Nové BVP pro Armádu České Republiky
Armáda České Republiky doposud používá 108 BVP-2, dalších 77 vozidel je ve skladech. Životnost vozidel vyprší v letech 2018 až 2020. Vedení obrany proto na začátku roku 2013 sestavilo celoresortní projektový tým, který měl navrhnout řešení situace. Zvažovala se jak možnost prodloužení životnosti opravami, čímž by armáda mohla používat vozidla BVP-2 přibližně dalších deset let. Druhou možností bylo vyřazení BVP-2 z výzbroje bez adekvátní náhrady, tedy by došlo k dokoupení vozidel Pandur. Třetí varianta navrhovala modernizaci obrněnců BVP-1 nebo BVP-2, zde tedy patrně šlo o vozidla Šakal. Podle pozdějšího vývoje ale převážila čtvrtá varianta a to nákup nové pásové nebo kolové techniky, případně odkoupení nadbytečných, ale modernějších vozidel od některého ze spojenců v NATO. Již koncem roku 2014 počítá Koncepce výstavby armády do roku 2025, s nákupem nových bojových vozidel pěchoty: "Mechanizované vojsko bude udržovat schopnost nasazovat a zasazovat úkolové uskupení do velikosti brigádního úkolového uskupení (BÚU) na bázi mechanizované brigády. Svazky podle typu budou rychle nasaditelné a přepravitelné s odpovídající palebnou sílou, budou disponovat vyšší schopností manévru v terénu, vyšší palebnou silou a odolností. Dále se do budoucnosti předpokládá možné rozšíření bojových prvků. Kompatibilita velení a řízení v rámci pozemních sil bude postupně vyřešena pořízením obrněných velitelsko-štábních a spojovacích vozidel. Bojová účinnost brigády těžkého typu bude posílena náhradou zastaralého bojového vozidla pěchoty vozidlem na univerzální pásové platformě. Vzhledem k nutnosti udržení mohutné palebné síly bude v letech 2020–2025 rozhodnuto o modernizaci či náhradě tanků. Bojové schopnosti lehkých motorizovaných praporů budou posilovány schopností ničení obrněných cílů až na úroveň mechanizovaných praporů. U brigády lehkého typu bude zachována schopnost provádět výsadky. K rozvoji schopností mechanizovaných jednotek bude postupně využíváno automatizovaných a dálkově ovládaných systémů a prostředků bez přímé lidské obsluhy (robotických systémů)."
Finanční stránka projektu
Původní plán ministerstva obrany je pořídit celkem 210 nových vozidel za minimálně 50 mld.korun. Koncem září 2017 bylo zřejmé, že na nákup bude vyčleněno přesně 53,6 mld Kč a minimálně se bude jednat o 210 vozidel. Součástí smlouvy má totiž být i sjednání opce na dalších cca 100 vozidel. Finanční prostředky na první splátku jsou připraveny v plánu rozpočtu na rok 2019. Co se týče ceny, tak za samotná vozidla padne zhruba polovina částky, zbytek bude určen na vybudování zázemí a náklady na vybudování výrobního zázemí (montážní linka), počáteční várku náhradních dílů a munice. V ceně nejsou započítány celkové náklady na provoz po celou dobu životnosti vozidel, která je přibližně 40 let. Samotné zkoušky vozidel u VTÚ, vyjdou ministerstvo obrany na 10 089 899,60 Kč, v částce jsou patrně započítány náklady na zapůjčení vozidel a vše kolem. Do zmíněné sumy se mají vejít všechny nabídky a cenový rozdíl mezi vozidly bude mnohem nižší než se často tvrdí v médiích, a bude záviset na požadované výbavě. Zmíněných 53,6 miliard se bude splácet od roku 2019 do roku 2024, kdy má být splacena celá suma.
