry jsou jako u ráže 35 mm. programovatelnou munici beru již jako nezbytnost a schopnost nést i protitankové řízené rakety je dnes již také nutná. Ideálně izraelský systém Spike-LR, nebo jeho evropský derivát EuroSpike od společnosti GmbH. Osádku má tvořit velitel, střelec, řidič. Výsadek pak tvořit šest, nouzově i osm vojáků. Přepravní kapacita by měla být 3+6, v nouzovém případě 3+8. Plán počítá s pořízením 210 vozidel v sedmi modifikacích a později by mohl být počet vozidel navýšen až o 50%, tedy je zde pravděpodobná opce na 105 vozidel. Celkem by tak mohla AČR získat až 315 nových BVP. Z hlediska počtu verzí nových vozidel, se počítá se sedmi typy. Konkrétní verze zatím neznáme, ale má se jednat o tyto varianty.
Varianty vozidel:
bojové vozidlo pěchoty
velitelské vozidlo
průzkumné vozidlo
zdravotní vozidlo
ženijní vozidlo
vyprošťovací vozidlo
minometné vozidlo
V ideálním případě by byly tyto verze doplněněny o protivzdušnou verzi (SHORAD) - nejlépe kombinace kanon rakety, aby mohlo fungovat i proti dronům a jako C-RAM. Možná je i verze vozidla palebné podpory s kanónem ráže 120 mm, které by mohlo zastoupit i současné tanky na bázi T-72. Možné je i vozidlo ve verzi stíhač tanků, které by bylo vybaveno jak zásobou PTŘS tak třeba i termobarickými střelami. Varianta dělostřelecká pozorovatelna je v dnešní době již zastaralá a možnost navést na cíl nepřímou palbu, by měla mít každá rota. Vývoj jde jasně tímto směrem. Pokud tedy Armáda využije i zmíněné opce na dalších, více jak sto vozidel, tak by mohly vzniknout i právě tyto, nebo podobné specializované verze.
Výběr kandidátů
V květnu 2014, polský viceministr obrany, Czeslaw Mroczek uvedl řadu plánů o společném nákupu BVP Polskem, Českem, Slovenskem a Maďarskem. Tedy zemí V4. Tento plán se ale zhoutil po té, co došlo k rozporu v samotném zadání. AČR upřednostňovala licenční výrobu pásového vozidla, ale v případě polské strany hrozilo, že budou chtít vyvinout něco na vlastní pěst. Obě vlády sice prohlašovaly, že chtějí licenční výrobu vozidla již zavedeného v NATO. Polská strana se ale nakonec rozhodla, upřednostnit vývoj vlastních vozidel na lehké a těžké platformě - projekt Borsuk. Česká strana nehodlala čekat až bude dokončen vývoj vozidla, jehož schopnosti by byly nejisté. Ministerstvo obrany tedy oslovilo celkem devět společností, s žádostí o poskytnutí předběžných informací (RFI) k jejich vozidlům, což je zásadní podmínka pro vstup do tendru. Reagovalo ale pouze šest společností. Italská strana nereagovala a bojová vozidla Dardo, tak vypadly ze seznamu kandidátů. Stejný osud čekal i vozidla Namer, jelikož izraelská společnost IMI - Israel Military Industries – ve stanovené lhůtě nezareagoval. Výběr vozidel se tak výrazně zůžil a Wolfdog od tuzemské společnosti Zetor Engineering je v nedohlednu. Aby mohli výrobci na úspěch svých produktů v české zakázce pomýšlet, musí se domluvit na spolupráci se státním podnikem VOP CZ v Šenově u Nového Jičína. Jan Šafařík, marketingový ředitel VOP CZ zmínil, že aktuálně probíhají jednání s firmami Rheinmetall, General Dynamics European Land Systems a BAE Systems, kde již existuje určitý smluvní vztah. Před uzavřením smlouvy jsou s firmou PSM. Hlavními favority tak zůstávají vozidla CV90 (BAE Systems Hägglunds AB), ASCOD (General Dynamics European Land Systems) ale překvapivě i Puma (PSM Project System & Management GmbH). Méně známými kandidáty pak jsou vozidla Lynx (Rheinmetall Landsysteme GmbH) PMMC G5 (FFG Flensburger Fahrzeugbau Gesellschaft) Kaplan (FNSS - 49% BAE + 51% Nurul) Tulpar (Otokar).
