Strategická orientace AČR: cizí zájmy, hrozby, obrana

[Sekyrka ze Sedčic]

A docela me "dostalo" tvrzení, že autor nesouhlasí s prosazováním zájmů v zahraničí a s agresívní válkou na cizím území a obrana "domácí hroudy" bude mít podle něj vždy přednost. Prostě si to myslí, ví to a šmytec, žádné argumenty a důkazy. A k té agresi: zda je či není agrese agresí rozhoduje RB OSN - může mi autor doložit, kdy se AČR dopustila nějaké agrese? Kdy neměla ke svému nasazení mandát RB OSN? Navíc autor předvádí krásnou ukázku myšlení typickou pro počátek 90. let, ale od té doby se hodně změnilo. Obrana se nás netýká až v okamžiku, kdy bude problém až na naší hranici! Možná bychom měli rekonstruovat opevnění na hranici, přeci neskočíme Němcům na jejich árijskou lest o vzájemně výhodném spojenectví a spolupráci....
Jako by autor posledních min. 20 let spal a nyní se probudil a netuší nic o hybridních hrozbách, mezinárodním terorismu, informačních operacích atd., které sice mají jasný zahraniční původ a dopad i na naši bezpečnost, ale podle autora se nás asi netýkají. A když už si bere jako vzor Rusko, doporučuji článek Valerije Gerasimova z Voenno-promyšlenovo kuriera z roku 2013, třeba bude překvapen, jak Rusové až dávno přemýšlejí a konají v exteritoriálním měřítku....

[Julesak]

Čo konkrétne je na tých dvoch citovaných dokumentoch, resp. na tých pre túto diskusiu relevantných častiach, zastaralé?

[Smutná krabice]

1) Strategie nenahrazuje doktrínu, jedná se o úplně jinou kategorii vojensko-vědeckého uvažování. Žádná novější doktrína neexistuje, proto jsou doktríny z let 2014 (RF) a 2015 (USAF) stále aktuální.

Cituji z doktríny USAF, Svazek 1, Kapitola 1-3: "Politika, Strategie a Doktrína":

Politika je směrnice která určuje, čeho má být dosaženo.

Strategie určuje, jak mají být vedeny operace, aby byly dosaženy cíle národní politiky.

Doktrína představuje uvážení, jak dosáhnout vojenských cílů.

(Vývod: Sekerka nade vší pochybnost prokázal, že nemá ani elementární povědomí o problematice, ke které se vyjadřuje, a plete si hrušky s jablky.)


2) Právě proto, aby mne nikdo nemohl křivě obvinit, že jsem "amerikanofil" nebo "rusofil" jsem bok po boku doložil svá východiska z doktrín USA i RF které jdou ruku v ruce.
Pokud chce někdo obvinit RF na základě její doktríny, musí stejně obvinit i USA, a pokud chce někdo obvinit USA na základě jejich doktríny, musí stejně obvinit i RF.

(Vývod: Sekerka svým tvrzením, že si autor "bere za vzor Rusko", prokázal, že je selektivně vnímající pokrytec a křivý svědek.)

3) Tvrzení, že těžké mechanizované svazky na teritoriální obranu "jsou relikt minulosti", "příprava na minulou válku" jsou nesmysly a budoucnost patří "protipovstaleckému" či obecně "asymetrickému" tažení byly empiricky vyvráceny v roce 2014.
USA, Rusko, Polsko, Izrael ad. pilně obnovují a staví těžké mechanizované jednotky (tankjy, BVP, SHkH) pro teritoriální obranu a manévrový boj.

(Vývod: Sekerka prokázal, že je zastydlý v minulosti před rokem 2014 a přesto se cítí být povznesen nad ty, o kterých se tehdy ukázalo že mají pravdu.)

4) Žádná "Gerasimova doktrína" neexistuje, to je pouze stupidní zkratka novinářů kterou skuteční odborníci z NATO kritizují jako zavádějící.
Viz Mark Galeotti, in: Foreign Policy, Mar 5 2018:

Omlouvám se, že jsem vytvořil 'Gerasimovu doktrínu'. Byl jsem první, kdo psal o ruské slavné hi-tech vojenské strategii. Má to jediný malý háček: neexistuje.

Viz Charles K. Bartes, US.Army Foreign Military Studies Office, in: US. Army Military review, Jan/Feb 2016:

26. února vydal náčelník ruského GŠ, gen. Valerij Gerasimov, článek (...) často citovaný v západních kruzích jako "Gerasimova doktrína" pro způsob, jakým síly RF provádějí své operace. V západním povědomí je Gerasimův článek často chápán jako návrh nového ruského způsobu válčení kombinujícího konvenční a nekonvenční válčení s národní silou, označovaný jako "hybridní válka". (...) Úkolem GŠ RF je predikovat, jak bude vypadat válčení v budoucnu. (...) Nicméně Rusko věří, že vzorec násilné změny režimu sponzorované USA bylo doplněno o novou metodu (...) neoznačené speciální jednotky a kontraktoři vytvoří více násilí a chaosu, a jakmile je legitimní vláda donucena agresivněji použít sílu aby obnovila pořádek, USA získají zámniku pro sankce a vojenské akce jako bezletové zóny. Posléze, po kolapsu vlády, mohou být pod záminkou mírové mise vysláni vojáci, aby zpacifikovali oblast a nainstalovali novou vládu nakloněnou USA.
Tato teorie může znít americkým uším přitažená za vlasy, ale v bývalém SSSR je velmi rozšířená. (...) Tento nový americký způsob války je očividný v Gerasimově článku. (...) V ruských vojenských kruzích panuje přesvědčení že "hybridní válka" je výhradně Západní koncept. (...) Gerasimův článek ukazuje, že válka je nyní vedena nevojenskými a vojenskými prostředky v poměru 4:1. Tyto nevojenské prostředky zahrnují ekonomické sankce, rozvázání diplomatických styků, a politický a diplomatický nátlak. Důležitý pointa je, že zatímco Západ považuje tyto prostředky za nástroje jak se vyhnout válce, Rusko je považuje za nástroje vedení války.