Nabídkové ceny nových BVP pro AČR se pohybují cca od 4,5 do 6,5 mil euro za kus. Ceny jsou vždy za konfiguraci s rychlopalným kanónem ráže 30 mm a protitankovým raketovým kompletem (PTRK) 3.generace. Tedy očividně nedražší v vozidlo bude Puma, nejlevnější vozidlo je otázkou. Když přidáme náklady na zázemí, tak se zdá, že na těch cca 50 mld Kč se dostane i ta Puma. Dál bude jen záležet, jak moc budeme chtít ušetřit. 210 Pum by sice vyšlo odhadem na 34 mld, nejlevnější vozidla na cca 24 mld, ale je potřeba počítat s tím, že ne všechna vozidla budou mít bojovou věž. Ten cenový rozdíl tedy není tak enormní, jak je často zmiňováno
Velice zajímavé by bylo, pokud by se podařilo využít Evropský obranný fond, kdy čerpání je možné pouze u společných mezistátních vojenských projektů. Z našeho pohledu je velice lákavá možnost využít fond pro pomoc s financováním nových bojových vozidel pěchoty. V tendru sice máme většinu evropských vozidel a výrobců, ale problém je v tom, kde sehnat stát, který by měl zájem pořídit nová BVP spolu s námi. Patrně by se našel nějaký stát, který by chtěl menší množství CV90 od BAE, u vozidel ASCOD od GDELS si nejsem jistý a spíše s tím nemůžeme počítat. To samé s vozidlem Lynx od Rheinmetallu. Kritéria pro čerpání financí z fondu, ale skvěle splňuje vozidlo Puma od společnosti PSM Project System & Management GmbH. Přeci jen se jedná o 100% evropskou společnost a hlavně kolem roku 2020 má v plánu nakoupit vozidla Puma i německá vláda, pro vlastní ozbrojené síly - Bundeswehr. Využití Evropského obranného fondu by tak mohlo znamenat velice zajímavé, čisté řešení, jak srazit nákupní cenu vozidel Puma na velice přijatelnou úroveň, právě díky dotaci z tohoto fondu.
Časový plán projektu
Finanční prostředky pro nákup moderní pásové techniky budou připraveny v letech 2019 až 2020. Armáda hodlá celý projekt urychlit a již v roce 2016 Ministerstvo obrany dokončilo přípravné práce na zakázce, v rámci níž by vojáci v horizontu několika let získali náhradu za stárnoucí vozidla BVP-2. V polovině února 2017 prohlásil náčelník generálního štábu Josef Bečvář, že již v současné době běží přípravná fáze a Ministerstvo obrany zpracovalo studii o proveditelnosti projektu. Počátkem června 2017 (patrně po výstavě IDET), budou ve VTÚ Vyškov zahájeny první zkoušky vozidel, v délce zhruba jednoho a půl měsíce, tedy do srpna 2017. Dle aktuálního prohlášení Josefa Bečváře, proběhnou zkoušky nového BVP již 28. června na Libavé. Všech pět vozidel bylo přichystáno k prohlédnutí na statických ukázkách a jízdě v terénu. Armádní komise budou následně zkoumat, jaké mají požadované stroje technické parametry. Testy a výslednou zprávu zajistí VTÚ, které na Ministerstvo obrany dodá, do 31.10. 2017, většinu důležitých výsledků z porovnání, od proveditelnosti celého projektu, přes zhodnocení podvozků až po hodnocení bojových věží. Do 15.11. 2017 má dodat celkové zhodnocení možností náhrady BVP-2. Termíny jsou závazné a v případě nesplnění smlouvy, hrozí pokuta (1 % ze smluvené částky, více viz finanční stránka projektu). Termíny pasují na dřívější prohlášení, že vítězné vozidlo bude vybráno do prosince 2017. Ministerstvo obrany chce podepsat smlouvu s dodavatelem již v roce 2018. Peníze na první splátku jsou pak prý připraveny v plánu rozpočtu na rok 2019. Výroba by měla začít již v letech 2019 až 2020, přičemž první vozidla by mohla armáda převzít do roku 2025. První kusy půjdou na výcvikovou základnu do Vyškova a dále se počítá s přezbrojením 74. lehkého motorizovaného praporu. Všech 210 vozidel by měla získat 7.mechanizovaná brigáda "Dukelská" do roku 2029.