ASCOD od společnosti General Dynamics
ASCOD od General Dynamics European Land Systems
V lednu 2015 uzavřela společnost GDELS-Steyr GmbH strategické partnerství s českou společností Czechoslovak group, vztahující se na licenční výrobu a prodej kolových vozidel Pandur II a celé rodiny pásových vozidel ASCOD. Kromě bojových vozidel pěchoty zahrnuje výrobní program ASCOD také vozidla průzkumná, opravárenská, vyprošťovací, velitelská a ženijní, obrněné ambulance či pásové obrněné transportéry. V roce 2014 byla představena nejnovější 35tunová varianta vozidla ASCOD, která se liší nejen hmotností, ale především řadou technických modifikací v oblasti pohyblivosti, pancéřování nebo výzbroje. Tato varianta s názvem ASCOD35 se vyznačuje užitečnou hmotností (přepravovaných zbraňových a jiných systémů) 13 tun a je poháněna motorem MTU 8V 199T20 o výkonu 530 kW, který umožňuje jízdu maximální rychlostí 70 km/h při dojezdu 500 km. Užitečná hmotnost těžšího typu ASCOD42 je 19 tun a pohon zajišťuje silnější jednotka MTU 8V 199T21 s výkonem 600 kW. Odolnost pancéřování dosahuje úrovně 5 dle normy STANAG 4569, resp. úrovně 4a/b proti minám. Přídavný pasivní nebo reaktivní pancíř umožňuje zvýšit ochranu čela korby a věže proti munici do ráže 30mm na vzdálenost přesahující 1000m. Na výstavě IDET 2017 bylo představeno vozidlo ASCOD opatřené českým maskovacím potiskem. Vozidlo bylo osazeno izraelskou bezosádkovou věří Samson II s 30mm automatickým kanónem a stanicí pro odpal dvou protitankových řízených střel Spike.
CV90CZ od společnosti BAE Systems
CV90CZ(r) od společnosti BAE Systems
CV90CZ a CV90CZr od BAE Systems Hägglunds
Druhým velice aktivním podnikem je společnost BAE, konkrétně její švédskou pobočkou Hägglunds, která již od poloviny října 2016, navázala vztahy se státním podnikem VOP CZ a přerovskou Meoptou. Společnost nabízí bojové vozidlo pěchoty CV90 ve dvou variantách: CV90CZ s klasickou osádkovou věží a CV90CZr s bezosádkovou. Spolupráce mezi BAE a VOP si klade za cíl vytvořit nová pracovní místa a podpořit přenos technologií. Součástí programu je i podpora prodeje na nových trzích a pomoc malým a středním podnikům. Podobný model průmyslové spolupráce BAE Systems nyní funguje v Norsku, Švýcarsku, Nizozemsku a Dánsku. Ředitel VOP CZ Marek Špok uvedl, že spolupráce s BAE Systems je skvělou příležitostí pracovat po boku jedné z největších společností světového obranného průmyslu. Co se týče spolupráce BAE s Meoptou, tak ji komentoval ředitel pro komunikaci BAE Systems Hägglunds, Ola Thorén slovy: "Vyhodnotili jsme Meoptu jako jednoho ze svých potenciálních klíčových partnerů pro program vozidla CV90. Nyní jsme ve fázi předkontraktačních jednání a Meoptu vnímáme jako profesionálního partnera s vynikajícími schopnostmi v oblasti vývoje i výroby." Společnost by tak patrně dodávala pro nová BVP optické systémy a některou další elektroniku. BAE v květnu 2017 s tuzemskou společností Ray Service, uzavřela smlouvu na dodávku komponentů pro samohybné minomety Mjölner. Zakázku na dodávku 40 minometných systémů získala BAE od švédského Úřadu pro vyzbrojování, koncem roku 2016. Podíl Ray Service bude spočívat ve vývoji a výrobě kabelových svazků. "Naše rozsáhlé zkušenosti v oblasti projektování a výroby jsou zárukou toho, že jsme schopni dodat včas, v mezích rozpočtu a zároveň splnit požadavky obranného průmyslu," uvedl Jakub Gabriel, výkonný ředitel Ray Service. Smlouva se společností Ray Service je dalším krokem v naplnění závazku BAE Systems spolupracovat s českými podniky v souvislosti s podporou chystaného tendru na obměnu zastaralého vozového parku bojových vozidel pěchoty řady BVP-2. Pokud si česká vláda CV90 vybere, firma BAE Systems hodlá pokračovat ve spolupráci s českými podniky na zajištění dalších aktuálních či budoucích bezpečnostních potřeb země, uvádí zpráva. Novinkou je účast vozidla Kaplan20 od společnosti FNSS, ta je tvořena z 49% společností BAE a zbytek vlastní turecká společnost NURUL, prakticky vzato se ale jedná o nejmodernější vozidlo v nabídce společnosti BAE. Na výstavě IDET 2017 byla představena hned dvě verze vozidla CV90, obě s automatickým kanónem ráže 30 mm a střelami Spike. První vozidlo bylo vystaveno s původní osádkovou věží (označení CV90 CZ), druhé s norskou bezosádkovou věží PROTECTOR MCT-30 (CV90 CZr) od společnosti Konsberg.