(Vývod: Sekerka prokázal, že má pouze povrchní a velmi zavádějící povědomí o problematice na úrovni českých novinářů, ačkoli si hraje na experta který všechno načetl a všemu rozumí a může poučovat neználka Krabici.)

5a) Článek nikde nehovoří o tom, že by ČR měla "stejné zájmy a možnosti je bránit" jako USA či Rusko. Naopak, ukazuje jak hájit české (nikoli americké či ruské) národní zájmy s omezenými možnostmi ČR. Stejně tak se nesnaží "obšlehnout" doktrínu USAF či RF.

5b) Článek nikde netvrdí, že se ČR/AČR "dopustila agrese".

5c) Sekerka reaguje na zřetelně deklarovaný osobní názor autora, že by ČR neměla prosazovat své zájmy agresivní válkou, a že by obrana teritoria ČR měla být prioritou, tvrzením "Prostě si to myslí, vít o a šmytec, žádné důkazy". Sekerka si tedy zcela evidentně plete osobní názor autora, potažmo celý článek, s nějakým oficiálním postojem (A)ČR.

(Vývod: Sekerka zjevně není schopen porozumět psanému textu, protože v něm vidí věci které se v textu nepíší a nepsaly, a nepravdivě si do něj projektuje naprosto zcestné předsudky a své osobní dojmy.)

Na další křivá obvinění a absurdní nepochopení ze strany funkčně negramotných jedinců s "novinářským vzděláním", falešnými dilema apod. fakt nemám náladu, takže prozatím ciao. :-/

[Sekyrka ze Sedčic]

1) Je těžké polemizovat s někým, kdo nemá ánung o tom, jaký je rozdíl mezi strategií (dokumentem) a doktrínou. Pan kolega nedostatek svůj vzdělání a vědomostí nahrazuje hrubostí, nikoliv relevantními informacemi. Strategie je nadřazená doktríně!!!!!! Ještě jednou: strategie je nadřazená doktríně!!!! Vytváří její rámec, doktrína je jejím rozpracování, detailnějším popisem toho, jak dosáhnout cílů uvedených ve strategii. Podle pana kolegu je zřejmě např. pro ČR relevantnější připravovaná Doktrína AČR, než třeba Obranná strategie, že? Zřejmě strategie podle něj vychází z doktríny...
2) Když už mi pane kolego podsouváte nějaké tvrzení, citujte mne. Nebo si ještě jednou (ve vašem případě tak 3x) přečtěte, co jsem ve skutečnosti napsal. Nelžete.
3) Nepolemizuji s obsahem ruské nebo americké doktríny - o tom jsem já nepsal (tvrdíte-li opak, citujte mne, nelžete). Polemizuji s tím, nakolik jsou tyto doktríny relevantní pro ČR! Každý stát má jiné zájmy a jiné možnosti k jejich prosazování... Nebo snad budeme vyvíjet třeba jaderné zbraně, když je má RF i USA?
4) Pojem "agrese" jste prvně použil vy, čtěte po sobě...
5) Gerasimovova doktrína je zkratka, pod kterou odborník chápe soubor myšlenek načrtnutých V. Gerasimovem tady: https://vpk-news.ru/articles/14632
6) Artikuluje-li někdo svůj osobní názor, měl by být schopen jej obhájit a podpořit argumenty. To vás v Bratislavě neučili?

[Smutná krabice]

Ježkovy zraky. Strategie nevyplývá z doktríny ani doktrína ze strategie, diferenciaci mezi nimi černé na bílém ukazuje ta citovaná doktrína USA, která to právě vysvětluje i "pro blbé".

Strategie je "herní plán" jak v určitém čase dosáhnout určitých národních zájmů kombinací všech dostupných prostředků v určitém čase a konfiguraci. Tj. strategie závisí na čase a politických cílích.

Strategii je podřízena taktika, což je plán jak prakticky postupnými, dílčími krůčky naplnit záměr strategie.

Oproti tomu doktrína je na nauka jakým způsobem nasadit existující či plánovanou vojenskou techniku a jednotky do vojenských akcí, aby co nejefektivněji plnily konkrétní vojenské cíle = porážely protivníka, a/nebo taktéž zadání pro novou generaci vojenské techniky aby byla využitelná k plánované nové doktríně dávající výhodu nad protivníkem.

Strategii ("big picture") je podřízena taktika ("small picture"), která je však vykonávána na základě doktríny.
Nebo ještě jinak: taktika je podřízena na jedné straně strategii (kde a proč) a na druhé straně doktríně (jak).

Tj. strategie a taktika jsou v hierarchii, ale doktrína stojí zcela bokem odděleně a samostatně.