Časový harmonogram:
1976 - zahájení sériové výroby BMP-2 v SSSR
1987 - zahájení licenční výroby v ČSSR jako BVP-2
1989 - ukončena výroba a převzato 280 vozidel
2013 - celoresortní projektový tým hledá řešení otázky BVP
2014 - rozhodnuto pořídit nová BVP místo modernizace
2014 - plán pořídit nová vozidla v rámci V4 s Polskem
2015 - upřednostnění licenční výroby již zavedeného vozidla
2016 - plán pořídit 210 nových vozidel + opce na dalších 105 vozidel
2016 - dokončení přípravné fáze projektu
2016 - oslovení společností (9) kvůli předběžným informacím
2017 - na IDET představen ASCOD, CV90, Puma a Lynx
2017 - prezentace jízdy a střelby v Přáslavicích (Libavá)
2017 - do konce srpna armádní komise doporučí ideální stroj
2017 - do poloviny listopadu dodání podrobného hodnocení VTÚ
2017 - do konce roku výběr vítězného vozidla
2018 - termín výběru posunut na léto, vítěz na přelomu let 2018-19
2018 - druhá polovina roku podepsání smlouvy s dodavatelem
2018 - začíná končit životnost vozidel BVP-2
2019 - budou připraveny finance na první splátku
2019 - plánovaný začátek výroby nových BVP
2020 - končí životnost všech provozovaných BVP-2
2020 - zahájení dodávek nových BVP
2025 - dokončení dodávek nových BVP
Dříve se počítalo s datumy:
2020 - rozhodnutí o budoucnosti tankového vojska
2024 - splacení celé částky, zhruba 50 miliard
2025 - přebírání prvních vozidel 7. mechanizovanou brigádou
2029 - dokončena výroba všech vozidel (210)
Zkoušky vozidel
Jak již bylo zmíněno první zkoušky vozidel proběhly 28. června 2017 ve vojenském prostoru Libavá, poblíž osádky v Přáslavicích. Vozidla se představila během statické a dynamické ukázky, a to jak střelbou z místa, tak i za pohybu. Zaměřila se nejen na pohyblivý cíl vzdálený 700 metrů, ale i na pevné cíle ve vzdálenosti 1 200 a 1 800 metrů. Přítomen byl náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Josef Bečvář, ředitel Sekce podpory Ministerstva obrany generálmajor Jaromír Zůna, generálmajor Aleš Opata, ředitel Sekce rozvoje a plánování schopností MO brigádní generál Jaromír Alan, zástupce velitele pozemních sil AČR brigádní generál Ivo Střecha a mnoho dalších významných zástupců armády. Z politických představitelů pak náměstek ministra obrany Daniel Koštoval, zástupci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ivan Gabal, Josef Hájek, Stanislav Mackovík a Martin Sedlář. Pokud jde o samotné střelby, tak ty statické se vedly na zmíněnou vzdálenost a každé z vozidel vystřelilo dávku pěti střel na každý z cílů - tedy 40 střel na zničení osmi cílů. Počasí bylo extrémně větrné a nejlépe si vedlo vozidlo Puma. Ta minula pouze 3x a 37x zasáhla terč. Každý minimálně jednou, ale většinou pětkrát. Druhé nejlepší vozidlo dosáhlo jen polovičního skóre - tedy zhruba 19 zásahů. Navíc ostatní vozidla minimálně jednou minula terč. Pokud jde o spolehlivost, tak CV90, ASCOD i Lynx musely některé z testů opakovat, jelikož něco nefungovalo nebo se rozbilo. Armádní generál Josef Bečvář celou událost komentoval slovy: "Byli jsme svědky předvedení schopností bojových vozidel pěchoty, které by mohly v Armádě České republiky nahradit stávající BVP-2. Stroje, které jsme zde viděli, mají lepší balistiku, palebné a komunikační systémy. Jsou prostě již někde jinde. Posuzováním této techniky se budeme zabývat více než pět týdnů. Musíme vzít v úvahu celou