Puma od společnosti Projekt System Management
Německá obrněná vozidla Puma a Lynx
Co se týče Německé strany, tak v polovině března 2017 se uskutečnilo první setkání zástupců českého a německého obranného průmyslu. Do Prahy dorazili představitelé třinácti německých firem včetně podniku Rheinmetall Landsysteme, který by českému vojsku rád prodal desítky obrněných pásových transportérů SPz Puma. Aby nedošlo k nesrovnalostem, tak SPz Lynx nabízí společnost Rheinmetall Landsysteme GmbH, SPz Puma ale nabízí společnost PSM - Projekt System Management GmbH. Ta vznikla jako společný projekt Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR, Jiřího Hynka, je zde velký potenciál a na obou stranách je zájem o spolupráci. Jenže rozjezd bližší spolupráce bude trvat velmi dlouho, v oblasti licencí na vojenský materiál panuje v Německu velmi restriktivní politika. Jak již bylo zmíněno, i německé podniky navázaly nebo navazují spolupráci s VOP CZ a již zde existuje i určitý smluvní vztah. Mezi hlavní favority se tak zařadila jak Puma (PSM Project System & Management GmbH) tak i Lynx (Rheinmetall Landsysteme GmbH). Levnější variantou je pak málo známé vozidlo PMMC G5 (FFG Flensburger Fahrzeugbau Gesellschaft). FFG je malou společností, a nabízené vozidlo je velice zajímavé nízkou vahou, modulární koncepcí a patrně i nízkou vahou. Patrně by nebyl problém v transferu technologií (více než konkurence).
Vozidla Puma, nebo cenově výhodnější Lynx, jsou nabízena v nejrůznějších výběrových řízeních, poslední doby (Austrálie, Izrael, USA atd.). Minimálně Lynx by se měl bez problému vměstnat do našich finančních možností a je složený z komerčně dostupných dílů, díky čemuž není problém s jeho exportem. Vozidlo Puma totiž může obsahovat některé choulostivé technologie. Vývoj vozidel Puma se datuje od konce 90.let, ale celý koncept byl několikrát změněn. Sériová výroba začala v polovině roku 2009, na výrobu dohlíží PSM Projekt System Management, spojený podnik firem Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme. Původně mělo být vyrobeno 405 vozidel ale v roce 2012 byl počet snížen na 350. Vozidla Puma byly oficiálně zařazeny do výzbroje Bundeswehru v polovině roku 2015. Výroba pro Bundeswehr bude probíhat do roku 2020, pak bude zahájena výroba nové vylepšené verze (II), ta je nabízena i AČR. Velice rozšířená je teze, že vozidlo Puma je cenově příliš mimo naše možnosti. Přeci jen u všech kandidátů velice záleží na výsledné konfiguraci, kterou budeme požadovat. Puma je, s cenou 8,85 milionů eur - cca 10 mil.$ za kus (pro Bundeswehr), nejdražších bojové vozidlo pěchoty na světě. Takto vysoká cena je oprávněně kritizována, ale je výsledkem nízkého počtu objednaných vozidel, kdy původně se očekával nákup 350 vozidel. Vývojové náklady se tak musely rozpočítat na malé množství vozidel. Což je stejný případ jako s našimi T-72M4CZ, kdy se cena nakonec vyšplhala té za nové MBT. Dle KMW nebo Rheinmetallu by ale měla být nová vozidla pro zahraniční zájemce výrazně levnější a více konkurenceschopnou. Otázkou ale je, za jakou cenu byla vozidla Puma nabízena v USA nebo Izraeli - což jsou jedny z mála tendrů, kde se Puma objevila. Ve výsledku bude cena CV90, ASCODu a Pumy velice podobnou a rozhodovat bude především výbava a další aspekty.
Lynx od společnosti Rheinmetall
Zdroje:
fotografie: kpt. Mgr. Ladislav Kabát - 7. mechanizovaná brigáda "Dukelská"
http://www.euro.cz/politika/daniel-kost ... n=copylink
http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/vo ... ky-1328809
http://www.armadninoviny.cz/zkousky-nov ... ibave.html (můj zkrácený článek)
http://zpravy.idnes.cz/visingr-o-pasovy ... r_nato_inc
http://www.acr.army.cz/technika-a-vyzbr ... p-2-89953/
http://www.acr.army.cz/informacni-servi ... ar-135094/