Pár příkladů:

• "Strategie" bylo například "nejdřív obsadit ostrovy, potom Japonsko".
  "Doktrína" byla např. "doktrína strategického bombardování" (-> pořídit B-29), "doktrína obojživelných operací" (-> pořídit přistávací lodi) apod.
  "Taktika" bylo například "nejprve B-29 vybombardují letiště a týl a potom vyloďovací lodi za podpory bitevních lodí vyhodí jednotky na pláži."
• "Strategie" jsou např. Wardenovy soustředné kruhy, na které se má útočit aby byl nepřátelský stát poražen nebo se podřídil tlaku.
  "Doktrína" je např. "doktrína synergického efektu" (doktrína USAF V1 Ch.5.3).
  "Taktika" je že že se operativně poskládá "gorilla pack" obsahující F-16CJ, F-15E a F-15C který sundá stíhačky nepřítele, tím vyprovokuje PVOS k zapnutí radarů, ty zlikviduje F-16CJ a pak proletí útočná vlna F-15E bezpečně a rozseká cíl.
• "Strategie" bylo například jak vést NATO a jakými směry koncentrovat které jednotky a vést protiúdery napříč Evropou v případě WW3.
  "Doktrína" byla např. "doktrína AirLand Battle" jak získat informace o velkých jednotkách protivníka (přes zjištěné pozice SAM, -> pořídit EF-111), vymanévrovat jednotky RA skrze "first see" a taktickou mobilitu (-> pořídit M1, M2, AH-64, UH-60), a zbořit mosty pro přísun posil (-> pořídit F-117 a F-111 s GBU-24).
  "Taktika" bylo jak nasadit ty Abramsy aby konkrétně vymanérovaly tu kterou jednotku RA někde u Fuldy a jak to v čase zkoordinovat aby ve správné chvíli spadly mosty. A jak předtím nasadit ty EF-111 a další prostředky USAF a Luftwaffe k detekci radarů baterií vojskové PVO.

Strategie říká "kde", "proti komu" a "proč", Doktrína říká "jakými prostředky" a "jakým způsobem", Taktika vyplňuje zadání doktríny a strategie dohromady.

Doktrína a strategie jsou absolutně odlišné kategorie jejichž jediný průnik je ten, že v rámci VYKONÁVÁNÍ strategie bývá použita aktuálně PLATNÁ doktrína vzhledem k použitým existujícím prostředkům. Ale NEPLYNE z toho, že by doktrína vznikala na základě/objednávky strategie - protože strategie mají mnohem OMEZENĚJŠÍ časovou platnost (plynule se mění na základě složení sil a pozic protivníka na protější straně hranic), zatímco doktrína vyplývá z vojenské vědy a do výzbroje zavedeného vybavení (např. M1, M2, AH-64, UH-60) které vydrží řádově déle.

To je důvod, proč jsou národní obranné strategie aktualizovány každý rok nebo každých pár let, zatímco doktríny zůstávají v platnosti typicky alespoň 5 až 10 let:

• Doktrína USAF byla napsaná v roce 2015 a v roce 2018 stále platí a ještě řadu let platit bude, je stále aktuální pro jednotky a výzbroj USAF.
• Národní bezpečnostní strategie USA z roku 2015 v roce 2018 již neplatí, byla již 3x nahrazena nahrazena aktuálnější strategií pro měnící se zájmy a hrozby.

Tak tu přestaňte míchat hrušky s jablky, blábolit že "NDS nahrazuje zastaralou doktrínu", machrovat na někoho, kdo zejména západní doktríny a strategie studuje řadu let včetně obskurních detailů a jasně vidí rozdíl, a plést si doktrínu s taktikou

(Ad zbytek: NIKDY jsem nenapsal že by doktríny USA či RF byly "relevantní pro ČR", tuhle kravinu mi pořád jen PODSOUVÁTE vy. Stejně tak ta "agrese": použil jsem to SLOVO, ale ve zcela jiném kontextu než jaký mi PODSOUVÁTE vy. Dokonce jsem ani nikdy nenapsal že vymýšlím "doktrínu", naopak explicitně píši že vymýšlím "strategii" a na doktríny se toliko odvolávám jako na objektivní fakta, že si určité premisy necucám z prstu.
Takže na další křivá obvinění a manipulativní techniky typu "straw man" (podsunout protivníku něco, co neříká, a pak to slavně vyvrátit), jako i zjevnou funkční negramotnost, již nebudu reagovat.)

(EDITováno 14:45, předtím mi to trochu ujelo až do taktiky.)

[mrfelix]

Tato čím dál ostřejší a osobnější polemika ve mně vzbuzuje zvědavost, kdo je ten Sekyrka ze Sedlčic? Ne, že by o to až tak šlo, každému budiž anonymita přána.
Šlápla Ti Smutná krabice na kuří oko? Šlápla Ti na nějaký dokument, jehož jsi spolutvůrcem? Co se muselo stát, že takto vyjíždíš?
To mě jen tak napadá, když to čtu.

Za mě je krabicův článek ok. Má hlavu i patu, je to vlastní úvaha o strategii ČR, jako takový nemusí vycházet z aktuálně platných dokumentů ministerstva obrany. Je to i nesmysl. Protože tak by jen navazoval na současnou (ne)strategii.

[Sekyrka ze Sedčic]

Mně je Smutná krabice šumák. Ať si píše co chce, i když do věci příliš nevidí a píše jen z pozice de facto laika, který se na věci dívá zvenku a se znalostí zastaralých a samozřejmě jen otevřených zdrojů. Každý má právo na svůj názor.