řadu parametrů, ať již se jedná o váhu, výšku, brodivost, rozměry vnitřních prostorů, přepravitelnost, možnost nakládání materiálu a tak dále. Všechny tyto parametry postupně vyhodnotíme. Koncem srpna pak dáme ministerstvu obrany doporučení, které z vozidel nejlépe vyhovuje". Odborníci z armádní komise budou při porovnání jednotlivých vozidel, zohledňovat stáří konstrukce a modernizační potenciál v příštích čtyřiceti letech. Do srpna 2017 podá komise oficiální doporučení ministerstvu obrany, které z vozidel nejlépe vyhovuje potřebám AČR. Ministerstvo obrany vybere nejvhodnější vozidlo do prosince 2017. Ministerstvo obrany chce podepsat závaznou smlouvu s dodavatelem do konce roku 2018. Dodávky vozidel mají probíhat v letech 2020-2025.
Technické požadavky
Nové BVP by mělo osádce poskytnout velmi účinnou balistickou a protiminovou balistickou ochranu. Bojová věž může být klasická, nebo bezosádková. Výzbroj má tvořit automatický kanón minimálně v ráži 30 mm ale současný trend jednoznačně směřuje výš a ráže 30 mm je z hlediska účinnosti absolutní minimum. Řada uživatelů vozidel CV90 už využívá rychlopalné kanóny kalibru 35 nebo 40 mm (Bofors Autocannon), americká společnost Bushmaster nabízí kanón ráže 50 mm a Rusové budou na svá nová pěchotní vozidla montovat dokonce kanony ráže 57 mm. Dle mého bych se u ráže 40 mm držel spíše oblíbeného rychlopalného kanónu CT40 - CTAS (Case Telescoped Armament System) od společnosti CTA International, který využívá teleskopickou munici a byl představen i na veletrhu IDET. Přeci jen tuto zbraň zavádějí armády Británie, Francie a Belgie, pokud tedy chceme něco lepšího než ráže 35 mm, rozhodně bych byl pro tuto zbraň, jelikož rozměry jsou jako u ráže 35 mm. programovatelnou munici beru již jako nezbytnost a schopnost nést i protitankové řízené rakety je dnes již také nutná. Ideálně izraelský systém Spike-LR, nebo jeho evropský derivát EuroSpike od společnosti GmbH. Náměr kanónu má být minimálně -10°až + 45°, optimálně až + 60°, což splňují všechny představené bojové věže. Osádku má tvořit velitel, střelec, řidič. Výsadek pak tvořit šest, nouzově i osm vojáků. Přepravní kapacita by měla být 3+6, v nouzovém případě 3+8. Plán počítá s pořízením 210 vozidel v sedmi modifikacích a později by mohl být počet vozidel navýšen až o 50%, tedy je zde pravděpodobná opce na 105 vozidel. Celkem by tak mohla AČR získat až 315 nových BVP. Níže je pak soupis všech sedmi požadovaných verzí i s plánovanými počty.
Varianty vozidel:
125 ks bojových vozidel pěchoty
26 ks velitelských bojových vozidel pěchoty
13 ks průzkumných vozidel
12 ks ženijních vozidel
12 ks vyprošťovacích vozidel
11 ks vozidel řízení palby
11 ks zdravotnických/sanitních vozidel
Tedy minimálně 3/4 vozidel bude osazeno bojovou věží a v ideálním případě by byly tyto verze doplněněny o minometné vozidlo a protivzdušnou verzi (SHORAD) - nejlépe kombinace kanon rakety, aby mohlo fungovat i proti dronům a jako C-RAM. Možná je i verze vozidla palebné podpory s kanónem ráže 120 mm, které by mohlo zastoupit i současné tanky na bázi T-72. Možné je i vozidlo ve verzi stíhač tanků, které by bylo vybaveno jak zásobou PTŘS tak třeba i termobarickými střelami. Pokud tedy Armáda využije i zmíněné opce na dalších, více jak sto vozidel, tak by mohly vzniknout i právě tyto, nebo podobné specializované verze.