[Sekyrka ze Sedčic]

Jen jsem měl dojem, že v úvodu článku někdo napsal něco o STRATEGICKÉ otázce: "s jakým cílem buduje své armády ČR a SR? Na jakou válku, proti komu a proti jakým nepřátelským cílům, se připravuje či má připravovat?" Tohle určuje vždy strategie, nikoliv doktrína. Tohle určují politici, nikoliv vojáci! Tohle vzniká na úrovni nejvyšších politických celostátních institucí, kdežto doktrína je záležitostí resortu obrany nebo přímo armády. Strategie určuje, jaké zájmy, jakým způsobem a případně proti komu budou hájeny. U nás zájmy definuje jak Bezpečnostní STRATEGIE ČR (nikoliv DOKTRÍNA), tak jsou obsaženy např. v ústavním zák. 110/1998 Sb., kde je definováno, co má stát za povinnost bránit. Tedy od zájmů se vše odvíjí. Následně se dělá (permanentní) analýza, která identifikuje hrozby, které zájmy ohrožují, a to nejen v národním měřítku. Není náhodou, že národní bezpečnostní a obranné strategie se zpravidla aktualizují po přijetí strategií na úrovni NATO, příp. EU. Čili také pojmenovávají hrozby a protivníky. STRATEGIE vlastně je cestou vedoucí k obhajobě nebo prosazení národních (bezpečnostních) zájmů. To, že pak např. armáda jako celek (u nás Doktrína AČR) nebo konkrétní druh vojska má svoji doktrínu (třeba Krabice např. pracuje jen s doktrínou letectva USA, pozemní síly, mariňáky, námořnictvo, cyber, vesmír ignoruje), je už jen rozpracováním, které určuje, jak ozbrojené síly nebo jejich části budou působit, s jakými prostředky, kde apod. V podstatě je to operacionalizace strategie a jeden z hlavních vstupů po obranné plánování jak na národní, tak i alianční úrovni. Je mylné se domnívat, že doktrína určuje (navíc Krabice operuje s doktrínou pouze JEDNOHO DRUHU vojska v případě USA), kdo bude protivník pro CELÝ STÁT A JEHO OZBROJENÉ SÍLY. To je zadáno ze strategie! Vojáci v demokratické zemi si nikdy nebudou určovat protivníky a plánovat válku podle toho, čím jsou vybaveni a co umějí nebo co chtějí, právě naopak! Přístup Smutné krabice je dle mého názoru chybný a pokusím se jej vysvětlit na asi ne zcela dobrém příkladu regulace chování lidí: v pojetí Krabice není jako nejzákladnější východisko pro regulaci chování mého chování to, co je napsáno v ústavě, ale to, co stanovuje zastaralá vyhláška obecního úřadu z vedlejší obce.... Asi je to hodně nešikovný příklad, ale směřuji zkrátka k tomu, že z komparace vzájemně nekompatibilních a de facto překonaných dokumentů (doktrína letectva USA + vojenská doktrína ruského státu) asi se dá těžko dohromady vydedukovat, jaké vojenské nebezpečí hrozí České republice... Tím končím tuto debatu, která nikam nevede, a přenechávám Smutné krabici prostor na její plivance. Ostatním zájemcům o tématiku doporučuji se seznámit prvně se strategickými dokumenty na národní úrovni, resp. z produkce NATO/EU a tyto srovnávat se srovnatelnými dokumenty RF a USA. Přitom však mít vždy na paměti, že my nejsme ani RF, ani USA...Přeji všem krásný a klidný advent.

[skelet]

obávám se, že se zde nedebatuje.. pouze si poměřujete pyje
pokud se ani jedna ze stran nezchladí, tak to tady zamknu, případně se zařídím jinak

[Sekyrka ze Sedčic]

Já už debatu ukončil. Děkuji za prostor a stejný metr všem.

[Smutná krabice]

Pardon, já jen strašně špatně snáším "straw many" když mi někdo podsouvá věci, které neříkám. Budu se klidnit.

Primo: nejsem Ministerstvo Obrany ani v činné službě AČR, takže výhrady Sekerky jako

Vojáci v demokratické zemi si nikdy nebudou určovat protivníky a plánovat válku podle toho, čím jsou vybaveni a co umějí nebo co chtějí

Jsou vůči mému článku zcela irelevantní. Jistě, pro státní zaměstnance participující na tvorbě oficiálních státních strategií či doktrín to platí. Pro soukromé články na soukromém serveru nikoli.

Secundo: vytýká-li mi Sekerka

Je mylné se domnívat, že doktrína určuje (navíc Krabice operuje s doktrínou pouze JEDNOHO DRUHU vojska v případě USA), kdo bude protivník pro CELÝ STÁT A JEHO OZBROJENÉ SÍLY.

Nic takového netvrdím.
Přesně naopak.
Prokazatelně celou dobu tvrdím (viz Smutná Krabice 7/12/2018, 13:05), že doktrína vůbec neřeší "KDO je protivník" anýbrž řeší to, "JAK" efektivně nasadit svou techniku a jednotky za určitým účelem.
Viz mé příklady doktrín jako "strategické bombardování": ta doktrína absolutně neřeší jestli je cílem Itálie, Japonsko nebo třeba Belgie, řeší pouze to, jak mohou strategické bombardéry paralyzovat válečnou ekonomiku a proniknout PVOS potenciálních protivníků. Ani slovo, ani náznak o tom, že by taková doktrína "určovala kdo bude protivník" jak mi podsouvá Sekerka.
(Toto je mimochodem symptomatické pro celou debatu mezi mnou a Sekerkou, proto podrážděnost mých předchozích reakcí.)

Tertio: Sekerka se pořád točí na doktríně a vytýká mi mj.

třeba Krabice např. pracuje jen s doktrínou letectva USA, pozemní síly, mariňáky, námořnictvo, cyber, vesmír ignoruje

Můj článek je ovšem na všech doktrínách naprosto nezávislý, lhostejno zda je zmiňuje či nikoli.
Neodkazuje se totiž na celé doktríny.
Pouze z doktrín cituje určité konkrétní pasáže jako názorné důkazy, že v oficiálních dokumentech světových mocností se černé na bílém oficiálně počítá jako se samozřejmostí s premisou, že války vznikají z konfliktů národních zájmů neřešitelných jinými prostředky.
Na této premise je totiž celý můj článek vystavěn.
Ergo doktríny nejsou "zdrojem" článku, nýbrž "důkazem" platnosti jeho premisy.
Proto je zcela irelevantní jaké doktríny odkazuji nebo co jiného se v nich píše.

Kvarto: existují v podstatě tři myšlenkové školy: realistická, moralistická a utilitaristická.
Utilitaristická škola je "realpolitik": bezpáteřní sledování vlastních cílů.
Moralistická škola znamená silové prosazování nějakých představ o "univerzálním dobru" proti všem, kteří se k nim ještě nepřidali - ať se jedná o ideologie nebo třeba demokratické státní zřízení -, a mravní pohoršení nad každým, kdo nesdílí stejnou představu o dobru.
Realistická škola není realpolitik, ale není ani oslepená ideologickým viděním toho, že někdo (třeba momentální spojenec) je jaksi z principu "dobrý" a někdo (třeba momentální protivník) je z principu zlý, zločiný, zlolajný a jinak to nebude. Namísto toho tvrdí, že různé státy mají různé zájmy které prosazují (přičemž národním zájmem však může být i ona ideologie, demokracie aj.) - ale protože není ve vleku "oprávněných zájmů" ale snaží se stát nad nimi, uznává že jiné státy mají stejný zájem hájit konkurenční zájmy, a snaží se řešit konflikt zájmů namísto pobouření že by snad někdo mohl mít jiný zájem, než je ten Jediný Morálně Správný.

K realistické škole patřili např. Henry Kissinger či dneska Stephen Walt, k utilitaristům patřil např. Ribbentrop, k moralistické škole patří např. Clintonová z tábora "progresivních liberálů" či Dugin z tábora "nacionálních euroasianistů".

Veškerá pointa mého článku je v tom, že vychází z "realistické školy" zvažování národních zájmů - a tedy zcela abstrahuje od politiky a časných (momentálních) spojenectví, nepřátelství a jinými politik. To je totiž luxus, který si oficiální/veřejné státní dokumenty (svázané právě časnou politikou, resp. diplomacií) dovolit nemohou, a většina článkařů (s pevnou loajalitou či alespoň neotřesnou afinitou k EU, Rusku či USA - prostě k tomu koho považují za spojence) dovolit nechce.

Kvinto: Můj článek nebyl ani "doktrína", ani "strategie" jako oficiální státní dokumenty, nýbrž zcela mimoběžná lehká analýza ze 3. strany využívající prvky obojího.

Nejprve se z hlediska "strategického" zabývá hrozbami, avšak výhradně hrozbami vyplývajícímu z "konfliktu národních zájmů" nezávislých na politice - tj. nadčasových potenciálních konfliktu zájmů, které by si u cizího národa, hájícího své národní zájmy, mohly vynutit agresivní vojenské akce proti území ČR.

Ten první krok byl ovšem pouhý prostředek k tomu, identifikovat velikost, složení a vojenské cíle-objectives všech potenciálních protivníků aniž by byl záběr "uměle" omezen aktuálními či budoucími časnými strategiemi. A tím otevírá možnost debatovat o dlouhodobé (=aktuální situací nepodmíněné) doktríně, jak omezenými českými zdroji "vykrýt" všechny reálně možné budoucí potenciální přímé vojenské hrozby teritoriu ČR (opět bez ohledu na časné strategie) - a tím Palbě umožňuje zvažovat určitá kritéria vojenské techniky, o které polovina tohoto serveru je. A to právě proto, že ČR má málo prostředků na obranu a nemůže pružně měnit doktrínu a akvizice podle nově identifikovaných hrozeb, takže reálně se akvizice buď udělají s ohledem na to, co může být za 30 let, nebo se to nestihne.

Přičemž takovéto přemýšlení je opět luxus, který si stát ani článkaři dovolit nemohou resp. nechtějí s ohledem na časná spojenectví a nepřátelství která nastavují fixní meze jakémukoli jejich přemýšlení.

Sexto: každý kdo zná před- a po-listopadový vývoj Čs. branného plánování zná obrovské veletoče které plynou právě z toho, že je veškeré plánování svázané politikou a nevychází z realistické školy, ale z moralistního vidění (nejprve komunistického, pak liberálně-demokratického, pak eurointegračního):