Výběr kandidátů
V květnu 2014, polský viceministr obrany, Czeslaw Mroczek uvedl řadu plánů o společném nákupu BVP Polskem, Českem, Slovenskem a Maďarskem. Tedy zemí V4. Tento plán se ale zhoutil po té, co došlo k rozporu v samotném zadání. AČR upřednostňovala licenční výrobu pásového vozidla, ale v případě polské strany hrozilo, že budou chtít vyvinout něco na vlastní pěst. Obě vlády sice prohlašovaly, že chtějí licenční výrobu vozidla již zavedeného v NATO. Polská strana se ale nakonec rozhodla, upřednostnit vývoj vlastních vozidel na lehké a těžké platformě - projekt Borsuk. Česká strana nehodlala čekat až bude dokončen vývoj vozidla, jehož schopnosti by byly nejisté. Ministerstvo obrany tedy oslovilo celkem devět společností, s žádostí o poskytnutí předběžných informací (RFI) k jejich vozidlům, což je zásadní podmínka pro vstup do tendru. Reagovalo ale pouze šest společností. Italská strana nereagovala a bojová vozidla Dardo, tak vypadly ze seznamu kandidátů. Stejný osud čekal i vozidla Namer, jelikož izraelská společnost IMI - Israel Military Industries – ve stanovené lhůtě nezareagoval. Výběr vozidel se tak výrazně zůžil a Wolfdog od tuzemské společnosti Zetor Engineering je v nedohlednu. Aby mohli výrobci na úspěch svých produktů v české zakázce pomýšlet, musí se domluvit na spolupráci se státním podnikem VOP CZ v Šenově u Nového Jičína. Jan Šafařík, marketingový ředitel VOP CZ zmínil, že aktuálně probíhají jednání s firmami Rheinmetall, General Dynamics European Land Systems a BAE Systems, kde již existuje určitý smluvní vztah. Před uzavřením smlouvy jsou s firmou PSM. Hlavními favority tak zůstávají vozidla CV90 (BAE Systems Hägglunds AB), ASCOD (General Dynamics European Land Systems) ale překvapivě i Puma (PSM Project System & Management GmbH). Méně známými kandidáty pak jsou vozidla Lynx (Rheinmetall Landsysteme GmbH) PMMC G5 (FFG Flensburger Fahrzeugbau Gesellschaft) Kaplan (FNSS - 49% BAE + 51% Nurul) Tulpar (Otokar).
ASCOD od společnosti General Dynamics
ASCOD od General Dynamics European Land Systems
V lednu 2015 uzavřela společnost GDELS-Steyr GmbH strategické partnerství s českou společností Czechoslovak group, vztahující se na licenční výrobu a prodej kolových vozidel Pandur II a celé rodiny pásových vozidel ASCOD. Kromě bojových vozidel pěchoty zahrnuje výrobní program ASCOD také vozidla průzkumná, opravárenská, vyprošťovací, velitelská a ženijní, obrněné ambulance či pásové obrněné transportéry. V roce 2014 byla představena nejnovější 35tunová varianta vozidla ASCOD, která se liší nejen hmotností, ale především řadou technických modifikací v oblasti pohyblivosti, pancéřování nebo výzbroje. Tato varianta s názvem ASCOD35 se vyznačuje užitečnou hmotností (přepravovaných zbraňových a jiných systémů) 13 tun a je poháněna motorem MTU 8V 199T20 o výkonu 530 kW, který umožňuje jízdu maximální rychlostí 70 km/h při dojezdu 500 km. Užitečná hmotnost těžšího typu ASCOD42 je 19 tun a pohon zajišťuje silnější jednotka MTU 8V 199T21 s výkonem 600 kW. Odolnost pancéřování dosahuje úrovně 5 dle normy STANAG 4569, resp. úrovně 4a/b proti minám. Přídavný pasivní nebo reaktivní pancíř umožňuje zvýšit ochranu čela korby a věže proti munici do ráže 30mm na vzdálenost přesahující 1000m. Na výstavě IDET 2017 bylo představeno vozidlo ASCOD opatřené českým maskovacím potiskem. Vozidlo bylo osazeno izraelskou bezosádkovou věří Samson II s 30mm automatickým kanónem a stanicí pro odpal dvou protitankových řízených střel Spike.