1. Nejprve se tu přes 40 let plánovalo "proti agresi" NATO, které podle zjištění agentů STASI žádné agresivní plány proti VS nemělo, a pak "protiútok", to vše v zájmu cizí mocnosti.
2. 1990 Havel vzal tyto plány, dopsal na ně "pro případ že NATO napadne VS" a tím je změnil na zájem Československa.
3. Okamžitě poté Havlovi začali "dobří rádci" vysvětlovat, že vševojsk.armáda je špatná, zlá a agresivní a měla by se zrušit. Až mu tehdy Vacek musel vysvětlit, že armáda není nějaká hračka GŠ, ale "vaše pane prezidente protože vy jste vrchní velitel OS".
4. Potom nastala éra Fukuyamovského "konce dějin" a všichni se předháněli v tom, jak rozpustit vševojsk. armádu a zachovat pouze specialisty a "dvojúčelové" jednotky k vyztužení IZS. Že manévrový boj těžkou technikou prý už nikdy nebude. Vím jako fakt, že MO tehdy vypracovalo vysloveně zcestnou doktrínu obrany ČR před mechanizovanými silami pomocí něčeho jako "toyota wars" protože to jistí politici adresně chtěli aby mohli odůvodnit volání po zrušení mechanizovaných síl. Což zároveň ukazuje, že MO vytvoří jako oficiální dokument libovolnou kravinu pokud je po tom politická poptávka.
5. 2001 nastala éra "boje proti terorismu" kdy se zase začalo řešit, že války tedy budou, ale výhradně asymetrické a budeme stavět "speciály" a vše ostatní jen na jejich výsadky a podporu.
6. 2014 se ukázalo, že jak "Opolčenci" na UA tak ISIS v IQ mají více tanků než AČR. USA si vypracovaly analýzy od RAND které jasně řekly, že je potřeba plnohodnotná vševojsková armáda s organickými MBT, BVP a SHkH, jinak to protivník zválcuje. Ostatní mají plná ústa "hybridní války" - to aby se nemuselo "na plnou hubu" přiznat, že posledních 24 let doktrinálního a strategického plánování vyznávající rušení vševojskové armády a mechanizovaných manévrových sil byl jeden velký omyl a šlo to dál šolíchat stávajícím kurzem.

Přitom stačí srovnat s Poláky: ti celou tu dobu stavěli teritoriální síly k obraně Polska, a bokem všechno ostatní - protože jedou "realistickou školu".
Byli v NATO stejně jako my, měli spojence stejné jako my, měli protivníky stejné jako my, prosazovali stejné zahraniční zájmy jako my...
Ale u nich se doktrína armády dělala podle "realistické školy" a strategie byla vždy jakási variace na nevyslovené "Poland First".
Nebyli - nakolik měli sílu - ničím sluhou, ničí námezdní silou, žádným komponentem cizí armády - a proto nemuseli dělat takové veletoče.

Septimo: protože nejsem kosmopolita, globalista ani eurofederalista, ale svobodný občan svobodné České Republiky znalý historie, politologie i důležitých doktrín (a pár exemplářů časných strategií), a protože netrpím lísavostí ani nekritickou adorací k žádné ze zahraničních mocností či spojenců ani na jednom z pólů pomyslného kompasu, hlásím se k obraně teritoriální celistvosti a suverenity ČR před cizími zájmy a propaguji (nadčasové) doktríny a z nich plynoucí TTP na akvizice vojenské techniky, které umožní realizovat (časné) strategie bránící nás před střetem s jakýmkoli konfliktem národních zájmů.
Můžete s tím nesouhlasit, může se vám to nelíbit, ale nemůžete mi to upřít.

[Vlastimil Čech]

Ano, pane Smutná krabice!

[Mantra]

těmito dvěma body jsi to dobře trefil na hlavičku..

"2001 nastala éra "boje proti terorismu" kdy se zase začalo řešit, že války tedy budou, ale výhradně asymetrické a budeme stavět "speciály" a vše ostatní jen na jejich výsadky a podporu.
2014 se ukázalo, že jak "Opolčenci" na UA tak ISIS v IQ mají více tanků než AČR. USA si vypracovaly analýzy od RAND které jasně řekly, že je potřeba plnohodnotná vševojsková armáda s organickými MBT, BVP a SHkH, jinak to protivník zválcuje. Ostatní mají plná ústa "hybridní války" - to aby se nemuselo "na plnou hubu" přiznat, že posledních 24 let doktrinálního a strategického plánování vyznávající rušení vševojskové armády a mechanizovaných manévrových sil byl jeden velký omyl a šlo to dál šolíchat stávajícím kurzem."

bohužel většina národů na to nějak prdí a stále žije v hybridu, jako my, a radši postavíme výsadkáře, kteří jsou podle různých zkušeností úplně k ničemu.....a hlavně je NATO nepožaduje

"Přitom stačí srovnat s Poláky: ti celou tu dobu stavěli teritoriální síly k obraně Polska, a bokem všechno ostatní - protože jedou "realistickou školu".
Byli v NATO stejně jako my, měli spojence stejné jako my, měli protivníky stejné jako my, prosazovali stejné zahraniční zájmy jako my...
Ale u nich se doktrína armády dělala podle "realistické školy" a strategie byla vždy jakási variace na nevyslovené "Poland First".
Nebyli - nakolik měli sílu - ničím sluhou, ničí námezdní silou, žádným komponentem cizí armády - a proto nemuseli dělat takové veletoče."

Poláci mají "velké štěstí" - mají sousedy rusy, které nesnáší a ví to i politici, takže jejich armádě se žije podstatně lépěji než naší. Jak zdůvodnit někomu v zemi obležené spojenci, kromě Rakouska, které by nás převálcovalo jako prd, že se musíme bránit? A nakoupit tanky a BVP atd. Jednodušší je říct nám stačí výsadkáři, těch můžeme kolik chceme a nábory to jen podporují ale z dlouhodobého hlediska a hlavně bojového je to na nic.