ASCOD má nyní motor MTU MT 199 V8 (osmiválec se dvěma turby):
zdvihový objem: 15,9 l
max. výkon: 530 kW / 2300 ot/min
max. kroutící moment: 2700 Nm při 2300 ot/min
přičemž Mk= 2200 Nm je k dispozici od 1000 do 2300 ot/min,
optimální průběh Mk je přibližně od 1200 do 1900 ot/min.
CV90CZ od společnosti BAE Systems
CV90CZ(r) od společnosti BAE Systems
CV90CZ a CV90CZr od BAE Systems Hägglunds
Druhým velice aktivním podnikem je společnost BAE, konkrétně její švédskou pobočkou Hägglunds, která již od poloviny října 2016, navázala vztahy se státním podnikem VOP CZ a přerovskou Meoptou. Společnost nabízí bojové vozidlo pěchoty CV90 ve dvou variantách: CV90CZ s klasickou osádkovou věží a CV90CZr s bezosádkovou. Spolupráce mezi BAE a VOP si klade za cíl vytvořit nová pracovní místa a podpořit přenos technologií. Součástí programu je i podpora prodeje na nových trzích a pomoc malým a středním podnikům. Podobný model průmyslové spolupráce BAE Systems nyní funguje v Norsku, Švýcarsku, Nizozemsku a Dánsku. Ředitel VOP CZ Marek Špok uvedl, že spolupráce s BAE Systems je skvělou příležitostí pracovat po boku jedné z největších společností světového obranného průmyslu. Co se týče spolupráce BAE s Meoptou, tak ji komentoval ředitel pro komunikaci BAE Systems Hägglunds, Ola Thorén slovy: "Vyhodnotili jsme Meoptu jako jednoho ze svých potenciálních klíčových partnerů pro program vozidla CV90. Nyní jsme ve fázi předkontraktačních jednání a Meoptu vnímáme jako profesionálního partnera s vynikajícími schopnostmi v oblasti vývoje i výroby." Společnost by tak patrně dodávala pro nová BVP optické systémy a některou další elektroniku. BAE v květnu 2017 s tuzemskou společností Ray Service, uzavřela smlouvu na dodávku komponentů pro samohybné minomety Mjölner. Zakázku na dodávku 40 minometných systémů získala BAE od švédského Úřadu pro vyzbrojování, koncem roku 2016. Podíl Ray Service bude spočívat ve vývoji a výrobě kabelových svazků. "Naše rozsáhlé zkušenosti v oblasti projektování a výroby jsou zárukou toho, že jsme schopni dodat včas, v mezích rozpočtu a zároveň splnit požadavky obranného průmyslu," uvedl Jakub Gabriel, výkonný ředitel Ray Service. Smlouva se společností Ray Service je dalším krokem v naplnění závazku BAE Systems spolupracovat s českými podniky v souvislosti s podporou chystaného tendru na obměnu zastaralého vozového parku bojových vozidel pěchoty řady BVP-2. Pokud si česká vláda CV90 vybere, firma BAE Systems hodlá pokračovat ve spolupráci s českými podniky na zajištění dalších aktuálních či budoucích bezpečnostních potřeb země, uvádí zpráva. Novinkou je účast vozidla Kaplan20 od společnosti FNSS, ta je tvořena z 49% společností BAE a zbytek vlastní turecká společnost NURUL, prakticky vzato se ale jedná o nejmodernější vozidlo v nabídce společnosti BAE. Na výstavě IDET 2017 byla představena hned dvě verze vozidla CV90, obě s automatickým kanónem ráže 30 mm a střelami Spike. První vozidlo bylo vystaveno s původní osádkovou věží (označení CV90 CZ), druhé s norskou bezosádkovou věží PROTECTOR MCT-30 (CV90 CZr) od společnosti Konsberg.
Dne 24.ledna 2018, představila společnost BAE Systems, na konferenci v Londýně, projekt bojového vozidla pěchoty označené jako CV90 Mk.IV, který bude nově nabízen zahraničním zákazníkům a cílí aktuálně na armádu České republiky. Podle výrobce je nová generace CV90 poháněna motorem Scania o výkonu 1000 koní a maximální hmotnost vozidla byla zvýšena na 37 tun - o dvě tuny více než verze Mk.III. Kromě toho má vozidlo získat nový systém sdílení informací, iBighting, vyvinutý společností BAE pro zlepšení situačního povědomí a pomoci osádce s plněním úkolů. Vozidlo bude jako prvním nabízeno právě České republice.
CV 90 má nyní motor SCANIA DI16 48A (osmiválec se dvěma turby):
zdvihový objem: 15,8 l
max. výkon: 596 kW / 2150 ot/min
max. kroutící moment: 2725 Nm při 2000 ot/min
přičemž Mk= 2200 Nm je k dispozici od 1400 do 2300 ot/min,
optimální průběh Mk je přibližně od 1500 do 2200 ot/min.
Puma od společnosti Projekt System Management
Německé obrněné vozidlo Puma
SPz Puma ale nabízí společnost PSM - Projekt System Management GmbH. Ta vznikla jako společný projekt Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme. Co se týče Německé strany, tak v polovině března 2017 se uskutečnilo první setkání zástupců českého a německého obranného průmyslu. Do Prahy dorazili představitelé třinácti německých firem včetně podniku Rheinmetall Landsysteme, který by českému vojsku rád prodal desítky obrněných pásových transportérů SPz Puma. Zajímavostí je, že jednání mezi PSM a VOP CZ, se účastnili i zástupci klíčových subdodavatelských podniků z německého zbrojního průmyslu – KMW, Rheinmetall, HENSOLDT Optronics, MTU Friedrichshafen, Jenoptik Advanced Systems a Dynamit Nobel Defence. Podle zástupců společnosti PSM se na výrobě Pumy mohou podílet čeští výrobci jako Meopta, RAY SERVICE, společnosti skupiny MESIT a další. Německá strana jasně uvedla, že umožní českým podnikům si osvojit nejmodernější technologie, know-how a zároveň se podílet na vývoji a výrobě dalších variant (komponentů), a to jak ve prospěch Armády ČR, tak německého Bundeswehru i dalších případných zákazníků. Podle nových informací má PSM již připravenou technickou dokumentaci pro nejrůznější odvozené verze na platformě Puma. Některé speciální verze pro Armádu ČR a Bundeswehr mohou být v případě dohody vyvinuty a/nebo vyrobeny ve VOP CZ. Ve VOP CZ může probíhat konečná montáž nových BVP a výroba všech železných částí, především korby a věže. PSM se také snaží snížit cenu vozidla plánovanou sériovou výrobou BVP Puma v ČR a dále čerpáním fondů EDA (European Defence Agency), o které má zájem i Bundeswehr. Případná spolupráce mezi německými a českými podniky bude mít také německou vládní podporu. Nákup 210 vozidel Puma tak nebude stát více, než deklarovaných 50 miliard Kč (!) Co se týče provozních nákladů SPz Puma, tak Bundeswehr zatím nemá přesná data k dispozici, ale nepředpokládá se výrazný odklon od provozních nákladů starších SPz Marder.