[Polarfox]

Septimo: protože nejsem kosmopolita, globalista ani eurofederalista, ale svobodný občan svobodné České Republiky znalý historie, politologie i důležitých doktrín (a pár exemplářů časných strategií), a protože netrpím lísavostí ani nekritickou adorací k žádné ze zahraničních mocností či spojenců ani na jednom z pólů pomyslného kompasu, hlásím se k obraně teritoriální celistvosti a suverenity ČR před cizími zájmy a propaguji (nadčasové) doktríny a z nich plynoucí TTP na akvizice vojenské techniky, které umožní realizovat (časné) strategie bránící nás před střetem s jakýmkoli konfliktem národních zájmů. Můžete s tím nesouhlasit, může se vám to nelíbit, ale nemůžete mi to upřít.

Řekněme, že to je právě to hodnotové/názorové ukotvení, které nutně formuje určitý konkrétní přístup k problému a ten se může díky tomu ukázat jako v řadě ohledů dosti úzkoprofilový. Tj. pokud má jít opravdu o dobro země a suverenitu/obranu před komplexními hrozbami, není úplně šťastné stavět to na z podstaty věci omezeném lidsko-politickém náhledu, který se s tím potká pouze v části problematiky. Neboli sice deklarujeme nezávislost na straně A, její antitezi straně B, ale naopak se staneme závislými na straně C (=odpovídající politické/osobní pozadí/preference tvůrce).

Řada těch prvků má hlavu a patu a nebudu s nimi polemizovat a nadšeně zatleskám, ale zároveň se tím vším prolíná dosti zřejmé/á osobní "bias"/inklinace autora. Řekněme tedy, že to mohu brát jako názor autora, co by mělo být vhodné a jak co funguje, ale nemohu se automaticky ztotožnit s tím, že je vše opravdu vhodné a takto to funguje. Můžeš s tím nesouhlasit, můžeš se s tím přít, ale nemůžeš mi upřít můj osobní názor na to, že to vše hodně tlačí osobní pohled.

[Pátrač]

Ahojte - kolegové abych řekl pravdu je zde toho nasypáno tolik, že abych řekl pravdu, pokud si to alespoň ještě jednou neproběhnu, netroufám si něco smysluplného sem napsat. Dejte mi den či dva.

[Polarfox]

Řeknu to ještě takto. Nejsem úplně přesvědčen o tom, že nejvhodnější pro zajištění národní bezpečnosti ČR je zavléci Evropu opět do stavu, který ji přivedl do dvou světových válek a bambiliónu konfliktů předtím. Jinak vševojsková armáda rozhodně ano, protože to by měl být tak nějak základ, mírně korigovaný okolnostmi, ale stavět její existenci na principech starých dobrých časů a euroskeptického parazitismu (který zároveň silnou a řádně strukturovanou armádu z podstaty věci podminovává) je přinejmenším nešťastné.

[Dzin]

Polarfox
Tohle ti podepíši. To je ale ono, že technická rovina je stále podřazena politické.

[Smutná krabice]

Polar: tvůj osobní názor ti samozřejmě nikdo neupírá, stejně jako netvrdím, že je můj názor objektivní (nic co se jakkoli vzdáleně týká politiky či ideologie nemůže být objektivní, pouze subjektivní).

Stejně tak chápu tvé inklinace k EU, potažmo celé myšlence eurofederalismu, a stejně tak chápu, že pak se přirozeně na některých věcech nemůžeme shodnout, protože ze zahraničí řízená Euroarmáda dle Článku 42 Lisabonské Smlouvy, řízená Bruselem nikoli pro "zájmy ČR" nýbrž pro "Zájmy EU" jak o nich mluví Juncker, by přirozeně vypadala jinak, protože i "hrozby" by byly úplně jiné a nacházely se v Itálii, Mali apod.

Jenže to už by bylo zabíhání do politiky či ideologie, které na Palbu nepatří. Takže s dovolením využiji toho, že dnes, v roce 2018, ještě žádná Euroarmáda ani Eurofederace neexistuje, a tedy je reálný stav obrana území ČR a zájmů ČR - kdežto to, k čemu inklinuješ ty, je hudba zatím neexistující hypotetické budoucnosti a obrovský "paradigm shift" o němž se můžeme bavit až - a pokud - nastane ;-)

[Polarfox]

Polar: tvůj osobní názor ti samozřejmě nikdo neupírá, stejně jako netvrdím, že je můj názor objektivní (nic co se jakkoli vzdáleně týká politiky či ideologie nemůže být objektivní, pouze subjektivní).Stejně tak chápu tvé inklinace k EU, potažmo celé myšlence eurofederalismu, a stejně tak chápu, že pak se přirozeně na některých věcech nemůžeme shodnout, protože ze zahraničí řízená Euroarmáda dle Článku 42 Lisabonské Smlouvy, řízená Bruselem nikoli pro "zájmy ČR" nýbrž pro "Zájmy EU" jak o nich mluví Juncker, by přirozeně vypadala jinak, protože i "hrozby" by byly úplně jiné a nacházely se v Itálii, Mali apod.Jenže to už by bylo zabíhání do politiky či ideologie, které na Palbu nepatří. Takže s dovolením využiji toho, že dnes, v roce 2018, ještě žádná Euroarmáda ani Eurofederace neexistuje, a tedy je reálný stav obrana území ČR a zájmů ČR - kdežto to, k čemu inklinuješ ty, je hudba zatím neexistující hypotetické budoucnosti a obrovský "paradigm shift" o němž se můžeme bavit až - a pokud - nastane

Strawman je sice hezká taktika, ale nevkládej mi do úst to, co jsem nikdy neřekl. Nikdy jsme nedošli ani tak daleko, že bychom se bavili již o euroarmádě a opravdu pevně propojené eurofederaci budoucnosti.

Dostal jsem se pouze k první celkem zřejmé rovině - pokud se bude každý takzvaně "připravovat na všechny okolnosti, co by kdyby", což je v 75% případů míněno ve smyslu jitřit staré nacionalistické a jiné zášti/preference/stereotypy a maskovat to vzletně za obezřetnost a národní zájem, tak to jako Evropa můžeme rovnou zabalit a vesele zbrojit na další válku, neboť přesně tento přístup přinese takové nastavení, které ji umožní. Viz. co jsem říkal dříve, samonaplňující se proroctví. Řekněme že dokud jedeme v rovině "ČR se bude připravovat na eventuální střet s Němci, Poláky, Rakušáky, Maďary, celé EU, Papuánci a já nevím s kým ještě, kdyby tito opět chtěli přijít znásilnit naše domy a vyrabovat naše manželky, ev. nám zabrat rozvodnou síť ve jménu ochrany zdrojů EU", tak to vypadá pouze blbě, ale ještě to řada lidí v nacionálním rauši a s tunou předsudků skousne. Přeci jen jedná se o nás a my si své předsudky a pokusy o parazitismus (ne izolacionismus, ten vypadá jinak) dokážeme nějak historicky/ideologicky zdůvodnit. Národní hrdost, samostatnost, špatné zkušenosti a bla bla bla. Jenže pak nastupuje vyšší level, protože to musíme aplikovat na Evropu jako celek. Tj. pokud by se tak měli chovat všichni, tak Britové se připravují na střet s USA, Francií, Německem, Španělskem, Nizozemím, Irskem, atd. atd., Švédové s Nory či Dány, Itálie s Rakouskem, Brity, Francouzi, atd. atd....doslova stovky různých kombinací zcela poplatné tomu, co zde řada lidí chce aplikovat na ČR. Jako pardon, ale tohle není žádná rozumná budoucnost Evropy, ať už by měla mít podobu pevné federace nebo ne, ať už bude mít euroarmádu nebo ne. Tady nemůže nic fungovat (a nemohla by fungovat většina věcí, které máme dnes, natož nějaké budoucí). Tohle je chaos říkající si o tunu průserů. Přesně těch průserů, které tu byly na denním pořádku než nás Rusové jako celek chtě nechtě natlačili do jednoho tábora, nuceně se to semklo a naštěstí to trvalo tak dlouho, že většina států začala vidět smysl v tom tento styl fungování Evropy zachovat a po X stoletích se to začalo někam konečně hýbat. A nutno říci, že čím delší období v tomhle módu, tím větší zájem na udržení, větší kooperace a větší pokrok v potlačení starých záští...tj. postkomunistické státy s 40ti letou stopkou jsou v tomto stále dost pozadu. Každopádně jestli má někdo dojem, že když do tohoto hodí vidle, tak národní bezpečnost jeho státu bude vzkvétat, tak...

Je zásadní rozdíl mezi rozumnou obezřetností a něčím výrazně horším. Pokud ti manželka řekne, že tě sice miluje, věří ti a ví že by jsi to nikdy neudělal, ale ve skříni má připravený sbalený kufr a v kapse přístroj na jedno zmáčknutí (a poví ti to), který hned volá policajty, pokud by jsi ji mlátil nebo chtěl sexuálně zneužívat vlastní děti, tak ti asi spadne čelist a nebudeš se na vše koukat jako dříve. Asi nepřijmeš úplně za své tu tezi, že se to může stát a musíš na to být připraven. Že ti sice věří a budujete vztah, ale co by kdyby. Vždyť je to tááák rozumné. Ne není a normální člověk to nedělá. A na tomhle principu se nedá nic budovat, pouze se dá fungující věc nebo věc, co by do budoucna mohla bez problémů fungovat, rozhasit.

A kdokoli operuje v tomto módu, ten může říkat o zájmech svého státu co chce, ale ve skutečnosti jej podrývá.

[Rase]

Polarfox:
pod to se můžu jen podepsat.

Ještě k tématu dám takové zamyšlení. Ono hodně lidí mluví o tom, že bez členství v EU a NATO bymse byli "silnější" (blud o jednotné "V4 proti všem" nebudu ani zmiňovat), ale koukněte na reálnou situaci. NATO nám sice předepisuje omezení techniky co můžeme mít, ale ten strop je velice vstřícný a nikdy jej nedosáhneme i kdybysme chtěli. NATO rovněž chce, aby sme měli stíhačky schopné ochrany vlastního vzdušného prostoru (to máme, byť jen tak tak), dokázali sestavit plnohodnotnou těžkou brigádu schopnou začlenění do pohotovostních jednotek NATO - čehož nebudeme schopní ale ještě hodně dlouho, jelikož nákup BVP je v nedohlednu a o MBT ani nemluvě. Pokud jde o pozemní síly, tak NATO můžeme přispět akorát výsadkáři a částí střední brigády s Pandury. Nic víc nemáme a to ani k obraně republiky. Všechno ostatní jsou krumply a většinou i nefunkční. A teď si pěkně představme, jak by AČR vypadala, pokud by nás NATO nekopalo alespoň k nějakým nákupům... v podstatě bysme mohli AČR zrušit a vojáky přesunout pod vnitro. Politici by totiž nejraději nedávali a armádu ani to 1% HDP (co nejméně) a s tou částkou se dá akorát tak živořit. Rozhodně ne budovat armádu "proti agresivním" sousedům.