Puma má nyní motor MTU 10V 892 (desetiválec se dvěma turby):
zdvihový objem: 11,1 l
max. výkon: 800 kW / 3800 ot/min,
max. kroutící moment: 2175 Nm při 3000 ot/min
přičemž Mk= 2170 Nm je k dispozici od 2700 do 3300 ot/min,
optimální průběh Mk je přibližně od 2600 do 3500 ot/min
Lynx od společnosti Rheinmetall
Německé obrněné vozidlo Lynx
SPz Lynx nabízí společnost Rheinmetall Landsysteme GmbH. Dle výrobce má být vozidlo levnější alternativou k vozidlům Puma. Lynx je nabízen ve dvou variantách, prvním je Lynx KF31 (KF = Kettenfahrzeug), který je 7,2 m dlouhý, 3,3 m vysoký a 3,6 m široký. Bojová hmotnost má být 38 až 42 tun. Jako pohon slouží vznětový motor Liebherr o výkonu 750 koní (563 kW ), který dokáže vozidlo rozpohybovat na maximální rychlost 65 km/h. Kettenfahrzeug 31 pojme krom tříčlenné osádky i šestičlenný výsadek. Druhým je Lynx KF41, který je o půl metru delší a jeho bojová hmotnost má být 44 až 49 tun. U této varianty je použit motor o výkonu 800 kW, který umožňuje dosáhnout vozidlu rychlost až 70 km/h. Počet osádky je pak 3+8 mužů výsadku. Obě verze jsou vysoce modulární a je možno je nakonfigurovat do podoby velitelského vozidla, vozidla průzkumu, vozidla odsunu raněných a vozidla palebné podpory (lehký tank). Základní vozidlo Lynx je osazeno bojovou věží Rheinmetall Lance vyzbrojenou rychlopalným kanónem ráže 30 nebo 35 mm které mají náměr + 45˚ a -10°, průměrnou rychlost střelby 200 ran za minutu a dokáží ničit, statické nebo pohybující se, cíle až na vzdálenost tří kilometrů. Výzbroj doplňuje spřažený kulomet ráže 7,62 mm a dvojice protitankových řízených střel Spike-LR ATGM. Věž je vybavena moderními přístroji a senzory, díky čemuž má velitel a střelec, vysoké povědomí o situaci na bojišti. Také je usnadněno vyhledávání, sledování a ničení cílů v režimu hunter-killer a killer-killer. Vozidlo může být osazeno moderní aktivní ochranou Rheinmetall's Active Protection System a přídavným modulárním pancéřováním.
Lynx má nyní motor Liebherr D956 (šestiválec se dvěma turby):
zdvihový objem: 11,95 l
max. výkon: 560 kW / 2300 ot/min, s možností krátkodobého zvýšení na 600 kW
max. kroutící moment: 2710 Nm při 1300 ot/min
přičemž Mk= 2200 Nm je k dispozici od 950 do 2350 ot/min,
optimální průběh Mk je přibližně od 1200 do 2200 ot/min.
Zdroje:
fotografie: kpt. Mgr. Ladislav Kabát - 7. mechanizovaná brigáda "Dukelská"
http://www.euro.cz/politika/daniel-kost ... n=copylink
http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/vo ... ky-1328809
http://www.armadninoviny.cz/zkousky-nov ... ibave.html (můj zkrácený článek)
http://www.armadninoviny.cz/bvp-puma-pr ... ivost.html
http://zpravy.idnes.cz/visingr-o-pasovy ... r_nato_inc
http://www.acr.army.cz/technika-a-vyzbr ... p-2-89953/
http://www.acr.army.cz/informacni-servi ... ar-135094/
